Polibek pro kr?lovny

Polibek pro kr?lovny Morgan Rice “P?edstavivost Riceov? skute?n? nezn? mez?. V s?rii TR?N PRO SESTRY, kter? slibuje, ?e bude stejn? z?bavn?, jako ty p?edchoz?, n?m p?edkl?d? p??b?h dvou sester (Sophie a Kate), sirotk? bojuj?c?ch o p?e?it? v krut?m a nebezpe?n?m sv?t? sirot?ince. Naprost? ?sp?ch. Nem??u se do?kat, a? se mi do rukou dostane druh? a t?et? kniha!”--Books and Movie Reviews (Roberto Mattos)Nov? epick? fantasy bestseller z pera Morgan Rice!V knize POLIBEK PRO KR?LOVNY (Tr?n pro sestry – Kniha ?est?), p?i?el ?as, aby Sophia skute?n? dosp?la. P?i?el ?as, aby vedla arm?du, aby vedla n?rod, aby vystoupila a stala se velitelkou v nejepi?t?j?? bitv?, kterou kdy jej? ???e uvid?. Jej? l?ska, Sebastian, je uv?zn?n a odsouzen ke smrti. Shledaj? se v?as?Kate se kone?n? osvobodila z ?arod?j?iny nadvl?dy a m??e se st?t v?le?n?kem, kter?m v?dy cht?la b?t. Jej? dovednosti budou otestov?ny v bitv? jej?ho ?ivota, zat?mco bude st?t po boku sv? sestry. Zachr?n? se vz?jemn??Kr?lovna le?? v tratoli?ti krve a Rupert s lady d’Angelicou maj? sv? vlastn? pl?ny. Vyjdou jim?Tohle v?e vyvrchol? epickou bitvou, kter? nav?dy rozhodne o budoucnosti koruny – a osudu cel? ???e.POLIBEK PRO KR?LOVNY (Tr?n pro sestry – Kniha ?est?) je ?estou knihou nov? ohromuj?c? fantasy s?rie pln? l?sky, zlomen?ch srdc?, trag?di?, akce, dobrodru?stv?, kouzel, me??, ?arod?jnictv?, drak?, p?edur?en? a nap?t?. Kniha, od kter? se neodtrhnete. Nabit? postavami, do kter?ch se zamilujete, pohybuj?c?ch se ve sv?t?, na kter? jen tak nezapomenete. ?est? kniha ze s?rie vyjde ji? brzy.“TR?N PRO SESTRY je skv?l? zah?jen? s?rie, kter? obsahuje kombinaci uv??iteln?ch postav a p?ek??ek, se kter?mi se musej? vyrovnat. Neoslov? jen ml?de?, ale i dosp?l? fanou?ky fantasy, kte?? hledaj? epick? p??b?hy o p??telstv? a dobrodru?stv?.”--Midwest Book Review (Diane Donovan) POLIBEK PRO KR?LOVNY (TR?N PRO SESTRY--KNIHA ?EST?) MORGAN RICE (P?ELO?IL TOM?? SLAV?K) Morgan Rice Morgan Rice je autorkou epick? fantasy s?gy ?AROD?J?V PRSTEN, kter? obsahuje 17 knih, podle USA Today je tato s?ga bestsellerem ??slo jedna; podle USA Today jsou bestsellerem ??slo jedna tak? jej? dal?? s?gy, jako jsou: s?rie UP??? ?URN?LY, obsahuj?c? 12 knih; s?rie TRILOGIE P?E?IT?, postapokalyptick? thriller; epick? fantasy s?rie KR?LOV? A ?AROD?JOV?, skl?daj?c? se ze ?esti knih; a tak? epick? fantasy s?gy KORUNY A SL?VY, skl?daj?c? se z osmi knih; nov? epick? fantasy s?gy TR?N PRO SESTRY, ta m? aktu?ln? sedm ??st? a po?et st?le roste; a nov? sci-fi s?rie INVAZN? KRONIKY. Autor?iny knihy jsou dostupn? v ti?t?n? i audio verzi, a byly p?elo?eny do v?ce ne? 25 jazyk?. Morgan se r?da zaj?m? o n?zory sv?ch ?ten???, tak?e se pros?m nezdr?hejte nav?t?vit jej? webov? str?nky www.morganricebooks.com (http://www.morganricebooks.com), kde se m??ete p?idat do seznamu kontakt?, z?skat knihu zdarma, stejn? jako dal?? ak?n? bonusy, st?hnout si zdarma aplikace, m?t p?ehled o posledn?ch novink?ch, p?idat se na autor?in Facebook ?i Twitter, a jednodu?e b?t s Morgan v kontaktu! Vybran? ohlasy na tvorbu Morgan Rice „Pokud jste si mysleli, ?e po p?e?ten? s?gy ?AROD?J?V PRSTEN u? nebudete m?t pro co ??t, m?lili jste se. Ve VZESTUPU DRAK? p?i?la Morgan Rice s n???m, co se zd? b?t p??slibem dal?? brilantn? s?rie, kter? n?s zavede do fantasy sv?ta pln?ho trol?, drak?, odvahy, cti, udatnosti, magie a v?ry ve vlastn? osud. Morgan dok?zala vytvo?it siln? postavy, kter? n?s p?im?j? je obdivovat na ka?d? str?nce... Doporu?uji do knihovny ka?d?ho ?ten??e, kter? miluje dob?e napsanou fantasy literaturu.“ --Books and Movie Reviews Roberto Mattos „Akc? nabit? fantasy, kter? jist? pot??? fanou?ky p?edchoz?ch knih od Morgan Rice, stejn? jako fanou?ky d?l jako je s?rie ODKAZ DRA??CH JEZDC? od Christophera Paoliniho… Fanou?ci fikce pro mlad? budou toto posledn? d?lo Riceov? hltat a pak ?kemrat o p??davek.“ --The Wanderer, A Literary Journal (koment?? k Vzestup drak?) „Odu?evn?l? fantasy, kter? do sv?ho p??b?hu sp??d? vl?kna z?had a intrik. Cesta hrdiny je o z?sk?v?n? odvahy a uv?dom?n? si smyslu ?ivota, kter? vede k r?stu, dosp?losti a dokonalosti….Pro v?echny, kdo hledaj? nap?nav? fantasy dobrodru?stv?, hrdiny a ak?n? pojat? sled ud?lost?, kter? ?ene Thora po cest?, na n?? se z mal?ho d?tsk?ho sn?lka postupn? st?v? mlad?m mu?em, jen? neohro?en? ?el? nebezpe??, i kdy? jsou vyhl?dky na p?e?it? b?dn?….A to je pouh? za??tek epick? s?gy pro mlad? ?ten??e.“ --Midwest Book Review (D. Donovan, eBook Reviewer) „?AROD?J?V PRSTEN m? v?echny rysy pot?ebn? pro jasn? ?sp?ch: hlavn? i vedlej?? p??b?h, z?hadn? atmosf?ra, state?n? ryt??i a rozkv?taj?c? vztahy, kter? zaceluj? r?ny na zlomen?ch srdc?ch, a d?le tak? podvod ?i zrada. Slibuje dlouh? hodiny z?bavy a jist? uspokoj? v?echny v?kov? kategorie. D?lo najde sv? m?sto v knihovn?ch u v?ech p??znivc? fantasy literatury.“ --Books and Movie Reviews, Roberto Mattos „V t?to akc? nabit? prvn? knize epick? fantasy s?rie ?arod?j?v prsten (kter? m? moment?ln? ji? 14 svazk?), Riceov? p?edstavuje ?ten???m ?trn?ctilet?ho Thorgrina „Thora“ McLeoda, jeho? sen je st?t se voj?kem St??brn?ch, elitn? jednotky ryt???, kter? slou?? kr?li… Riceov? skv?le p??e a m? fascinuj?c? p?edpoklady.“ --Publishers Weekly Knihy od Morgan Rice OLIVER BLUE A ?KOLA PRO VIDOUC? KOUZELN? TOV?RNA (Kniha ?.1) KOULE KANDRY (Kniha ?.2) OBSIDI?NI (Kniha ?.3) OHNIV? ?EZLO (Kniha ?. 4) INVAZN? KRONIKY VYS?L?N? (Kniha ?. 1) P?IST?N? (Kniha ?. 2) STOUP?N? (Kniha ?. 3) CESTA OCELI POUZE KDO JE HODEN (Kniha ?. 1) TR?N PRO SESTRY TR?N PRO SESTRY (Kniha ?. 1) DV?R PRO ZLOD?JE (Kniha ?. 2) P?SE? PRO SIROTKY (Kniha ?. 3) ?ALOZP?V PRO PRINCE (Kniha ?. 4) KLENOT PRO ?LECHTU (Kniha ?. 5) POLIBEK PRO KR?LOVNY (Kniha ?. 6) KORUNA PRO ZABIJ?KY (Kniha ?. 7) KORUNY A SL?VY OTROKYN?, BOJOVNICE, KR?LOVNA (Kniha ?. 1) TULA?KA, V?ZE?KYN?, PRINCEZNA (Kniha ?. 2) RYT??, N?SLEDN?K, PRINC (Kniha ?. 3) REBEL, P??EC, KR?L (Kniha ?. 4) VOJ?K, BRATR, ?AROD?J (kniha ?. 5) HRDINKA, ZR?DKYN?, DCERA (kniha ?. 6) VL?DCE, RIVAL, VYHNANEC (kniha ?. 7) V?T?Z, PORA?ENEC, SYN (kniha ?. 8) KR?LOV? A ?AROD?JOV? VZESTUP DRAK? (Kniha ?. 1) VZESTUP STATE?N?CH (Kniha ?. 2) T?HA CTI (Kniha ?. 3) FALE?N? CHRABROST (Kniha ?. 4) ???E ST?N? (Kniha ?. 5) NOC ODV??N?CH (Kniha ?. 6) ?AROD?J?V PRSTEN CESTA HRDINY (Kniha ?. 1) POCHOD KR?L? (Kniha ?. 2) OSUD DRAK? (Kniha ?. 3) POK?IK CTI (Kniha ?. 4) SLAVN? P??SAHA (Kniha ?. 5) ?TOK CHRABR?CH (Kniha ?. 6) OB?AD ME?? (Kniha ?. 7) MOC ZBRAN? (Kniha ?. 8) NEBE KOUZEL (Kniha ?. 9) MO?E ?T?T? (Kniha ?. 10) PANOV?N? OCELI (Kniha ?. 11) ZEM? OH?? (Kniha ?. 12) VL?DA KR?LOVEN (Kniha ?. 13) BRATRSK? P??SAHA (Kniha ?. 14) SEN SMRTELN?K? (Kniha ?. 15) RYT??SK? KL?N? (Kniha ?. 16) DAR BITVY (Kniha ?. 17) TRILOGIE P?E?IT? AR?NA JEDNA: OTROK??I (Kniha ?. 1) AR?NA DV? (Kniha ?. 2) AR?NA T?I (Kniha ?. 3) UP??? ?URN?LY PROM?N?N? (Kniha ?. 1) MILOVAN? (Kniha ?. 2) ZRAZEN? (Kniha ?. 3) P?EDUR?ENA (Kniha ?. 4) ??DAN? (Kniha ?. 5) V?d?li jste, ?e jsem napsala n?kolik s?ri? knih? Pokud jste je v?echny ne?etli, klikn?te na obr?zek n??e a st?hn?te si jejich ?vodn? knihy! (http://www.morganricebooks.com/read-now/) Chcete knihy zdarma? Zaregistrujte se na e-mail list Morgan Rice a z?skejte zdarma 4 knihy, 3 mapy, 1 aplikaci, 1 hru, 1 grafick? rom?n a exkluzivn? d?rky! Pro registraci nav?tivte: www.morganricebooks.com (http://www.morganricebooks.com) Copyright © 2018 Morgan Rice. V?echna pr?va vyhrazena. S v?jimkou povolen? podle U.S. Copyright Act 1976, ??dn? z ??st? t?to publikace nesm? b?t, bez p?edchoz?ho svolen? autora, za ??dn?ch okolnost? reprodukov?na, distribuov?na nebo p?ev?d?na do jak?chkoliv jin?ch form?t?, ani uchov?v?na ve sd?len? datab?zi. Tento ebook je licencov?n v?lu?n? pro Va?e osobn? vyu?it?. Tento ebook nesm? b?t d?le prod?v?n nebo darov?n ostatn?m lidem. Pokud chcete knihu sd?let s dal?? osobou, zakupte si pros?m dal?? kopie. Pokud ?tete tuto knihu, ale nezakoupili jste si ji, nebo nebyla zakoupena pouze pro Va?e pou?it?, vra?te ji pros?m a po?i?te si svou vlastn? kopii. D?kujeme, ?e respektujete usilovnou pr?ci, kterou autorka na vznik tohoto titulu musela vynalo?it. Obsah t?to knihy je fiktivn?. Jm?na, osobnostn? charakteristiky, organizace, m?sta, ud?losti a konflikty jsou beze zbytku produktem autor?iny p?edstavivosti, nebo je jejich pou?it? fiktivn?. Jak?koliv podobnost se skute?n?mi osobami, a? ji? ?iv?mi nebo mrtv?mi, je ?ist? n?hodn?. OBSAH KAPITOLA PRVN? (#uafc2f129-9046-532f-8ea7-506183d049da) KAPITOLA DRUH? (#u5c39c56e-0500-52f3-a2b3-8be3c0c1c8b0) KAPITOLA T?ET? (#u6567d1a8-6ed2-5d8c-b349-e7e46b616a02) KAPITOLA ?TVRT? (#ue85e6134-fa32-5a9f-91ac-d29b2b994125) KAPITOLA P?T? (#ua266cc55-1b3c-5361-9db6-6c62d8437f45) KAPITOLA ?EST? (#u1c375746-70ac-510c-9136-1a55f991a3d4) KAPITOLA SEDM? (#ue5b7cbd0-9d7c-5308-88f4-e3aefaed3a4b) KAPITOLA OSM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DEV?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DES?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA JEDEN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?TRN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA PATN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?ESTN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA SEDMN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA OSMN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DEVATEN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? PRVN? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? DRUH? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? T?ET? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? ?TVRT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? P?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? ?EST? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? SEDM? (#litres_trial_promo) KAPITOAL DVAC?T? OSM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? DEV?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA PRVN? Sebastian se pl??il Ashtonem. P?ipadal si jako lovn? zv?? a sna?il se vymyslet, co d?l d?lat. Byl voln?, ale pravdou bylo, ?e tomu s?m nemohl uv??it. Dokonce i te? m?l pocit, ?e jde o n?jak? trik. Mohly za to okolnosti jeho ?t?ku. Sebastian to nech?pal. N?kdo odemknul dve?e jeho cely a zabil v?echny str??n? v Rupertov? dom?. Ta nezn?m? osoba se ale neozvala, nep?edstavila, Sebastian netu?il, kdo by to mohl b?t. ?ekal by, ?e s n?m jeho zachr?nce bude alespo? po ??st cesty na svobodu, ale m?sto toho te? putoval ashtonsk?mi ulicemi ?pln? s?m. P?e?el p?es Uzlov? vr?ek a Spir?ly a pomalu pokra?oval sm?rem k dok?m. M?l se na pozoru a nejen z obvykl?ch d?vod?, kv?li kter?m se musel m?t na pozoru naprosto ka?d?, kdo proch?zel Ashtonem. Rupert brzy zjist?, ?e Sebastian zmizel a po?le za n?m sv? mu?e. „Do t? doby mus?m b?t pry?,“ pomyslel si Sebastian. Tohle mu bylo naprosto jasn?. Kdyby m?l na sv? stran? mat?inu p??ze?, bylo by v?echno jinak, ale pot?, co uprchl z vlastn? svatby, pochyboval, ?e by m?la n?ladu mu pom?hat. A pravdou nav?c bylo, ?e cht?l co nejrychleji opustit Ashton je?t? z jednoho d?vodu – ??m d??v bude pry?, t?m d??v se dostane do Ishjemme a k Sophii. „Dostanu se k n?,“ sl?bil si. Dostane se k n? a pak budou spolu. Na ni?em jin?m mu nez?le?elo. Pokra?oval a? dol? do dok?. Na?el hostinec a posadil se v jeho kout? a vyhrnul si l?mec pl??t?. Vyhl??el mu?e, kte?? by mohli pracovat pro Ruperta. Konec konc?, u? jednou ho cestou z m?sta chytili. „Co to bude?“ zeptala se ho obsluhuj?c? ?ena. Sebastian polo?il na st?l minci z v??ku, kter? mu n?kdo nechal spole?n? s pl??t?m a d?kou. „J?dlo,“ ?ekl, „a informace. Jsou tu n?jak? lodi m???c? do Ishjemme?“ Obsluha si minci vzala. „Pokud jde o j?dlo, to za??d?m. Ohledn? toho druh?ho tu klidn? se? a poslouchej. Kapit?ni tu tr?v? spoustu ?asu.“ Sebastian p?edpokl?dal, ?e to tak nejsp?? dopadne. Doufal, ?e se co nejrychleji dostane z Ashtonu, ale nemohl riskovat cestu do dok? a dal?? vypt?v?n? se na lo?. Pr?v? tak ho toti? Rupert posledn? dostal. Musel si d?t na ?as. Musel si vyslechnout, jak? je situace. A tak ud?lal oboj?. Sed?l a sna?il se vyslechnout co nejv?c rozhovor?, kter? v hospod? prob?haly. Zat?m sn?dl kus chleba, s?ra a vyzr?l? ?unky. Mu?i v kout? se bavili o v?lk?ch za Ostrovodou, kter? te? u? nep?sobily tak vzd?len?, kdy? se Nov? arm?da pokou?ela o invazi. Mu? se ?enou si ?u?kali, ale Sebastian z jejich ?e?i t?la poznal, ?e si navz?jem slibuj?, ?e z?stanou spolu a pl?nuj? spole?n? ?ivot. Pomyslel p?itom na Sophii. Jin? se zase bavili o posledn?ch divadeln?ch p?edstaven?ch nebo o h?dk?ch, kter? vid?li v doc?ch. Mezi t?m v??m ale Sebastiana zaujala dv? ?eptem vy??en? slova. „Kr?lovna vdova…“ Sebastian vstal a zam??il k d?ln?kovi, kter? ho ?ekl. „Co to bylo?“ zeptal se ho. „Co jsi to ??kal o kr?lovn? vdov??“ M?l hlavu sklopenou a doufal, ?e ho nikdo nepozn?. „Co se star???“ obo?il se na n?j d?ln?k. Sebastian rychle p?em??lel, rozhodl se pro podobn? hrub? t?n. „Mluv?j o n? celej den. Jsem myslel, ?e se kone?n? n?co dozvim.“ D?ln?k pokr?il rameny. „No tak ode m? ne. Sly?el jsem jen, to co v?ichni: v pal?ci se n?co d?je. ?u?k? se n?co o vdov? a o tom, ?e je to tam te? zav?en?. Bratr tam m?l n?co doru?it a zasekl se pod Vysok?m obloukem snad na hodinu.“ „D?ky,“ pronesl Sebastian a zam??il ke dve??m. Zv?sti o probl?mech v pal?ci by pro n?j nem?ly nic znamenat. M?l by se dr?et sv?ho p?vodn?ho pl?nu naj?t lo? a dostat se co nejd??v k Sophii. A? se s jeho matkou d?lo cokoli, nic mu do toho nebylo. V?echno tohle si Sebastian sna?il vsugerovat. P?esto si ale uv?domil, ?e se jeho kroky sto?ily sm?rem k pal?ci a ?e ho nohy nesou m?stem sm?rem do kopce. „Sophia po?k?,“ uji??oval s?m sebe. Pravdou ale bylo, ?e dokonce ani nev?d?l, jestli Sophia sehr?la n?jakou roli v jeho ?t?ku. Pokud ano, neozvali by se mu jeho zachr?nci? Mo?n? nev?d?la, ?e je na cest? a i kdyby – opravdu by mohl Sebastian jen tak zmizet, ani? by v?d?l, co se d?je? Rozhodl se. Zajde do pal?ce, sebere z?soby a zjist?, co se d?je. Pokud to ud?l? nen?padn?, nejsp?? si ho ani nikdo nev?imne a bude m?t mnohem v?t?? ?anci naj?t lo?, kterou pot?eboval cest? do Ishjemme a za Sophi?. R?zn? p?ik?vl. Zastavil se a m?vl na nosi?e s n?jemn?mi nos?tky, kte?? ho m?jeli. Nosi?i se na n?j d?vali pon?kud skepticky, ale kdy? jim hodil n?kolik minc?, neodv??ili se n?co nam?tat. „Tady mi to sta??,“ pronesl Sebastian, kdy? se dostali na ulici nedaleko pal?cov?ch pozemk?. Nemohl riskovat vstup hlavn?m vchodem – mohli by tam b?t Rupertovi p?isluhova?i. M?sto toho zam??il k zadn? br?n? do zahrady. U n? st?l str??n? v p?ekvapiv? bd?l?m stavu, kter? neodpov?dal ned?le?it? br?n?, kterou st?e?il. Sebastian ho chv?li pozoroval, pak se sklonil k jednomu z d?t? pob?haj?c?ch po ulici a nab?dl mu minci. „To je za co?“ zeptal se chlapec podez??vav?. Sebastian si nebyl jist?, jestli chce opravdu v?d?t, co se stalo, ?e i d?ti na ulici se b?ly br?t pen?ze. „Chci, abys na?tval toho str??n?ho. A? t? pron?sleduje, ale nesm?? se nechat chytit. Zvl?dne? to?“ Chlapec p?ik?vl. „Pokud se ti to poda??, dostane? je?t? jednu,“ sl?bil mu Sebastian. Pak se schoval ve v?klenku a ?ekal. Nemusel ?ekat dlouho. Za m?n? ne? minutu chlapec vyrazil a za?al po str??n?m h?zet bl?to. Jedna hrst narazila str??n?mu do helmy a rozprskla se mu po uniform?, tak?e byla cel? ?pinav?. „Hej!“ vyk?ikl str??n? a rozb?hl se za chlapcem. Sebastian se rozb?hl k br?n?. Prob?hl j? a pak d?l na pal?cov? pozemky. Doufal, ?e bude chlapec v po??dku. P?edpokl?dal, ?e ano, proto?e na ashtonsk?ch ulic?ch nikdo moc dlouho nep?e?il, pokud neum?l dob?e b?hat. Sebastian proch?zel zahradami a vzpom?nal p?itom na proch?zky se Sophi?, kter? tu absolvoval. U? brzy se s n? zase uvid?. Mo?n?, ?e i v Ishjemme maj? zahrady, kter? se kr?sou vyrovnaly pop?nav?m r???m, kter? p?stovali zde. Rozhodn? se o tom hodlal p?esv?d?it. Pozemky byly ti??? ne? za norm?ln?ch okolnost?. Kdykoli jindy by se kolem hem?ili slou??c? ope?ov?vaj?c? rostliny nebo sb?raj?c? byliny a zeleninu do kuchyn?. Byla by tu ?lechta proch?zej?c? se mezi kv?tinami, vychutn?vaj?c? si ?erstv? vzduch nebo vyu??vaj?c? p??le?itost probrat politiku, ani? by n?kdo poslouchal. Nebo by se prost? v?novala utu?ov?n? vztah? na dvo?e. M?sto toho byly zahrady v podstat? pr?zdn? a Sebastianovi se poda?ilo proj?t bylinkovou zahradou a postrann?m vchodem a? do pal?ce. Slou??c? si ho p?ekvapen? prohl??eli, ale Sebastian pokra?oval d?l. Necht?l se s nik?m pou?t?t do ?e?i, aby k sob? nep?il?kal pozornost. Necht?l se octnout p?ed shrom??d?n?m dvorem, cht?l jen zjistit, co se stalo a pak zmizet – tak nen?padn?, jak jen to ?lo. Sebastian pokra?oval d?l pal?cem, poka?d?, kdy? m?l pocit, ?e se bl??? str??n?, se kr?il. M??il sm?rem k vlastn?m komnat?m. Ve?el do nich, na?el rezervn? me?, p?evl?kl se, sebral vak a naplnil ho z?sobami, kter? se mu mohly hodit. Pak vy?el zp?t do chodeb pal?ce… …a v podstat? okam?it? narazil na slu?ebnou, kter? na n?j vykulila o?i a zatv??ila se zd??en?, jako by ?ekala, ?e ji probodne me?em. „Jen klid,“ pronesl Sebastian. „Neubl???m ti. Jsem tu jen—“ „Je tady!“ vyk?ikla slu?ebn?. „Princ Sebastian je tady!“ T?m?? okam?it? se chodbou rozlehl dusot t??k?ch bot. Sebastian se obr?til na ?t?k. B??el do haly a pak do chodeb, kter?mi se jako d?t? toulal cel? dny. Zam??il doleva a pak doprava a sna?il se set??st mu?e, kte?? ho pron?sledovali a k?i?eli na n?j, aby zastavil. Dal?? mu?i se objevili p?ed n?m. Rychle se rozhl?dl a vrazil do nejbli???ch m?stnosti. Doufal, ?e v n? najde pr?chod do n?jak? dal?? nebo alespo? m?sto, kam se schovat. Nebylo tam ani jedno. Do m?stnosti se nahrnuli str??n?. Sebastian zva?oval mo?nosti. Vzpomn?l na to, jak ho zbili Rupertovi mu?i a t?m?? bezmy?lenkovit? tasil me?. „Odlo? me?, v?sosti,“ na??dil mu velitel str??n?ch. Ti te? Sebastiana obstoupili ze v?ech stran. P?ekvapilo ho, ?e na n?j n?kte?? m??? mu?ketami. Co za mu?e by riskovalo hn?v jeho matky za to, ?e takhle ohro?uj? jednoho z jej?ch syn?? Za norm?ln?ch okolnost? by si nic takov?ho nedovolili. ??ste?n? i proto Rupertovi v?echno proch?zelo tak dlouho. Sebastian ale nebyl Rupert a nebyl tak hloup?, aby zkou?el bojovat s takovou p?esilou. Sklonil me?, ale neodhodil ho. „Co to m? znamenat?“ obo?il se na str??n?. M?l jen jedinou kartu, na kterou mohl vsadit. Ned?lal to r?d, ale byla to ?ance, jak z?stat v bezpe??. „Jsem n?sledn?k tr?nu a vy mi tu vyhro?ujete? Okam?it? sklo?te zbran?!“ „Tak proto jsi to ud?lal?“ obo?il se na n?j velitel a v hlase mu zazn?valo v?c nen?visti, ne? by si Sebastian dok?zal p?edstavit. „Cht?l jsi zd?dit tr?n?“ „Tak proto jsem ud?lal co?“ ?t?kl Sebastian. „Co se to tu d?je? A? se o tom matka doslechne—“ „Nem? smysl si hr?t na nevi??tko,“ pronesl kapit?n. „V?me, ?e to ty jsi zavra?dil kr?lovnu vdovu.“ „Zavra?dil…“ P?i tom slov? jako by se zastavil sv?t. Sebastian z?stal st?t s otev?en?mi ?sty. Me? mu vyklouzl ze znecitliv?l?ch prst?. ?okovalo ho to. N?kdo zavra?dil kr?lovnu vdovu? Jeho matka byla mrtv?? Zmocnil se ho ?al a hr?za z toho, co se stalo. Jeho matka byla mrtv?? To nemohla b?t pravda. V?dy tu byla, byla jako pevn? sk?la a te?… byla pry?. N?kdo mu ji sebral. Ostatn? mu?i se na n?j okam?it? vrhli, z obou stran ho chytili za ruce. Sebastian byl tak otup?l?, ?e se ani nebr?nil. Nemohl tomu uv??it. ?ekal by, ?e jeho matka p?e?ije v?echny ostatn? v kr?lovstv?. Pova?oval ji za tak silnou, tak vychytralou, ?e j? nemohlo nic ubl??it. A te? ji n?kdo zavra?dil. Ne, ne n?kdo. Byla jedin? osoba, kter? toho nejsp?? byla schopn?. „To Rupert,“ pronesl Sebastian. „To Rupert je ten, kdo—“ „P?esta? lh?t,“ zarazil ho kapit?n str??n?ch. „M?m ti v??it, ?e je n?hoda, kdy? jsme t? na?li pob?hat po pal?ci t?sn? po mat?in? smrti? Princi Sebastiane z rodu Flamberg?, zat?k?m t? za vra?du tvoj? matky. Odve?te ho do v??e, chlapci. Nejsp?? ho budou cht?t soudit, ne? ho poprav? jako ?pinav?ho zr?dce.“ KAPITOLA DRUH? Angelica ztuhle sed?la v p?ij?mac?m pokoji Rupertova domu ve m?st? a vypadala stejn? dokonale jako kv?tiny vy?ezan? v oblo?en?. Poslouchala panika??c?ho star??ho prince ???e a sna?ila se ned?vat najevo opovr?en?. „J? ji zabil!“ vyk?ikl. Rozhazoval rukama a p?ech?zel sem a tam. „J? ji opravdu zabil.“ „K?i? je?t? hlasit?ji, m?j princi,“ pronesla Angelica. Nedok?zala se udr?et. „Mysl?m, ?e v dom? vedle je p?r lid?, kte?? t? mo?n? nesly?eli.“ „Ned?lej si ze m? legraci!“ vyk?ikl Rupert a nam??il na ni prstem. „Ty… to ty za to m??e?.“ Angelica p?i t?ch slovech uc?tila z?chv?v strachu. Rozhodn? necht?la, aby se stala ter?em Rupertova vzteku. „A p?esto jsi to ty, kdo m? na rukou krev kr?lovny vdovy,“ pronesla Angelica s lehk?m n?znakem znechucen?. Ne z toho, ?e n?kdo zabil kr?lovnu, ta ?arod?jnice si to stejn? zaslou?ila, ale z toho, jak neelegantn? to cel? bylo. A jak hloup? byl jej? nast?vaj?c? man?el. Rupert zrudl vztekem. Pak se ale pod?val dol? a jako by si poprv? uv?domil, ?e je skute?n? cel? od krve. Jej? odst?n odpov?dal purpuru jeho pl??t?. Jeho v?raz se vr?til k p?edchoz? ztrhanosti. Zvl??tn?, pomyslela si Angelica, ?e by opravdu existovala osoba, kter? Rupert vlastn? necht?l ubl??it? „Za tohle m? poprav?,“ pronesl Rupert. „Zabil jsem svou matku. Proch?zel jsem pal?cem a m?m na rukou jej? krev. Lid? m? vid?li.“ Vid?la ho mo?n? p?lka Ashtonu, vzhledem k tomu, kter?mi ulicemi sem z?ejm? proch?zel. Jedin? ?t?st? bylo, ?e alespo? ??st cesty na sob? m?l pl???. A to ostatn?… no, o to u? se Angelica postar?. „Sundej si ko?ili,“ na??dila. „Ty mi rozkazovat nebude?!“ obo?il se na ni Rupert. Angelica se ani nezachv?la. P?esto ale zm?nila t?n hlasu, sna?ila se Ruperta uklidnit, tak jak si to velice o?ividn? p??l. „Sundej si ko?ili, Ruperte. Mus?me t? o?istit.“ Poslechl ji. Zahodil ko?ili i kab?t. Angelica si p?it?hla m?su s vodou a kapesn??kem navlh?ila krvav? skvrny. Postupn? sm?vala v?echny stopy hr?zn?ho ?inu. Zazvonila na zvonek a ?ekaj?c? slu?ebn? p?inesla ?erstv? ?aty a odnesla ty ?pinav?. „Tak,“ pronesla Angelica, kdy? se Rupert obl?knul, „nen? to takhle lep???“ K jej?mu p?ekvapen? Rupert zavrt?l hlavou. „Nevezme to zp?tky to, co jsem ud?lal. Nezbav? m? to toho, co vid?m tady, p??mo tady!“ Pl?cnul se dlan? zboku do hlavy. Angelica chytila jeho ruku a laskav? ho pol?bila na ?elo, jako matka l?baj?c? d?t?. „Nesm?? si ubli?ovat. Na to jsi pro m? moc cenn?.“ Dalo se ??ct, ?e je pro ni cenn?. Dalo se ale tak? ??ct, ?e je pot?ebn?. Angelica pot?ebovala Ruperta na?ivu, alespo? prozat?m. Byl kl??em, kter?m si m?la odemknout dve?e k moci a musela ho udr?et nedot?en?ho, aby v?e dot?hla do konce. U? d??v ho snadno ovl?dala, ale tohle v?e bylo… ne?ekan?. „Brzy o m? p?ijde?,“ ?ekl. „A? zjist?, co jsem ud?lal…“ „Ruperte, nikdy jsem nevid?la, ?e by se t? n??? smrt takhle dotkla,“ pronesla Angelica. „Bojoval jsi v bitv?ch. Velel jsi arm?d?m, kter? zabily tis?ce lid?.“ Bojoval a zab?jel i z m?n? nutn?ch d?vod?. Za sv?j ?ivot ubl??il neskute?n?mu mno?stv? lid?. Podle toho, co Angelica sly?ela, d?lal tajn? v?ci, ze kter?ch by se v?t?in? lid? zvedl ?aludek. Pro? by jedna smrt nav?c m?la b?t takov? probl?m? „Byla to moje matka,“ pronesl Rupert, jako kdyby se t?m v?e vysv?tlilo. „Nebyla to n?jak? spodina. Byla to moje matka a kr?lovna.“ „Matka, kter? t? cht?la p?ipravit o tv? n?roky,“ podotkla Angelica. „Kr?lovna, kter? t? cht?la vyhnat.“ „I tak—“ za?al Rupert. Angelica ho vzala za ramena. Nejrad?ji by s n?m zat??sla, aby se probral. „Nen? ??dn? i tak,“ pronesla. „Cht?la t? p?ipravit o v?e. Cht?la t? zni?it a p?edat v?e synovi—“ „J? jsem jej? syn!“ za?val Rupert a odstr?il p?itom Angelicu. Ta v?d?la, ?e by se ho te? m?la b?t, ale pravdou bylo, ?e se neb?la. Alespo? pro tento okam?ik m?la v?e pod kontrolou. „Ano, to jsi,“ pronesla. „Jsi jej? syn a jej? n?stupce a ona se sna?ila t? o to v?e p?ipravit. Sna?ila se to p?edat n?komu, kdo by ti ubl??il. Vlastn? to byla sebeobrana.“ Rupert zavrt?l hlavou. „Lid? to… lid? to takhle br?t nebudou. A? zjist?, co jsem ud?lal…“ „Pro? by to m?li zjistit?“ zeptala se Angelica naprosto klidn?m a zv?dav?m hlasem. P?edst?rala, ?e nech?pe, o ?em Rupert mluv?. P?e?la k jedn? z leno?ek v m?stnosti, posadila se a usrkla chlazen?ho v?na. Pokynula Rupertovi, aby se k n? p?idal. Ten sv? v?no vypil tak rychle, ?e ani nemohl vn?mat jeho chu?. „Vid?li m?,“ pronesl Rupert. „Dojde jim, odkud byla v?echna ta krev.“ Angelica si nemyslela, ?e je Rupert tak hloup?. Myslela si, ?e je to bl?zen, to ano, dokonce nebezpe?n? bl?zen, ale ne tohle. „Lidi si jde koupit, m??e? jim vyhro?ovat nebo je i zab?t,“ pronesla. „Nechaj? se zm?st ?eptandou, nechaj? se p?esv?d?it, ?e se pletou. M??u za??dit, ?e kdokoli bude mluvit proti tob?, bude uml?en nebo bude vypadat jako bl?zen, tak?e ho budou v?ichni ignorovat.“ „I tak—“ spustil Rupert. „U? zase, l?sko?“ zeptala se Angelica. „Jsi siln? mu?, sebev?dom? mu?. Pro? se takhle shazuje??“ „Proto?e se to m??e neskute?n? pokazit,“ pronesl Rupert. „Nejsem bl?zen. V?m, co si o m? lid? mysl?. Pokud se za?nou ???it n?jak? zv?sti, uv??? jim.“ „Pak dohl?dnu na to, aby neza?aly,“ prohl?sila Angelica, „nebo najdeme vhodn?j?? c?l.“ Vzala ho za ruku. „Kdy? jsi v minulosti spal s n?kterou mladou ?lechti?nou a byl jsi na ni p??li? drsn?, b?l ses n?kdy jej?ho hn?vu?“ Rupert zavrt?l hlavou. „Nikdy jsem—“ „Lhan? je skv?l? n?stroj,“ pronesla klidn? Angelica. P?esn? v?d?la, co Rupert v minulosti d?lal. I komu. Znala v?echny detaily, tak?e v?d?la, jak a kdy je vyu??t. P?vodn? cht?la prince zni?it potom, co si vezme Sebastiana, ale te? to mohla vyu??t i jinak. „Nev?m, pro? to vytahuje?,“ ?ekl Rupert. „Nen? to relevantn?. Nen?—“ „Dal?? dobr? n?stroj je odveden? pozornosti,“ pronesla Angelica. „Najdeme lidem n?co lep??ho, na co se soust?edit.“ V?imla si, ?e Rupert rudne vzteky. „Budu tv?j kr?l,“ ?t?kl. „A to je dal?? v?c,“ za?eptala Angelica a pol?bila ho. „Jsi v bezpe??. Rozum??, m? l?sko? Nebo alespo? bude?. Hlavn? je, zajistit si sv? postaven?.“ Sledovala, jak se Rupert viditeln? uvol?uje. Pomalu mu to doch?zelo. Jakkoli siln? se ho vra?da vlastn? matky dotknula, v?d?l, ?e mu projde. P?eci jen mu v?e proch?zelo dost dlouho. Nebo ho mo?n? uklidnila vyhl?dka na moc, kter? mu m?la spadnout do kl?na. „U? jsem mluvil se sv?mi spojenci,“ pronesl Rupert. „Tak te? je ?as, aby konali,“ odpov?d?la Angelica. „A? se stanou sou??st? toho v?eho u? od za??tku. M?stem u? se ???? zv?sti, ?e je kr?lovna vdova mrtv? a u? brzy to bude ohl??eno i form?ln?. V?echno mus? prob?hat rychle.“ P?im?la ho vst?t. „Naprosto v?e.“ „Co v?e?“ zeptal se Rupert. Angelica se zatv??ila ?okovan?. „Na?e svatba, Ruperte,“ odpov?d?la. „Mus? k n? doj?t d??v ne? budou moct lid? protestovat. Mus?me jim uk?zat, ?e je v?e v po??dku, ?e je tu panovnick? dynastie, kter? nep?est?v? vl?dnout.“ Rupert se pohnul p?ekvapiv? rychle. Chytil ji pod krkem. Vztek v n?m nar?stal nebezpe?nou rychlost?. „Ne??kej mi, co mus?m ud?lat,“ ?ekl. „To u? zkou?ela moje matka.“ „Nejsem tvoje matka,“ odpov?d?la Angelica a sna?ila se p?itom nechv?t. „Ale r?da bych p?ed z?padem slunce byla tvoj? ?enou. Myslela jsem, ?e jsme se o tom bavili, Ruperte. Myslela jsem, ?e to je to, co chce?.“ Rupert uvolnil sev?en?. „J? nev?m. J?… jsem nic takov?ho nepl?noval.“ „V??n? ne?“ zeptala se Angelica. „Pl?noval ses zmocnit tr?nu. Jist? jsi v?d?l, jak? ob?ti to bude obn??et. I kdy? si mysl?m, ?e s?atek se mnou nen? a? tak hrozn? v?c.“ Ustoupila od n?j. „Pokud si to p?eje?, je?t? nen? pozd? v?e odvolat. ?ekni mi, a? odejdu a j? odejdu z Ashtonu na rodinn? panstv?. ?ekni, ?e po?k?me a po?k?me. Samoz?ejm? pak nebude? m?t k dispozici moc moj? rodiny, ani jej?ch spojenc?. A nikdo ti nepom??e zvl?dnout v?echny ty… podivn? zv?sti.“ „Vyhro?uje? mi?“ obo?il se na ni Rupert. Angelica v?d?la, jak nebezpe?nou hru pr?v? hraje. I tak v n? ale hodlala pokra?ovat, proto?e skute?n? hra, kterou hr?la, byla mnohem nebezpe?n?j??. „Jen ukazuji v?hody, kter? z?sk?? t?m, ?e bude? se mnou, l?sko,“ pronesla Angelica. „O?e? se se mnou a j? ti dok??u v?e velice usnadnit. Rad?ji a? se to stane je?t? dnes ne? za m?s?c. Kdy? budu tvoj? ?enou, budu m?t d?vod t? chr?nit p?ed sv?tem.“ Rupert n?kolik okam?ik? nehnut? st?l. Angelica si u? za??nala myslet, ?e ho ?patn? odhadla. ?e ji nakonec p?eci jen po?le pry?. Pak prudce p?ik?vl. „Dobr? tedy,“ ?ekl. „Pokud ti na tom z?le??, ud?l?me to je?t? dnes. Te? si zajdu na vzduch a se?enu spojence.“ Oto?il se a ode?el. Angelica p?edpokl?dala, ?e si sp?? se?ene v?no ne? spojence, ale na tom nez?le?elo. Mo?n? to tak bude lep??. U? brzy jim bude ona jm?nem sv?ho man?ela ??kat, co maj? d?lat. Zazvonila na zvonek a p?ivolala slu?ebnou. „?aty, ve kter?ch dorazil princ Rupert, je pot?eba sp?lit,“ ?ekla d?vce, kter? ve?la do m?stnosti. „Pak p?ive? kn??ku Maskovan? bohyn? a pozvi ?leny vdoviny vnit?n? rady ke sch?zi do pal?ce. A po?li n?koho k moj? ?vadlen?. M?ly by tam ?ekat m? svatebn? ?aty.“ „M? pan??“ nech?pala d?vka. „Nemluv?m snad dost jasn??“ zeptala se Angelica. „Ke ?vadlen?. Jdi.“ D?vka ode?la. Zvl??tn?, jak hloup? n?kdy lid? byli. Slu?ka o?ividn? p?edpokl?dala, ?e Angelica nepodnikla ??dn? p??pravy na svoji svatbu. Ona ale za?ala s odes?l?n?m zpr?v v podstat? okam?it?, co ji napadlo, ?e by si ji Rupert mohl vz?t. Bylo d?le?it?, aby jejich svatba vypadala co nejnorm?ln?ji. A nebylo moc ?asu. ?koda, ?e nebude ?as na v?t?? ob?ad pozd?ji. Tomu br?nila jedna z?sadn? v?c: Rupert tou dobou bude mrtv?. Dne?ek jasn?ji ne? kdy d??v uk?zal, ?e je to nutn?j??, ne? by Angelica ?ekala. Myslela si, ?e se Rupert dok??e ovl?dat stejn? jako ona sama. On byl ale jako pl??? ve v?tru. Ne, pl?n, kter? uvedla do chodu, musel prob?hnout. Ruperta si vezme je?t? dnes. Do r?na ho zabije a je?t? ne? jeho t?lo skon?? v zemi, nech? se korunovat kr?lovnou. Ashton bude m?t kr?lovnu, kterou pot?ebuje. Angelica bude vl?dnout a kr?lovstv? se povede l?pe. V?echno se poda??. C?tila to v kostech. KAPITOLA T?ET? Zat?mco se flotila bl??ila k Ashtonu, mohla Sophia jen ?ekat. Zat?mco se jej? flotila bl??ila k Ashtonu. Dokonce i tady a te?, po tom v?em, co se stalo, bylo t??k? nezapom?nat, ?e tohle v?e pat?? j?. Ka?d? ?lov?k na ka?d? lodi, ka?d? lord, kter? poslal sv? mu?e, ka?d? ??st zem?, ze kter? poch?zeli. O to v?e se te? musela starat. „To je spousta starost?,“ za?eptala Sophia k Sienne, lesn? ko?ce p?edouc? a ot?raj?c? se j? o nohy. I na n? se projevovala netrp?livost. U? kdy? vypluli z Ishjemme, putovala s celou flotilou lod?. Od t? doby se k nim ale p?id?valo v?c a v?c plavidel z ishjemmsk?ho pob?e?? nebo mal?ch ostr?vk?, kter? cestou m?jeli. Dokonce se p?id?valy i lod? z vdovina kr?lovstv?. Byli na nich ti, kdo byli loaj?ln? k Sophii a cht?li ji podpo?it p?i ?toku. M?la te? k dispozici mno?stv? voj?k?. Dost voj?k?, ?e by mo?n? mohla i zv?t?zit v t?hle v?lce. Dost voj?k? na to, aby smazala Ashton z mapy sv?ta, kdyby se tak rozhodla. Bude to dobr?, poslal k n? Lucas my?lenku, o?ividn? c?til jej? neklid. Budou um?rat lid?, odpov?d?la mu. Ti tu ale jsou, proto?e se tak rozhodli, odpov?d?l Lucas. P?e?el k n? a polo?il j? ruku na rameno. Ucti je t?m, ?e jejich ?ivoty nepromarn??, ale nesni?uj jejich ob?? t?m, ?e se bude? dr?et zp?tky. „To se asi snadn?ji ?ekne, ne? ud?l?,“ pronesla Sophia nahlas. Bezmy?lenkovit? se sklonila a podrbala Sienne mezi u?ima. „Asi,“ uznal Lucas. Zd?lo se, ?e je na v?lku p?ipraven? v?c ne? Sophia. Na boku se mu houpal me? a za pasem m?l zastr?en? pistole. Sophia p?edpokl?dala, ?e sama mus? p?sobit naprosto nepat?i?n?. Prost? tam jen tak st?la, b?icho obt??kan? nenarozen?m d?t?tem, byla neozbrojen? a beze zbroje. Ale nejsi nep?ipraven?, poslal k n? Lucas. Pokynul k z?di lodi. „Na?i velitel? ?ekaj?.“ ?lo hlavn? o jej? bratrance a str?ce. Byli ve v?em zapojen? t?m?? stejnou m?rou jako Sophia. Byli tam ale i dal?? mu?i: n??eln?ci klan? a ni??? lordi. Drsn? mu?i, kte?? se klan?li proch?zej?c? Sophii, jej?mu bratrovi i lesn? ko?ce po jej?m boku. „Jsme p?ipraven??“ zeptala se a zad?vala se na str?ce. Sna?ila se p?itom vypadat jako kr?lovna, kterou v?ichni pot?ebovali. „Je nutn? rozhodnout n?kolik v?c?,“ pronesl Lars Skyddar. „V?me, o co n?m jde, ale mus?me ur?it, jak p?esn? to provedeme.“ „Co je t?eba rozhodnout?“ nech?pal Ulf. „Shrom??d?me mu?e, rozbijeme hradby d?ly a pak za?to??me.“ „To vysv?tluje zp?sob, jak?m lov??,“ pronesla Ulfova sestra Friga s vl??m ?sm?vem. „M?li bychom m?sto obkl??it. Uzav??t ho ve smy?ce a pak proniknout dovnit?.“ „Mus?me se p?ipravit na obl?h?n?,“ prohl?sil Hans, opatrn? jako v?dy. Zd?lo se, ?e v?ichni maj? vlastn? p?edstavu o tom, jak by m?lo v?e prob?hnout. Sophia si ??ste?n? p??la, aby mohla ustoupit do pozad? a nechat v?e na povolan?j??ch. Na t?ch, kte?? v?lce rozum?li. V?d?la ale, ?e to ud?lat nem??e. ?e, kdyby jim to dovolila, by se jej? p??buzn? handrkovali celou v??nost. To znamenalo, ?e bude muset ur?it, co podniknou. „Kdy doraz?me k m?stu?“ zeptala se a sna?ila se p?itom p?em??let. „Nejsp?? za soumraku,“ odpov?d?l jej? str?c. „Na p??m? ?tok bude tedy pozd?,“ pronesla a vzpomn?la si na noci, kter? ve m?st? str?vila. „Zn?m ashtonsk? ulice. V??te mi, ?e kdy? zkus?me ?to?it v noci, nedopadne to dob?e.“ „Tak tedy obl?h?n?,“ pronesl Hans. Zd?lo se, ?e ho ta p?edstava pot??ila. Nebo m?l mo?n? jen radost, ?e byl vybr?n jeho pl?n. Sophia zavrt?la hlavou. „Obl?h?n? ubli?uje nespr?vn?m lidem a nepom?h? t?m spr?vn?m. Star? hradby chr?n? jen vnit?n? ??st m?sta a m??ete se vsadit, ?e kr?lovna vdova klidn? vyhladov? chudinu, jen aby nakrmila sebe a sv? okol?. A nav?c, ka?d? ztracen? okam?ik jen zvy?uje nebezpe??, kter? hroz? Sebastianovi.“ „Tak tedy jak?“ zeptal se str?c. „M?? n?jak? pl?n, Sophie?“ „A? se dostaneme na m?sto, zakotv?me p?ed Ashtonem,“ odpov?d?la. „Po?leme jim posly se ??dost?, aby se vzdali.“ „To neud?laj?,“ prohl?sil Hans. „Ani kdy? jim nab?dneme milost.“ Sophia zavrt?la hlavou. Tohle j? bylo jasn?. „Vdova je nemilosrdn? a nev???, ?e n?kdo jin? um? b?t milosrdn?. Ale iluze toho, ?e jim nab?z?me mo?nost se vzd?t, poskytne mo?nost polovin? na?ich mu??, aby se p?esunula na druhou stranu m?sta. V tichosti zaberou okol?. M?stn? lid? nemaj? vdovu v l?sce.“ „A n?jezdn?ky v l?sce m?t budou?“ zaj?mal se Lucas. To byla dobr? ot?zka. Jej? bratr m?l na dobr? ot?zky talent. „Douf?m v to,“ prohl?sila Sophia. „Douf?m, ?e si uv?dom?, kdo jsme a jak? to bylo, ne? za?ala vl?dnout kr?lovna vdova.“ Zad?vala se na Hanse. „Tyhle mu?e povede? ty. Pot?ebuji n?koho, kdo udr?? discipl?nu a nedovol? masakr oby?ejn?ch lid?.“ „Dohl?dnu na to,“ ujistil ji Hans a Sophia v?d?la, ?e ji nezklame. Obr?tila se k Ulfovi s Frigou. „Vy dva vezmete men?? odd?l k ???n? br?n?. Pokud se mu??m, kter? po?lu dovnit?, poda?? splnit ?kol, otev?ou ji. Vy jim pak pom??ete se udr?et, dokud nedoraz?me my ostatn?. Hlavn? flotila p?istane a my pak budeme pokra?ovat pod kryc? palbou z d?l.“ Zd?lo se to jako dobr? pl?n. Alespo? v to doufala. Pokud to tak toti? nebylo, odsoudila svoje lidi k smrti. Je to dobr? pl?n, poslal j? Lucas my?lenkou. Jen douf?m, ?e vyjde, odpov?d?la Sophia. P?idal se k nim t?et? hlas. Nesl se nad vodou. Vyjde. Postar?m se o to. Sophia se ohl?dla a spat?ila bl???c? se men?? skupinu lod?. Na prvn? pohled p?sobily jako ?oldn??sk? nebo pir?tsk? lod?. Hlas, kter? z nich vych?zel, ale pat?il jej? sest?e. Kate? Ty jsi tady? Jsem tady, odpov?d?la. A m?m s sebou tu nejproslulej?? svobodnou spole?nost. Lord Cranston vzkazuje, ?e mu bude ct? ti slou?it. Ta my?lenka zvedla Sophii n?ladu skoro stejn? jako p??tomnost jej? sestry. Ne?lo jen o dal?? mu?e ve zbrani, i kdy? se Sophii hodila ka?d? pomoc. ?lo o fakt ?e se jej? sestra vr?tila ke spole?nosti, kterou m?la tak r?da a… Je tu i Will? zaj?mala se Sophia. Je, odpov?d?la Kate. Sophia v jej? my?lence c?tila radost. Brzy se uvid?me, sest?i?ko. Nech tam p?r nep??tel i pro m?. Ur?it? jich tu bude dost pro v?echny. „Kate se bl???,“ ?ekla Sophia Lucasovi. „J? v?m,“ odpov?d?l jej? bratr. „C?t?m jej? my?lenky. U? jsem myslel, ?e se s n? uvid?m teprve, a? se vr?t?me.“ „A pak najdeme na?e rodi?e,“ pronesla Sophia. V?d?la, ?e by nem?la uva?ovat tak moc dop?edu. M?la by se soust?edit na nadch?zej?c? bitvu, ale bylo v podstat? nemo?n? udr?et my?lenky na uzd?. Hlavou j? v??ily mo?nosti, co v?echno by to mohlo znamenat. Z?sk? Sebastiana. Osvobod? kr?lovniny poddan? ze zdrcuj?c? nadvl?dy. A najdou svoje rodi?e. „Kate bude m?t z mo?nosti nalezen? na?ich rodi?? stejnou radost jako my,“ pronesla Sophia. „Mo?n? i v?t??. Nejsem si jist?, jestli si je v?bec vybavuje.“ „U? brzy budeme m?t v?ichni v?c ne? jen vzpom?nky,“ prohl?sil Lucas. „To douf?m,“ odpov?d?la Sophia. P?esto si d?l d?lala starosti. „M?? ho?“ Lucas p?ik?vl. O?ividn? pochopil, co m?la na mysli. Vyt?hl disk slo?en? z kovov?ch p?sk?. Jak se ho dotkl, kruh z??il jasn?m sv?tlem. Kdy? na kov polo?ila ruce i Sophia, p?esunuly se jeho jednotliv? komponenty na jin? m?sta. Odhalily tak mapu – od vdovina kr?lovstv? po nev?razn? obrysy, kter? musely pat?it Vzd?len?m koloni?m a Hedv?bn?m kraj?m. Chyb?lo u? jen m?lo, aby se dozv?d?li, kde jsou te? jejich rodi?e. Sophia p?edpokl?dala, ?e a? se k nim Kate p?id?, uk??e se jim jejich ?kryt. Doufala v to. „Hl?dej ho dob?e,“ ?ekla. „Kdy? o n?j p?ijdeme…“ Lucas p?ik?vl. „Dote? jsem ho ohl?dal. V?c se ale boj?m o tebe a Kate.“ Nad t?m Sophia nep?em??lela. V?ichni t?i m?li zam??it do bitevn? v?avy. Pokud jeden z nich zem?e, mohli by ?pln? ztratit nad?ji na nalezen? rodi??. Bylo by to dvojn?sob bolestiv? – p?ij?t o mo?nost nalezen? matky a otce a sou?asn? truchlit nad ztr?tou bratra ?i sestry. „D?vej pozor i na sebe,“ pronesla Sophia. „A ne??k?m to jen proto, ?e chci naj?t rodi?e.“ „J? v?m,“ pronesl Lucas. „Ud?l?m, co budu moct. Spr?vce Ko m? vycvi?il dob?e.“ „A Kate se nau?ila hodn? od ?arod?jnice, kter? ji zkusila ovl?dnout,“ p?ik?vla Sophia. „Pokud je jen z poloviny tak dobr?, jako byla, kdy? semnou h?zela po hrad?, bude v po??dku,“ p?ik?vl Lucas. „Ale co ty, Sophie? V?m, ?e m?? Sienne, ale bude? uprost?ed bitvy v bezpe???“ „Nebudu uprost?ed,“ prohl?sila Sophia. Ochranitelsky si polo?ila ruku na b?icho. „Ale ud?l?m, co budu muset, aby moje d?t? m?lo otce.“ „Ona bude m?t otce,“ pronesl Lucas a v jeho hlase zazn?lo n?co, co Sophii p?im?lo se na n?j pod?vat. Ve snech se j? zjevovaly ?tr?ky r?zn?ch v?c?. Zaj?malo by ji, jestli to m? Lucas stejn?. „Vid?l jsi n?co?“ zeptala se. Lucas zavrt?l hlavou. „Ob?as n?co vid?m, ale mysl?m, ?e ty m?? v?t?? nad?n?. T?eba z?tra vid?m hlavn? krev.“ Tu bylo mo?n? vid?t i bez magie, kter? jim ob?as p?in??ela zvl??tn? sny. Sophia se znovu rozhl?dla. Na obzoru u? bylo vid?t linii pob?e??. A na n? spo??valo m?sto. „Ashton,“ vydechla Sophia. M?la pocit, ?e ho nevid?la celou v??nost. M?sto se rozprost?ralo jako dlouh? skvrna na pevnin?. Bylo star? a budovy se t?hly i daleko za hradby. Sophiina flotila se u? za?ala rozpadat. Hans m??il d?l po pob?e??, aby z?skal okol?. Zbytek lod? se p?ibli?oval k m?stu. Sign?ln? vlajky koordinovaly jejich postup. Kotvy shodili mimo dost?el d?l, na vodu byly spu?t?ny men?? ?luny s posly nesouc?mi po?adavky kapitulace. Sophia v?d?la, ?e Ulf a Friga p?ipravuj? vlastn? ?luny, na kter?ch se p?ed za??tkem bitvy nen?padn? p?ibl??? k m?stu a p?iprav? se u ???n? br?ny. Sophia si prohl??ela lod? p?ipraven? na v?lku. Nebylo jich dost, aby zastavily flotilu, kterou m?la k dispozici. Ne takhle bl?zko u pob?e??. Jak se p?ibl??ili, sly?ela zvuky trubek a vid?la pl?polaj?c? sign?ln? ohn?. Zad?vala se d?l po pob?e??. Sm?rem k pal?ci a ?tvrti boh???. Sebastian je n?kde tam, dr?? ho v cele a on ?ek? na z?chranu. „M??eme za?to?it tak, jak to navrhoval Ulf,“ pronesl Lucas. Sophia se zad?vala na nebe. Slunce u? se bl??ilo k obzoru, dlouh?mi rud?mi prsty osah?valo hladinu oce?nu. Musela se doslova nutit, aby zavrt?la hlavou. Tohle bylo t?m?? to nejt????, co kdy ud?lala. „Nem??eme riskovat ?tok v noci,“ ?ekla. „Mus?me se dr?et pl?nu.“ „Pak za?to??me za ?svitu,“ pronesl Lucas. Sophia p?ik?vla. Za ?svitu se rozhodne. Uvid?, jestli z?sk? zp?t kr?lovstv? svoj? rodiny. I s mu?em, kter?ho milovala. Nebo mo?n? v?ichni zem?ou. „Za?to??me za ?svitu,“ pronesla. KAPITOLA ?TVRT? Kate nech?vala mo?sk? v?t??k, aby ji hladil po tv???ch. Poprv? za kdo v? jak dlouhou dobu si p?ipadala skute?n? svobodn?. Pohled na bl???c? se Ashton p?in??el vzpom?nky na ?ivot, kter? pro?ila jako jedna z Necht?n?ch. Tyhle vzpom?nky na ni ale u? nem?ly ??dn? vliv. P?ipadaly j? jako tup?, zapomenut? bolest a ne jako n?co ?erstv?ho a ?ezav?ho. C?tila, p?ich?zej?c?ho lorda Cranstona d??v, ne? k n? dorazil. Vracela se j? jej? moc. Jej? moc, ne n?co, co j? dala Siobhan nebo jej? font?na. „Za?to??me za ?svitu, m?j pane,“ pronesla a oto?ila se k n?mu. Lord Cranston se pousm?l. „To je tradi?n? ?as pro ?tok. A te? u? m? takhle nemus?? oslovovat, Kate. To my jsme p??sahali, ?e ti budeme slou?it, v?sosti.“ V?sosti. Kate p?edpokl?dala, ?e si na takov? osloven? nikdy nezvykne. Zvl??? ne od mu?e, kter? j? jako prvn? dal m?sto, na kter?m m?la pocit, ?e skute?n? zapad?. „Stejn? tak nen? nutn? m? oslovovat takhle,“ op??ila Kate. Lord Cranston se p?ekvapiv? elegantn? uklonil. „Tohle te? jsi, ale dobr?, Kate. Budeme p?edst?rat, ?e jsme zp?tky v t?bo?e a ty se ode mne u??? taktiku?“ „P?edpokl?d?m, ?e se m?m je?t? hodn? co u?it,“ ?ekla Kate. Pochybovala, ?e se za dobu pobytu v jeho spole?nosti nau?ila by? jen polovinu toho, co ji lord Cranston mohl nau?it. „Ach, to nepochybn?,“ pronesl lord Cranston. „Tak tedy v?uka. ?ekni mi, jak a kdy do?lo k dobyt? Ashtonu.“ Kate se zamyslela. N?co takov?ho nikdy d??v ne?e?ila. „To nev?m,“ p?iznala. „Do?lo k tomu zradou,“ pronesl lord Cranston a sou?asn? odpo??t?val na prstech. „Do?lo k tomu z?sk?n?m zbytku kr?lovstv?, tak?e nem?lo smysl odporovat. A kdysi v d?vn? minulosti k tomu do?lo magi?.“ „A silou?“ zaj?mala se Kate. Lord Cranston zavrt?l hlavou. „I kdy? to samoz?ejm? mohou zm?nit d?la.“ „M? sestra m? pl?n,“ ?ekla Kate. „A zd? se dob?e promy?len?,“ p?ik?vl lord Cranston, „ale co se d?je s pl?ny v bitv?ch?“ Tohle Kate v?d?la. „Rozpadaj? se.“ Pokr?ila rameny. „Pak je dob?e, ?e m?me tu nejlep?? ze svobodn?ch spole?nost?, aby ho zase slepila dohromady.“ „A je dob?e, ?e m?me d?vku, kter? um? vyvol?vat mlhu a pohybovat se rychleji, ne? sta?? norm?ln? ?lov?k sledovat,“ odpov?d?l lord Cranston. Kate nejsp?? viditeln? zav?hala. „Co se d?je?“ zeptal se lord Cranston. „Zbavila jsem se ?arod?jnice, kter? mi tu moc dala,“ ?ekla. „J?… j? nev?m, kolik mi j? zbylo. Po??d um?m ??st my?lenky, ale rychlost a s?la jsou pry?. P?edpokl?d?m, ?e i magie.“ Po??d znala teorii, kter? za n? st?la. Po??d ji c?tila, ale p??stup k n? se zd?l sp?len? ztr?tou spojen? se Siobhaninou font?nou. Zd?lo se, ?e v?echno m?lo svoji cenu a tohle byla cena, kterou ochotn? zaplatila. Za p?edpokladu, ?e je to v?echny nebude st?t ?ivot. Lord Cranston p?ik?vl. „Ch?pu. Dok??e? pou??vat me??“ „J?… si nejsem jist?,“ p?iznala Kate. Konec konc?, zach?zet s n?m ji nau?ila Siobhan. Vzpom?nky na v?cvik tam ale st?le byly. A byly st?le ?erstv?. V?d?la, co se nau?ila p?i opakovan?m „um?r?n?“ pod ?toky duch?. „Pak bychom si to m?li ov??it d??v, ne? vypukne bitva, co mysl???“ navrhl lord Cranston. Ustoupil, provedl form?ln? ?erm??skou ?klonu a nespou?t?l p?itom z Kate o?i. Tasil me? tak prudce, a? ?epel zasy?ela. „S ostr?mi ?epelemi?“ zeptala se Kate. „Co kdy? to neum?m? Co kdy?—“ „?ivot je pln? co kdy?,“ pronesl lord Cranston. „A bitvy obzvl???. Nebudu t? zkou?et s cvi?nou ?epel?, jenom abych zjistil, ?e se tvoje dovednosti rozpadnou tv??? v tv?? skute?n? hrozb?.“ P?esto se to jevilo jako nebezpe?n? zp?sob, jak testovat jej? dovednosti. Necht?la lordu Cranstonovi omylem ubl??it. „Tas, Kate,“ ?ekl. V?hav? ho poslechla. ?avle j? pohodln? sed?la v ruce. V ?epeli byly zbytky run, kter? do n? vetkla Siobhan. Byly te? ale matn? a t?m?? neviditeln?, pokud na n? z boku nedopadlo sv?tlo. Kate zaujala postaven?. Lord Cranston prudce za?to?il. Jeho rychlost a dovednosti odpov?daly mnohem mlad??mu mu?i. Kate ?tok odrazila jen tak tak. „??kala jsem to,“ pronesla. „Nem?m s?lu ani rychlost jako d??v.“ „Pak mus?? zkusit naj?t zp?sob, jak si to vynahradit,“ prohl?sil lord Cranston a okam?it? znovu za?to?il na jej? hlavu. „V?lka nen? f?rov?. V?lka se nezaj?m? o to, jestli jsi slab?. Zaj?m? se jen o to, jestli zv?t?z??.“ Kate ustoupila a ?ikmo sekla, aby se vyhnula tomu, ?e ji soupe? natla?? na z?bradl?. Znovu a znovu odr??ela ?toky a sna?ila se chr?nit p?ed prudk?mi v?pady. „Pro? se dr??? zp?tky?“ obo?il se na ni lord Cranston. „Po??d je?t? m??e? ??st m? my?lenky na ?tok, nebo ne? Po??d v??, kam se chyst?m pohnout, nebo ne? Pokud provedu Rensburgskou fintu, v??, ?e m??…“ Provedl slo?itou dvojitou fintu. Kate se podv?dom? pohnula tak, aby jeho me? odrazila u? v polovin? v?padu. „Vid??, zn?? to!“ ?t?kl lord Cranston. „A te? bojuj, zatracen?!“ Za?to?il s takovou prudkost?, ?e jedinou Katinou mo?nost? bylo br?nit se ze v?ech sil. Sna?ila se ??st jeho my?lenky, vid?la ?tr?ky bl???c?ch se v?pad?, vzory ?tok?. Jej? t?lo u? nem?lo rychlost jako kdysi, ale po??d v?d?lo, co d?lat. Pohybovalo ?epel? tak, jak bylo t?eba, odr??elo a ?to?ilo, odpout?valo se a tla?ilo. Kate odrazila ?epel lorda Cranstona a uc?tila drobn? uvoln?n? tlaku z jeho strany. Zakrou?ila ?epel?, zatla?ila a Cranston?v me? zadun?l na palub?. Jej? ?avle zasvi?t?la k jeho krku… a ona ji jen o vl?sek zastavila t?sn? u jeho k??e. Usm?l se. „Dob?e, Kate. V?born?. Vid??, nepot?ebuje? n?jak? ?arod?jnick? triky. To ty to v?echno um?? a ty jsi ta, kdo rozsek? nep??tele na kusy.“ Pot??sl pak Kate rukou a ji p?ekvapilo, ?e se palubou rozl?h? potlesk. Obr?tila se a vid?la ostatn? p??slu?n?ky svobodn? spole?nosti, kte?? se tv??ili, jako by jim s lordem Cranstonem hr?la divadlo jen pro jejich pobaven?. Byl mezi nimi i Will. P?sobil spokojen?, jako by se mu ulevilo. Kate se rozb?hla z velitelsk? paluby p??mo k n?mu. Okam?it? ho pol?bila. To samoz?ejm? vyvolalo pobaven? j?sot ostatn?ch mu?? a Kate zrudla a odt?hla se od n?j. „To by sta?ilo, vy l?n? psi,“ za?val lord Cranston. „Pokud m?te ?as tu okoun?t, tak taky m?te ?as pracovat!“ Mu?i kolem zabru?eli a roze?li se, aby se p?ipravili na boj. Okam?ik okouzlen? byl pry? a Kate u? necht?la riskovat dal?? polibky pro p??pad, ?e by se n?kdo d?l d?val. „Moc jsem se o tebe b?l,“ pronesl Will a k?vl p?itom k m?stu, kde st?l lord Cranston. „Kdy? jste bojovali, zd?lo se, ?e t? opravdu chce zab?t.“ „P?esn? to jsem pot?ebovala,“ pokr?ila rameny Kate. Nebyla si jist?, jestli by to Willovi zvl?dla vysv?tlit. Sice se p?idal ke Cranstonov? spole?nosti, ale zd?lo se, ?e jedna jeho ??st by se nejrad?ji vr?tila zp?tky k otci a pr?ci v kov?rn?. P?idal se kv?li mo?nosti vid?t sv?t, mo?nosti dostat se n?kam jinam. Pro Kate to bylo jin?. Pot?ebovala se dostat na m?sta, kde nebyla v bezpe??, nebo kde si nebyla jist? vlastn?m p?e?it?m. Nem?la pocit, ?e se dok??e vypo??dat s n?strahami sv?ta, dokud s nimi skute?n? nemusela bojovat. Lord Cranston to ch?pal a dostal ji do situac?, kde m?la mo?nost si v?e vyzkou?et. „I tak,“ pronesl Will, „jsem ?ekal, ?e tu budeme muset vyt?rat krev.“ „Ale nemuseli jste,“ odporovala Kate. Objala ho, prost? proto, ?e cht?la. P??la by si, aby m?li na lodi soukrom? na v?c ne? tohle. „A to je hlavn?.“ „Byla jsi ??asn?,“ uznal Will. „Mo?n? bychom nemuseli z?tra ?to?it. Sta?ilo by poslat tebe, abys s nimi bojovala s jedn?m po druh?m.“ Kate se p?i t? my?lence usm?la. „Mysl?m, ?e po p?r prvn?ch u? bych byla docela unaven?. A nav?c, to bys v??n? cht?l p?ij?t o v?echnu akci?“ Vid?la, jak Will odvr?til pohled. „Co se d?je?“ zeptala se a br?nila se nutk?n? si p?e??st jeho my?lenky. „Up??mn?? Jsem vyd??en?,“ ?ekl. „Je jedno, kolik bitev jsem p?e?il, zd? se mi, ?e to nikdy nen? snaz??. Boj?m se o sebe, o sv? p??tele, o to, jestli to neodnesou moji rodi?e… a boj?m se o tebe.“ „Mysl?m, ?e jsme si pr?v? ?ekli, ?e o m? strach m?t nemus??,“ ?ekla Kate. „Um?? to s me?em l?p ne? kdokoli, koho zn?m,“ souhlasil Will, „ale stejn? se boj?m. Co kdy? si n?jak?ho me?e nev?imne?? Co kdy? t? dostane n?jak? zbloudil? st?ela z mu?kety? V?lka je pln? zmatk?.“ To byla pravda, ale ??ste?n? i proto ji Kate m?la tak r?da. Na tom b?t v bitevn? v?av? bylo n?co zvl??tn?ho. Kate m?la pocit, ?e tam v?e m? smysl. Na rozd?l od zbytku sv?ta. To ale nahlas ne?ekla. „V?echno bude v po??dku,“ pronesla. „J? budu v po??dku. Ty bude? u d?la, nebude? na hrotu ?toku. Sophia by nedovolila rabov?n?, ani ?toky na prost? lidi, tak?e i tvoji rodi?e jsou v bezpe??. V?echno bude v po??dku.“ „Tak… na sebe d?vej pozor,“ ?ekl Will. „Je toho tolik, co bych ti cht?l ??ct nebo s tebou d?lat, ale nen? ?as a—“ „Na v?echno bude ?asu dost,“ sl?bila Kate. „A te? bys m?l j?t. V??, ?e lord Cranston nem? r?d, kdy? t? zdr?uju moc dlouho.“ Will p?ik?vl, u? se zd?lo, ?e ji znovu pol?b?, ale nepol?bil. Dal?? v?c, kter? mus? po?kat a? na ?as po bitv?. Kate ho sledovala a pomoc? sv?ho nad?n? studovala my?lenky a pocity voj?k? kolem. C?tila jejich strach a obavy. V?ichni lid? kolem v?d?li, ?e za ?svitu propukne nepopsateln? n?sil?. V?t?ina jich p?em??lela, jestli ten chaos p?e?ije v jednom kuse. Dal?? mysleli na sv? p??tele a rodiny. N?kolik jich p?em??lelo nad r?zn?mi variantami toho, co se stane, jako by je to snad mohlo uchr?nit p?ed nebezpe??m. Kate se na z?t?ek t??ila. V boji j? v?echno d?valo smysl. „Z?tra zabiju lidi, kte?? ubl??ili moj? rodin?,“ sl?bila. „Rozsek?m je a z?sk?m tr?n pro Sophii.“ Z?tra p?jdou do Ashtonu a vezmou si v?echno, co jim m?lo pat?it. KAPITOLA P?T? Rupert sledoval z?pad slunce ze schodi?t? u chr?mu Maskovan? bohyn? a ?ekal na zah?jen? mat?ina poh?bu. Slunce zal?valo okol? rud?mi paprsky, kter? mu a? moc p?ipom?naly krev, kterou prolil. Nem?lo by ho to tr?pit. Byl siln?j??, byl lep??. I tak ale p?i pohledu na ruce c?til vracej?c? se vzpom?nky na to, jak mu na nich ulp?la mat?ina krev. Ka?d? okam?ik ticha vyvol?val vzpom?nky na jej? lap?n? po dechu, kdy? ji bodl. „Ty!“ vyhrkl Rupert a uk?zal na jednoho z v??tc? ?i ni???ch kn???, kte?? se shrom??dili u vstupu. „Co v?st? takov?to z?pad slunce?“ „Krev, v?sosti. Takov?to z?pad slunce znamen? krev.“ Rupert ud?lal krok kup?edu. U? se chystal toho mu?e ude?it za jeho drzost, ale Angelica ho zastavila. C?til jej? pohlazen? na k??i a p??l si, aby mohli pokra?ovat jinde. „Nev??mej si ho,“ ?ekla. „On nic nev?. Nikdo nic nev?, pokud mu to ne?ekne?.“ „Mluvil o krvi,“ st??oval si Rupert. Krev jeho matky. Bolest, kterou c?til n?kde uvnit?. P?i?el o matku. Smutek, kter? se ho zmocnil, ho t?m?? p?ekvapil. ?ekal, ?e pokud po jej? smrti n?co uc?t?, bude to ?leva, mo?n? radost, ?e je tr?n kone?n? jeho. M?sto toho… se Rupert c?til zlomen?, pr?zdn?. C?til se provinile. Nikdy d??v se takhle nec?til. „Samoz?ejm?, ?e mluvil o krvi,“ odpov?d?la Angelica. „Z?tra dojde k bitv?. Ka?d? hlup?k by v z?padu slunce vid?l krev, kdy? u pob?e?? kotv? lod? nep??tel.“ „Spousta jich to u? ud?lala,“ ?ekl Rupert. Uk?zal na dal??ho mu?e, v??tce, kter? pou??val n?jak? komplikovan? strojek slo?en? ze spousty ozuben?ch kole?ek a ?kr?bal p?itom v?po?ty na ?tr?ek pergamenu. „Ty, ?ekni mi, jak to z?tra p?jde!“ Mu? vzhl?dl a p?sobil nap?l ??len?m dojmem. „Znamen? pro kr?lovstv? nejsou dobr?, veli?enstvo. Kole?ka—“ Tentokr?t Ruperta nikdo nezastavil. Nakopl mu?e a ten se rozpl?cl na zemi. Kdyby ho Angelica neodt?hla, nejsp?? by do n?j d?l kopal, a? by z mu?e zbyla jen hromada zl?man?ch kost?. „Zamysli se, jak by to vypadalo. Na mat?in? poh?bu,“ pronesla. To sta?ilo, aby se Rupert dr?el zp?tky. „Nech?pu, pro? jim kn??? dovoluj? tu b?t. Myslel jsem, ?e ?arod?jnice zab?jej?.“ „Mo?n? to znamen?, ?e nemaj? nad?n?,“ vysv?tlovala Angelica, „a ?e bys jim nem?l naslouchat.“ „Mo?n?,“ pronesl Rupert, ale stejn? jich kolem byla spousta. Zd?lo se, ?e na nadch?zej?c? bitvu maj? v?ichni n?jak? n?zor. V pal?ci byli v??tci – a? u? skute?n?, nebo ?lechta, kter? se sna?ila v??tit ze z?pad? slunce nebo letu pt?k?. Te? ale z?le?elo jen na tomhle poh?bu. Na poh?bu jeho matky. O?ividn? se ale na?li lid?, kte?? to nech?pali. „V?sosti, v?sosti!“ Rupert se prudce obr?til k mu?i, kter? k n?mu p?ib?hl. M?l na sob? vojenskou uniformu a hluboce se uklonil. „Spr?vn? osloven? tv?ho kr?le je veli?enstvo,“ pronesl Rupert. „Veli?enstvo, odpus? mi,“ pronesl mu?. Nap??mil se. „M?m nal?havou zpr?vu!“ „O co jde?“ obo?il se na n?j Rupert. „Nevid??, ?e jsem na poh?bu sv? matky?“ „Odpus? mi… veli?enstvo,“ pronesl mu?. O?ividn? se zarazil pr?v? v?as. „Ale na?i gener?lov? si ??daj? tvoji p??tomnost.“ Samoz?ejm?, ?e ano. Hlup?ci, kte?? netu?ili, jak porazit Novou arm?du te? cht?li, z?skat jeho p??ze? t?m, ?e mu uk??ou, kolik n?pad? maj? k pora?en? nov? hrozby. „A? po poh?bu. Mo?n? p?ijdu, mo?n? ne.“ „??kali, ?e je to opravdu d?le?it?,“ pronesl mu?, jako kdyby ta slova mohla Ruperta p?im?t k akci. K poslu?nosti. „S?m rozhodnu, co je d?le?it?,“ prohl?sil Rupert. V tuhle chv?li se mu nic nezd?lo d?le?it?j?? ne? nadch?zej?c? poh?eb. Ashton a? si klidn? sho??, on ale poh?b? svou matku. „Ano, veli?enstvo, ale—“ Rupert ho zarazil pohledem. „Gener?lov? se sna?? p?edst?rat, ?e se v?e mus? d?t hned,“ ?ekl. „?e beze mne nemaj? ??dn? pl?n. ?e jsem pot?eba k tomu, aby ubr?nili m?sto. M?m pro n? vzkaz: d?lejte svou pr?ci.“ „Veli?enstvo?“ zeptal se posel t?nem, p?i kter?m m?l Rupert chu? mu jednu vrazit. „D?lej svou pr?ci, voj?ku,“ ?ekl. „Ti mu?i tvrd?, ?e jsou na?i nejlep?? gener?lov?, ale nezvl?dnou zorganizovat obranu m?sta? ?ekni jim, ?e p?ijdu, a? budu p?ipraven. Mezit?m se o to musej? postarat oni. A te? jdi, ne? ztrat?m trp?livost.“ Mu? kr?tce zav?hal a pak se uklonil. „Ano, veli?enstvo.“ A odb?hl pry?. Rupert ho je?t? chv?li sledoval, ne? se obr?til k Angelice. „Jsi n?jak? tich?,“ pronesl. Jej? v?raz se nijak nezm?nil. „Taky nesouhlas?? s t?m, abych poh?bil matku?“ Angelica mu polo?ila ruku na rameno. „Mysl?m, ?e pokud to pot?ebuje? ud?lat, m?l bys to ud?lat. Nem??eme ale ani podce?ovat nebezpe??.“ „Jak? nebezpe???“ obo?il se na ni Rupert. „M?me p?ece gener?ly, nebo ne?“ „Gener?ly tuctu r?zn?ch jednotek, kte?? maj? tvo?it arm?du,“ podotkla Angelica. „Nedohodnou se na tom, kdo bude velet, ani? by tam byl n?kdo, kdo stanov? celkovou strategii. Na?e flotila je p??li? bl?zko u pob?e??, na?e hradby jsou sp?? p?e?itek z minulosti, ne? ?e by n?s opravdu chr?nily a n?? nep??tel je opravdu nebezpe?n?.“ „Opatrn?,“ varoval ji Rupert. Z?rmutek ho sv?ral jako opr?tka a jedin? zp?sob, jak?m um?l reagovat, byl vztek. Angelica se k n?mu naklonila, aby ho pol?bila. „Jsem opatrn?, l?sko moje. M?j kr?li. Najdeme si ?as na tohle, ale brzy bude nutn?, abys jim ur?il sm?r, abys m?l kr?lovstv?, kter?mu m??e? vl?dnout.“ „A? sho??,“ pronesl Rupert bezmy?lenkovit?. „A? klidn? v?echno sho??.“ „To mo?n? ??k?? te?,“ pronesla Angelica, „ale brzy zm?n?? n?zor. Bude? si ho cht?t nechat. No a pak se najde n?kdo, kdo ti ho bude cht?t sebrat.“ „Sebrat mi moji korunu?“ zeptal se Rupert. „J? jsem kr?l!“ „Jsi n?sledn?k tr?nu,“ ?ekla Angelica, „a mus?me ti naj?t podporu ve ?lechtick? rad?. O tu podporu ale m??e? p?ij?t, pokud nebudeme opatrn?. Gener?lov?, kter? ignoruje?, budou p?em??let, jestli bys m?l vl?dnout ty. ?lechta bude zpochyb?ovat kr?le, kter? d?v? p?ednost z?rmutku p?ed jejich ochranou.“ „A ty, Angelico?“ zeptal se Rupert. „Co si mysl?? ty? Jsi loaj?ln??“ Jeho ruka sklouzla k no?i, t?m?? podv?dom?. Uklidnilo ho, kdy? zjistil, ?e ho m? u sebe. Angelica polo?ila svoji ruku na jeho. „Mysl?m, ?e svoje m?sto jsem si u? zvolila,“ ?ekla, „a je to m?sto vedle tebe. N?koho jsem poslala, aby se ??ste?n? postaral o flotilu. Pokud smrt zpomal? n?s, zpomal? ?pln? stejn? i je. A potom ud?l?me, co je nutn?. Spole?n?.“ „Spole?n?,“ pronesl Rupert a vzal Angelicu za ruku. „Jsi p?ipraven?“ zeptala se ho. Rupert p?ik?vl, i kdy? bolest, kterou c?til, byla p??li? velk? na to, aby ji zvl?dal. Nikdy nebude p?ipraven na to, aby se rozlou?il s matkou. Do chr?mu vstoupili spole?n?. Uvnit? bylo v?e p?ipraven? na ofici?ln? poh?eb. V?echno prob?hlo ve sp?chu, ale poznat to nebylo. V?ude kolem byly tmav? z?v?sy tu a tam zdoben? kr?lovsk?m erbem. Lavice byly pln? truchl?c?ch. Ve?ker? ?lechta z Ashtonu i z nejbli???ho okol? se se?la a dopl?ovali ji obchodn?ci s voj?ky, kn??? a dal?? lid?. O to u? se Rupert postaral. „Jsou tu v?ichni,“ ?ekl a rozhl?dl se po p??tomn?ch. „V?ichni, kdo mohli p?ij?t,“ odpov?d?la Angelica. „Ti, kdo nep?i?li, jsou zr?dci,“ ?t?kl. „Nech?m je pob?t.“ „Samoz?ejm?,“ p?ik?vla Angelica. „Ale a? po invazi.“ Bylo zvl??tn?, ?e na?el n?koho, kdo souhlasil se v??m, co bylo nutn? ud?lat. Byla stejn? nemilosrdn? jako on, p?itom kr?sn? a inteligentn?. I d?ky tomu tu te? st?la s n?m. Dokonce i poh?ebn? ?ern? na n? p?sobila p?ekr?sn?. Podp?rala Ruperta na cest? chr?mem k m?stu, kde spo??vala rakev jeho matky. Na jej?m v?ku pak le?ela kr?lovnina koruna. Sbor za?al zp?vat smute?n? p?se?. Nejvy??? kn??ka drmolila modlitby k Bohyni. Nic z toho nebylo zvl??? ur?en? pro tuto p??le?itost. Na to nebyl ?as. Rupert byl odhodlan? naj?t skladatele, kter? slo?? oslavnou p?se? na jeho matku. Jen co tohle v?echno skon??. A nech? j? postavit sochy. Nech?— „Jsme tu, Ruperte,“ pronesla Angelica a navedla ho k m?stu v prvn? ?ad?. Bylo tam v?c ne? dost m?sta i p?esto, jak byla cel? budova p?ecpan? lidmi. Str??n? stoj?c? opod?l se o to z?ejm? postarali. „Se?li jsme se zde, abychom se rozlou?ili s nejv?t??m ?lov?kem na?? doby,“ drmolila nejvy??? kn??ka, zat?mco se Rupert usazoval. „Vdova kr?lovna Mary z rodu Flamberg? te? nos? masku smrti, je v rukou Bohyn?. Truchl?me kv?li jej?mu odchodu.“ Rupert truchlil. Kn??ka mluvila o tom, jak byla jeho matka skv?l? vl?dkyn?, jak d?le?itou roli sehr?la ve sjednocen? kr?lovstv?. Star? kn??ka m?la dlouhou ?e? o ctnostech, popisovan?ch ve svat?ch textech a kter? m?la jeho matka. Pak p?ich?zeli dal?? mu?i a ?eny a vypr?v?li o jej? velikosti, laskavosti, skromnosti. „Jako kdyby mluvili o n?kom jin?m,“ za?eptal Angelice. „Jsou to v?ci, kter? se na poh?bu o?ek?vaj?,“ odpov?d?la. Rupert zavrt?l hlavou. „Ne, tohle nen? spr?vn?. Tohle nen? spr?vn?.“ Vstal a p?esunul se do ?ela chr?mu. Bylo mu jedno, ?e n?jak? lord je?t? po??d pl?cal o tom, jak jednou potkal jeho matku. Kdy? se k n?mu Rupert p?ibl??il, zmlkl a ustoupil stranou. „Bl?bol?te nesmysly,“ ?ekl a jeho hlas se nesl chr?mem. „Mluv?te o moj? matce a ignorujete to, jak? skute?n? byla! ??k?te, jak byla dobr?, laskav? a ?t?dr?? Takov? ona nebyla! Byla tvrd?. Byla nemilosrdn?. Dok?zala b?t krut?.“ Opsal rukou oblouk ve vzduchu. „Je tu n?kdo, komu neubl??ila? Mn? ubli?ovala ?asto. Chovala se, jako bych nem?l n?rok b?t jej?m synem.“ Sly?el, jak si ostatn? ?u?kaj?. Jen a? si ?u?kaj?. On je te? jejich kr?l. Co si mysl?, na tom u? nez?le??. „Ale byla siln?,“ ?ekl Rupert. „To d?ky n? m?me tuhle zemi. D?ky n? jsme vyhnali zr?dce a zbavili se jejich magie.“ N?co ho napadlo. „Budu siln? jako ona. Ud?l?m, co bude nutn?.“ P?e?el k rakvi a pozvedl korunu. Vzpomn?l si na to, co mu Angelica ?ekla o ?lechtick? rad?. Jako kdyby Rupert pot?eboval jejich svolen?. Plynul?m pohybem si korunu nasadil na hlavu. Nev??mal si p?itom lid?, kte?? vydechli p?ekvapen?m. „Poh?b?me matku takovou, jak? byla,“ pronesl Rupert, „ne takovou, jakou ji l???te ve sv?ch l??ch! To na?izuji jako v?? kr?l!“ Angelica vstala, rozb?hla se k n?mu a vzala ho za ruku. „Ruperte, jsi v po??dku?“ „Jsem v po??dku,“ ?t?kl na ni. Napadlo ho n?co dal??ho. Rozhl?dl se po shrom??d?n?m davu. „V?ichni zn?te Milady d’Angelicu,“ pronesl. „Chci v?m n?co ozn?mit. Dnes si ji vezmu za ?enu. V?ichni se povinn? z??astn?te ob?adu. Ten, kdo nep?ijde, bude ob??en.“ Tentokr?t kolem vl?dlo naprost? ticho. Mo?n? u? je nemohlo nic ?okovat. Mo?n? u? toho na n? bylo moc. Rupert se vr?til k rakvi. „Tak, matko,“ ?ekl. „M?m tvoji korunu. O?en?m se a z?tra zachr?n?m tv? kr?lovstv?. Sta?? ti to takhle? Sta?? ti to?“ Rupert ??ste?n? ?ekal, ?e mu n?jak odpov?, ?e mu d? znamen?. Ale nic se nestalo. Nic nenaru?ilo ml?en? p?ihl??ej?c?ho davu a vinu, kter? v n?m z n?jak?ho d?vodu nep?est?vala hlodat. KAPITOLA ?EST? Z balk?nu sv?ho domu v Carricku sledoval P?n vran shroma??uj?c? se arm?dy. Prohl??el si je o?ima sv?ch zv??at. Usm?l se. C?til p?itom uspokojen?. „V?echno je, jak m? b?t,“ ?ekl, kdy? mu vr?ny uk?zaly shroma??uj?c? se lod? a obr?nce chystaj?c? barik?dy. „Sta?? se jen d?vat, jak se navz?jem ni??.“ Krvav? z?pad slunce p?esn? odpov?dal jeho dne?n? n?lad?. Stejn? tak i v?k?iky na n?dvo?? pod jeho balk?nem. Dne?n? popravy ?ly rychle: dva mu?i p?isti?en? p?i pokusu o dezerci, r?doby zlod?j a ?ena, kter? ubodala man?ela. St?li p?ipoutan? u k?l?, zat?mco poprav?? pracovali s me?i ?i ?krtidly. Pak se na n? vrhly vr?ny. N?kdo si mo?n? myslel, ?e ho podobn? okam?iky n?sil? bav?. Pravdou bylo, ?e mu na nich nez?le?elo. Z?le?elo mu jen na moci, kterou z?sk? prost?ednictv?m sv?ch mazl??k?. P?n vran se zad?val na velitele ?ekaj?c? na dal?? rozkazy. Sledoval, jestli se n?kdo z nich p?i pohledu na popravy zachv?je nebo odvr?t? zrak. V?t?ina jich to neud?lala, proto?e v?d?la, co se od nich o?ek?v?. Jeden mlad?? d?stojn?k p?i pohledu na popravy t??ce polkl. Na toho bude pot?eba dohl?dnout. Na okam?ik nebo dva se P?n vran v my?lenk?ch vr?til ke sv?m pt?k?m nad Ashtonem. Jak krou?ili kolem, uk?zali mu obrovskou postupuj?c? flotilu i jednu jej? ??st m???c? d?l k pob?e??. Havran na hradb?ch mu uk?zal skupinu mu?? z Ishjemme otv?raj?c? truhlu se zbran?mi na b?ehu ?eky. Krkavec u m?stsk?ho h?bitova zaslechl mu?e, jak se domlouvaj?, ?e p?i ?toku ustoup? a nechaj? ?lechtu, a? se br?n? sama. Zd?lo se, ?e by jeho mazl??ci mohli m?t m?lo potravy. To nemohl dovolit. „Budeme muset n?co ud?lat,“ ?ekl ?ekaj?c?m mu??m. „Za mnou.“ Vedl je d?l do domu. Neohl??el se, po??tal s t?m, ?e ho budou n?sledovat. Slou??c? mu uh?bali z cesty, d?vali si pozor, aby se nepletli pod nohy tolika mocn?m mu??m. P?n vran c?til jejich odpor i strach, ale nez?le?elo mu na tom. ?lo o nevyhnuteln? n?sledky vl?dy nad jin?mi. V?k?iky na n?dvo?? p?e?ly do ticha, kter? p?in??ela jedin? smrt. Dokonce i ta nejti??? stvo?en? sv?ta vyd?vala p?i d?ch?n? zvuky. M?la tep. Na n?dvo?? ale ticho naru?ovalo jen ob?asn? kr?k?n? vran. T?la schl?ple visela u k?l?. „Mus?me zachov?vat po??dek,“ pronesl P?n vran a zad?val se na d?stojn?ka, kter? si dovolil projevit nechu?. „V?ichni jsme sou??stmi ohromn?ho stroje a mus?me vykon?vat to, co je n?m d?no. A tihle te? p?ekro?ili hranice, proto jim bylo d?no, aby se stali potravou pro mrcho?routy.“ Pt?ci se te? sl?tali v hejnech a usazovali se na ?erstv?ch mrtvol?ch. Za?ali hodovat. P?n vran u? c?til moc, kter? se do jeho hejna vl?vala z mrtvol zde i nespo?tu dal??ch po cel? ???i okupovan? jeho Novou arm?dou. N?kolik jeho pt?k? se dokonce krmilo i ve vdovin? kr?lovstv?. „Je ?as zm?nit pom?r sil,“ ?ekl a ?erpal p?itom moc ze sv?ch hejn. Sou?asn? v mysli proch?zel st??brn? nitky mo?nost? a n?sledk?. V?echny p?edstavovaly jednotliv? volby. P?n vran netu?il, co se stane. Nebyl ?enou z font?ny, ani skute?n?m jasnovidcem. Vid?l toho ale dost, aby dok?zal odhadnout vliv na b?h sv?ta. V?d?l, kde je t?eba zatla?it, aby dos?hl sv?ho. Pomyslel na pt?ky kolem Ashtonu. My?lenkou na?el m?sta, kde bude m?t p?r spr?vn?ch slov ten nejv?t?? ??inek. ?ern? pt?ci v?ech druh? se snesli z nebe a vykonali jeho v?li. Krkavec p?ist?l nedaleko velitele ashtonsk? m?stsk? str??e a up?el k n?mu ?ern? o?i. „Seve?ani u ?eky,“ zakr?kal slova, kter? mumlal P?n vran. „Seve?ani u ?eky, p?estrojen? za obchodn?ky.“ Ne?ekal, aby se kochal ?okovan?m v?razem velitele, kter? se sna?il p?ij?t na to co se d?je. M?sto toho p?esunul svoji pozornost k havranovi na h?bitov?. Nechal ho p?ist?t na n?hrobku pobl?? konspir?tor?. „Bu?te state?n?,“ zakr?kal. „Jste pod dohledem.“ Aby to vyrovnal, poslal dal??ho pt?ka k mu?i u hradeb a vykr?kal mu p?edzv?st smrti. Zas?val odvahu i zbab?lost, mluvil pravdu i le?, spl?tal z nich kouzlo ze zn?m?ch i nezn?m?ch v?c?. Ne v?ichni pt?ci ale usp?li. Jednoho poslal k oknu prince Ruperta a zjistil, ?e je zav?en?. Poslal vr?nu k lod?m ?ekaj?c?m na mo?i, zakrou?il nad vlajkovou lod? Ishjemme a v?iml si mlad?ka, kter? se d?val k nebi. P?n vran ho znal. Byl to ten, kter? ho bodl v Ishjemme. Te? se d?val na pt?ka a jednou rukou tasil pistoli. T?m?? nelidsky rychle… „Zatracen?!“ zavr?el P?n vran, kdy? se z vr?ny na posledn? chv?li st?hl. Invazn? flotilu rad?ji nechal b?t. M?sto n? se soust?edil na m?sto. Hledal drobnosti, kter? mohly mu??m dodat odvahu, nebo je o ni p?ipravit. Drobnosti, kter? by podn?tily jejich vztek nebo bezstarostnost. Nechal straku ukr?st snubn? prsten ?en?, kter? myla n?dob? a hodil ho k noh?m voj?ka, jej?ho man?ela. Ten te? nepochybn? bude celou bitvu p?em??let, pro? ten prsten nem? ?ena na prst? a jestli by nem?l b?t doma. Nechal krkavce sebrat zap?lenou sv??ku a shodil ji na opu?t?nou budovu, kde se rozho?ely plameny. „A? si m??ou vybrat, jestli cht?j? chr?nit domovy p?ed n?jezdn?ky nebo ohn?m,“ ?ekl. Nad m?stem l?tala stovka dal??ch pt?k?, kte?? provedli stovku dal??ch ?kol?. Ka?d? z nich sice ??dal kous??ek moci, ale v?echno to byla investice do chaosu, kter? bude n?sledovat. N?kte?? promlouvali k voj?k?m, jin? k mu??m a ?en?m opod?l. Vypr?v?li o ukrutnostech, kter?ch jsou ishjemm?t? schopn?. Dal?? nab?dali k povst?n? proti vdovin?m potomk?m. A dal?? kr?kali o oboj?m. P?n vran zm?nil bitvu, kter? m?la b?t snadn?m v?t?zstv?m pro n?jezdn?ky a prom?nil ji v n?co slo?it?j??ho, nebezpe?n?j??ho a vra?edn?j??ho. Kdy? se vr?til s?m k sob?, usm?val se p?i my?lence na to, ?eho dos?hl. Lid? si mysleli, ?e magie spo??v? ve starobyl?ch tlust?ch svazc?ch a svitc?ch, ale on dosahoval mnohem v?t??ch v?sledk? s vynalo?en?m men??ch prost?edk?. Zad?val se na sv? d?stojn?ky, kte?? st?le pozorovali vr?ny hoduj?c? na mrtvol?ch. Z obli?ej? jim nebylo mo?n? cokoli vy??st. „Nep??tel bude z?tra bojovat u Ashtonu,“ ?ekl. „Bude to krvav? bitva s mno?stv?m ob?t? na obou stran?ch.“ Nedok?zal si pomoct, c?til p?itom uspokojen?. Konec konc?, to on byl p???inou toho, ?e jich zem?e tolik. „Kdy za?to??me, m?j pane?“ zeptal se jeden z jeho admir?l?. „M?? pro n?s n?jak? rozkazy?“ „T???? se na ?tok?“ zeptal se P?n vran. „T???m, m?j pane,“ pronesl mu?. Ude?il si p?st? do dlan?. „Chci je rozdrtit za to, jak n?s posledn? pon??ili.“ „J? tak?,“ pronesl gener?l. „Chci, aby v?d?li, ?e je Nov? arm?da siln?j?? ne? oni.“ N?sledoval sbor hlas?. Jako by nikdo z nich necht?l b?t posledn?, kdo projev? nad?en? a snahu od?init selh?n? p?i ?toku na vdovino kr?lovstv?. Mo?n? jim ?lo pr?v? o to. Mo?n? mu cht?li dok?zat, ?e si dok??ou v?st l?pe. Mo?n? si mysleli, ?e pokud znovu sel?ou, bude je to st?t krk. Na t?hle jejich my?lence n?co bylo. I tak ale P?n vran pozvedl dla?, aby je uklidnil. „Bu?te trp?liv?. Vra?te se ke sv?m mu??m a sv?m lod?m. Zajist?te, aby bylo v?e p?ipraven? k ?toku. ?eknu v?m, a? nastane spr?vn? ?as.“ V?ichni spole?n? vyrazili pry?. P?n vran je nechal j?t. Prozat?m. Jeho pozornost se soust?edila na krvav? rud? z?pad slunce a to, co sliboval. R?no bude prolito mno?stv? krve, o tom nepochyboval. D?ky ?sil? jeho mazl??k? nastane takov? masakr, ?e zrudne i ashtonsk? ?eka. Jeho mazl??ci budou m?t hody. „A a? bude po v?em,“ pronesl, „p?id?me to, co zbude, k na?? ???i.“ KAPITOLA SEDM? Vra?edkyn?, kter? si ??kala Rose, ?ekala na naprostou tmu a teprve pak za?ala veslovat sm?rem k lod?m ?ekaj?c?m u pob?e??. ?epy vesel m?la obalen? hadry, aby nevrzaly. Pom?halo j? to, ?e m?s?c jasn? z??il a ?e sama dob?e vid?la v temnot?. Znamenalo to, ?e nemus? pou??vat ani zlod?jskou lucernu. P?esto p?i ka?d?m z?b?ru c?tila strach a musela ho v?dom? potla?ovat. „Bude to dobr?,“ ??kala si. „D?lalas to u? stokr?t.“ Mo?n? ne stokr?t. Dokonce i nejlep?? v jej? profesi nezabili tolik lid?. Nebyla ??dn? ?eznick? sek??ek – zabij?k vyslan? do v?lky, aby zabil co nejv?c lid?. Byla sp?? jako zahradnick? no??k – od?ez?vala ze stonku jen to nejnutn?j??. „Polovina voj?k? tady zabila v?c lid? ne? j?,“ za?eptala, jako kdyby to n?co ospravedl?ovalo. Kdy? pracovala, v?dy c?tila strach. Strach z prozrazen?. Strach, ?e se n?co pokaz?. Strach, ?e se v n? hned sv?dom? a zabr?n? j? ud?lat to, v ?em byla nejlep??. „Zat?m v po??dku,“ za?eptala Rose. Opatrn? nav?d?la lo?ku mezi ?ekaj?c?mi lod?mi. Nep?ekvapilo ji, kdy? usly?ela hlas nesouc? se nad vodn? hladinou. „Hej, kdo je to tam? Co tam d?l???“ Rose vid?la, jak se z p??d? nejbli??? lodi nakl?n? voj?k a v rukou dr?? luk. N?kdo hloup? by se mo?n? pokusil odveslovat do bezpe?? a schytal by p?itom ??p do zad. Ona se rad?ji rychle zamyslela. P??zvuky byly jednou z v?c?, kterou cvi?ila opravdu dlouho. Proto si te? vybrala ten nejvhodn?j??. Ne p??mo z Ishjemme, ale drsn? p??zvuk jednoho z ostrov? bl?? k pevnin? kr?lovstv?. Ten se hodil v?c. Voj?ci z Ishjemme se mohli zn?t mezi sebou. Nemohli ale zn?t v?echny sv? spojence. „P?ipravuju se na bitvu, pitom?e. A ty d?l?? co? Sna??? se zburcovat cel? Ashton?“ „No, mohl to b?t kdokoli!“ vyk?ikl voj?k. „Co j? v?m, klidn? mohl b?t ?lun pln? nep??tel.“ „P?ipad?m ti jako ?lun pln? nep??tel?“ ?t?kla Rose. „M??u pokra?ovat s hl??en?m, kter? nesu? Cel? hodiny jsem proch?zela t?m uboh?m m?stem. Ani nem??u naj?t vlajkovou lo?.“ Vid?la, jak mu? ukazuje. „Tamhle,“ ?ekl. „D?ky.“ Vyd?v?n? se za n?koho, k?m nebyla, ?lo Rose velice dob?e. N?kdo by si mohl ??ct, ?e zabij?ci jsou lid?, kte?? se dok??ou probojovat nep??telskou arm?dou nebo vyst?elit ??p d?l ne? oko dohl?dne. Takov? p??b?hy m?la r?da. Znamenalo to, ?e nikdo nehledal nen?padnou postavu pobl??, kter? zrovna n?co nasypala do v?na. „Tentokr?t to ale nep?jde,“ pronesla sama k sob?. Nebyla si jist?, jestli Milady d’Angelica pln? ch?pe, co po n? chce, kdy? ji sem poslala. Na druhou stranu pochybovala, ?e na tom t? ?lechti?n? z?le?elo. P?esto byl ohromn? rozd?l mezi otr?ven?m jedn? rivalky v Ashtonu a ve vpl??en? se na lo? uprost?ed v?le?n? flotily. Zvl???, kdy? se ??kalo, ?e jej? pos?dka vl?dne magi?. To byla ??st, kter? ji d?sila nejv?c. Jak se n?kdo mohl dostat na lo?, kdy? jej? pos?dka dok??e vy??st vra?edn? my?lenky p??mo z hlavy? Kdy? ji m??ou vyc?tit u?, kdy? se bude bl??it a nejsp?? j? m??ou n?jak ukr?st du?i? Znamenalo to, ?e obvykl? strategie s pou?it?m p?estrojen? a l?? byla mimo hru. „M?la bych veslovat d?l a pokra?ovat a? na kontinent,“ zamumlala Rose. Kter? idiot by se dobrovoln? vrhal do takov?ho nebezpe??? P?esto ale pokra?ovala d?l k vlajkov? lodi. M?la k tomu t?i d?vody. Jeden byl, ?e j? za tohle dob?e platili. A? moc dob?e na to, aby toho nechala. Dal?? d?vod byl, ?e a? u? to s no?i a otr?ven?mi ?ipkami um?la jakkoli dob?e, p?edpokl?dala, ?e je Milady d’Angelica a? moc nebezpe?n? nep??tel. A t?et?… no, ten t?et? byl prost?: Byla v tom v??n? dobr?. Rose p?estala veslovat kousek od vlajkov? lodi. P??mo na m?st?, kde jej? ?lun vypadal jen jako st?n v temnot?. Sejmula si ishjemmskou uniformu a odhalila tak ?ern? oble?en?, kter? se skr?valo pod n?. Pak vklouzla do vody z?livu. Chlad j? od?erp?val t?lesn? teplo. Sna?ila se nemyslet na v?echnu tu ?p?nu, kterou ashtonsk? stoky chrlily do ?eky a pak do mo?e. Ignorovala i my?lenky na dal?? v?ci, kter? by ve vod? mohly b?t. ?raloci a dal?? mrcho?routi a pred?to?i budou m?t po bitv? hostinu. Mo?n? ?e jejich p??tomnost bude nakonec k n??emu dobr?. Jejich vra?edn? instinkty by mohly zamaskovat jej? vlastn? my?lenky, pokud by j? cht?l n?kdo sl?dit v hlav?. Rose se tich?mi z?b?ry pohybovala kup?edu. Kdykoli m?la pocit, ?e by se mohl n?kdo d?vat, no?ila se pod vodu a nev??mala si p?itom odporn? chuti mo?sk? vody. M?la pocit, ?e dostat se k vlajkov? lodi j? trvalo celou v??nost. Kone?n? se jej? prsty dotkly d?eva trupu. Hledala mo?n? chyty podobn?, jako kdyby cht?la l?zt po skaln? st?n?. Pohybovala se pomalu, byla odhodlan? nevydat ani hl?sku. Dokonce se sna?ila uti?it i vlastn? my?lenky, aby se neprozradila n?komu s magick?m nad?n?m. Zvedla hlavu dost vysoko na to, aby vid?la str??n?ho p?ech?zej?c?ho po palub?. P?ikr?ila se a poslouchala rytmu jeho krok?. Nechala ho proj?t. P?esto se nepohnula. M?sto toho ?ekala, ne? p?e?el je?t? dvakr?t. Sledovala vzor v jeho ch?zi. N?kdo hloup?j?? by se vrhl kup?edu u? napoprv?. A nechal by se chytit. Rose se nau?ila b?t trp?liv?. Конец ознакомительного фрагмента. Текст предоставлен ООО «ЛитРес». Прочитайте эту книгу целиком, купив полную легальную версию (https://www.litres.ru/pages/biblio_book/?art=51923330&lfrom=688855901) на ЛитРес. Безопасно оплатить книгу можно банковской картой Visa, MasterCard, Maestro, со счета мобильного телефона, с платежного терминала, в салоне МТС или Связной, через PayPal, WebMoney, Яндекс.Деньги, QIWI Кошелек, бонусными картами или другим удобным Вам способом.