Pouze udatn?

Pouze udatn? Morgan Rice „Morgan Rice to znovu dok?zala! Vytvo?ila silnou sestavu postav a vykouzlila dal?? magick? sv?t. POUZE KDO JE HODEN je kniha pln? intrik, zrad, ne?ekan?ch p??telstv? a v?bec v?ech skv?l?ch ingredienc?, d?ky nim si budete vychutn?vat ka?dou oto?enou str?nku. Tenhle p??b?h je nabit? akc? a p?i jeho ?etb? se nebudete moct odtrhnout.“--Books and Movie Reviews, Roberto MattosOd Morgan Rice, ejprod?van?j?? autorky CESTY HRDINY (zdarma ke sta?en? s v?ce ne? 1 000 p?tihv?zdi?kov?mi recenzemi), p?ich?z? nov? strhuj?c? fantasy s?rie.V knize POUZE UDATN? (Cesta oceli — kniha druh?) je sedmn?ctilet? Royce na ?t?ku a bojuje o svou svobodu. Znovu se setk?v? s farm??i ze sv? vesnice, aby se pokusil zachr?nit sv? bratry a nadobro uprchnout.Genevieve mezit?m odhaluje ?okuj?c? tajemstv?, je? zm?n? zbytek jej?ho ?ivota. Stoj? p?ed rozhodnut?m, zda riskovat vlastn? ?ivot, aby zachr?nila ten Royc?v — a?koli ten v???, ?e ho zradila.Aristokracie chyst? v?lku proti poddan?m, kter? m??e zachr?nit jenom Royce. Jen?e Roycova jedin? nad?je spo??v? v jeho tajemn?ch sil?ch — sil?ch, o nich? si nen? jist?, zda je je?t? m?.POUZE UDATN? vypr?v? epick? p??b?h o p??telstv? a milenc?ch, o ryt???ch a ?ct?, o zrad?, osudu a l?sce. Je to p??b?h o udatnosti a vtahuje n?s do sv?ta fantazie, do kter?ho se zamiluj? v?echny ?ten??i i ?ten??ky v?ech v?kov?ch kategori?. T?et? kniha v s?rii — POUZE P?EDUR?EN? — je nyn? rovn?? k dispozici v p?edprodeji. POUZE UDATN? (Cesta oceli — Kniha druh?) MORGAN RICE Morgan Rice Morgan Rice je autorkou epick? fantasy s?gy ?AROD?J?V PRSTEN, kter? obsahuje 17 knih, podle USA Today je tato s?ga bestsellerem ??slo jedna; podle USA Today jsou bestsellerem ??slo jedna tak? jej? dal?? s?gy, jako jsou: s?rie UP??? ?URN?LY, obsahuj?c? 12 knih; s?rie TRILOGIE P?E?IT?, postapokalyptick? thriller; epick? fantasy s?rie KR?LOV? A ?AROD?JOV?, skl?daj?c? se ze ?esti knih; a tak? epick? fantasy s?gy KORUNY A SL?VY, skl?daj?c? se z osmi knih; epick? fantasy s?gy TR?N PRO SESTRY sest?vaj?c? z osmi ??st?; nov? sci-fi s?rie INVAZN? KRONIKY sest?vaj?c? ze ?ty? knih, jejich? po?et d?le roste; a nov? fantasy s?rie OLIVER BLUE A ?KOLA PRO VIDOUC?, sest?vaj?c? zat?m ze t?? knih, jejich? po?et d?le roste a nov? fantasy s?rie CESTA OCELI, sest?vaj?c? zat?m ze t?? knih, jejich? po?et d?le roste. Autor?iny knihy jsou dostupn? v ti?t?n? i audio verzi, a byly p?elo?eny do v?ce ne? 25 jazyk?. Morgan se r?da zaj?m? o n?zory sv?ch ?ten???, tak?e se pros?m nezdr?hejte nav?t?vit jej? webov? str?nky www.morganricebooks.com (http://www.morganricebooks.com), kde se m??ete p?idat do seznamu kontakt?, z?skat knihu zdarma, stejn? jako dal?? ak?n? bonusy, st?hnout si zdarma aplikace, m?t p?ehled o posledn?ch novink?ch, p?idat se na autor?in Facebook ?i Twitter, a jednodu?e b?t s Morgan v kontaktu! Vybran? ohlasy na tvorbu Morgan Rice “Pokud jste si mysleli, ?e po p?e?ten? s?gy ?AROD?J?V PRSTEN u? nebudete m?t pro co ??t, m?lili jste se. Ve VZESTUPU DRAK? p?i?la Morgan Rice s n???m, co se zd? b?t p??slibem dal?? brilantn? s?rie, kter? n?s zavede do fantasy sv?ta pln?ho trol?, drak?, odvahy, cti, udatnosti, magie a v?ry ve vlastn? osud. Morgan dok?zala vytvo?it siln? postavy, kter? n?s p?im?j? je obdivovat na ka?d? str?nce... Doporu?uji do knihovny ka?d?ho ?ten??e, kter? miluje dob?e napsanou fantasy literaturu.” --Books and Movie Reviews Roberto Mattos “Akc? nabit? fantasy, kter? jist? pot??? fanou?ky p?edchoz?ch knih od Morgan Rice, stejn? jako fanou?ky d?l jako je s?rie ODKAZ DRA??CH JEZDC? od Christophera Paoliniho…. Fanou?ci fikce pro mlad? budou toto posledn? d?lo Riceov? hltat a pak ?kemrat o p??davek.” --The Wanderer, A Literary Journal (koment?? k Vzestup drak?) “Odu?evn?l? fantasy, kter? do sv?ho p??b?hu sp??d? vl?kna z?had a intrik. Cesta hrdiny je o z?sk?v?n? odvahy a uv?dom?n? si smyslu ?ivota, kter? vede k r?stu, dosp?losti a dokonalosti….Pro v?echny, kdo hledaj? nap?nav? fantasy dobrodru?stv?, hrdiny a ak?n? pojat? sled ud?lost?, kter? ?ene Thora po cest?, na n?? se z mal?ho d?tsk?ho sn?lka postupn? st?v? mlad?m mu?em, jen? neohro?en? ?el? nebezpe??, i kdy? jsou vyhl?dky na p?e?it? b?dn?….A to je pouh? za??tek epick? s?gy pro mlad? ?ten??e.” --Midwest Book Review (D. Donovan, eBook Reviewer) “?AROD?J?V PRSTEN m? v?echny rysy pot?ebn? pro jasn? ?sp?ch: hlavn? i vedlej?? p??b?h, z?hadn? atmosf?ra, state?n? ryt??i a rozkv?taj?c? vztahy, kter? zaceluj? r?ny na zlomen?ch srdc?ch, a d?le tak? podvod ?i zrada. Slibuje dlouh? hodiny z?bavy a jist? uspokoj? v?echny v?kov? kategorie. D?lo najde sv? m?sto v knihovn?ch u v?ech p??znivc? fantasy literatury.” --Books and Movie Reviews, Roberto Mattos “V t?to akc? nabit? prvn? knize epick? fantasy s?rie ?arod?j?v prsten (kter? m? moment?ln? ji? 14 svazk?), Riceov? p?edstavuje ?ten???m ?trn?ctilet?ho Thorgrina „Thora“ McLeoda, jeho? sen je st?t se voj?kem St??brn?ch, elitn? jednotky ryt???, kter? slou?? kr?li… Riceov? skv?le p??e a m? fascinuj?c? p?edpoklady.” --Publishers Weekly Knihy od Morgan Rice OLIVER BLUE A ?KOLA PRO VIDOUC? KOUZELN? TOV?RNA (Kniha ?.1) KOULE KANDRY (Kniha ?.2) OBSIDI?NI (Kniha ?.3) OHNIV? ?EZLO (Kniha ?. 4) INVAZN? KRONIKY VYS?L?N? (Kniha ?. 1) P?IST?N? (Kniha ?. 2) STOUP?N? (Kniha ?. 3) CESTA OCELI POUZE KDO JE HODEN (Kniha ?. 1) POUZE UDATN? (Kniha ?. 2) TR?N PRO SESTRY TR?N PRO SESTRY (Kniha ?. 1) DV?R PRO ZLOD?JE (Kniha ?. 2) P?SE? PRO SIROTKY (Kniha ?. 3) ?ALOZP?V PRO PRINCE (Kniha ?. 4) KLENOT PRO ?LECHTU (Kniha ?. 5) POLIBEK PRO KR?LOVNY (Kniha ?. 6) KORUNA PRO ZABIJ?KY (Kniha ?. 7) SPONA PRO D?DICE (Kniha ?. 8) KORUNY A SL?VY OTROKYN?, BOJOVNICE, KR?LOVNA (Kniha ?. 1) TULA?KA, V?ZE?KYN?, PRINCEZNA (Kniha ?. 2) RYT??, N?SLEDN?K, PRINC (Kniha ?. 3) REBEL, P??EC, KR?L (Kniha ?. 4) VOJ?K, BRATR, ?AROD?J (kniha ?. 5) HRDINKA, ZR?DKYN?, DCERA (kniha ?. 6) VL?DCE, RIVAL, VYHNANEC (kniha ?. 7) V?T?Z, PORA?ENEC, SYN (kniha ?. 8) KR?LOV? A ?AROD?JOV? VZESTUP DRAK? (Kniha ?. 1) VZESTUP STATE?N?CH (Kniha ?. 2) T?HA CTI (Kniha ?. 3) FALE?N? CHRABROST (Kniha ?. 4) ???E ST?N? (Kniha ?. 5) NOC ODV??N?CH (Kniha ?. 6) ?AROD?J?V PRSTEN CESTA HRDINY (Kniha ?. 1) POCHOD KR?L? (Kniha ?. 2) OSUD DRAK? (Kniha ?. 3) POK?IK CTI (Kniha ?. 4) SLAVN? P??SAHA (Kniha ?. 5) ?TOK CHRABR?CH (Kniha ?. 6) OB?AD ME?? (Kniha ?. 7) MOC ZBRAN? (Kniha ?. 8) NEBE KOUZEL (Kniha ?. 9) MO?E ?T?T? (Kniha ?. 10) PANOV?N? OCELI (Kniha ?. 11) ZEM? OH?? (Kniha ?. 12) VL?DA KR?LOVEN (Kniha ?. 13) BRATRSK? P??SAHA (Kniha ?. 14) SEN SMRTELN?K? (Kniha ?. 15) RYT??SK? KL?N? (Kniha ?. 16) DAR BITVY (Kniha ?. 17) TRILOGIE P?E?IT? AR?NA JEDNA: OTROK??I (Kniha ?. 1) AR?NA DV? (Kniha ?. 2) AR?NA T?I (Kniha ?. 3) UP??? ?URN?LY PROM?N?N? (Kniha ?. 1) MILOVAN? (Kniha ?. 2) ZRAZEN? (Kniha ?. 3) P?EDUR?ENA (Kniha ?. 4) ??DAN? (Kniha ?. 5) V?d?li jste, ?e jsem napsala n?kolik s?ri? knih? Pokud jste je v?echny ne?etli, klikn?te na obr?zek n??e a st?hn?te si jejich ?vodn? knihy! Chcete knihy zdarma? Zaregistrujte se na e-mail list Morgan Rice a z?skejte zdarma 4 knihy, 3 mapy, 1 aplikaci, 1 hru, 1 grafick? rom?n a exkluzivn? d?rky! Pro registraci nav?tivte: www.morganricebooks.com (http://www.morganricebooks.com) Copyright © 2018 Morgan Rice. V?echna pr?va vyhrazena. S v?jimkou povolen? podle U.S. Copyright Act 1976, ??dn? z ??st? t?to publikace nesm? b?t, bez p?edchoz?ho svolen? autora, za ??dn?ch okolnost? reprodukov?na, distribuov?na nebo p?ev?d?na do jak?chkoliv jin?ch form?t?, ani uchov?v?na ve sd?len? datab?zi. Tento ebook je licencov?n v?lu?n? pro Va?e osobn? vyu?it?. Tento ebook nesm? b?t d?le prod?v?n nebo darov?n ostatn?m lidem. Pokud chcete knihu sd?let s dal?? osobou, zakupte si pros?m dal?? kopie. Pokud ?tete tuto knihu, ale nezakoupili jste si ji, nebo nebyla zakoupena pouze pro Va?e pou?it?, vra?te ji pros?m a po?i?te si svou vlastn? kopii. D?kujeme, ?e respektujete usilovnou pr?ci, kterou autorka na vznik tohoto titulu musela vynalo?it. Obsah t?to knihy je fiktivn?. Jm?na, osobnostn? charakteristiky, organizace, m?sta, ud?losti a konflikty jsou beze zbytku produktem autor?iny p?edstavivosti, nebo je jejich pou?it? fiktivn?. Jak?koliv podobnost se skute?n?mi osobami, a? ji? ?iv?mi nebo mrtv?mi, je ?ist? n?hodn?. Ob?lka (https://www.shutterstock.com/g/bindemanis) Dmitrijs Bindemanis pou?ito v licenci Shutterstock.com. OBSAH KAPITOLA PRVN? (#u108b07e6-b1f5-5cc6-bc80-eddbd8ee7d12) KAPITOLA DRUH? (#u5a3dc61e-b67c-582a-9621-7821381e51ae) KAPITOLA T?ET? (#ub24b1d2c-b7c6-5354-b8d5-dfcf60ac4cc9) KAPITOLA ?TVRT? KAPITOLA P?T? (#uaab547ae-0be0-53af-90e6-c171fdf4a44f) KAPITOLA ?EST? (#litres_trial_promo) KAPITOLA SEDM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA OSM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DEV?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DES?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA JEDEN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?TRN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA PATN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?ESTN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA SEDMN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA OSMN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DEVATEN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? PRVN? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? DRUH? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? T?ET? (#litres_trial_promo) KAPITOLA PRVN? Royce vysko?il na prvn?ho kon?, na kter?ho narazil a vyjel. Nev??mal si p?itom k?iku, kter? se za n?m oz?val. P?itiskl se ke ko?sk?m z?d?m, aby se vyhnul ??p?m, kter? svi?t?ly kolem. Jeho my?lenky uh?n?ly t?m?? stejn? rychle jako jeho k??. Vzpomn?l si na ?lechtice, kter?ho pr?v? zabil kop?m. Je?t? hor?? bylo, ?e se mu hlavou honily my?lenky na Genevieve. Neda?ilo se mu zapudit vzpom?nku na to, jak ji vid?l nad j?mou. Vedle mu?e, kv?li kter?mu ho opustila. Tyhle my?lenky ho m?lem p?im?ly zastavit a vzd?t se mu??m za n?m. Kup?edu ho hnal jen ?ist? vztek. Pob?zel kon? do trysku. Zezadu p?ilet?ly dal?? ??py. Od budov, kter? byly kamenn?, se odr??ely. V t?ch d?ev?n?ch prost? uv?zly. Lid? uskakovali p?ed uh?n?j?c?m kon?m a Royce m?l co d?lat, aby do n?kter?ho z nich nenarazil. Musel p?itom bojovat s ot??emi, trhat ko?skou hlavou ze strany na stranu a poslouchat dun?n? kopyt na dl??d?n?. K jejich staccatu se p?idala dal?? kopyta. Jezdci na kon?ch se sna?ili Royce dohnat. N?kte?? z nich byli mo?n? ryt??i, v?t?ina jich ale vypadala, ?e jde o pobo?n?ky, kte?? vykon?vali pr?ci sv?ch nad??zen?ch, zat?mco ?lechta se dr?ela v bezpe??. „Za n?m!“ za?val jeden z nich. „Zabijte vraha!“ Royce v?d?l, ?e pokud ho dopadnou, nebude ho ?ekat nic dobr?ho. Trestem za vra?du byla smrt a on p??mo p?ed nimi zabil jejich v?vodu. Nevzdaj? se, dokud ho nedopadnou, nebo dokud jim ?pln? nezmiz?. Prozat?m se jen mohl sna?it udr?et si sv?j n?skok. Pob?zel kraden?ho kon?, ?asto m?nil sm?r a doufal, ?e p?itom nespadne. Royce sev?el k?i???lov? me?, nehodlal sv?j stisk povolit ani na krati?k? okam?ik. Jeden z jezdc? se dostal bl??. Kop? p?ipraven? tak, aby Royce zas?hl. Ten odsekl hlavici zbran? a pak za?to?il na mu?e, kter? ji dr?el. Pron?sledovatel spadl z kon? a Royce jel d?l. Mu?? za n?m st?le p?ib?valo. Bylo jich a? p??li?. Dokonce i p?i v?? s?le a dovednostech, kter? Royce m?l, nemohl doufat, ?e se zvl?dne vypo??dat s tolika mu?i sou?asn?. Musel se d?l sna?it jim ujet. Zat?m m?l mo?nost p?em??let, jak z toho v?eho vyv?znout. Vyjel z m?sta, pevnost nad n?m se pomalu zmen?ovala, zat?mco se od n? Royce vzdaloval do otev?en? krajiny. P?eskakoval p??kopy a br?zdy v zem?d?lsk? krajin?. Byla protkan? pot??ky a Royce vyb?ral ty neju??? stezky a nutil kon? potoky p?eskakovat m?sto toho, aby jimi prob?hal. P?i ka?d?m zav?h?n? by se toti? pron?sledovatel? p?ibl??ili je?t? v?c. Zam??il k jedn? z farem obehnan?ch zd?. P?esko?il kamennou z?dku, ani? by se j? jeho k?? dotkl. Kdy? se ohl?dl, vid?l Royce, jak k?? jednoho z jeho pron?sledovatel? kopyty zavadil o ze? klop?tl. Srazil p?itom s sebou dal??ho jezdce. Jen?e to nesta?ilo. K Roycovi se p?ibl??il dal?? jezdec. Vysko?il ze sedla a vrhl se na Royce, jako by doufal, ?e ho sraz? k zemi. Royce se zap?el v sedle a m?l co d?lat, aby se udr?el. Bu?il p?itom do mu?e lokty i hlavou. Zahl?dl z?blesk ?epele d?ky – mu? se ho chystal bodnout. Royce prudce trhl ot??emi a sou?asn? se do mu?e op?el. Ten spadl z p?d?c?ho kon? a s k?upnut?m dopadl na zem, kde z?stal nehnut? le?et. Royce kon? znovu pob?dl, ale vzd?lenost mezi n?m a pron?sledovateli se st?le zkracovala. Royce v?d?l, ?e nem? ?anci jim prost? ujet. Byli p??li? odhodlan? a on netu?il, jestli jeho k?? vydr?? d?le ne? ti jejich. Dokonce i kdyby ano, bylo jen ot?zkou ?asu, kdy ??p z loveck?ho luku zran? jeho zv??e tak v??n?, ?e u? nebude moct pokra?ovat. Musel p?ij?t na n?co jin?ho. V?iml si p?ed sebou rokliny, p?es kterou se klenul m?stek. Royce m?stek ignoroval a zam??il k m?stu, kde p?es rokli le?el siln? strom. Jako mal? p?es n?j s bratry b?hal skoro po??d. Nev?d?l ale, jestli n?co podobn?ho zvl?dne i jeho k??. Byla to ale jeho nejlep?? mo?nost, tak?e zv??e navedl sm?rem ke kmeni, p?inutil ho na n?j vstoupit a skoro p?itom ani nezpomalil. Royce c?til, jak jeho koni klou?ou kopyta. V jednu chv?li zatajil dech, ale nakonec se mu poda?ilo dostat na druhou stranu. V tu chv?li kolem prolet?ly dal?? ??py. Royce se obr?til a vid?l jak se kon? pron?sledovatel? vzp?naj?. O?ividn? se jim necht?lo vstoupit na hnij?c? kmen. Royce do n?j n?kolikr?t sekl k?i???lov?m me?em a d?evo povolilo. Cel? kmen spadl do ?eky bur?cej?c? na dn? rokle. „Tohle je dlouho nezdr??,“ za?eptal Royce sv?mu koni a znovu ho pob?dl do trysku. Mu?i na opa?n? stran? rokle mezit?m obr?tili kon? k m?stku. Sv?m man?vrem si vybojoval minutu, mo?n? dv?. Royce v?d?l, ?e je mus? naplno vyu??t, aby se mu poda?ilo ut?ct. Sou?asn? v?d?l, ?e nem??e jen ut?kat. Ut?k?n?m by ni?eho nedos?hl. Ut?k?n?m by nic nezm?nil. V pln? rychlosti zam??il k lesu a sna?il se p?em??let. Kr?il se p?ed n?zk?mi v?tvemi a sna?il se dostat z dohledu pron?sledovatel?. V lese bylo ticho, a? na zvuky drobn?ch zv??at a ?t?betaj?c?ch pt?k?, zur?en? vody a ?um?n? strom?. N?kde v d?lce bylo sly?et zvuk plechov? p???alky. Royce doufal, ?e k n?mu nenavede voj?ky. Necht?l, aby m?l probl?my je?t? n?kdo dal??. Ta my?lenka ho p?im?la na chv?li zastavit. Kdyby zam??il k vesnici, jeho pron?sledovatel? by tam ?li za n?m. Pokud ale do vesnice nevyraz?, nepoda?? se mu z?skat podporu. A co bylo hor?? – v?vodovi mu?i do n? stejn? mohli zam??it a trestat v?echny, kdo byli ve spojen? s chlapcem, kter? zp?sobil smrt jejich p?na. Musel vymyslet, jak v?vodovy mu?e odl?kat od vesnice a sou?asn? si z?skat ?as na v?e, co musel ud?lat. Zvuk plechov? p???alky se ozval znovu a Royce zam??il sm?rem, odkud p?ich?zel. Vedl kon? mezi stromy. Sna?il se postupovat co nejrychleji, byl si dob?e v?dom, jak m?lo ?asu sta?? k p?ekon?n? vzd?lenosti mezi kmenem a m?stkem a tu?il, ?e pot?ebuje vyu??t ka?dou sekundu, kterou m? k dispozici. Na prvn? prase narazil ani ne za minutu. Vid?l ho, jak ryje ryp?kem v zemi a hled? houby nebo n?co jin?ho, co by mohlo se?rat. Kdyby Royce nesed?l na koni, m?lo by h?bet t?m?? ve v??ce jeho pasu. Nas?valo ryp?kem vzduch a v?bec si ho nev??malo. Mezi stromy se jich pohybovalo v?cero. ?muchaly a hledaly cokoli, co by mohly se?rat. Ka?d? z nich bylo ozna?en? a Royce si v?iml zna?ek nejm?n? tuctu r?zn?ch farem. Hudba plechov? p???alky vych?zela z m?sta nedaleko – z pl?cku obklopen?ho ol?emi. Royce skrz n? vid?l mlad?ho mu?e sed?c?ho na dubov?m pa?ezu. „Zdrav?m,“ vyk?ikl mlad?k, kdy? si Royce v?iml. Zam?val mu rukou, ve kter? sv?ral p???alku. „Rad?i je? opatrn?. Prasata jsou sice v?t?inou v klidu, ale kdybys je vypla?il, mohli by tomu tv?mu koni podrazit nohy.“ „Jedou sem mu?i,“ pronesl Royce, proto?e si myslel, ?e nejlep?? bude mluvit p??mo. Mlad?kovi by se ur?it? nel?bilo, kdyby na n?j zkou?el n?jak? triky. „Mu?i, kte?? m? cht?j? zab?t nebo zajmout.“ Pas??ek vep?? se zatv??il ustaran?. „A co to m? spole?n?ho se mnou?“ zeptal se. „J? tu jen pasu prasata.“ „Mysl??, ?e n?koho, jako jsou oni, to bude zaj?mat?“ zeptal se Royce. Ka?d? roln?k v?d?l, jac? dok??ou b?t v?vodovi mu?i a jak nebezpe?n? bylo st?t jim v cest?, kdy? byli na lovu. „Ne,“ uznal pas??ek. Prohl?dl si Royce. „A pro? t? vlastn? lov??“ Royce p?edpokl?dal, ?e kdyby chlapci ?ekl pravdu, bylo by to na n?j u? moc. Jen?e co jin?ho mu zb?valo? T??ko mohl tvrdit, ?e je pytl?k. „J? jsem… zabil jsem v?vodu,“ pronesl Royce, proto?e ho nic jin?ho nenapadlo. Nemohl ??dat, to, co se chystal ??dat, ani? by chlapci ?ekl pravdu. „Jeho mu?i m? pron?sleduj? a pokud m? chyt?, je po mn?.“ „Tak?e je chce? nav?st mezi moje prasata?“ zeptal se pas??ek. „A co se stane se mnou, kdy? se sem dostanou?“ „To u? jsem vymyslel,“ ?ekl Royce. Sesko?il z kon? a podal chlapci ot??e. „Vezmi si m?ho kon?. Odje? odsud. Pro n?s oba je to ta nejlep?? mo?nost.“ „Chce?, abych p?edst?ral, ?e jsem ty?“ obo?il se na n?j pas??ek. „Po tom, co jsi ud?lal? ?la by po mn? polovina kr?lovstv?.“ Royce p?ik?vl. Nebyli si v?bec podobn?. Royce byl mnohem statn?j?? a svalnat?j??. Sice m?li oba blond vlasy po ramena, ale nikdo si je nikdy spl?st nemohl. I rysy v obli?eji m?li jin? – pas??ek m?l kulat? a p??telsk? obli?ej, zat?mco Royce m?l ost?e ?ezan? rysy zocelen? n?sil?m. „Jen na chv?li. Um?? jezdit, nebo ne?“ „Jo, t?ta na tom trval. Cv?lal jsem s na??m ta?n?m kon?m po pol?ch.“ „Tenhle k?? bude rychlej?? ne? ten, na kter?ho jsi zvykl?,“ upozornil ho Royce s ot??emi v ruce. „Vezmi si ho a chv?li p?ed nimi uj??d?j. Pak ho pus? n?kde, kde t? neuvid?. Nepoznaj?, ?e jsi na koni byl ty a budou m? d?l hledat.“ Royce si byl jist?, ?e to m??e vyj?t. Pokud si pas??ek udr?? n?skok, pak bude v bezpe?? ve chv?li, kdy se jim ztrat? z dohledu. „A to je v?e, co m?m ud?lat?“ zeptal se pas??ek. Royce vid?l, jak nad t?m p?em??l?. „Jen je odve? pry? od vesnic,“ ?ekl. „Mus?m se vr?tit do t? svoj? a ty se bude? moct vr?tit k sob? dom?, jakmile se jim ztrat?? z dohledu.“ „Tak?e se sna??? vykroutit z vra?dy?“ zeptal se chlapec. Royce ho ch?pal. Pas??ek vep?? se necht?l zapl?tat do n??eho tak o?kliv?ho. Jen?e tak to nebylo. On tam nebyl, kdy? Royce vrhl o?t?p. „Ka?d? den n?s utiskuj?,“ ?ekl Royce. „Jen si berou a berou a nic n?m za to ned?vaj?. V?voda mi vzal ?enu, kterou jsem miloval a dal ji sv?mu synovi. Uv?znil m? na ostrov?, kde jsem vid?l chlapce v m?m v?ku, jak je masakruj?. Musel jsem bojovat na ?ivot a na smrt v jedn? z jam! Je ?as to zm?nit. Je ?as, abychom v?e zm?nili k lep??mu.“ Chlapec zva?oval jeho slova. „Pokud se nevr?t?m do sv? vesnice, zem?e spousta lid?,“ pokra?oval Royce. „Pokud tam ale p?jdu a oni m? budou sledovat, zem?e jich je?t? v?c. Pot?ebuji tvoji pomoc.“ Pas??ek ud?lal krok kup?edu. „Dostanu za tohle zaplaceno?“ Royce rozp??hl ruce. Nic nem?l. „Pokud t? pak najdu, vymysl?m zp?sob, jak ti to vr?tit. Jak t? najdu?“ „Jsem Berwick z Horn?ho Le?amu.“ Royce p?ik?vl a zd?lo se, ?e pas??kovi to tak sta??. Vzal si Roycova kon? a vysko?il na n?j. Pob?dl ho kup?edu a vyrazil mezi stromy sm?rem, kter?m nebyla ??dn? z vesnic, kter? Royce znal. Royce si vydechl ?levou. Ta ale netrvala dlouho. Po??d se je?t? musel ztratit. P?esunul se zp?tky mezi stromy, na?el si m?ste?ko, na kter?m se mohl p?ikr?it ve st?nu kmene a za cesm?nov?mi v?tvemi. Skr?en? nehnut? ?ekal. T?m?? ani ned?chal nap?t?m. Prasata kolem pokra?ovala v ryt? v zemi. Jedno z nich se k n?mu p?ibl??ilo a o?ich?valo ke?, za kter?m byl schovan?. „Vypadni,“ za?eptal Royce a p??l si, aby zv??e ode?lo. Kdy? zaslechl bl???c? se zvuk kopyt, ztichl. V zorn?m poli se mu objevili jezdci. V?ichni dob?e vyzbrojen? i vystrojen?. Vypadali je?t? vztekleji ne? na za??tku. Royce v??n? doufal, ?e pas??ka vep?? svou lst? neohrozil a? p??li?. Mo?n? ho do sv?ho ?t?ku nem?l zatahovat. Jedno z prasat se k n?mu nep?est?valo p?ibli?ovat. Royce m?l pocit, ?e jeden z mu?? sleduje pr?v? tohle prase. Z?stal naprosto nehnut? – dokonce ani nemrkal. Kdyby prase na jeho p??tomnost jakkoli zareagovalo, mu?i by ho jist? na?li a zabili. Mu? pak odvr?til pohled a voj?ci znovu vyrazili. „Pohyb!“ vyk?ikl jeden z nich. „Nem??e b?t daleko!“ Voj?ci vyrazili pry? cestou, kterou p?edt?m odjel pas??ek vep??. Nejsp?? sledovali jeho stopy. I kdy? u? byli pry?, Royce st?le z?st?val v ?krytu. Sv?ral v ruce j?lec me?e a ?ekal. Cht?l se p?esv?d?it, ?e nejde o past, ?e se ho nesna?? vyl?kat ven. Nakonec se odhodlal vyj?t ven. Vystoupil na m?tinu a odstrkoval p?itom prasata. Rozhl?dl se a sna?il se p?ij?t na to, kter?m sm?rem byla jeho vesnice. D?ky sv? lsti z?skal trochu ?asu, ale i tak musel jednat rychle. Musel se dostat dom? d??v, ne? tam v?vodovi mu?i v?echny pobij?. KAPITOLA DRUH? Genevieve mohla jen ti?e sed?t ve velk? s?ni a sledovat, jak jej? man?el zu??. Ve chv?l?ch, kdy nezu?il, byl na Altfora vlastn? docela p??jemn? pohled. M?l del?? kudrnat? hn?d? vlasy, ostr? rysy a hlubok? tmav? o?i. Genevieve si ho ale v?dycky p?edstavovala jako navztekance, jako by pr?v? to bylo jeho skute?n? j?. Neodva?ovala se pohnout, aby na sebe neuvrhla jeho hn?v. O?ividn? v tom nebyla sama. V?ichni ostatn? v?vodovi slou??c? a nohsledi jen nehnut? a ml?ky post?vali, necht?li k sob? p?it?hnout jeho pozornost. Dokonce i Moira jako by se dr?ela zp?tky, i kdy? se po??d stav?la tak, aby ji Genevieve dob?e vid?la. Byla jej?mu man?elovi bli??? ne? ona a to ve v?ech sm?rech. „M?j otec je mrtv?!“ vyk?ikl Altfor, jako by snad v m?stnosti byl n?kdo, kdo je?t? nev?d?l, co se stalo v j?m?. „Nejd??v m?j bratr a te? m?j otec. Oba je zavra?dil zr?dce a zd? se, ?e mi k tomu nikdo z v?s nem? co ??ct.“ Genevieve p?ipadal jeho vztek nebezpe?n?, byl p??li? divok? a ne??zen?, sna?il se naj?t n?koho, na koho by mohl hodit vinu. Uv?domila si, ?e by byla r?da, kdyby tu s n? byl Royce, ale sou?asn? byla r?da, ?e tu nen?. Je?t? hor?? bylo, ?e ji z jeho nep??tomnosti bodalo u srdce. P??la by si, aby mohla ud?lat n?co jin?ho, ne? jen st?t po boku sv?ho man?ela a sledovat ho z okraje j?my. Jedna jej? ??st by te? cht?la b?t s Roycem a Genevieve nemohla dovolit, aby to na n? Altfor poznal. U? te? b?snil a j? bylo jasn?, ?e by si sv?j vztek klidn? mohl vyb?t na n?. „Tak bude to n?kdo ?e?it?“ za?val Altfor. „Pr?v? na to jsem se cht?l zeptat, synov?e,“ ozval se drsn? hlas. Kdy? si Genevieve v?imla mu?e, kter? vstoupil do m?stnosti, m?la chu? se p?ed n?m ukr?t stejn? jako p?ed Altforem. P?ed Altforem se cht?la ukr?t, proto?e se b?la jeho bur?cej?c?ho vzteku. Na tomhle mu?i ale bylo n?co podivn? klidn?ho a chladn?ho. Jako by byl z ledu. Byl asi o dvacet let star?? ne? Altfor, ??dly mu vlasy a m?l ?t?hlou postavu. Zd?lo se, ?e se op?r? o h?l, ale kdy? se Genevieve pod?vala l?pe, zjistila, ?e je to dlouh? me? v pochv?. Z mu?ov?ch pohyb? usoudila, ?e se o n?j mu? op?r? kv?li n?jak?mu zran?n?, ne kv?li v?ku. „Str??ku Alistaire,“ pozdravil ho Altfor. „My jsme… t? ne?ekali.“ Altfor vypadal, jako by ho p??chod jeho str?ce rozru?il. Genevieve to p?ekvapilo. Altfor m?l d??v v?echno pod kontrolou, ale p??tomnost star??ho mu?e ho ?pln? zm?nila. „To je vid?t,“ pronesl mu?. Sev?el v ruce dlouh? me?, o kter? se op?ral. „Vzhledem k tomu, ?e jsi m? nepozval na svatbu, sis nejsp?? myslel, ?e z?stanu na sv?m panstv?, do m?sta u? nevkro??m a dovol?m ti, abys po smrti m?ho bratra v?echno zni?il.“ Rozhl?dl se a pohledem vyhledal Genevieve. „Blahop?eji ke svatb?, d?v?e. Synovec si o?ividn? vyb?r? tup? ovce.“ „Ty… takhle se mnou mluvit nebude?,“ vyhrkl Altfor. Z?ejm? mu chv?li trvalo, ne? si uv?domil, ?e by se m?l zastat i Genevieve. „Ani s moj? ?enou. J? jsem v?voda!“ Alistair p?e?el ke Genevieve a tasil me?. V jeho ruce p?sobila zbra? dojmem, ?e nic nev???. P?esto bylo jasn?, ?e je ostr? jako b?itva. Genevieve ztuhla. Kdy? j? Altfor?v str?c p?ilo?il ?epel ke krku, neodva?ovala se nadechnout. „Mohl bych j? pod??znout krk a ??dn? z tv?ch mu?? by se mi v tom nepokusil zabr?nit,“ pronesl Alistair. „A ty u? v?bec ne.“ Genevieve se na Altfora nemusela ani pod?vat a p?esto v?d?la, ?e je to pravda. Nebyl to typ man?ela, kter? by ji br?nil za ka?dou cenu. Nikdo z dvo?an? by j? nepomohl a Moira… Moira se na ni d?vala, jako by nap?l doufala, ?e to Alistair skute?n? ud?l?. Genevieve se musela zachr?nit sama. „Pro? bys m? zab?jel, m?j pane?“ zeptala se. „A pro? ne?“ op??il. „Jist?, jsi hezk?, m?? blon?at? vlasy, zelen? o?i, jsi ?t?hl?, kdo by t? necht?l za ?enu? Rolnick?ch dcer je ale v?ude dost.“ „M?la jsem dojem, ?e v m?m man?elstv? jde o n?co v?c,“ odpov?d?la Genevieve a sna?ila se p?itom zn?t co nejklidn?ji. S ?epel? u krku to nebylo nic lehk?ho. „Ud?lala jsem n?co, ??m jsem t? urazila?“ „Nev?m, d?v?e. Urazila?“ zeptal se a Genevieve m?la pocit, ?e j? jeho o?i pronikaj? hluboko pod k??i. „N?kdo poslal zpr?vu, ve kter? byla informace o sm?ru chlapce, kter? zavra?dil m?ho bratra. Jen?e ta zpr?va dorazila, a? kdy? bylo p??li? pozd?. Nev?? o tom n?co?“ Genevieve o tom v?d?la v?echno, proto?e to byla ona, kdo tu zpr?vu zdr?el. Ud?lala v?e, co bylo v jej?ch sil?ch, ale i tak m?la pocit, ?e to nebylo dost. Ne vzhledem k tomu, co c?tila k Roycovi. P?esto se j? poda?ilo udr?et klidn? v?raz p?edst?ran? nevinnosti, proto?e pr?v? tohle te? byla jej? jedin? obrana. „M?j pane, j? ti nerozum?m,“ vydechla. „S?m jsi ?ekl, ?e jsem jen rolnick? dcera – jak bych mohla zdr?et podobnou zpr?vu?“ Opatrn? poklekla a d?vala si p?itom pozor, aby se nezranila o jeho me?. „Tvoje rodina mi prok?zala obrovskou ?est,“ ?ekla. „Vybral si m? tv?j synovec, v?voda. Ud?lal ze m? svoji ?enu a zajistil mi tak nov? postaven?. ?iju si tak, jak se mi nikdy ani nesnilo. Pro? bych d?lala n?co, ??m bych to ohrozila? Pokud opravdu mysl??, ?e jsem zr?dce, pak m? zabij, m?j pane. Zabij m?.“ Genevieve vyu??vala svoji nevinnost jako ?t?t. Doufala, ?e bude sta?it k odra?en? me?e, kter? se j? pr?v? vzn??el nad hlavou. Doufala… vlastn? nap?l nedoufala, proto?e smrt by mo?n? vyv??ila v?echny ?patn? pocity, kter? te? m?la. Zad?vala se Altforovu str?ci do o?? a neuh?bala pohledem. Nehodlala jakkoli p?iznat, ?e ud?lala, co ud?lala. Mu? se nap??hl, jako by se chystal ke smrt?c?mu v?padu… a pak sklonil zbra?. „Zd? se, Altfore, ?e tvoje ?ena m? pevn?j?? p?te? ne? ty.“ Genevieve si dovolila znovu d?chat. Pomalu vstala, zat?mco jej? man?el ud?lal n?kolik krok? ke sv?mu str?ci. „Str??ku, dost t?ch her. Jsem v?voda a m?j otec—“ „M?j bratr byl takov? hlup?k, ?e ti odk?zal panstv?. Nep?edst?rejme ale, ?e to z tebe d?l? skute?n?ho v?vodu,“ p?eru?il ho Alistair. „Takov? funkce toti? vy?aduje v?dcovsk? schopnosti, discipl?nu a respekt ostatn?ch. Ty nic z toho nem??.“ „Mohl bych poru?it sv?m mu??m, aby t? odt?hli do ?al??e,“ ?t?kl Altfor. „A j? bych jim mohl p?ik?zat to sam?,“ op??il Alistair. „?ekni mi, koho mysl??, ?e by poslechli? Nejm?n? obl?ben?ho syna m?ho bratra, nebo jeho bratra, kter? velel arm?d?m? Toho, kdo nedopadl jeho vraha, nebo toho, kdo bojoval u Haldermarku? Chlapce, nebo mu?e?“ Genevieve dok?zala odhadnout spr?vnou odpov??, ale nel?bila se j? p?edstava, jak by se cel? situace mohla vyvinout. A? se j? to l?bilo nebo ne, po??d byla Altforovou ?enou a kdyby se ho jeho str?c rozhodl zbavit, ned?lala si iluze o tom, co by se asi stalo s n?. Rychle p?e?la ke sv?mu mu?i a vzala ho za pa?i. Lid? si to mohli vylo?it jako gesto podpory. Ona mu t?m ale cht?la d?t najevo, aby se dr?el zp?tky. „S t?mhle v?vodstv?m to jde z kopce,“ pronesl Alistair. „M?j bratr chyboval a dokud nedojde k n?prav? jeho chyb, postar?m se, aby v?e fungovalo, jak m?. Je tu n?kdo, kdo by cht?l zpochybnit m? pr?vo?“ Genevieve si moc dob?e v?imnula, ?e st?le dr?? v ruce me?. O?ividn? ?ekal na kohokoli, kdo se odv??? promluvit. A samoz?ejm? to musel b?t zrovna Altfor. „?ek?? snad, ?e ti budu p??sahat v?rnost?“ obo?il se na n?j. „?ek?? snad, ?e p?ed tebou pokleknu, kdy? otec ud?lal v?vodu ze m??“ „V?vodou se ?lov?k m??e st?t dv?ma zp?soby,“ ?t?kl Alistair. „Z na??zen? panovn?ka nebo t?m, ?e se titulu zmocn? silou. M?? n?co z toho synov?e? Nebo poklekne??“ Genevieve poklekla d??v ne? jej? man?el. Zatahala ho za pa?i, aby ho p?im?la ji n?sledovat. Ne, ?e by j? z?le?elo na jeho bezpe??, ne po tom, co ud?lal, ale v?d?la, ?e na n?m z?le?? i jej? ?ivot. „Dobr?, str??ku,“ procedil Altfor za?at?mi zuby. „Poslechnu. Zd? se, ?e nem?m na vybranou.“ „Ne,“ souhlasil lord Alistair. „To nem??.“ P?el?tl pohledem po m?stnosti a lid? jeden po druh?m poklekali. Genevieve vid?la dvo?any i slou??c?. Dokonce i Moira padla na kolena. Genevieve by zaj?malo, jestli se jej? takzvan? kamar?dka pokus? sv?st Altforova str?ce stejn? jako Altfora. „To je lep??,“ pronesl lord Alistair. „A te? chci, aby vraha m?ho bratra hledalo v?c mu??. Ud?l?me z n?j exempl?rn? p??pad. Tentokr?t bez n?jak?ch okolk?. Zem?e, jak si zasluhuje.“ Dovnit? vpadl posel v livreji. Genevieve vid?la, jak zmaten? t?k? pohledem mezi Altforem a lordem Alistairem. O?ividn? se sna?il p?ij?t na to, komu doru?it zpr?vu. Nakonec se obr?til k Altforovu str?ci, co? byla podle Genevieve jasn? volba. „M?j pane, odpus? mi,“ ?ekl, „ale na ulic?ch doch?z? k nepokoj?m. Lid? povst?vaj? ve v?ech dr?av?ch b?val?ho v?vody. Pot?ebujeme t?.“ „Abych l?ze uk?zal, kde je jej? m?sto?“ odfrkl si lord Alistair. „Dobr? tedy. Shrom??di mu?e, kte?? se ne??astn? p?tr?n?. Sejdeme se na n?dvo??. Uk??eme t? sebrance, co dok??e skute?n? v?voda!“ Ode?el z m?stnosti. Cestou se op?ral o dlouh? me?, kter? u? ale zasunul do pochvy. Genevieve si s ?levou vydechla, ale jej? pocity nem?ly dlouh?ho trv?n?. Altfor vstal a ve vzduchu se vzn??el jeho vztek. „Vypadn?te, v?ichni!“ za?val na shrom??d?n? dvo?any. „Ven, pomozte m?mu str?ci s potla?en?m povst?n?, pomozte mu s hled?n?m zr?dce, ale necht?jte, abych to musel opakovat!“ Za?ali odch?zet a Genevieve se chystala vst?t a odej?t s nimi, ale uc?tila Altforovu ruku na rameni. P?idr?el ji v pokleku. „Ty ne, ?eno.“ Genevieve ?ekala a s?l se postupn? vyprazd?oval. Nakonec v n?m z?stala jen ona, n?kolik str??n?ch a v jednom kout? i Moira. D?vala se na ni a ani se nesna?ila p?edst?rat soucit. „Ty,“ vyhrkl Altfor. „Okam?it? mi ?ekne?, jakou roli jsi sehr?la v Roycov? ?t?ku.“ „J?… nev?m, o ?em mluv??,“ odpov?d?la Genevieve. „Celou dobu jsem byla tady. Jak bych mohla—“ „Ticho,“ ?t?kl Altfor. „Kdybych pak nevypadal jako n?kdo, kdo t? nezvl?d?, zbil bych t? za to, ?e si mysl??, ?e jsem takov? hlup?k. Jist??e jsi n?co ud?lala. Nikdo jin?, komu na tom zr?dci z?le??, tady v okol? nen?.“ „V ulic?ch jsou cel? davy, kter? maj? jin? n?zor,“ odpov?d?la Genevieve a poda?ilo se j? vst?t. Altfora se neb?la tak jako jeho str?ce. Tedy… b?la se ho, ale byl to jin? druh strachu. U Altfora ?lo o strach z n?hl?ch v?buch? n?sil? a krutosti. P?ed t?m ji ale p?edst?ran? poslu?nost uchr?nit nemohla. „Davy?“ zeptal se Altfor. „Chce? m? provokovat tou ch?trou? Myslel jsem, ?e ses u? pou?ila, ale o?ividn? to tak nen?.“ Genevieve se te? zmocnil strach, proto?e Altfor?v v?raz j? sliboval n?co velice zl?ho. „Mysl??, ?e jsi v bezpe??, proto?e bych neubl??il vlastn? ?en?,“ pronesl Altfor. „Ale j? ti ?ekl, co bude n?sledovat, kdy? bude? neposlu?n?. Tv?ho milovan?ho Royce najdeme. Zabijeme ho. A pokud do toho budu m?t mo?nost mluvit, bude to pomaleji, ne? by pl?noval m?j str?c.“ Genevieve to nevyd?silo, i kdy? my?lenka na to, ?e ubli?uj? Roycovi, ji bolela. V?d?la toti?, ?e je Royce daleko mimo Altfor?v i Alistair?v dosah. „Nav?c tu jsou jeho brat?i,“ pokra?oval Altfor a vyrazil tak Genevieve dech. „?ekl jsi, ?e je nezabije?, kdy? si t? vezmu,“ ?ekla. „Te? jsi ale moje ?ena a p?itom m? neposlouch??,“ op??il Altfor. „T?i brat?i u? jsou na cest? na popravi?t?. Budou tam sed?t v kleci, dokud nevyhladov? k smrti nebo je n?co nese?ere.“ „Ne,“ vydechla Genevieve. „Dal jsi slib.“ „A ty jsi sl?bila, ?e mi bude? v?rnou ?enou!“ ?t?kl na ni Altfor. „M?sto toho pom?h?? zr?dci, na kter?ho jsi m?la zapomenout!“ „Ty… j? nic neud?lala,“ odporovala Genevieve. V?d?la toti?, ?e kdyby se p?iznala, v?e by t?m jen zhor?ila. Altfor byl ?lechtic a nemohl j? tak nic ud?lat p??mo. Ne bez soudu, d?kaz? a podobn?. „Tak ty tu hru chce? hr?t d?l?“ zeptal se. „Cena za tvoji zradu tedy stoupla. Tam venku je a? moc v?c?, kter? t? l?kaj?. Seberu ti je.“ „Jak… jak to mysl???“ zeptala se Genevieve. „Tvoje sestra m? chv?li bavila, kdy? jsi m? zradila poprv?. Te? kv?li tomu, co jsi ud?lala, zem?e. Stejn? tak i tvoji rodi?e. A v?ichni dal?? v t? chatr?i, kter? jsi ??kala domov.“ „Ne!“ zaje?ela Genevieve a s?hla po no??ku, kter? m?la u sebe. V tu chv?li ji opustily ve?ker? z?brany, ve?ker? opatrnost. Hnala ji hr?za z toho, co se jej? man?el chystal ud?lat. Ud?lala by cokoli, aby ochr?nila svoji sestru. Cokoli. Altfor byl ale rychlej??. Chytil ji za z?p?st? a zabr?nil j? bodnout ho. Odstr?il ji a Genevieve upadla na zem. Altfor se te? ty?il p??mo nad n?. Probod?val ji pohledem a jen Moi?in dotek mu zabr?nil pokra?ovat. „Pamatuj, ?e dokud je tvoj? ?enou, je ?lechti?na,“ za?eptala. „Kdy? j? ubl????, bude z tebe zlo?inec.“ „Nezkou?ej mi ??kat, co m?m d?lat,“ ?t?kl na ni Altfor a naklonil se o n?co v?c. „Ne??k?m, co m?? d?lat. Jen navrhuji, m?j pane. M?j v?vodo. Postupem ?asu, se ?enou a tak? d?dicem na sv? stran?, to v?e z?sk?? zp?t.“ „A pro? na tom z?le?? tob??“ zeptal se Altfor a probodl ji pohledem. Pokud se to Moiry n?jak dotklo, nedala to najevo. Sp?? se tv??ila v?t?zoslavn?, kdy? pohledem sklouzla k Genevieve. „Proto?e je tv?j bratr, m?j man?el, pry?. A j? bych rad?ji byla milenkou mocn?ho mu?e ne? ?pln? bezmocn?,“ pronesla Moira. „A ty… ty jsi nejmocn?j?? mu?, kter?ho jsem kdy potkala.“ „A pro? bych ti m?l d?t p?ednost p?ed moj? ?enou?“ zeptal se Altfor. „Pro? bych m?l cht?t zbytky po bratrovi?“ Tohle u? p?ipadalo krut? i Genevieve. V?dy? ho s Moirou p?istihla. A? u? ale Moira c?tila cokoli, ani tentokr?t to nedala najevo. „Poj? se mnou,“ navrhla mu, „a j? ti p?ipomenu, v ?em je ten rozd?l. Tvoji mu?i zat?m pobij? ty, kdo si to zaslou??. Tvoji mu?i, ne mu?i tv?ho str?ce.“ To Altfora p?esv?d?ilo. P?it?hl si ji k sob? a pol?bil ji p?ed Genevieve i dv?ma str??n?mi. Chytil Moiru za ruku a t?hl ji ke dve??m. Genevieve vid?la, jak se Moira ohl?dla a z krutosti jej?ho ?sm?vu j? p?eb?hl mr?z po z?dech. Genevieve to ale bylo jedno. Bylo j? jedno, ?e ji Altfor zrad? zp?sobem, jak?m u? to o?ividn? mnohokr?t ud?lal. Bylo j? jedno, ?e ji m?lem zabil jeho str?c, i to, ?e ji v?ichni vn?mali jako p??t??. Nebylo j? ale jedno to, ?e je jej? sestra v nebezpe?? a ona musela, musela naj?t zp?sob, jak?m j? pomoct d??v, ne? bude pozd?. Altfor se ji chystal zab?t a ona netu?ila, kdy se to m? st?t. KAPITOLA T?ET? Royce ut?kal lesem a c?til, jak mu pod nohama praskaj? v?tvi?ky. Me? v pochv? si tiskl k boku, aby se mu nezachytil v podrostu. Bez kraden?ho kon? se nepohyboval dost rychle. Musel s t?m n?co ud?lat. Pokusil se zrychlit. Poh?n?la ho touha vr?tit se k lidem, na kter?ch mu z?le?elo. Rud? ostrov ho nau?il, ?e mus? b??et d?l, i kdy? mu srdce v hrudi bu?? jako spla?en? a svaly ho p?l? ?navou. P?e?il b?h p?es ostrov poset? pastmi, tak?e mu v oby?ejn?m lese ned?lalo probl?m p?im?t se b??et rychleji a d?l. Samoz?ejm? mu pom?hala s?la a rychlost, kterou vl?dl. Po obou jeho stran?ch se m?haly stromy, ?vihaly ho v?tvemi, ale Royce si jich nev??mal. Sly?el lesn? zv??ata, kter? se pohybovala kolem a cht?la se zbavit vet?elce v teritoriu. Royce v?d?l, ?e takhle pokra?ovat nem??e. Kdy? bude d?l d?lat tolik hluku, p?it?hne k sob? pozornost v?ech voj?k? z v?vodstv?. „Jen a? si p?ijdou,“ za?eptal. „Zabiju je v?echny.“ Jedna jeho ??st si to skute?n? p??la. Tohle a je?t? v?c. Poda?ilo se mu zab?t lorda, kter? poslal jeho a jeho p??tele na smrt. Poda?ilo se mu zab?t str??e, kter? ho m?ly zadr?et… ale tak? v?d?l, ?e nem??e bojovat proti takov? nep??telsk? p?esile. I nejsiln?j??, nejrychlej?? a nejnebezpe?n?j?? mu?i v j?m?ch dok?zali bojovat sou?asn? jen s n?kolika nep??teli. Kdy? jich bylo p??li?, nedok?zali si kr?t v?echny strany a ?tok mohl p?ij?t z ne?ekan?ho ?hlu. „Na n?co u? p?ijdu,“ sl?bil si Royce, ale p?esto zpomalil. Postupoval te? lesem opatrn?ji. Sna?il se nad?lat co nejm?n? hluku. Sly?el pt?ky a ostatn? stvo?en?. Roycovi se p?vodn? zd?lo, ?e je v lese t?m?? s?m. Zv??ec? zvuky ho te? ale p?esv?d?ily o opaku. Co mohl d?lat? Jeho prvn? my?lenkou bylo, ?e by mohl ut?kat st?le d?l. N?kam do divo?iny, kde ne?ili lid?, jen Piktov?. P?em??lel nad t?m, ?e by zmizel. Prost? by zmizel, proto?e pro? by tu m?l z?st?vat? V mysli se mu na okam?ik zhmotnila p?edstava Genevieve. Jak na n?j shl??ela, kdy? byl v j?m?. Jak j? na n?m o?ividn? nez?le?elo. Royce tu my?lenku potla?il, proto?e na Genevieve myslet necht?l. Po tom, co mu ud?lala, to bylo a? p??li? bolestiv?. Pro? by nem?l zmizet na m?sto, kde ne?ili lid?? Jedn?m z d?vod? byl Mark. Jeho p??tel padl v j?m?, ale Royce ho nevid?l zem??t. ??ste?n? by si p??l v??it, ?e se Markovi v nastal?m rozruchu n?jak poda?ilo p?e??t. Necht?la by ho ?lechta vid?t znovu bojovat, kdyby to ?lo? Necht?li by si u??t ve?kerou z?bavu, kterou by jim jeho p??tel mohl poskytnout? „Mus? b?t na?ivu,“ p?ik?vl Royce. „Prost? mus?.“ I jemu to ale zn?lo, jako by se sna?il p?esv?d?it o n??em nemo?n?m. Zavrt?l hlavou a pokra?oval v cest? lesem. Sna?il se zorientovat. M?l pocit, ?e se nejd??v mus? dostat dom? a teprve pak bude schopen cokoli d?lat. Dostane se dom? a jakmile bude zase v bezpe??, vymysl? n?jak? pl?n ohledn? toho, co d?l. Rozhodne se, jestli ute?e, jestli se pokus? naj?t Marka, nebo si vysn? arm?du, se kterou by mohl porazit v?vodovy mu?e. „Mo?n? si ji vy?aruji jen tak ze vzduchu,“ pronesl a nezastavoval p?itom. Pohyboval se te? rychlost? loven?ho zv??ete, kr?il se a vyh?bal se n?zk?m v?tv?m. D?val si pozor, kam ?lape na spadan?m list?, ani? by p?itom zpomalil. Les znal. Dob?e v?d?l o r?zn?ch cesti?k?ch, proto?e tu se sv?mi bratry str?vil spoustu ?asu. Vz?jemn? se tu nah?n?li a lovili drobnou zv??. Te? tu pron?sledovali a lovili jeho a on se sna?il vymyslet, jak to p?e??t. Byl si pom?rn? jist?, ?e nedaleko naraz? na loveckou stezku, kter? ho zavede k mal?mu pot??ku, kolem uhl??ova domku a pak sm?rem k vesnici. Royce k n? zam??il a po chv?li ho z my?lenek vytrhl n?jak? vzd?len? zvuk. Nebyl p??li? hlasit?, ale byl tam. Zvuk opatrn? ch?ze na stezce. Kdyby tu s bratry nestr?vil tolik ?asu a kdyby na Rud?m ostrov? nezjistil, ?e nebezpe?? m??e b?t kdekoli, asi by si ho nev?iml. „Po?k?m, nebo se schov?m?“ zeptal se s?m sebe. Bylo by jednoduch? se uk?zat na stezce. Sly?el toti? kroky jedin?ho ?lov?ka, nav?c to ani nezn?lo jako kroky voj?ka. Vojensk? kroky toti? obn??ely z?eteln? hluk t??k?ch bot a ?in?en? zbroje, n?kdy tak? zvuky rati?t? kop? ta?en?ho po zemi. Tyhle kroky ale byly jin?. Nejsp?? ?lo o chalupn?ka nebo d?evorubce. P?esto se Royce ukryl. P?ikr?il se ve st?nu stromu, na m?st?, kde jeho klenut? ko?eny vytvo?ily doup?, kter? za norm?ln?ch okolnost? z?ejm? slou?ilo n?jak?mu zv??eti. N?kter? v?tve byly tak n?zko, ?e je Royce mohl p?it?hnout a je?t? l?pe se tak skr?t p?ed pohledem ze stezky. S?m m?l ale dobr? v?hled. P?ikr?il se a p?estal se h?bat. Ruku m?l pro jistotu pobl?? j?lce me?e. Kdy? Royce spat?il p??choz?ho, m?lem vy?el z ?krytu ven. Mu? vypadal neozbrojen? a nem?l ani brn?n?. M?l na sob? jen voln? ?ediv? hedv?bn? ?aty, kter? p?sobily temn?m a beztvar?m dojmem. Na nohou m?l pantofle z ?ediv? k??e s ?em?nky omotan?mi kolem kotn?k?. P?esto Royce n?co zastavilo. Kdy? se mu? p?ibl??il, v?iml si Royce, ?e je jeho k??e stejn? ?ed? jako jeho ?aty. Nav?c byla pln? fialov?ch a rud?ch tetov?n? tvo?en?ho ze smy?ek a symbol?. Jako by mu?e n?kdo vyu?il m?sto pergamenu – a zapsal na n?j n?jak? ??len? texty. Royce si nebyl jist?, co to v?echno znamen?, ale p?esto m?l neur?it? pocit, ?e je mu? nebezpe?n?. Byl r?d, ?e se ukryl. Zd?lo se mu, ?e kdyby te? byl na stezce, mohlo by doj?t k poty?ce. C?til, jak se jeho ruka sev?ela kolem j?lce me?e a nutk?n? vysko?it z ?krytu. Royce se p?inutil uvolnit, pustil me? a vzpomn?l si na propadla a n?stra?n? dr?ty na Rud?m ostrov?. Chlapci, kte?? se bez p?em??len? vrhli kup?edu, um?rali d??v, ne? s nimi Royce v?bec stihl vyrazit na cestu do bezpe??. Z tohoto mu?e m?l stejn? pocit. Nec?til p??mo strach, ale sou?asn? v?d?l, ?e ten mu? nen? ne?kodn?. I te? se zd?lo, ?e nejrozumn?j?? v?c? bude z?stat ti?e a nejl?pe ani ned?chat. P?esto se mu? na stezce zastavil. Naklonil hlavu ke stran?, jako by n?co sly?el. Royce vid?l, jak se cizinec p?ikr?il. Zamra?il se, kdy? n?co vyndal z kapsy a hodil to na zem. „M?? ?t?st?,“ pronesl cizinec, ani? by vzhl?dl. „Zab?j?m jen ty, u kter?ch mi to ur?? osud. Runy ??kaj?, ?e zat?m bojovat nebudeme, cizin?e.“ Royce neodpov?d?l a cizinec zat?m sb?ral pohozen? runov? kameny. „Je jeden chlapec, kter? mus? zem??t, proto?e to tak osud chce,“ ?ekl mu?. „Ale m?l bys zn?t m? jm?no a v?d?t, ?e jednoho dne do?ene osud n?s v?echny. Jsem Prach. Angarthim z m?st mrtv?ch. M?l bys odej?t. Runy ??kaj?, ?e ve tv?ch ?l?p?j?ch kr??? smrt. A necho? sm?rem k t? vesnici tamhle,“ dodal je?t?, jako by ho to napadlo teprve te?. „Kdy? jsem odch?zel, m??ila k n? velk? skupina voj?k?.“ Vstal a ode?el. Nechal Royce p?ikr?en?ho pod stromem a oddechuj?c?ho hlasit?ji, ne? by si myslel. M?l se p?eci schov?vat. Na cizinci bylo n?co, z ?eho mu t?m?? b?hal mr?z po z?dech. Bylo na n?m n?co divn?ho, i kdy? Royce nedok?zal p?esn? ??ct, co to m?lo b?t. Kdyby m?l v?c ?asu, mo?n? by se Royce d?l kr?il – p?edpokl?dal by, ?e mu od mu?e hroz? dal?? nebezpe??. M?sto toho jen p?em??lel nad jeho slovy. Pokud k t? vesnici m??ili voj?ci, mohlo to znamenat jen jedinou v?c… Znovu se rozb?hl, rychleji ne? kdy d??v. Po prav? stran? si v?iml uhl??ova domku, vych?zel zpoza n?j kou?, tak?e uhl?? z?ejm? pracoval na mil??i. U k?lu p?ed domkem st?l uv?zan? k??, kter? vypadal, ?e je sp?? zvykl? na tah?n? vozu ne? na jezdce na z?dech. Roycovi se zd?lo, ?e je v domku ticho. Za jin?ch okolnost? by mo?n? na?el majitele kon? a pokusil by se ho p?esv?d?it, aby mu ho p?j?il. Te? ale jen p?esekl provaz poutaj?c? ho ke k?lu, nasko?il na n?j a pob?dl ho kup?edu. Jako z?zrakem z?ejm? zv??e v?d?lo, co se od n?j ?ek?. Tryskem vyrazilo po stezce, zat?mco Royce se mu tiskl k z?d?m a doufal, ?e doraz? v?as. *** Kdy? Royce vyjel z lesa, zapadalo slunce. Rud? nebe se nad sv?tem rozkl?dalo jako zkrvaven? dla?. Rud? z??e zp?sobovala, ?e v?echno na zemi vypadalo jako by ho?elo. Pak si ale Royce uv?domil, ?e nejde o hru sv?tla. Jeho vesnice skute?n? ho?ela. N?kter? jej? ??sti ho?ely jasn?m plamenem. Do?kov? st?echy byly pro ohe? ide?ln? potravou. Royce m?l pocit, ?e ho?? cel? obzor. N?kter? budovy u? byly jen ?ern? a kou??c?, ?ern?mi sazemi pokryt? tr?my vypadaly jako kostlivci mrtv?ch budov. Jedna se z??tila pr?v? v dob?, kdy se na ni Royce d?val. „Ne,“ zamumlal. Sesko?il z kon? a za ohl?vku ho vedl d?l. „Ne. Nesm? b?t pozd?.“ Ale bylo. Ohn?, kter? je?t? ho?ely, n?kdo zap?lil u? d?vno. Ho?ely toti? jen nejv?t?? budovy – takov?, kde je?t? m?lo co ho?et. Zbytek vesnice byl zuhelnat?l?, vzduchem se vzn??el ?tiplav? kou? a Roycovi bylo jasn?, ?e nem?l ?anci se sem dostat v?as. Uv?domil si, ?e mu? na stezce mluvil o bl???c?ch se voj?c?ch, ale nezm?nil, jak jsou daleko a jak dlouho jim mohlo trvat, ne? se k vesnici dostanou. Kdy? u? nemohl jinak, sklonil zrak k t?l?m na zemi. Bylo jich tolik, mu?? i ?en, mlad?ch i star?ch. Pobili v?echny bez rozd?lu. A tak? bez slitov?n?. N?kter? t?la le?ela mezi troskami, z?ernal? stejn? jako d?evo kolem nich. Dal?? le?ela na ulic?ch – jejich zej?c? r?ny vypr?v?ly p??b?h o tom, jak zem?eli. Royce vid?l, ?e n?kte?? z nich padli p?i pokusu o odpor. Jin? m?li posekan? z?da, jak se sna?ili ut?ct. Vid?l n?kolik mlad??ch ?en pobit?ch ve skupin? na jedn? stran?. Myslely si, ?e jde o dal?? n?jezd ?lechty, kter? od nich chce to, co cht?la od v?ech? Myslely si to a? do chv?le, kdy jim pod?ezali hrdla? Royce se zmocnila bolest a vztek. A je?t? stovka dal??ch v?c?. V?echno se to spojovalo a Royce m?l pocit, ?e mu z toho pukne srdce. Pot?cel se vesnic?, prohl??el si mrtv? t?la a t?m?? nemohl uv??it, ?e toho byli v?vodovi lid? schopn?. P?esto to tak bylo a on to nemohl zvr?tit. „Matko!“ vyk?ikl Royce. „Ot?e!“ Dovolil si doufat. I p?es zk?zu kolem. N?kte?? vesni?an? p?ece museli p?e??t. Museli se dostat do bezpe??. Drancuj?c? voj?ci si ned?vali pozor a v?dycky jim n?kdo unikl. Nebo ne? Royce si v?iml dal?? hromady t?l na zemi. Tahle ale vypadala jinak. Tahle t?la toti? nem?la ??dn? zran?n? od me??. Zd?lo se, jako kdyby ti lid? prost?… zem?eli. Mo?n? jako by je n?kdo zabil hol?ma rukama. Jen?e to nebylo nic lehk?ho ani na Rud?m ostrov?. Royce to te? ale ne?e?il, proto?e to nebyli lid?, kter? cht?l naj?t. Nebyli to jeho rodi?e. „Matko!“ vyk?ikl. „Ot?e!“ V?d?l, ?e pokud tu voj?ci je?t? n?kde jsou, ur?it? ho usly??. Bylo mu to ale jedno. Jedna jeho ??st takovou mo?nost dokonce v?tala, proto?e by to znamenalo p??le?itost je pob?t. P?im?l by je zaplatit. „Jste tu?“ vyk?ikl Royce a z jedn? z budov se vypot?cela postava. Byla pokryt? sazemi, p?sobila otrhan?m dojmem. Roycovi se na okam?ik rozbu?ilo srdce. Myslel si, ?e ho mo?n? sly?ela jeho matka. Pak si ale uv?domil, ?e to nen? ona. Poznal starou Lori, kter? v?dy d?sila d?ti sv?mi historkami a kter? o sob? n?kdy tvrdila, ?e m? dar vid?n?. „Tvoji rodi?e jsou mrtv?, chlap?e,“ ?ekla a Roycovi jako by se v tu chv?li rozpadl sv?t. ?pln? ztuhnul. „To nen? mo?n?,“ zavrt?l hlavou. Nehodlal tomu uv??it. „Nem??ou b?t…“ „Jsou.“ Lori se posadila a op?ela se o n?zkou z?dku. „Jsou stejn? mrtv?, jako u? brzy budu i j?.“ Kdy? to do?ekla, v?iml si Royce krve na jej? z?st??e. R?ny po bodnut? me?em. „Pom??u ti,“ ?ekl a nat?hl k n? ruku i p?es to, jakou bolest s?m c?til p?i my?lence na rodi?e. Soust?ed?n? se na n?koho jin?ho bylo jedinou v?c?, kter? mi te? mohla pomoct. „Nesahej na m?!“ vyk?ikla a nam??ila na n?j prst. „Mysl??, ?e nevid?m temnotu, kter? t? obklopuje? Mysl?, ?e nevid?m smrt a zk?zu, kter? se zmoc?uje v?eho, ?eho se dotkne??“ „V?dy? um?r??,“ sna?il se ji p?esv?d?it Royce. Star? Lori pokr?ila rameny. „V?echno um?r?… tedy skoro,“ ?ekla. „Dokonce i ty nakonec zem?e?, i kdy? p?edt?m je?t? zvl?dne? ot??st sv?tem. Kolik lid? je?t? zem?e kv?li tv?m sn?m?“ „Nechci ni?? smrt,“ odporoval Royce. „Stejn? k tomu ale dojde,“ op??ila ?ena. „Tvoji rodi?e u? zem?eli.“ Royce se zmocnil vztek. „To voj?ci. J? je—“ „Voj?ci ne. Ne kv?li nim samotn?m. Zd? se, ?e je n?s v?c, kdo vid?me nebezpe??, kter? ti jde v pat?ch, chlap?e. P?i?el sem mu?. C?tila jsem z n?j smrt tak siln?, ?e jsem se rad?ji skryla. Bez probl?m? zab?jel siln? mu?e a kdy? zam??il k v?m dom?…“ Zbytek si Royce dok?zal domyslet. V tu chv?li si ale uv?domil n?co hor??ho. Zmocnilo se ho zd??en?. „J? ho vid?l. Vid?l jsem ho na stezce,“ vyhrkl. Sev?el v ruce me?. „M?l jsem vyj?t ven. M?l jsem ho tam zab?t.“ „J? vid?la, co dok??e,“ ?ekla star? Lori. „Zabil by t? tak jist?, jako jsi ty zabil n?s t?m, ?e ses narodil. D?m ti radu, chlap?e. Ute?. Ute? do divo?iny. A? t? u? nikdy nikdo nevid?. Ukryj se, jako jsem se ukr?vala j?, ne? se ze m? stalo tohle.“ „Po tomhle?“ obo?il se na ni Royce. Ho?el v n?m vztek. C?til na tv??i hork? slzy a nebyl si jist?, jestli pl??e kv?li smutku, vzteku nebo n??emu jin?mu. „Mysl??, ?e m??u jen tak odej?t, kdy? se stalo tohle?“ ?ena zav?ela o?i a povzdechla si. „Ne, ne, nemysl?m. Vid?m… zm?nu cel? zem?. Povstane kr?l. Padne kr?l. Vid?m smrt a je?t? v?c smrti. V?echno proto, ?e ty jsi ty.“ „Pom??u ti,“ ?ekl znovu Royce a nat?hl ruku ke zran?n? na Loriin? boku. Objevil se z?blesk, jako kdy? se ?lov?k ?patn? ot?e o vlnu. Lori zalapala po dechu. „Co jsi to ud?lal?“ obo?ila se na n?j. „Jdi, chlap?e. Jdi! Nech starou ?enu zem??t. Na tohle jsem p??li? unaven?. Na tebe je?t? ?ek? spousta smrt?, a? u? p?jde? kamkoli.“ Ztichla a Royce si na okam?ik myslel, ?e mo?n? odpo??v?. Byla ale a? p??li? nehybn?. Vesnice kolem byla zase tich? a klidn?. Royce v tom tichu vstal a nev?d?l, co d?l. Pak si uv?domil, co mus? ud?lat, a zam??il k domu sv?ch rodi??. KAPITOLA ?TVRT? Raymond mru?el p?i ka?d?m trhnut? voz?ku, na kter?m ho i s bratry vezli na popravi?t?. C?til ka?d? z?chv?v a nerovnost, jak se voz?k dot?kal jeho potlu?en?ho t?la. Sly?el klap?n? ?et?z?, kter? ho poutaly a nar??ely do d?ev?n? podlahy. C?til strach, i kdy? m?l pocit, ?e ten se ho t?k? jen vzd?len?. Mnohem siln?j?? byla bolest. V?prask od str??n?ch zp?sobil, ?e se mu zd?lo, jako by v t?le nem?l jedinou kost neporu?enou. Jako by m?l v t?le spoustu st?ep?. Bylo t??k? se soust?edit na n?co jin?ho, dokonce i na hr?zu ze smrti. Strach, kter? vn?mal, se t?kal hlavn? jeho bratr?. „Jak daleko to asi je?t? je?“ zeptal se Garet. Raymondovu nejmlad??mu bratrovi se poda?ilo posadit se. Raymond vid?l, ?e m? obli?ej pln? podlitin. I Lofen se pomalu posadil. Kv?li dob? str?ven? v ?al??i viditeln? pohubl. „A? u? to bude jakkoli daleko, nebude to dost.“ „Kam mysl?te, ?e n?s vezou?“ zeptal se Garet. Raymond jeho ot?zku ch?pal. My?lenka na popravu byla hrozn? sama o sob?, ale nev?d?t, co se m?lo d?t, kde se to m?lo d?t a jak se to m?lo d?t, byla je?t? hor??. „To nev?m,“ poda?ilo se odpov?d?t Raymondovi. Bolelo ho dokonce i mluven?. „Mus?me b?t state?n?, Garete.“ Vid?l, jak jeho bratr p?ik?vl. Tv??il se odhodlan? i p?es situaci, ve kter? v?ichni t?i byli. Raymond sledoval krajinu za postranic? vozu. Proj??d?li kolem farem a pol?. Vid?l n?kolik hor, p?r budov, podle kter?ch usoudil, ?e u? jsou n?kde daleko od m?sta. V?z ??dil jeden str??n?, vedle kter?ho sed?l dal?? s p?ipravenou ku??. Dva dal?? pak jeli po stran?ch voz?. Rozhl??eli se, jako by ?ekali, ?e je ka?dou chv?li n?kdo p?epadne. „Ticho tam!“ za?val na n? ten s ku??. „Co n?m ud?l?te?“ op??il Lofen. „Poprav?te n?s je?t? v?c?“ „Za to speci?ln? zach?zen?, kter?ho se v?m dostalo, nejsp?? m??e ta tvoje nevym?chan? huba,“ odpov?d?l str??n?. „V?t?inu lid? prost? vyt?hneme ze ?al??e a skoncujeme to s nimi, jak si v?voda p?eje. Naprosto bez probl?m?. Vy ale jedete tam, kde kon?? ti, kte?? ho v??n?, v??n? roz??lili.“ „A to je kde?“ zeptal se Raymond. Str??n? se o?kliv? pousm?l. „Sly??te to, p?nov??“ zeptal se. „Cht?j? v?d?t, kam je vezeme.“ „Zjist? to u? brzy,“ prohl?sil ten, co sv?ral ot??e a pr?sknul jimi, aby popohnal kon?. „Nev?m, pro? t?m gr?zl?m ??kat v?c ne? to, ?e dostanou v?echno, co si zaslou?ili.“ „Zaslou?ili?“ ozval se Garet. „Tohle jsme si nezaslou?ili. Neud?lali jsme nic ?patn?ho!“ Raymond sly?el, jak jeho bratr vyk?ikl, kdy? ho jeden z jezdc? ude?il p?es ramena. „Ty mysl??, ?e na tv?ch ?e?ech n?komu z?le???“ ?t?kl na n?j mu?. „Mysl??, ?e v?ichni, kter? jsme vezli, netvrdili, ?e jsou nevinn?? V?voda v?s prohl?sil za zr?dce, tak?e zem?ete smrt?, jakou um?raj? zr?dcov?!“ Raymond by se r?d p?esunul k bratrovi, aby se ujistil, ?e je v po??dku, ale ?et?zy, kter? ho poutaly, mu v tom zabr?nily. Napadlo ho, ?e by m?l trvat na tom, ?e opravdu neud?lali nic. A? na to, ?e se pokusili vzdorovat re?imu, kter? je utiskoval a cht?l je p?ipravit o v?echno. Jen?e o to pr?v? ?lo. V?voda a ?lechta si d?lali, co cht?li. Jako v?dy. Samoz?ejm? je mohli i poslat na smrt, proto?e takhle to tu chodilo. Raymond se p?i t? my?lence zap?el do ?et?z?, jako by se z nich snad byl dost siln? na to, aby se z nich vyprostil. Kov ho ale bez probl?m? udr?el na m?st? a p?ipravil ho i o ten zbytek s?ly, kter? mu je?t? zb?val. Raymond se znovu zhroutil na podlahu. „D?vejte se na n?, sna?? se vyprostit,“ zasm?l se mu? s ku??. Raymond vid?l, jak vozka pokr?il rameny. „A? p?ijde jejich ?as, budou sebou mrskat je?t? v?c.“ Raymond se ho cht?l zeptat, co t?m mysl?, ale v?d?l, ?e by odpov?? stejn? nedostal. Nav?c hrozilo, ?e by schytal dal?? v?prask – jako jeho bratr. Mohl jen ml?et a ?ekat. V?z se zat?m d?l ot??sal na rozbit? cest?. P?edpokl?dal, ?e i tohle je sou??st mu?en?. Ta nev?domost. V?dom? vlastn? bezmoci. S naprostou neschopnost? zjistit, kam jedou, nato?pak v?z zastavit. Pokra?ovali d?l mezi poli, kolem sad? i nezvykle tich?ch vesnic. Zd?lo se, ?e te? jedou do kopce, m??ili na m?sto, kde na jednom z vrchol? st?la pevnost t?m?? tak star? jako kr?lovstv?. Rozvr?cen? kameny p?sobily jako sv?dectv? o kr?lovstv?, kter? tu d??v b?valo. „U? tam budeme, chlapci,“ usm?l se vozka. Z jeho ?sm?vu bylo jasn?, ?e si to cel? u??v? v?c, ne? by m?l. „P?ipraveni zjistit, co si pro v?s p?ipravil v?voda Altfor?“ „V?voda Altfor?“ zeptal se Raymond. Nemohl uv??it vlastn?m u??m. „V?? vyveden? brat???ek zabil star?ho v?vodu,“ odpov?d?l mu? s ku??. „V j?m? mu probodl srdce a pak utekl. Prost? zbab?lec. A vy te? zaplat?te za jeho zlo?iny.“ Ve chv?li, kdy to mu? do?ekl, spla?ily se Raymondovi my?lenky. Pokud to Royce opravdu dok?zal, znamenalo to, ?e jejich adoptivn? bratr ud?lal pro svobodu ostatn?ch n?co ohromn?ho. A nav?c se mu poda?ilo uprchnout. Oboj? byl d?vod k oslav?. Sou?asn? si ale Raymond nedok?zal p?edstavit, co si pro n? p?ipravil syn b?val?ho v?vody. Jak se jim asi bude cht?t pomst?t? Zvl??? kdy? nem?l Royce, na kter?m by si mohl vyb?t vztek. V duchu proklel Genevieve. Kdyby ji jeho bratr nikdy nespat?il, nic z toho by se nestalo. A j? nav?c na Roycovi v?bec nez?le?elo. „Aha,“ uchechtl se mu? s ku??. „Zd? se, ?e u? to za??naj? ch?pat.“ Kon? t?hnouc? voz?k pokra?ovali v cest?. Pohybovali se stabiln?m tempem zv??at, kter? byla a? p??li? zvykl? na svoji pr?ci. Jako by v?d?li, ?e u? brzy budou v c?li. Pokra?ovali d?l do kopce a Raymond c?til nap?t?, kter? se zmoc?ovalo jeho bratr?. Garet se zm?tal, jako by snad mohl naj?t zp?sob, jak se vyprostit a vysko?it z vozu. Kdyby to tak skute?n? bylo, doufal Raymond, ?e to jeho bratr ud?l?. ?e ute?e a nebude br?t ohled na ostatn?. Sou?asn? ale v?d?l, ?e v takov?m p??pad? by ho dostihli jezdci a zabili by ho d??v, ne? by ud?lal tucet krok?. Lofen sv?ral a uvol?oval dlan?. ?eptal n?co, co zn?lo jako modlitba. Raymond pochyboval, ?e by jim te? n?jak mohla pomoct. Kone?n? dorazili na vrchol kopce a Raymond uvid?l v?e, co tam na n? ?ekalo. Sta?ilo to, aby se p?ikr?il ve voze a zbavilo ho to sil k jak?mukoli pohybu. V?ude kolem byly rozv??en? klece. Sk??paly ve v?tru ve st?nu padl? v??e. V klec?ch byla t?la. N?kter? byla do?ista obran? mrcho?routy, jin? je?t? v takov?m stavu, aby Raymond jasn? rozeznal kousance, kter? je pokr?valy. Tak? sp?leniny a m?sta, na kter?ch jim n?kdo st?hl k??i. N?kter? t?la v sob? m?la vyryt? symboly. Raymond si uv?domil, ?e pozn?v? ?enu, kterou ned?vno vyt?hli z cely. M?la v sob? vyryt? spir?ly a runov? symboly. „Piktov?,“ za?eptal zd??en? Lofen. Raymond ale v?d?l, ?e tohle nen? nejhor??. Lid? v klec?ch na sob? m?li zn?mky po mu?en? a zn?mky toho, ?e je zabil n?jak? divo?sk? kmen. To, co le?elo na kameni uprost?ed, ale bylo hor??. Mnohem hor??. K?men samotn? byl ploch? deska s vyryt?mi symboly divok?ch kmen? a znaky, kter? by mohly b?t magick?, pokud by se n?co takov?ho v sou?asnosti je?t? objevovalo. Pomoc? ?et?z? byly ke kameni p?ipoutan? ostatky mu?e. A nejhor??, nejhor?? bylo, ?e ten mu? st?nal bolest? dokonce i te?. I kdy? u? m?l b?t d?vno mrtv?. T?lo m?l poset? ranami a sp?leninami. Kousanci a ?r?my od sp?r? divok? zv??e. Z n?jak?ho d?siv?ho d?vodu ten mu? ale st?le ?il. N?co takov?ho se zd?lo nemo?n?. „??kaj? tomu k?men ?ivota,“ pronesl vozka s ??klebkem, kter? prozrazoval, ?e p?esn? v?, jak? d?s te? Raymond c?t?. „Ve star?ch dob?ch d?ky n?mu pr? l??itel? udr?ovali p?i ?ivot? chlapy, kter? se??vali. Pro tenhle jsme na?li lep?? vyu?it?.“ „Lep???“ zeptal se Raymond. „Tohle je…“ Pro to, jak? to bylo, ani nem?l slova. Zlo to nevystihovalo. Tohle nebyl jen zlo?in proti jak?mukoli lidsk?mu z?konu. Tohle bylo naprosto proti p??rod?. Bylo to ?patn? ve v?ech ohledech. „Tohle ?ek? zr?dce. Pokud nemaj? ?t?st? a nezem?ou jako prvn?,“ pronesl vozka. K?vl k jezdc?m vedle voz?ku. „Sundejte ho. A? ud?lal cokoli, na ?adu te? p?ich?z? n?kdo jin?. A vykli?te klece, a? jdou zv??ata najisto.“ Str??n? se s bru?en?m pustili do pr?ce a Raymond by utekl, kdyby toho byl schopen. Popravd? ho ale ?et?zy sv?raly a? p??li? t?sn?. Nedok?zal se ani zvednout nad postranici vozu, nato? se p?ekulit p?es ni. Str??n?m to o?ividn? bylo jasn?, proto?e se bezstarostn? pohybovali mezi klecemi a vytahovali z nich ostatky mu?? i ?en. Shazovali je na zem. N?kter? se rozpadly a jejich ??sti se skut?lely dol? z kopce. Str??n? je tam nechali. V?d?li, ?e se o n? postaraj? mrcho?routi. Kdy? z klece vyt?hli ?enu, kter? p?edt?m byla v ?al??i, narazila do kamene ?ivota uprost?ed a otev?ela o?i. Vyk?ikla bolest? a Raymond si byl jist?, ?e ho ten v?k?ik bude pron?sledovat a? do smrti. Byl tak hroziv?, tak bolestiv?, ?e si ani nedok?zal p?edstavit, jak? hr?zy si asi ?ena vytrp?la. „Tahle po??d ?ije,“ pronesl mu? s ku??, kdy? ji ostatn? t?hli d?l od kamene. Kdy? se kamene p?estala dot?kat, zase zmlkla. Stejn? ale do hrudi schytala ?ipku z ku?e. Asi pro jistotu. Voj?ci ji pak hodili stranou. Po n? pak z kamene ?ivota st?hli p?ipoutan?ho mu?e. Raymondovi p?ipadalo nejhor??, ?e jim za to ten mu? je?t? pod?koval. Pod?koval jim za to, ?e ho odt?hli na smrt. Ve chv?li, kdy ho st?hli z kamene se z k?i??c?ho a zm?taj?c?ho se ?lov?ka stal nehybn? kus masa. P?esto mu str??n? pro jistotu pod??zl krk, i kdy? Raymondovi to p?ipadalo ?pln? zbyte?n?. Kolem te? zavl?dlo ticho naru?ovan? jen mrcho?rav?mi pt?ky a temn?mi zvuky, kter? nazna?ovaly, ?e se kolem pohybuj? i v?t?? pred?to?i. Mo?n? je sledovali i pred?to?i v lidsk? podob?. Raymond sly?el, ?e civilizovan? lid? nevid? Pikty, pokud oni sami necht?j? b?t vid?t. I ta my?lenka v?e jen zhor?ovala. „V?voda ?ekl, ?e m?te zem??t,“ pronesl vozka. „Ne?ekl n?m ale, jak to ud?lat, tak?e si zahrajeme hru, kterou mus? hr?t zr?dci. P?jdete do klec?. Mo?n? budete ??t, mo?n? zem?ete. A pak, za den nebo dva, pokud si vzpomenu, se vr?t?m a jednoho z v?s si vyberu na k?men.“ Zad?val se p??mo na Raymonda. „Mo?n? to bude? ty. Mo?n? se bude? d?vat, jak tvoji brat?i um?raj?, bude? sledovat, jak se na tebe vrhaj? divok? zv??ata. Jak t? ?e?ou Piktov?. Ti nen?vid? lidi z kr?lovstv?. Na m?sto za?to?it nem??ou, ale ty… ty bys jim poslou?il.“ P?i t?ch slovech se zasm?l. Str??n? Raymonda nadzvedli a odpoutali od vozu. Chv?li ho t?hli sm?rem ke kameni a Raymond je m?lem za?al prosit, aby ho na n?j ned?vali. Myslel si, ?e zm?nili n?zor a daj? ho na n?j rovnou. Nakonec ho ale odt?hli k jedn? z k?vaj?c?ch se klec? a zamknuli ho do n?. Z?mek vypadal masivn?. Na jeho otev?en? by byla pot?eba po??dn? palice. Raymond se nav?c do klece nemohl po??dn? vej?t. Nebylo mo?n? se v n? rozumn? posadit, nato? si lehnout. P?i ka?d?m pohybu v?tru se klec pohybovala a sk??pala tak hlasit?, a? se zd?lo, ?e jde o samostatn? mu?en?. Raymond tam mohl jen sed?t a p?ihl??et, jak str??n? t?hnou jeho bratry do jejich klec?. Nemohl jim nijak pomoct. Garet se sna?il bojovat. Garet se toti? v?dy sna?il bojovat. Jen si t?m vyslou?il ?der do b?icha nav?c. Pak ho zvedli a nacpali do dal?? klece zp?sobem, jak?m by farm?? nacpal do klece nespolupracuj?c? ovci. Str??n? snadno zvedli i Lofena a um?stili ho do dal?? klece. V klec?ch te? byli v?ichni t?i. Viseli tam ve vzduchu, ve kter?m se vzn??el pach smrti a rozkladu. „Jak jste si vy t?i mohli myslet, ?e m??ete bojovat proti v?vodovi?“ zavrt?l hlavou vozka. „V?voda Altfor ?ekl, ?e zaplat?te za v?echno, co ud?lal v?? bratr. Tak?e zaplat?te. ?ekejte, p?em??lejte o tom a trpte. My se vr?t?me.“ Bez dal??ho slova obr?til voz?k a vyrazil na cestu pry?. Raymonda a jeho bratr? u? si nikdo nev??mal. „Kdybych tak dok?zal…“ ?ekl Garet a o?ividn? se sna?il dos?hnout na z?mek. „Nev??, jak to odemknout,“ ?ekl Lofen. „Tak?e to nem??u zkusit?“ ?t?kl Garet. „Mus?me se o n?co pokusit. Mus?me—“ „Nem? smysl n?co zkou?et,“ pronesl Lofen. „Mo?n? se n?m poda?? zab?t str??n?, a? se vr?t?, ale ty z?mky nezvl?dneme.“ Raymond zavrt?l hlavou. „Tak dost,“ ?ekl. „Te? nen? ?as na h?dky. Nedostaneme se ven a nem??eme nic d?lat. M??eme se alespo? zkusit neh?dat se mezi sebou.“ V?d?l, co je tu ?ek? a tak?, ?e nemaj? ?anci ut?ct. „U? brzy,“ pokra?oval, „sem p?ijdou divok? zv??ata. Mo?n? n?co hor??ho. Mo?n? potom u? nebudeme moct mluvit. Mo?n? budu… mo?n? budeme v?ichni mrtv?.“ „Ne,“ zavrt?l Garet hlavou. „Ne, ne, ne.“ „Ano,“ ?ekl Raymond. „Tohle ovlivnit nem??eme. M??eme ale smrti ?elit state?n?. M??eme jim uk?zat, jak um?raj? ?estn? lid?. Nemus?me projevit strach, po kter?m tolik prahnou.“ Vid?l, jak Garet bledl, ale pak p?ik?vl. „Dobr?,“ pronesl jeho bratr. „Dobr?. To zvl?dnu.“ „J? v?m, ?e ano,“ pronesl Raymond. „Zvl?dne? cokoli. Vy oba. Chci v?m ??ct…“ Jak to v?echno m?l ??ct? „M?m v?s oba r?d. Jsem vd??n?, ?e jsem byl va??m bratrem. Kdy? m?m zem??t, jsem r?d, ?e to je s t?mi nejlep??mi lidmi na sv?t?.“ „Jestli,“ opravil ho Lofen. „Je?t? nen? konec.“ „Jestli,“ souhlasil Raymond. „Ale pokud by se to stalo, chci, abyste to v?d?li.“ „Ano,“ p?ik?vl Lofen. „C?t?m to stejn?.“ „J? taky,“ p?idal se Garet. Raymond sed?l v kleci a cht?l b?t state?n? kv?li sv?m bratr?m. I kv?li komukoli, kdo by je mohl vid?t, proto?e v ruin?ch v??e ur?it? byl n?kdo nebo n?co, co je sledovalo. Celou dobu se sna?il nemyslet na to, co bylo jasn?. Neexistovalo ??dn? „jestli“. U? te? vid?l Raymond prvn? mrcho?rav? pt?ky sn??ej?c? se do v?tv? strom? kolem. Zem?ou tu. Ot?zkou jen bylo, jak rychle k tomu dojde a jak hroziv?m zp?sobem to bude. KAPITOLA P?T? Royce padl na kolena do popela, kter? zbyl z domu jeho rodi??. Z jeho st?n odpad?valy kusy d?eva a vypadaly skoro jako slzy, kter? se valily Roycovi po tv???ch. Sm?valy mu z nich saze a prach, kter? ho pokr?val. Roycovi ale nez?le?elo na tom, jak te? vypad?. Z?le?elo jen na tom, ?e jsou jeho rodi?e po smrti. P?i pohledu na jejich t?la le??c? na podlaze se slo?en?ma rukama se Royce zmoc?oval smutek. M?l pocit, ?e by nejrad?i rozerval sv?t na kusy stejn?, jako si te? rval vlasy. Cht?l naj?t zp?sob, jak to v?e napravit, ale nic takov?ho nebylo mo?n?. Royce se proto rozhodl vyk?i?et sv?j vztek a z?rmutek k nebi nad hlavou. Vid?l mu?e, kter? jim tohle ud?lal. Royce ho vid?l na stezce. Proch?zel se, jako by se nic nestalo. Mu? ho dokonce varoval p?ed voj?ky, kte?? se bl??ili k vesnici. Jak? vrah d?lal n?co takov?ho? Jak? vrah ?lov?ka zabije a pak ho uprav?, jako by spo??val ve vzne?en?m hrob?? Tohle ale nebyl hrob. Royce nehodlal nechal svoje rodi?e mrcho?rout?m. Vydal se tedy za d?m, sebral r?? a zabo?il ho do zem?. Povrch byl sp?len? a tvrd? a Royce z pr?ce bolely svaly. On m?l ale pocit, ?e si tu bolest zaslou??. Star? Lori m?la pravdu… tohle v?e byla jeho chyba. Vykopal hrob tak hlubok?, jak to jen ?lo. Pak do n?j ulo?il t?la sv?ch rodi??. St?l na okraji hrobu a sna?il se vymyslet n?co, co by mohl ??ct. Nenapadlo ho ale nic, ??m by mohl doplnit jejich cestu na nebesa. Nebyl kn?z, kter? znal slova, kter?mi by pot??il bohy. Nebyl cestuj?c? poh?dk??, kter? um?l spl?tat slova a kter? dok?zal komentovat v?e od bohat? hostiny po poh?eb. „M?m v?s oba moc r?d,“ ?ekl nakonec. „J?… r?d bych toho ?ekl v?c, ale a? bych ?ekl cokoli, tohle je to hlavn?.“ Opatrn? je zah?zel. S ka?dou lopatou hl?ny, kterou na n? hodil, m?l pocit, jako by ho n?kdo pra?til kladivem. Royce zaslechl v?k?ik jest??ba, kter? se usadil na tr?mu. Odehnal ho m?chnut?m ruky. Nez?le?elo mu na tom, ?e se sem slet? vr?ny a kavky, kter? budou hodovat na zbytku vesnice, ale tohle byli jeho rodi?e. P?i t? my?lence Roycovi do?lo, ?e jen jejich poh?eb nesta??. V?vodovi mu?i sem p?i?li kv?li n?mu. Nemohl nechat v?echny, koho zabili, mrcho?rout?m. Tak? v?d?l, ?e nedok??e vykopat hrob dost velk? pro v?echna t?la kolem. Mohl jen vytvo?it hranici, kter? by dokon?ila to, co po??r vesnice nedok?zal. Royce za?al sb?rat oho?el? kusy d?eva, nanosil tak? polena, kter? byla ukryt? jako z?soba na zimu. Nejhor?? to bylo s t??k?mi tr?my, ale d?ky svoj? s?le je dok?zal odt?hnout na pot?ebn? m?sto. Postupn? se mu da?ilo budovat ohromnou poh?ebn? hranici. Kdy? s n? skon?il, byla u? tma. Royce ale nehodlal sp?t ve vesnici pln? mrtv?ch. M?sto toho za?al p?trat kolem a nakonec na?el p?ed jednou z budov lampu. Rozsv?til ji a za?al v jej?m sv?tle shroma??ovat mrtv?. Sesb?ral je v?echny, i kdy? mu p?itom pukalo srdce. Mlad? i star?, mu?e i ?eny, v?echny dostal na hranici. Ty lehk? tam odnesl, ty nejt???? tam dot?hl. Naskl?dal je mezi kusy d?eva a doufal, ?e a? u? je po tomto sv?t? ?ek? cokoli, ?e se tam v?ichni sejdou. U? se chystal podp?lit hranici, kdy? si vzpomn?l na starou Lori. Tu sem zat?m nep?inesl, i kdy? kolem zdi, u kter? le?ela, proch?zel u? mnohokr?t. Mo?n? nakonec nebyla mrtv?. Mo?n? se n?kam odplazila, aby zem?ela sama, nebo ji Royce prost? jen p?ehl?dl. Nep?ipadalo mu spr?vn?, aby ji tam nechal, kdy? ostatn? shrom??dil, tak?e zam??il k m?stu, kde ji vid?l naposledy. S pomoc? sv?tla lampy ho prohled?val. „Hled?? n?koho?“ ozvala se ot?zka a Royce se prudce oto?il. Ruka mu t?m?? sklouzla k me?i, ale pak si uv?domil, ?e ten hlas zn?. Byla to Lori, ale sou?asn? to nebyla ona. Jej? hlas nebyl tak chraplav? a such?, tak unaven? a p?idu?en? jako posledn?. Kdy? vykro?ila do sv?tla lampy, v?iml si Royce, ?e ?ena i vypad? jinak. P?edt?m to byla seschl? sta?ena. Te? p?ed n?m st?la ?ena t?m?? v nejlep??m v?ku. S leskl?mi vlasy, pronikav?m pohledem a hladkou plet?. „Co jsi za??“ zeptal se Royce a p?eci jen polo?il ruku na j?lec me?e. „Jsem to, co jsem byla v?dy,“ odpov?d?la Lori. „Ta, kter? se d?v? a ta, kter? se u??.“ Royce vid?l jak se pod?vala na vlastn? t?lo. „??kala jsem ti, a? na m? nesah??, chlap?e. M?l jsi m? nechat zem??t. Nemohl jsi m? poslechnout? Pro? mu?i tv?ho rodu nikdy neposlouchaj??“ „Mysl??, ?e za to m??u j??“ zeptal se Royce. V??n? ta ?ena – po??d je?t? m?l probl?m s t?m si p?iznat, ?e je to opravdu Lori – p?edpokl?dala, ?e je n?jak? ?arod?j? „Ne, ty hlup?ku,“ ?ekla Lori. „To j? tohle ud?lala. S t?lem, kter? mi nedovolilo zem??t. Tv?j dotek, kohokoli z tv?ho rodu, sta?il, aby to spustil. M?la jsem to v?d?t, kdy? t? jako d?cko vyplavila voda u vesnice. M?la jsem odej?t. Nem?la jsem z?st?vat a p?ihl??et.“ „Vid?la jsi m?j p??chod?“ zeptal se Royce. „V??, kdo je m?j otec?“ Vzpomn?l si na postavu v b?l? zbroji, kterou v?dal ve snech. Na to, jak mu mistr na Rud?m ostrov? ?ekl, ?e mu ten nezn?m? mu?, kter? ho zplodil, zachr?nil ?ivot. Royce o n?m nic nev?d?l, ale symbol vyp?len? v jeho dlani z?ejm? pat?il pr?v? jemu. „V?m toho dost,“ ?ekla Lori. „Tv?j otec byl velk? mu?. Nebo byl alespo? takov?, za jak? ostatn? lid? velk? mu?e pova?uj?. Hodn? bojoval, hodn? v?t?zil. P?edpokl?d?m, ?e to byl velk? mu? i v jin?ch oblastech. Sna?il se pom?hat lidem, jak jen mohl. Staral se, aby byli lid? pod jeho ochranou v bezpe??. Tahle tvoje hranice… n?co takov?ho by nejsp?? tak? ud?lal. Je to state?n?, spr?vn? a neskute?n? hloup?.“ „Nen? hloup? cht?t zachr?nit p??tele p?ed vranami,“ br?nil se Royce a probodl Lori pohledem. „P??tele?“ Na okam?ik se zamyslela. „P?edpokl?d?m, ?e po p?r letech by z n?kter?ch z nich mo?n? p??tel? byli. Pro m? je ale t??k? se s n?k?m opravdu sp??telit, proto?e v?m, jak ?asto v?t?ina lid? podlehne smrti. Pro tebe si taky p?ijde, pokud trv?? na tom, ?e za?ehne? sign?ln? ohe? a d?? tak v?em v okol? v?d?t, ?e v?vodovi mu?i svoji pr?ci neodvedli dostate?n? dob?e.“ Tohle Royce nenapadlo. P?em??lel jen nad t?m, jak pomoct lidem z vesnice, nad t?m, co jim dlu?il – nad t?m jedin?m, co mohl ud?lat, kdy? u? p?ivodil jejich zk?zu. „Na tom nesejde,“ ?ekl. „A? si p?ijdou.“ „Ano, rozhodn? jsi syn sv?ho otce,“ p?ik?vla Lori. „V??, kdo byl m?j otec?“ zeptal se Royce. „Pros?m, ?ekni mi to. Pros?m.“ Lori zavrt?la hlavou. „Mysl??, ?e bych dobrovoln? urychlila v?echno, co m? p?ij?t? Podle toho, co jsem vid?la, bude smrti i tak dost. ?eknu ti tohle: pod?vej se na symbol, kter? nese?. A m?m ot?zku. D?? star? ?en? n?skok, ne? ud?l?? tu hloupost se zap?len?m ohn?, kterou se chyst?? ud?lat?“ Royce se zmocnil vztek. M?sil se s jeho z?rmutkem. „Copak tob? na t?ch lidech nez?le??? Prost? odejde? a hotovo?“ „Je hotovo,“ op??ila Lori. „Smrt je definitivn?. A neopova?uj se tvrdit, ?e mi na n?kom nez?le??. Vid?la jsem v?ci, kter?… zatracen?, jak? to m? smysl?“ Vrhla se k hranici, kterou Royce p?ipravil. Mumlala slova v jazyce, kter? mu rval u?i. Z hranice se vyvalila oblaka kou?e a objevily se prvn? z?blesky ohn?. „C?t?? se te? l?p?“ obo?ila se na n?j. „Poda?ilo se mi to neud?lat, kdy? m? ten chlap bodnul. Cht?la jsem dovolit vlastn? smrt. Ne, ?e bych m?la s?lu na n?co jin?ho, vzhledem k m?mu v?ku. A te? jsi m? p?inutil to ud?lat b?hem p?r minut. Nejrad?ji bych t? proklela!“ Royce musel uznat, ?e jej? vztek byl vskutku pozoruhodn?. Bylo v n?m n?co t?m?? nadpozemsk?ho. P?esto se je?t? musel na n?co zeptat. „M?la… m?la jsi moc ty lidi zachr?nit, Lori?“ „Chce? tvrdit, ?e je to moje vina?“ obo?ila se na n?j. K?vla k m?stu, kde za??nal pl?polat ohe?. „Magie nespo??v? v tom, ?e vyvol?? ohnivou st?nu nebo blesky z nebe, Royci. S dostate?n? dlouh?m ritu?lem bych mo?n? dok?zala ud?lat n?co, ??m bych t? ohromila. Za sou?asn?ch okolnost? ale nezvl?dnu v?c ne? to, co jsem te? ud?lala. A te? jdu. Nesna? se m? zastavit, chlap?e. U? takhle mi zp?sob?? dost probl?m?.“ Obr?tila se a Royce na okam?ik uva?oval, jestli by ji nem?l zastavit. N?co ho ale od t? my?lenky odradilo. M?sto toho se jen d?val do rozr?staj?c?ho se ohn?. Ten zat?m pl?polal st?le jasn?ji a zd?lo se, jako by m?l brzy sp?lit cel? sv?t. Royce st?l t?m?? nehnut?. P?em??lel nad v?emi t?mi lidmi, kter? m?l str?vit ohe?. Cht?l je uct?t alespo? tak, ?e bude p?ihl??et posledn?m okam?ik?m, kdy jsou jejich t?la je?t? na sv?t?. ??r byl st?le v?t??, plameny stoupaly a klesaly pod poryvy v?tru. Royce m?l pocit, jako by poslouchal n?jakou zvl??tn? skladbu. Skrz plameny n?co prolet?lo. Pohybovalo se to mezi nimi, jako by je to ani nec?tilo. Royce poznal obrys jest??b?, kte?? ob?as l?tali v okol?. Tenhle ale p?sobil zvl??tn?. Jeho ope?en? bylo ?ern? a rud?. V pohledu, kter? up?ral na Royce bylo n?co podivn? inteligentn?ho. Royce podv?dom? nat?hl ruku, jako to vid?l u sokoln?k?, a pt?k mu p?ist?l na p?edlokt?. Pomalu mu p?elezl na rameno. Otev?el zob?k a ozval se Loriin hlas. „Ten pt?k je dar, i kdy? snad ani bohov? nev?d?, pro? ti ho d?v?m. Uvid?m, co uvid? ona. ?eknu ti, co budu moct. Bude tv?ma o?ima a tomu, co m? p?ij?t, zabr?n? v tom, aby to bylo je?t? hor??.“ „Co?e?“ nech?pal Royce. „Jak to mysl???“ Odpov?? ale nedostal. Jest??bice zask?ehotala a vyrazila do vzduchu. Na okam?ik vid?l Royce ohe? hluboko pod sebou. Obrovsk? ohniv? kruh vypadal z v??ky tak malichern?… S trhnut?m p?i?el k sob? a nat?hl ruku, aby mohla jest??bice p?ist?t. Ta se snesla dol?, jako by se nic nestalo. Royce na ni udiven? hled?l. V jej?m oku vid?l odlesk plamene, kter? d?val jasn? najevo, ?e nejde o oby?ejnou jest??bici. „Jiskra,“ ?ekl Royce. „Budu ti ??kat Jiskra.“ *** Royce st?l celou noc s Jiskrou na rameni. Nev??mal si p?itom bolesti v noh?ch ani t?le. Bojoval s nutk?n?m se pohnout. St?li na hl?dce u ho??c?ho ohn?. Jest??bice ob?as vzl?tla a vyh??vala se v hork?m vzduchu, kter? stoupal z hranice. Royce se ale nepohnul. M?l pocit, ?e to dlu?? t?m mrtv?m. Nakonec se nad obzorem vyno?ilo slunce a v tu chv?li si Royce v?iml mu?? a ?en na okraji lesa pobl?? vesnice. Obr?til se k n?m a zapot?cel se. Nohy ho po tak dlouh?m, nehnut?m st?n? necht?ly poslouchat. Pokud to byli v?vodovi lid?, byl u? te? mrtv?. P?esn? tak, jak mu p?edpov?d?la Lori. Royce zachytily siln? ruce a on te? n?kter? z lid? poznal. Byli to p??tel? z vesnice. N?kte?? z vesnic v okol?. D?l ve v?vodstv?. V?ichni byli zhruba v jeho v?ku. N?kte?? na sob? m?li lesnickou uniformu, jin? prost? to, co jim zrovna p?i?lo pod ruku. A v?ichni byli ozbrojen?. Royce poznal jednoho z chlapc?, kte?? ho udr?eli ve stoje. Byl to mlad?k jm?nem… Hendrik, tak to bylo? Конец ознакомительного фрагмента. Текст предоставлен ООО «ЛитРес». Прочитайте эту книгу целиком, купив полную легальную версию (https://www.litres.ru/pages/biblio_book/?art=51923882&lfrom=688855901) на ЛитРес. Безопасно оплатить книгу можно банковской картой Visa, MasterCard, Maestro, со счета мобильного телефона, с платежного терминала, в салоне МТС или Связной, через PayPal, WebMoney, Яндекс.Деньги, QIWI Кошелек, бонусными картами или другим удобным Вам способом.