Loven?

Loven? Blake Pierce „Mistrovsk? d?lo v ??nru thriller a mystery! Autor v?te?n? rozv?j? psychologickou str?nku postav a my tak m??eme ch?pat jejich my?lenky, sd?let jejich strachy a radovat se z jejich ?sp?ch?. Propracovan? z?pletka v?s bude bavit po celou dobu. D?ky spoust? zvrat? se od knihy neodtrhnete, dokud neobr?t?te posledn? str?nku.“--Books and Movie Reviews, Roberto Mattos (Nav?dy pry?)LOVEN? (Stvo?en? Riley Paigov? – Kniha ?. 3) je t?et? knihou s?rie psychologick?ch thriller? od autora bestseller? Blakea Pierce, jeho? bestseller Nav?dy pry? obdr?el v?ce jak 1000 hodnocen? s pln?m po?tem hv?zdi?ek.S?riov? vrah vra?d? ?eny pomoc? ostnat?ho dr?tu a bezradn? FBI mus? poru?it sv? pravidla a obr?tit se na mladou geni?ln? rekrutku z akademie, Riley Paigovou, aby vy?e?ila p??pad.Riley Paigov? je ve sv?ch 22 letech p?ijat? na Akademii FBI, aby podstoupila n?ro?n? v?cvik. Je odhodlan? na sebe p??li? neupozor?ovat a spolu s ostatn?mi se pln? soust?edit na v?cvik. To se p??li? nepoda??, kdy? si j? osobn? vybere jej? mentor, aby mu pomohla vyp?trat s?riov?ho vraha, kter? d?s? obyvatele. Riley je ?okovan?, jak? zvr?cen? vrah je schopn? pou??t k vra?d? ostnat? dr?t.Riley u? si nem??e dovolit v t?to h?e na ko?ku a my? ud?lat dal?? chybu. Jej? vlastn? budoucnost je v ohro?en? a mo?n? je vrah mnohem chyt?ej?? ne? ona.Thriller nabit? strhuj?c?m d?jem, kter? rozbu?? va?e srdce, LOVEN? je t?et? knihou nov? s?rie, kter? v?m ned? sp?t. Sv? ?ten??e vrac? o v?ce jak 20 let nazp?t – na po??tek Rileyiny kari?ry – a dokonale dopl?uje knihu NAV?DY PRY? ze s?rie o Riley Paigov?.Kniha ?. 4 ze s?rie Stvo?en? Riley Paigov? bude brzy k dost?n?. LOVEN? (STVO?EN? RILEY PAIGOV? – KNIHA ?. 3) B L A K E P I E R C E Blake Pierce Blake Pierce je autorem RILEY PAGE mysteri?zn? s?rie bestseller?, kter? zahrnuje dvan?ct knih (a p?ib?vaj? dal??). Blake Pierce je taky autorem mysteri?zn? s?rie MACKENZIE WHITE, kter? poz?st?v? z osmi knih; mysteri?zn? s?rie AVERY BLACK, poz?st?vaj?c? ze ?esti knih; mysteri?zn? s?rie KERI LOCKE, poz?st?vaj?c? z p?ti knih; mysteri?zn? s?rie MAKING OF RILEY PAIGE, poz?st?vaj?c? z dvou knih (a p?ib?vaj? dal??); a mysteri?zn? s?rie KATE WISE, poz?st?vaj?c? ze dvou knih (a p?ib?vaj? dal??). Zan?cen? ?ten?? a celo?ivotn? fanou?ek mysteri?zn?ho ??nru a thriller?, Blake ocen? zp?tnou vazbu, a tak nev?hejte, nav?tivte www.blakepierceauthor.com, zjist?te v?ce a z?sta?te v kontaktu. Copyright © 2019 by Blake Pierce. V?echna pr?va vyhrazena. A? na v?jimky povolen? U.S. Copyright Act z roku 1976, nesm? b?t ??dn? ??st t?to publikace kop?rov?na, distribuov?na nebo sd?len? jakoukoli formou a jak?mikoli prost?edky, ani ulo?ena v datab?zi nebo vyhled?vac?m syst?mu bez p?edchoz?ho svolen? autora. Tato e-kniha je licencov?na jen pro va?e osobn? u?it?. Tato e-kniha nesm? b?t prod?v?na nebo p?ed?v?na jin?m osob?m. Pokud chcete tuto knihu sd?let s dal??mi lidmi, zakupte si pros?m dodate?n? kopie pro ka?d?ho jednotlivce. Pokud ?tete tuto knihu a nezakoupili jste ji, nebo nebyla zakoupena pouze pro va?e u?it?, vra?te ji pros?m a zakupte si vlastn? kopii. D?kujeme, ?e respektujete pr?ci tohoto autora. Tato kniha je fikce. V?echna jm?na, osoby, firmy, organizace, m?sta, ud?losti a skute?nosti jsou v?sledkem autorovy p?edstavivosti nebo jsou pou?ity fiktivn?. Jak?koli podobnost se skute?n?mi osobami, ?iv?mi ?i zesnul?mi, je ?ist? n?hodn?. Grafika na p?ebalu Copyright Artem Korionov, pou?ito s licenc? Shutterstock.com. KNIHY OD BLAKA PIERCE S?RIE PSYCHOLOGICK?CH THRILLER? JESSIE HUNT DOKONAL? MAN?ELKA (kniha ?. 1) DOKONAL? BLOK (kniha ?. 2) DOKONAL? D?M (kniha ?. 3) S?RIE PSYCHOLOGICK?CH THRILLER? CHLOE FINE ST?NY MINULOSTI (kniha ?. 1) MYSTERI?ZN? S?RIE KATE WISE KDYBY TO V?D?LA (kniha ?.1) KDYBY TO VID?LA (kniha ?.2) S?RIE STVO?EN? RILEY PAIGEOV? SLEDOVAN? (kniha ?. 1) ?EK?N? (kniha ?. 2) LOVEN? (kniha ?. 3) MYSTERY S?RIE RILEY PAIGEOV? NAV?DY PRY? (kniha ?. 1) POSEDLOST (kniha ?. 2) TOU?EN? (kniha ?. 3) V?BEN? (kniha ?. 4) PRON?SLEDOV?N? (kniha ?. 5) SOU?EN? (kniha ?. 6) OPU?T?N? (kniha ?. 7) CHLADN? (kniha ?. 8) SLEDOVAN? (kniha ?. 9) ZTRACEN? (kniha ?. 10) POH?BEN? (kniha ?. 11) MACKENZIE WHITE MYSTERY S?RIE JE?T? NE? ZABIJE (kniha ?. 1) JE?T? NE? SPAT?? (kniha ?. 2) JE?T? NE? PO?EHN? (kniha ?. 3) JE?T? NE? VEZME (kniha ?. 4) JE?T? NE? MUS? (kniha ?. 5) JE?T? NE? POC?T? (kniha ?. 6) OBSAH PROLOG (#u5e43a43c-de04-55af-a4e5-58d8db3720a3) KAPITOLA PRVN? KAPITOLA DRUH? (#u4e28bd63-b772-5f4e-b02d-4f0aabd01b59) KAPITOLA T?ET? (#ua399cc69-334f-557b-afc8-db942a20855a) KAPITOLA ?TVRT? (#u8ed39dbe-300f-5abb-b199-96a1ad4c9d98) KAPITOLA P?T? (#u042c9ace-9bd6-51fc-85e4-c1966ac51b21) KAPITOLA ?EST? (#ucb282bb5-ff8c-52c3-9fac-21b69d8abc63) KAPITOLA SEDM? (#ub46bf094-e074-564f-9968-902d9803ce58) KAPITOLA OSM? (#u98a3eafa-c9bc-561d-9ff9-2589103a5f69) KAPITOLA DEV?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DES?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA JEDEN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?TRN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA PATN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?ESTN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA SEDMN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA OSMN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DEVATEN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? PRVN? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? DRUH? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? T?ET? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? ?TVRT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? P?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? ?EST? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? SEDM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? OSM? KAPITOLA DVAC?T? DEV?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? PRVN? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? DRUH? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? T?ET? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? ?TVRT? (#litres_trial_promo) PROLOG Hope Nelsonov? se chystala na noc zav??t obchod a naposledy se po n?m rozhl?dla. Byla unaven?, dne?n? pracovn? den se t?hnul pomalu. Bylo u? po p?lnoci a ona pracovala od ?asn?ho r?na. Byla tu sama, proto?e posledn?ho reptaj?c?ho zam?stnance pustila dom? o n?co d??v. Nikdo nepracoval r?d v sobotu pozd? do noci. V pracovn? dny obchod zav?ral v?dy v 17:00, co? bylo pro v?echny mnohem snesiteln?j??. Ne, ?e by m?la zvl??tn? pochopen? pro sv? pracovn?ky. Se sv?m man?elem Masonem obchod vlastnili, a to znamenalo, ?e tu tr?vili mnohem v?ce ?asu, ne? kdokoli jin? – v?t?inu dn? p?ich?zeli prvn? a odch?zeli posledn?. Pro Hope nebylo ??dn?m tajemstv?m, ?e ji i Masona m?stn? lid? nesn??ej?, proto?e byli z cel?ho m?ste?ka Dightonu nejbohat??. Na opl?tku je nesn??ela tak?. Jej?m osobn?m mottem bylo: S pen?zi p?ich?z? zodpov?dnost. Sv? povinnosti brala v??n?, a to sam? platilo pro Masona, kter? zast?val funkci starosty m?sta. Nejezdili na dovolen?, a dokonce si ani nedop??vali p??le?itostn? den volna. Hope ob?as p?ipadalo, ?e ona a Mason jsou jedin?, kte?? se tu o n?co staraj?. Jak se tak rozhl??ela po dob?e uspo??dan?m obchod? – n?stroje, technika, krmiva, osiva a hnojiva – pomyslela si, tak jako u? mnohokr?t… Dighton by se bez n?s zhroutil b?hem jedin?ho dne. Vlastn? si ??kala, ?e to sam? by mohlo platit i pro cel? okres. Ob?as snila o tom, jak se spole?n? seberou a odjedou pry?, jen aby si dok?zali, ?e je to pravda. V?ichni by si to zaslou?ili. S ne??astn?m povzdechem zhasla sv?tla. Akor?t se natahovala k alarmu, aby ho p?ed odchodem zapnula, kdy? skrz prosklen? dve?e zahl?dla postavu. Pod pouli?n? lampou, na chodn?ku asi deset metr? daleko, st?l mu?. Zd?lo se, ?e ji up?en? pozoruje. Lekla se jeho zjizven? tv??e, kter? byla poset? ?ol??ky – t??ko ??ct, jestli je m?l od narozen? nebo vznikly n?sledkem o?kliv?ho ?razu. Tri?ko, kter? m?l na sob?, odhalovalo stejn? znetvo?en? ruce i pa?e ??t s n???m takov?m pro n?j mus? b?t t??k?, pomyslela si. Ale pro? tam takhle v sobotu pozd? v noci post?val? Byl to z?kazn?k? Pokud ano, musel s n?m mluvit n?kter? ze zam?stnanc?. Po konci otev?rac? doby u? ne?ekala, ?e by n?koho potkala. Ale te? tu st?l, koukal na ni a usm?val se. Co cht?l? Vlastn? bylo jedno, co cht?l, ale znamenalo to, ?e s n?m Hope bude muset osobn? promluvit. Obt??ovalo ji to. Nebude jednoduch? p?edst?rat, ?e si nev?imla jeho tv??e. Hope, zna?n? znepokojen?, na?ukala k?d od alarmu, vy?la ven a zamkla vchodov? dve?e. Tepl? no?n? vzduch byl p??jemnou zm?nou po cel?m dni, kter? tr?vila zav?en? v obchod? pln?m nep??jemn?ch pach?, z nich? nejv?razn?j?? byl z?pach hnojiva. Vykro?ila sm?rem k mu?i a s nucen?m ?sm?vem zavolala: „Nezlobte se, ale m?me zav?eno.“ Pokr?il rameny, nep?estal se usm?vat a u toho si n?co nesly?n? mumlal. Hope potla?ila povzdech. Cht?la ho poprosit, aby mluvil v?c nahlas. Ale p?i?lo j? nevhodn? mu n?co p?ikazovat nebo ho i jen o n?co zdvo?ile po??dat. A? nesmysln? se b?la, ?e zran? jeho city. Jak se k n?mu bl??ila, usm?val se st?le v?ce. Znovu ?ekl n?co, co ne?lo sly?et. Zastavila jen kousek od n?j. „Promi?te, ale je pozd? a m?me zav?eno,“ ?ekla. Nesly?n? n?co zamumlal. Zavrt?la hlavou, aby mu dala najevo, ?e ho nesly??. Promluvil o n?co hlasit?ji a tentokr?t u? zvl?dla rozpoznat slova. „S n???m m?m probl?m.“ Hope se zeptala: „S ??m?“ Op?t n?co nesrozumiteln?ho zamumlal. Mo?n? chce vr?tit n?jak? zbo??, kter? dnes zakoupil, pomyslela si. To posledn?, co pr?v? cht?la d?lat, bylo odemknout znovu obchod, deaktivovat alarm, aby od n?j mohla p?evz?t zbo??, a vracet mu pen?ze. Hope ?ekla: „Pokud chcete n?co vr?tit, tak budete bohu?el muset p?ij?t z?tra.“ Znetvo?en? mu? mumlal: „Ne, ale…“ Pak v tichosti pokr?il rameny a st?le se p?i tom usm?val. Pro Hope bylo t??k? d?vat se mu do o??. Obt??n? bylo d?vat se mu i do tv??e. Najednou ji napadlo, ?e on v?, jak je to pro ni t??k?. Podle toho, jak se usm?val, si to mo?n? i vychutn?val. M?lem se ot??sla p?i pomy?len?, ?e si takto u??v? rozpaky, ke kter?m ostatn? p?iv?d?. Te? u? promluvil o n?co hlasit?ji a srozumiteln?ji. „Poj?te se pod?vat.“ Uk?zal na star? pick-up zaparkovan? opod?l u chodn?ku. Oto?il se a ?el sm?rem k autu. Hope na chv?li z?stala st?t. Necht?lo se j? za n?m chodit a ??kala si, pro? by se t?m v?bec m?la zab?vat. A? je to cokoli, do z?tra to ur?it? po?k?. Ale nedok?zala se p?im?t k tomu, aby se oto?ila a ode?la. U? zase ta obava, ?e k n?mu bude neslu?n?. ?la za n?m k zadn? ??sti auta. Odd?lal plachtu zakr?vaj?c? korbu a uvid?la zm?? rozmotan?ho ostnat?ho dr?tu, kter? pokr?val celou korbu pick-upu. Najednou ji zezadu popadnul a mokr?m hadrem j? p?ikryl nos a ?sta. Hope kopala a sna?ila se od n?j odt?hnout, ale oproti n? byl vy??? a siln?j??. Nemohla ani k?i?et, proto?e se nedok?zala zbavit toho hadru na obli?eji. Byl siln? nas?kl? nechutn? nasl?dlou tekutinou. Najednou se j? za?al zmoc?ovat zvl??tn? pocit. Poci?ovala z?vra? a euforii, jako by si vzala drogy. Kv?li euforii Hope na p?r okam?ik? zapomn?la, v jak?m ohromn?m nebezpe?? se nach?z?. Zkusila je?t? znovu zabojovat, ale ruce i nohy m?la oslaben?, jako by je m?la z gumy. A? u? se j? ten mu? sna?il prov?st cokoli, nedok?zala se tomu br?nit. Vzd?len?, jako by byla jej? mysl odd?len? od t?la, si uv?domovala, ?e ji ten mu? zvedl a hodil mezi zm?? ostnat?ho dr?tu na korbu auta. Nas?kl? hadr j? p?i tom tiskl celou dobu pevn? k obli?eji, tak?e se nad?chala omamn?ch v?par?. Hope Nelsonov? si jen vzd?len? uv?domovala bodavou bolest po cel?m t?le, kdy? bezvl?dn? dopadla a pomalu ztratila v?dom?. KAPITOLA PRVN? Riley Sweeneyov? p?ipravovala dva rib eye steaky ke grilov?n? a u? po n?kolik?t? si pomyslela: Dne?n? noc mus? b?t v?jime?n?. Ona i jej? snoubenec, Ryan Paige, byli posledn? dobou p??li? zanepr?zdn?ni na to, aby si u??vali ?as tr?ven? spole?n?. Ve?ker? jejich ?as a energii spolkla Rileyina n?ro?n? st?? u FBI a Ryanovo nov? zam?stn?n? coby ?erstv?ho absolventa na pozici pr?vn?ka. Dokonce i dnes, v sobotu, pracoval p?es?as. Riley bylo 22 u? skoro p?ed dv?ma t?dny, ale od t? doby nem?li ?as jej? narozeniny oslavit. Od Ryana dostala jako d?rek hezk? n?hrdeln?k, ale to bylo v?echno – ??dn? oslava, ??dn? ve?e?e, ??dn? dort. Doufala, ?e dne?n? j?dlo by jim to mohlo vynahradit. Krom? toho, dnes byla posledn? p??le?itost, aby si ud?lali hezk? spole?n? ve?er. Riley v?era ?sp??n? dokon?ila st?? a z?tra zam??? na Akademii FBI v Quanticu ve Virginii. Ryan z?stane zde ve Washingtonu D.C. A?koli je od sebe bude d?lit jen hodina cesty autem nebo vlakem, oba budou m?t spoustu pr?ce. Nebyla si jist?, kdy budou m?t s Ryanem dal?? p??le?itost str?vit n?jak? ?as spolu. Podle instrukc? v podrobn? popsan?m receptu oko?enila Riley steaky sol?, pep?em, su?enou mletou cibul?, mlet?m ho??i?n?m sem?nkem, su?en?m oreganem a tymi?nem. Rozhl?dla se po kuchyni a zkontrolovala sv? d?lo. Zeleninov? sal?t s dresinkem m?la hotov?, ?ampiony byly nakr?jen? a p?ipraven? na grilov?n? se steakem a dv? brambory se u? pekly v troub?. Jako dezert m?la v lednici p?ipraven? kupovan? cheesecake. J?deln? st?l pe?liv? prost?ela a um?stila na n?j v?zu s kv?tinami, kter? vybrala, kdy? kupovala zeleninu. L?hev cenov? p?ijateln?ho a chutn?ho ?erven?ho v?na u? ?ekala na otev?en?. Riley se pod?vala na hodinky. P?ibli?n? touhle dobou by se m?l Ryan vracet dom?. Doufala, ?e nebude m?t p??li? velk? zpo?d?n?. Cht?la steaky za??t p?ipravovat a? pot?, co doraz?. U? ji nenapadalo, co dal??ho by m?la je?t? p?ipravit. Cel? den prala pr?dlo, ukl?zela jejich mal? byt, nakupovala a p?ipravovala j?dlo – dom?c? pr?ce, na kter? nem?la p??li? ?asu, od t? doby, co se na za??tku l?ta s Ryanem spole?n? sest?hovali. Oproti studiu j? to p?ipadalo jako p??jemn? zm?na. P?esto si nemohla pomoci a pomyslela si: Vypad? takhle ?ivot po svatb?? Kdy? dos?hne sv?ho c?le a stane se agentkou FBI, bude opravdu tr?vit dny t?m, ?e se bude sna?it, aby bylo doma v?echno perfektn? nachystan?, ne? p?ijde Ryan z pr?ce? To se j? nezd?lo moc pravd?podobn?. Pr?v? te? si Riley tuhle budoucnost neum?la p?edstavit – nebo jakoukoli jinou konkr?tn? podobu budoucnosti. Svalila se na gau?. Zav?ela o?i a dolehla na ni obrovsk? ?nava. Oba pot?ebujeme dovolenou, pomyslela si. V nejbli??? dob? to ale na ??dnou dovolenou nevypadalo. Zav?raly se j? o?i ?navou a skoro za??nala pod?imovat, kdy? ji vytrhla z klidu vzpom?nka… ??lenec v kost?mu a s make-upem klauna j? sv?zal nohy a ruce. U obli?eje j? dr?el zrcadlo. „Hotovo. Pod?vej!“ ?ekl. Pod?vala se. Po cel?m obli?eji m?la rozet?en? make-up a byla tak? nal??en? jako klaun. Pak p?ed n? dr?el jehlu. V?d?la, ?e jestli j? vprav? obsah smrt?c? injekce do t?la, zem?e hr?zou… Riley n?hle otev?ela o?i a cel? se t??sla. Jen p?ed p?r m?s?ci o fousek unikla smrti, kdy? ji m?lem zabil nechvaln? proslul? „zabij?k klaun“. Traumatick? vzpom?nky z tohoto d?siv?ho z??itku se j? po??d vracely. Sna?ila se vzpom?nku zahnat pry?, kdy? v tu chv?li zaslechla kroky na schodi?ti v p??zemn? hale. Ryan! U? je doma! Vysko?ila z gau?e a ujistila se, ?e je trouba nastaven? na nejvy??? teplotu. N?sledn? zhasla sv?tla a zap?lila sv??ky, kter? m?la p?ipraven? na stole. Nakonec p?isp?chala ke dve??m a setkala se s Ryanem, kter? akor?t vch?zel dovnit?. Padla mu kolem krku a pol?bila ho. On j? ale polibek neop?toval a c?tila, jak se jeho t?lo sv?silo vy?erp?n?m. Vid?l kom?haj?c? se sv?tlo sv??ek uvnit? bytu. „Riley - co se to sakra d?je?“ vyhrkl. Riley byla v m?iku zklaman?. Odpov?d?la: „P?ipravuju n?co dobr?ho k ve?e?i.“ Ryan ve?el dovnit?, odlo?il si aktovku a zhroutil se na gau?. „Nem?la ses nam?hat.“ ?ekl. „M?l jsem stra?n? den. A nem?m moc hlad.“ Riley si vedle n?j sedla a za?ala mu mas?rovat ramena. ?ekla mu: „V?echno je t?m?? nachystan?. A nem?? hlad ani, kdy? ?eknu, ?e m?me rib eye steak?“ „Rib eye?“ p?ekvapen? odv?til Ryan. „M??eme si to dovolit?“ Jeho ot?zka ji roz??lila, tak?e ji rad?ji nechala bez odpov?di. Spravovala spole?n? finance, tak?e m?la za to, ?e v? moc dob?e, co si mohou a nemohou dovolit. Ryan o?ividn? vyc?til Rileyino zklam?n?. „Rib eye steaky zn? skv?le. Dej mi jen p?r minut, abych si umyl ruce,“ dodal. Ryan vstal a zam??il do koupelny. Riley p?isp?chala zp?t do kuchyn?, vyndala brambory z trouby, zat?hla steaky na p?nvi a n?sledn? dopekla v troub?, aby byly oba st?edn? prope?en?. Kdy? serv?rovala j?dlo na st?l, Ryan byl u? usazen? u stolu. Ob?ma nalil sklenici v?na. „D?kuju,“ ?ekl Ryan s lehk?m ?sm?vem. „Jsi hodn?.“ Zakrojil do sv?ho steaku a dodal: „Bohu?el budu muset je?t? dod?lat n?jakou pr?ci z domu. Ud?l?m to po j?dle.“ Siln? zklaman? Riley potla?ila povzdech. Doufala, ?e spole?n? ve?e?e bude m?t romanti?t?j?? zakon?en?. N?jakou chv?li jedli v tichosti. Pot? si Ryan za?al st??ovat, jak? m?l den. „Tahle absolventsk? pozice – to je v podstat? otro?ina. Mus?me d?lat v?echnu t??kou d?inu pro na?e partnery – re?er?e, sepisujeme dokumenty k p??pad?m, kontrolujeme, ?e bude v?echno p?ipraven? do soudn? s?n?. A tr?v?me tam v?c ?asu ne? spole?n?ci. Je to jako ?ikana zelen???, a? na to, ?e to nikdy nekon??.“ „Zlep?? se to,“ povzbudila ho Riley. P?im?la se zasm?t a dodala: „S?m bude? jednou taky partner. A bude? m?t t?m ?erstv?ch absolvent?, kte?? si na tebe budou po p??chodu dom? st??ovat.“ Ryan se nezasm?l a Riley mu to nemohla vy??tat. Jen co ten vtip vyslovila nahlas, u? j? tak dobr? nep?i?el. Po zbytek ve?e?e si Ryan st??oval a Riley se nedok?zala rozhodnout, jestli si p?ijde v?c ubl??en? nebo vyto?en?. Mohl by p?inejmen??m ocenit ?sil?, kter? musela vynalo?it, aby bylo dnes ve?er v?e dokonal?. A doch?zelo mu v?bec, jak moc se jejich ?ivoty zanedlouho zm?n?? Kdy? Ryan p?estal na chv?li mluvit, Riley se zeptala: „V??, z?tra m?me v budov? FBI setk?n?, abychom oslavili ukon?en? st??e. P?jde? tam se mnou, ?e jo?“ „Bohu?el to nezvl?dnu, Riley. Tenhle t?den budu muset pracovat v?ech sedm dn? v t?dnu.“ Riley skoro zalapala po dechu. „Ale z?tra je p?eci ned?le,“ ?ekla. Ryan pokr?il rameny a odv?til: „No jo, jak jsem ??kal – otro?ina.“ Riley pokra?ovala: „V?dy? to nebude trvat cel? den. P?r lid? bude m?t proslov – z?stupce ?editele a vedouc? na?eho v?cviku budou cht?t ??ct p?r slov. Pak si d?me ob?erstven? a…“ Ryan ji p?eru?il: „Mrz? m? to, Riley.“ „Ale j? hned z?tra po tomhle setk?n? vyr???m do Quantica. Kufr si beru rovnou s sebou. Myslela jsem, ?e bys m? odvezl na n?dra??.“ „Nem??u,“ odpov?d?l Ryan trochu ost?ej??m hlasem. „Bude? se tam muset dostat jinak.“ N?jakou chv?li jedli v tichosti. Riley se sna?ila pochopit, co se to d?je. Pro? ji z?tra Ryan nem??e doprovodit? Zabralo by mu to jen p?r hodin z cel?ho dne. Najednou j? ale za?alo doch?zet, co se d?je. ?ekla mu: „Ty nechce?, abych odjela do Quantica, je to tak?“ Ryan podr??d?n? zast?nal. „Riley, neza??nejme s t?m znovu,“ prohl?sil. Riley c?tila, jak vzteky rudne. „No, je to te? anebo nikdy.“ Ryan j? odpov?d?l: „Rozhodla ses sama. J? to beru jako tvoje kone?n? rozhodnut?.“ Riley vykulila o?i. „Moje rozhodnut??“ zeptala se. „ Myslela jsem, ?e to je na?e rozhodnut?.“ Ryan si povzdechl: „O tomhle nebudeme diskutovat. Doj?me si ve?e?i, jo?“ Riley sed?la a pozorovala ho, jak se d?l nimr? v j?dle. Za?alo j? to v?echno vrtat hlavou. M? Ryan pravdu? Byla jsem to j?, kdon?s k tomuhle dotla?il? Zp?tn? si vybavovala, jak prob?haly jejich rozhovory, sna?ila si vzpomenout, sna?ila se to vy?e?it. Pamatovala si, jak na ni byl Ryan py?n?, kdy? zastavila zabij?ka klauna. „P?i nejmen??m jedn? ?en? jsi zachr?nila ?ivot. T?m, ?e jsi p??pad vy?e?ila, jsi nejsp?? zachr?nila i dal?? ?ivoty. Mo?n? jsi trochu bl?zen. Ale hlavn? jsi hrdinka.“ Tehdy si myslela, ?e to je to, co pro ni Ryan chce. Aby se v?novala kari??e v FBI, aby pro n?j st?le byla hrdinka. Ale jak te? na t?m Riley p?em??lela, nedok?zala si vybavit, ?e by ji v tom p??mo podporoval. Nikdy j? ne?ekl: „Chci, abys ?la na akademii. Chci, abys ?la za sv?m snem.“ Riley se n?kolikr?t pomalu a dlouze nadechla. Mus?me si o tom promluvit v klidu, pomyslela si. Nakonec se odhodlala. „Ryane, co bys cht?l ty? Mysl?m t?m, co bys cht?l pro n?s?“ Ryan se na ni pod?val a p?i tom naklonil hlavu do strany. „Opravdu to chce? v?d?t?“ zeptal se. Riley se n?hle sev?elo hrdlo. „Chci to v?d?t,“ odv?tila. „?ekni mi, co chce??“ Ryanovi se na tv??i mihnul v?raz pln? bolesti. Riley se d?sila, co se j? chyst? ??ct. Nakonec ?ekl: „Cht?l bych rodinu.“ Pokr?il rameny a sn?dl dal?? sousto steaku. Riley c?tila lehkou ?levu: „Tu chci tak?.“ „V??n??“ zeptal se j? Ryan. „Samoz?ejm?. V?dy? to v??.“ Ryan zavrt?l hlavou: „Nejsem si jist? ani t?m, ?e ty sama v??, co chce?.“ To j? vyrazilo dech. Na okam?ik nev?d?la, jak na to reagovat. Nakonec odpov?d?la: „Ty si mysl??, ?e nezvl?dnu skloubit budov?n? kari?ry se zakl?d?n?m rodiny?“ „Samoz?ejm?, ?e zvl?dne?,“ ?ekl Ryan. „Pro ?eny je to v dne?n? dob? b??n?. Cht?j? m?t v?e. Je to n?ro?n? a vy?aduje to hodn? pl?nov?n? a ob?t?, ale jde to zvl?dnout. A stra?n? r?d bych ti s t?m pomohl. Ale…“ Hlas mu zesl?bl. „Ale co?“ zeptala se Riley. Zhluboka se nadechl a pokra?oval: „N?co jin?ho by bylo, kdyby ses rozhodla pro pr?vnickou kari?ru jako j?. Nebo kdyby ses cht?la st?t doktorkou nebo psychiatri?kou. Nebo se v?novat obchodov?n? s nemovitostmi. Nebo za??t podnikat. Nebo p?edn??et na univerzit?. Tomuhle v?emu bych dok?zal porozum?t. Zvl?dl bych se s t?m vypo??dat. Ale tahle z?le?itost s Akademi? FBI – bude? 18 t?dn? v Quanticu! Jak moc se budeme b?hem t? doby v?dat? Mysl??, ?e vztah dok??e p?e??t na d?lku tak dlouho? A krom? toho…“ Zad?val se Riley na chv?li do o??. Pokra?oval: „Od t? doby, co jsem t? poznal, t? u? dvakr?t m?lem zabili, Riley.“ Riley zt??ka napr?zdno polkla. Jist??e m?l pravdu. Naposledy ?elila smrti, kdy? se st?etla se zabij?kem klaunem. A p?edt?m, b?hem posledn?ho semestru na vysok? ?kole, ji m?lem zabil sociopat a profesor psychologie v jednom. Ten zat?m st?le je?t? ?ek? na odsouzen? za vra?du dvou spolu?a?ek. Riley ob? d?vky znala. Jedna z nich byla jej? nejlep?? kamar?dka a spolubydl?c?. Riley pomohla p??pad t?chto p???ern?ch vra?d vy?e?it a kv?li tomu se dostala na letn? st?? do FBI. To byl z?rove? jeden z hlavn?ch d?vod?, pro? za?ala p?em??let nad kari?rou agentky FBI. Riley se p?i?krcen?m hlasem zeptala: „Chce?, abych se toho vzdala? Chce?, abych z?tra neodjela do Quantica?“ Ryan odpov?d?l: „Na tom, co chci j?, nez?le??.“ Riley se musela p?em?hat, aby se nerozbre?ela. „Ale ano, z?le??, Ryane,“ ?ekla. „Z?le?? na tom hodn?.“ Ryan se na Riley up?en? zad?val. Zd?lo se, ?e jejich pohled trv? snad v??nost. Pak ?ekl: „Asi jo. Asi chci, abys s t?m skon?ila. V?m, ?e to bylo vzru?uj?c?. Za?ila sis ohromn? dobrodru?stv?. Ale nastal ?as, abychom se usadili. Nastal ?as, abychom se soust?edili na n?? spole?n? ?ivot.“ N?? spole?n? ?ivot! pomyslela si. Co t?m mysl?? A o ?em to vypov?d?, ?e ona nev?, co t?m mysl?? Jednu v?c v?d?la jist?… Nechce, abych odjela do Quantica. Ryan je?t? dodal: „Pod?vej, tady v DC m??e? naj?t uplatn?n? ve spoust? zam?stn?n?. A m?? je?t? spoustu ?asu rozmyslet si, co chce? skute?n? d?lat. Zat?m nez?le?? na tom, abys vyd?l?vala hodn? pen?z. Z toho, co vyd?l?v?m j?, sice nezbohatneme, ale vysta??me si a ?asem budu vyd?l?vat v?c.“ Ryan pokra?oval v j?dle a p?sobil, jako by se mu ulevilo, jako by pr?v? te? v?echno vy?e?ili. Ale vy?e?ili v?bec n?co? Riley cel? l?to snila o Akademii FBI. Nedok?zala si p?edstavit, ?e se toho snu te? na m?st? vzd?. Ne, ??kala si. To prost? nejde. Najednou c?tila, jak v n? vztek bubl? a roste. Se z?ejm?m nap?t?m v hlase mu ?ekla: „Mrz? m?, ?e to tak c?t??. Ale j? nezm?n?m n?zor. Z?tra odj??d?m do Quantica.“ Ryan na ni z?ral, jako by nev??il vlastn?m u??m. Riley vstala od stolu a dodala: „U?ij si zbytek ve?e?e. V lednici je p?ipraven? cheesecake. J? u? jsem unaven?. Vysprchuju se a jdu sp?t.“ Ne? stihl Ryan odpov?d?t, Riley u? odkr??ela do koupelny. Po p?r minut?ch breku si u?ila dlouhou horkou sprchu. Z koupelny vylezla v ba?kor?ch a ?upanu a spat?ila Ryana, jak sed? v kuchyni. J?deln? st?l u? sklidil a pracoval na po??ta?i, od kter?ho ani nezvedl o?i. Riley ode?la do lo?nice, zalezla do postele a za?ala znovu bre?et. Mezit?m, co si ot?rala o?i a smrkala, tak po??d p?em?tala… Pro? m?m takov? vztek? Plete se Ryan? Je n?co z toho jeho chyba? My?lenky se j? v hlav? chaoticky prol?naly, ?e nedok?zala ??dnou z nich promyslet d?sledn?. Do mysli se j? vpl??ila ot?esn? vzpom?nka – vzbudila se s nesnesitelnou bolest? v b?i?e a cel? postel byla od krve. Potrat. Nutilo ji to p?em??let – byl tohle jeden z d?vod?, pro? Ryan necht?l, aby pracovala pro FBI? V dob?, kdy se to stalo, byla pod velk?m stresem kv?li p??padu zabij?ka klauna. L?ka?ka v nemocnici ji nicm?n? ujistila, ?e potrat nebyl zp?soben? stresem. M?sto toho j? vysv?tlila, ?e p???inou potratu byly „abnormality chromozom?“. Jak te? nad t?m Riley p?em??lela, vyvol?valo v n? to slovo obavy. Abnormality. ??kala si, jestli nen? n?kde hluboko uvnit? n? n?co nenorm?ln?ho. Je v?bec schopn? udr?et si trval? vztah nebo dokonce zalo?it rodinu? Kdy? u? pomalu klimbala, v?d?la s jistotou jen jednu v?c. Z?tra jedu do Quantica. Usnula je?t? p?ed t?m, ne? stihla promyslet, co se stane potom. KAPITOLA DRUH? Lehk? zast?n?n? ?eny ho pot??ilo. V?d?l, ?e u? se prob?r? k v?dom?. P?esn? tak. V?iml si, ?e u? trochu pootev?ela o?i. Le?ela na boku na hrub? otesan?m d?ev?n?m stole v mal? m?stnosti se ?pinavou podlahou, zdmi z tv?rnic a n?zk?m tr?mov?m stropem. Byla schoulen? a pevn? sv?zan? lepic? p?skou. Nohy m?la zcela skr?en? a pevn? p?iv?zan? k hrudn?ku a rukama si obj?mala holen?. Do strany naklon?nou hlavu m?la polo?enou na kolenou. P?ipom?nala mu obr?zky lidsk?ch plod?, kter? vid?l. A tak? mu p?ipom?nala embrya, kter? ob?as na?el v ?erstv?ch vejc?ch od slepic, kter? choval. Sv?zan? ?ena vypadala tak slab? a nevinn?, pohled na ni ho t?m?? doj?mal. Nejv?c mu samoz?ejm? p?ipom?nala jinou ?enu – pokud si dob?e pamatoval, jmenovala se Alice. Nejprve si myslel, ?e Alice bude jedin?, kter? zp?sob? n?co takov?ho. Jen?e ?as s n? si tak u?il… a v ?ivot? nem? p??li? mnoho po?itk?… nemohl jen tak p?estat. „To bol?,“ zamumlala ?ena jakoby ze span?. „Pro? to bol??“ V?d?l, ?e bolest zp?sobilo mno?stv? ostnat?ho dr?tu, na kter?m le?ela. Krev u? kapala na povrch stolu a na neo?et?en?m d?evu, tak z?stanou dal?? skvrny. Ale na tom nez?le??. Ten st?l byl star?? ne? on s?m a nikdo dal?? ho nikdy neuvid?. S?m byl tak? zran?n? a tekla mu krev. Poranil se o ostnat? dr?t v aut?, do kter?ho se ji sna?il dostat. Dostat ji do auta bylo t????, ne? p?edpokl?dal, proto?e se br?nila a to s mnohem v?t??m nasazen?m ne? ta druh?. Ne? za?al ??inkovat po dom?cku vyroben? chloroform, tak se zm?tala a sna?ila se mu vykroutit. Ale postupn? jej? ?sil? ochabovalo, a nakonec si ji zcela podmanil. Beztak mu poran?n? zp?soben? ostny dr?tu nevadilo. Tyhle r?ny se hoj? pom?rn? rychle, s t?m m?l u? vlastn? nep?kn? zku?enosti. Hor?? je, ?e po sob? nech?vaj? o?kliv? jizvy. Sklonil se a pod?val se j? zbl?zka do tv??e. O?i m?la skoro a? nep?irozen? vyt?e?t?n?. Duhovky se j? m?haly sem a tam, jak se marn? sna?ila sn?st pohled na n?j. Ani te? se na m? nezvl?dne pod?vat, uv?domil si. V?ichni se k n?mu v?ude chovali stejn?. Ned?val jim za vinu, ?e p?edst?raj?, ?e je neviditeln?, nebo ?e v?bec neexistuje. Ob?as se tak? pod?val do zrcadla a p?edstavoval si, ?e se um? zneviditelnit. Najednou ?ena op?t zamumlala… „To bol?.“ Byl si jist?, ?e krom? ran po t?le ji tak? siln? bol? hlava z obrovsk? d?vky doma vyroben?ho chloroformu. Kdy? ho poprv? vyr?b?l, s?m m?lem odpadl a je?t? n?kolik dn? pot? ho t?e?tila hlava. P??pravek ale fungoval skv?le, a tak ho d?l pou??val. Te? u? byl p?ipraven? na dal?? krok. Na sob? m?l tlust? pracovn? rukavice a silnou pro??vanou bundu. Nem? v pl?nu se znovu poranit, a? bude dokon?ovat sv? d?lo. Jako prvn? pot?eboval ?t?pac? kle?t?, aby se popasoval s p?ipravenou hromadou ostnat?ho dr?tu. N?sledn? z hromady vyt?hl kus dr?tu a pevn? ho obto?il ?en? kolem t?la a konce zahnul tak, aby vytvo?ily provizorn? uzel a dr?t se nikam neposunul. ?ena siln? zana??kala a sna?ila se vykroutit ze sev?en? p?sky. Dos?hla ov?em jedin?ho – ostny j? potrhaly k??i a oble?en?. Pracoval d?l a ?ekl: „Nemus?? b?t potichu. Klidn? k?i?, jestli chce? – jestli ti to pom??e.“ Rozhodn? se neb?l, ?e by ji mohl n?kdo sly?et. Na??kala hlasit?ji a vypadalo to, ?e se sna?? k?i?et, ale hlas m?la slab?. Potichu se zasm?l. V?d?l, ?e takhle sv?zan? – s nohama u hrudn?ku – se nem??e nadechnout natolik, aby mohla po??dn? zak?i?et. Omotal kolem n? dal?? kus ostnat?ho dr?tu a pevn? ho ut?hl. Vychutn?val si pohled na to, jak z ka?d? r?ny, kde se j? ostny p?es oble?en? zap?chly do masa, kape krev, prosakuje oble?en?m a nech?v? na n?m v?t?? skvrny, ne? jsou samotn? r?ny. Kousek po kousku kolem n? d?l omot?val ostnat? dr?t, dokud nebyla cel? ov?zan? jako obrovsk? ostnat? kokon, kter? u? ani vzd?len? nep?ipom?nal ?lov?ka. Kokon vyd?val r?zn? zvuky - kv?lel, sku?el, lapal po dechu, na??kal a st?nal. Sem tam krev vyt?kala, sem tam kapala, a? byl nakonec cel? st?l nas?kl? krv?. Nakonec poodstoupil, aby mohl obdivovat sv? vlastnoru?n? d?lo. Zhasl stropn? sv?tlo, kter? mu sv?tilo nad hlavou, vy?el ven do tmy a zav?el za sebou t??k? d?ev?n? dve?e. Obloha byla jasn? a poset? hv?zdami. Jedin?, co ru?ilo naprost? ticho noci, byl cvrkot cvr?k?. Dlouze a pomalu se nadechl ?erstv?ho vzduchu. Dne?n? noc mu p?ipadala obzvl??t? kr?sn?. KAPITOLA T?ET? Riley se akor?t rovnala do ?ady s ostatn?mi st??isty, aby se vyfotili na spole?nou ofici?ln? z?v?re?nou fotografii, kdy? zaslechla, jak se otev?ely dve?e od recepce. Srdce j? posko?ilo a pln? o?ek?v?n? se oto?ila, aby se pod?vala, kdo p?i?el. Ale byl to jen Hoke Gilmer, vedouc? v?cviku z programu pro st??isty, kter? se na chv?li vzd?lil a te? se vracel zp?t. Riley potla?ila povzdechnut?. Dop?edu v?d?la, ?e tu dnes nebude agent Crivaro. V?era j? gratuloval k dokon?en? st??e a ?ekl, ?e se chce vr?tit zp?t do Quantica. Z?ejm? nem?l ??dnou z?libu v ceremoni?ch a oficialit?ch. Jej?m tajn?m p??n?m bylo, ?e se tu Ryan z ?ista jasna objev?, aby s n? oslavil ?sp??n? dokon?en? letn?ho programu. Ve skute?nosti samoz?ejm? nep?edpokl?dala, ?e by se to opravdu stalo. Nemohla si pomoci, ale i s v?dom?m tohohle si p?edstavovala, jak Ryan zm?n? n?zor, na posledn? chv?li p?ijede, omluv? se za svoje odta?it? chov?n? v?era v noci a kone?n? nahlas vyslov?, co cht?la sly?et. „Chci, abys jela studovat na akademii. Chci, abys n?sledovala sv? sny.“ Ale to se samoz?ejm? nestane. A ??m d??v se zbav?m t?hle p?edstavy, t?m l?p. St??isti se na focen? zformovali do t?? ?ad – jedna ?ada sed?la za dlouh?m stolem a dv? ?ady st?ly za nimi. St??isti se se?adili podle abecedy, tak?e Riley st?la v zadn? ?ad? mezi dal??mi dv?ma st??isty, jejich? p??jmen? za??nalo na S - Naomi Strongov? a Rhys Seely. Ani jednoho z nich neznala p??li? dob?e. To by ov?em mohla ??ct i t?m?? o v?ech ostatn?ch st??istech. U? od prvn?ho dne 10 t?denn?ho programu pro st??isty c?tila, ?e mezi ostatn? nezapad?. Jedin? student, se kter?m se za celou dobu sbl??ila, byl John Welch, od kter?ho ji d?lilo n?kolik student? nalevo od n?. John j? hned prvn? den vysv?tlil, pro? se po n? ostatn? tak podivn? d?vaj? a ?eptaj? si v jej? bl?zkosti. „Skoro v?ichni v?d?, kdo jsi. Asi by se dalo ??ct, ?e tvoje pov?st t? p?edch?z?.“ Konec konc?, ze v?ech st??ist? byla jedin?, kter? u? za sebou m?la zku?enost z ter?nu. Riley potla?ila dal?? povzdech, kdy? si tahle slova vybavila. „Zku?enost z ter?nu.“ P?ipadalo j? divn? uva?ovat o ud?lostech, kter? se staly na univerzit?, jako o „zku?enostech z ter?nu“. Sp?? by se hodil v?raz no?n? m?ra. Nikdy se j? nepoda?? zbavit se vzpom?nky na sv? bl?zk? kamar?dky, jak le?? s pro??zl?mi hrdly ve sv?ch lo?nic?ch a v?e je nas?kl? krv?. To posledn?, o ?em tehdy uva?ovala, byl v?cvik u FBI. Nebyla to jej? volba, ?e se p?ipletla k p??padu a pomohla ho vy?e?it, a kv?li tomu ji tady skoro v?ichni u? od prvn?ho dne znali. A kdy? u? byl program v pln?m proudu a ostatn? studenti se u?ili o po??ta??ch a forenzn?ch v?d?ch a dal??ch zdaleka ne tak vzru?uj?c?ch v?cech, Riley vystopovala zabij?ka klauna. Oba tyto p??pady pro ni byly traumatizuj?c? a uvedly ji do smrteln?ho nebezpe??. Tento „n?skok“ v podob? „zku?enost? z ter?nu“ j? sotva p?idal v o??ch ostatn?ch st??ist? na obl?benosti. Celou dobu bylo z?ejm?, ?e je to popuzuje. N?kte?? j? te? zase z?vid?li, ?e pokra?uje d?le na akademii. Kdyby tak v?d?li, co m?m za sebou, pomyslela si. To u? by j? nejsp?? nez?vid?li. Vzpom?nka na jej? dv? kamar?dky, kter? byly zavra?d?n? v Lantonu, ji napl?ovala d?sem a jejich smrt si d?vala za vinu. P??la by si, aby mohla vr?tit ?as zp?tky a zabr?nit tomu. Ob? kamar?dky by byly st?le na?ivu a jej? ?ivot by te? vypadal naprosto odli?n?. M?la by diplom z psychologie, chodila do n?jak? nez??ivn? pr?ce a nem?la by ani trochu jasno v tom, jak nalo?it se zbytkem sv?ho ?ivota. A Ryan by se mnou byl naprosto dokonale ??astn?. Ale ona by nejsp?? ??astn? nebyla. Dokud se j? neotev?ela mo?nost slu?by u FBI, tak ji p?edstava ??dn? jin? kari?ry tak nenadchla. A?koli m?la pocit, ?e tato ?ivotn? dr?ha si sp?? vybrala ji, ne? ?e by tomu bylo naopak. Kdy? u? v?ichni st??isti spr?vn? p?zovali ve t?ech ?ad?ch, Hoke Gilmer prohodil vtip, aby v?echny rozesm?l a fotograf je p?itom vyfotil. Riley nem?la n?ladu na vtipy, tak?e v n? to sm?ch nevyvolalo. Byla si jist?, ?e na fotografii bude m?t nucen? a neup??mn? ?sm?v. Tak? si nebyla p??li? jist? kalhotov?m kost?mkem, kter? m?la na sob? a kter? koupila p?ed p?r m?s?ci v dobro?inn?m bazaru. V?t?ina ostatn?ch st??ist? poch?zela z bohat??ch pom?r? a m?la na sob? o dost lep?? oble?en?. Na pr?v? po??zenou fotografii tak v?bec nebyla zv?dav?. Skupinka se rozpadla, jak se v?ichni za?ali p?emis?ovat k jin?mu stolu uprost?ed m?stnosti, kde bylo p?ichystan? ob?erstven?. Ka?d? byl obklopen? hlou?kem kamar?d? a Riley se op?t c?tila osamocen?. V?imla si Natalie Embry, jak je zav??en? do Rollina Sloana, st??isty, kter? m??? rovnou na dob?e placenou pozici jako data analytik do velk? pobo?ky na St?edoz?pad?. Po sv?m boku najednou usly?ela hlas: „No, Natalie ur?it? dostala to, pro co si sem p?i?la, ?e jo?“ Riley se oto?ila a zjistila, ?e vedle n? stoj? John Welch. Usm?la se a ?ekla: „Ale no tak, Johne, nebu? cynik.“ John pokr?il rameny a odv?til: „Mysl??, ?e se pletu?“ Riley se znovu oto?ila na Natalii, kter? se zrovna chlubila sv?m z?snubn?m prstenem. „Ne, neplete?,“ odpov?d?la Riley Johnovi. Od t? doby, co Rollin po??dal Natalii p?ed p?r dny o ruku, ukazovala Natalie ka?d?mu na potk?n? z?snubn? prsten. Do vztahu sko?ili po hlav? – je?t? p?ed letn?m programem se s Rollinem v?bec neznali. John si povzdechl s p?edst?ran?m soucitem. „Chud?k Rollin,“ ?ekl. „Ale bylo to o fous.“ Riley vyprskla sm?chy. V?d?la p?esn?, na co John nar???. Od prvn?ho dne programu, byla Natalie na lovu perspektivn?ho snoubence. V hled??ku m?la i Johna, ale ten j? dal najevo, ?e o ni nem? z?jem. Riley uva?ovala, jestli v?bec Natalii zaj?mal program s?m o sob?. P?eci jen byla dost chytr? i nadan? na to, aby byla p?ijat? na tuto presti?n? st??. Nejsp?? ne, odtu?ila. Natalie se na tuto st?? p?ihl?sila ze stejn?ho d?vodu, z jak?ho studovaly n?kter? Rileyiny kamar?dky na univerzit? – aby si na?ly ?sp??n?ho man?ela. Riley si zkou?ela p?edstavit, jak? by byl ?ivot, kdyby m?la stejn? priority jako Natalie. V?echno by bylo jednodu???, d?le?it? rozhodnut? by byla zcela jasn?. Naj?t si mu?e, nast?hovat se do hezk?ho domu, po??dit si n?kolik d?t?… Riley si nemohla pomoci, ale p?inejmen??m tuhle jistotu Natalii z?vid?la. Nicm?n? Riley v?d?la, ?e takov?to ?ivot by ji unudil k smrti – a to byl p?esn? ten d?vod, pro? jim to te? s Ryanem neklape. John ?ekl: „P?edpokl?d?m, ?e a? to tu skon??, tak jede? rovnou do Quantica.“ „Jo. Ty asi taky, vi??“ odpov?d?la Riley. John p?ik?vl. Bylo to vzru?uj?c?, ?e ona a John jsou mezi tou hrstkou student?, kte?? pokra?uj? na akademii. V?t?ina ostatn?ch se mohla t??it na jin? mo?nosti. N?kte?? z nich se vr?t? na sv? ?koly, aby absolvovali obory, ve kter?ch se te? v l?t? zhl?dli. Dal?? nastoup? rovnou na pracovn? pozice v laborato??ch nebo kancel???ch p??mo zde v budov? Hoover nebo v pobo?k?ch v jin?ch m?stech. Mohli tak odstartovat kari?ru jako po??ta?ov? experti, data analytici, technici – zam?stn?n? s jistou osmihodinovou pracovn? dobou, kter? nevedlo k ohro?en? ?ivota. Zam?stn?n?, kter? by se zamlouvalo Ryanovi, posteskla si Riley. Riley se m?lem Johna zeptala, jak m? v pl?nu dostat se do Quantica. Ale ono nebylo t??k? uhodnout, jak bude cestovat – pojede sv?m drah?m autem. Na okam?ik ji napadlo, ?e se ho zept?, jestli m??e jet s n?m. Konec konc? by j? to u?et?ilo pen?ze za taxi i vlak. Nedok?zala se ale zeptat. Necht?la mu p?iznat, ?e ji Ryan ani neodveze na n?dra??. John je dost v??mav? na to, aby odtu?il, ?e jim to s Ryanem neklape. A ona by byla rad?ji, kdyby to nev?d?l – alespo? prozat?m. S Johnem si d?l pov?dali a Rileyin? pozornosti nemohlo (u? op?t) uniknout to, jak je John atraktivn? – atletick? postava, mu?n? vzhled, kr?tk? kudrnat? vlasy a mil? ?sm?v. Poch?zel z bohat? rodiny a byl oble?en? v drah?m obleku. Riley mu jeho bohatstv? a privilegia nezazl?vala. Oba jeho rodi?e byli vyhl??en? pr?vn?ci v DC, kte?? byli zna?n? zapleteni i do politiky, a Riley obdivovala, ?e si John vybral skromn?j?? ?ivot, ve kter?m se chce v?novat prosazov?n? pr?va. Byl to hodn? kluk se spoustou ide?l? a m?la ho moc r?da. Spole?n? se sna?ili rozlousknout p??pad zabij?ka klauna, t?m, ?e s n?m potaj? komunikovali v h?dank?ch, aby ho vyl?kali ze sv?ho ?krytu. Jak tak vedle sebe st?li a Riley si u??vala spole?n? rozhovor a jeho ?sm?v, p?istihla se, jak p?em??l?, jak se jejich p??telstv? prohloub? na akademii. Spoustu ?asu budou ur?it? tr?vit spolu. A budu daleko od Ryana… Dala si pozor, aby u? p??li? nepou?t?la uzdu sv? p?edstavivosti. Probl?my, kter? maj? s Ryanem, jsou ur?it? jen do?asn?. Mo?n? jen pot?ebuj? n?jakou dobu str?vit odd?len?, aby si p?ipomn?li, pro? se do sebe zamilovali. St??ist? kone?n? dojedli ob?erstven? a za?ali odch?zet. John na Riley p?i odchodu zam?val a ona mu zam?v?n? oplatila. Natalie st?le visela na Rollinovi a celou cestu ke dve??m je?t? v?em kolem sebe ukazovala prsten. Riley se rozlou?ila s Hokem Gilmerem, vedouc?m v?cviku a z?stupkyn? ?editele Marion Conorovou. Oba m?li dnes sv?j proslov, aby pogratulovali cel? skupin?. Pak Riley opustila recepci a ?la do ?atny, kde m?la uschovan? kufr. V pr?zdn? ?atn? byla ?pln? sama. Posmutn?le se kolem sebe rozhl?dla. Tady se v?ichni st??isti b?hem l?ta potk?vali. Dnes tu stoj? nejsp?? naposledy. Bude j? program chyb?t? Nebyla si jist?. Nau?ila se toho hodn? a d?ky st??i z?skala spoustu zku?enost?. Jednou v?c? si ale jist? byla. A to t?m, ?e nastal ?as posunout se d?l. Tak pro? jsem tak smutn?? divila se. Rychle si domyslela, ?e je to t?m, jak to z?stalo mezi n? a Ryanem nedo?e?en?. Vybavilo se j?, co nehezk?ho mu v?era v noci ?ekla, ne? se odebrala do lo?nice. „U?ij si zbytek ve?e?e. V lednici je p?ipraven? cheesecake. J? u? jsem unaven?. Jdu do sprchy a pak sp?t.“ Od t? doby spolu nemluvili. Ryan vstal a ode?el do pr?ce, je?t? p?ed t?m, ne? se Riley v?bec probudila. P??la si, aby s n?m takhle nemluvila. Ale dal j? snad na v?b?r? Neprojevil ani trochu pochopen? pro jej? pocity – pro jej? nad?je a sny. Z?snubn? prsten j? na ruce n?jak podivn? zt??knul. Nat?hla ruku p?ed sebe a zahled?la se na prsten??ek. Skromn?, ale kr?sn? drahokam se bl?skal ve sv?tle stropn?ch z??ivek a Riley si vzpomn?la na ten kr?sn? okam?ik, kdy? ji Ryan nesm?le po??dal o ruku. Zd?lo se, ?e je to u? v??nost. A po tomto o?kliv?m rozlou?en? si Riley ??kala, jestli v?bec je?t? zasnouben? plat?. Skon?il tak jejich vztah? Znamenalo to rozchod, i kdy? to ani jeden ne?ekl nahlas? Bylo na ?ase opustit Ryana a posunout se d?l, stejn? jako se posouvala i ve v?ech ostatn?ch oblastech? A byl Ryan tak? p?ipraven? posunout se d?l? Na okam?ik si zahr?vala s my?lenkou nep?ivolat si taxi a zme?kat vlak do Quantica – alespo? ten dne?n?. T?eba by to nebyl takov? probl?m dorazit o den pozd?ji a zme?kat p?r p?edn??ek. Mo?n? by m?la po?kat, a? se Ryan vr?t? z pr?ce a je?t? jednou si s n?m promluvit. Mo?n? by to mohli d?t v?echno do po??dku. Ale pak ji napadlo… Jestli se te? vr?t?m dom?, mo?n? u? nikdy neodjedu do Quantica. P?i t?hle p?edstav? se zachv?la. M?la takov? tu?en?, ?e na ni v Quanticu ?ek? n?co osudov?ho a neodva?ovala se to prop?snout. Te? nebo nikdy, pomyslela si. Popadla kufr, zam??ila ven z budovy, odchytla si taxi a nechala se odv?zt na n?dra??. KAPITOLA ?TVRT? Guy Dafoe rozhodn? nebyl ??dn? rann? pt??e. V posledn?ch p?r dnech ale d?el, co mu s?ly sta?ily, aby se postaral o sv?j vlastn? dobytek. Bylotopro n?j mnohem snaz?? ne?, kdy? se staral o st?da ostatn?ch. Rann? rutina se nyn? skute?n? vypl?cela. Slunce vych?zelo a on v?d?l, ?e ho dneska ?ek? kr?sn? den. Miloval v?ni pole a zvuk, kter? vyd?val dobytek. L?ta pracoval na v?t??ch ran??ch a staral se o v?t?? st?da. Ale tohle byl jeho vlastn? pozemek a jeho vlastn? zv??ata. Sv?m zv??at?m dop??val kvalitn? potravu, nesna?il se je um?le vykrmit a nedopoval je hormony. Pova?oval to za zbyte?n? pl?tv?n? zdroji a zv??ata pak nem?la kvalitn? ?ivot. C?til, ?e tak, jak to d?l? nyn?, je to spr?vn?. Ve?ker? sv? ?spory investoval do t?to farmy, koupil p?r kus? dobytka a za?al hospoda?it. V?d?l, ?e je to riskantn? po?in, ale v??il, ?e v prodeji tr?vou krmen?ho hov?z?ho je budoucnost. Tato oblast trhu byla na vzestupu. Ro?n? telata byla shrom??d?n? v ohrad? kolem stodoly. Zav?el je do ohrady v?era ve?er, aby zkontroloval, jestli jsou zdrav? a spr?vn? se vyv?j?. Pozorovala ho a ti?e bu?ela, jako by na n?j ?ekala. Na sv? mal? st?do ?ern?ho angusk?ho skotu byl py?n? a ob?as musel odol?vat poku?en? vytvo?it si k nim vztah jako k dom?c?m mazl??k?m. Byla to toti? zv??ata chovan? na j?dlo. Vytvo?it si k nim citov? pouto by nebyl p??li? dobr? n?pad. Dneska cht?l telata vyhnat na pastvinu pod?l cesty. Do te? se p?sla na louce, na kter? toho u? moc nezb?valo, a na pastvin? dole u cesty rostla spousta travin a p?cnin vhodn?ch ke spasen?. Hned jak otev?el vrata ohrady doko??n, v?iml si n??eho divn?ho na vzd?len?m konci pastviny. Vypadalo to jako n?jak? spletenec nebo zm?? um?st?n? kousek od cesty. Nahlas zabru?el: „A? je to, co je to, nebude to nic dobr?ho.“ Proklouzl vraty, zase je za sebou zav?el a telata nechal na sv?m m?st?. Necht?l dobytek nahnat na pastvinu, dokud nezjist?, co je to za divnou v?c. Jak kr??el p?es pole, byl je?t? zmaten?j??. Zd?lo se mu, ?e na plot? je pov??en? obrovsk? bal?k ostnat?ho dr?tu. Vypadla snad n?komu role dr?tu z n?kladn?ho auta a z?stalo to tu zav??en?? Ale jak se k tomu bl??il, bylo vid?t, ?e to nen? role nov?ho dr?tu. Byl to spletenec star?ho dr?tu, kter? se to?il ve v?ech sm?rech. To ned?valo smysl. Kdy? do?el k spletenci a po??dn? se zad?val, zjistil, ?e n?co uvnit? je. Naklonil se nad to, zaost?il pohled dovnit? a najednou mu p?eb?hl mr?z po z?dech. „Zatracen?!“ vyk?ikl a odsko?il dozadu. T?eba se mu to jen zd?lo. P?inutil se znovu se pod?vat. Bylo to tam – ?ensk? tv??, bled? a poran?n?, zkroucen? v ag?nii. Popadl dr?t, aby ho z n? odmotal, ale vz?p?t? p?estal. Je to zbyte?n?, do?lo mu. Je mrtv?. Dovr?voral k sloupku plotu a op?el se o n?j a za?al se d?vit. Seber se, ?ekl s?m sob?. Mus? ihned zavolat policii. Odpot?cel se pry? a rozeb?hl se k domu. KAPITOLA P?T? Zvl??tn? agent Jake Crivaro sed?l vzp??men? ve sv?m k?esle v kancel??i, kdy? v tom mu zazvonil telefon. V Quanticu byl a? p??li? velk? klid, od t? doby co se v?era vr?til. Jeho intuice mu ??kala… Nov? p??pad. P?esn? jak ?ekal, po zvednut? telefonu se ve sluch?tku ozval zvu?n? hlas zvl??tn?ho agenta pov??en?ho veden?m Erika Lehla. „Crivaro, pot?ebuju v?s, p?ij?te hned ke mn? do kancel??e.“ „Hned jsem u v?s, pane,“ odpov?d?l Crivaro. Zav?sil telefon a popadl svou cestovn? ta?ku, kterou m?l v?dy p?ichystanou. Agent Lehl byl je?t? v?c ?se?n? ne? b??n?, tak?e se ur?it? jednalo o n?co nal?hav?ho. Crivaro po??tal s variantou, ?e bude muset narychlo odcestovat – mo?n? i do hodiny. Posp?chal chodbou a v?iml si, ?e mu srdce bije o n?co rychleji ne? norm?ln?. U??val si ten pocit. Po deseti t?dnech, kdy p?sobil jako mentor v programu FBI, to byl v?tan? n?vrat k b??n?mu ?ivotu. B?hem prvn?ch p?r dn? letn?ho programu musel vy?e?it vra?du – p??pad nechvaln? proslul?ho zabij?ka klauna. Pot? u? si zvykl na pon?kud v?edn? pr?ci spo??vaj?c? v mentorov?n? jedn? ze st??istek – talentovan? Riley Sweeneyov?, se kterou sice nebylo jednoduch? po??zen?, ale zato ho p?ekvapila sv?mi schopnostmi a pomohla mu vy?e?it p??pad. P?esto program na jeho vkus ub?hal pon?kud pomalu. Nebyl zvykl? tr?vit tolik ?asu mimo ter?n. Jake vstoupil k Lehlovi do kancel??e a mu? vyt?hl? postavy okam?it? vstal ze sv?ho k?esla, aby ho pozdravil. Erik Lehl byl tak vysok?, ?e v?ude vytv??el dojem, ?e je mu prostor p??li? t?sn?. Mezi agenty se o n?m pov?dalo, ?e vypad?, jako by chodil na ch?d?ch. Na Jakea sp?? p?sobil, jako by byl sestaven? z ch?d – podivn? poskl?dan? tr?my r?zn? d?lky, kter? p?i pohybu nebyly nikdy perfektn? zkoordinovan?. Ale jednalo se o ?pi?kov?ho agenta, kter? si zaslou?il vysok? postaven? v odd?len? behavior?ln? anal?zy u FBI. „Ned?lejte si tu moc pohodl?, Crivaro,“ poznamenal Lehl. „Ihned odj??d?te.“ Jake poslechl a z?stal st?t. Lehl se pod?val na desky z hn?d?ho pap?ru, kter? dr?el v ruce, a zachmu?en? si povzdechl. Jake si u? d?vno pov?iml, ?e Lehl m? sklony br?t ka?d? p??pad s extr?mn? v??nost? – i v osobn? rovin?, jako by ho ka?d? obludn? zlo?in p??mo ur??el. Nen? zas tak p?ekvapiv?, ?e si Jake nepamatoval, ?e by n?kdy Lehla zastihl v dobr? n?lad?. P?eci jen… Chyt?n? zr?d m?me v popisu pr?ce. Jake v?d?l, ?e pokud by se nejednalo o obzvl??? hrozn? p??pad, Lehl by mu ho nep?id?loval. Jake by se dal pova?ovat za odborn?ka na p??pady, kter? p?ekra?ovaly hranice lidsk? p?edstavivosti. Lehl podal Jakeovi hn?d? desky a dodal: „Skute?n? odporn? z?le?itost v Z?padn? Virginii. Pod?vejte se na to.“ Jake otev?el desky a spat?il ?ernob?lou fotografii, kter? zachycovala divn? bal?k, ov?zan? lepic? p?skou a ostnat?m dr?tem. Bal?k visel na plotov?m sloupku. Jakeovi chvilku trvalo, ne? mu do?lo, ?e ten bal?k m? tv?? a ruce – ?e ve skute?nosti je to ?lov?k a to o?ividn? mrtv? ?lov?k. Jake se zhluboka nadechl. Dokonce i pro n?j to byl ot?esn? pohled. „Fotografie byla po??zen? asi p?ed necel?m m?s?cem. Alice Gibsonov? pracovala v sal?nu kr?sy a jej? t?lo bylo nalezeno ov?zan? ostnat?m dr?tem a zav??en? na plotov?m sloupku u vesnick? cesty pobl?? Hylandu v Z?padn? Virginii,“ vysv?tlil Lehl. „Dost odporn? v?c,“ ?ekl Jake. „Jak si vede m?stn? policie?“ „Maj? ve vazb? podez?el?ho,“ odpov?d?l Lehl. Jake p?ekvapen? vykulil o?i. „Pro? se tedy p??pad dostal k FBI?“ Lehl odpov?d?l: „Akor?t n?m volal ??f policie v Dightonu, m?sta pobl?? Hylandu. Dnes r?no bylo nalezeno stejn? sv?zan? t?lo, kter? bylo pov??en? na plotov?m sloupku u cesty za m?stem.“ Jakeovi to za??nalo doch?zet. Pobyt v cele v dob? druh? vra?dy d?val podez?el?mu dost dobr? alibi. A najednou se zd?lo, ?e maj? co do ?in?n? se s?riov?m vrahem. Lehl pokra?oval: „Vydal jsem rozkaz, aby nechali m?sto ?inu nedot?en?. Mus?te se tam tedy dostat co nejrychleji. Autem by to p?es hory trvalo ?ty?i hodiny, tak?e na v?s ?ek? helikopt?ra na vzletov? dr?ze.“ Jake u? se ot??el k odchodu, kdy? Lehl dodal: „Chcete, abych k v?m p?id?lil kolegu?“ Jake se oto?il a pod?val se na Lehla. Tuto ot?zku jaksi ne?ekal. „Nepot?ebuju partnera,“ odv?til Jake. „Ale budu pot?ebovat forenzn? t?m. Policie z venkova v Z?padn? Virginii nebude um?t ??dn? zajistit d?kazy z m?sta ?inu.“ Lehl p?ik?vl: „Hned v?m d?m dohromady t?m. Polet? s v?mi.“ Jake u? proch?zel dve?mi, kdy? Lehl dodal: „Agente Crivaro, d??ve nebo pozd?ji budete pot?ebovat nov?ho kolegu.“ Jake neochotn? pokr?il rameny a ?ekl: „Kdy? mysl?te, pane.“ V Lehlov? hlase byl sly?et n?znak zavr?en?: „Ano, mysl?m. Je na ?ase, abyste se nau?il vych?zet s ostatn?mi.“ Jake se na n?j p?ekvapen? pod?val. Nebylo obvykl?, aby m?l stru?n? se vyjad?uj?c? Erik Lehl u?t?pa?n? pozn?mky. Nejsp?? to mysl? v??n?, pomyslel si Jake. Jake beze slova opustil kancel??. R?zn?m krokem proch?zel budovou a p?em??lel nad t?m, jak mu Lehl ?ekl, ?e mu p?id?l? nov?ho kolegu. O Jakeovi se v?eobecn? v?d?lo, ?e s n?m v ter?nu nen? lehk? vyj?t. M?l ale za to, ?e ned?val nikomu bezd?vodn? zabrat, pokud si to nezaslou?ili. Jeho posledn? par??k, Gus Bollinger, si to rozhodn? zaslou?il. Byl propu?t?n za to, ?e znehodnotil otisky prst? na z?sadn?m d?kazu v p??padu takzvan?ho „Z?palkov?ho vraha“. N?sledkem toho z?stal p??pad otev?en? – a m?loco nesn??el Jake v?c ne? nedo?e?en? p??pady. Na p??padu zabij?ka klauna pracoval Jake s agentem z DC, Markem McCunem. McCune nebyl tak neschopn? jako Bollinger, ale hloup? chyby d?lal zrovna tak a na Jake?v vkus m?l o sob? p??li? vysok? m?n?n?. Jake byl r?d, ?e jejich partnerstv? trvalo jen po dobu jednoho p??padu a ?e McCune z?stal v DC. Vstoupil na betonovou plochu, kde ?ekala helikopt?ra, a v mysli mu vytanulo jm?no n?koho dal??ho, s k?m ned?vno pracoval. Riley Sweeneyov?. Ohromila ho u? jako studentka psychologie, kter? mu pomohla vy?e?it p??pad s?rie vra?d na univerzit? v Lantonu. Kdy? zakon?ila studium, zatahal za spr?vn? nitky a za cenu toho, ?e si rozzlobil n?kolik koleg?, ji dostal do presti?n?ho programu pro st??isty. Navzdory sv?mu p?esv?d?en? ji zapojil do p??padu zabij?ka klauna. Z ??sti odvedla v??n? skv?lou pr?ci. A taky se dopustila n?kolika opravdu nehor?zn?ch chyb. Poslouchat rozkazy j? moc ne?lo, v tom se m?la je?t? hodn? co u?it. Ale znal jen hrstku zku?en?ch agent? s takto siln? rozvinutou intuic?. S?m byl jedn?m z on? hrstky. Jake se akor?t sehnul p?ed rotuj?c?mi lopatkami vrtule, aby nastoupil do helikopt?ry, kdy? si v?iml ?ty??lenn?ho forenzn?ho t?mu, jak p?eb?h? p?es betonovou plochu k vrtuln?ku. Vrtuln?k ?ekal, ne? v?ichni z forenzn?ho t?mu nastoupili, a pak vzl?tl do vzduchu. Byla to hloupost myslet pr?v? te? na Riley Sweeneyovou. Z?kladna v Quanticu byla obrovsk?, tak?e i kdy? bude na Akademii FBI, je nepravd?podobn?, ?e by se jejich cesty op?t zk???ily. Jake otev?el desky a za?al pro??tat policejn? zpr?vu. * Jakmile vrtuln?k p?ekonal vrcholky Appala?sk?ho poho??, ocitl se nad zvln?n?mi loukami. Louky se zd?ly b?t poset? ?ern?mi te?kami. To byl dojem, kter? z v??ky vytv??el ?ern? angusk? skot pasouc? se na louk?ch. Vrtuln?k za?al p?ist?vat a Jake vid?l, jak policejn? auta blokuj? ?t?rkovou cestu, aby se p?ihl??ej?c? lid? nemohli dostat na m?sto ?inu. Vrtuln?k p?ist?l na travnat? pastvin?. Jake spolu s forenzn?m t?mem vystoupili a zam??ili ke skupince policist? v uniform?ch stoj?c?ch u slu?ebn?ch aut. Na obou stran?ch plotu z ostnat?ho dr?tu, kter? se t?hl pod?l cesty na konci pastviny, st?li policist? a soudn? l?ka? a jeho t?m. Jake zahl?dl i spleten? klubko dr?tu vis?c? na plotov?m sloupku. Podsadit? mu?, podobn? konstituce jakou m?l Jake, mu vykro?il vst??c, aby ho pozdravil. „Graham Messenger, velitel zdej?? policie v Dightonu,“ ?ekl a pot??sl Jakeovi rukou. „V t?chto kon?in?ch jsme si u?ili jen p?r takhle ohavn?ch p??pad?. Poj?te se pod?vat na tenhle.“ Jake ho n?sledoval k plotov?mu sloupu, kde, jak se dalo o?ek?vat, visel podivn? bal?k, kter? dr?el pohromad? lepic? p?skou a ostnat?m dr?tem. Jake zahl?dl tv?? a ruce, kter? napov?daly, ?e v bal?ku se ukr?v? ?lov?k. Messenger ?ekl: „P?edpokl?d?m, ?e o Alice Gibsonov?, p?ede?l? ob?ti nalezen? pobl?? Hylandu, u? v?te. A tady se opakuje ?pln? stejn? situace. Ob?? se tentokr?t jmenuje Hope Nelsonov?.“ Crivaro se zeptal: „Byla poh?e?ovan? p?ed t?m, ne? se na?lo t?lo?“ „Ano, bohu?el byla,“ odpov?d?l Messenger a uk?zal na zjevn? ot?esen?ho mu?e st?edn?ho v?ku, kter? st?l pobl?? jednoho ze slu?ebn?ch voz?. „T?mhle stoj? starosta Mason Nelson, man?el Hope Nelsonov?. V?era ve?er pracovala v obchod? se zbo??m pro farm??e, kter? vlastn?, ale nevr?tila se v o?ek?vanou dobu dom?. Volal mi uprost?ed noci a zn?l dost vyd??en?.“ Policejn? ??f provinile pokr?il rameny. „No, b??n? tu n?kdo na chv?li zmiz? a pak se zase objev?. ?ekl jsem mu, ?e se na to pod?v?m dnes, pokud se do t? doby nenajde. Nem?l jsem tu?en?…“ Messenger?v hlas zesl?bl. Povzdechl si, zakroutil hlavou a dodal: „Nelsonov?m pat?? v Dightonu spousta majetku. V?dy to byli dob??, slu?n? lid?. Tohle si neboh? Hope nezaslou?ila. A?koli, neum?m si p?edstavit, kdo by si tohle zaslou?il.“ P?istoupil k nim dal?? mu?. Byl star??, m?l prot?hlou tv??, b?l? vlasy a hust? nemodern? kn?rek. Velitel Messenger ho p?edstavil jako Hamishe Crosse, vrchn?ho soudn?ho l?ka?e v t?to oblasti. Cross se st?blem tr?vy v puse vypadal uvoln?n? a zd?lo se, ?e ho zaj?m?, co se d?je. Zeptal se Jakea: „U? jste n?kdy n?co takov?ho vid?l?“ Jake nereagoval. Samoz?ejm? by odpov?d?l, ?e nevid?l. Jake se vedle bal?ku sehnul, aby ho bl??e prozkoumal. Obr?til se na Crosse: „P?edpokl?d?m, ?e jste pracoval i na t? p?edchoz? vra?d??“ Cross p?ik?vl a sklonil se k Jakeovi a zato?il st?blem tr?vy v puse. „Ano, pracoval,“ ?ekl Cross. „A tahle je t?m?? toto?n?. Jist? je, ?e nezem?ela tady. Byla unesen?, sv?zan? nejprve lepic? p?skou, pak ostnat?m dr?tem a pak pomalu vykrv?cela. Anebo se je?t? p?edt?m udusila. Zp?sob, jak?m je sv?zan?, j? sotva umo??oval voln? d?chat. Nejsou zde stopy po krvi, tak?e to, co jsem popsal, se odehr?lo n?kde jinde.“ Jake koukal na jej? tv?? a ruce. Byly b?l?, skoro jako by byly z pap?ru. Leskly se ve svitu dopoledn?ho slunce jako kusy porcel?nu. Zd?lo se mu, ?e sp?? ne? jako ?lov?k, vypad? jako n?jak? zvr?cen? bizarn? socha. Kolem t?la se shroma??ovalo n?kolik much. Neust?le si sedaly, pohybovaly se kolem a pak zase odl?taly. Vypadalo, ?e jsou z tohoto z?hadn?ho objektu dost zmaten?. Jake se postavil na nohy a zeptal se Messengera: „Kdo na?el t?lo?“ Odpov?d? mu byl mu?sk? hlas, kter? k?i?el: „Co se tu sakra d?je? Jak dlouho tu je?t? budete?“ Jake se oto?il a uvid?l, jak se k nim bl??? dlouhovlas? mu? s neupraven?mi vousy. O?i se mu bl?skaly vztekem a pronikav? hlas se mu t??sl. „Kdy u? k ?ertu odvezete tuhle – tuhle v?c pry?? P?id?l?v?te mi sam? probl?my. Musel jsem kv?li tomu nechat dobytek na spasen? pastvin?. Dneska m? ?ek? je?t? spousta pr?ce. Jak dlouho to je?t? potrv??“ zaje?el. Jake se obr?til na Hamishe Crosse a potichu ?ekl: „Te? u? m??ete t?lo odv?zt.“ Cross p?ik?vl a rozdal sv?mu t?mu rozkazy. Pak odvedl roz??len?ho mu?e pry? a ve snaze ho uklidnit k n?mu ti?e promlouval. Messenger objasnil Jakeovi situaci: „To je Guy Dafoe, vlastn?k tohoto pozemku. M?stn? hip?k, kter? zde m? organickou farmu. Neprovozuje ji p??li? dlouho. Uk?zalo se, ?e zdej?? oblast je vhodn? k chovu tr?vou krmen?ho organick?ho hov?z?ho. Organick? farmy v sou?asnosti h?bou zdej?? ekonomikou.“ Velitel?v telefon zazvonil. P?ijal hovor a po chv?li ticha ?ekl Jakeovi: „To je Dave Tallhamer, ?erif z Hylandu. Asi jste sly?el, ?e m?me ve vazb? podez?el?ho z prvn? vra?dy – Philipa Cardina. B?val? man?el prvn? ob?ti a dareb?k, co nem?l alibi. Tallhamer ho pova?oval jednozna?n? za vinn?ho. Ale ?ekl bych, ?e dal?? vra?da m?n? situaci, ?e? Dave se pt?, jestli m? toho chl?pka pustit.“ Jake se na okam?ik zamyslel a odpov?d?l: „Ne, dokud s n?m nepromluv?m.“ Velitel Messenger zv?dav? p?imhou?il o?i a ?ekl: „No, kdy? je n?kdo zav?en? v cele v dob? vra?dy, tak mu to d?v? celkem nepr?st?eln? alibi, ne?“ Jake potla?il netrp?liv? povzdech. Su?e zopakoval: „Chci si s n?m promluvit.“ Messenger p?ik?vl a vzal si telefon zp?tky k uchu. Jake te? nem?l n?ladu cokoli vysv?tlovat. Pravdou bylo, ?e o podez?el?m ve vazb? nic nev?d?l, v?etn? toho, pro? je podez?el?. Jake si byl jen dob?e v?dom, ?e Philip Cardin mohl m?t komplice, kter? sp?chal tuto dal?? vra?du, nebo… B?hv?, co se vlastn? d?je. V t?to f?zi vy?et?ov?n? bylo v?dy tis?ce ot?zek a ??dn? odpov?di. Jake doufal, ?e nebude trvat dlouho, ne? se to zm?n?. Zat?mco Messenger st?le mluvil do telefonu, Jake se vydal k man?elovi ob?ti, kter? se op?ral o policejn? v?z a z?ral do pr?zdna. Jake promluvil: „Up??mnou soustrast, pane Nelsone. Jsem zvl??tn? agent Jake Crivaro a pom??u dostat vraha va?? ?eny p?ed soud.“ Nelson zlehka p?ik?vl a p?sobil jako by p??li? nevn?mal, co mu ??k?. Jake se pevn?m hlasem zeptal: „Pane Nelsone, netu??te, kdo by to mohl ud?lat? Nebo pro? by to n?kdo d?lal?“ Nelson se na n?j pod?val se zmaten?m v?razem. „Co?e?“ ?ekl. Pak opakoval: „Ne, ne, ne.“ Jake v?d?l, ?e nem? cenu pt?t se ho na dal?? ot?zky. Alespo? ne te?. O?ividn? byl v ?oku. Co? nebylo ??dn? p?ekvapen?. Jeho ?ena byla mrtv? a nav?c zem?ela obzvl??t? bizarn? smrt?. Jake zam??il zp?tky na m?sto ?inu, kde u? m?l jeho forenzn? t?m napilno. Rozhl?dl se kolem a pov?iml si, ?e se nach?z? na skute?n? odlehl?m m?st?. Alespo? se tu netla?? dav zv?davc?. A zat?m ani stopy po novin???ch. Vz?p?t? zaslechl zvuk dal??ho vrtuln?ku. Rozhl?dl se a vid?l, jak na louce p?ist?v? helikopt?ra od televize. Jake si zhluboka povzdechl a pomyslel si… Tohle nebude snadn? p??pad. KAPITOLA ?EST? Riley poc?tila ostr? z?chv?v zv?davosti, kdy? p?ed zhruba 200 nov??k? p?edstoupil p?edn??ej?c?. ?zk? klopy, tenk? ?ern? kravata, kr?tce st?i?en? vlasy vytv??ely dojem, ?e pat?? do jin? doby. Riley p?ipom?nal mu?e z fotografi? astronaut? z 60. let. Prolistoval si p?r karti?ek s pozn?mkami a rozhl?dl se po posluch?rn?. Riley o?ek?vala jeho slova na uv?tanou a pochvalu. Vedouc? Akademie FBI Lane Swanson za?al dle o?ek?v?n?: „V?m, ?e jste v?ichni tvrd? d?eli, abyste byli na tento den p?ipraveni.“ S lehk?m pousm?n?m dodal: „?eknu V?m to bez okolk? – nejste p?ipraveni. Nikdo z v?s.“ Posluch?rnou byly sly?et povzdechy a Swanson se odml?el, aby jeho slova m?la k??en? efekt. N?sledn? pokra?oval: „A o tomhle je tento 20 t?dn? trvaj?c? program – aby v?s co nejl?pe p?ipravil na pr?ci pro Feder?ln? ??ad pro vy?et?ov?n?. Sou??st? p??pravy je nau?it se, na co je mo?n? se p?ipravit, jak se vypo??dat s neo?ek?van?m a nau?it se p?em??let za pochodu. M?jte v?dy na pam?ti – ne nadarmo se Akademii FBI p?ezd?v? „West Point pro policii“. M?me vysok? standardy. Zdaleka ne v?ichni program ?sp??n? dokon??te. Av?ak ti z v?s, kte?? ho dokon??te, budete m?t pr?pravu, o kter? se v?m ani nesnilo. L?pe tak zvl?dnete ?elit dal??m ?kol?m, kter? v?s v budoucnu ?ekaj?.“ Riley visela na ka?d?m Swansonov? slov?, kdy? hovo?il o standardech akademie na zaji?t?n? bezpe?nosti, pocitu soudr?nosti, jednot?, zodpov?dnosti a discipl?n?. D?le pokra?oval o osnov? studia – kurzy zam??en? na v?e mo?n? od pr?va a etiky po v?slechy a shroma??ov?n? d?kaz?. Riley c?tila s ka?d?m slovem nar?staj?c? ?zkost, proto?e si uv?domovala novou skute?nost. U? nejsem jen st??istka letn?ho programu. Letn? program p?sobil v porovn?n? s touto v?zvou jako t?bor pro teenagery. Neocitla se zde za hranicemi sv?ch schopnost?? Nebyla to cel? chyba? Kdy? se rozhl?dla kolem sebe, p?ipadala si mezi ostatn?mi p??tomn?mi rekruty jako d?t?. M?lokdo byl ve stejn?m v?ku. Z jejich tv??? vy?etla, ?e skoro ka?d? u? m? zku?enosti a n?kte?? z nich maj? dokonce o pozn?n? v?ce zku?enost?. V?t?in? rekrut? bylo v?ce ne? 23 let a n?kte?? u? byli na horn? hranici 37 let, kdy mohli vstoupit do programu. Pravdou bylo, ?e rekruti poch?zeli z r?zn?ch prost?ed? a pracovn?ch odv?tv?. Mnoho z nich bylo policejn?mi d?stojn?ky a mnoho z nich slou?ilo v arm?d?. Jin? pracovali jako u?itel?, pr?vn?ci, v?dci nebo se v?novali obchodu a ostatn? se v?novali spoust? dal??ch povol?n?. V?ichni ale m?li jedno spole?n? – siln? odhodl?n? str?vit zbytek ?ivota prosazov?n?m pr?va. Jen p?r z nich sem p?e?lo rovnou z programu pro st??isty. John Welch, kter? sed?l o n?kolik ?ad p?ed n?, byl jedn?m z nich. Riley i jemu byla prominuta podm?nka, ?e rekruti mus? m?t alespo? t?i roky zku?enost? v oblasti prosazov?n? pr?va, aby mohli nastoupit na Akademii FBI. „T???m se, a? pogratuluju t?m z v?s, kte?? ?sp??n? dokon?? zde v Quanticu program. V ten den budete skl?dat p??sahu p??mo u vedouc?ho FBI Billa Cormacka. P?eji v?em hodn? ?t?st?,“ dokon?il Swanson svou ?e?. Nakonec se drsn? zasm?l: „A te? – honem do pr?ce!“ Swansonovo m?sto zaujmul instruktor a za?al vyvol?vat rekruty podle jm?na – ??kal jim „NAV“, zkratka pro „nov? agenty ve v?cviku“. Kdy? nov? agenti odpov?d?li na sv? jm?no, instruktor je rozd?lil do men??ch skupin, v r?mci kter?ch budou nav?t?vovat sv? kurzy. Riley ?ekala se zatajen?m dechem, a? usly?? sv? jm?no a p?i tom si vybavila, jak nudn? byl v?erej?ek, kdy? sem dorazila. Pot?, co se nahl?sila, ?e p?ijela, st?la jen ve front?ch, vypl?ovala formul??e, koupila si uniformu a dostala p?id?lenou lo?nici. Dne?ek u? byl mnohem zaj?mav?j??. Kdy? zazn?lo jm?no Johna Welche, zamrzelo ji, ?e nebyl n?sledn? p?id?len? do stejn? skupiny jako ona. Ur?it? by j? pomohlo, kdyby m?la pobl?? kamar?da, o kter?ho se m??e op??t a se kter?m by mohla pro??vat v?echny nesn?ze, kter? je v p???t?ch t?dnech ?ekaj?. I kdy?, mo?n? je to tak lep??, pomyslela si. Ve vztahu k Johnovi m?la pon?kud sm??en? pocity, tak?e jeho p??tomnost by ji mohla sp??e rozptylovat. Riley si nakonec oddechla, kdy? se dostala do stejn? skupiny jako Francine Dowov?, kter? j? byla v?era p?id?len? jako spolubydl?c?. Francine m?la rad?ji osloven? Frankie a byla star?? ne? Riley, bylo j? kolem 30 let. Temperamentn? zrzka se zdravou barvou ve tv??i, kter? u? n?co v ?ivot? za?ila. Riley a Frankie se je?t? nestihly nijak v?ce poznat. V?era spolu str?vily jen chv?li p?i vybalov?n? v?c? ve spole?n? lo?nici. Dnes na sn?dani ?la ka?d? zvl???. Rileyina skupina se nakonec se?la ve vstupn? hale u agenta Martyho Glicka, kter? jim byl p?id?len jako instruktor. Glickovi mohlo b?t mezi 30 a 40 lety. Byl vysok? a svalnat?, podobn? jako hr?? fotbalu, a ve tv??i se mu zra?il v??n? a stroh? v?raz. Promluvil ke skupin?: „M?te p?ed sebou velk? den. Ale je?t? p?ed t?m, ne? za?neme, cht?l bych v?m n?co uk?zat.“ Glick je odvedl do hlavn?ho vstupn?ho vestibulu, obrovsk? m?stnosti s mramorovou podlahou se znakem FBI veprost?ed a obrovsk?m bronzov?m odznakem s ?ernou stuhou na zdi. Riley tudy proch?zela, kdy? v?era dorazila a v?d?la, ?e se nach?z? v s?ni sl?vy. Na tomto slavnostn?m m?st? si p?ipom?nali zem?el? agenty FBI. Glick je zavedl ke zdi, kde se nach?zely portr?ty a jm?na. Uprost?ed mezi nimi byla zar?movan? pam?tn? deska, na kter? st?lo: Absolventi Akademie FBI, kte?? zem?eli p?i v?konu slu?by p??m?m n?sledkem ?in? zlo?inc?. Jak si skupina prohl??ela toto pam?tn? m?sto, ozval se ob?as lehk? povzdech. Glick chv?li ne?ekl ani slovo a nechal na n? p?sobit pocity, kter? toto m?sto vyvol?valo. T?m?? ?eptem nakonec ?ekl: „Nezklamte je.“ Kdy? odv?d?l skupinu d?l, aby mohli za??t s ?innostmi, kter? je ten den ?ekaj?, Riley se je?t? ohl?dla p?es rameno na portr?ty na zdi. Bude tu jednou viset i m?j portr?t? napadlo ji. To samoz?ejm? nemohla v?d?t. S jistotou ale v?d?la, ?e n?sleduj?c? dny budou pln? v?zev, kter?m je?t? nikdy v ?ivot? ne?elila. Uc?tila ohromuj?c? pocit odpov?dnosti v??i t?mto zem?el?m agent?m. Nesm?m je zklamat, pomyslela si. KAPITOLA SEDM? Jake ??dil narychlo p?j?en? auto po ?t?rkov?ch cest?ch, kter? spojovaly Dighton s Hylandem. Auto mu p?j?il velitel Messenger, aby se Jake mohl vydat na cestu je?t? p?edt?m, ne? p?istane vrtuln?k od televize. Nev?d?l, co ho v Hylandu ?ek?, ale byl r?d, ?e unikl. Nesn??el b?t v oble?en? report?r?, kte?? ho zahrnovali ot?zkami, na kter? nedok?zal odpov?d?t. Neexistovalo moc v?c?, kter? by si m?dia vychutn?vala v?c, ne? ?okuj?c? vra?dy na odlehl?ch m?stech na venkov?. Skute?nost, ?e ob?t? byla starostova ?ena, ?inila p??b?h je?t? p?ita?liv?j??m. P?i j?zd? m?l sta?en? ok?nko, aby si mohl vychutnat ?erstv? venkovsk? vzduch. Messenger mu vyzna?il cestu na map? a Jake si u??val pomalou cestu krajinou. Zadr?en?, kter?ho jede vyslechnout, ?ek? v cele a nikam mu neute?e. Je dost dob?e mo?n?, ?e podez?el?, kter? sed? ve v?zen? v Hylandu, nem? ani s jednou vra?dou nic spole?n?ho. V dob? druh? vra?dy byl dr?en ve v?zen?. Ne, ?e by to prokazovalo jeho nevinu, pomyslel si Jake. Po??d musel po??tat s mo?nost?, ?e pracuje ve skupin? dvou ?i v?ce vrah?. N?kdo se tak? mohl sna?it kop?rovat vra?du Alice Gibsonov?. ??dn? verze by Jakea nep?ekvapila. B?hem sv? dlouh? kari?ry pracoval i na podivn?j??ch p??padech. Hned, jak zajel do Hylandu, pov?iml si, jak ospale mal? m?sto p?sob? – bylo men?? ne? Dighton, kter? m?l n?co p?es tis?c obyvatel. Projel okolo cedule, podle kter? zde ?ilo jen p?r stovek obyvatel. To sta?? sotva, aby se tomu v?bec dalo ??kat obec, pomyslel si Jake. Policejn? stanici na?el v kr?tk? ?ad? obchod? mezi ostatn?mi pr??el?mi. Zaparkoval na kraji silnice a spat?il, jak se tlust? mu? v uniform? op?r? o vchod a o?ividn? nem? nic lep??ho na pr?ci. Jake vystoupil z auta. Cestou ke stanici si v?iml, ?e velk? policista nem??e spustit o?i z ?lov?ka p?es ulici. Ten ?lov?k m?l na sob? b?l? l?ka?sk? pl??? a st?l tam se zalo?en?ma rukama. Jake m?l zvl??tn? pocit, ?e tito dva u? tady stoj? a v tichosti na sebe z?raj? pom?rn? dlouhou dobu. Co se to tu d?je? podivil se. Do?el k uniformovan?mu mu?i ve vchod? a uk?zal mu sv?j odznak. Mu? se p?edstavil jako ?erif David Tallhamer. V puse p?evaloval ?v?kac? tab?k. Znud?n?m t?nem pozval Jakea dovnit?: „Poj?te, p?edstav?m v?m na?eho hosta – jmenuje se Phil Cardin.“ Jake n?sledoval Tallhamera dovnit? a je?t? se ohl?dl. Zjistil, ?e mu? v b?l?m pl??ti se nepohnul z m?sta. Vevnit? v budov? policejn? stanice p?edstavil Talhamer Jakea sv?mu z?stupci, kter? sed?l s nohama na stole a ?etl si noviny. Z?stupce na Jakea k?vnul hlavou a pokra?oval ve ?ten? novin. Ze v?ech kout? mal? kancel??e byla c?tit znud?nost. Kdyby to Jake nev?d?l, nikdy by si netipnul, ?e tito dva otr?ven? policist? ?e?? obzvl??? nechutnou vra?du. Tallhamer odvedl Jakea do dve?? v zadn? ??sti kancel??e. Dve?mi pro?el do v?znice. V?znice ??tala jen dv? cely um?st?n? naproti sob?. Mezi nimi vedla ?zk? chodba. Ob? cely byly zrovna obsazen?. V prvn? cele spal na leh?tku mu? v pon?kud obno?en?m obleku a nahlas chr?pal. Naproti sed?l hned na prvn? pohled na?tvan? mu? v d??nech a tri?ku. Tallhamer si vyndal kl??e a odemkl celu, ve kter? byl sed?c? mu? a ?ekl: „M?? n?v?t?vu, Phile. ??k?, ?e je opravdovej agent FBI.“ Jake vstoupil do cely, zat?mco Tallhamer z?stal st?t venku a dr?el dve?e od cely. Phil Cardin zam?oural o?ima na Jakea a pronesl: „FBI jo? Mo?n? byste mohl nau?it tady z?stupce Dawga d?lat svou pr?ci po??dn?. Nikoho jsem nezabil, nato? svou b?valou man?elku. Kdybych ji zabil, okam?it? bych se t?m pochlubil. Tak?e m? odsud koukejte pustit.“ Jake se podivil: ?ekl mu n?kdo o t? druh? vra?d?? Jake nabyl dojmu, ?e Cardin o n? nem?l tu?en?. Do?el k z?v?ru, ?e alespo? prozat?m bude lep??, aby to pro n?j d?l z?stalo tajemstv?m. Jake k n?mu promluvil: „M?m na v?s p?r ot?zek, pane Cardine. Chcete zavolat sv?ho pr?vn?ka?“ Cardin se uchechtl a uk?zal na sp?c?ho mu?e v prot?j?? cele. „Toho u? tady m?m – sv?m zp?sobem,“ odpov?d?l Cardin. Vz?p?t? za?val na mu?e: „Hej, Ozzie. Nechce? u? vyst??zliv?t? Pot?ebuju pr?vn? zastoupen?. Dohl?dni na to, aby neporu?ili moje pr?va. I kdy? po?kej, m?m pocit, ?e tohle u? jsi pro?vihnul, ty o?ralej neschopnej ?mejde.“ Mu? ve zma?kan?m obleku se posadil a promnul si o?i. „Pro? tu sakra tak k?i????“ zabru?el. „Nev?imnul sis, ?e se sna??m sp?t? Krucin?l, moje hlava. To je bolest.“ Jake z?stal z?rat s pusou doko??n. Tlust? ?erif se srde?n? zasm?l, kdy? vid?l, jak je Jake ?okovan?. Tallhamer ?ekl: „Agente Crivaro, dovolte mi p?edstavit v?m Oswalda Hinese, jedin?ho pr?vn?ka ve m?st?. ?as od ?asu ho p?id?l?me jako obh?jce. P??hodn? jsme ho p?ed n?jakou dobou zatkli za opilost a v?tr?nictv?, tak?e ho m?me akor?t po ruce. Ne ?e by to bylo n?co neobvykl?ho.“ Oswald Hines si odka?lal a zabru?el: „Jo, p?esn? tak. Tady m?m n?co jako sv?j druh? domov – nebo by se to dalo nazvat sp?? druhou kancel???. V t?chto situac?ch je ?ikovn? um?st?n?. V tomhle stavu by se mi nikam chodit necht?lo.“ Hines se pomalu a dlouze nadechl. D?val se na v?echny kaln?m pohledem. Pak pronesl k Jakeovi: „Poslouchejte, agente nev?m-jak-se-jmenujete. Jako obh?jce tohoto mu?e trv?m na tom, abyste ho nechal na pokoji. U? t?den mu po??d n?kdo klade ot?zky. Ve skute?nosti je tu dr?en bezd?vodn?.“ Pr?vn?k se z?vnut?m dodal: „Vlastn? jsem doufal, ?e u? tu touhle dobou nebude. Tak a? je pry?, ne? se zase probud?m.“ Pr?vn?k se op?t pokl?dal na postel, kdy? ?erif ?ekl: „Nespi, Ozzie. M?? tu pr?ci. P?inesu ti kafe. M?m t? pustit z cely, abys byl bl?? u sv?ho klienta?“ „Nee, odsud to sta??,“ odv?til Ozzie. „Ale posp?? si s t?m kafem. V??, jak ho m?m r?d.“ ?erif Tallhamer se zasm?l: „Jak? chce? tentokr?t?“ „V n?jak?m hrnku,“ odsekl Ozzie. „Jdi u?.“ Tallhamer ode?el zp?t do kancel??e. Jake chv?li pozoroval v?zn?. Nakonec Jake za?al: „Pane Cardine, pokud v?m, tak nem?te alibi na dobu, kdy byla zavra?d?na va?e b?val? man?elka.“ Cardin pokr?il rameny a odpov?d?l: „Nev?m, kde jste to vzali. Byl jsem doma. K ve?e?i jsem si oh??l zmra?en? j?dlo, cel? ve?er koukal na televizi a zbytek noci jsem prospal. Nebyl jsem nikde pobl?? m?sta, kde se to stalo – a? u? se to stalo kdekoli.“ „M??e v?m to n?kdo dosv?d?it?“ zeptal se Jake. Cardinovi se na tv??i objevil ??klebek: „Ne, ale nikdo mi ani nem??e dosv?d?it opak, ?e ne?“ Jak tak Jake koukal na Cardin?v posm??n? v?raz, p?em?tal: Je vinn? a posm?v? se mi? Nebo jen nech?pe z?va?nost sv? situace? Jake se zeptal: „Jak? jste m?li s b?valou man?elku v dob? vra?dy vztahy?“ Pr?vn?k ost?e vyk?ikl: „Neodpov?dej na ot?zku, Phile.“ Cardin se pod?val do druh? cely a ?ekl: „Dr? hubu, Ozzie. Ne?eknu mu nic, co u? jsem ne?ekl asi stokr?t p?edt?m ?erifovi. Nic se t?m nezm?n?.“ Pak se pod?val na Jakea a j?zliv? poznamenal: „Mezi mnou a Alic? to bylo naprosto skv?l?. N?? rozvod prob?hl v p??telsk? atmosf??e. Nikdy bych j? nezk?ivil jedin? vl?sek na t? jej? hezk? hlavi?ce.“ Zrovna se vr?til ?erif a podal pr?vn?kovi hrnek k?vy. „Ale hovno p??telsk?,“ ?ekl ?erif Cardinovi. „V ten den, kdy byla zavra?d?n?, jsi vtrhl do sal?nu kr?sy, kde pracovala, a p??mo p?ed jej?mi klientkami jsi na ni ?val, ?e ti zni?ila ?ivot, k smrti ji nen?vid?? a chce?, aby byla mrtv?. Proto jsi tady.“ Jake si str?il ruce do kapes a ?ekl: „Mohl byste mi laskav? ??ct, co to m?lo znamenat?“ Cardinovi se vztekem zk?ivily rty. „Byla to v?echno pravda – mysl?m to, ?e mi zni?ila ?ivot. Od t? doby, co m? vyhodila a vzala si toho zatracen?ho doktora, jde v?echno od des?ti k p?ti. Ten den jsem zrovna dostal pad?ka. D?lal jsem kucha?e v bistru u Micka.“ „A to byla jej? vina?“ zaj?mal se Jake. Cardin se zad?val Jakeovi zp??ma do o?? a procedil skrz zatnut? zuby: „V?echno je jej? vina.“ Z nen?visti, kterou sly?el v Cardinov? hlase, p?eb?hl Jakeovi mr?z po z?dech. Obvi?ov?n? ostatn?ch mu jde, napadlo ho. Jake u? m?l co do ?in?n? s mnoh?mi lidmi, kte?? nedok?zali p?ijmout odpov?dnost, za to, co se v jejich ?ivotech pokazilo. A nebyli to vrazi. Byl si moc dob?e v?dom, ?e Cardin?v nezkrotn? vztek, m??e st??? pova?ovat za d?kaz jeho viny. Ale naprosto ch?pal, pro? byl Cardin ihned zat?en. Jake m?l ale st?le na pam?ti, ?e dr?et Cardina ve vazb? te?, kdy? se odehr?la dal?? vra?da, byla u? v?c jin?. Podle toho, co velitel Messenger ?ekl Jakeovi v Dightonu, neexistoval ??dn? jednozna?n? d?kaz, kter? by Cardina spojoval se sp?chan?m zlo?inem. Jedin?m d?kazem bylo vyhro?ov?n? v minulosti a nav?c ned?vn? v?lev v sal?nu kr?sy, kde pracovala Alice. V?e se t?kalo jen vedlej??ch okolnost?. Pokud ho neusv?d?? n?co, co prozrad? te?. Jake ?ekl Cardinovi: „Ch?pu to tedy tak, ?e jako?to b?val? man?el zrovna netruchl?te.“ Cardin odsekl: „Mo?n? bych truchlil, kdyby m? Alice tak nezni?ila. Cel? man?elstv? mi v?t?povala, co jsem za ubo??ka – jako by si pomohla t?m hnus?kem, se kter?m se dala dohromady. Dokud jsme se nerozvedli, tak jsem ale nebyl ubo??k. A?, kdy? jsem z?stal s?m, tak se v?echno za?alo hroutit. Je to nef?r…“ Jake poslouchal, jak si Cardin d?l st??oval na svou b?valou. Zjevn? byl zaho?kl? – a m?l zlomen? srdce. Jake m?l podez?en?, ?e Cardin nikdy nep?estal Alice milovat, nebo po n? alespo? tou?it. N?jak? jeho ??st se nevzd?vala lich? nad?je, ?e skon?? op?t spolu. Nicm?n? l?ska, kterou k n? c?til, byla zjevn? chorobn?, zvr?cen? a vzbuzovala v n?m posedlost – rozhodn? to nebyla v jak?mkoli smyslu zdrav? podoba l?sky. Jake v?d?l o spoust? vrah?, kter? poh?n?l p?esn? tenhle pocit, kter? oni ozna?ovali za l?sku. Cardin na okam?ik p?estal vyk?ikovat a zeptal se: „Chci se zeptat – je pravda, ?e byla obmotan? ostnat?m dr?tem?“ S ?sm?vem zakroutil hlavou a dodal: „Pane jo, to je tak… kreativn?.“ Jake se nad t?mi slovy lehce ot??sl. Co t?m p?esn? Cardin myslel? Obdivoval snad n??? d?lo? Nebo si snad potuteln? vychutn?val vlastn? d?vtipnost? Jake dosp?l k z?v?ru, ?e p?i?el ?as zkusit z n?j dostat informace ohledn? druh? vra?dy. Pokud m?l Cardin komplice, kter? zavra?dil Hope Nelsonovou, t?eba by se Jakeovi poda?ilo ho p?im?t k p?izn?n?. V?d?l ale, ?e na n?j mus? j?t opatrn?. Zeptal se: „Pane Cardine, zn?te ?enu z Dightonu, kter? se jmenuje Hope Nelsonov??“ Cardin se podrbal na hlav? a odpov?d?l: „Nelsonov?… to jm?no zn?m. To je starostova ?ena, ne? Nebo n?co takov?ho?“ ?erif Tallhamer, kter? se op?ral o m???e z venku cely, zavr?el: „To je mrtv? ?ena.“ Jake potla?il za?p?n? nad promarn?nou ?anc?. Nem?l v pl?nu prozradit Cardinovi celou pravdu takhle nap??mo. Cht?l si d?vat na ?as a zkusit zjistit, jestli v?, co se stalo s Hope Nelsonovou. Pr?vn?k ve vedlej?? cele vysko?il na nohy. „Mrtv??“ vyjekl. „O ?em to sakra mluv?te?“ Tallhamer vyplivnul trochu tab?ku na betonovou podlahu a ?ekl: „V?era v noci byla zavra?d?n? – ?pln? stejn?m zp?sobem jako byla zavra?d?n? Alice. Pov??en? na plotov? sloupek, omotan? ostnat?m dr?tem.“ Ozzie, jako by okam?it? vyst??zliv?l, vy?t?kl: „Pro? tu teda zatracen? je?t? dr??te m?ho klienta? To si snad mysl?te, ?e zabil dal?? ?enu v?era v noci, zat?mco tu byl zam?en??“ Jake ztratil nad?ji. Jeho taktika byla zka?en? a v?d?l, ?e dal?? ot?zky k ni?emu nepovedou. I p?esto se znovu obr?til na Cardina: „Znal jste Hope Nelsonovou?“ „Jsem snad pr?v? odpov?d?l, ne?“ ?ekl Cardin pon?kud p?ekvapen?. Jake ale nedok?zal rozli?it, jestli je Cardinovo p?ekvapen? opravdov? nebo ho jen p?edst?r?. Ozzie popadl m???e vlastn? cely a za?val: „Koukejte zatracen? m?ho klienta hned propustit, nebo v?s po?enu p?ed soud!“ Jake potla?il povzdech. Ozzie m?l samoz?ejm? pravdu, i kdy?… A najednou se probere v ten nejlep?? ?as. Jake se oto?il na Tallhamera a pronesl: „Pus?te Cardina ven. Ale dohl?dn?te na n?j.“ Tallhamer zavolala sv?ho z?stupce, aby p?inesl osobn? v?ci, kter? pat?ily Cardinovi. ?erif odemkl Cardinovu celu, aby ho pustil a rovnou se obr?til na Ozzieho a zeptal se: „Chce? u? taky j?t?“ Ozzie z?vnul a polo?il se zp?tky na leh?tko. „Ne, dneska jsem tu odvedl dost dobrou pr?ci. Je?t? se prosp?m – dokud tuhle celu nebudete pot?ebovat pro n?koho dal??ho.“ Tallhamer se zaculil a ?ekl: „Jako doma.“ Kdy? Jake opou?t?l spolu s Tallhamerem a Cardinem stanici, v?iml si, ?e p?esn? na tom sam?m m?st? p?es ulici st?le stoj? mu? v b?l?m pl??ti. Mu? se dal n?hle do pohybu a p?e?el silnici rovnou za nimi. Tallhamer potichu zabru?el: „Te? budou probl?my.“ KAPITOLA OSM? Jake pe?liv?m pohledem prozkoum?val mu?e, kter? za nimi sp?chal, jen co vy?li p?ed stanici. Z mu?ova v?razu i dr?en? t?la vy?etl, ?e s n?m cloum? vztek. Vyc?til tak?, ?e ten vztek nem? na n?j. A taky si v?iml, ?e Tallhamer se nechyst? k ??dn? reakci. Cardin se v tu chv?li oto?il a zdrhal po chodn?ku pry?. Rozzu?en? mu? se p?i??til k Tallhamerovi. Rukou m?chal sm?rem, kudy ut?kal Cardin a za?val: „Po?aduju, abyste toho hajzla zav?eli zp?tky do v?zen?!“ ?erif Tallhamer, kter?ho nech?val rozzu?en? mu? zd?nliv? v klidu, p?edstavil Jakea jedin?mu doktorovi ve m?st? Earlovi Gibsonovi, man?elovi Alice Gibsonov?. Jake mu cht?l pot??st rukou a vyj?d?it up??mnou soustrast, ale doktor nep?estal m?chat rukama a k?i?et na Tallhamera. V?iml si, ?e doktor Gibson je pozoruhodn? o?kliv? mu? a tv??e m? zjizven? jako po prod?lan?ch ne?tovic?ch. Zjizven? obli?ej nevylep?ila ani rud? barva, jak mu vztek nahnal krev do tv???. Vzpomn?l si, ?e Cardin ho popsal jako „hnus?ka, se kter?m se dala dohromady.“ V porovn?n? s n?m byl Cardin vskutku o pozn?n? pohledn?j??. Jake dosp?l k z?v?ru, ?e Earl Gibson mus? m?t navzdory sv?mu vzhledu jin? p?ednosti, kter? zem?elou ?enu p?itahovaly. Gibson byl konec konc? l?ka? a b?val? man?el Alice byl pouze zkrachoval? kucha? v bistru. V mal?m m?st?, kde nen? p??li? na v?b?r, to nejsp?? byla pom?rn? snadn? volba. Gibson?v vztek je?t? narostl, kdy? zjistil, kdo je Jake. „FBI! Co tu v?bec d?l? FBI? U? jste chytili vraha m? ?eny. Zav?eli jste ho do v?zen?. Na sv?te neexistuje soud, kter? by ho neuznal vinn?m. A te? ho jen tak nech?te j?t!“ ?erif Tallhamer p?e?l?pl z jedn? nohy na druhou a trp?liv?m skoro a? pov??en?m hlasem promluvil: „Tak ale Earle, o tomhle u? jsme p?ece p?ed chv?l? mluvili, ne?“ Dr. Gibson odv?til: „Ano, to jsme mluvili. A p?esn? proto jsem tu z?stal a ?ekal. Musel jsem to vid?t na vlastn? o?i. Cht?l jsem tomu zabr?nit.“ „Mus?me ho pustit a ty to v??,“ ?ekl Tallhamer. „V?era v noci byla v Dightonu zavra?d?n? dal?? ?ena, ?pln? stejn?m zp?sobem jako Alice. M??u se zaru?it, ?e v?era v noci Phil Cardin nebyl nikde pobl?? Dightonu. Tu druhou ?enu nemohl zab?t, tak?e ani nem?me d?vod si myslet, ?e zabil Alice.“ „Nem?me d?vod!“ Gibson vzteky drmolil. „Toho dne j? vyhro?oval smrt?. Neur??ejte m? t?m nesmyslem o ob?ti v Dightonu a ?e ji Phil Cardin nemohl zab?t. Oba v?me, kdo by mohl b?t podez?el? ze sp?ch?n? t? druh? vra?dy.“ Posledn? v?ta upoutala Jakeovu pozornost. „Mo?n? podez?el??“ zeptal se. Gibson se u?kl?bnul na ?erifa Tallhamera: „Vy jste mu to ne?ekl, co?“ „Co mi ne?ekl?“ zeptal se Jake. „Phil Cardin m? bratra Harveyho,“ odv?til Gibson. „Stoj? v?dycky na Philov? stran?. Taky vyhro?oval Alice. Zavolal j? na telefon a ?ekl, ?e on a Phil se do?kaj? pomsty. Volal j? ten sam? den, kdy byla zabit?. A v?era v noci rozhodn? nebyl zam?en? v ??dn? cele, tak?e mohl b?t kdekoli. To on zabil tu ?enu v Dightonu. Vsadil bych na to krk.“ Jake byl p?ekvapen?. Zeptal se Gibsona: „Pro? si mysl?te, ?e by zab?jel n?koho v jin?m m?st??“ Gibson odpov?d?l: „Pt?te se na motiv? Mo?n? mezi n?m a tou ?enou bylo n?co osobn?ho. Hodn? jezdil po okol?, mo?n? se s n? zapletl a n?sledoval p??kladu bratra. Ale osobn? si mysl?m, ?e to ud?lal, aby ochr?nil sv?ho bratra – aby p?esv?d?il lidi, ?e jeho bratr nezabil Alice.“ Tallhamer si povzdechl: „Earle, o tomhle jsme p?ece taky mluvili, vi?? Oba zn?me Harveyho Cardina cel? ?ivot. Okol? m? procestovan?, proto?e je to instalat?r a jezd? tam, kde m? pr?ci. Ob?as m? drsn? ?e?i, ale nen? jako jeho bratr. Nikdy by neubl??il mou?e a u? v?bec by nikoho nezabil tak odporn?m zp?sobem. Jake?v mozek jel na pln? obr?tky a sna?il se zpracovat v?echny informace, kter? se dov?d?l. Kdyby mu tak Tallhamer ?ekl o Harveym Cardinovi hned na za??tku. Policist? z mal?ch m?st, myslel si pro sebe. N?kte?? si jsou tak jist?, ?e v?echno o v?ech ve sv?m okrsku v?d?, ?e pak p?ehl?dnou to d?le?it?. Jake se obr?til na ?erifa Tallhamera: „Cht?l bych si promluvit s Harveym Cardinem.“ ?erif pokr?il rameny, zjevn? pova?oval tento krok za ztr?tu ?asu. Odv?til: „No, pokud chcete. Harvey bydl? jen o p?r blok? d?l. Vezmu v?s za n?m.“ Jake se vydal s ?erifem na cestu a Gibson je n?sledoval. Posledn?, co Jake pr?v? te? pot?eboval, byl truchl?c? a rozzu?en? vdovec, kter? se mu bude pl?st do rozhovoru s mo?n?m podez?el?m. S nejv?t?? opatrnost? ?ekl: „Doktore Gibsone, tohle zvl?dneme s ?erifem sami.“ Gibson u? otev?el pusu, aby odporoval, kdy? Jake dodal: „Budu si cht?t promluvit v brzk? dob? i s v?mi. Kde v?s budu moci naj?t?“ Gibson na okam?ik ztichl. „Budu ve sv? kancel??i,“ ?ekl Gibson. „?erif v?m ?ekne, kde ji najdete.“ Gibson se oto?il a vztekle odkr??el pry?. Jake s Tallhamerem do?li za kr?tko k mal?mu b?l?mu domku, kde ?il Harvey Cardin. Byl to zch?tral? domek s neposekan?m tr?vn?kem. Tallhamer zaklepal na vstupn? dve?e. Nikdo neodpov?d?l, tak zaklepal znovu, ale ani napodruh? se nedo?kali ??dn? odpov?di. Tallhamer ?ekl: „Asi nen? doma, mo?n? pracuje v n?jak?m vedlej??m m?st?. Budeme ho muset zastihnout jindy.“ Jake necht?l ?ekat na „jindy“. Zad?val se skrz jednu sklen?nou tabulku ve dve??ch. Zahl?dl stroh?, jednoduch? n?bytek, ale ??dn? osobn? v?ci ani dekorace. D?m uvnit? p?sobil jako by byl ur?en? k pron?jmu. Byl za??zen? z?kladn?m n?bytkem, ale nikdo v n?m pr?v? nebydlel. Jake odhadoval, ?e Harvey Cardin je mimo m?sto. Vr?t? se ale n?kdy zp?t? Tok my?lenek mu p?eru?il mu?sk? hlas, kter? se ozval od sousedn?ch dve??. „M??u v?m s n???m pomoci, ?erife?“ Jake se oto?il a spat?il mu?e stoj?c?ho na p?edzahr?dce. Tallhamer vysv?tlil: „Tady s kolegou z FBI hled?me Harveyho Cardina.“ Mu? zavrt?l hlavou: „Tak to podle m? asi nepochod?te. P?ed t?dnem jsem ho vid?l, jak nakl?d? svoje auto – potom, co zatkli jeho bratra za vra?du Alice Gibsonov?. P?ipadalo mi, ?e si sbalil snad v?echny svoje v?ci – ne ?e by toho bylo n?jak hodn?. Zeptal jsem se ho, kam m? nam??eno a odpov?d?l: ‚Kamkoli pry? z Hylandu. M?m tohohle zatracen?ho m?sta pln? zuby.‘“ Jakea p?epadly obavy. U? jim zmizel jeden mo?n? podez?el?. „Poj?te,“ ?ekl Jake Tallhamerovi. „Promluv?me si s p?r lidmi.“ * Zbytek dne str?vil Jake a Tallhamer veden?m zbyte?n?ch rozhovor? s lidmi ve m?st? po??naje sousedy ze ?tvrti, kde ?il Harvey Cardin. V?ichni Harveyho soused? v?d?li jen to, ?e od t? doby, co odjel, ho nevid?li. V?t??ho ?sp?chu se nedo?kali ani po rozhovorech s p??teli a zn?m?mi Alice. Jej? kolegyn? ze sal?nu kr?sy se shodly, ?e Phil Cardin ztropil ten den, kdy byla Alice zavra?d?n?, ??lenou sc?nu, kter? v?echny vyd?sila. Конец ознакомительного фрагмента. Текст предоставлен ООО «ЛитРес». Прочитайте эту книгу целиком, купив полную легальную версию (https://www.litres.ru/pages/biblio_book/?art=51923850&lfrom=688855901) на ЛитРес. Безопасно оплатить книгу можно банковской картой Visa, MasterCard, Maestro, со счета мобильного телефона, с платежного терминала, в салоне МТС или Связной, через PayPal, WebMoney, Яндекс.Деньги, QIWI Кошелек, бонусными картами или другим удобным Вам способом.