Koruna pro zabij?ky

Koruna pro zabij?ky Morgan Rice “P?edstavivost Riceov? skute?n? nezn? mez?. V s?rii TR?N PRO SESTRY, kter? slibuje, ?e bude stejn? z?bavn?, jako ty p?edchoz?, n?m p?edkl?d? p??b?h dvou sester (Sophie a Kate), sirotk? bojuj?c?ch o p?e?it? v krut?m a nebezpe?n?m sv?t? sirot?ince. Naprost? ?sp?ch. Nem??u se do?kat, a? se mi do rukou dostane druh? a t?et? kniha!”--Books and Movie Reviews (Roberto Mattos)Nov? epick? fantasy bestseller z pera Morgan Rice!V knize KORUNA PRO ZABIJ?KY (Tr?n pro sestry – Kniha sedm?) maj? kone?n? Sophia, Kate a Lucas mo?nost vydat se na cestu za nalezen?m dlouho ztracen?ch rodi??. Najdou je?Jsou na?ivu?A jakou zpr?vu pro n? maj??Jejich cesta si ale vy??d? svoji cenu. Ashton z?st?v? bez vl?dce a P?n vran ?ek? na vhodnou p??le?itost k ?toku. Osud ???e vis? na vl?sku a pomoc m??e p?ij?t z naprosto neo?ek?van?ho m?sta: Z Kamenova.KORUNA PRO ZABIJ?KY (Tr?n pro sestry – Kniha sedm?) je sedmou knihou nov? ohromuj?c? fantasy s?rie pln? l?sky, zlomen?ch srdc?, trag?di?, akce, dobrodru?stv?, kouzel, me??, ?arod?jnictv?, drak?, p?edur?en? a nap?t?. Kniha, od kter? se neodtrhnete. Nabit? postavami, do kter?ch se zamilujete, pohybuj?c?ch se ve sv?t?, na kter? jen tak nezapomenete. Osm? kniha ze s?rie vyjde ji? brzy.„TR?N PRO SESTRY je skv?l? zah?jen? s?rie, kter? obsahuje kombinaci uv??iteln?ch postav a p?ek??ek, se kter?mi se musej? vyrovnat. Neoslov? jen ml?de?, ale i dosp?l? fanou?ky fantasy, kte?? hledaj? epick? p??b?hy o p??telstv? a dobrodru?stv?.“--Midwest Book Review (Diane Donovan) KORUNA PRO ZABIJ?KY (TR?N PRO SESTRY--KNIHA SEDM?) MORGAN RICE (P?ELO?IL TOM?? SLAV?K) Morgan Rice Morgan Rice je autorkou epick? fantasy s?gy ?AROD?J?V PRSTEN, kter? obsahuje 17 knih, podle USA Today je tato s?ga bestsellerem ??slo jedna; podle USA Today jsou bestsellerem ??slo jedna tak? jej? dal?? s?gy, jako jsou: s?rie UP??? ?URN?LY, obsahuj?c? 12 knih; s?rie TRILOGIE P?E?IT?, postapokalyptick? thriller; epick? fantasy s?rie KR?LOV? A ?AROD?JOV?, skl?daj?c? se ze ?esti knih; a tak? zbrusu nov? epick? fantasy s?gy KORUNY A SL?VY. Autor?iny knihy jsou dostupn? v ti?t?n? i audio verzi a byly p?elo?eny do v?ce ne? 25 jazyk?. Morgan se r?da zaj?m? o n?zory sv?ch ?ten???, tak?e se pros?m nezdr?hejte nav?t?vit jej? webov? str?nky www.morganricebooks.com, kde se m??ete p?idat do seznamu kontakt?, z?skat knihu zdarma, stejn? jako dal?? ak?n? bonusy, st?hnout si zdarma aplikace, m?t p?ehled o posledn?ch novink?ch, p?idat se na autor?in Facebook ?i Twitter a jednodu?e b?t s Morgan v kontaktu! Vybran? ohlasy na tvorbu Morgan Rice „Pokud jste si mysleli, ?e po p?e?ten? s?gy ?AROD?J?V PRSTEN u? nebudete m?t pro co ??t, m?lili jste se. Ve VZESTUPU DRAK? p?i?la Morgan Rice s n???m, co se zd? b?t p??slibem dal?? brilantn? s?rie, kter? n?s zavede do fantasy sv?ta pln?ho trol?, drak?, odvahy, cti, udatnosti, magie a v?ry ve vlastn? osud. Morgan dok?zala vytvo?it siln? postavy, kter? n?s p?im?j? je obdivovat na ka?d? str?nce... Doporu?uji do knihovny ka?d?ho ?ten??e, kter? miluje dob?e napsanou fantasy literaturu.“ --Books and Movie Reviews Roberto Mattos „Akc? nabit? fantasy, kter? jist? pot??? fanou?ky p?edchoz?ch knih od Morgan Rice, stejn? jako fanou?ky d?l jako je s?rie ODKAZ DRA??CH JEZDC? od Christophera Paoliniho…. Fanou?ci fikce pro mlad? budou toto posledn? d?lo Riceov? hltat a pak ?kemrat o p??davek.“ --The Wanderer, A Literary Journal (koment?? k Vzestup drak?) „Odu?evn?l? fantasy, kter? do sv?ho p??b?hu sp??d? vl?kna z?had a intrik. Cesta hrdiny je o z?sk?v?n? odvahy a uv?dom?n? si smyslu ?ivota, kter? vede k r?stu, dosp?losti a dokonalosti….Pro v?echny, kdo hledaj? nap?nav? fantasy dobrodru?stv?, hrdiny a ak?n? pojat? sled ud?lost?, kter? ?ene Thora po cest?, na n?? se z mal?ho d?tsk?ho sn?lka postupn? st?v? mlad?m mu?em, jen? neohro?en? ?el? nebezpe??, i kdy? jsou vyhl?dky na p?e?it? b?dn?….A to je pouh? za??tek epick? s?gy pro mlad? ?ten??e.“ --Midwest Book Review (D. Donovan, eBook Reviewer) „?AROD?J?V PRSTEN m? v?echny rysy pot?ebn? pro jasn? ?sp?ch: hlavn? i vedlej?? p??b?h, z?hadn? atmosf?ra, state?n? ryt??i a rozkv?taj?c? vztahy, kter? zaceluj? r?ny na zlomen?ch srdc?ch, a d?le tak? podvod ?i zrada. Slibuje dlouh? hodiny z?bavy a jist? uspokoj? v?echny v?kov? kategorie. D?lo najde sv? m?sto v knihovn?ch u v?ech p??znivc? fantasy literatury.“ --Books and Movie Reviews, Roberto Mattos „V t?to akc? nabit? prvn? knize epick? fantasy s?rie ?arod?j?v prsten (kter? m? moment?ln? ji? 14 svazk?), Riceov? p?edstavuje ?ten???m ?trn?ctilet?ho Thorgrina „Thora“ McLeoda, jeho? sen je st?t se voj?kem St??brn?ch, elitn? jednotky ryt???, kter? slou?? kr?li… Riceov? skv?le p??e a m? fascinuj?c? p?edpoklady.“ --Publishers Weekly Knihy od Morgan Rice OLIVER BLUE A ?KOLA PRO VIDOUC? KOUZELN? TOV?RNA (Kniha ?.1) KOULE KANDRY (Kniha ?.2) OBSIDI?NI (Kniha ?.3) OHNIV? ?EZLO (Kniha ?. 4) INVAZN? KRONIKY VYS?L?N? (Kniha ?. 1) P?IST?N? (Kniha ?. 2) STOUP?N? (Kniha ?. 3) CESTA OCELI POUZE KDO JE HODEN (Kniha ?. 1) TR?N PRO SESTRY TR?N PRO SESTRY (Kniha ?. 1) DV?R PRO ZLOD?JE (Kniha ?. 2) P?SE? PRO SIROTKY (Kniha ?. 3) ?ALOZP?V PRO PRINCE (Kniha ?. 4) KLENOT PRO ?LECHTU (Kniha ?. 5) POLIBEK PRO KR?LOVNY (Kniha ?. 6) KORUNA PRO ZABIJ?KY (Kniha ?. 7) SPONA PRO D?DICE (Kniha ?. 8) KORUNY A SL?VY OTROKYN?, BOJOVNICE, KR?LOVNA (Kniha ?. 1) TULA?KA, V?ZE?KYN?, PRINCEZNA (Kniha ?. 2) RYT??, N?SLEDN?K, PRINC (Kniha ?. 3) REBEL, P??EC, KR?L (Kniha ?. 4) VOJ?K, BRATR, ?AROD?J (kniha ?. 5) HRDINKA, ZR?DKYN?, DCERA (kniha ?. 6) VL?DCE, RIVAL, VYHNANEC (kniha ?. 7) V?T?Z, PORA?ENEC, SYN (kniha ?. 8) KR?LOV? A ?AROD?JOV? VZESTUP DRAK? (Kniha ?. 1) VZESTUP STATE?N?CH (Kniha ?. 2) T?HA CTI (Kniha ?. 3) FALE?N? CHRABROST (Kniha ?. 4) ???E ST?N? (Kniha ?. 5) NOC ODV??N?CH (Kniha ?. 6) ?AROD?J?V PRSTEN CESTA HRDINY (Kniha ?. 1) POCHOD KR?L? (Kniha ?. 2) OSUD DRAK? (Kniha ?. 3) POK?IK CTI (Kniha ?. 4) SLAVN? P??SAHA (Kniha ?. 5) ?TOK CHRABR?CH (Kniha ?. 6) OB?AD ME?? (Kniha ?. 7) MOC ZBRAN? (Kniha ?. 8) NEBE KOUZEL (Kniha ?. 9) MO?E ?T?T? (Kniha ?. 10) PANOV?N? OCELI (Kniha ?. 11) ZEM? OH?? (Kniha ?. 12) VL?DA KR?LOVEN (Kniha ?. 13) BRATRSK? P??SAHA (Kniha ?. 14) SEN SMRTELN?K? (Kniha ?. 15) RYT??SK? KL?N? (Kniha ?. 16) DAR BITVY (Kniha ?. 17) TRILOGIE P?E?IT? AR?NA JEDNA: OTROK??I (Kniha ?. 1) AR?NA DV? (Kniha ?. 2) AR?NA T?I (Kniha ?. 3) UP??? ?URN?LY PROM?N?N? (Kniha ?. 1) MILOVAN? (Kniha ?. 2) ZRAZEN? (Kniha ?. 3) P?EDUR?ENA (Kniha ?. 4) ??DAN? (Kniha ?. 5) V?d?li jste, ?e jsem napsala n?kolik s?ri? knih? Pokud jste je v?echny ne?etli, klikn?te na obr?zek n??e a st?hn?te si jejich ?vodn? knihy! (http://www.morganricebooks.com/read-now/) Chcete knihy zdarma? Zaregistrujte se na e-mail list Morgan Rice a z?skejte zdarma 4 knihy, 3 mapy, 1 aplikaci, 1 hru, 1 grafick? rom?n a exkluzivn? d?rky! Pro registraci nav?tivte: www.morganricebooks.com (http://www.morganricebooks.com) Copyright © 2018 Morgan Rice. V?echna pr?va vyhrazena. S v?jimkou povolen? podle U.S. Copyright Act 1976, ??dn? z ??st? t?to publikace nesm? b?t, bez p?edchoz?ho svolen? autora, za ??dn?ch okolnost? reprodukov?na, distribuov?na nebo p?ev?d?na do jak?chkoliv jin?ch form?t?, ani uchov?v?na ve sd?len? datab?zi. Tento ebook je licencov?n v?lu?n? pro Va?e osobn? vyu?it?. Tento ebook nesm? b?t d?le prod?v?n nebo darov?n ostatn?m lidem. Pokud chcete knihu sd?let s dal?? osobou, zakupte si pros?m dal?? kopie. Pokud ?tete tuto knihu, ale nezakoupili jste si ji, nebo nebyla zakoupena pouze pro Va?e pou?it?, vra?te ji pros?m a po?i?te si svou vlastn? kopii. D?kujeme, ?e respektujete usilovnou pr?ci, kterou autorka na vznik tohoto titulu musela vynalo?it. Obsah t?to knihy je fiktivn?. Jm?na, osobnostn? charakteristiky, organizace, m?sta, ud?losti a konflikty jsou beze zbytku produktem autor?iny p?edstavivosti, nebo je jejich pou?it? fiktivn?. Jak?koliv podobnost se skute?n?mi osobami, a? ji? ?iv?mi nebo mrtv?mi, je ?ist? n?hodn?. OBSAH KAPITOLA PRVN? (#u17ab21b5-bc49-5d45-8c95-b1d3126277f2) KAPITOLA DRUH? (#u59b2964c-4649-5ada-8b99-d778acc47680) KAPITOLA T?ET? (#u4dbe4be0-643b-53cd-91e9-49fd29c8b319) KAPITOLA ?TVRT? (#uc3862425-1ac3-51a8-b7c5-3be6f7f0aa2f) KAPITOLA P?T? (#u955456e4-9fbb-5286-a33f-23ee1a04f687) KAPITOLA ?EST? (#uec0dfe4f-6f36-5a9c-820c-a272c30924b6) KAPITOLA SEDM? (#uf99a8bad-03d1-5c64-b812-78525d9aab05) KAPITOLA OSM? (#ufae60195-9d60-5753-a317-8664aaf2c987) KAPITOLA DEV?T? (#u85822a7b-8e8a-54df-9d8b-ba5d67105a5a) KAPITOLA DES?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA JEDEN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?TRN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA PATN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?ESTN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA SEDMN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA OSMN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DEVATEN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? PRVN? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? DRUH? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? T?ET? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? ?TVRT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? P?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? ?EST? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? SEDM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? OSM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? DEV?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? PRVN? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? DRUH? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? T?ET? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? ?TVRT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? P?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? ?EST? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? SEDM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? OSM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA PRVN? Sophia st?la p?ed ?lechtickou radou a sna?ila se neb?t ohromen? n?dherou toho v?eho, ani t?m, co se dnes m?lo v?echno st?t. Okolo st?la ?lechta v oblec?ch, kter? zam?stn?valy ashtonsk? krej?? a ?vadleny n?kolik t?dn?, a voj?ci ve sv?ch nejlep??ch sv?te?n?ch uniform?ch. Ne?lo samoz?ejm? jen o ?lechtu. Rada se sice jmenovala ?lechtick?, ale te? u? v n? zasedali v?ichni, v?etn? oby?ejn?ch lid? sed?c?ch na lavic?ch a oble?en?ch v ?emkoli, co se dle jejich n?zoru hodilo pro tuto p??le?itost. „M?m pocit, ?e se sem m? ?aty nehod?,“ za?eptala Sophia ke Kate, kter? ji dr?ela za pa?i. Jej? prost? b?l? ?aty p?sobily a? p??li? oby?ejn?m dojmem vedle v?eho toho zlata a drah?ch kamen?, hedv?b? a brok?tu. I p?es z?sah m?stsk?ch ?vadlen se nav?c st?le nap?naly p?es jej? obrovsk? t?hotensk? b?icho. Sienne, lesn? ko?ka, se s m?kk?m p?eden?m ot?rala Sophii o nohy. „Je to tvoje svatba,“ prohl?sila Kate. „To ty jsi nejkr?sn?j?? ?ena v m?stnosti.“ „Na?e svatba,“ podotkla Sophia. N?hodn? kolemjdouc? by to ale ze sest?ina vzez?en? nejsp?? nepoznal. Kate na sob? m?la vojenskou uniformu a Sophia pochybovala, ?e by se j? to n?kdo pokou?el rozmluvit. „Samoz?ejm? je?t? zb?v? ta drobnost s tvoj? korunovac?,“ pousm?la se Kate. Sophia se opatrn? nadechla a c?tila, jak se p?itom d?t? v n? pohybuje. Musela se pousm?t. Pro?ili spolu tak dlouhou dobu a ona st?le je?t? nemohla uv??it, ?e u? brzy bude matkou. „P?ipraven??“ zeptala se Kate. Sophia p?ik?vla. „P?ipraven?.“ Kate ji vyvedla ven a j?sot p?ihl??ej?c?ch dav? Sophii ude?il jako zvukov? st?na. Bylo tam tolik lid?. Sophia je v?echny sly?ela a c?tila i p??tomnost jejich my?lenek. C?tila ment?ln? p??val radosti od t?ch, kte?? byli stejn? nadan? jako ona sama, i kdy? takov?ch bylo opravdu m?lo. „K?? by tu mohly b?t Cora a Emeline,“ pronesla Sophia. „Vr?t? se, a? p?esv?d?? v?dce Kamenova, ?e se m??ou p?estat skr?vat,“ ujistila ji Kate. Sophia nap?l ?ekala, ?e kdy? v bitv? o tr?n zv?t?z? n?kdo z jejich ?ad, z?stanou tu. Myslela jsem, ?e tu z?stanou, poslala Sophia my?lenku sest?e. Kate pokr?ila rameny. Zvykli si skr?vat se. V?t?ina jich m? v Kamenov? p??buzn?. Cora s Emeline je sem p?ivedou. A te? poj?, ko??r u? ?ek?. Skute?n? ?ekal. P?edstava, ?e na svoji svatbu pojede ve zlacen?m ko???e Sophii skoro rozesm?la. Kdyby j? n?kdo ?ekl, ?e takhle bude vypadat jej? svatba, kdy? byla mal?, nev??ila by mu. Ko??r ov?em pot?ebovala, proto?e si nebyla jist?, jestli by cestu na hlavn? n?m?st? zvl?dla po sv?ch. Mo?n? ano, ale nejsp?? by tam dorazila naprosto vy?erpan?. S Kate proto nasedly do vozu ta?en?ho ?ty?sp?e??m b?lou??. Ko??r se pomalu rozjel a v?ichni ?lenov? Rady ho n?sledovali a j?sav? je povzbuzovali. K?? by byli takhle jednotn?, kdy? se o n??em debatuje, poslala Sophia my?lenku Kate. Zvl?dla jsi toho hodn?, odpov?d?la j? Kate. D?l?? spr?vn? v?ci. Sophia si ale nebyla jist?, kolik toho zat?m dok?zala. U?inila n?jak? prohl??en? po skon?en? bitvy o Ashton a doufala, ?e lidem zlep?ila ?ivot, ale ?ivot v kr?lovstv? byl slo?it?. Zd?lo se, ?e na ka?d? jej? n?vrh vyvst?val tucet n?mitek, protin?vrh? a doporu?en?. T?eba obnova Ashtonu po bitv?. Kdy? vyhl?dla z ko??ru, vid?la m?sto proch?zej?c? rekonstrukc?. Z voj?k? se stali d?ln?ci pracuj?c? na obnov? m?sta. P?esto se snad ka?d? den debatovalo o tom, jestli byla vhodn?j?? tahle nebo tamta budova, komu pat?? kter? pozemek, nebo kdo by m?l d?lat pr?ci, kterou d??ve vykon?vali necht?n?, proto?e jejich otrock? pr?ce te? nep?ipadala v ?vahu. Jednu v?c jsem dok?zala, poslala Sophia my?lenku sest?e, kdy? minuli skupinu mu??, kte?? m?li odhalen? tetov?n? nad kotn?ky a nikdo se jim nesna?il rozkazovat, ani jim nijak neubli?ovali. Byli svobodn?. I kdybych nedok?zala nic jin?ho, tohle bude sta?it. Mysl?m, ?e toho dok??e? je?t? hodn?, ujistila ji Kate. Davy kolem nep?est?valy skandovat. Hudba hr?la a pouli?n? um?lci p?edv?d?li sv? kejkle na oslavu nov? doby. Lord Cranston se sv?mi mu?i se p?idal k pr?vodu. V?ichni pochodovali dokonale slad?n? a doprov?zeli je na n?m?st?. N?kdo n?co hodil. Kate to rychle zachytila, zatv??ila se nep??telsky, ale byla to jen kv?tina. Sophia se zasm?la a vetkla ji sest?e do kr?tk?ch loken. „Rozhodn? se pokus?m ud?lat n?co s t?m, abys vypadala alespo? trochu jako nev?sta,“ ?ekla Sophia. „Nem?ly bychom si kv?li tomu vz?t masky?“ „Ne,“ pronesla rozhodn? Sophia. Tohle byla jedna z v?c?, na kter?ch trvala, stejn? jako na tom, ?e se ob?ad nebude odehr?vat v kostele Maskovan? bohyn?, ale na n?m?st? za n?m. N?m?st? bylo tak nabit? lidmi, ?e jim voj?ci museli proklestit cestu. Uprost?ed st?lo p?dium zdoben? hedv?b?m, na kter?m ?ekal tr?n a olt??. U n?j u? ?ekala sou?asn? nejvy??? kn??ka Maskovan? bohyn? spole?n? se Sophiin?mi a Katin?mi bratranci – Hansem a Janem. Friga s Ulfem byli v hor?ch v Monthys, zat?mco Rika, Oli a Endi byli v Ishjemme. St?l tam i Lucas, okouzluj?c? ve sv?m hedv?bn?m obleku. Zvl?dal se tv??it sou?asn? radostn? a p?ekvapiv? neklidn?. Taky m?? pocit, ?e chce, aby tohle v?e u? bylo za n?mi, aby mohl vyrazit hledat na?e rodi?e? zeptala se Sophia Kate. Abychom mohli vyrazit hledat rodi?e, opravila ji Kate. Mus? to b?t t??k?, ?ekat a p?itom v?d?t, kde hledat. On ani nem??e zab?jet ?as vlastn? svatbou. Pokud si n?kter? z v?s mysl?, ?e z tohohle nem?m radost, poslal jim Lucas my?lenku, tak se pletete. Tenhle den bych si nenechal ut?ct ani za nic. Jsi p?ipraven? b?t kr?lovnou, Sophie? M?sto odpov?di sestoupila Sophia z ko??ru a zam??ila na p?dium. Dav ji p?itom j?sav? povzbuzoval. Obr?tila se, aby si prohl?dla shrom??d?n? m???any. C?tila z nich radost a novou nad?ji. V?d?la, ?e ?ekaj? na jej? proslov. „P?ed p?r t?dny jsem silou zabrala Ashton,“ ?ekla. „?inila jsem kr?lovsk? rozhodnut?, proto?e jsem za sebou m?la arm?du. Pak jsem p?edstoupila p?ed ?lechtickou radu a p?edlo?ila jim sv? z?m?ry. Rada souhlasila s t?m, ?e budu kr?lovnou, proto?e na to m?m pr?vo d?ky svoj? krvi. Dnes budu korunov?na, ale m?m pocit, ?e ani jedna z t?ch dvou v?c? k tomu nesta??. Tak?e se v?s zept?m: chcete m? vy za svoji kr?lovnu?“ Kdy? se ozvala bur?civ? odpov??, p?esunula se Sophia k tr?nu a posadila se na n?j. Hans k n? p?istoupil s korunou – jemn? zdobenou v?c?, jej?? platinov? a zlat? dr?tky se propl?taly jako ?lahouny. Po obvodu byla os?zen? drah?mi kameny. P?edal korunu nejvy??? kn??ce Maskovan? bohyn?. Tohle byla sou??st ceremoni?lu, bez kter? by se Sophia r?da obe?la, ale pokud m?la sjednotit cel? Ashton, v?d?la, ?e mus? dok?zat, ?e je ochotn? p?ijmout v?echen jeho lid, v?etn? mnoha v???c?ch c?rkve Maskovan? bohyn?. „Moc? sv??enou mi Maskovanou bohyn?,“ pronesla nejvy??? kn??ka a pak se odml?ela, jako by si uv?domila, ?e toho m? ??ct v?c, „dle pr?va tvoj? krve, z rozhodnut? Rady a… o?ividn? i dle v?le lidu, jmenuji t?, Sophie, kr?lovnou tohoto kr?lovstv?.“ J?sot, kter? propukl, kdy? polo?ila korunu Sophii na hlavu, byl t?m?? ohlu?uj?c?. Sophia se rozhl?dla po usm?vaj?c?ch se tv???ch lid?, na kter?ch j? z?le?elo a v?d?la, ?e je jen m?lo v?c?, kter? by j? ud?laly v?t?? radost. Samoz?ejm? s v?jimkou svatby, kter? m?la n?sledovat. *** Sebastian st?l u vstupu do chr?mu Maskovan? bohyn? a p??l si, aby mohl b?t se Sophi? ve chv?li jej? korunovace. Vzhledem k tomu, co se stejn? chystali ud?lat, by t?m ale poru?ili a? moc tradic. „Nerv?zn??“ zeptal se Willa, kter? st?l vedle n?j. M?l na sob? vojenskou uniformu. Jeho rodina je ur?it? n?kde tam v davu. Sebastian si ??ste?n? p??l, aby tam n?kde byla i jeho rodina. Aby jeho p??buzn? vid?li tenhle okam?ik – p?es to v?echno, co provedli kr?lovstv?, jemu i Sophii. „Vyd??en?,“ ujistil ho Will. „A ty?“ Sebastian se usm?l. „J? jsem r?d, ?e se tohle, po tom v?em, ??m jsme pro?li, kone?n? d?je.“ Zazn?ly trumpety, kter? mu d?valy sign?l, aby vykro?il a aby se o?enil se ?enou, kterou miloval. Proch?zel davem v obleku, kter? byl stejn? prost? jako Sophiiny ?aty. Byl jako druh? polovina jednoho celku. Lid? p?ed n?m ustupovali a Sebastiana nep?est?valo p?ekvapovat, kolik dobr? v?le mu projevuj? i p?es to, jak? zv?sti se o n?m za?aly ???it a to, co za v?echny ty roky nap?chala jeho rodina. Vystoupil na p?dium a poklekl na jedno koleno. Sklonil hlavu p?ed svoj? novou kr?lovnou. Sophia se zasm?la, vstala a vzala ho za ruku, aby mu pomohla vst?t. „Tohle nemus??,“ ?ekla. „Ty se mi nikdy nebude? muset klan?t.“ „Ale mus?m,“ pronesl Sebastian. „Chci, aby lid? vid?li, ?e je tohle tv? kr?lovstv?. ?e to ty tu vl?dne?.“ „Ale ty u? brzy bude? m?j kr?l,“ prohl?sila Sophia. Zd?lo se, ?e m? chu? ho pol?bit. Sebastian m?l rozhodn? chu? pol?bit ji. To ale muselo po?kat. Nejvy??? kn??ka si trochu otr?ven? odka?lala, jako by jim cht?la p?ipomenout, ?e je ?ek? svatba. „Shrom??dili jsme se dnes, abychom byli sv?dky svatby kr?lovny Sophie z rodu Dans? a prince Sebastiana z rodu Flamberg?. Stoj? tu bez masek p?ed zraky Bohyn? i jeden p?ed druh?m.“ O?ividn? vynechala zm?nku o tom, ?e neproch?zej? tradi?n?m ob?adem. Sebastian to nechal b?t. Fakt, ?e si bral ?enu, kterou miloval, bylo to jedin?, na ?em mu z?le?elo. „Nu?e,“ pronesla nejvy??? kn??ka, „kr?lovna Sophia mi ?ekla, ?e by si p??la pron?st vlastn? slova. Veli?enstvo?“ Sophia se nat?hla a pohladila Sebastiana po tv??i. Dav kolem v tu chv?li ztichl natolik, ?e se jej? slova nesla v?trem do d?li. „Kdy? jsem t? poprv? potkala,“ ?ekla, „nebylo mi zn?m?, kdo jsem. Nev?d?la jsem, jak? je m? m?sto ve sv?t?, ani jestli do n?j v?bec zapadnu. V?d?la jsem ale, ?e t? miluji. Tohle byla jist? v?c. A nic se na tom nezm?nilo. Miluji t?, Sebastiane, a chci s tebou str?vit zbytek sv?ho ?ivota.“ Pak byla ?ada na Sebastianovi, jen?e on si ??dnou ?e? nep?ipravil. P?edpokl?dal, ?e a? nastane ten spr?vn? ?as, napadne ho, co ??ct. A opravdu se to stalo. „M?me toho za sebou hodn?,“ pronesl Sebastian. „Byly chv?le, kdy jsem si myslel, ?e jsem t? ztratil. Byly chv?le, kdy jsem v?d?l, ?e si t? nezaslou??m. Sna?il jsem se dostat k tob?, pry? z kr?lovstv?, ale nakonec jsi to byla ty, kdo m? tu na?el. Miluji t?, Sophie.“ Na okam?ik se odml?el a usm?l se. „Nikdy bych si nemyslel, ?e to j? se p?i?en?m do kr?lovsk? rodiny.“ Nejvy??? kn??ka je vzala za ruce a vlo?ila Sophiinu dla? do Sebastianovy. Tomu bu?ilo srdce o?ek?v?n?m. Za norm?ln?ch okolnost? by tohle byla chv?le, kdy by je prohl?sili za mu?e a ?enu, ale Sophia to cht?la jinak. M?sto toho znovu zazn?ly trumpety. *** Kate pohl?dla sm?rem ke vstupu do chr?mu Maskovan? bohyn?. V?d?la, ?e sv? nad?en? u? moc dlouho skr?vat nedok??e. Jej? sestra se stala kr?lovnou a je?t? se vdala – d?ky tomuhle by to za jin?ch okolnost? byl jeden z nejlep??ch dn? v Katin? ?ivot?. Te? ale m?la pocit, ?e ?ekala u? dost dlouho. Te? s dychtiv?m o?ek?v?n?m sledovala Willa, jak vykro?il na cestu. Ani jeden z nich nevypadal tak vzne?en? jako Sophia se Sebastianem, ale Kate to nijak nevadilo. Byli p?eci voj?ci, ne vl?dci. Sta?ilo j?, ?e je Will st?le stejn? n?dhern? kluk, jako kdy? ho vid?la poprv? – v kov?rn? jeho otce. Will pochodoval sm?rem k p?diu. Kdy? byl na p?li cesty, tasil lord Cranston a jeho mu?i me?e. Zvedli je do vzduchu a vytvo?ili tak oblouk, pod kter?m musel Will proj?t. Kate ten pohled ud?lal radost. Nav?c pomyslela na to, jak je r?da, ?e p?e?ili v?echny boje. Will dorazil k p?diu a Kate ho vzala za ruku. Rozhodn? nehodlala ?ekat, a? n?jak? seschl? star? kn??ka ?ekne, ?e je vhodn? chv?le. „Kdy? jsem t? poprv? uvid?l,“ ?ekl Will, „myslel jsem si, ?e jsi um?n?n?, tvrdohlav? a nejsp?? kv?li tob? oba zem?eme. P?em??lel jsem, co za divo?ku to dorazilo do kov?rny m?ho otce. Te? u? v?m, ?e jsi um?n?n?, tvrdohlav?, ale je?t? mnohem v?c, Kate. I kv?li tomu jsi tak ??asn?. Chci b?t tv?m man?elem a? do chv?le, kdy sv?tlo hv?zd zesl?bne natolik, ?e u? na tebe neuvid?m, nebo do chv?le, kdy j? zesl?bnu natolik, ?e t? za?nu zpomalovat.“ „Ty m? nezpomaluje?,“ odpov?d?la Kate. „Sta?? mi se na tebe pod?vat a srdce mi bu?? rychleji, to zaprv?. R?da bych ti sl?bila, ?e se usad?me a budeme ??t v m?ru, ale oba v?me, ?e takhle to na sv?t? nechod?. V?lka m??e p?eru?it i ty nej??astn?j?? ?asy a j? nem?m v povaze jen tak p?ihl??et. P?esto ale, dokud n?s neskol? ?epel, luk nebo staroba, chci, abys byl se mnou.“ Nebyl to zrovna tradi?n? slib, ale takhle to Kate c?tila a p?edpokl?dala, ?e hlavn? na tom z?le??. Nejvy??? kn??ka nevypadala nad?en?, ale podle Katina n?zoru to bylo jedin? dob?e. „Te?, kdy? jsme vyslechli sv? vlastn? sliby, pt?m se t?, Sophie z rodu Dans?, bere? si Sebastiana z rodu Flamberg? za sv?ho man?ela?“ „Ano,“ odpov?d?la Sophia stoj?c? vedle Kate. „A ty, Kate z rodu Dans?, bere? si Willa… syna kov??e Thomase za sv?ho man?ela?“ „Ne?ekla jsem to snad zrovna?“ zeptala se Kate a sna?ila se nesm?t p?i pohledu na starou ?enu, kter? se o?ividn? nedok?zala vyrovnat s t?m, ?e kdy? se n?kdo narod? v rodin? kov??e, nem? rodov? jm?no. „Dobr?, dobr?, ano, beru.“ „Bere? si, Sebastiane z rodu Flamberg?, Sophii z rodu Dans? za svoji man?elku?“ „Ano,“ odpov?d?l Sebastian. „A ty, Wille, bere? si Kate z rodu Dans? za svoji man?elku?“ „Ano,“ odpov?d?l Will a zn?l p?itom nad?en?ji ne?, by podle Katina n?zoru m?l zn?t n?kdo, kdo s n? m? str?vit zbytek ?ivota. „Pak v?s s radost? prohla?uji za jedno t?lo, jste spojeni p?ed zraky Bohyn?,“ pronesla kn??ka. Kate ji ale u? nevn?mala. V tu chv?li se toti? pln? soust?edila na l?b?n? s Willem. KAPITOLA DRUH? P?n vran spokojen? sledoval svoji flotilu pluj?c? k severn?mu pob?e?? toho, co kdysi bylo vdovin?m kr?lovstv?m. Invazn? flotila byla jako krvav? skvrna na vod?. Na nebi krou?ila obrovsk? hejna vran p?ipom?naj?c? bou?kov? mraky. Na pob?e?? se nach?zel mal? ryb??sk? p??stav. Nep??li? uspokojiv? prvn? c?l nov?ho ta?en?. Po dob? str?ven? na mo?i to ale bude v?tan? zm?na. Lod? se dr?ely zp?tky a ?ekaly na jeho sign?l. P?n vran se chv?li jen tak kochal a vychutn?val si kr?su toho v?eho. I klidn?ho pob?e?? zalit?ho slune?n?mi paprsky. Nep??tomn? m?vl rukou a za?eptal – proto?e v?d?l, ?e stovky pt?k? zakr?kaj? jeho rozkaz kapit?n?m lod?: „Za?n?te.“ Lod? se daly do pohybu jako jednotliv? komponenty n?jak?ho p?ekr?sn?ho stroje smrti. Ka?d? cestou k pob?e?? plula na p?esn? ur?en?m m?st?. P?n vran p?edpokl?dal, ?e se kapit?ni budou p?edh?n?t v tom, kdo spln? svoji povinnost k jeho nejv?t?? spokojenosti. Budou se ho sna?it pot??it poslu?nost? jejich pos?dek. Zd?lo se, ?e si nikdy neuv?domili, jak je mu tohle v?echno jedno. Zaj?mala ho jen bl???c? se smrt a krveprolit?. „Um?r?n? bude dost,“ zamumlal, kdy? mu jeden z jeho mazl??k? p?ist?l na rameno. „Bude dost krve, ?e by se v n? utopil sv?t.“ Vr?na souhlasn? zakr?kala, p?esn? tak, jak m?la. Jeho zv??ata se v posledn?ch t?dnech nakrmila opravdu dob?e. Smrti z bitvy o Ashton st?le je?t? plnily jeho z?sob?rny moci. Sou?asn? um?rali dal?? lid? po cel?m ?zem? zabran?m Novou arm?dou. „Dnes toho bude v?c,“ pronesl s krut?m ?sm?vem, kdy? vid?l, jak se na pob?e?? shroma??uj? voj?ci i r?doby voj?ci, kte?? se chystali br?nit sv?j domov. Zadun?la d?la. Zvuk prvn?ch v?st?el? se nesl nad vodou, vzduchem zn?la jejich ozv?na. Brzy bude v?ude kolem tolik kou?e, ?e pouze P?n vran uvid?, co se kde d?je – d?ky sv?m pt?k?m. Jeho mu?i budou muset brzy slep? d?v??ovat jeho rozkaz?m. „?ekni t?et? kumpanii, aby se rozt?hla do ???ky,“ ?ekl jednomu ze sv?ch pobo?n?k?. „Zabr?n?me tak p??padn?mu ?stupu d?l po pob?e??.“ „Ano, m?j pane,“ odpov?d?l mlad?k. „P?ipravte jeden ?lun i pro m?.“ „Ano, m?j pane.“ „A p?ipome? mu??m m? rozkazy: kdokoli bude vzdorovat, mus? b?t bez milosti zabit.“ „Ano, m?j pane,“ p?ikyvoval pobo?n?k. Jako kdyby to kapit?n?m P?na vran bylo nutn? p?ipom?nat. D?vno dob?e znali jeho pravidla i jeho p??n?. P?n vran sed?l na palub? sv? vlajkov? lodi a sledoval, jak d?lov? koule zasahuj? lidi na pob?e??, jak obr?nci um?raj? pod palbou kul? z mu?ket. Nakonec se rozhodl, ?e u? nastal spr?vn? ?as a vyrazil ke sv?mu ?lunu, kter? pr?v? spou?t?li na vodu. Kontroloval p?itom sv? zbran?. „Veslujte,“ na??dil mu??m ve ?lunu. Ti se okam?it? zap?eli do vesel a poh?n?li ?lun k pob?e??, spole?n? se zbytkem sil P?na vran. Kv?li varov?n? od sv?ch pt?k? pozvedl ruku. Mu?i p?estali veslovat a do vody p?ed ?lunem dopadla koule ze star?ho d?la na pob?e??. „Pokra?ujte.“ ?lun pro?ez?val vlny a i p?es neskute?nou s?lu Nov? arm?dy se k n?mu vrhlo n?kolik obr?nc? a za?to?ili na n?j. P?n vran jim s p?ipraven?mi me?i vy?el vst??c. Bodl do hrudi prvn?ho, pak ud?lal krok stranou, aby se vyhnul ?toku dal??ho mu?e. Odrazil v?pad a sekl t?et?ho s nedbalou eleganc? z?skanou dlouhou prax?. Bylo od nich neskute?n? hloup? doufat, ?e by se mohli vyrovnat n?komu, jako je on. Vyrovnat se mu v posledn? dob? mohli jen dva lid? a jak Kate Danse tak i jej? nechutn? bratr za to zaplat?, a? p?ijde ?as. Situace zat?m p?ipom?nala sp?? jatka ne? boj. P?novi vran se to ale l?bilo. Sekal a bodal, ka?d?m v?padem zab?jel dal?? a dal?? nep??tele. Kdy? si v?iml mlad? ?eny, kter? se sna?ila ut?ct, tasil pistoli a st?elil ji do zad. Pak se zase v?noval nep??tel?m kolem. „Pros?m,“ vyhrkl mu? a hodil mu k noh?m sv?j me?. Vzd?val se. P?n vran ho vykuchal a pokra?oval k dal??mu. Jatka byla stejn? nevyhnuteln? jako tot?ln?. Banda ?patn? vyzbrojen?ch lid? nemohla doufat, ?e se zvl?dne vyrovnat tolika nep??tel?m. V?echno to skon?ilo tak rychle, a? bylo t?m?? nepochopiteln?, o co se vlastn? sv?m marn?m odporem sna?ili. Nejsp?? ud?lat n?co ?estn?ho nebo n?jak? podobn? nesmysl. „Aha,“ pronesl ti?e P?n vran, kdy? se zad?val o?ima jedno ho sv?ch pt?k? a spat?il skupinu lid? prchaj?c?ch k hor?m na jihu. Vr?til se do vlastn?ho t?la a zad?val se na nejbli???ho kapit?na. „Skupina vesni?an? prch? po stezce vedouc? na jih. Vezmi sv? mu?e a pobij je v?echny, pros?m.“ „Ano, m?j pane,“ odpov?d?l mu?. Pokud ho vra?d?n? nevinn?ch n?jak tr?pilo, ned?val to najevo. Na druhou stranu, pokud by n?co takov?ho najevo dal, P?n vran by ho za to u? d?vno zabil. S?m te? st?l uprost?ed bitevn?ho pole a poslouchal ticho, kter? p?in??ela jedin? smrt. Poslouchal vr?ny, kter? pr?v? p?ist?valy, aby se daly do pr?ce a c?til moc, kter? do n?j skrz n? proudila. Bylo to jen uboh? sousto v porovn?n? s bitvami, kter?ch se z??astnil kdysi, ale v?d?l, ?e tohle je jen za??tek. P?enesl svoji mysl do jednoho ze sv?ch stvo?en? a nechal ho promluvit sv?m hlasem. „Tohle m?sto je te? m?,“ pronesl, „vzdejte se, nebo zem?ete. Te? nejste nic. Jste otroci a m?? ne? otroci. Poslechn?te a na n?jak? ?as odlo??te chv?li, kdy se stanete potravou pro vr?ny. Neposlechn?te a zem?ete.“ Vyslal pt?ky vysoko do vzduchu a pozoroval ?zem?, kter? pr?v? z?skal. Vid?l, jak se obzor t?hne do daleka a vn?mal p??slib dal??ch ?zem? za n?m, dal??ch smrt?, ze kter?ch budou ?erpat s?lu jeho mazl??ci. P?n vran norm?ln? nem?val vize. Jeho vr?ny mu p?inejlep??m poskytovaly dost informac? k tomu, aby mohl h?dat, co se stane. Nebyl ?enou z font?ny, aby tahal za nitky osudu. A dokonce ani ona nedok?zala p?edv?dat svoji smrt. P?esto te? ale jednu vizi m?l, p?ilet?la k n?mu na k??dlech jeho vran. Vid?l d?t? v mat?in? n?ru?i. Okam?it? poznal nov? korunovanou kr?lovnu. C?til nebezpe??, kter? mu od d?t?te hroz?. V?c ne? nebezpe??. Smrt, kterou od sebe tak dlouho odh?n?l, se skr?vala ve st?nu pr?v? toho d?t?te. D?t? se k n?mu nat?hlo a P?n vran o krok ustoupil. Vr?til se zase k sob?. Vize pominula. St?l na n?m?st? m?ste?ka, kter? pr?v? dobil a pot??sal hlavou. „Je v?echno v po??dku, m?j pane?“ zeptal se pobo?n?k. „Ano,“ odpov?d?l P?n vran. Kdyby toti? p?ed n?k?m projevil slabost, musel by toho ?lov?ka zab?t. Pokud by si lid? v?imli jak?hokoli n?znaku strachu v jeho chov?n?, museli by v?ichni zem??t. Ano, to byl n?pad… „Rozmyslel jsem si to,“ ?ekl. „Pro sebe dobijeme a? to dal?? m?sto. Tohle srovnejte se zem?. Zabijte v?echny. Mu?e, ?eny, i… d?ti v jejich n?ru??ch. A? nez?stane k?men na kameni.“ Pobo?n?k neodporoval o nic v?c ne? kapit?n, kter? m?l zmasakrovat uprchl?ky. „Tv?j rozkaz bude vykon?n, m?j pane,“ sl?bil. P?n vran nepochyboval o tom, ?e se tak skute?n? stane. On n?co na??dil a lid? pak um?rali. Pokud mu m?lo hrozit nebezpe?? od n?jak?ho d?t?te… no, pak to d?t? mus? taky zem??t – i se svoj? matkou. KAPITOLA T?ET? Emeline st?la uprost?ed Kamenova a sna?ila se zvl?dat frustraci, kterou c?tila, kdy? se rozhl?dla po jeho obyvatel?ch rozestav?n?ch kolem kamenn?ho kruhu. Cora s Aidanem st?li po jej?m boku, co? j? sice poskytovalo ur?itou oporu, ale vzhledem k tomu, ?e v?ichni ostatn? byli proti nim, nesta?ilo to. „Poslala n?s Sophia, m?me v?s p?esv?d?it, abyste se vr?tili do Ashtonu,“ pronesla Emeline a soust?edila se p?itom na m?sto, kde st?la Asha s Vincentem. Kolikr?t u? to tu spolu ?e?ili? Tak dlouho trvalo, ne? se v?bec dostali k tomu, aby v?e ?e?ili tady v kruhu. „Nebylo nutn?, abyste se po bitv? vraceli do Kamenova. Sophia buduje kr?lovstv?, ve kter?m bude n?? lid svobodn? a nebude se m?t ?eho b?t.“ „V?dycky se najde n?co, ?eho se b?t, dokud ?ij? ti, kdo n?s nen?vid?,“ op??ila Asha. „Mohla na??dit, aby byly uzav?eny kostely Maskovan? bohyn?. Mohla ty ?ezn?ky nechat popravit za jejich zlo?iny.“ „T?m by ale znovu rozpoutala ob?anskou v?lku,“ odpov?d?la Cora stoj?c? vedle Emeline. „Rad?ji v?lku, ne? ??t vedle t?ch, kdo n?s nen?vid?,“ pronesla Asha. „Vedle t?ch, kdo proti n?m sp?chali takov? zlo?iny, kter? nelze odpustit.“ Vincent mluvil rozumn?ji, ale stejn? jim moc nepomohl. „Tohle je m?sto, kde jsme vytvo?ili komunitu, Emeline. Tohle je m?sto, kde jsme si jist?, ?e jsme v bezpe??. Nepochybuji o tom, ?e m? Sophia ?lechetn? z?m?ry, ale to nen? tot??, jako b?t skute?n? schopn? n?co zm?nit.“ Emeline m?la co d?lat, aby se na n? nerozk?i?ela. Chovali se tak hloup?. Co?e to muselo b?t jasn?, proto?e j? polo?ila ruku na rameno. „Bude to dobr?,“ za?eptala. „Nakonec jim to dojde.“ „Nev?m, co by n?m m?lo doj?t,“ ?t?kla Asha z druh? strany kamenn?ho kruhu. „Do?lo ke zrad? na?eho lidu. V bezpe?? jsme tady, ne venku ve sv?t?.“ Emeline po n? st?elila zu?iv?m pohledem. Asha nemohla sly?et Co?in ?epot, na to byla moc daleko. Znamenalo to, ?e musela ??st Co?iny my?lenky. To bylo velice neslu?n?, v tuhle chv?li dokonce nebezpe?n?, zvl??? kdy? zrovna Asha nau?ila Emeline, jak z n?koho vyt?hnout vzpom?nky. „Lid? mohou svobodn? p?ich?zet a odch?zet,“ pronesl Vincent. „Pokud Sophia skute?n? vytvo?? kr?lovstv?, kde budou na?i lid? svobodn?, ur?it? tam odejdou sami od sebe. Nebude t?eba vyslanc?.“ „A jak to bude do t? doby?“ odpov?d?la Emeline. „Jak to bude vypadat, kdy? se lid? s nad?n?m budou skr?vat, jako by se styd?li? Bude to vypadat, jako ?e z na?? strany nic nehroz?, nebo si budou ostatn? myslet, ?e tajn? n?co chyst?me? Chcete, aby star? pov?ry znovu o?ily?“ Nejt???? na pr?ci s davem kolem bylo, ?e Emeline v?bec netu?ila, jak na n?j jej? slova p?sob?. S jak?mkoli jin?m davem by prost? pou?ila sv? nad?n? a p?e?etla si jejich my?lenky, vytu?ila by, jak ji vn?maj?. Tady spolu ale lid? komunikovali my?lenkami dob?e skryt?mi a p?esn? m??en?mi tak, aby k nim ona nem?la p??stup. „Mo?n? m?te pravdu,“ pronesl Vincent. „To nemaj?,“ ozvala se Asha. „To kv?li nim jsme byli v posledn? dob? v ohro?en?. Prozradili, ?e se tu skr?v?me.“ „Nikomu jsme to ne?ekli,“ br?nila se Cora. Asha si odfrkla. „Jakoby ti to nemohli vy??st z my?lenek. Kdyby v?s neposlala kr?lovna, sebrala bych ti v?echny vzpom?nky na Kamenov.“ „Ne,“ pronesl Aidan a polo?il ruku Co?e na rameno. „To bys neud?lala.“ Vincent vstal a u? jen svoj? majest?tn? postavou v?echny ostatn? pon?kud zklidnil. „To by sta?ilo. Asho, na?e nov? obrann? opat?en? n?s ochr?n? v?c ne? dostate?n?, i kdyby n?s n?kdo na?el. A pokud jde o to ostatn?… navrhuji vid?n?.“ „Vid?n??“ zeptala se Emeline. Vincent gestem objal dav kolem. „Spoj?me na?e mysli a uvid?me, co by vze?lo z kter?ho rozhodnut?. Nen? to dokonal?, ale pom??e n?m to s rozhodov?n?m, co ud?lat.“ P?edstava spojen? mysli s tolika ostatn?mi lidmi Emeline znepokojovala, ale pokud t?m z?sk? mo?nost je p?esv?d?it, nehodlala se tomu br?nit. „Tak dobr?,“ ?ekla. „Jak to ud?l?me?“ Prost? se napoj na mysli ostatn?ch, pronesl Vincent. U? ?ekaj?. Emeline pou?ila sv? nad?n? a c?tila mysli lid? kolem kruhu. Opravdu na ni ?ekali. Jejich mysli byly otev?en? zp?sobem, jak?m to Emeline d??v neza?ila. Nadechla se a p?ipojila se. Byla sama sebou a nebyla sama sebou. Sou?asn? byla ve vlastn?ch my?lenk?ch, ale i v mraku dal??ch. D?ky jim v?em tu bylo v?c moci, ne? by kdy mohla m?t jedin? osoba. Ta moc se postupn? zaost?ovala a Emeline c?tila Vincentovu pomocnou ruku, kter? ji vedla. Ten mu? m?l o?ividn? dlouhou praxi. Soust?e? se na budoucnost, poslal j?. Na vizi toho, co se stane, kdy?— D?l se nedostal, proto?e v tu chv?li se v?ech zmocnila vize. M?la s?lu lesn?ho po??ru. V t? vizi opravdu pl?polal po??r. Ho?ely st?echy ashtonsk?ch budov. Ohe? pohlcoval a ni?il v?e kolem. Voj?ci v okrov?ch uniform?ch pochodovali ulicemi a zab?jeli ka?d?ho, kdo jim p?i?el pod ruku. Emeline sly?ela ?ensk? k?ik vych?zej?c? z budov, vid?la mu?e pobit? na ulic?ch. Vize je nesla ulicemi, tak?e ani nem?li ?as si v?e po??dn? prohl?dnout. M??ili k pal?ci. Emeline pohled na zk?zu Ashtonu t?m?? fyzicky bolel. Byl to d?siv? masakr. Z n?jak?ho podivn?ho d?vodu ji ale bolela i ztr?ta m?st, na kter?ch vyr?stala. Vid?la ho?et b?rky na ?ece a vzpomn?la si p?itom na tu, ve kter? se sna?ila prchnout z m?sta. Pohled na tr?i?t? pln? mrtvol m?sto st?nk?, j? l?mal srdce. Dorazili k pal?ci a tam u? na n? ?ekal P?n vran. Nebylo pochyb, ?e jde o n?j. St?l tam ve sv?m starom?dn?m dlouh?m kab?t? a krou?ili kolem n?j jeho pt?ci. Dokonce i pouh? jeho vize zp?sobila, ?e se Emeline zachv?la. Nedok?zala od n?j ale odtrhnout pohled. Sledovala ho, jak proch?z? pal?cem a zab?j? s takovou lehkost?, a? se zd?lo, ?e to v?e d?l? jen tak mimochodem. Obraz se zm?nil a mu? te? st?l na balk?n?. V rukou dr?el d?t?. Emeline podv?dom? vytu?ila, ?e jde o Sophiino d?t?. Vych?zela z n?j z??e, kter? p?ipom?nala Sophiiny my?lenky a Emeline by po d?t?ti nejrad?ji s?hla a ochr?nila ho. Nemohla ale nic d?lat, mohla jen sledovat, jak P?n vran d?t? zved? nad hlavu. Jak se k n?mu sn??ej? vr?ny, aby se na n?m nasytily… Emeline p?i n?vratu do vlastn?ho t?la zalapala po dechu. Srdce j? divoce bu?ilo. Vid?la lidi kolem kruhu, rozhl??eli se a n?kte?? vypadali ohromen?, jin? ?okovan?. V?d?la, ?e vid?li tot??, co ona sama. Hlavn? o to p?eci ?lo. „Mus?me jim pomoct,“ pronesla Emeline, jakmile trochu popadla dech. „Co?“ zeptala se Cora. „Co se d?je?“ „P?n vran se chyst? vyp?lit Ashton,“ pronesla Emeline. „Chyst? se zab?t Sophiino d?t?. Vid?li jsme to ve vizi.“ Cora se okam?it? zatv??ila odhodlan?. „Tak to ho mus?me zastavit.“ Emeline vid?la, jak se rozhl??? po lidech kolem kruhu. „Mus?me ho zastavit.“ „Chce?, aby kv?li tob? um?rali na?i lid??“ obo?ila se na ni Asha z druh? strany kruhu. „Nepadlo n?s u? dost kv?li tr?nu tvoj? kamar?dky?“ „O tomhle mu?i u? jsem sly?el,“ pronesl Vincent. „J?t proti n?mu by bylo nebezpe?n?. ??d?te p??li?.“ „??d?me p??li?, kdy? chceme zachr?nit d?t??“ obo?ila se na n?j Emeline. P?ekvapilo ji, ?e mluv? zv??en?m hlasem. „Nen? to na?e d?t?,“ pronesla Asha. Kruh kolem bzu?el my?lenkami. To Emeline roz??lilo je?t? v?c, p?ipomn?lo j? to, kolik moci se v Kamenov? skr?v?. „Nen? va?e?“ odporovala. „Bude z n? d?di?ka tr?nu. Pokud n?kdy chcete, abyste se v tomhle kr?lovstv? nemuseli skr?vat, pak je jej? osud va?? zodpov?dnost?, stejn? jako ostatn?ch lid? v kr?lovstv?.“ Vincent zavrt?l hlavou. „Co chce?, abychom ud?lali? Nem??eme v Ashtonu bojovat s celou Novou arm?dou.“ „Tak vezm?te to d?t? sem,“ odpov?d?la Emeline. „Vezm?te sem v?echny. Ashton mo?n? padne, ale tohle je bezpe?n? m?sto. Vybudovali jste ho tak. Sami jste ??kali, ?e m?te novou obranu.“ „Obranu pro n?s,“ odporovala Asha. „St?ny moci, kter? vy?aduj? ohromn? ?sil? pro sv? udr?en?. M?me sem p?iv?st v?echny z Ashtonu a nechat se vyu??vat, kdy? oni sami k obran? nep?isp?j?? M?me sem p?iv?st lidi, kte?? n?s nen?vid?li?“ Pak promluvila Cora. „Kdy? jsem sem p?i?la, bylo mi ?e?eno, ?e je Kamenov bezpe?n?m ?to?i?t?m pro v?echny, kdo ho pot?ebuj?. Nejen pro ty, kdo vl?dnou magi?. Byla to le??“ Po jej?ch slovech n?sledovalo ticho a Emeline tu?ila, jak? bude odpov?? je?t? d??v, ne? ji Vincent pronesl. „P?inutili jste n?s bojovat v jednom boji,“ ?ekl. „Dobrovoln? do dal??ho nep?jdeme. Po?k?me, a? se v?echno p?e?ene, a povstaneme z popela. Nem??eme v?m pomoct.“ „Nechcete,“ opravila ho Emeline. „Pokud to neud?l?te vy, budu muset j?.“ „My,“ pronesla Cora. Emeline p?ik?vla. „Kdy? nepom??ete, p?jdeme do Ashtonu. Postar?me se o bezpe?? Sophiina d?t?te.“ „Zem?ete,“ pronesla Asha. „Mysl?te, ?e m??ete j?t proti t? arm?d??“ Emeline pokr?ila rameny. „Mysl??, ?e mi na tom z?le???“ „To je ??len?,“ zavrt?la hlavou Asha. „M?li bychom v?s tu zadr?et kv?li va?emu vlastn?mu bezpe??.“ Emeline p?iv?ela o?i. „Mysl??, ?e to dok??e??“ Ani? by ?ekala na odpov??, vykro?ila ven z kruhu. Nem?lo smysl se d?l vybavovat. Ka?d? okam?ik, kter? str?vili ?ek?n?m, byl dal??m okam?ikem, kdy se k Sophiinu d?t?ti bl??ilo nebezpe??. Museli se dostat do Ashtonu. KAPITOLA ?TVRT? Sophii se nepoda?ilo p?esv?d?it ostatn?, aby nepo??dali opulentn? svatebn? hostinu. P?edpokl?dala, ?e n?co podobn?ho by pravd?podobn? uspo??dali d??v?j?? vl?dcov? a ona se tomu cht?la vyhnout. Kdy? se ale rozhl?dla po tr?vn?ku kolem, byla r?da, ?e se hostinu nepoda?ilo odvolat. Pohled na tolik ??astn?ch a bav?c?ch se lid? j? dokonale zlep?oval n?ladu. „Je tu spousta lid?, kte?? n?m cht?j? pogratulovat,“ pronesl Sebastian a objal ji. „Je jim jasn?, ?e pozn?m, jestli to mysl? v??n?, ?e?“ odpov?d?la Sophia. Promnula si z?da v k???i. C?tila tam silnou bolest, kter? ji nutila se posadit. Jen?e ona si cht?la alespo? chv?li zatan?it se Sebastianem. „Mysl? to v??n?,“ ujistil ji Sebastian. Pokynul k m?stu, kde post?valo a tan?ilo n?kolik dvorn?ch dam. „Maj? z tebe radost. Mysl?m, ?e se jim l?b? ??t u dvora, kde nemus? po??d n?co p?edst?rat.“ „Maj? radost z n?s,“ opravila ho Sophia. Vzala ho za ruku a vedla ho sm?rem k ??sti tr?vn?ku, kter? slou?ila jako tane?n? parket. Nechala Sebastiana, aby ji objal v tane?n?m postoji a hudebn?ci po stran? si toho v?imli a trochu kv?li n? zvolnili tane?n? tempo. Ostatn? p?ry v??ily kolem, mnohem v?c ne? te? zvl?dala Sophia. Bolest ze zad se ???ila do b?icha a ona si v tu chv?li ?ekla, ?e by asi m?la p?estat tan?it. Dv? k?esla, dva tr?ny, byly postaven? po stran? tr?vn?ku – ?ekaly na ni a na Sebastiana. Sophia byla r?da, ?e se m??e posadit. Okam?it? k n? p?ib?hla Sienne a sto?ila se j? u nohou. „P?ipom?n? mi to b?l, na kter?m jsme se poznali poprv?,“ ?ekla. „Je tu p?r rozd?l?,“ p?ik?vl Sebastian. „T?eba m?n? masek.“ „Takhle se mi to l?b? v?c,“ ?ekla Sophia. „Lid? by nem?li m?t pocit, ?e by m?li skr?vat to, jac? jsou, aby se mohli bavit.“ Byly tu i dal?? rozd?ly. Mezi ?lechtou se pohybovali oby?ejn? obyvatel? m?sta. Stranou post?val hlou?ek obchodn?k?, tkalcova dcera tan?ila s voj?kem. Byli to lid?, kte?? byli kdysi otroky, ale te? se mohli p?idat k oslav?m. Nemuseli tu obsluhovat. N?kolik d?vek, kter? si Sophia pamatovala z Domu necht?n?ch, st?lo opod?l a v?echny vypadaly ??astn?j??, ne? je kdy Sophia vid?la. „Veli?enstva,“ pronesl mu?, kter? k nim p?istoupil a hluboce se uklonil. Jeho rud? a zlatem vy??van? ?aty jakoby z??ily proti jeho tmav? k??i. O?i m?l naopak podivn? bled?. „Jsem Nejvy??? obchodn?k N’ka z morgassk?ho kr?lovstv?. Jeho slavn? veli?enstvo pos?l? pozdravy k p??le?itosti va?? svatby a pos?l? m? sem, abychom prodiskutovali mo?nost obchodu s va??m kr?lovstv?m.“ „O tom si r?di promluv?me,“ pronesla Sophia. Obchodn?k za?al n?co vysv?tlovat a z pohledu do jeho my?lenek Sophia poznala, ?e se chyst? v?e probrat p??mo na m?st?. „Ale rad?ji a? po m?m svatebn?m dni, ano?“ „Samoz?ejm?, veli?enstvo. N?jakou dobu se v Ashtonu je?t? zdr??m.“ „Prozat?m si u?ij oslavu,“ navrhla mu Sophia. Obchodn?k se hluboce uklonil a ztratil se v davu. Jeho rozhovor ale jakoby dal pokyn ostatn?m a k tr?n?m se te? bl??il tucet dal??ch lid?. Od ?lechtic? hledaj?c?ch radu, p?es obchodn?ky, kte?? se chystali nab?zet zbo??, a? po oby?ejn? lidi, kte?? m?li r?zn? starosti. Sophia v?em ?ekla tot??, co obchodn?kovi a doufala, ?e to zat?m bude sta?it. Cht?la, aby si v?ichni u?ili zbytek ve?era. Jedin? ?lov?k na hostin? vypadal, ?e si ji moc neu??v?. Byl to Lucas. St?l v kout?, v ruce poh?r v?na, obklopovala ho skupina kr?sn?ch mlad?ch ?lechti?en, ale on se neusm?val. Je v?e v po??dku? poslala k n?mu Sophia my?lenku. Lucas se usm?l jej?m sm?rem a pak rozp??hl ruce. M?m radost z tebe a Kate, ale zd? se, ?e v?echny ?eny tady to berou jako informaci, ?e pokud jde o svatby, jsem te? na ?ad? j?. A ide?ln? pr?v? s n?. No, nikdy nev??, odpov?d?la Sophia, mo?n?, ?e jedna z nich se uk??e jako dokonal? partie. Mo?n?, poslal j? Lucas, i kdy? nevypadal v?bec p?esv?d?en?. Neboj se, u? brzy budeme hledat na?e rodi?e, budeme putovat po nebezpe?n?ch kraj?ch a tak se nebude? muset pot?kat s nebezpe??mi kr?lovsk?ch oslav, ujistila ho Sophia. Lucas m?sto odpov?di nat?hl ruku k jedn? z ?en pobl??, n?co j? ?ekl a spole?n? pak vy?li na tane?n? parket. Samoz?ejm? se choval dokonale uhlazen?. Tan?il s ladnost?, kter? z?ejm? poch?zela z dlouh?ch let tr?ninku. Spr?vce Ko, mu?, kter? Lucase vychoval, o?ividn? dohl?dl i na tento detail v?chovy. Kate s Willem tak? tan?ili, i kdy? ti dva vypadali tak zaujat? sami sebou, ?e snad ani nevn?mali hudbu. Pravd?podobn? nepom?halo ani to, ?e Sophiin? sest?e ?el l?pe pohyb po boji?ti ne? po parketu. Sophia sou?asn? pochybovala, ?e Will m?l mo?nost nau?it se form?ln? tan?it. P?esto ale vypadali oba naprosto spokojen?. Obj?mali se, ?eptali si a ob?as se pol?bili. Sophii v?bec nep?ekvapilo, kdy? si v?imla, ?e se ti dva vytratili sm?rem k pal?ci. Provedli to ve chv?li, kdy se nikdo ned?val a byli tak nen?padn?, ?e si jich nejsp?? nev?iml nikdo dal??. ??ste?n? by si p??la, aby se Sebastianem mohla ud?lat tot?? – p?eci jen to byla jejich svatebn? noc. Probl?mem bylo, ?e nov? velitelka arm?dy se mo?n? mohla vyhnout pozornosti ostatn?ch, Sophia p?edpokl?dala, ?e kdyby z oslavy ode?la kr?lovna s kr?lem, nejsp?? by si toho lid? v?imli. Nejlep??, co mohla d?lat, bylo vychutnat si sou?asn? okam?ik a to, ?e sem v?ichni p?i?li, aby j? a Sebastianovi pop??li to nejlep??. Sophia vstala a zam??ila k jednomu ze stol?, na kter?m byly vyrovnan? ohromn? tal??e pln? j?del. Tolik j?dla by nasytilo stovky osob. Za?ala se prob?rat koroptvemi, pe?en?mi kanci, cukrovan?mi datlemi a dal??mi lah?dkami, kter? by si jako d?t? v Dom? necht?n?ch ani nedok?zala p?edstavit. „V??, ?e ti j?dlo mohli p?in?st slou??c??“ zeptal se Sebastian s ?sm?vem, kter? Sophii prozradil, ?e v?, co mu na to odpov?. „P?ijde mi zvl??tn? porou?et lidem, aby d?lali v?ci, kter? zvl?dnu ud?lat sama,“ pronesla. „?ekl bych, ?e jako kr?lovna si na to bude? muset zvyknout,“ prohl?sil Sebastian, „i kdy? si mysl?m, ?e je dob?e, ?e takov? nejsi. Mo?n? by v?em bylo l?p, kdyby si uv?domili, jak? to je, kdy? jim n?kdo rozkazuje a ?e je lep?? ostatn?m neporou?et.“ „Mo?n?,“ souhlasila Sophia. Vid?la, ?e je te? ostatn? sleduj? a rychl?m pohledem do my?lenek n?kolika lid? zjistila, ?e o?ek?vaj? jej? proslov. N?co takov?ho nepl?novala, ale necht?la je zklamat. „P??tel?,“ ?ekla a chopila se sklenky chlazen? jable?n? ???vy. „D?kuji, ?e jste p?i?li na tuto oslavu. Jsem r?da, ?e vid?m tolik lid?, kter? m?m r?da j? i Sebastian a tolik dal??ch lid?, kter? snad jednoho dne budu m?t to ?t?st? poznat. Dne?ek by bez v?s nebyl mo?n?. Bez p??tel, bez pomoci, bychom se Sebastianem nejsp?? byli zabiti u? p?ed mnoha t?dny. Nem?li bychom jeden druh?ho, ani toto kr?lovstv?. Nem?li bychom ?anci v?echno zlep?it. P?ip?j?m v?m v?em.“ Pozvedla sklenku na znamen? p??pitku a ostatn? ji rychle napodobili. N?hle se oto?ila a pol?bila Sebastiana. Vyslou?ila si t?m j?sot cel? zahrady. Sophia se rozhodla, ?e se odsud neodpl??? jako Kate s Willem. Kdyby ozn?mili, ?e odch?zej?, lid? by je nejsp?? odnesli do jejich komnat. Mo?n? by to m?la zkusit. Mo?n?— N?hle uc?tila k?e? n?kde hluboko uvnit?. Jej? svaly se st?hly tak siln?, ?e se m?lem zlomila v pase. Zast?nala bolest? a m?la probl?m se nadechnout. „Sophie?“ zeptal se Sebastian. „Co se d?je? Jsi v po??dku?“ Sophia nedok?zala odpov?d?t. M?la co d?lat, aby se udr?ela na nohou. Dal?? stah ji zas?hl tak prudce, a? bolestiv? vyk?ikla. Dav kolem ustaran? zahu?el, n?kte?? lid? se tv??ili vyd??en?. Hudba p?estala hr?t. „N?kdo ji otr?vil?“ „Je nemocn??“ „To je ale hloupost, jasn? jde o…“ Sophia uc?tila vlhkost st?kaj?c? j? po nohou. Praskla j? voda. Po tak dlouh?m ?ek?n? se n?hle v?e d?lo a? p??li? rychle. „Mysl?m… mysl?m, ?e d?t? je na cest?,“ ?ekla. KAPITOLA P?T? Endi, v?voda Ishjemme, poslouchal sk??pot velk?ch soch, kter? jeho mu?i t?hli na pob?e??. Ten sk??pot naprosto nesn??el, ale vychutn?val si to, co p?edznamen?val. Svobodu Ishjemme. Svobodu jeho lid?. Dne?ek bude symbolick?, lid? na n?j nikdy nezapomenou. „Sochy Dans? jsme m?li zni?it u? d?vno,“ ?ekl bratrovi. Oli p?ik?vl. „Kdy? to ??k??, Endi.“ Endi si v jeho hlase v?iml n?znaku nejistoty. Popl?cal bratra po rameni a c?til, jak se Oli zachv?l. „Nesouhlas?? se mnou, brat???ku? No tak, ?ekni mi pravdu. Nejsem monstrum, kter? chce, aby lid? bezmy?lenkovit? p?ikyvovali.“ „No…“ za?al Oli. „Ale v??n?, Oli,“ p?eru?il ho Endi. „Nem?l by ses m? b?t. Jsi moje rodina.“ „Ty sochy jsou sou??st? na?? historie,“ pronesl Oli. V tu chv?li to Endi pochopil. M?lo mu b?t jasn?, ?e jeho knihomolsk? bratr bude nen?vid?t ni?en? ?ehokoli, co m?lo vazbu k minulosti. Ale tohle byla minulost a Endi se hodlal postarat, aby to minulost? z?stalo. „Ovl?dali n?? domov a? p??li? dlouho,“ pronesl Endi. „Dokud budou jejich pomn?ky st?t mezi na?imi skute?n?mi hrdiny u fjord?, bude to zn?mka toho, ?e sem m??ou kdykoli p?ij?t a vl?dnout n?m. Ch?pe? to, Oli?“ Oli p?ik?vl. „Ch?pu.“ „Dob?e,“ pronesl Endi a pokynul sv?m mu??m, aby se sekerami a palicemi pustili do pr?ce. Rozb?jeli sochy a z t?ch se st?valy pouh? kusy kamen?, kter? se hodily maxim?ln? tak na stavbu. Vychutn?val si pohled na rozb?jen? t?la lorda Alfr?da a lady Christiny. Byla to p?ipom?nka, ?e Ishjemme u? nepat?? jejich d?tem. „V?echno se zm?n?, Oli,“ pronesl Endi. „Zm?n? se to k lep??mu. Budeme m?t domy pro v?echny, kdo je pot?ebuj?. Budeme v bezpe?? p?ed kr?lovstv?m, obchod se zlep??… jak to jde s m?m pl?nem na pr?plav?“ Byl to sm?l? pl?n, cht?l propojit ishjemmsk? fjordy, ale vzhledem k tomu, kolik hor bylo ve vnitrozem? poloostrova, nebylo to nic lehk?ho. Pokud by ale v?e vy?lo, bylo by Ishjemme bohat? jako ka?d? obchodn? st?t. Tak? to znamenalo, ?e m? jeho bratr na pr?ci n?co u?ite?n?ho. Sledoval postup p??prav a staral se o to, aby byly pou?ity spr?vn? mapy. „Jde to ztuha,“ odpov?d?l Oli. „Kop?n? skrz hory a stavba stavidel si ??d? spoustu lid?.“ „A spoustu ?asu,“ pronesl Endi, „ale zvl?dneme to. Mus?me.“ Dok??ou tak sv?tu, jak? m??e Ishjemme b?t. Uk??e to jeho rodin?, jak moc je p?vodn? tradice svazovaly. S podobn?m projektem, vybudovan?m v jeho jm?n?, uznaj? ur?it? i jeho brat?i a sestry, ?e je pr?voplatn?m d?dicem jejich otce. „U? te? jsme museli p?epl?novat n?kolik ??st?,“ pokra?oval Oli. „V cest? stoj? farmy a lid? se necht?j? vzd?t sv?ch domov?.“ „Nab?dl jsi jim pen?ze?“ zeptal se Endi. Oli p?ik?vl. „Jak jsi cht?l. N?kte?? ode?li, ale jsou tam i lid?, kte?? na m?st? ?ili cel? generace.“ „Pokrok je nezbytn?,“ pronesl Endi do bu?en? palic. „Ale neboj se. Tohle u? brzy vy?e??m.“ Pro?li kolem lid? pracuj?c?ch na lod?ch. Endi v?d?l o v?ech lod?ch vplouvaj?c?ch do p??stavu. Str?vil dost ?asu spoluprac? se ?pehy a zabij?ky, aby v?d?l, jak snadno dok??ou proklouznout do m?sta. Sledoval mu?e, jak vyr?b?j? nov? lod?, kter? m?ly nahradit ty v z?mo??. Ishjemme muselo m?t flotilu. „Endi, m??u se t? na n?co zeptat?“ zkusil to Oli. „Samoz?ejm?, ?e m??e?, brat???ku,“ pronesl Endi. „I kdy? ten chyt?ej?? jsi tu ty. P?edpokl?d?m, ?e nen? moc v?c?, na kter? by ses m? mohl zeptat a p?itom jsi nevy?etl odpov?? v knih?ch.“ Endi popravd? p?edpokl?dal, ?e toho v? spoustu, co jeho bratr ne. V?t?inou o r?zn?ch tajemstv?ch, kter? lid? skr?vali nebo o tom, co chystali v??i druh?m. V takov?m sv?t? on ?il. „Jde o Riku,“ ?ekl Oli. „Aha,“ odpov?d?l Endi a naklonil hlavu ke stran?. „Kdy ji pust?? z jej?ch komnat, Endi?“ zeptal se Oli. „Je tam zav?en? u? t?dny.“ Endi smutn? p?ik?vl. Jeho nejmlad?? sestra se uk?zala p?ekvapiv? vzdorovitou. „Co bys cht?l, abych ud?lal? Nem??u ji pustit ven, kdy? se chov? rebelantsky. Nejlep??, co m??u ud?lat je, nechat ji v jej?ch komnat?ch, v pohodl? a s dobr?m j?dlem. A s jej? harfou. Kdyby lid? vid?li, ?e nesouhlas? s t?m, co d?l?m, p?sobili bychom slab?, Oli.“ „I tak,“ pronesl Oli, „nen? tam u? dost dlouho?“ „Tohle nen? jako poslat ji sp?t bez ve?e?e, proto?e ukradla panenku Frize,“ pronesl Endi a zak?enil se p?i p?edstav?, ?e by si Friga n?kdy hr?la s panenkami. „Nem??u ji pustit ven, dokud nedok??e, ?e j? m??u v??it. Dokud mi nebude p??sahat v?rnost, z?stane tam.“ „To m??e trvat dost dlouho,“ pronesl Oli. „J? v?m,“ odpov?d?l Endi a smutn? si povzdechl. Nel?bilo se mu zamykat sestru, ale co mu zb?valo? P?istoupil k nim voj?k a uklonil se. „V?zni, kter? jsi p?ik?zal p?iv?st, jsou zde, m?j pane.“ „Dob?e,“ pronesl Endi. Zad?val se na bratra. „Zd? se, ?e m?me ?e?en? probl?mu s pr?plavem. Poj?, Oli.“ Vedl ho zp?tky k m?stu, kde p?edt?m jeho mu?i ni?ili sochy. Ty te? le?ely na zemi, rozbit? na kusy. Mezi troskami st?l mo?n? tucet mu?? a ?en se spoutan?ma rukama. „Bylo mi ?e?eno, ?e vlastn?te farmy, kter? stoj? v cest? na?emu nov?mu pr?plavu,“ pronesl Endi. „A ?e jste odm?tli prodat sv?j majetek, i kdy? jsem se sna?il b?t ?t?dr?.“ „Je to na?e ?ivobyt?!“ ozval se mu?. „Tady ale jde o prosperitu cel?ho Ishjemme,“ ?t?kl na n?j Endi. „Prosp?ch bude m?t ka?d? rodina, v?etn? t? tvoj?. Chci v?m znovu nab?dnout pen?ze. Nech?pete, ?e nem?te na vybranou?“ „Mu? v Ishjemme se m??e v?dy svobodn? rozhodnout,“ k?ikl na n?j jin? farm??. „Ano, ale takov? rozhodnut? m? sv? n?sledky,“ pronesl Endi. „D?m v?m posledn? ?anci. Jako v?? v?voda v?m na?izuji, abyste se vzdali sv?ch majetk?.“ „Je to na?e zem?!“ za?val prvn? mu?. Endi si povzdechl. „Pamatujte, ?e jste m?li na vybranou. Odm?tnut? poslu?nosti va?emu v?vodovi znamen? zradu. Mu?i, popravte zr?dce.“ Jeho mu?i vykro?ili a v rukou sv?rali stejn? sekery a palice, kter?mi ni?ili sochy. Jejich n?stroje drtily maso stejn? snadno jako k?men. Sochy mo?n? nek?i?ely, ne?kemraly, ani nevyd?valy vlhk? bublav? zvuky, ale pra?t?n? kost? bylo skoro stejn? jako pra?t?n? kamene. Endi se pod?val na bratra a nep?ekvapilo ho, kdy? vid?l, jak zbledl. Jeho bratr nebyl tak siln? jako on s?m. „V?m, ?e je to t??k?, Oli,“ pronesl a n?kde za n?m se ozvaly dal?? v?k?iky, „ale mus?me d?lat, co je nutn?, pokud m?me udr?et Ishjemme siln?. Pokud nevykon?me krutosti, kter? jsou nezbytn?, p?ijdou jin? a ud?laj? s n?mi n?co hor??ho.“ „Kdy?… kdy? to ??k??, brat?e.“ Endi vzal bratra za ramena. „Tohle alespo? znamen?, ?e m?me volnou cestu a m??eme pokra?ovat s pr?plavem. Nepletu se, kdy? ?eknu, ?e pozemky zr?dc? propadaj?, ?e ne?“ „Mysl?m… mysl?m, ?e na to jsou precedenty,“ pronesl Oli. Endi sly?el, jak se mu chv?je hlas. „Najdi mi je,“ po??dal ho Endi. „A co s rodinami t?ch lid??“ zeptal se Oli. „N?kte?? budou m?t d?ti, jin? prarodi?e.“ „Ud?lej s nimi, co uzn?? za vhodn?. Postarej se o n?,“ ?ekl Endi. „Hlavn? aby nest?li v cest? pr?ci, kterou je nutn? vykonat.“ „Postar?m,“ ?ekl Oli. Na okam?ik vypadal zamy?len?. „J?… j? hned po?lu zpr?vy pracovn?m ?et?m.“ „To ud?lej,“ ?ekl Endi. Sledoval bratra uh?n?j?c?ho pry? a v?d?l, ?e Oli ve skute?nosti nech?pe, pro? je tohle v?echno nutn?. Takov? byl luxus v?dom?, ?e nikdy nebude m?t moc. Rika ho m?la taky. Oba dva byli nejsp?? jedin? z jeho sourozenc?, kte?? nikdy necht?li b?t v?le?n?ky, nikdy se nemuseli vypo??dat s drsnou realitou sv?ta. Jedn?m z d?vod?, pro? Endi tohle v?e provedl p?ed Olim, bylo, ?e cht?l, aby jeho bratr vid?l, co je n?kdy nutn? ud?lat. Bylo to pro jeho dobro. Bylo to pro dobro v?ech. ?asem si to uv?dom? a a? k tomu dojde, pod?kuj? mu. Dokonce i m?kkosrdcat? Rika se mu poklon? a uzn?, ?e v?echno, co Endi ud?lal, bylo pro jejich dobro. A pokud ?lo o ostatn?, bu? se s t?m sm???, nebo… Endi st?l a je?t? chv?li poslouchal zvuk dopadaj?c?ch palic. Nakonec mu za to pod?kuj?. KAPITOLA ?EST? Jan Skyddar musel b?t jedin?m ?lov?kem v cel?m Ashtonu, kter? v den Sophiiny svatby nem?l radost. Nutil se tak k ?sm?vu, aby j? a Sebastianovi nekazil n?ladu. P?edst?ral, ?e z nich m? radost, i kdy? m?l pocit, ?e se mu bolest? rozsko?? srdce. A te?, kdy? spolu zmizeli, aby mohla porodit d?t?, jej? a Sebastianovo d?t?, to bylo je?t? hor??. „Zatan??? si se mnou?“ zeptala se jedna ze ?lechti?en. Zd?lo se, ?e oslava kolem d?l pokra?uje, hudba u? zase hr?la naplno. Z oslavy Sophiiny svatby se stala oslava narozen? budouc?ho n?sledn?ka tr?nu. ?lechti?na byla kr?sn?, elegantn? oble?en? a ladn? se pohybovala. Kdyby ji potkal p?ed rokem, mo?n? by Jan p?ijal jej? pozv?n? k tanci. Mo?n? i pozv?n? ke v?emu dal??mu, co nazna?ovala. Te? se k tomu ale nemohl p?inutit. P?i pohledu na ni nic nec?til. Bylo to jako d?vat se na sv??ku, kdy? se mohl d?vat na slunce. Sophia te? byla jedin?, na kom mu z?le?elo. „Omlouv?m se,“ ?ekl. Sna?il se b?t laskav? a p??jemn?, sna?il se b?t takov?, jak? b?t m?l. „Ale je tu… n?kdo, koho hluboce miluji.“ „N?kdo ?ek?, a? se vr?t?? do Ishjemme?“ zeptala se ?lechti?na s la?kovn?m ?sm?vem. „To ale znamen?, ?e nen? tady.“ Nat?hla se po Janovu dubletu. Jan ji okam?it? chytil za ruku – jemn?, ale pevn?. „Jak jsem ?ekl,“ pronesl se smutn?m ?sm?vem, „velmi ji miluji. Nemysl?m to jako ur??ku, ale nem?m z?jem.“ „V?rn? mu?,“ pronesla ?lechti?na, kdy? se obr?tila k odchodu. „A? u? je to kdokoli, douf?m, ?e v?, jak? m? ?t?st?.“ „K?? by to bylo tak prost?,“ pronesl Jan a zavrt?l p?itom hlavou. Proch?zel se kolem a sna?il se p?itom nekazit ostatn?m n?ladu. To posledn?, co by cht?l, bylo, aby se kv?li n?mu dnes n?kdo c?til smutn?. A nejm?n? ze v?ech Sophia. To bylo to nejt???? na tom, ?e ji miloval – nemohl se chovat sobecky, i kdy? by m?l. M?l by v??i Sebastianovi c?tit ??rlivost, m?l by ho zu?iv? nen?vid?t. M?l by se na Sophii zlobit za to, ?e si zvolila mu?e, kter? u? ji jednou odvrhl. N?jak to ale nedok?zal. Na to Sophii moc miloval. Aby byla ??astn?, cht?l v?c ne? co jin?ho na sv?t?. „Je ti dob?e, Jane?“ zeptal se ho Lucas. Pohyboval se zp?sobem, p?i kter?m si Jan pomyslel, jak je r?d, ?e s n?m nikdy nemusel zk???it me?e. Jan si v?dycky ??kal, ?e je dobr? bojovn?k, ale Sophiini sourozenci byli na ?pln? jin? ?rovni. Mo?n? bylo dob?e, ?e je Janova mysl uzav?en? a nikdo mu nemohl ??st my?lenky, proto?e jinak by dost mo?n? opravdu bojovali. Jan pochyboval, ?e by Lucas snesl v?dom?, jak beznad?jn? je Jan zamilovan? do jeho sestry. „O nic nejde,“ odpov?d?l Jan. „Mo?n? se m? tu jen sna?? ulovit a? moc ?lechti?en. Jdou po mn? jako ryb?? po me?ounovi.“ „M?l jsem ten stejn? probl?m,“ pronesl Lucas. „T??ko se slav?, kdy? sou?asn? mysl?? na n?co jin?ho.“ Na kr?tk? okam?ik si Jan pomyslel, ?e Lucas prohl?dl ochrannou bari?ru kolem jeho mysli a vid?l n?co, co vid?t nem?l. Mo?n? se mu ale pocity zra?ily v obli?eji tak jasn?, ?e nebylo nutn? um?t ??st my?lenky. „M?m radost, jak se sestr?m da??,“ pronesl Lucas s ?sm?vem. „Jen?e bych byl tak? r?d, kdyby tu byli na?i rodi?e, aby to mohli vid?t. A v?m, ?e bych je te? mohl hledat. Mo?n? jsem je mohl p?iv?st, aby vid?li Sophiinu svatbu a narozen? jejich vnou?ete.“ „N?kdy prost? mus?me b?t siln? a sm??it se s t?m, ?e se n?co ned?je tak, jak bychom si p??li,“ pok?val hlavou Jan. „Co? znamen?, ?e tu mus?? b?t. Mus?? dohl?dnout na svoji nete? nebo synovce.“ „Nete?,“ prohl?sil Lucas. „Vize tak trochu kaz? z?bavu z h?d?n?. Ale m?? pravdu, Jane. Po?k?m. Jsi dobr? ?lov?k, bratran?e.“ Sev?el Janovu pa?i. „D?ky,“ pronesl Jan, i kdy? si nebyl jist?, jestli je to ?pln? pravda. Opravdu dobr? ?lov?k by nedoufal, ?e t?eba Sophia jednoho dne tohle v?echno opust? a bude ho milovat stejn?, jako on miluje ji. „Ka?dop?dn?,“ promluvil znovu Lucas, „jsem t? vyhledal, proto?e ti pt?k p?inesl zpr?vu. Chlapec, kter? ji ve voli??e vyzvednul, je tamhle.“ Jan se zad?val na mlad?ho mu?e. St?l u jednoho ze stol? a opatrn? uj?dal, jako by si nebyl jist?, jestli si to opravdu m??e dovolit. „D?ky,“ p?ik?vl Jan. „Nen? za?, asi bych se m?l vr?tit k Sophii. Chci tam b?t, a? moje nete? p?ijde na tenhle sv?t.“ Lucas ode?el a nechal Jana, aby k posl??kovi do?el s?m. Kdy? se k n?mu Jan p?ibl??il, zatv??il se chlapec pon?kud provinile. Nacpal si do pusy zbytek kol??ku a rychle ?v?kal. „Neboj se,“ uklid?oval ho Jan. „Oslava je pro v?echny, v?etn? tebe. Jsou v?ci, kter? by m?li slavit v?ichni.“ „Ano, pane,“ pronesl chlapec. Nat?hl k Janovi ruku se vzkazem. „Tohle je pro tebe.“ Zpr?va byla napsan? na t?sn? svinut?m pergamenu. Jan ho rozvinul a ?etl. Jane, Endi se zmocnil Ishjemme. Zab?j? lidi. Nechal uv?znit Riku. Mus?m d?lat, co ??k?. Pot?ebujeme pomoc. Oli. Jan ztuhnul. Necht?l v??it tomu, co ?etl. Endi by n?co takov?ho nikdy neud?lal. Nikdy by Ishjemme takhle nezradil. Oli by ale nelhal a Endi… no, toho v?dycky bavilo pl??it se ve st?nech a to, jak se polovina jejich lod? obr?tila uprost?ed bitvy o Ashton, bylo podez?el?. I tak se ale Jan nemohl sm??it s my?lenkou, ?e by jeho bratr provedl p?evrat. Kdyby tuhle zpr?vu poslal kdokoli jin?, ?ekl by o n?m Jan, ?e je lh??. Ale takhle… nev?d?l, co d?lat. „Ostatn?m to ??ct nem??u,“ za?eptal. Kdyby se to dozv?d?li jeho sourozenci, hnali by se zp?tky do Ishjemme, aby se ujistili, ?e je v?echno v po??dku. T?m by ale Sophia p?i?la o podporu, kterou tak zoufale pot?ebovala. Na druhou stranu ale nemohl ignorovat takovou zpr?vu. Musel se vr?tit dom?. Janovi se dom? necht?lo. Cht?l b?t tady, tak bl?zko Sophii, jak jen to bylo mo?n?. Cht?l tu b?t pro p??pad, ?e by se objevily nepokoje, pro p??pad, ?e by ho ona ?i jeho sourozenci pot?ebovali. Ashton se teprve vzpamatov?val z konflikt?, kter? ho zni?ily a Jan m?l pocit, ?e kdy? te? odejde, opust? v?echny a v?echno. M?l pocit, ?e opust? Sophii. „Sophia m? nepot?ebuje,“ zavrt?l hlavou. „Co jsi ??kal, pane?“ zeptal se posl??ek. „Nic,“ odpov?d?l Jan. „M??e? pro m? doru?it jednu zpr?vu? P?etlumo? ji Sophii, a? si ji bude moct vyslechnout. P?edej j? tuhle zpr?vu a ?ekni j?, ?e jsem musel odej?t, abych to vy?e?il. ?ekni j?…“ Nemohl ??ct nic z toho, co opravdu cht?l. „?ekni j?, ?e se brzy vr?t?m.“ „Ano, m?j pane,“ p?ik?vl posl??ek. Jan vyrazil sm?rem k p??stavu. Je?t? st?le tam kotvily lod? z invazn? flotily a kdy? kapit?n?m ?ekne, ?e pot?ebuje pomoc, n?kte?? ho jist? vysly??. Necht?l jich ale moc, nemohl vyst?t my?lenku, ?e by nechal Sophii bez ochrany. Pot?eboval jich ale dost na to, aby mohl uk?zat s?lu a p?esv?d?it tak bratra, aby p?estal. Sophia ho te? nepot?ebovala, ale zd?lo se, ?e jeho mlad?? bratr a sestra ano. Jan nem?l radost ?e opou?t? Ashton, ale musel ud?lat, co bylo nutn?. Nemohl st?t opod?l, zat?mco se Endi silou zmocnil Ishjemme. Dopluje tam, zjist?, co se opravdu d?je a vy?e?? to. Mo?n?, a? s t?m skon??, bude u? v?d?t i to, co d?lat ohledn? ?eny, kterou miluje. KAPITOLA SEDM? Sophia le?ela na posteli, na kterou ji poslala porodn? b?ba. Kolem post?valy slu?ky a mezi nimi i n?kolik ?lechti?en. Popravd? tam bylo tolik lid?, a? Sophia p?em??lela, jestli m? kr?lovna v?bec n?jak? soukrom?. Poslala by je ven, kdyby na to ov?em m?la dost sil. Nem?la ani mo?nost po??dat o to Sebastiana, proto?e porodn? b?ba trvala na tom, ?e v m?stnosti nebudou ??dn? mu?i, dokonce ani kr?lov?. „Vede? si dob?e,“ ujistila ji porodn? b?ba, i kdy? Sophia dob?e vid?la obavy, kter? se j? honily hlavou. P?ipravovala se na sto r?zn?ch v?c?, kter? se mohly pokazit. Bylo nemo?n? te? potla?ovat moc, kter? se p?es Sophii p?el?vala ve vln?ch. Sophia m?la pocit, ?e ty vlny p?esn? odpov?daj? bolesti z kontrakc?. „Jsem tady,“ vyk?ikla Kate, kdy? vb?hla do m?stnosti. Rozhl?dla se po lidech kolem. Co jsou za?? poslala my?lenku Sophii. Nechci je tu, poda?ilo se Sophii odpov?d?t. Pros?m, Kate. „Tak dob?e,“ vyk?ikla Kate t?nem, kter? by se hodil sp?? na boji?t? ne? do lo?nice. „V?ichni, kdo nejsou j? nebo porodn? b?ba, okam?it? ven! Ne, neh?dej se. Tohle je porod, ne divadlo. Ven!“ Lid? se dali do pohybu z?ejm? i proto, ?e p?itom m?la ruku polo?enou na j?lci me?e. Neub?hla ani minuta a m?stnost u? byla pr?zdn? – s v?jimkou jich t??. „Lep???“ zeptala se Kate a vzala Sophii za ruku. „D?kuji,“ odpov?d?la Sophia a pak vyk?ikla, kdy? se p?es ni p?elila nov? vlna bolesti. „Tamhle v m?se jsou kozl?kov? listy,“ pronesla porodn? b?ba. „Pom??ou od bolesti. Vzhledem k tomu, ?e ses pr?v? zbavila v?ech slu?ebn?ch, p?edpokl?d?m, ?e se nab?z?? jako dobrovolnice, v?sosti.“ „Sophia je nebude pot?ebovat,“ ?ekla Kate. Sophia rozhodn? m?la pocit, ?e je pot?ebuje. Pak ale pochopila, jak to sestra myslela. Kate se napojila na jej? mysl, c?tila, ?e se s n? spojil i Lucas. Spole?n? pracovali na tom, aby jej? mysl odpoutali od bolesti, aby ji odpoutali od strast? jej?ho t?la. Jsme tu pro tebe, poslal j? Lucas my?lenku, a stejn? tak i tv? kr?lovstv?. Sophia opravdu c?tila kr?lovstv?, kter? ji obklopovalo. Podobn? pocity m?la jen n?kolikr?t. Spojen? bylo nepopirateln?. Nebyla jen jeho kr?lovnou, byla jeho sou??st?. Vn?mala ?ivouc? moc v?eho, co se nach?zelo na jeho ?zem?. Energii v?tr? a ?ek, chladnou s?lu hor. Hlas porodn? b?by se k n? nesl jakoby z d?lky. „S dal??m stahem mus?? tla?it, veli?enstvo. P?iprav se. Tla?.“ Tla?, Sophie, poslala j? Kate my?lenku. Sophia c?tila, jak jej? t?lo reaguje, i kdy? m?la pocit, ?e je te? n?kde daleko. Tak daleko, ?e se j? zd?lo, jako by nastupuj?c? bolest pat?ila n?komu jin?mu. Mus?? tla?it v?c, poslala j? Kate. Sophia se sna?ila ze v?ech sil. Sly?ela v?k?iky bolesti, kter? z?ejm? musely b?t jej? vlastn?. P?esto ale m?la pocit, jako by se j? to net?kalo. Dot?kalo se to ale kr?lovstv?. Vid?la, jak se nad n? shroma??uj? bou?kov? mraky, c?tila, jak se pod n? chv?je zem. Nem?la nad spojen?m s kr?lovstv?m v podstat? ??dnou moc, tak?e te? nemohla ovlivnit, co se d?je. Z bou?kov?ch mrak? se vy?inuly provazce vody, kter? zvedly hladinu ?ek. D??? prom??el v?echny ne??astn?ky, kte?? byli zrovna venku. Bou?e byla kr?tk? a prudk?. Slunce se ale na nebe vr?tilo tak rychle, jako by se v?bec nic nestalo. Objevila se duha. M??e? se zase vr?tit, Sophie, poslal j? Lucas. Pod?vej se na svoji dceru. Spole?n? s Kate pak Sophii st?hl zp?tky. Sophia u? zase vid?la m?stnost, ve kter? le?ela na posteli. T??ce oddechovala, zat?mco porodn? b?ba st?la opod?l a zavinovala n?co do plenek. V m?stnosti byl i Lucas, kter? o?ividn? ignoroval jej? na??zen?. Sophia uc?tila, jak se p?es ni p?elila nov? vlna – tentokr?t vlna radosti. Jej? dcera se rozplakala, cht?la b?t s n?. Oz?vala se tak, jak se oz?vaj? d?ti, kdy? cht?j? b?t s matkou. „Zn? jako siln? holka,“ pronesla Kate a s p?ekvapivou n??nost? vzala miminko a po?kala, a? porodn? b?ba odejde. Pak ho p?edala Sophii. Ta se nat?hla po sv? dce?i a zad?vala se j? do o??, kter? p?sobily neskute?n? hlubok?m dojmem. Jako by se v nich mohl ztratit cel? sv?t. Pr?v? te? byla pro Sophii jej? dcera cel?m sv?tem. Vize na Sophii ude?ila tak prudce, a? zalapala po dechu. Rusovlas? mlad? ?ena v tr?nn?m s?le, p?ed n? kle??c? z?stupci stovky r?zn?ch zem?. Proch?z? ulicemi, rozd?v? chl?b chud?m, zved? kv?tiny rozh?zen? po zemi a s ?sm?vem z nich plete korunu pro skupinku d?t?. Natahuje se po uvadl? kv?tin? a p?iv?d? ji zp?t k ?ivotu… …Proch?z? boji?t?m, v ruce sv?r? me?. Dor??? um?raj?c?. Ukon?uje jejich snahu z?stat p?i ?ivot?. Natahuje se k mlad?mu mu?i a dotykem z n?j vys?v? ?ivot, p?esouv? ho do ohromn?ho jezera moci, kter? j? dovol? uzdravit vlastn? jednotky… …Tan?? uprost?ed tane?n?ho s?lu, to?? se v kole a sm?je se p?itom. Lid? kolem ji o?ividn? miluj?. Um?lci po stran? parketu pou??vaj? v?echny mo?nosti – od barev, p?es k?men i magii – k tomu, aby vytv??eli d?la tak n?dhern?, a? z nich o?i p?ech?zej?. V?t? na hostin? i chud?. Ne kv?li dobro?innosti, ale proto?e nevid? rozd?l mezi nasycen?m sv?ch p??tel a nasycen?m v?ech, kdo hladov?… …Stoj? na okraji ar?ny p?ed skupinou ?lechtic?, kte?? rozechv?le poklekaj?. D?vaj? se na ni se sm?sic? strachu a nen?visti v o??ch. Sophii ten pohled nah?n? strach. „Zradili jste m?,“ ??k? p?ekr?sn?m hlasem. „Mohli jste m?t v?echno. Sta?ilo jen poslechnout m? rozkazy.“ „A b?t tak otroky!“ odpov?d? jeden z mu??. P?istupuje k n?mu s me?em v ruce. „Te? za to zaplat?te.“ D?l? je?t? krok a pak za??n? zab?jen?. Dav kolem skanduje jedno slovo. Jm?no. Znovu a znovu. „Christina, Christina…“ V tu chv?li se Sophia probrala. Z?rala na svoji dceru a nech?pala, co se pr?v? stalo. Sophia ch?pala, jak vize funguj?, ale nech?pala, co tohle v?echno m?lo znamenat. Vypadalo to jako dv? r?zn? vize, p?i?em? jedna pop?rala tu druhou. Nemohly b?t pravdiv? ob? dv?, nebo ano? „Sophie, co se d?je?“ zeptala se Kate. „M?la… m?la jsem vizi,“ odpov?d?la Sophia. „Vizi o moj? dce?i.“ „Jakou vizi?“ zeptal se Lucas. „Nerozum?m j?,“ pronesla Sophia. „Vid?la jsem ji. Polovinu ?asu d?lala kr?sn?, ??asn? v?ci. Zbytek… byl hrozn? krut?, hrozn? zl?.“ Uka? n?m to, navrhla Kate. Sophia se sna?ila jim ob?ma poslat vzpom?nky na vizi, kterou m?la. P?esto se j? ale nezd?lo, ?e se j? poda?ilo p?edat v?echno, co p?i n? za?ila. Nedok?zala popsat, jak ??asn? a d?siv? to bylo. Jak hrozn? skute?n? to v?echno vypadalo, dokonce i ve srovn?n? s ostatn?mi vizemi, kter? kdy m?la. „M??u se dotknout jej? mysli?“ zeptal se Lucas, kdy? Sophia skon?ila. Sophia p?ik?vla a p?edpokl?dala, ?e bude cht?t zjistit, jestli je jej? dcera jin?, ne? se zd?. Po tom, co se jim pokusila prov?st Siobhan, potom, co se pokusila zmocnit jej?ho d?t?te, byla ta p?edstava opravdu d?siv?. „Je sama sebou,“ prohl?sil Lucas, „ale c?t?m v n? moc. Mysl?m, ?e bude siln?j?? ne? kdokoli z n?s.“ „Co ale znamenaly ty vize?“ zeptala se Sophia. Jej? dcera v jej?m n?ru?? vypadala tak dokonale. Sophia si nedok?zala p?edstavit, ?e by n?kdy proch?zela boji?t?m a vys?vala z lid? ?ivot zp?sobem, jak?m to asi d?lal P?n vran s pomoc? sv?ch pt?k?. „T?eba to jsou r?zn? mo?nosti,“ napadlo Kate. „Siobhan mluvila o tom, ?e prohl??? r?zn? vl?kna budoucnosti, vyb?r? v?ci, kter? zp?sob?, ?e se stanou jin? v?ci. Mo?n? jsou to dv? r?zn? cesty, kter?mi se m??e ub?rat jej? ?ivot.“ „My ale nev?me, co vede k ?emu,“ pronesla Sophia. „Nev?me, jak zajistit, aby se stalo to dobr?.“ „Vychov?vej ji s l?skou,“ ?ekl Lucas. „U? ji. Pom??e? j? tak sm??ovat ke sv?tlu, ne k temnot?. Mal? Christina bude m?t moc, a? u? ud?l?? cokoli, ale m??e? j? pomoct, aby ji vyu??vala k dobru.“ Sophia sebou p?i tom jm?n? trhla. Pat?ilo sice jej? matce, ale po tom, co vid?la, ho sv? dce?i d?t nemohla. Necht?la. „Jak?koli jm?no, jen ne Christina,“ ?ekla. Vzpomn?la si na kv?tiny, kter? jej? dcera spl?tala na ulici. „Violet. Bude se jmenovat Violet.“ „Violet,“ usm?la se Kate a nat?hla k miminku prst, aby ho mohlo chytit. „U? te? je siln?. Jako jej? matka.“ „Mo?n? jako jej? teta,“ odpov?d?la Sophia. Jej? ?sm?v pon?kud povadl. „Ne??kejte o tomhle Sebastianovi, pros?m v?s. Nem?lo by ho t??it v?dom? n??eho takov?ho. N??eho, co by se z n? mohlo st?t.“ „Kdy? nechce?, nikomu to ne?eknu,“ ujistil ji Lucas. „J? taky ne,“ prohl?sila Kate. „Pokud ji n?kdo dok??e vychovat tak, aby z n? byl dobr? ?lov?k, jsi to ty, Sophie. A my ti pom??eme.“ „Pom??eme,“ pronesl Lucas a usm?l se. „Mo?n? budu m?t p??le?itost zahr?t si na spr?vce Ko a p?edat j? n?co z toho, co m? nau?il.“ Oba vypadali, ?e jsou si jist? t?m, ?e v?e dopadne dob?e. Sophia tomu cht?la v??it. Jedna jej? ??st ale stejn? nemohla zapomenout na v?ci, kter? vid?la. Jej? dcera se usm?la jako naprosto nevinn? d?t?. Sophia se musela ujistit, ?e takov? i z?stane. KAPITOLA OSM? Henry d’Angelica, nejstar?? syn sira Huberta a lady Neeme d’Angelicy byl te? nejsp?? v nejslo?it?j?? situaci ze v?ech lid? v kr?lovstv?. Nebo si to alespo? myslel. Sna?il se uklidnit rodi?e po tom v?em, co se stalo v posledn?ch n?kolika t?dnech. „Ianthe samoz?ejm? po??d bre??,“ pronesla jeho matka skrz vlastn? z?voj slz, jako kdyby bylo n?co nov?ho, ?e je teti?ka rozru?en? kv?li smrti svoj? dcery. Jeho otec v?dy projevoval sp?? vztek ne? smutek. Pra?til p?st? do d?eva u krbu. „Co jen j? ti barba?i provedli… v?d?l jsi, ?e narazili jej? hlavu na kop??“ Henry tuhle f?mu sly?el, stejn? jako stovky dal??ch. Jeho rodi?e jim v?t?inou slep? v??ili. Od invaze se u nich doma nemluvilo v podstat? o ni?em jin?m. Angelica byla fale?n? obvin?na ze zrady. Angelica byla roztrh?na b?sn?c?m davem, ob??ena nebo s?ata. N?jezdn?ci se proh?n?li ulicemi a zab?jeli ka?d?ho v uniform? kr?lovstv?. Spol?ili se s princem, kter? zavra?dil starou kr?lovnu… „Henry, poslouch?? n?s v?bec?“ obo?il se na n?j otec. Teoreticky by se Henry nem?l t??st. Bylo mu devaten?ct, byl dosp?l? mu?. Byl vysok? a siln?, skv?l? ?erm?? a je?t? lep?? st?elec. P?esto bylo v otcov? hlase n?co, co z n?j v?dycky ud?lalo mal?ho kluka. „Omlouv?m se, ot?e, co jsi ??kal?“ zeptal se Henry. „??kal jsem, ?e je pot?eba n?co ud?lat,“ zopakoval jeho otec roz??len?. „Jak ??k??, ot?e,“ p?ik?vl Henry. Otec po n?m st?elil vztekl?m pohledem. „Vid?m, ?e jsi chlap na nic. ?patn? jsem t? vychoval. Nejsi jako tv? sest?enice.“ „No tak, l?sko…“ za?ala jeho matka, ale jako obvykle se moc nesna?ila. „Je to pravda,“ ?t?kl na ni otec a r?zoval p?ed krbem jako str?? p?ed branou do pal?ce. Takov? p?irovn?n? by se ov?em mu?i, jak?m byl sir Hubert, v?bec nel?bilo. „Ten kluk u ni?eho nevydr??. Kolik u?itel? jako mal? vyst??dal? Pak tu byl ten v?stup s vojenskou spole?nost?, ze kter? jsem ho musel vykoupit a nakonec se je?t? p?id? k c?rkvi Maskovan? bohyn?…“ Henry se nenam?hal jim p?ipomenout, ?e to v?echno zp?sobili oni sami. Tolik u?itel? vyst??dal jen proto, ?e je m?l otec ve zvyku vyhazovat kdykoli, kdy ho nau?ili n?co, s ??m nesouhlasil. Henry se tak v?t?inou musel u?it s?m v jejich knihovn?. Stejn? tak se pr?v? jeho otec rozhodl, ?e m?sto ve svobodn? spole?nosti nen? nic pro jeho syna. Stejn? tak pr?v? otec rozhodl, ?e jeho syn vstoup? do c?rkve Maskovan? bohyn?. Nakonec ale zjistil, ?e by to znamenalo, ?e Henry nebude moct zplodit d?dice, po kter?m tolik tou?il. „U? zase jsi my?lenkami n?kde jinde,“ vylet?l na n?j jeho otec. „Tvoje sest?enice by takov? nebyla. Vzala si kr?le!“ „A m?lem si dvakr?t vzala prince,“ pronesl Henry, prost? si nemohl pomoct. Vid?l, jak jeho otec zb?lal vzteky. Henry ten v?raz znal. V?d?l, co p?edznamen?v?. Jako mal? ho vid?l tolikr?t a v?dy pak musel sn??et v?prask a facky, kter? n?sledovaly. P?ipravil se, ?e to dnes nebude jin?. Kdy? se ale jeho otec rozp??hl, uv?domil si Henry, ?e podv?dom? zdvihl ruku a zachytil jeho pa?i. Stiskl ji tak siln?, ?e mu ur?it? zp?sobil podlitiny. Pod?val se otci do o?? a pak ustoupil a pustil ho. Sir Hubert si zamnul p?st. „Vypadni z m?ho domu! U? tu nejsi v?tan?!“ „Nejsp?? m?? pravdu,“ ?ekl Henry. „M?l bych j?t. Pros?m, omluv mne.“ P?i odchodu z m?stnosti se c?til podivn? klidn?. M??il po schodech vzh?ru, do pokoje, kter? mu pat?il od doby, kdy byl je?t? d?t?tem. Za?al si balit v?ci a p?em??lel, co v?echno bude pot?ebovat a co bude muset ud?lat d?l. Henry svoji sest?enici moc neznal. Na?li se lid?, kte?? tvrdili, ?e d?ky sv?m zlat?m vlas?m, hlubok?m modr?m o??m a p??jemn?m rys?m obli?eje vypadal trochu jako ona. Henrymu to tak ale nep?ipadalo. Mo?n? to bylo proto, ?e mu Angelicu d?vali za p??klad, kter?ho on nikdy nemohl dos?hnout. Byla chyt?ej??, l?pe vych?zela s lidmi a da?ilo se j? u dvora. Henry si nebyl jist?, jestli n?co z toho byla pravda. Ne? se jeho otec zbavil u?itel?, obvykle o Henrym ??kali, ?e je p?ekvapuje, jak rychle se u??. Da?ilo se mu lidi p?esv?d?it, aby d?lali to, co pot?eboval. A pokud ?lo o dv?r, jeho ne?sp?ch byl sp??e d?sledkem jeho nez?jmu. „To se bude muset zm?nit,“ ?ekl si Henry. Sly?el f?my o svoj? sest?enici, byl ale dost chytr? na to, aby si zjistil ov??en? informace. Platil lidem, aby mu ?ekli, co v?d? a pil s cestovateli v m?stn? hospod?. Z toho, co vyrozum?l, byla jeho sest?enice odm?tnuta ne jednou, ale dvakr?t. Odm?tl ji Sebastian, syn, o kter?m se tvrdilo, ?e zavra?dil svoji matku. Angelica se pak p?idala k Rupertovi, nejsp?? proto, ?e se cht?la za ka?dou cenu dostat na tr?n. To se j? povedlo pr?v? v dob?, kdy za?ala invaze Sophie Danse a v?ichni z vl?dnouc? rodiny se stali ter?em. „A taky ji to st?lo ?ivot,“ zamumlal Henry, zat?mco skl?dal oble?en?, nakl?dal pen?ze, pistole a sv?j star? rap?r. Nepochyboval o tom, ?e se Angelica zapletla do mno?stv? podez?el?ch aktivit, aby se dostala tam, kde skon?ila. ??ste?n? by si p??l, aby nev?d?l, jak tohle v?echno funguje, ale v?d?l to a dokonce ani n?kdo, jako byla jeho sest?enice, se nestane kr?lovnou n?hodou. Nav?c kdykoli spolu jako d?ti n?co hr?li, nev?hala podv?d?t a lh?t, jen kdy? t?m z?skala n?jakou v?hodu. V?ci, ze kter?ch ji ale v t?ch f?m?ch obvi?ovali… zn?ly jako upraven? verze historie. Jako by cht?l n?kdo p?sobit nevinn?m dojmem. N?kdo cht?l naj?t d?vod pro jej? zabit? a z?skat tak cestu k moci. Kdyby byl jako jeho otec, c?til by Henry neskute?n? vztek, ale nic by neud?lal. Kdyby byl jako jeho matka, sesypal by se z t? hr?zy a sou?asn? by ???il dal?? f?my. On ale nebyl ani takov?, ani takov?. Byl mu?em, kter? d?lal, co je nutn?. A tohle nutn? bylo. „Rodinn? ?est mi neumo?n? nic jin?ho,“ ?ekl Henry a pot??kal v ruce sv?j vak. Se?el ze schod? a zastavil se u dve?? do studovny. „Matko, ot?e, odch?z?m. Nevr?t?m se. M?li byste v?d?t, ?e pomst?m smrt svoj? sest?enice. A? to bude st?t cokoli. Ned?l?m to, abyste na m? byli hrd?, proto?e je mi v??n? jedno, co si mysl?te. D?l?m to, proto?e je nutn? to ud?lat. Sbohem.“ Bylo to pom?rn? necitliv? rozlou?en?, ale Henry si uv?domil, ?e rodi??m nic jin?ho nab?dnout nem??e. Vypochodoval z domu a ignoroval p?itom mat?ino kv?len? i otcovy vztekl? pohledy. Zam??il do st?j? a vybral si tam svoji ka?tanovou klisnu, na kter? obvykle jezdil. K tomu p?ibral strak??e, kter? m?l v?zt jeho vak. Za?al je sedlat – nemusel se na to soust?edit, v?e d?lal po pam?ti. V my?lenk?ch u? opustil rodi?e a p?em??lel nad t?m, co bude muset ud?lat v n?sleduj?c?ch dnech. Nad spojenectv?mi, kter? bude muset uzav??t, nad boji, kter? bude muset vybojovat slovy, zlatem i ocel?. Opravdu byla jejich nov? kr?lovna jednou z Dans?? Vzhledem k tomu, co v?d?l, to bylo mo?n?. I kdyby to tak opravdu bylo, ned?valo j? to pr?vo zmocnit se tr?nu. To pr?vo n?le?elo Rupertovi a jeho prost?ednictv?m pak Angelice. Proto?e posledn? ?iv? ?len rodiny Flamberg? byl t?m?? jist? vinen zradou, znamenalo to… „Ano,“ vydechl Henry se smutn?m ?sm?vem, „to by mohlo vyj?t.“ Nebylo to nic, co by cht?l ud?lat. Nepot?eboval tr?n o nic v?c, ne? pot?eboval m?sto kn?ze, na kter? ho cht?li dosadit jeho rodi?e. Byla to ale nutn? sou??st toho, co se m?lo st?t. Kdy? se p?i??t? do Ashtonu a pokus? se zab?t kr?lovnu, bude z n?j zr?dce. Nemohl ale dovolit n?jezdn?k?m z Ishjemme, aby jim to v?echno pro?lo. Jen tak zni?ili v?echno, o co se v kr?lovstv? sna?ili od konce ob?ansk?ch v?lek. Zni?ili star? po??dek a zavedli nov?, kde se ?lechtick? rada m?nila podle n?lady vl?dkyn? a kde jen na z?klad? p??kazu nov? kr?lovny popravili jeho sest?enici. Tohle Henry nemohl dovolit. Vr?t? v?ci do stavu, v jak?m byly. V?echno to naprav?. S touhle my?lenkou vyjel na cestu. Bude pot?ebovat podporu a Henry na?t?st? p?esn? v?d?l, kde ji hledat. KAPITOLA DEV?T? T?den p?ipadal Sophii jako neskute?n? kr?tk? doba. P??li? kr?tk? doba na to, aby tr?vila ?as se sv?m man?elem. P??li? kr?tk? doba na to, aby se mohla rozpl?vat nad Violet, kter? spokojen? vrn?la, kdykoli ji Sophia dr?ela v n?ru?? a kter? prst?ky proj??d?la Sienninu srst, kdykoli se k n? lesn? ko?ka p?ibl??ila. „Nemus?me vyr??et tak brzy, pokud nechce?,“ ?ekl Lucas, zat?mco st?li v p??stavu a kolem se shroma??ovali lid?, kte?? je p?i?li vyprovodit, zat?mco st?li u lodi, na kter? se m?li plavit. Na palub? u? na n? ?ekal usm?vaj?c? se nejvy??? obchodn?k N’Ka. Nejsp?? byl spokojen? kv?li v?em truhl?m zbo??, kter? s sebou vezl a obchodn?m p??slib?m, kter? mu dala Sophia. „Nebo m??eme vyrazit sami,“ ?ekla Kate. „P?ivedeme rodi?e k tob?.“ Sophia zavrt?la hlavou. „V?m, ?e je ??len? d?lat to takhle brzy a opravdu m? bol?, ?e mus?m opustit Violet, ale m?m pocit, ?e pokud m?me naj?t rodi?e, mus?me je hledat v?ichni t?i spole?n?. Ur?it? m?li d?vod, pro? se mapa zobraz? jen ve chv?li, kdy jsme u n? v?ichni t?i.“ „Nemus?me to ale d?lat te?,“ trval na sv?m Lucas. „Kdy? ne te?, tak kdy?“ zeptala se Sophia. „Kone?n? m?me na chv?li m?r. Sebastian se postar? o kr?lovstv? a j? je?t? nejsem spoutan? v?emi drobnostmi vl?dnut?. Kdybychom to odkl?dali, nemuseli bychom vyrazit u? nikdy.“ Nav?c vid?m, jak moc jsi zklaman? z toho v?eho ?ek?n?, poslala Lucasovi. Chci, abys byl ??astn? a chci, aby m?la Violet babi?ku a d?de?ka. Ur?it? z n? budou ?pln? hotov?, odpov?d?l Lucas. Najdeme je. Sophia jeho sebejistotu pou??vala jako berli?ku, kdy? zam??ila k m?stu, na kter?m st?l Sebastian s jejich dcerou. C?tila, ?e se sna?? b?t siln? – kv?li n?. A ?e si p?eje, aby neodch?zela, nebo aby mohl j?t s n?. N??n? ho pol?bila. „Brzy se ti vr?t?m,“ ?ekla. „Ob?v?m se, ?e to nebude dost brzy,“ odpov?d?l Sebastian. „Tak daleko na jih je to opravdu dlouh? cesta.“ „Nejvy??? obchodn?k tvrd?, ?e cesta k pob?e?? nezabere v?c ne? t?den nebo dva,“ ?ekla Sophia a doufala, ?e se mu? neplete. „Cesta do vnitrozem? pak zabere dal?? t?den nebo dva. V?c ne. Vr?t?m se, ne? se nad?je?. P?ivedu s sebou Violetiny prarodi?e, pokud tam budou.“ Конец ознакомительного фрагмента. Текст предоставлен ООО «ЛитРес». Прочитайте эту книгу целиком, купив полную легальную версию (https://www.litres.ru/pages/biblio_book/?art=51923322&lfrom=688855901) на ЛитРес. Безопасно оплатить книгу можно банковской картой Visa, MasterCard, Maestro, со счета мобильного телефона, с платежного терминала, в салоне МТС или Связной, через PayPal, WebMoney, Яндекс.Деньги, QIWI Кошелек, бонусными картами или другим удобным Вам способом.