Posedlost

Posedlost Blake Pierce Z?hada Riley Paige #2 Mistrovsky zpracovan? thriller a z?hada! Autor skvostn? vytvo?il postavy, jejich? psychick? str?nka je tak dob?e popsan?, ?e m?me pocit, jako bychom byli v jejich mysli, sledovali jejich obavy a t??ili se z jejich ?sp?chu. Z?pletka je velmi inteligentn? a poskytne v?m z?bavu b?hem ?ten? cel? knihy. Tato kniha je pln? z?pletek a nenech? v?s usnout, dokud neoto??te posledn? str?nku. Books and Movie Reviews, Roberto Mattos (o knize Nav?dy pry?) V severn? ??sti New Yorku jsou vra?d?ny ?eny, jejich t?la jsou z?hadn? nach?zena vis?c? v ?et?zech. Je p?ivol?no FBI, kv?li bizarn? povaze vra?d – a nedostatku stop – existuje jen jedin? agent, na koho se lze obr?tit: Zvl??tn? Agentka Riley Paige. Riley, st?le zmaten? ze sv?ho posledn?ho p??padu, se zdr?h? p?evz?t nov? p??pad, proto?e je st?le p?esv?d?ena, ?e posledn? s?riov? vrah je st?le na svobod? a sleduje ji. V? ale, ?e jej? schopnost vstoupit do mysli s?riov?ho vraha a jej? obsesivn? povaha, jsou pot?eba k tomu, aby byl tento p??pad rozlu?t?n a prost? to nem??e odm?tnout – dokonce i kdyby pro to m?la ob?tovat v?e. Hled?n? Riley zavede hluboko do vrahovy pom?len? mysli, proto?e ji p?ivede do sirot?inc?, psychiatrick?ch l??eben, v?zen?, ve v?? snaze pochopit m?ru jeho psych?zy. Uv?dom? si, ?e stoj? p?ed skute?n?m psychopatem a ?e nen? ?asu nazbyt p?edt?m, ne? znovu ude??. V s?zce je jej? vlastn? zam?stn?n?, jej? vlastn? rodina se stala ter?em a jej? k?ehk? psychika se hrout?, mo?n? je toho na ni p??li? – ale u? je p??li? pozd?. Temn? psychologick? thriller, ze kter?ho se napjat?m o?ek?v?n?m rozbu?? srdce, NAV?DY PRY? je knihou ?. 2 ze strhuj?c? nov? s?rie – s obl?benou novou postavou – kter? v?s p?inut? ot??et str?nky dlouho do noci. Kniha ?. 3 ze s?rie Riley Paige je nyn? tak? k dost?n?! P O S E D L O S T (Z?HADA RILEY PAIGE—KNIHA ?. 2) B L A K E P I E R C E Blake Pierce Blake Pierce je autorem nejprod?van?j?? mystery s?rie RILEY PAGE, kter? obsahuje tajupln? thrillery, pln? nap?t?, NAV?DY PRY? (kniha ?. 1), POSEDLOST (kniha ?. 2) a TOU?EN? (kniha ?. 3). Zap?len? ?ten?? a celo?ivotn? fanou?ek mystery a thriller ??nr?, Blake, se zaj?m? o n?zory sv?ch ?ten???, a tak ho nev?hejte kontaktovat na str?nk?ch www.blakepierceauthor.com (http://www.blakepierceauthor.com), abyste se dov?d?li v?ce a byli s n?m v kontaktu. Copyright © 2016 Blake Pierce. V?echna pr?va vyhrazena. S v?jimkou povolen? podle U.S. Copyright Act 1976, ??dn? z ??st? t?to publikace nesm? b?t reprodukov?na, distribuov?na nebo ??dnou formou ?i m?diem vys?l?na nebo ukl?d?na v datab?z?ch ?i ?lo?n?ch syst?mech, bez p?edchoz?ho svolen? autora. Tento ebook je licencov?n v?lu?n? pro va?e osobn? vyu?it?. Tento ebook nesm? b?t d?le prod?v?n nebo p?ed?v?n jin?m osob?m. Pokud chcete knihu sd?let s dal?? osobou, zakupte si, pros?m, dal?? kopie pro ka?d?ho p??jemce. Pokud ?tete tuto knihu, ale nezakoupili jste si ji, nebo nebyla zakoupena pouze pro va?e pou?it?, vra?te ji pros?m a zakupte si svou vlastn? kopii. D?kujeme, ?e respektujete usilovnou pr?ci, kterou autor na vznik tohoto titulu vynalo?il. Obsah t?to knihy je fiktivn?. Jm?na, postavy, organizace, m?sta, ud?losti a konflikty jsou beze zbytku produktem autorovy p?edstavivosti nebo je jejich pou?it? fiktivn?. Jak?koliv podobnost se skute?n?mi osobami, a? ji? ?iv?mi nebo zesnul?mi, je ?ist? n?hodn?. Obr?zek na p?ebalu Copyright GoingTo pou?it s licenc? od Shutterstock.com. KNIHY OD AUTORA BLAKE PIERCE RILEY PAIGE MYSTERY S?RIE NAV?DY PRY? (kniha ?. 1) POSEDLOST (kniha ?. 2) TOU?EN? (kniha ?. 3) MACKENZIE WHITE MYSTERY S?RIE NE? ZABIJE (kniha ?. 1) OBSAH ?VOD (#u9f95c2b3-4b4b-53ae-ba15-32c0f9768242) KAPITOLA 1 (#u5358bf96-2091-555c-aa08-7d37b86f0b68) KAPITOLA 2 (#uc1b10886-d96a-5fcf-8205-aafe126b13e8) KAPITOLA 3 (#ud584a1a4-be4a-5d20-ac51-cd7b282638bc) KAPITOLA 4 (#ub88ec84a-876a-5eeb-bfbe-90538961c5f9) KAPITOLA 5 (#u4af0b175-ab94-5a02-ba8f-d9aec272ee14) KAPITOLA 6 (#u019ebc34-48ec-5352-a236-9db38541162a) KAPITOLA 7 (#u5308b380-b194-5570-8fe1-6f4819037d26) KAPITOLA 8 (#u840bd962-03a7-52b5-b8ea-1c7f06fdaf80) KAPITOLA 9 (#u7329635c-f01a-5023-881c-c971640683d2) KAPITOLA 10 (#litres_trial_promo) KAPITOLA 11 (#litres_trial_promo) KAPITOLA 12 (#litres_trial_promo) KAPITOLA 13 (#litres_trial_promo) KAPITOLA 14 (#litres_trial_promo) KAPITOLA 15 (#litres_trial_promo) KAPITOLA 16 (#litres_trial_promo) KAPITOLA 17 (#litres_trial_promo) KAPITOLA 18 (#litres_trial_promo) KAPITOLA 19 (#litres_trial_promo) KAPITOLA 20 (#litres_trial_promo) KAPITOLA 21 (#litres_trial_promo) KAPITOLA 22 (#litres_trial_promo) KAPITOLA 23 (#litres_trial_promo) KAPITOLA 24 (#litres_trial_promo) KAPITOLA 25 (#litres_trial_promo) KAPITOLA 26 (#litres_trial_promo) KAPITOLA 27 (#litres_trial_promo) KAPITOLA 28 (#litres_trial_promo) KAPITOLA 29 (#litres_trial_promo) KAPITOLA 30 (#litres_trial_promo) KAPITOLA 31 (#litres_trial_promo) KAPITOLA 32 (#litres_trial_promo) KAPITOLA 33 (#litres_trial_promo) KAPITOLA 34 (#litres_trial_promo) KAPITOLA 35 (#litres_trial_promo) KAPITOLA 36 (#litres_trial_promo) KAPITOLA 37 (#litres_trial_promo) KAPITOLA 38 (#litres_trial_promo) KAPITOLA 39 (#litres_trial_promo) KAPITOLA 40 (#litres_trial_promo) ?VOD Kapit?n Jimmy Cole pr?v? dovypr?v?l sv?m pasa??r?m star? ducha?sk? p??b?h o ?ece Hudson. Bylo to dobr? vypr?v?n? o vrahovi se sekerou v dlouh?m, tmav?m pl??ti, kter? byl pro mlhavou noc, jako byla tato, perfektn?. Op?el se ve sv? ?idli a na chv?li dal odpo?inout sv?m kolen?m, rozvrzan?m z p??li? mnoha operac?, a u? po miliont? p?em??lel o sv? penzi. Vid?l t?m?? v?echny osady, kter? Hudson nab?dl, a jednou ho dokonce i tak mal? ryb??sk? lo?ka jako byla tahle Suzy, dostane. Pro dne?n? noc kon?il a zam??il s lod? na b?eh, jak vytrvale sup?la sm?rem k lod?nici v Reedsportu, jeden z jeho pasa??r? vyk?ikl a vytrhl ho z jeho rozj?m?n?. “Hej, K?po – nen? ten v?? duch zrovinka t?mhle?” Jimmy se neobt??oval pod?vat se. V?ichni jeho ?ty?i pasa???i – dv? mlad? dvojice na dovolen? – byli dost opil?. Bezpochyby se jeden z chlapc? jen sna?il vyd?sit d?vky. Ale pak jedna z ?en dodala: “J? to taky vid?m. Nen? to divn??” Jimmy se oto?il na sv? pasa??ry. Zatracen? opilci. To je naposledy, co pronajme svou lo? takhle pozd? v noci. Druh? mu? uk?zal rukou. “Je to t?mhle,” ?ekl. Jeho ?ena si zakryla o?i. “Bo?e, nem??u se na to d?vat!” ?ekla za doprovodu nerv?zn?ho a rozpa?it?ho sm?chu. Podr??d?n? Jimmy si uv?domil, ?e nebude m?t klid, nakonec se oto?il a pod?val se tam, kam ten mu? ukazoval. V meze?e mezi stromy na pob?e?? si n??eho v?iml. Pomyslel si, ?e to z??? a m? to nejasn? lidsk? tvar. A? je to cokoli, zd?lo se, ?e se to vzn??? nad zem?. Ale bylo to p??li? daleko na to, aby to vid?l jasn?ji. P?edt?m, ne? se Jimmy stihl nat?hnout pro sv?j dalekohled, objekt zmizel za stromy pod?l b?ehu. Pravda byla ta, ?e Jimmy si s?m dal tak? p?r piv. Podle n?ho to nebyl probl?m. Tuhle ?eku znal dob?e. A svou pr?ci m?l r?d. Obzvl??t? ho bavilo b?t na Hudsonu v tuto no?n? dobu, kdy? byla voda tak klidn? a pokojn?. Jeho pocitem klidu mohlo ot??st jen n?kolik m?lo v?c?. Zpomalil a Suzy opatrn? kormidloval k n?razn?k?m, kdy? doplul k lod?nici. Byl py?n? na sv? jemn? p?ist?n?, vypnul motor a p?iv?zal lo? ke kol?k?m. Pasa???i se vyvalili z lod? za chichotu a sm?chu. Pot?celi se lod?nic? na b?eh a m??ili ke sv?mu penzionu. Jimmy byl r?d, ?e zaplatili p?edem. Ale nemohl p?estat myslet na ten podivn? objekt, kter?ho si v?iml. Byl daleko odtud na vzd?len?m b?ehu a nebylo mo?n? na n?j odtud dohl?dnout. Kdo nebo co to mohlo b?t? Byl kv?li tomu na?tvan?, v?d?l, ?e nebude v klidu, dokud na to nep?ijde. Takov? prost? byl. Jimmy si hlasit? povzdychl, dvakr?t tak roz?ilen?, a vydal se p??ky, t??kou ch?z?, zp?t po b?ehu ?eky, po sm?ru ?elezni?n? trat?, kter? hrani?ila s vodou. Tato tra? byla vyu??v?na p?ed sty lety, kdy byly v Reedsportu v?t?inou jen nev?stince a herny. Nyn? byl jen dal?? relikvi? ?as? d?vno minul?ch. Jimmy kone?n? za?el za zat??ku a p?ibl??il se ke star?mu skladi?ti bl?zko trat?. P?r bezpe?nostn?ch lamp na budov? sv?tilo potemn?l?m sv?tlem a pak to spat?il: z???c? obrys ?lov?ka, kter? jako by se vzn??el ve vzduchu. Silueta byla spu?t?na z jednoho k???ov?ho tr?mu elektrick?ho sloupu. Jak se p?ibl??il a pe?liv? se pod?val, zamrazilo ho v z?dech. Silueta byla skute?n? lidsk? – ale nevykazovala ??dn? zn?mky ?ivota. T?lo bylo k n?mu z?dy, sv?zan? n?jakou l?tkou a omotan? kolem dokola t??k?mi ?et?zy, kter? ho k?i?ovaly a byly propojen? a? p?ehnan? na to, aby zajatce bezpe?n? znehybnily. ?et?zy se ve sv?tle bly?tily. ? Bo?e, u? zase. Jimmy se neubr?nil vzpom?nce na krutou vra?du, kter? p?ed n?kolika lety ot??sla celou oblast?. Kolena se mu podlamovala, Jimmy p?e?el k odvr?cen? stran? t?la. P?istoupil dostate?n? bl?zko na to, aby se mu pod?val do obli?eje – a t?m?? se z toho ?oku zhroutil na koleje. Poznal ji. Byla to m?stn? ?ena, zdravotn? sest?i?ka a jeho dlouholet? p??telkyn?. M?la pod?ezan? krk a ?sta otev?en? roub?kem z ?et?zu, kter? m?la obmotan? kolem hlavy. Jimmy zalapal po dechu smutkem a hr?zou. Vrah je zp?tky. KAPITOLA 1 Zvl??tn? agentka Riley Paige ztuhla na m?st? a ?okovan? z?rala. Hrst kam?nk? na jej? posteli tam nem?la co d?lat. N?kdo se vloupal do jej?ho domu a um?stil je tam – n?kdo, kdo j? cht?l ubl??it. Okam?it? v?d?la, ?e kam?nky jsou vzkazem a ?e ten vzkaz je od star?ho nep??tele. Sd?loval j?, ?e ho nakonec nezabila. Peterson je na?ivu. P?i t? my?lence poc?tila, jak se j? rozt??slo t?lo. To podez?en? m?la u? dlouho a nyn? si byla naprosto jist?. Co bylo je?t? hor??, byl uvnit? jej?ho domu. Z t? my?lenky se j? cht?lo zvracet. Je je?t? st?le tady? Strachem se j? zrychlil dech. Riley v?d?la, ?e jej? fyzick? zdroje jsou limitovan?. Pr?v? ten den p?e?ila smrteln? setk?n? se sadistick?m vrahem a hlavu m?la st?le ov?zanou a t?lo cel? pohmo?d?n?. Byla by p?ipraven? se s n?m utkat, kdyby byl je?t? st?le uvnit? jej?ho domu? Riley okam?it? vyt?hla zbra? z pouzdra. Ruce se j? t??sly, p?e?la ke sv? sk??ni a otev?ela ji. Nikdo tam nebyl. Pod?vala se pod postel. Tam tak? nikdo nebyl. Riley tam st?la a nutila se jasn? myslet. Byla ve sv? lo?nici od momentu, kdy se vr?tila dom?? Ano, byla, proto?e vlo?ila sv? pouzdro na zbra? na sk??? vedle dve??. Ale nerozsv?tila sv?tlo a ani se do m?stnosti nepod?vala. Jen ve?la do dve?? a polo?ila svou zbra? na sk??? a pak ode?la. Do ?upanu se p?evl?kla v koupeln?. Mohl b?t jej? nep??tel celou tu dobu v dom?? Pot?, co se ona i April vr?tily dom?, ob? si pov?daly a d?valy se na televizi dlouho do noci. Potom si ?la April lehnout. V tak mal?m dom?, jak? byl ten jej?, by bylo zapot?eb? hodn? prohnanosti, aby se zde n?kdo ukryl. Ale tu mo?nost nemohla vylou?it. Pak ji zachv?til nov? strach. April! Riley uchopila baterku, kterou nech?vala polo?enou na no?n?m stolku. Se svou zbran? v prava?ce a baterkou v leva?ce vykro?ila z lo?nice a rozsv?tila sv?tla na chodb?. Kdy? nic ?patn?ho nesly?ela, rychle se vydala k lo?nici April a otev?ela dve?e doko??n. V m?stnosti byla naprost? tma. Riley rozsv?tila lustr. Jej? dcera byla u? v posteli. “Co se d?je, mami?” zeptala se April a p?ekvapen? zam?ourala. Riley ve?la do lo?nice. “Nevst?vej z postele,” ?ekla. “Z?sta?, kde jsi.” “Mami, ty m? d?s??,” ?ekla April t?esouc?m se hlasem. To bylo podle Riley v po??dku. Sama byla dost vyd??en? a jej? dcera m?la v?echny d?vody b?t tak vystra?en? jako ona. P?e?la k Aprilin? sk??ni, posv?tila dovnit? baterkou a vid?la, ?e tam nikdo nen?. Pod Aprilinou postel? tak? nikdo nebyl. Co m? ud?lat te?? Mus? prohl?dnout ka?d? z?kout? a v?echny kouty v cel?m dom?. Riley v?d?la, co by ?ekl jej? n?kdej?? partner, Bill Jeffreys. Zatracen?, Riley, zavolej o pomoc. Jej? dlouhodob? tendence, d?lat si v?ci sama, Billa v?dy roz?ilovala. Ale tentokr?t bude db?t na jeho radu. S April v dom? to Riley nebude riskovat. “Obl?kni se do ?upanu a vezmi si boty,” ?ekla sv? dce?i. “Ale neodch?zej z tohoto pokoje—je?t? ne.” Riley se vr?tila do sv? lo?nice a zvedla telefon na no?n?m stolku. Zm??kla automatick? vyt??en? s ??slem Odd?len? anal?zy chov?n?. Hned jak zaslechla hlas na druh?m konci, zasy?ela, “Toto je zvl??tn? agentka Riley Paige. N?kdo vnikl do m?ho domu. Mo?n? je st?le tu. Pot?ebuji, aby sem n?kdo rychle p?ijel.” Na chv?li se zamyslela a pak dodala, “A po?lete d?kazn? t?m.” “Hned se do toho d?me,” zazn?la odpov??. Riley ukon?ila telefon?t a znovu vy?la do chodby. Vyjma t?ch dvou lo?nic a chodby byl d?m st?le potemn?l?. Mohl by b?t kdekoli, ??hat, ?ekat a? za?to??. Tento mu? u? ji jednou p?ekvapil a t?m?? pod jeho rukama zem?ela. Jak ?la, rozsv?cela sv?tla a zbra? m?la p?ipravenou, Riley se efektivn? pohybovala domem. Zam??ila baterkou do ka?d? sk??n? a neosv?cen?ho rohu. Nakonec se pod?vala na strop v chodb?. Dv??ka nad n? vedla na p?du, sesuvn? ?eb??k byl slo?en? uvnit?. Opov??? se vy?plhat nahoru a pod?vat se tam? V ten okam?ik Riley zaslechla policejn? sir?ny. S velkou ?levou p?i tom zvuku vydechla. Uv?domila si, ?e ??ad zavolal m?stn? policii, proto?e centr?la ??adu pro anal?zu chov?n? byla vzd?len? v?c jak hodinu cesty. ?la do sv? lo?nice a nazula si boty a obl?kla si ?upan, potom se vr?tila k April do pokoje. “Poj? se mnou,” ?ekla. “Z?sta? nabl?zku.” St?le t??maj?c svou zbra?, Riley dala levou pa?i okolo Aprilin?ch ramen. Chud?k d?vka se t??sla strachy. Riley vedla April ke vstupn?m dve??m a otev?ela je pr?v? kdy? se n?kolik uniformovan?ch policist? hnalo po chodn?ku. Policejn? velitel vstoupil do domu s p?ipravenou zbran?. “Co je za probl?m?” zeptal se. “N?kdo byl v dom?,” ?ekla Riley. “Mo?n? tu st?le je.” Policista se nejist? pod?val na zbra? v jej? ruce. “Jsem od FBI,” ?ekla Riley. “Agenti z ??adu pro anal?zu chov?n? zanedlouho p?ijedou. D?m u? jsem prohledala, mimo p?dy.” Uk?zala. “Ve strop? nad chodbou jsou dv??ka.” Policista vyk?ikl, “Bowersi, Wrighte, b??te zkontrolovat p?du. Zbytek prohled? okol?, prostor za domem a p?ed n?m.” Bowers a Wright vstoupili p??mo do chodby a st?hl si ?eb??k. Oba vyndali sv? zbran?. Jeden ?ekal pod ?eb??kem, zat?mco druh? ?plhal nahoru a sv?til kolem baterkou. Za chv?li mu? zmizel na p?d?. Brzy se ozval hlas, “Nikdo tu nen?.” Riley cht?la poc?tit ?levu. Ale popravd? si sp?? p??la, aby byl Peterson naho?e. Mohl b?t zajat hned tady – anebo, co? by bylo je?t? lep??, zast?elen. Byla si t?m?? jist?, ?e se neuk??e p?ed nebo za domem. “M?te sklep?” zeptal se policejn? velitel. “Ne, jenom pr?lez,” ?ekla Riley. Policista zavolal ven, “Bensone, Pratte, zkontrolujte to pod domem.” April se st?le dr?ela sv? matky jako o ?ivot. “Co se d?je, mami?” zeptala se. Riley zav?hala. L?ta se vyh?bala tomu, aby toho April ne?ekla moc o o?kliv? pravd? v jej? pr?ci. Ale posledn? dobou si uv?domila, ?e byla p??li? ochran??sk?. A tak April pov?d?la o traumatick?m zajet? v Petersonov?ch ruk?ch – nebo alespo? tolik, kolik si myslela, ?e unese. Tak? se sv??ila se sv?mi pochybnostmi o tom, ?e ten mu? je skute?n? mrtev. Ale co m? April ??ci nyn?? Nebyla si jist?. P?edt?m, ne? se Riley mohla rozhodnout, April ?ekla, “Jedn? se o Petersona, ?e ano?” Riley pevn? obejmula svou dceru. Pok?vala a sna?ila se schovat chv?n?, kter? zachv?tilo cel? jej? t?lo. “Je st?le na?ivu.” KAPITOLA 2 Za hodinu se Rileyn d?m hem?il lidmi, kte?? m?li na sob? uniformy nebo n?pis FBI. T??ce ozbrojen? feder?ln? agenti a d?kazn? t?m pracovali s polici?. “Ulo?te do pytl?ku ty kam?nky na posteli,” zvolal Craig Huang. “Budou muset b?t prozkoum?ny, kv?li otisk?m nebo DNA.” Nejprve Riley nebyla r?da, kdy? vid?la, ?e Huang rozhoduje. Byl velmi mlad? a jej? p?edchoz? zku?enost s pr?ce s n?m nedopadla dob?e. Ale nyn? vid?la, ?e d?val jasn? p??kazy a efektivn? m?sto ?inu organizoval. Huang se dost?val do sv? pracovn? pozice. D?kazn? t?m u? se dal do pr?ce, pro?es?val ka?d? centimetr domu a odeb?ral otisky prst?. Ostatn? agenti zmizeli do temnoty za domem, sna?ili se naj?t stopy po voze nebo stopy po otisc?ch pneumatik v lese. Nyn?, kdy? se zd?lo, ?e v?ci b??? hladce, Huang odvedl Riley od ostatn?ch do kuchyn?. S Riley se posadili ke stolu. April se tam k nim p?idala, byla st?le ot?esena. “Tak, co si mysl?te?” zeptal se Huang Riley. “Je je?t? ?ance, ?e ho najdeme?” Riley si znechucen? povzdychla. “Ne, ob?v?m se, ?e u? je d?vno pry?. Musel tu b?t na za??tku ve?era, p?edt?m, ne? jsme p?i?ly s dcerou dom?.” V ten okam?ik ve?la dovnit? zadn?m vchodem agentka, od?n? do Kevlaru. M?la tmav? vlasy, tmav? o?i a tmavou ple? a vypadala dokonce je?t? mlad??, ne? Huang. “Agente Huangu, n?co jsem na?la,” ?ekla ?ena. “?kr?bance na z?mku u zadn?ch dve??. Vypad? to, ?e je n?kdo otev?el.” “Dobr? pr?ce, agentko Vargas,” ?ekl Huang. “Nyn? v?me, jak se dostal dovnit?. M??ete chv?li z?stat s Riley a jej? dcerou?” Tv?? mlad? ?eny se pot??en?m rozz??ila. “Velmi r?da,” ?ekla. Posadila se ke stolu a Huang opustil kuchy?, aby se p?idal k ostatn?m. “Agentko Paige, jsem agentka Mar?a de la Luz Vargas Ram?rez.” Potom se do?iroka usm?la. “V?m, ?e to je dost dlouh?. V Mexiku to je zvykem. Lid? mi ??kaj? Lucy Vargas.” “Jsem r?da, ?e jste tady, agentko Vargas,” ?ekla Riley. “Lucy, pros?m.” Mlad? ?ena se na chv?li odml?ela a jen hled?la na Riley. Nakonec ?ekla, “Agentko Paige, douf?m, ?e nen? nevhodn? to, co ?eknu, ale … je mi opravdovou ct? se s v?mi setkat. Sleduji va?i pr?ci od sv?ho n?stupu do za?kolen?. Va?e z?znamy jsou tak ??asn?.” “D?kuji v?m,” ?ekla Riley. Lucy se obdivn? usm?la. “Zp?sob, jak?m jste uzav?ela Peterson?v p??pad – z cel?ho toho p??b?hu prost? ?asnu.” Riley zakroutila hlavou. “K?? by byly v?ci tak snadn?,” ?ekla. “Nen? mrtev. On byl t?m dne?n?m naru?itelem.” Lucy na ni p?ekvapen? z?rala. “Ale v?ichni ??kaj?—” za?ala Lucy. Riley ji p?eru?ila. “N?kdo jin? si tak? myslel, ?e je na?ivu. Marie, ta ?ena, kterou jsem zachr?nila. Byla si jist?, ?e je st?le na svobod? a vysm?v? se j?. Ona …” Riley se odml?ela, s bolest? si vzpomn?la na pohled na Mariino t?lo, kter? viselo v jej? lo?nici. “Sp?chala sebevra?du,” ?ekla Riley. Lucy vypadala vyd??en? i p?ekvapen?. “To je mi l?to,” ?ekla. A pak Riley zaslechla zn?m? hlas, kter? na ni zavolal. “Riley? Jsi v po??dku?” Oto?ila se a vid?la Billa Jeffreys, jak stoj? v klenut?m pr?chodu do kuchyn? a vyhl??? nerv?zn?. ??ad pro anal?zu chov?n? ho na z?le?itost upozornil, a proto sem s?m p?ijel. “Jsem v po??dku, Bille,” ?ekla. “Stejn? tak April. Posa? se.” Bill se posadil ke stolu k Riley, April a Lucy. Lucy na n?j hled?la, bylo z?ejm?, ?e je u?asl? z toho, ?e se setk?v? s Rileyn?m d??v?j??m partnerem, dal?? FBI legendou. Huang vstoupil do kuchyn?. “Nikdo nen? v dom?, ani venku,” ?ekl Riley. “Moji lid? shrom??dili v?echny d?kazy, kter? se jim poda?ilo naj?t. ??kaj?, ?e se skoro nebude ?eho chytit. Bude na laborantech, aby z toho n?co z?skali.” “Toho jsem se ob?vala,” ?ekla Riley. “Vypad? to, ?e je ?as, abychom to pro dne?ek zabalili,” ?ekl Huang. Pak opustil kuchy?, aby p?edal sv? posledn? p??kazy agent?m. Riley se oto?ila ke sv? dce?i. “April, dnes ve?er z?stane? v dom? sv?ho otce.” Apriliny o?i se do?iroka otev?ely. “J? t? tady nenech?m,” ?ekla April. “A ur?it? nechci z?stat u otce.” “Mus??,” ?ekla Riley. “Tady bys nemusela b?t v bezpe??.” “Ale mami—” Riley ji p?eru?ila. “April, jsou ur?it? v?ci, kter? jsem ti o tomto mu?i ne?ekla. Hrozn? v?ci. Bude? ve v?t??m bezpe?? u sv?ho otce. Z?tra po ?kole t? vyzvednu.” P?edt?m, ne? mohla April d?l protestovat, promluvila Lucy. “Tv? matka m? pravdu, April. V?? mi. Vlastn? to m??e? ode mne p?ijmout jako p??kaz. Vyberu p?r agent?, kte?? t? tam odvezou. Agentko Paige, s va??m dovolen?m zavol?m va?emu b?val?mu man?elovi a ?eknu mu, co se d?je.” Riley byla p?ekvapen? n?vrhem Lucy. Byla z?rove? pot??en?. T?m?? s podiven?m se zd?lo, ?e Lucy ch?pe, ?e by to pro ni byl podivn? telefon?t. Ryan jist? tyto zpr?vy p?ijme s v?t?? v??nost? od kter?hokoli agenta, sp?? ne? od Riley. Lucy si tak? dob?e poradila s April. Nejen, ?e si Lucy v?imla po?kr?ban?ho z?mku, tak? projevila empatii. Empatie byla u agent? ??adu pro anal?zu chov?n? v?bornou kvalitou a p??li? ?asto vymizela kv?li stresu z pr?ce. Ta ?ena je dobr?, pomyslela si Riley. “Tak poj?,” ?ekla Lucy April. “Jdeme zavolat tv?mu otci.” April probodla Riley pohledem. Ale i tak se zvedla od stolu a n?sledovala Lucy do ob?vac?ho pokoje, kde se pustily do telefon?tu. Riley a Bill byli zanech?ni u kuchy?sk?ho stolu o samot?. I kdy? se zd?lo, ?e u? nen? co d?lat, Riley p?i?lo spr?vn?, ?e tam Bill je. Pracovali spolu roky a v?dycky j? p?i?lo, ?e jsou pasuj?c? p?r – ob?ma bylo ?ty?icet, s n?znaky ?edin v tmav?ch vlasech. Oba byli sv? pr?ci oddan? a m?li neklidn? man?elstv?. Bill m?l pevnou postavu i temperament. “Byl to Peterson,” ?ekla Riley. “Byl tady.” Bill nic ne?ekl. Vypadal nep?esv?d?en?. “Ty mi nev?????” ?ekla Riley. “V posteli jsem m?la kam?nky. Musel je tam d?t. Jinak se tam nemohly dostat.” Bill zakroutil hlavou. “Riley, jsem si jist?, ?e tu skute?n? byl naru?itel,” ?ekl. “Tu ??st sis nevymyslela. Ale Peterson? O tom velmi pochybuji.” V Riley za?ala s?lit zlost. “Bille, poslouchej m?. Jednu noc jsem sly?ela za dve?mi zarachocen? a na?la jsem tam kam?nky. Marie sly?el, jak n?kdo h?zel kam?nky na okno jej? lo?nice. Kdo jin? by to mohl b?t?” Bill si povzdychl a zakroutil hlavou. “Riley, jsi unaven?,” ?ekl. “A kdy? jsi unaven? a up?e? svou mysl na n?jakou my?lenku, je snadn? uv??it ?emukoli. To se m??e st?t kdekomu.” Riley poc?tila, jak z?pol? se slzami. Za lep??ch dob by Bill jej?mu instinktu bezpochyby v??il. Ale ty doby jsou ty tam. A ona v?d?la, pro?. P?ed n?kolika dny mu v noci opil? zavolala a navrhla, aby se vz?jemnou p?ita?livost? n?co ud?lali a pustili se do milostn?ho pom?ru. Ud?lala hroznou v?c, byla si toho v?doma, a od t? doby se nenapila. I tak to pot? mezi n? a Billem u? nebylo v po??dku. “J? v?m, o co se jedn?, Bille,” ?ekla. “Je to kv?li tomu hloup?mu telefon?tu. U? mi nev????.” Nyn? Bill?v hlas praskal roz?ilen?m. “Zatracen?, Riley, jen se sna??m b?t realista.” Riley sup?la. “Tak odejdi, Bille.” “Ale Riley—” “V?? mi nebo nev??. Vyber si. Ale pr?v? te? chci, abys ode?el.” S dojmem rezignace Bill vstal od stolu a ode?el. Skrze pr?chod v kuchyni Riley vid?la, ?e t?m?? v?ichni opustili d?m, v?etn? April. Lucy se vr?tila do kuchyn?. “Agent Huang tady nech? p?r agent?,” ?ekla. “Budou z auta sledovat d?m po zbytek noci. Nejsem si jist?, jestli je dobr? n?pad, abyste tu byla vevnit? sama. R?da tu z?stanu.” Riley sed?la a na chv?li se zamyslela. Co cht?la – a co pr?v? te? pot?ebovala – bylo, aby n?kdo uv??il, ?e Peterson nen? mrtev. Pochybovala, ?e o tom m??e p?esv?d?it t?eba Lucy. Cel? z?le?itost se zd?la b?t beznad?jn?. “Budu v po??dku, Lucy,” ?ekla Riley. Lucy pok?vala a ode?la z kuchyn?. Riley sly?ela zvuky posledn?ch agent?, kte?? opou?t?li d?m a zav?eli za sebou dve?e. Riley vstala a zkontrolovala p?edn? i zadn? dve?e a ujistila se, ?e jsou zam?en?. Proti zadn?m dve??m postavila dv? ?idle. Dostate?n? by zarachotili, kdyby se n?kdo znovu pokusil otev??t z?mek. Potom st?la v ob?vac?m pokoji a rozhl?dla se. D?m byl podivn? jasn?, v?echna sv?tla byla rozsv?cena. Mus?m n?kter? z nich zhasnout, pomyslela si. Ale jak se nat?hla po vyp?na?i v ob?vac?m pokoji, prsty j? ztuhly. Nemohla to ud?lat. Byla paralyzov?na hr?zou. V?d?la, ?e si pro ni Peterson znovu p?ijde. KAPITOLA 3 Riley na okam?ik zav?hala, kdy? vstoupila do budovy ??adu pro anal?zu chov?n?, p?em??lela, jestli je skute?n? p?ipravena se dnes s k?mkoli setkat. Nespala celou noc, byla unaven? na kost. Pocit d?su, kter? j? nedal celou noc sp?t, v n? spou?t?l adrenalin, a? u? ??dn? nezbyl. Nyn? se c?tila jen pr?zdn?. Riley se zhluboka nadechla. Jedin? cesta ven je tudy. Shrom??dila sv? odhodl?n? a vkro?ila do ru?n?ho labyrintu agent? FBI, specialist? a podp?rn?ch pracovn?k?. Jak se propl?tala otev?en?m prostorem, od po??ta?? se zvedaly zn?m? tv??e. V?t?ina z nich se usm?la, kdy? ji spat?ila, a n?kte?? j? ukazovali palec nahoru. Riley za?ala pomalu c?tit radost z toho, ?e se rozhodla sem p?ij?t. Pot?ebovala n?co, co j? povzbud?. “Dobr? pr?ce s t?m Vrahem panenek,” ?ekl jeden mlad? agent. Riley p?r okam?ik? trvalo, ne? pochopila, co t?m mysl?. Potom si uv?domila, ?e “Vrah panenek” mus? b?t nov? p?ezd?vka pro Dirka Monroe, psychopata, kter?ho pr?v? dopadla. To jm?no d?valo smysl. Riley si tak? v?imla, ?e n?kter? z t?ch tv??? se na ni pod?valy ostra?it?ji. Bezpochyby sly?ely o incidentu v jej?m dom? v?era v noci, kdy? se za n? hnal cel? t?m, kv?li jej?mu zb?sil?mu vol?n? z?lohy. Nesp?? p?em??l? o tom, jestli m?m v po??dku hlavu, pomyslela si. Podle toho, co v?d?la, v?bec nikdo dal?? z ??adu nev??il tomu, ?e Peterson st?le na?ivu. Riley se zastavila u stolu Sama Florese, laboranta s ?ern? or?movan?mi br?lemi, kter? byl zabran? do pr?ce na sv?m po??ta?i. “Jak? zpr?vy pro m? m??, Same?” ?ekla Riley. Sam odvr?til o?i od sv? obrazovky a pod?val se na ni. “Mysl?? o tom vloup?n? k tob?, ?e? Pr?v? te? se d?v?m na prvn? reporty. Ob?v?m se, ?e toho moc nebude. Laboranti z kam?nk? nic nedostali – ??dn? DNA nebo vl?kna. Ani ??dn? otisky prst?.” Riley znechucen? povzdychla. “Dej mi v?d?t, kdyby se n?co zm?nilo,” ?ekla a popl?cala Florese po z?dech. “Nespol?hal bych na to,” ?ekl Flores. Riley pokra?ovala do ??sti, kterou sd?leli profesn? star?? agenti. Jak proch?zela kolem kancel??? s mal?mi sklen?n?mi zdmi, vid?la, ?e tu Bill nen?. Vlastn? si oddychla, ale v?d?la, ?e d??ve nebo pozd?ji bude muset mezi nimi vy?istit tu podivnou atmosf?ru. Kdy? vstoupila do sv? vlastn? urovnan?, dob?e organizovan? kancel??e, Riley si okam?it? v?imla, ?e m? zpr?vu na telefonu. Byla od Mika Nevinse, krajsk?ho forensn?ho psychiatra, se kter?m ob?as konzultovala p??pady ??adu pro anal?zu chov?n?. Za ta l?ta se z n?j stal zdroj pozoruhodn?ch n?zor? a nejen na p??pady. Mike pomohl Riley s jej?m vlastn?m z?pasem s PTSD pot?, co ji Peterson uv?znil a t?ral. V?d?la, ?e vol?, aby se zeptal, jak se j? da??, jak to ?asto d?l?val. Chystala se mu zavolat zp?tky, kdy? se ve dve??ch objevila ?irok? postava zvl??tn?ho agenta Brenta Mereditha. ?ern?, hranat? rysy velitele jednotky prozrazovaly jeho tvrdou osobnost, kter? neuzn?vala ??dn? hlouposti. Kdy? ho Riley spat?ila, poc?tila ?levu, jeho p??tomnost ji v?dycky uklidnila. “V?tejte zp?tky, agentko Paige,” ?ekl. Riley vstala, aby mu podala ruku. “D?kuji, agente Meredith.” “Sly?el jsem, ?e jste m?la v?era v noci dal?? mal? dobrodru?stv?. Douf?m, ?e jste v po??dku.” “Jsem v po??dku, d?kuji.” Meredith se na ni pod?val se v?el?m z?jmem a Riley v?d?la, ?e se sna?? zhodnotit jej? p?ipravenost k pr?ci. “Cht?la byste se ke mn? p?idat a d?t si k?vu v odpo?inkov? m?stnosti?” zeptal se. “D?kuji, ale m?m tu n?jak? slo?ky, kter? si opravdu pot?ebuji prohl?dnout. N?kdy jindy.” Meredith pok?val a nic ne?ekl. Riley v?d?la, ?e ?ek?, a? ona promluv?. Bezpochyby tak? sly?el o tom, ?e v???, ?e t?m vet?elcem je Peterson. D?val j? ?anci na to vyj?d?it sv?j n?zor. Ale ona si byla jist?, ?e Meredith s n? na Petersonovi neshodne o moc v?c, ne? kdokoli jin?. “No, tak j? p?jdu,” ?ekl. “Dejte mi v?d?t, a? se budete cht?t sej?t u k?vy nebo u ob?da.” “To ud?l?m.” Meredith se zarazil a oto?il se zp?t k Riley. Pomalu a obez?etn? ?ekl, “D?vejte pozor, agentko Paige.” Riley v t?ch slovech zaznamenala velk? v?znam. Nebylo to tak dlouho, kdy ji jeden vysoce postaven? ?lov?k z ??adu suspendoval kv?li neposlu?nosti. Byla dosazena zp?t do funkce, al jej? pozice mohla b?t st?le nejist?. Riley vyc?tila, ?e j? Meredith d?v? p??telsk? varov?ni. Necht?l, aby ud?lala n?co, co by ji ohrozilo. A vyvolat kv?li Petersonovi velk? rozruch by mohlo zp?sobit probl?my t?m, kte?? ten p??pad prohl?sili za uzav?en?. Hned jak byla Riley o samot?, ?la ke sv? sk??ni se slo?kami a vyt?hla silnou slo?ku o Petersonov? p??padu. Rozev?ela ji na sv?m stole a proch?zela si ji, osv??ovala si pam?? o sv?m nep??teli. Nena?la toho mnoho, co by mohlo b?t u?ite?n?. Pravdou bylo, ?e ten mu? z?st?val z?hadou. O jeho existenci neexistovaly ??dn? z?znamy, dokud ho Bill a Riley kone?n? nevystopovali. Peterson nejsp?? ani nen? jeho prav? jm?no a objevili n?kolik r?zn?ch jmen, kter? s n?m ?dajn? m?la spojitost. Jak si Riley prohl??ela soubor, narazila na fotografie jeho ob?t? – ?eny, kter? byly nalezeny v m?lk?ch hrobech. V?echny utrp?ly jizvy z pop?len? a p???inou smrti bylo manu?ln? zardou?en?. Riley se zachv?la p?i vzpom?nce na velk?, siln? ruce, kter? ji chytily a uv?znily ji do klece jako zv??e. Nikdo nev?d?l, kolik ?en zabil. Mo?n?, ?e se najde je?t? mnoho dal??ch t?l. A dokud Marie a Riley neupadly v zajet? a neza?aly o tom vypr?v?t, nikdo nem?l pon?t? o tom, jak r?d tr?znil ?eny ve tm? s propanovou pochodn?. A nikdo jin? nebyl p?ipraven v??it, ?e Peterson je st?le na?ivu. Z cel? t? v?ci byla opravdu skl??en?. Riley byla zn?m? svou schopnost? dostat se do mysli vrah? – schopnost?, kter? ji n?kdy d?sila. I tak se j? ale nikdy nepoda?ilo dostat se do Petersonovy mysli. A pr?v? te? m?la pocit, ?e mu rozum?m je?t? m?n?. Nikdy Riley nep?ipadal jako organizovan? psychopat. To, ?e nech?val sv? ob?ti v m?lk?ch hrobech, nazna?ovalo prav? opak. Nebyl ??dn? perfekcionista. I tak byl ale ?zkostliv? pe?liv?, aby za sebou nezanechal ??dn? stopy. Ten mu? byl skute?n? paradoxn?. Vzpomn?la si na n?co, co j? Marie ?ekla kr?tce p?ed jej? sebevra?dou … “Mo?n? je jako duch, Riley. Mo?n? to je to, co se stalo, kdy? jsi ho vyhodila do pov?t??. Zabila jsi jeho t?lo, ale nezabila jsi jeho ??bla.” On nebyl duch a Riley si toho byla v?doma. Byla si jist? – jist?j??, ne? kdy p?edt?m – ?e je tam venku a ?e ona je jeho dal??m c?lem. I tak by podle n? klidn? mohl b?t duchem. Krom? n? nikdo dal?? nev??il, ?e v?bec existuje. “Kde jsi, ty bastarde?” za?eptala nahlas. Nev?d?la to a nem?la mo?nost to zjistit. ?elila naprosto problematick? situaci. Nem?la na v?b?r a pro te? musela celou v?c nechat b?t. Zav?ela slo?ku a vr?tila ji zp?t na sv? m?sto do kartot?ky. Pak zazvonil jej? telefon v kancel??i. Vid?la, ?e vol?n? p?ich?z? p?es linku, sd?lenou v?emi zvl??tn?mi agenty. Byla to linka, kterou telefonn? ?st?edna ??adu pro anal?zu chov?n? pou??vala pro p?esm?rov?n? n?le?it?ch telefon?t? agent?m. Pravidlem bylo, ?e agent, kter? na takov? telefon?t odpov?d?l jako prvn?, dostal dan? p??pad. Riley se rozhl?dla po ostatn?ch kancel???ch. Zd?lo se, ?e tu moment?ln? nikdo jin? nen?. V?ichni ostatn? agenti m?li bu?to pauzu nebo pracovali na jin?ch p??padech. Riley zvedla telefon. “Zvl??tn? agentka Riley Paige. Jak v?m mohu pomoci?” Hlas na lince zn?l vystresovan?. “Agentko Paige, toto je Raymond Alford, velitel Policie v Reedsportu, New York. M?me tu skute?n? probl?m. M??eme si zavolat p?es video? Mysl?m, ?e bych to mohl l?pe vysv?tlit. A m?me n?jak? obr?zky, kter? byste m?la rad?ji vid?t.” Rileyna zv?davost byla podr??d?na. “Jist?,” ?ekla. Dala Alfordovi sv? kontaktn? ?daje. Za p?r okam?ik? s n?m hovo?ila tv??? v tv??. Byl to ?tl?, ple?at?c? mu?, kter? se zd?l b?t v dost zral?m v?ku. V tento okam?ik m?l nerv?zn? a unaven? v?raz. “V?era v noci jsme m?li vra?du,” ?ekl j? Alford. “Opravdu o?klivou. Uk??u v?m to.” Na Rileyn? obrazovce se uk?zala fotografie. Na n? bylo n?co, co vypadalo jako ?ensk? t?lo, kter? viselo na ?et?zu nad ?elezni?n? trat?. T?lo bylo zabalen? do ?etn?ch ?et?z? a zd?lo se b?t podivn? od?no. “Co to m? ob?? na sob??” zeptala se Riley. “Sv?rac? kazajku,” ?ekl Alford. Riley byla v ??asu. Pod?vala se na fotografii zbl?zka a vid?la, ?e to je pravda. Pak obr?zek zmizel a Riley se znovu ocitla tv??? v tv?? Alfordovi. “Veliteli Alforde, ch?pu va?e znepokojen?. Ale pro? si mysl?te, ?e to je p??pad pro ??ad pro anal?zu chov?n??” “Proto?e stejn? v?c se zde p?ihodila nedaleko odtud p?ed p?ti lety,” ?ekl Alford. Objevil se obr?zek t?la jin? ?eny. Ona byla tak? cel? sv?zan? ?et?zy a zav?zan? do sv?rac? kazajky. “Tenkr?t to byla pracovnice ve v?zen? na ??ste?n? ?vazek, Marla Blainey. Styl pr?ce byl identick? – vyjma toho, ?e byla zanechan? na b?ehu ?eky, nebyla pov??en?.” Alford?v obli?ej se znovu zobrazil. “Tentokr?t to byla Rosemary Pickens, m?stn? zdravotn? sestra,” ?ekl. “Nikdo si nedok??e p?edstavit motiv ani pro jednu z ?en. Ob? byly obl?ben?.” Alford se vy?erpan? sesunul a zakroutil hlavou. “Agentko Paige, moji lid? i j? jsme opravdu na pokraji na?ich sil. Tato nov? vra?da mus? b?t s?riov? nebo zkop?rovan?. Probl?m je, ?e ??dn? z nich ned?v? smysl. V Reedsportu nem?v?me takov? probl?my. Toto je jen mal? m?ste?ko na ?ece Hudsonu, s p?ibli?n? sedmi tis?ci obyvateli. N?kdy mus?me rozseknout bitku nebo vylovit z ?eky turistu. To je to nejhor??, co se tu v?t?inou stane.” Riley o tom p?em??lela. Toto skute?n? vypadalo jako p??pad pro ??ad pro anal?zu chov?n?. Skute?n? mus? spojit Alforda p??mo s Meredithem. Ale Riley se pod?vala sm?rem ke kancel??i Mereditha a vid?la, ?e se je?t? nevr?til. Bude ho na to muset upozornit pozd?ji. Zat?m by mo?n? mohla trochu pomoci. “Jak? byly p???iny smrti?” zeptala se. “Pod?ezan? krk u obou.” Riley se sna?ila zakr?t sv? p?ekvapen?. ?krcen? a p??mo?ar? siln? ?der byly mnohem ?ast?j??, ne? pod??znut?. Zd?lo se, ?e toto je velmi neobvykl? vrah. I tak to byl druh psychopata, kter?ho Riley dob?e znala. Specializovala se na takov? p??pady. Zd?lo se, ?e je ?koda, ?e tomuto nebude moci v?novat sv? schopnosti. Kv?li sv?mu ned?vn?mu traumatu tento p??pad nedostane. “Sundali jste to t?lo?” zeptala se Riley. “Je?t? ne,” ?ekl Alford. “Je?t? tam st?le vis?.” “Tak to ned?lejte. Pro te? ho tam nechte. Po?kejte, dokud nedoraz? na?i agenti.” Zd?lo se, ?e Alford nevypad? pot??en?. “Agentko Paige, to bude slo?it?. Je p??mo vedle ?elezni?n? trati a je vid?t z ?eky. A m?sto nepot?ebuje takov? druh publicity. Je na m? vyv?jen velk? tlak, abych ho sundal dol?.” “Nechte ho,” ?ekla Riley. “V?m, ?e to nen? t??k?, ale je to d?le?it?. Nebude to trvat dlouho. Na?i agenti tam budou dnes odpoledne.” Alford pok?val v tich?m souhlasu. “M?te n?jak? dal?? fotografie posledn? ob?ti?” zeptala se Riley. “N?jak? zbl?zka?” “Jist?, uk??u v?m je.” Riley se ocitla, jak se d?v? na s?rii detailn?ch fotografi? t?la. M?stn? policie ud?lala dobrou pr?ci. Fotografie ukazovaly, jak pevn? a spletit? byly ?et?zy obmot?ny okolo t?la. Nakonec se zobrazil detail obli?eje ob?ti. Riley m?la pocit, jako by j? srdce vysko?ilo do krku. O?i ob?ti byly vypoukl? a jej? ?sta byla zacp?na ?et?zem. Ale to nebylo to, co Riley ?okovalo. Ta ?ena byla velmi podobn? Marie. Byla star?? a siln?j??, ale i tak by Marie byla b?vala takto mohla vypadat, kdyby ?ila je?t? dal?? desetilet?. Obr?zek zas?hl Riley jako emo?n? r?na p??mo do b?icha. Bylo to jako by na ni Marie volala a ??dala, aby tohoto vraha dostala. V?d?la, ?e si ten p??pad mus? vz?t. KAPITOLA 4 Peterson se proj??d?l sv?m autem, ne p??li? rychle, ne p??li? pomalu, m?l dobr? pocit, proto?e m?l d?vku kone?n? op?t na o??ch. Kone?n? ji na?el. Rileyna dcera byla t?mhle, sama, kr??ela sm?rem ke sv? st?edn? ?kole, nem?la v?bec pon?t? o tom, ?e ji pron?sleduje. ?e se chyst? ukon?it jej? ?ivot. Jak se d?val, n?hle se zastavila a oto?ila se, jako by m?la podez?en?, ?e je sledovan?. St?la tam, jako by se nemohla rozhodnout. N?kolik student? pro?lo kolem n? a ve?li do budovy. Jel autem d?l a ?ekal, co ud?l?. Na t? d?vce mu nijak zvl??? nez?le?elo. Skute?n?m c?lem jeho odplaty byla jej? matka. Jej? matka mu dost p?ekazila pl?ny a mus? za to zaplatit. U? za to jist?m zp?sobem zaplatila – nakonec dohnal Marie Sayles k sebevra?d?. Ale j? mus? vz?t d?vku, na kter? j? nejv?ce z?le??. M?l radost, ?e d?vka se oto?ila a za?ala kr??et pry? od ?koly. Bylo jasn?, ?e se rozhodla, ?e dnes na hodiny nep?jde. Srdce mu bu?ilo – cht?l za?to?it. Ale nemohl. Je?t? ne. Musel si p?ipom?nat, ?e mus? b?t trp?liv?. Na dohled byli st?le lid?. Peterson se rozjel a obkrou?il blok budov, nutil se b?t trp?liv?. Potla?il ?sm?v z pot??en?, kter? bude n?sledovat. Kv?li tomu, co zam??lel ud?lat s jej? dcerou, bude Riley trp?t zp?sobem, o jak?m nikdy nem?la ani p?edstavu. I kdy? byla vyt?hla a nemotorn?, d?vka byla dost podobn? sv? matce. O to uspokojiv?j?? to bude. Jak jezdil kolem dokola, vid?l, ?e d?vka kr??? rychle ulic?. Zastavil u chodn?ku a p?r minut ji sledoval, ne? si uv?domil, ?e m??? na silnici, kter? vede ven z m?sta. Jestli p?jde dom? sama, pak toto je perfektn? okam?ik se j? zmocnit. S bu??c?m srdcem, touhou vychutnat si n?dhern? o?ek?v?n?, Peterson obkrou?il autem je?t? jeden blok budov. Lid? se mus? nau?it odd?lit jist? pot??en?, toho si byl Peterson v?dom, po?kat na ten spr?vn? okam?ik. Odlo?en? zadostiu?in?n? d?l? v?e je?t? p??jemn?j??. Nau?ila ho to l?ta n?dhern?, p?etrv?vaj?c? krutosti. Je toho tolik, na co se lze t??it, pomyslel si spokojen?. Kdy? p?ijel zp?t a znovu ji spat?il, Peterson se nahlas zasm?l. Stopovala! Dnes se na n?j B?h shora usm?v?. Oprostit ji od ?ivota se prost? m?lo st?t. Zastavil auto vedle n? a co nejp??jemn?ji se usm?l. “Svezu t??” D?vka se do?iroka usm?la. “D?ky. To by bylo skv?l?.” “Kam m?????” zeptal se. “Bydl?m jen kousek za m?stem.” D?vka mu ?ekla adresu. ?ekl, “Jedu p??mo kolem. Nasko?.” D?vka nasedla na p?edn? seda?ku. Jeho spokojenost narostla, kdy? si v?imla, ?e m? dokonce o???kov? o?i sv? matky. Peterson zm??kl knofl?ky, aby zamkl dve?e a okna. P?es tich? hukot klimatizace si toho d?vka ani nev?imla. * April poc?tila p??jemn? n?val adrenalinu, kdy? si zapnula bezpe?nostn? p?s. Nikdy p?edt?m nestopovala. Jej? matka by dostala z?chvat, kdyby to zjistila. Samoz?ejm? si to matka zaslou?ila, napadlo April. Bylo opravdu hnusn?, nechat ji v?era v noci u jej?ho otce – a to v?echno jen kv?li n?jak? jej? bl?zniv? my?lence, ?e Peterson vnikl do jejich domu. Nebyla to pravda a April to v?d?la. Dva agenti, kte?? ji vezli do domu jej?ho otce, to ??kali. Z toho, co jeden ?ekl druh?mu, to vypadalo, jako by si cel? ??ad myslel, ?e mamka je trochu bl?zen. Mu? ?ekl, “Co t? p?iv?d? do Fredericksburgu?” April se oto?ila a pod?vala se na n?j. Vypadal dob?e, m?l ?irokou ?elist s rozcuchan?mi vlasy a ra??c?m plnovousem. Usm?val se. “?kola,” ?ekla April. “Letn? vyu?ov?n??” zeptal se mu?. “Jo,” ?ekla April. Ur?it? mu nebude prozrazovat, ?e se rozhodla do hodiny nep?ij?t. Ne, ?e by nevypadal jako typ chlapa, kter? by to nepochopil. Zd?l se docela v pohod?. Mo?n? ho nadchne, kdy? j? pom??e vzep??t se rodi?ovsk? autorit?. Ale i tak bylo lep?? to neriskovat. Mu? se usm?l trochu ro???cky. “A co si o stopov?n? mysl? tvoje matka?” zeptal se. Zostuzen? April zrudla. “No, nevad? j? to,” ?ekla. Mu? se zahih?al. Nebyl to p??jemn? zvuk. A April n?co do?lo. Zeptal se j?, co si mysl? jej? matka, ne co si mysl? jej? rodi?e. Co ho p?im?lo to tak ??ci? Provoz byl v tuto rann? dobu bl?zko u ?koly dost hust?. Bude chv?li trvat, ne? se dostane dom?. April doufala, ?e mu? nebude p??li? mluvit. Mohlo by to b?t opravdu nep??jemn?. Ale pot?, co minuli n?kolik blok budov v tichosti, se April c?tila p??jemn?ji. Mu? se p?estal usm?vat a jeho v?raz j? p?ipadala dost zasmu?il?. V?imla si, ?e v?echny dve?e jsou zamknuty. Tajn? prstem zm??kla tla??tko u okna pasa??ra. Nepohnulo se. Auto zastavilo za ?adou aut, kter? ?ekala na zm?nu barvy na semaforu. Mu? zapnul indik?tor odbo?en? doleva. April n?hle zachv?tila nervozita. “Ehm … tady mus?me jet rovn?,” ?ekla. Mu? nic ne??kal. Nesly?el ji? N?jak nemohla pobrat odhodl?n?, aby to ?ekla znovu. Mo?n? pl?noval jet jinou cestou. Ale ne, nemohla se dovt?pit, jak by tudy dojel k n? dom?. April p?em??lela, co ud?lat. M? k?i?et o pomoc? Usly?? ji n?kdo? A co kdy? mu? nesly?el, co ?ekla? Co kdy? pro ni neznamenal ??dn? nebezpe??? Cel? ta v?c by byla stra?n? trapn?. Potom uvid?la n?koho zn?m?ho, kdo se vle?e vedle po chodn?ku, p?es rameno m?l hozen? batoh. Byl to Brian, v t? dob? to byl n?kdo jako jej? p??tel. Ost?e za?ukala na okno. S ?levou zalapala po dechu, kdy? se Brian rozhl?dl a uvid?l ji. “Chce? sv?zt?” nazna?ila Brianovi. Brian se zazubil a pok?val. “J?, to je m?j p??tel,” ?ekla April. “M??eme zastavit a vz?t ho sebou, pros?m? Stejn? jde za mnou dom?.” Byla to le?. April skute?n? nem?la pon?t? o tom, kam m? Brian nam??eno. Mu? se zamra?il a zabru?el. V?bec ho to nepot??ilo. Zastav?? Aprilino srdce divoce bilo. Brian byl zrovna na telefonu, zat?mco st?l na chodn?ku a ?ekal. Ale d?val se p??mo na auto a April si byla jist?, ?e m? na ?idi?e dost dobr? v?hled. Byla r?da, ?e m? p??padn?ho sv?dka pro p??pad, ?e m? mu? n?co zl?ho za lubem. Mu? si Briana prohl??el a musel ho vid?t, jak hovo?? do telefonu a jak se na n?j p??mo d?v?. Bez dal??ho slova mu? odemkl dve?e. April uk?zala Brianovi, aby nastoupil na zadn? sedadlo, pak otev?el dve?e a nasko?il dovnit?. Zav?el dve?e pr?v? v okam?iku, kdy? se semafor zm?nil a ?ada aut se znovu za??nala rozj??d?t. “D?ky za svezen?, ??fe,” ?ekl Brian rozjasn?n?. Mu? v?bec nic ne?ekl. St?le se mra?il. “Veze n?s ke mn? dom?, Briane,” ?ekla April. “??asn?,” odpov?d?l Brian. April se nyn? c?tila bezpe?n?. Jestli m?l ten mu? skute?n? zl? ?mysly, jist? se nezmocn? jich obou, j? i Briana. Jist? je zaveze p??mo k domu jej? matky. April pl?novala dop?edu a p?em??lela, jestli m? matce ??ci o tom mu?i a jej?m podez?en? v??i n?mu. Ale ne, to by znamenalo p?ipustit, ?e ne?la do hodiny a jela stopem. Mamka by j? dala nav?dy dom?c? v?zen?. A krom? toho, pomyslela si, nemohl b?t ?idi? Peterson. Peterson byl psychotick? vrah, ne norm?ln? mu?, kter? ??d? auto. A nakonec byl Peterson vlastn? mrtev. KAPITOLA 5 Stroh?, v??n? v?raz Brenta Meredith ??kal Riley, ?e se mu jej? po?adavek v?bec nel?b?. “Je z?ejm?, ?e ten p??pad je p?esn? pro m?,” ?ekla. “M?m mnohem v?c zku?enost? s t?mto typem ujet?ho s?riov?ho vraha, ne? kdokoli jin?.” Pr?v? popsala telefon?t z Reedsportu, Meredithova ?elist byla celou tu dobu pevn? sev?en?. Po dlouh?m tichu Meredith kone?n? vzdychl. “Povol?m to,” ?ekl zdr?hav?. Riley si oddychla. “D?kuji v?m, pane,” ?ekla. “Ned?kujte mi,” zabru?el. “D?l?m to proti sv?mu p?esv?d?en?. Nech?v?m to proj?t jen proto, ?e m?te pro ?e?en? tohoto p??padu zvl??tn? dovednosti. Va?e zku?enosti s t?mto typem vraha jsou jedine?n?. P?i?ad?m v?m partnera.” Riley poc?tila vlnu zklam?n?. V?d?la, ?e pracovat pr?v? nyn? s Billem nebylo mo?n?, ale p?em??lela, zda Meredith v?d?l, pro? je mezi dlouholet?mi partnery nap?t?. P?edpokl?dala, ?e je pravd?podobn?j??, ?e Bill prost? Meredithovi ?ekl, ?e tentokr?t chce z?stat bl?zko domova. “Ale pane—” za?ala. “??dn? ale,” ?ekl Meredith. “A ??dn? dal?? z t?ch va?ich osamocen?ch lump?ren. Nen? to chytr? a odporuje to pravidl?m. M?lem jste se u? v?c ne? jedenkr?t nechala zab?t. Pravidla jsou pravidla. A pr?v? te? u? jich s?m dost poru?uji t?m, ?e v?m po ned?vn?ch incidentech nena?izuji dovolenou.” “Ano, pane,” ?ekla Riley potichu. Meredith si t?el bradu, zva?oval v?echny mo?nosti. ?ekl, “Agentka Vargas p?jde s v?mi.” “Lucy Vargas?” zeptala se Riley. Meredith jen k?vl. Riley se ten n?pad moc nel?bil. “Byla v t?mu, kter? se uk?zal p?ede?lou noc v m?m dom?,” ?ekla Riley. “P?sob? impozantn? a l?bila se mi – ale je to zelen??. Jsem zvykl? pracovat s n?k?m zku?en?j??m.” Meredith se do?iroka usm?l. “Jej? zn?mky na akademii byly v?jime?n?. A je mlad?. Je vz?cn?, aby byli studenti p?ijati do ??adu pro anal?zu chov?n? p??mo z akademie. Ale ona je skute?n? tak dobr?. Je p?ipravena z?skat zku?enosti v ter?nu.” Riley v?d?la, ?e nem? na v?b?r. Meredith pokra?oval, “Jak brzo budete p?ipravena vyrazit?” Riley si v hlav? prom?tla nezbytn? kroky. Promluvit se svou dcerou bylo na seznamu jako prvn?. A co dal??ho? Cestovn? ta?ku v kancel??i nem?la. Bude muset zajet do Fredericksburgu, zastavit se doma, potom zajistit, aby April z?stala u sv?ho otce a jet zp?t do Quantica. “Dejte mi t?i hodiny,” ?ekla. “Zajist?m letadlo,” ?ekl Meredith. “Informuji velitele policie v Reedsportu, ?e je t?m na cest?. Bu?te na vzletov? dr?ze p?esn? za t?i hodiny. Jestli budete m?t zpo?d?n?, bude to sakra velk? probl?m.” Riley nerv?zn? vstala ze ?idle. “Rozum?m, pane,” ?ekla. T?m?? mu znovu pod?kovala, ale urychlen? si vzpomn?la na jeho p??kaz, aby to ned?lala. Ode?la z kancel??e bez dal??ho slova. * Riley se dostala dom? za p?l hodiny, zaparkovala venku a nam??ila si to p??mo k hlavn? dve??m. Mus? si vz?t sv? cestovan? zavazadlo, mal? kuf??k, kter? m?vala v?dy sbalen?, v?etn? toaletn?ch pot?eb, ?upanu a oble?en? na p?evl?knut?. Mus? si je bleskurychle vyzvednout a pak jet do m?sta, kde v?e April a Ryanovi vysv?tl?. Na tu ??st se v?bec net??ila, ?e mus? si b?t jist?, ?e April bude v bezpe??. Kdy? oto?ila kl?? hlavn?ch dve??, zjistila, ?e u? jsou odem?en?. V?d?la, ?e kdy? odch?zela, zamykala. V?dy to tak d?lala, bez v?jimky. V?echny Rileyny smysly byly okam?it? v pohotovosti. Vyndala svou zbra? a ve?la dovnit?. Jak se kradmo pohybovala domem, nahl??ela do ka?d?ho z?kout? a rohu, uv?domila si, ?e sly?? dlouh? a nep?eru?ovan? zvuk. Zd?lo se, ?e p?ich?z? zven??. Byla to hudba – velmi hlasit? hudba. Co to k ?ertu? St?le vyhl??ej?c? vet?elce proch?zela kuchyn?. Zadn? dve?e byly z ??sti otev?eny a venku v??skala popov? hudba. Uc?tila zn?mou v?ni. “J??i?, snad ne zase,” ?ekla si pro sebe. Vr?tila zbra? do pouzdra a vy?la ven. A jasn?, byla tam April, sed?la u piknikov?ho stolku s huben?m chlapcem, nejsp?? stejn? star?m. Hudba vych?zela z mal?ch reproduktor?, kter? sed?ly na piknikov?m stole. Kdy? svou matku uvid?la, Apriliny o?i za?ehly panikou. Nat?hla se pod piknikov? st?l, aby uhasila joint, kter? m?la v ruce, samoz?ejm? si p??la, aby zmizel. “Neobt??uj se to schov?vat,” ?ekla Riley a kr??ela ke stolu. “V?m, co d?l?te.” Sotva byla p?es hudbu sly?et. Nat?hla se po p?ehr?va?i a vypnula ho. “To nen?, co vypad?, ?e to je, mami,” ?ekla April. “To je p?esn? to, co se to zd? b?t,” ?ekla Riley. “Dej mi ten zbytek.” April zakroutila o?ima a podala ji plastov? pytl?k, ve kter?m bylo trochu tr?vy. “Myslela jsem, ?e jsi v pr?ci,” ?ekla April, jako by to v?e vysv?tlovalo. Riley si nebyla jist?, jestli m? b?t v?c na?tvan? nebo zklaman?. U? jednou p?edt?m April nachytala, jak kou?? tr?vu. Ale v?ci se mezi nimi urovnaly a ona si myslela, ?e ty dny u? maj? za sebou. Riley z?rala na chlapce. “Mami, to je Brian,” ?ekla April. “Je to kamar?d ze ?koly.” S pr?zdn?m ??klebkem a sklen?n?ma o?ima se chlapec nat?hl, aby Riley pot??sl rukou. “Jsem r?d, ?e v?s pozn?v?m, pan? Paige,” ?ekl. Riley nechala sv? ruce pod?l t?la. “Co tady v?bec d?l???” zeptala se Riley April. “?iju tady,” ?ekla April a pokr?ila rameny. “Ty v??, co m?m na mysli. M?? b?t v dom? sv?ho otce.” April neodpov?d?la. Riley se pod?vala na hodinky. ?as ut?kal. Mus? situaci rychle vy?e?it. “?ekni mi, co se stalo,” ?ekla Riley. April za??nala vypadat trochu v rozpac?ch. Na tuto situaci nebyla opravdu p?ipraven?. “R?no jsem ?la od t?tova dom? p??ky do ?koly,” ?ekla. “P?ed ?kolou jsem potkala Briana. Rozhodli jsme se dneska vynechat. Je v po??dku, kdy? sem tam zame?k?m. M?m to pod kontrolou. Fin?ln? zkou?ka je a? v p?tek.” Brian se nerv?zn? a p?ihlouple zasm?l. “Jo, April ve t??d? vynik?, pan? Paige,” ?ekl. “Je ??asn?.” “Jak jste se sem dostali?” zeptala se Riley. April odvr?tila pohled. Riley snadno uhodla, pro? se tak zdr?hala ??ci pravdu. “?, Bo?e, vy d?cka jste sem p?ijely stopem, ?e ano?” ?ekla Riley. “?idi? byl v??n? moc mil? chlap?k, velmi tich?,” ?ekla April. “Brian byl celou dobu se mnou. Byli jsme v bezpe??.” Riley z?pasila s t?m, aby udr?ela pod kontrolou sv? nervy a sv?j hlas. “Jak v??, ?e jste byli v bezpe??? April, nikdy nem?? p?ijmout nab?dku na svezen? od ciz?ch lid?. A pro? jste sem jeli po t? hrozb? z p?echoz? noci? To bylo neskute?n? hloup?. Co kdyby byl Peterson st?le nabl?zku?” April se usm?la, jako by to v?d?la nejl?p. “No tak, mami. Moc se strachuje?. ??kali to ti agenti. Sly?ela jsem, jak o tom dva mluv? – ti, co m? vezli minulou noc k t?tovi dom?. ?ekli, ?e Peterson je ur?it? mrtev a ?e to jen nem??e? p?ijmout. ?ekli, ?e ten, kter? tu ty kam?nky nechal, si nejsp?? jen d?lal legraci.” Riley sup?la. P??la si, aby se j? ti agenti dostali do rukou. M?li dost drzosti, odporovat Riley v doslechu jej? dcery. Pomyslela na to, ?e by si od April vy??dala jejich jm?na, ale pak se rozhodla to nechat b?t. “Poslouchej m?, April,” ?ekla Riley. “Mus?m odjet z m?sta na p?r dn?, kv?li pr?ci. Mus?m odjet hned te?. Odvezu t? k otci dom?. Pot?ebuji, abys tam z?stala.” “Pro? nem??u jet s tebou?” zeptala se April. Riley p?em??lela, jak jen mohou b?t dosp?vaj?c? d?ti ohledn? n?kter?ch z?le?itost? tak hloup?. “Proto?e mus?? dochodit sv? vyu?ov?n?,” ?ekla. “Mus?? t?m proj?t nebo bude? ve ?kole pozadu. Angli?tina je podm?nkou a ty jsi bezd?vodn? propadla. A krom? toho m?m pr?ci. B?t se mnou, kdy? m?m pr?ci nen? v?dy bezpe?n?. To u? bys m?la v?d?t.” April nic ne?ekla. “Poj?te dovnit?,” ?ekla Riley. “M?me jen p?r minut. Mus?m si vz?t p?r v?c? a ty taky. Pak t? odvezu k otcovi dom?.” Riley se oto?ila na Briana a dodala, “A tebe odvezu dom?.” “M??u jet stopem,” ?ekl Brian. Riley na n?j jen pohl?dla. “Okay,” ?ekl Brian a vyhl??el pon?kud ustra?en?. On i April vstali od stolu a n?sledovali Riley dovnit?. “B??te a nasedn?te do auta, oba dva,” dodala. D?ti poslu?n? opustili d?m. Zah?kla nov? postrann? z?mek, kter? na zadn? dve?e p?idala a ?la z jednoho pokoje do druh?ho, aby se ujistila, ?e jsem v?echna okna zav?ena. Ve sv? lo?nici si vyzvedla svou cestovn? ta?ku a ujistila se, ?e v?e, co pot?ebuje, je st?le uvnit?. Jak odch?zela, pod?vala se nerv?zn? na postel, jako by se kam?nky m?ly znovu objevit. Na okam?ik p?em??lela, pro? m??? do dal??ho st?tu, m?sto toho, aby tu z?stala a sna?ila se naj?t vraha, kter? je tam dal a pron?sledoval ji. A krom? toho ji tento Aprilin kousek vyd?sil. Mohla sv? dce?i d?v??ovat, ?e bude ve Fredericksburgu v bezpe??? P?edt?m si to myslela, ale nyn? m?la ji? sv? pochyby. I tak nemohla ud?lat nic, co by to zm?nilo. Byl j? p?i?azen nov? p??pad a ona musela odjet. Jak ?la ven k autu, pod?vala se do hust?ch, temn?ch les? a hledala z nich zn?mky po Petersonovi. Ale ??dn? tam nespat?ila. KAPITOLA 6 Riley se pod?vala na hodiny v aut?, zat?mco vezla d?ti do luxusn? ??sti Fredericksburgu a zachv?la se, kdy? vid?la, jak m?lo ?asu j? zb?v?. Meredithova slova se j? znovu vybavila. Jestli budete m?t zpo?d?n?, bude to sakra velk? probl?m. Mo?n?—ale jen mo?n?—se dostane na vzletovou dr?hu v?as. Pl?novala, ?e se jen zastav? doma a vyzvedne ta?ku a nyn? se v?ci pom?rn? zkomplikovaly. P?em??lela, jestli m? zavolat Meredithovi a varovat ho, ?e j? rodinn? probl?my nejsp?? zdr??. Ne, rozhodla se; jej? ??f u? se tak dost zdr?hal. Nem??e ?ekat, ?e v??i n? bude laxn?j??. Na?t?st? byl Brian?v dom? na cest? k Ryanov? domu. Kdy? Riley zahnula k velk? p?edzahr?dce a zastavila auto, ?ekla, “M?la bych j?t dovnit? a ??ci tv?m rodi??m, co se stalo.” “Nejsou doma,” ?ekl Brian a pokr?il rameny. “Otec nav?dy ode?el a matka tu moc nen?.” Vystoupil z auta, pak se oto?il a ?ekl, “D?ky za svezen?.” Jak kr??el ke sv?mu domu, Riley se zamyslela nad t?m, jac? rodi?e nechaj? d?t? takto o samot?. Co?pak nev?, do jak?ch nesn?z? se m??e dosp?vaj?c? dostat? Ale mo?n? jeho matka nem? v tomto ohledu moc na v?b?r, pomyslela si Riley skl??en?. Jak j? mohu soudit? Jak Brian ve?el dovnit?, Riley jela hned pry?. April za celou dobu j?zdy nic ne?ekla a nezd?lo se, ?e je nyn? v n?lad? si popov?dat. Riley nedok?zala ??ci, zda je potichu kv?li rozmrzelosti nebo studu. Uv?domila si, ?e toho o sv? dce?i mnoho nev?. Riley byla smutn? jak kv?li sob?, tak kv?li April. Je?t? v?era se zd?lo, ?e u? spolu vych?zej? l?pe. Myslela si, ?e April za??n? ch?pat, jak? tlak je vyv?jen na agenta FBI. Ale pak Riley v?era ve?er trvala na tom, aby April z?stala v dom? sv?ho otce a dnes se April bou?ila proti tomu, b?t p?inucena to ud?lat. Riley si p?ipomn?la, ?e by m?la b?t mnohem soucitn?j??. Sama byla v?dycky tak trochu rebelka. A Riley v?d?la, jak? to bylo ztratit matku a m?t vzd?len?ho otce. April se ur?it? b?la, ?e se ta stejn? v?c stane i j?. Boj? se o mou bezpe?nost, uv?domila si Riley. Za posledn?ch n?kolik m?s?c? April p?ihl??ela tomu, jak jej? matka utrp?la jak fyzick?, tak emo?n? zran?n?. Po v?erej??m no?n?m vyd??en?, kv?li naru?iteli, byla April jist? obavami bez sebe. Riley si p?ipomn?la, ?e se mus? v?ce zam??it na to, jak se jej? dcera c?t?. Kdokoli v jak?mkoli v?ku by m?l pot??e s vyrovn?v?n?m se s komplikacemi Rileyna ?ivota. Riley zastavila p?ed domem, kter? kdysi sd?lela s Ryanem. Byl to velk?, hezk? d?m se sloupovou p?eds?n? u postrann?ch dve??, neboli porte-coch?re, jak tomu ??kal Ryan. Posledn? dobou se Riley rozhodla parkovat na ulici m?sto toho, aby zajela do vjezdu pod p??st?e?ek. Nikdy se tu nec?tila doma. ?ivot ve v??en?m p?edm?stsk?m sousedstv? j? nikdy nesed?l. Jej? man?elstv?, d?m, sousedstv?, to v?e reprezentovalo tolik o?ek?v?n?, o kter?ch nikdy nec?tila, ?e je m??e naplnit. Za ta l?ta si Riley uv?domila, ?e se j? v pr?ci da?? l?pe, ne? v ?it? norm?ln?ho ?ivota. Nakonec opustila man?elstv?, d?m a sousedstv? a to j? d?lalo je?t? odhodlan?j?? splnit o?ek?v?n?, b?t matkou dosp?vaj?c? dce?i. Jak April otev?rala dve?e auta, Riley ?ekla, “Po?kej.” April se oto?ila a s o?ek?v?n?m se na ni pod?vala. Bez dlouh?ho zamy?len? Riley ?ekla, “Ch?pu to. Rozum?m.” April na ni p?ekvapen? z?rala. Na okam?ik se zd?lo, ?e m? na kraj??ku. Riley se c?tila t?m?? tak p?ekvapen?, jako jej? dcera. Nev?d?la tak ?pln?, co ji p?emohlo. Jen v?d?la, ?e nyn? nebyl ?as na lekce od rodi?e, i kdyby m?la ?as j? jednu d?t, co? nem?la. Tak? c?tila, ?e ?ekla p?esn? tu spr?vnou v?c. Riley a April vystoupily z auta a ?ly spole?n? k domu. Nev?d?la, jestli m? cht?t, aby byl Ryan doma nebo ne. Necht?la se s n?m poh?dat a u? se rozhodla, ?e mu o tom incidentu s marihuanou nepov?. V?d?la, ?e by m?la, ale prost? nebyl ?as na vyrovn?v?n? se s jeho reakcemi. I tak mu mus? je?t? vysv?tlit, ?e bude p?r dn? pry?. Gabriela, zavalit? Guatemelanka st?edn?ho v?ku, kter? u rodiny pracovala jako hospodyn? cel? l?ta, uv?tala Riley a April ve dve??ch. Gabrieliny o?i byly do?iroka otev?en? obavami. “Hija, kde jsi byla?” zeptala se siln?m p??zvukem. “Promi?, Gabrielo,” ?ekla April pokorn?. Gabriela se pod?vala zbl?zka na Aprilin obli?ej. Riley podle jej?ho v?razu uhodla, ?e na April poznala, ?e kou?ila tr?vu. “Tonta!” ?ekla Gabriela ost?e. “Lo siento mucho,” ?ekla April a zn?la, jako by toho opravdu litovala. “Vente conmigo,” ?ekla Gabriela. Jak odv?d?la April pry?, oto?ila se a u?t?d?ila Riley ho?ce nesouhlasn? pohled. Riley byla t?m pohledem zpra?ena. Gabriela byla jedn?m z m?la lid? na sv?t?, kdo ji skute?n? lekal. Ta ?ena to s April tak? b?je?n? um?la a v tento okam?ik se zd?lo, ?e ji vychov?v? l?pe, ne? Riley. Riley zavolala na Gabrielu, “Je Ryan tady?” Jak kr??ela pry?, Gabriela odpov?d?la, “S?.” Pak zavolala do domu, “Se?or Paige, va?e dcera je zp?tky.” Ryan se objevil v hale, oble?en? a u?esan? k odchodu. Vypadal p?ekvapen?, ?e vid? Riley. “Co tu d?l???” zeptal se. “Kde je April?” “Byla u m? doma.” “Co? Po v?em, co se stalo v?era ve?er jsi ji vzala dom??” Riley podr??d?n? stiskla ?elist. “J? jsem ji nikam nevzala,” ?ekla. “Zeptej se j?, jestli chce? v?d?t, jak se tam dostala. Nemohu s t?m nic ud?lat, ?e nechce ??t u tebe. Jsi jedin?, kdo to m??e napravit.” “To je v?echno tvoje vina, Riley. Nechala jsi ji ?pln? se vymknout kontrole.” Na zlomek okam?iku byla Riley roz?ilen?. Ale pak zlost ustoupila skli?uj?c?mu pocitu, ?e m? mo?n? pravdu. To nebylo f?r, ale on v?d?l, jak t?mto zp?sobem zatla?it na ta nespr?vn? m?sta. Riley se dlouze, zhluboka nadechla a ?ekla, “Hele, j? na p?r dn? opou?t?m m?sto. M?m p??pad v severn? ??sti New Yorku. April mus? z?stat tady a nehnout se odtud. Pros?m, vysv?tli situaci Gabriele.” “Ty vysv?tli Gabriele situaci,” odsekl Ryan. “M?m setk?n? s klientem. Pr?v? te?.” “A mn? let? letadlo. Pr?v? te?.” St?li a na okam?ik se jeden na druh?ho d?vali. Jejich h?dka byla na mrtv?m bodu. Jak se d?vala do jeho o??, Riley si p?ipomn?la, ?e ho jednou milovala. A zd?lo se, ?e ji tak? kdysi tolik miloval. To bylo tenkr?t, kdy byli oba mlad? a chud?, p?edt?m, ne? se stal ?sp??n?m advok?tem a ona agentkou FBI. Nemohla si nev?imnout, ?e st?le dob?e vypadala. Hodn? se sna?il, aby takto vypadal a tr?vil mnoho hodin v posilovn?. Riley tak? velmi dob?e v?d?la, ?e m?l ve sv?m ?ivot? mnoho ?en. To byl jeden z probl?m? – u??val si sv?j svobodn? ?ivot p??li? na to, aby se tr?pil vychov?v?n?m. Ne, ?e m? by se da?ilo o mnoho l?pe, pomyslela si. Potom Ryan ?ekl, “V?dycky to je jen o tvoj? pr?ci.” Riley spolkla svou zlobu. Po??d se kolem toho to?ili. Jej? pr?ce byla n?jak?m zp?sobem p??li? nebezpe?n? nebo p??li? trivi?ln?. Z?le?elo jen a pouze na jeho pr?ci, proto?e on vyd?l?val v?c pen?z a proto?e ??kal, ?e p??nos jeho pr?ce sv?tu je mnohem v?znamn?j??. Jako by ??zen? soudn?ho ??zen? pro bohat? klienty znamenalo v?c, ne? Rileyna nikdy nekon??c? v?lka proti ??blu. Ale pr?v? te? si nemohla dovolit, nechat se zat?hnout do tohoto oposlouchan?ho, star?ho argumentu. Nikdo z nich o stejn? nikdy nevyhr?l. “Promluv?me si, a? se vr?t?m,” ?ekla. Oto?ila se a zam??ila od domu. Sly?ela, jak za n? Ryan zav?el dve?e. Riley nastoupila do auta a rozjela se. M?la m?n? ne? hodinu na to, aby se vr?tila do Quantica. V hlav? se j? v?echno honilo. Tolik se toho d?lo tak rychle. P?ed ned?vnou dobou se rozhodla vz?t nov? p??pad. Nyn? p?em??lela, jestli to bylo spr?vn? rozhodnut?. Nejen, ?e April m?la probl?m se se v??m vyrovnat, ale byla si tak? jist?, ?e Peterson je zp?t v jej?m ?ivot?. Ale ur?it?m zp?sobem to d?valo smysl. Dokud bude April u sv?ho otce, bude mimo Petersonovy sp?ry. A Peterson se b?hem Rileyny absence nezmocn? dal??ch ob?t?. Stejn? tak, jak byla ona zmaten? j?m, byla si Riley jist? jednou v?c?. Ona sama byla jeho c?l pro odplatu. Ona a nikdo jin? byla jeho dal?? pl?novanou ob?t?. A bude dobr? pocit b?t od n?j na chv?li daleko. Tak? si p?ipomn?la na tvrdou lekci, kterou si pro?la u posledn?ho p??padu – nebojovat proti v?emu zl?mu na sv?t? v jeden okam?ik. Zkr?tila to na jednoduch? motto: Jedno monstrum po druh?m. A pr?v? nyn? m??ila za obzvl??t? krutou besti?. Mu?em, o kter?m si byla jist?, ?e brzy znovu ude??. KAPITOLA 7 Mu? za?al rozprost?rat dlouh? ?et?zy na sv?m dlouh?m pracovn?m stole v suter?nu. Venku byla tma, ale v?echny ?l?nky nerezov? oceli byly z???c? a ve sv?tle hol? ??rovky se leskly. Jeden z ?et?z? cel? vyt?hl. ?in?en? vyvolalo hrozn? vzpom?nky spout?n?, uv?zn?n? v kleci a t?r?n? s pomoc? p?esn? takov?ch ?et?z?, jako byly tyto. Ale bylo to jako by si opakoval: mus?m ?elit sv?mu strachu. A proto mus? dok?zat, ?e ?et?zy mistrovsky ovl?d?. P??li? ?asto v minulosti se st?valo, ?e ?et?zy ovl?daly jeho. Byla ?koda, ?e kv?li tomu n?kdo musel trp?t. P?t let si myslel, ?e u? to v?e zanechal za sebou. Moc pomohlo, kdy? ho kostel najal, aby d?lal no?n? hl?dky. Ta pr?ce ho bavila, byl py?n? na autoritu, kter? k n? pat?ila. R?d se c?til siln? a u?ite?n?. Ale minul? m?s?c mu tu pr?ci vzali. Pot?ebovali n?koho se zku?enostmi s bezpe?nost?, jak ?ekli, a lep?? reputac? – n?koho v?t??ho a siln?j??ho. Sl?bili, ?e bude moci pracovat na zahrad?. St?le bude vyd?l?vat dost pen?z na zaplacen? n?jmu za sv?j mali?k? d?m. I tak j?m ztr?ta pr?ce a autority, kterou mu prop?j?ovala, ot??sla a c?til se bezmocn?. To nutk?n? se znovu probudilo – to zoufalstv?, neb?t bezmocn?, ta hore?n? pot?eba ovl?dnout ?et?zy, aby se ho znovu nemohly zmocnit. P?edt?m se pokusil nutk?n? p?edb?hnout, jako by mohl opustit svou vnit?n? temnotu hned tady, ve sv?m suter?nu. Naposledy jel a? do Reedsportu, doufal, ?e tomu unikne. Ale nemohl. Nev?d?l, pro? se mu to neda??. Byl dobr? mu? s dobr?m srdcem a r?d d?lal dobr? skutky. Ale d??ve nebo pozd?ji se jeho dobrota v?dy obr?tila proti n?mu. Kdy? pomohl t? ?en?, t? zdravotn? sest?e, don?st v Reedsportu n?kup k autu, usm?la se a ?ekla, “Jsi tak hodn? chlapec!” P?i vzpom?nce na ten ?sm?v a ta slova se mu svra?til obli?ej. “Jsi tak hodn? chlapec!” Jeho matka se usm?vala a ??kala takov? v?ci dokonce i kdy? nechala ?et?z na jeho noze p??li? kr?tk? na to, aby dos?hl na j?dlo nebo alespo? vid?l ven. A zdravotn? sestry se tak? usm?valy a ??kaly takov? v?ci, kdy? se na n?j d?valy skrze mal? ?tvercov? otvor ve dve??ch do jeho mal?ho v?zen?. “Jsi tak hodn? chlapec!” V?d?l, ?e ne v?ichni jsou krut?. V?t?ina lid? to s n?m myslela dob?e, obzvl??t? v tomto mal?m m?st?, kde se p?ed dlouhou dobou usadil. Dokonce ho m?li r?di. Ale pro? si o n?m v?ichni mysleli, ?e je d?t? – a dokonce hendikepovan? d?t?? Bylo mu dvacet sedm let a v?d?l, ?e je v?jime?n? bystr?. Jeho mysl byla pln? vynikaj?c?ch my?lenek a z??dkakdy narazil na probl?m, kter? nemohl vy?e?it. Ale samoz?ejm? v?d?l, pro? ho tak lid? vn?mali. Bylo to proto, ?e mohl st??? mluvit. Cel? ?ivot zoufale koktal a sotva se kdy pokusil promluvit, i kdy? ale rozum?l v?emu, co ??kali jin?. A byl mal? a slab? a jeho rysy byly zavalit? a d?tsk?, jako u n?koho, kdo se narodil s vrozen?m defektem. V m?rn? znetvo?en? lebce byla uv?zn?na obdivuhodn? mysl, kter? byly p?ek??eny pl?ny dok?zat ve sv?t? ??asn?ch v?c?. Ale to nikdo nev?d?l. V?bec nikdo. Dokonce to nev?d?li ani dokto?i v psychiatrick? nemocnici. Bylo to ironick?. Lid? si mysleli, ?e slovo ironick? ani neznal. Ale znal. Nyn? se ocitl, jak si nerv?zn? prsty v ruce hraje knofl?kem. Utrhl ho z bl?zy zdravotn? sest?i?ky, kdy? ji pov?sil. Kdy? si na ni vzpomn?l, ohl?dl se po skl?dac?m l??ku, kde ji dr?el v?ce ne? t?den sv?zanou. P??l si, aby s n? mohl promluvit, vysv?tlit j?, ?e necht?l b?t krut? a bylo to jen proto, ?e se tolik podobal jeho matce a sest?i?k?m, obzvl??t? v t? jej? uniform? zdravotn? sestry. Pohled na ni, oble?en? v uniform?, ho zm?tl. Bylo to stejn? s tou ?enou p?ed p?ti lety, str??nou ve v?znici. Ob? ?eny se jaksi vyno?ily v jeho mysli spolu s jeho matkou a sest?i?kami a pracovn?ky nemocnice. Svou snahu je od sebe rozeznat jednodu?e prohr?l. Byla ?leva, m?t to s n? u? vy??zen?. Dr?et ji takto sv?zanou byla ohromn? zodpov?dnost, pod?vat j? vodu, poslouchat jej? bru?en? skrze ?et?z, kter?m ji zacp?val ?sta. Roub?k vynd?val jen aby j? dal ob?as do ?st br?ko s vodou. To se pokou?ela k?i?et. K?? by j? jen mohl vysv?tlit, ?e nesm? k?i?et, ?e jsou p?es ulici soused?, kte?? ji nesm? sly?et. Kdyby j? to jen mohl ??ci, mo?n? by to pochopila. Ale on to nedok?zal vysv?tlit, ne se sv?m beznad?jn?m kokt?n?m. M?sto toho j? ml?ky hrozil rovnou b?itvou. Dlouhodob? ale hrozba nefungovala. Tak j? musel pod??znout krk. Pak ji odvezl zp?t do Reedsportu a pov?sil ji tak, aby ji ka?d? vid?l. Nebyl si jist?, pro?. T?eba to bylo varov?n?. Kdyby to jen lid? mohli pochopit. Kdyby to pochopili, nemusel by b?t tak krut?. T?eba to byl taky jeho zp?sob, jak sv?tu ??ci, jak moc je mu to l?to. Proto?e jemu to bylo l?to. Z?tra zajde do kv?tin??stv? a koup? kv?tiny – levn? mal? puget – pro rodinu. Nem??e s prodava?kou kv?tin promluvit, ale m??e napsat jednoduchou instrukci. D?rek bude anonymn?. A kdyby se mu poda?ilo naj?t dobrou skr??, st?l by b?hem poh?bu bl?zko hrobu, hlavu by skl?n?l jako ostatn? poz?stal?. Vyt?hl dal?? nata?en? ?et?z na sv?m pracovn?m stole, oba konce nat?hl co to ?lo, pou?il na to v?echnu svou s?lu, ?in?en? utichlo. Ale v hloubi du?e v?d?l, ?e toto z n?j mistra ?et?z? neud?l?. Kv?li tomu bude muset ?et?zy znovu pou??t. A pou?ije jednu ze sv?rac?ch kazajek, kterou st?le m?. N?kdo mus? b?t sv?zan? stejn? jako b?val on. N?kdo dal?? bude muset trp?t a zem??t. KAPITOLA 8 Hned jak Riley a Lucy vystoupili z FBI letadla, po dr?ze za nimi vyrazil mlad? policista v uniform?. “P?ni, jsem r?d, ?e v?s vid?m,” ?ekl. “Velitel Alford je zral? na sv?z?n?. Jestli hned n?kdo nesund? t?lo Rosemary, rann? ho mrtvice. Report??i u? po tom jdou. Jsem Tim Boyden.” Kdy? se Riley a Lucy p?edstavily, posmutn?la. To, ?e byla m?dia na m?st? ?inu tak rychle, byla jist? zn?mka n??eho zl?ho. P??pad m?l sv?zeln? za??tek. “Mohu v?m pomoci n?co n?st?” Zeptal se str??n?k Boyden. “Nen? pot?eba,” ?ekla Riley. S Lucy m?ly jen p?r mal?ch ta?ek. Str??n?k Boyden uk?zal za dr?hu. “Auto je t?mhle,” ?ekl. V?ichni t?i svi?n? kr??eli k autu. Riley nastoupila na m?sto spolujezdce, zat?mco si Lucy sedla dozadu. “Jsme jen p?r minut od m?sta,” ?ekl Boyden, kdy? se rozjel. “?lov??e, nem??u tomu uv??it. Chud?k Rosemary. V?ichni ji m?li tak r?di. V?dycky lidem pom?hala. Kdy? p?ed p?r t?dny zmizela, v?ichni jsme se ob?vali toho nejhor??ho. Ale nedok?zali jsme si p?edstavit …” Jeho hlas se vytratil a zakroutil vyd??en? a nev???cn? hlavou. Lucy se naklonila ze zadn?ho sedadla. “V???m, ?e u? jste p?edt?m m?li takovou vra?du,” ?ekla. “Jo, tenkr?t, kdy? jsem byl je?t? na st?edn? ?kole,” ?ekl Boyden. “Ale ne p??mo tady v Reedsportu. Bylo to pobl?? Eubanksu, d?l na jih pod?l ?eky. T?lo bylo v ?et?zech, p?esn? jako Rosemary. Tak? bylo ve sv?rac? kazajce. M? velitel pravdu? Jedn? se o s?riov?ho vraha?” “Nejsme p?ipraveni to potvrdit,” ?ekla Riley. Pravdou bylo, ?e si myslela, ?e m? velitel pravdu. Ale mlad? str??n?k se u? tak zd?l b?t dost rozru?en?. Zd?lo se, ?e nen? nutn? ho v?c znepokojovat. “Nemohu tomu uv??it,” ?ekl Boyden a znovu t??sl hlavou. “Na?e mal? hezk? m?sto. N?kdo tak mil?, jako Rosemary. Nemohu tomu uv??it.” Jak vj??d?li do m?sta, Riley vid?la n?kolik voz? a na mal? hlavn? ulici byl person?l z televizn?ch novin. Nad m?stem krou?ila helikopt?ra s logem televizn? stanice. Boyden jel k z?tarase, kde se shrom??dila mal? skupinka report?r?. Str??n?k zam?val na auto, aby projelo. Za p?r okam?ik? Boyden zastavil pod?l ?seku ?elezni?n? trat?. Tady bylo t?lo, viselo na elektrick?m sloupu. N?kolik uniformovan?ch policist? post?valo p?r yard? od n?j. Jak Riley vystoupila z auta, poznala velitele Raymonda Alforda, kter? k n? klusal. Nevypadal v?bec spokojen?. “Douf?m, ?e m?te sakra dobr? d?vod, nechat to t?lo tady takhle viset,” ?ekl. “Pot?k?me se tady s no?n? m?rou. Starosta vyhro?uje, ?e mi odejme odznak.” Riley a Lucy ho n?sledovaly k t?lu. V pozdn? odpoledn?m slunci vypadalo je?t? podivn?j??, ne? na fotk?ch, kter? si Riley prohl??ela na sv?m po??ta?i. ?et?zy z nerezov? oceli se ve sv?tle t?pytily. “V???m, ?e jste dali kolem m?sta ?inu p?sku,” ?ekla Riley Alfordovi. “Ud?lali jsme to jak nejl?pe to ?lo,” ?ekl Alford. “Od??zli jsme oblast p?skou co nejd?le to ?lo, aby na t?lo nikdo nevid?l, vyjma pohledu z ?eky. Odklonily jsme vlaky, aby m?sto obj??d?ly. Zpomaluje je to a d?l? to neplechu v j?zdn?ch ??dech. Nejsp?? z toho televizn? kan?l Albany zjistil, ?e se n?co d?je. Je jist?, ?e se o tom nedozv?d?li od m?ch lid?.” Jak Alford hovo?il, jeho hlas byl p?ehlu?en televizn? helikopt?rou, kter? jim krou?ila p??mo nad hlavou. Vzdal to a nedo?ekl, co cht?l. Riley mu ze rt? odez?rala nad?vky, zat?mco se d?val na letoun. Bez toho, ani? by se vznesla, helikopt?ra zakrou?ila a let?la pry?. Pilot m?l z?ejm? v ?myslu se tudy obloukem znovu vr?tit. Alford vyt?hl sv?j mobiln? telefon. Jak mu n?kdo odpov?d?l, zak?i?el, “J? jsem v?m ??kal, abyste ten zatracen? vrtuln?k dr?eli stranou. ?ekn?te hned sv?mu pilotovi, aby se s tou v?c? vznesl nad p?t set stop. To je z?kon.” Z Alfordova v?razu Riley h?dala, ?e osoba na druh?m konci mu odporuje. Alford nakonec ?ekl, “Jestli odtud okam?it? toho pt?ka nedostanete, va?im report?r?m bude odep?en p??stup na konferenci, kterou dnes odpoledne po??d?m.” Jeho tv?? se trochu uvolnila. Pod?val se vzh?ru a ?ekal. A skute?n?, za okam?ik se helikopt?ra vznesla do rozumn? v??ky. Hluk jej?ch motor? st?le zaplavoval okol? hlasit?m a nep?etr?it?m hu?en?m. “Bo?e, douf?m, ?e se tu neobjev? dal??,” zabru?el Alford. “Mo?n?, a? t?lo od??zneme, nebude je tu tolik v?c? p?itahovat. I tak tu je, z kr?tkodob?ho hlediska, n?co pozitivn?ho. Hotely a penziony maj? extra v?d?lek. A tak? restaurace – report??i mus? j?st. Ale z dlouhodob?ho hlediska? Bylo by ?patn?, kdyby to od Reedsportu odradilo turisty.” “Odvedli jste dobrou pr?ci, ?e jste je udr?eli stranou od m?sta ?inu,” ?ekla Riley. “H?d?m, ?e to n?co znamen?,” ?ekl Alford. “Poj?te, a? to m?me za sebou.” Alford vedl Riley a Lucy bl?? k vis?c?mu t?lu. T?lo bylo zadr?eno provizorn?m postrojem ze ?et?z?, kter? byl kolem n?j obmot?n kolem dokola. Postroj byl upevn?n? k t??k?mu provazu, kter? byl provle?en ocelovou kladou, kter? byla p?ipevn?n? k vysok?mu k?i?uj?c?mu tr?mu. Zbytek provazu byl spu?t?n k zemi v prudk?m ?hlu. Riley nyn? vid?la obli?ej t? ?eny. Podoba s Marie s n? znovu ot??sla jako elektrick? ?ok – pot?, co se ob?sila, se ve v?razu jej? p??telkyn? zra?ila stejn? tich? bolest a stejn? utrpen?. Vypoulen? o?i a ?et?z, kter?m m?la zacpan? ?sta, ?inili ten pohled je?t? v?ce zneklid?uj?c?m. Riley se pod?vala na svou novou partnerku, aby vid?la, jak zareaguje. Byla trochu p?ekvapen?, kdy? vid?la, ?e si Lucy u? za?ala ps?t pozn?mky. “Je to va?e prvn? vra?da?” zeptala se j? Riley. Lucy jen pok?vala, zat?mco si d?lala z?pisky a pozorovala. Riley si pomyslela, ?e pohled na t?lo zvl?d? neskute?n? dob?e. Mnoho zelen??? by v tento okam?ik zvracelo do k?ov?. Alford, na druhou stranu, vypadal, ?e mu je jednozna?n? zle. Dokonce i po tolika hodin?ch si na to je?t? nezvykl. Riley pro jeho vlastn? dobro doufala, ?e si na to nebude muset nikdy zvyknout. “Je?t? tu nen? takov? z?pach,” ?ekl Alford. “Je?t? ne,” ?ekla Riley. “Je je?t? ve f?zi autol?zy, z velk? v?t?iny se rozkl?daj? vnit?n? bu?ky. Nen? dost velk? horko na to, aby se proces hnit? urychlil. T?lo se je?t? neza?alo rozkl?dat zevnit?. V ten okam?ik za?ne b?t z?pach skute?n? zl?.” Alford p?i tomto druhu konverzace vypadal st?le bled?? a bled??. “A co posmrtn? ztuhlost?” zeptala se Lucy. “Jsem si jist?, ?e je v pln? posmrtn? ztuhlosti,” ?ekla Riley. “Pravd?podobn? je?t? bude p?inejmen??m dvan?ct hodin.” Lucy st?le je?t? nevypadala ani trochu vyveden? z konceptu. Jen si d?lala dal?? pozn?mky. “P?i?li jste na to, jak ji vrah tam nahoru dostal?” zeptala se Lucy Alforda. “M?me docela dobrou p?edstavu,” ?ekl Alford. “Vy?plhal nahoru a upevnil na m?sto kladku. Potom t?lo vyzvedl. M??ete vid?t, jak je p?ipevn?no.” Alford uk?zal na svazek ?elezn?ch z?va??, kter? le?ela vedle trati. Provaz byl upevn?n? skrze otvory v z?va??, pe?liv? uv?z?n, aby se neuvolnil. Z?va?? byla stejn?ho typu, jak? je mo?n? naj?t v posilovac?ch stroj?ch v posilovn?. Lucy se sehnula a pod?vala se na z?va?? zbl?zka. “Je tady t?m?? dost z?va?? na vyv??en? cel?ho t?la,” ?ekla Lucy. “Je divn?, ?e s sebou t?hl v?echny tyto t??k? v?ci. Jeden by si pomyslel, ?e mohl jednodu?e uv?zat provaz p??mo ke sloupu.” “Co v?m to nazna?uje?” zeptala se Riley. Lucy se na okam?ik zamyslela. “?e je mal? a ne p??li? siln?,” ?ekla Lucy. “Kladka mu nesta?ila. Pot?eboval si pomoci z?va??m.” “Velmi spr?vn?,” ?ekla Riley. Potom uk?zala na prot?j?? stranu trati. Auty ??ste?n? vyjet? koleje na zemi se v kr?tk?m ?seku odklonily od nedalek?ho chodn?ku. “A m??ete si v?imnout, ?e sv?m vozidlem p?ijel hodn? bl?zko. Musel. S?m t?lo nemohl dot?hnout daleko.” Riley si prohl?dla zem u elektrick?ho sloupu a na?la tam ostr? d?lky. “Vypad? to, ?e pou?il ?eb??k,” ?ekla. “Jo a my jsme ten ?eb??k na?li,” ?ekl Alford. “Poj?te, uk??u v?m ho.” Alford vedl Riley a Lucy p?es koleje z vroubkovan? oceli do om?el?ho skladi?t?. Z petlice na dve??ch visel rozbit? z?mek. “M??ete vid?t, jak se sem vloupal,” ?ekl Alford. “Bylo to dost snadn?. Sta?ily k tomu kle?t?. Toto skladi?t? nen? moc pou??van?, jen jako dlouhodob? ?lo?n? prostor, tak?e nen? moc zabezpe?en?.” Alford otev?el dve?e a zapnul z??iv? sv?tla nad hlavou. Prostory byly skute?n? pov?t?inu pr?zdn?, vyjma n?kolika p?epravek, hem??c?ch se pavu?inami. Alford uk?zal na vysok? ?eb??k, kter? se op?ral o ze? vedle dve??. “Tady je ten ?eb??k,” ?ekl. “V jeho noh?ch jsme na?li ?erstvou zeminu. Pravd?podobn? pat?? sem a vrah o n?m v?d?l. Vp??il se dovnit?, vyt?hl ho ven a vy?plhal po n?m, aby upevnil kladku. Jak dostal t?lo, kam pot?eboval, odt?hl ?eb??k zp?tky. Potom odjel.” “Mo?n? kladku z?skal tak? ze skladi?t?,” navrhla Lucy. “V noci je p?edek skladi?t? osv?tlen,” ?ekl Alford. “Tak?e je chytr? a vsad?m se, ?e je taky dost rychl?, i kdy? nen? p??li? siln?.” V ten okam?ik venku zazn?l ostr?, hlasit?, praskav? zvuk. “Co to k ?ertu?” vyk?ikl Alford. Riley okam?it? v?d?la, ?e to byl v?st?el. KAPITOLA 9 Alford vyndal svou zbra? a vyrazil ze skladu. Riley a Lucy n?sledovaly s rukami na sv?ch zbran?ch. Venku se n?co vzn??elo dokola kolem sloupu, na kter?m viselo t?lo. Vytrvale to bzu?elo. Mlad? str??n?k Boyden m?l p?ipravenou pistoli. Pr?v? na mal? dron, kter? krou?il kolem t?la, vyst?elil a chystal se to ud?lat znovu. “Boydene, dejte tu zatracenou zbra? pry?!” vyk?ikl Alford. Svou vlastn? zbra? zasunul do pouzdra. Boyden se p?ekvapen? oto?il na Alforda. Pr?v?, kdy? dal svou zbra? stranou, dron vystoupal v?? a odlet?l. Velitel zu?il. “Co k ?ertu mysl?te, ?e d?l?te, st??let takhle zbran??” zavr?el na Boydena. “Chr?n?m m?sto ?inu,” ?ekl Boyden. “Je to nejsp?? n?jak? blogger, kter? si d?l? fotky.” “Nejsp??,” ?ekl Alford. “A mn? se to nel?b? o moc v?c, ne? v?m. Ale je neleg?ln? sest?elit je. Krom? toho je tato oblast obydlen?. M?l byste to v?d?t.” Boyden provinile sv?sil hlavu. “Promi?te, pane,” ?ekl. Alford se oto?il k Riley. “Drony, k ?ertu!” ?ekl. “Nesn???m dvac?t? prvn? stolet?. Agentko Paige, pros?m, ?ekn?te mi, ?e u? m??eme to t?lo sundat.” “M?te v?c fotek, ne? ty, co jsem vid?la?” zeptala se Riley. “Spoustu s ka?di?k?m detailem,” ?ekl Alford. “M??ete se na n? pod?vat v m? kancel??i.” Riley pok?vala. “Vid?la jsem tu, co jsem pot?ebovala. A vy jste ud?lal dobrou pr?ci, ?e jste udr?el m?sto ?inu pod kontrolou. M??ete ji od??znout.” Alford ?ekl Boydenovi, “Zavolejte krajsk?ho koronera. ?ekn?te mu, ?e u? si m??e p?estat hr?t s prst?ky.” “Rozum?m, veliteli,” ?ekl Boyden a vyt?hl sv?j mobil. “Poj?te,” ?ekl Alford Riley a Lucy. Vedl je ke sv?mu policejn?mu vozu. Kdy? nastoupili a byli na cest?, policista nasm??oval gestem p?es z?branu na hlavn? silnici. Riley si bedliv? v??mala trasy. Vrah p?ijel sv?m vozidlem tam i odjel zp?t stejnou trasou, jakou pou?ili Boyden a Alford. Mezi skladi?t?m a ?elezni?n? trat? nevedla do oblasti jin? cesta. Zd?lo se pravd?podobn?, ?e n?kdo vid?l vrahovo vozidlo, i kdy? jim to nemuselo p?ipadat neobvykl?. Policejn? odd?len? Reedsportu nebylo nic v?c ne? pr??el? obchodu p??mo na hlavn? silnici ve m?st?. Alford, Riley a Lucy ve?li dovnit? a posadili se v kancel??i velitele. Alford na sv?j st?l polo?il ?tos slo?ek. “Tady je v?e, co m?me,” ?ekl. “Kompletn? slo?ka o star?m p??padu p?ed p?ti lety a v?echno, co doposud m?me o v?erej?? vra?d?.” Riley a Lucy se ka?d? chopila slo?ky a za?aly si je prohl??et. Rileynu pozornost upoutaly fotografie prvn?ho p??padu. Ob? ?eny byly p?ibli?n? stejn? star?. Prvn? pracovala ve v?znici, co? pro ni p?edstavilo ur?it? riziko p??padn?ho ?ikanov?n?. Ale ta druh? byla klasifikov?na jako ob?? s n?zk?m rizikem. A neexistovaly ??dn? informace o tom, ?e by ani jedna z nich ?asto nav?t?vovala bary nebo jin? m?sta, na kter?ch by byly obzvl??t? zraniteln?. V obou p??padech je ti, kte?? ?eny znali, popsali jako p??telsk?, n?pomocn? a konven?n?. A p?esto tu musel b?t faktor, kter? vraha pr?v? k t?mto ?en?m p?il?kal. “Ud?lali jste n?jak? pokrok ve vra?d? Marly Blainey?” zeptala se Riley Alforda. “Byla v soudn? pravomoci policie v Eubanksu. Kapit?na Lawsona. Ale j? jsem s n?m na n? pracoval. Nena?li jsme nic u?ite?n?ho. ?et?zy byly oby?ejn?. Vrah je mohl koupit v kter?mkoli ?elez??stv?.” Lucy se naklonila k Riley, aby si prohl?dla stejn? fotky. “I tak jich koupil hodn?,” ?ekla Lucy. “?lov?k by si myslel, ?e by si n?jak? ??edn?k v?iml, ?e si jich n?kdo koupil tolik.” Alford souhlasn? pok?val. “Jo, to jsme si tenkr?t mysleli. Ale kontaktovali jsme v?echna ?elez??stv? kolem. ??dn? ??edn?k si ??dn?ho takov?ho neobvykl?ho prodeje nev?iml. Musel si jich koupil v?dycky jen p?r, tady a tam, ani? by p?il?kal n?jakou pozornost. Kdy? se dostal k vra?d?, m?l po ruce velkou hromadu. Mo?n? ji je?t? m?.” Riley se pod?vala zbl?zka na sv?rac? kazajku, kterou m?la ?ena na sob?. Vypadala identicky jako ta, kter? sv?rala ob?? z p?edchoz? noci. “A co ta sv?rac? kazajka?” zeptala se Riley. Alford pokr?il rameny. “?lov?k by si myslel, ?e n?co takov?ho bude snadn? vystopovat. Ale nic jsme nezjistili. V psychiatrick?ch nemocnic?ch se b??n? vyd?v?. Zkontrolovali jsme v?echny nemocnice ve st?t?, v?etn? jedn?, kter? je hodn? bl?zko. Nikdo si nev?iml, ?e by n?jak? sv?rac? kazajky chyb?ly nebo byly ukradeny.” Nastalo ticho, zat?mco Riley a Lucy pokra?ovali v prohl??en? report? a fotek. T?la byla zanech?na deset mil od sebe. To indikovalo, ?e vrah pravd?podobn? ne?il daleko. Ale t?lo prvn? ?eny bylo bez ceremoni? odhozeno na b?ehu ?eky. B?hem p?ti let, kter? ty dv? vra?dy d?lily, se vrahovo chov?n? ur?it?m zp?sobem zm?nilo. “Tak co si o tomhle chl?pkovi mysl?te?” zeptal se Alford. “Pro? zrovna sv?rac? kazajka a ?et?zy? Nezd? se to b?t p?ehnan??” Riley se na chv?li zamyslela. “Ne v jeho mysli,” ?ekla. “Jedn? se o s?lu. Ob?ti chce omezit ne fyzicky, ale symbolicky. Nejde o prakti?nost. Jde o to, obrat ob?? o moc. Vrah to chce jednozna?n? vyj?d?it.” “Ale pro? ?eny?” zeptala se Lucy. “Jestli chce obrat ob?ti o moc, nebylo by to s mu?i dramati?t?j???” “To je dobr? ot?zka,” odpov?d?la Riley. Vzpomn?la si na m?sto ?inu – jak bylo t?lo pe?liv? vyv??eno. “Ale nezapome?te, ?e nen? siln?,” ?ekla Riley. “Mo?n? to bude ??ste?n? o v?b?ru snadn?j??ch c?l?. ?eny st?edn?ho v?ku, jakou jsou tyto, pravd?podobn? tolik nebudou bojovat. Ale tak? pravd?podobn? v jeho mysli n?co p?edstavuj?. Nebyly vybr?ny jako jednotlivci, ale jako ?eny – a? u? pro n?j ?eny p?edstavuj? cokoli.” Alford cynicky zamru?el. “Tak?e ??k?te, ?e to nebylo nic osobn?ho,” ?ekl. “?e tyto ?eny neud?laly nic, kv?li ?emu byly polapeny a zabity. ?e si vrah dokonce ani nemyslel, ?e si to zaslou?ily.” “Tak to ?asto chod?,” ?ekla Riley. “V m?m posledn?m p??pad? byl vrah zam??en? na ?eny, kter? si koupily panenky. Nez?le?elo mu na tom, k?m byly. V?e, na ?em mu z?le?elo bylo, ?e je vid?l koupit si panenku.” Nastalo znovu ticho. Alford se pod?val na hodinky. “Asi za p?l hodiny m?m tiskovou konferenci,” ?ekl. “Je tu je?t? n?co, o ?em si p?edt?m mus?me promluvit?” Riley ?ekla, “No, ??m d??ve budu moci prov?st s agentkou Vargasovou pohovor s nejbli??? rodinou ob?ti, t?m l?pe. Dnes ve?er, pokud to je mo?n?.” Alford se zamy?len? zamra?il. “Mysl?m, ?e ne,” ?ekl. “Jej? man?el zem?el mlady, asi p?ed patn?cti lety. M? jen p?r dosp?l?ch d?t?, syna a dceru, oba maj? sv? rodiny. Bydl? p??mo ve m?st?. Moji lid? s nimi cel? den prov?d?li pohovory. Jsou opravdu unaven? a zni?en?. Dejme jim ?as do z?tra p?edt?m, ne? si t?m zase budou muset proj?t.” Riley vid?la, ?e Lucy se chyst? n?co nam?tnout, ale tich?m gestem ji zastavila. Bylo od Lucy chytr?, ?e si s rodinou cht?la okam?it? pohovo?it. Ale Riley si byla tak? v?doma, ?e je lep?? si m?stn? policii nerozh?rat, obzvl??t? pokud se jevili tak kompetentn?, jako Alford a jeho t?m. “Ch?pu,” ?ekla Riley. “Pokusme se o z?t?ej?? r?no. A co rodina prvn? ob?ti?” “Mysl?m, ?e v Eubanksu by mohli b?t je?t? n?jac? p??buzn?,” ?ekl Alford. “Pod?v?m se na to. Jen nic neusp?chejme. Koneckonc?, vrah nem? v?bec nasp?ch. Jeho posledn? vra?da byla p?ed p?ti lety a nem? sklony k tomu, aby znovu brzy jednal. Dejme si na ?as, abychom ud?lali v?ci spr?vn?.” Alford vstal ze ?idle. “M?l bych se p?ipravit na tu tiskovou konferenci,” ?ekl. “Chcete se j? z??astnit? M?te p?ipraven? n?jak? prohl??en??” Riley se nad t?m zamyslela. “Ne, mysl?m, ?e ne,” ?ekla. “Bude lep??, kdy? se FBI prozat?m bude udr?ovat v pozad?. Nechceme, aby si vrah myslel, ?e se mu dost?v? moc pozornosti. Je pravd?podobn?j??, ?e se uk??e, kdy? si nebude myslet, ?e se mu dost?v? tolik pozornosti, kolik si zaslou??. Pr?v? te? bude nejlep??, kdy? budete vy ten obli?ej, kter? lidi spat??.” “Dob?e tedy, tak si m??ete ud?lat pohodl?,” ?ekl Alford. “Rezervoval jsem pro v?s pokoje v m?stn?m penzionu. Venku je tak? auto, kter? v?m je k dispozici.” P?isunul p?es st?l k Riley rezerva?n? formul?? a kl??e. S Lucy opustily stanici. * Pozd?ji ve?er Riley sed?la na sedadle v ark??ov?m okn? a d?vala se na hlavn? ulici v Reedsportu. Padl soumrak a za??nala se rozsv?covat pouli?n? sv?tla. No?n? vzduch byl tepl? a p??jemn? a v?e bylo potichu, na dohled nebyli ??dn? report??i. Alford rezervoval pro Riley a Lucy dva rozko?n? pokoje v druh?m poschod? penzionu. ?ena, kter? to m?sto vlastnila, serv?rovala vynikaj?c? ve?e?i. Pak Riley s Lucy str?vily asi hodinu v hlavn? m?stnosti v p??zem? pl?nov?n?m na z?tra. Reedsport bylo opravdov? malebn? a p?kn? m?sto. Za jin?ch okolnost? by to bylo hezk? m?sto na dovolenou. Ale nyn?, kdy? byla Riley mimo diskusi o v?erej?? vra?d?, jej? mysl se zam??ila na rodinn? z?le?itosti. A? do te? si na Petersona cel? den nevzpomn?la. Byl na svobod? a ona to v?d?la, ale nikdo jin? tomu nev??il. Bylo od n? moudr?, nechat v?ci jak jsou? M?la se v?ce sna?it o to, aby n?koho p?esv?d?ila? Zamrazilo j?, kdy? pomyslela na to, ?e ti dva vrazi – Peterson a ten, kter? zde zabil ty dv? ?eny – v tento okam?ik ?ili sv?j ?ivot jak se jim zl?bilo. Kolik dal??ch takov?ch bylo na svobod?, n?kde v tomto st?t?, n?kde v t?to zemi? Pro? byla na?e kultura zamo?en? t?mito pok?iven?mi lidsk?mi bytostmi? Co asi d?laj?? Kuj? pl?ny n?kde o samot? nebo p??jemn? tr?v? ?as se sv?mi p??teli a rodinou – nic netu??c?mi, nevinn?mi lidmi, kte?? nemaj? pon?t? o ??blu, kter? mezi nimi je? V dan? okam?ik nebyl zp?sob, jak by to Riley mohla zjistit. Ale jej? pr?ce byla to zjistit. Tak? se ocitla v ?zkostn?m p?em??len? o April. Nebyl to dobr? pocit, jen tak ji zanechat s jej?m otcem. Ale co jin?ho mohla ud?lat? Riley v?d?la, ?e i kdyby tento p??pad nevzala, objevil by se brzy jin?. Byla prost? p??li? zapleten? do sv? pr?ce, ne? aby mohla ?e?it nezvladatelnou dosp?vaj?c?. Nebyla doma dost ?asto. Riley z n?hl?ho popudu vyndala sv?j mobil a poslala zpr?vu. Ahoj April. Jak se m??? Za p?r vte?in p?i?la odpov??. M?m se fajn, mami. Jak se m?? ty? U? jsi to vy?e?ila? Riley chv?li trvalo, ne? si uv?domila, ?e April m? na mysli ten nov? p??pad. Je?t? ne, napsala. April odpov?d?la, Brzy to vy?e???. Riley se nad t?m pousm?la, vypadalo to jako hlasov?n? o d?v??e. Napsala, Chce? si promluvit? Mohla bych ti te? zavolat. Конец ознакомительного фрагмента. Текст предоставлен ООО «ЛитРес». Прочитайте эту книгу целиком, купив полную легальную версию (https://www.litres.ru/pages/biblio_book/?art=43692263&lfrom=688855901) на ЛитРес. Безопасно оплатить книгу можно банковской картой Visa, MasterCard, Maestro, со счета мобильного телефона, с платежного терминала, в салоне МТС или Связной, через PayPal, WebMoney, Яндекс.Деньги, QIWI Кошелек, бонусными картами или другим удобным Вам способом.