Obsidi?ni

Obsidi?ni Morgan Rice “Skv?l? zah?jen? s?rie, kter? obsahuje kombinaci uv??iteln?ch postav a p?ek??ek, se kter?mi se musej? vyrovnat. Neoslov? jen ml?de?, ale i dosp?l? fanou?ky fantasy, kte?? hledaj? epick? p??b?hy o p??telstv? a dobrodru?stv?.”--Midwest Book Review (Diane Donovan) (ke knize Tr?n pro sestry)“P?edstavivost Riceov? skute?n? nezn? mez?.”--Books and Movie Reviews (ke knize Tr?n pro sestry)Od sv?tov? autorky bestseller? ??slo 1 p?ich?z? nov? s?rie pro st?edn? star? ?ten??e (ale i star??)! Fanou?ci Harryho Pottera a Percyho Jacksona – d?l u? nehledejte!V knize OBSIDI?NI: OLIVER BLUE A ?KOLA PRO VIDOUC? (KNIHA T?ET?) znovu bojuje jeden?ctilet? chlapec, Oliver Blue, o sv?j ?ivot. Jeho milovan? kamar?dka Ester um?r? na nemoc z cestov?n? ?asem a jedin? mo?nost, jak ji zachr?nit, je riskovat vlastn? ?ivot a cestovat ?asem je?t? jednou.Tentokr?t do It?lie patn?ct?ho stolet?, nav?t?vit dv? velmi d?le?it? osoby: Leonarda Da Vinci a jeho rivala, Michelangela. Pouze Leonardovy vyn?lezy maj? odpov?? a pouze Michelangelovy malby maj? kl??.Obsidi?ni jsou ale odhodlan? se pomst?t a Chris se nehodl? zastavit, dokud sv?ho mlad??ho bratra nezni??.Povzn??ej?c? fantasy, OBSIDI?NI jsou t?et? knihou v ohromuj?c? nov? s?rii pln? magie, l?sky, humoru, zlomen?ch srdc?, trag?di?, p?edur?en? a ?ady ?okuj?c?ch zvrat?. Do OLIVERA BLUEA se zamilujete a neodtrhnete se od n?j a? do chv?le, kdy budete muset j?t sp?t.?tvrt? kniha ze s?rie vyjde ji? brzy. “M?me zde za??tek n??eho pozoruhodn?ho.”  --San Francisco Book Review (koment?? ke knize Cesta hrdiny) OBSIDI?NI (OLIVER BLUE A ?KOLA PRO VIDOUC?—KNIHA T?ET?) MORGAN RICE Morgan Rice Morgan Rice je autorkou epick? fantasy s?gy ?AROD?J?V PRSTEN, kter? obsahuje 17 knih, podle USA Today je tato s?ga bestsellerem ??slo jedna; podle USA Today jsou bestsellerem ??slo jedna tak? jej? dal?? s?gy, jako jsou: s?rie UP??? ?URN?LY, obsahuj?c? 12 knih; s?rie TRILOGIE P?E?IT?, postapokalyptick? thriller; epick? fantasy s?rie KR?LOV? A ?AROD?JOV?, skl?daj?c? se ze ?esti knih; a tak? epick? fantasy s?gy KORUNY A SL?VY, skl?daj?c? se z osmi knih; epick? fantasy s?gy TR?N PRO SESTRY sest?vaj?c? z osmi ??st?; nov? sci-fi s?rie INVAZN? KRONIKY sest?vaj?c? ze ?ty? knih, jejich? po?et d?le roste; a nov? fantasy s?rie OLIVER BLUE A ?KOLA PRO VIDOUC?, sest?vaj?c? zat?m ze ?ty? knih, jejich? po?et d?le roste a nov? fantasy s?rie CESTA OCELI, sest?vaj?c? zat?m ze t?? knih, jejich? po?et d?le roste. Autor?iny knihy jsou dostupn? v ti?t?n? i audio verzi, a byly p?elo?eny do v?ce ne? 25 jazyk?. Morgan se r?da zaj?m? o n?zory sv?ch ?ten???, tak?e se pros?m nezdr?hejte nav?t?vit jej? webov? str?nky www.morganricebooks.com (http://www.morganricebooks.com), kde se m??ete p?idat do seznamu kontakt?, z?skat knihu zdarma, stejn? jako dal?? ak?n? bonusy, st?hnout si zdarma aplikace, m?t p?ehled o posledn?ch novink?ch, p?idat se na autor?in Facebook ?i Twitter, a jednodu?e b?t s Morgan v kontaktu! Vybran? ohlasy na tvorbu Morgan Rice “Pokud jste si mysleli, ?e po p?e?ten? s?gy ?AROD?J?V PRSTEN u? nebudete m?t pro co ??t, m?lili jste se. Ve VZESTUPU DRAK? p?i?la Morgan Rice s n???m, co se zd? b?t p??slibem dal?? brilantn? s?rie, kter? n?s zavede do fantasy sv?ta pln?ho trol?, drak?, odvahy, cti, udatnosti, magie a v?ry ve vlastn? osud. Morgan dok?zala vytvo?it siln? postavy, kter? n?s p?im?j? je obdivovat na ka?d? str?nce... Doporu?uji do knihovny ka?d?ho ?ten??e, kter? miluje dob?e napsanou fantasy literaturu.” --Books and Movie Reviews Roberto Mattos “Akc? nabit? fantasy, kter? jist? pot??? fanou?ky p?edchoz?ch knih od Morgan Rice, stejn? jako fanou?ky d?l jako je s?rie ODKAZ DRA??CH JEZDC? od Christophera Paoliniho…. Fanou?ci fikce pro mlad? budou toto posledn? d?lo Riceov? hltat a pak ?kemrat o p??davek.” --The Wanderer, A Literary Journal (koment?? k Vzestup drak?) “Odu?evn?l? fantasy, kter? do sv?ho p??b?hu sp??d? vl?kna z?had a intrik. Cesta hrdiny je o z?sk?v?n? odvahy a uv?dom?n? si smyslu ?ivota, kter? vede k r?stu, dosp?losti a dokonalosti….Pro v?echny, kdo hledaj? nap?nav? fantasy dobrodru?stv?, hrdiny a ak?n? pojat? sled ud?lost?, kter? ?ene Thora po cest?, na n?? se z mal?ho d?tsk?ho sn?lka postupn? st?v? mlad?m mu?em, jen? neohro?en? ?el? nebezpe??, i kdy? jsou vyhl?dky na p?e?it? b?dn?….A to je pouh? za??tek epick? s?gy pro mlad? ?ten??e.” --Midwest Book Review (D. Donovan, eBook Reviewer) “?AROD?J?V PRSTEN m? v?echny rysy pot?ebn? pro jasn? ?sp?ch: hlavn? i vedlej?? p??b?h, z?hadn? atmosf?ra, state?n? ryt??i a rozkv?taj?c? vztahy, kter? zaceluj? r?ny na zlomen?ch srdc?ch, a d?le tak? podvod ?i zrada. Slibuje dlouh? hodiny z?bavy a jist? uspokoj? v?echny v?kov? kategorie. D?lo najde sv? m?sto v knihovn?ch u v?ech p??znivc? fantasy literatury.” --Books and Movie Reviews, Roberto Mattos “V t?to akc? nabit? prvn? knize epick? fantasy s?rie ?arod?j?v prsten (kter? m? moment?ln? ji? 14 svazk?), Riceov? p?edstavuje ?ten???m ?trn?ctilet?ho Thorgrina „Thora“ McLeoda, jeho? sen je st?t se voj?kem St??brn?ch, elitn? jednotky ryt???, kter? slou?? kr?li… Riceov? skv?le p??e a m? fascinuj?c? p?edpoklady.” --Publishers Weekly Knihy od Morgan Rice OLIVER BLUE A ?KOLA PRO VIDOUC? KOUZELN? TOV?RNA (Kniha ?.1) KOULE KANDRY (Kniha ?.2) OBSIDI?NI (Kniha ?.3) OHNIV? ?EZLO (Kniha ?. 4) INVAZN? KRONIKY VYS?L?N? (Kniha ?. 1) P?IST?N? (Kniha ?. 2) STOUP?N? (Kniha ?. 3) CESTA OCELI POUZE KDO JE HODEN (Kniha ?. 1) TR?N PRO SESTRY TR?N PRO SESTRY (Kniha ?. 1) DV?R PRO ZLOD?JE (Kniha ?. 2) P?SE? PRO SIROTKY (Kniha ?. 3) ?ALOZP?V PRO PRINCE (Kniha ?. 4) KLENOT PRO ?LECHTU (Kniha ?. 5) POLIBEK PRO KR?LOVNY (Kniha ?. 6) KORUNY A SL?VY OTROKYN?, BOJOVNICE, KR?LOVNA (Kniha ?. 1) TULA?KA, V?ZE?KYN?, PRINCEZNA (Kniha ?. 2) RYT??, N?SLEDN?K, PRINC (Kniha ?. 3) REBEL, P??EC, KR?L (Kniha ?. 4) VOJ?K, BRATR, ?AROD?J (kniha ?. 5) HRDINKA, ZR?DKYN?, DCERA (kniha ?. 6) VL?DCE, RIVAL, VYHNANEC (kniha ?. 7) V?T?Z, PORA?ENEC, SYN (kniha ?. 8) KR?LOV? A ?AROD?JOV? VZESTUP DRAK? (Kniha ?. 1) VZESTUP STATE?N?CH (Kniha ?. 2) T?HA CTI (Kniha ?. 3) FALE?N? CHRABROST (Kniha ?. 4) ???E ST?N? (Kniha ?. 5) NOC ODV??N?CH (Kniha ?. 6) ?AROD?J?V PRSTEN CESTA HRDINY (Kniha ?. 1) POCHOD KR?L? (Kniha ?. 2) OSUD DRAK? (Kniha ?. 3) POK?IK CTI (Kniha ?. 4) SLAVN? P??SAHA (Kniha ?. 5) ?TOK CHRABR?CH (Kniha ?. 6) OB?AD ME?? (Kniha ?. 7) MOC ZBRAN? (Kniha ?. 8) NEBE KOUZEL (Kniha ?. 9) MO?E ?T?T? (Kniha ?. 10) PANOV?N? OCELI (Kniha ?. 11) ZEM? OH?? (Kniha ?. 12) VL?DA KR?LOVEN (Kniha ?. 13) BRATRSK? P??SAHA (Kniha ?. 14) SEN SMRTELN?K? (Kniha ?. 15) RYT??SK? KL?N? (Kniha ?. 16) DAR BITVY (Kniha ?. 17) TRILOGIE P?E?IT? AR?NA JEDNA: OTROK??I (Kniha ?. 1) AR?NA DV? (Kniha ?. 2) AR?NA T?I (Kniha ?. 3) UP??? ?URN?LY PROM?N?N? (Kniha ?. 1) MILOVAN? (Kniha ?. 2) ZRAZEN? (Kniha ?. 3) P?EDUR?ENA (Kniha ?. 4) ??DAN? (Kniha ?. 5) V?d?li jste, ?e jsem napsala n?kolik s?ri? knih? Pokud jste je v?echny ne?etli, klikn?te na obr?zek n??e a st?hn?te si jejich ?vodn? knihy! (http://www.morganricebooks.com/book/return/) Chcete knihy zdarma? Zaregistrujte se na e-mail list Morgan Rice a z?skejte zdarma 4 knihy, 3 mapy, 1 aplikaci, 1 hru, 1 grafick? rom?n a exkluzivn? d?rky! Pro registraci nav?tivte: www.morganricebooks.com (http://www.morganricebooks.com) Copyright © 2018 Morgan Rice. V?echna pr?va vyhrazena. S v?jimkou povolen? podle U.S. Copyright Act 1976, ??dn? z ??st? t?to publikace nesm? b?t, bez p?edchoz?ho svolen? autora, za ??dn?ch okolnost? reprodukov?na, distribuov?na nebo p?ev?d?na do jak?chkoliv jin?ch form?t?, ani uchov?v?na ve sd?len? datab?zi. Tento ebook je licencov?n v?lu?n? pro Va?e osobn? vyu?it?. Tento ebook nesm? b?t d?le prod?v?n nebo darov?n ostatn?m lidem. Pokud chcete knihu sd?let s dal?? osobou, zakupte si pros?m dal?? kopie. Pokud ?tete tuto knihu, ale nezakoupili jste si ji, nebo nebyla zakoupena pouze pro Va?e pou?it?, vra?te ji pros?m a po?i?te si svou vlastn? kopii. D?kujeme, ?e respektujete usilovnou pr?ci, kterou autorka na vznik tohoto titulu musela vynalo?it. Obsah t?to knihy je fiktivn?. Jm?na, osobnostn? charakteristiky, organizace, m?sta, ud?losti a konflikty jsou beze zbytku produktem autor?iny p?edstavivosti, nebo je jejich pou?it? fiktivn?. Jak?koliv podobnost se skute?n?mi osobami, a? ji? ?iv?mi nebo mrtv?mi, je ?ist? n?hodn?. Ob?lka DreamcatcherDiana v licenci Shutterstock.com. OBSAH KAPITOLA PRVN? (#u7ae0ab95-68c6-57ec-a930-29f0753c042f) KAPITOLA DRUH? (#u25b4b075-ff70-54b6-9912-4a4f3dc8b616) KAPITOLA T?ET? (#u0388d5c6-c4bb-5dcc-ae79-3ed3d4c674d5) KAPITOLA ?TVRT? (#u5d96ca82-73e9-52c6-b4b5-8e04672b6a1e) KAPITOLA P?T? (#ue3c37b0d-7418-5ec2-935a-92300b6f2005) KAPITOLA ?EST? (#u4eb57dc3-851b-57c8-9521-6fe60412b675) KAPITOLA SEDM? (#u5e6e746d-920c-53f6-baf4-5f8f42cde035) KAPITOLA OSM? (#ua1274f45-a813-59d8-a40a-d61c010ad60f) KAPITOLA DEV?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DES?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA JEDEN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?TRN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA PATN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?ESTN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA SEDMN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA OSMN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DEVATEN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? PRVN? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? DRUH? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? T?ET? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? ?TVRT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? P?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? ?EST? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? SEDM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? OSM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? DEV?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? PRVN? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? DRUH? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? T?ET? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? ?TVRT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? P?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? ?EST? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? SEDM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? OSM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA PRVN? Oliver c?til, jak se mu zrychluje tep. Ester Valentiniov? um?rala. Ka?d? uplynul? sekunda byla promarn?n? sekunda. Musel ji zachr?nit st?j co st?j. Na to, aby se vzdal, ji p??li? miloval. A? u? m?l kv?li jej? z?chran? ?elit ?emukoli, hodlal to ud?lat. A? u? byla jeho ?ance na ?sp?ch jakkoli mal?, musel to zkusit. Pod?val se p?es stolek na profesora Ametysta, kter? sed?l na o?oupan?m ko?en?m gau?i a pil ?aj z k?ehk?ho ??nsk?ho porcel?nu. ?editel ?koly pro Vidouc? dal Oliverovi svolen? vyrazit na velice nebezpe?nou cestu zp?tky ?asem, aby na?el ukryt? vyn?lez vidouc?ch, kter? by Ester mohl zachr?nit ?ivot. Te? ale Oliver pot?eboval p?esn? informace o tom, jak takovou misi zvl?dnout. „Ud?l?m cokoli, co bude nutn?,“ p?ipomn?l mu znovu Oliver siln?m a odhodlan?m hlasem. „A? to bude jakkoli nebezpe?n?, Ester zachr?n?m.“ ?editel ?koly pro Vidouc? pomalu p?ik?vl. „Je moj? povinnost? tv?ho mentora ti ??ct, ?e to je smrteln? nebezpe?n?. A ?e je mo?n?, ?e sel?e?.“ „Mal? nad?je je lep?? ne? ??dn? nad?je,“ pronesl odhodlan? Oliver. Profesor Ametyst odlo?il ??lek. Lehce j?m cinknul a zvuk se ozv?nou nesl nezm?rn?m prostorem ?est? dimenze. „Abys Ester zachr?nil ?ivot,“ ?ekl, „mus?? cestovat zp?t ?asem a naj?t n?co, co se jmenuje Elix?r. Je to jedin? v?c, kter? ji m??e vyl??it.“ Elix?r, zopakoval v duchu Oliver. Ohromilo ho to, zn?lo to velice d?le?it?. „Elix?r byl ukryt,“ pokra?oval ?editel, „proto?e je velice mocn?. A velice nebezpe?n?.“ „Kde byl ukryt, pane profesore?“ zeptal se Oliver. „To nikdo nev?. Jde o velice st?e?en? tajemstv?.“ Oliver uc?til zklam?n?. Jak mohl naj?t Elix?r, kdy? ho n?kam ukryli? A kdy? nikdo nev?d?l, kam? V tu chv?li si v?iml z?blesku v ?editelov?ch o??ch. Uv?domil si, ?e nad?je je?t? nen? ?pln? ztracen?. „Ale j? v???m, ?e jsem p?i?el na zp?sob, jak to m?sto naj?t,“ ?ekl mu star? vidouc?. Oliver c?til p??val nad?je. „V??n??“ „Rad?ji se moc neraduj,“ m?rnil jeho nad?en? profesor. „V?m o jednom port?lu, kter? by t? tam mo?n? mohl p?en?st.“ „Jak to mysl?te?“ zeptal se Oliver zmaten?. Port?ly spojovaly dv? m?sta t?m, ?e mezi nimi byly magick? ?erv? d?ry, kter? proch?zely prostorem i ?asem. Port?l, o kter?m profesor mluvil, ho tam bu? mohl nebo nemohl dostat, ??dn? mo?n?. ?editel si odka?lal a za?al s vysv?tlov?n?m. „Nen? to obvykl? port?l. Je velice v?jime?n?, je v n?m neobvykl? magie. M??e t? dostat p?esn? tam, kam pot?ebuje?.“ Oliverovi se rozbu?ilo srdce. To zn?lo skv?le! Pro? se ale profesor Ametyst tv??il tak v??n?? Star? vidouc? pokra?oval. „Aby to fungovalo, mus?? se pln? soust?edit na sv?j z?m?r. Kdy? vejde?, mus?? se soust?edit na my?lenku, ?e to na to m?sto cestuje? pro vy??? dobro. Jinak bude port?l extr?mn? nestabiln? a vyvrhne t?.“ Oliverovi vyschlo v puse. Te? u? to ch?pal. Pokud by do port?lu ve?el, ani? by m?l ?ist? ?mysly, zcela jist? by selhal. „Tak?e bude fungovat, jen pokud to budu d?lat nezi?tn??“ zeptal se. „Ano,“ odpov?d?l profesor s v??n?m pok?vnut?m. „Pokud nem?? ?ist? ?mysly, vyvrhne t? port?l do vesm?rn? pr?zdnoty. Rozum??, jak riskantn? to je?“ Oliver c?til, jak se chv?je po cel?m t?le. Jako by za??val miniaturn? zem?t?esen?. B?l se port?lu a toho, jestli jsou jeho z?m?ry dostate?n? ?ist?. Musel to ale zkusit. Kv?li Ester. Rozhodl se. Oliver state?n? vystr?il bradu. „Jsem p?ipraven?.“ Profesor Ametyst si ho dlouze a pe?liv? prohl??el. Pak vstal. „Poj? se mnou.“ Oliver ho poslechl. C?til, jak v n?m roste nap?t?. ?el za ?editelem ven ze ?est? dimenze zp?tky do ru?n? ?koly pro Vidouc?. St?li na nejvy???m podla?? a shl??eli dol? na hlavn? atrium a v?ech pades?t podla?? vz?jemn? se k????c?ch l?vek a chodn?k?. V?ude byla spousta student?. I dole pod ohromn?m kapokem. „Tohle v?e tu je jen d?ky tob?, Olivere,“ pronesl profesor Ametyst. „D?ky tv?m hrdinsk?m ?in?m, tvoj? ochot? d?t p?ednost vy???m c?l?m. D?ky tomu se vr?tila Koule Kandry. ?kola je te? siln?j?? ne? kdy d??v.“ Oliver c?til, jak rudne. Pro? mu to profesor ukazoval? „Tohle je ?istota srdce, kterou pot?ebuje? na dal?? cestu,“ vysv?tlil profesor. Zajisk?ilo se mu v o??ch. Oliver p?ik?vl. U? ch?pal. Profesor cht?l, aby c?til – skute?n? a opravdu c?til – to, co pot?eboval, aby pro?el port?lem. P?ipomn?l mu, co p?esn? bylo v s?zce a na ?em nejv?c z?le??. Oliver ale tak ?pln? nesouhlasil s t?m, co mu pr?v? profesor ?ekl. Na sv? p?edchoz? misi neusp?l jen on s?m. M?l s sebou p??tele. Bez nich, bez toho, ?e mu p?ipom?nali, na ?em opravdu z?le??, by nikdy neusp?l na sv? misi za z?chranou sira Isaaca Newtona a Koule Kandry. „Nedok?zal jsem to s?m,“ prohl?sil Oliver pon?kud v?hav?. P?ekvapilo ho, kdy? se ?editel ?iroce usm?l. „P?esn?!“ Luskl prsty, jako kdyby si pr?v? n?co uv?domil. „P?esn? proto jsem za??dil, aby ti na t?hle misi n?kdo pomohl.“ Oliver ?okovan? vykulil o?i. „V??n?? Kdo?“ Na posledn? misi mu d?lala spole?nost Ester a ta te? le?ela na o?et?ovn? a um?rala. Na pomoc mu p?i?el i Ralf, ale ten se m?lem utopil v Tem?i. Cestov?n? zp?tky ?asem bylo nebezpe?n?. Oliverovi se v?bec nel?bila my?lenka, ?e by ohrozil n?koho ze sv?ch p??tel. Oliver zaslechl cinknut? v?tahu na druh? stran? chodby. Sledoval, jak se otv?raj? dve?e. Kdy? zjistil, kdo z v?tahu vych?z?, rozbu?ilo se mu srdce. Byla to Hazel Kerrov?, vlasy karamelov? barvy spojen? do drdolu na temeni hlavy. A taky Walter Stroud v za?l?m tri?ku s motivem po??ta?ov? hry, jeho ?lut? barva kontrastovala s tmavou k???. Dva z jeho nejbli???ch p??tel. My?lenka na to, ?e vyraz? s n?m, byla uklid?uj?c?. Ale kdy? k nim ti dva zam??ili, v?iml si Oliver je?t? t?et? postavy. Byl to vysok? chlapec, kter?ho Oliver neznal. M?l op?lenou k??i a tmav? vlnit? vlasy sahaj?c? mu k brad?. „Kdo je to?“ zeptal se Oliver. „Nech?m ho, aby se p?edstavil s?m,“ odpov?d?l ?editel. V?ichni t?i studenti dorazili k Oliverovi. Hazel ho p??telsky ??ouchla do ramene. Walter ho popl?cal po z?dech, jak to ostatn? d?lal velice ?asto. Oliver na oba k?vl, byl r?d, ?e jsou zase s n?m. Jeho pohled ale p?itahoval t?et? student. Ten, kter?ho neznal. „J? jsem David Mendoza,“ pronesl chlapec a nat?hl ruku k Oliverovi. „Jsem v druh?ku.“ „Aha,“ odpov?d?l Oliver a pot??sl mu rukou. „Jde? se mnou?“ Do hovoru se vm?sil ?editel. „David m? skv?l? bojov? v?cvik. Nejlep?? ze ?koly. Chci, aby t? chr?nil na tvoj? cest?. Pova?uj ho za kon?etinu k mozku sle?ny Kerrov? a srdci pana Strouda. S t?mito t?emi spole?n?ky m?? nejlep?? ?anci na ?sp?ch.“ Oliver p?ik?vl. V??il profesoru Ametystovi – jeho mentor ho zat?m nikdy nezklamal – ale Davida Mendozu v?bec neznal. Nev?d?l, jestli mu m??e v??it. „Tady je p?r v?c?, co bude? pot?ebovat,“ pokra?oval profesor. Vyjmul z kapsy amulet. „Tohle je pta?? amulet. Uvid?? skrz n?j Ester. Uk??e ti ji.“ Podal amulet Oliverovi. Oliver se zamra?il na divn? ?ern? drahokam. Na jeho povrchu vid?l z??it kr?snou tv?? Ester Valentiniov?. Jako by ji tam n?kdo na?rtl uhlem. M?la zav?en? o?i a vypadala smrteln? nemocn?. Oliverovi se p?i pohledu na ni sev?elo srdce. „Funguje v re?ln?m ?ase?“ zeptal se Oliver. ?editel p?ik?vl. „Ano. Pom??e ti udr?et ?ist? srdce. Pokud bys n?kdy v?hal, pod?vej se na n?j a vzpome? si, pro? to podstupuje?.“ Oliver si nasadil amulet na krk. Bude ho chr?nit jako oko v hlav?, je to jedin? spojen? s Ester. Pak mu profesor Ametyst p?edal zdoben? ?ezlo. Oliver se na n?j ohromen? zad?val. Jedna jeho ??st byla dut? a pr?hledn?. Propad?val j? p?sek. Nez?le?elo na tom, jak moc Oliver ?ezlem ot??el, p?sek padal st?le stejnou rychlost?, st?le stejn?m sm?rem. Jako by byl o?arovan?. „Co to je?“ zeptal se Oliver. „Kdy? t?m ?ezlem ude???, objev? se jasn? z?blesk zp?sobuj?c? do?asnou slepotu. Tak?e ho pou??vej moud?e. P?sek uvnit? ukazuje, kolik ?asu je?t? Ester zb?v?.“ Oliver zalapal po dechu, zmocnila se ho hr?za. Sledoval p?sek a c?til se p?itom st?le h??. ?editel mu polo?il ruce na ramena a p?eru?il tok jeho my?lenek. „Jde o v?c ne? jen Ester,“ pronesl. „Smrt j? byla p?edur?ena. Bude? m?nit jej? osud, abys ji zachr?nil. Jak dob?e v??, bude to m?t vedlej?? ??inky. Dojde ke zm?n?m, kter? nelze p?edv?dat. Pro?el jsem ale spoustou ?asov?ch os a pokud Ester zem?e, bude v?sledek je?t? hor??.“ Oliverovi se sev?el ?aludek. „Co t?m mysl?te?“ „Jej? ?ivot je spojen se ?kolou, Olivere. Jej? smrt by se nesla ?asem jako ozv?na. Jako vlny na vod?. Konkr?tn?j?? b?t nem??u. V??, ?e nesm?m prozradit, co jsem vid?l v alternativn?ch ?asov?ch os?ch.“ Oliver to ch?pal. Ale zmoc?ovala se ho ?zkost p?i my?lence, ?e v s?zce bylo v?c ne? Este?in ?ivot. N?jak?m zp?sobem byla ohro?ena i ?kola. Znovu se pod?val na hodiny v ?ezle. Ka?d? zrnko p?sku znamenalo dal?? promarn?nou sekundu. „Stejn? je to ale i s jej?m p?e?it?m,“ pokra?oval profesor. „Elix?r nejen, ?e vyl??? Ester, ale tak? umo?n? vidouc?m, aby se dostali na nejhor?? m?sta v ?ase a bezpe?n? se vr?tili. Spln? tak kriticky nutn? mise. Takov? mo?nost neomezen?ho cestov?n? ?asem je riskantn?. Te? u? v??, Olivere, pro? je to tak d?le?it?.“ Oliver uc?til knedl?k v krku. M?l pocit, jako by ho sv?ral ?krti?. V s?zce bylo tolik, ?e si to ani neum?l p?edstavit. Pod?val se na Waltera a Hazel, sv? nejlep?? p??tele a pak na Davida, sv?ho nov?ho spole?n?ka. Nakonec se pod?val na profesora Ametysta. „Nezklamu v?s,“ ?ekl. Profesor Ametyst rozhodn? p?ik?vl. Popl?cal ho po rameni. „Tak to je asi ?as se rozlou?it.“ Oliver p?ik?vl. „Ano. Ale nejd??v mus?m vid?t Ester.“ „Samoz?ejm?.“ Profesor zavedl Olivera k v?tahu a spole?n? sjeli na o?et?ovnu. Kdy? ve?li, zap?tral Oliver pohledem po Ester. Kdy? ji spat?il, zjistil, ?e vedle n? n?kdo sed?. Zadrhl se v n?m dech. Byl to Edmund. Kdy? se Oliver p?ibl??il, Edmund se prudce ohl?dl. Probodl Olivera pohledem a prudce vysko?il. Byl rud? vzteky. „Co ten tady d?l??“ obo?il se Edmund na ?editele a obvi?uj?c?m gestem uk?zal na Olivera. „To kv?li n?mu je j? takhle.“ Oliver uc?til bodnut? smutku. M?l pravdu. Ester cestovala ?asem kv?li n?mu, tak?e za jej? nemoc mohl on. Profesor Ametyst ale zavrt?l hlavou. „Ester v?d?la, ?e um?r?, je?t? d??v, ne? ode?la do Anglie,“ ?ekl Edmundovi. „Oliver s t?m nem? nic spole?n?ho.“ Tomu Oliver nemohl uv??it. Tot?? mu sice ?ekla i Ester, ale p?esto si myslel, ?e mu l?ou jen proto, aby si nep?ipadal tak ?patn?. Aby se neobvi?oval. Odkud by mohla m?t Ester nemoc z cestov?n? ?asem, kdy? ne z cesty ?asem zp?tky k n?mu? Nic jin?ho ned?valo smysl. Edmund st?l vedle jej?ho l??ka a prudce oddechoval. Oliver si v?iml, ?e m? ruce za?at? v p?st. V?d?l, ?e Ester miluje i on. Nejsp?? bylo snadn? z jej?ho stavu n?koho obvinit, zvl???, kdy? ten n?kdo byl Oliver, kter?ho stejn? nen?vid?l. „Nev???m v?m,“ ?t?kl Edmund. „Ne? vyrazila na misi s Oliverem, byla v po??dku. A te? je tady.“ M?chl rukou k m?stu, kde Ester le?ela v podstat? nehnut?, se zav?en?ma o?ima. „A vy mysl?te, ?e j? Oliver zachr?n? ?ivot?“ Bl?skalo se mu v o??ch. Oliver nemohl uv??it, ?e Edmund mluv? s profesorem Ametystem t?mhle t?nem. V?dy? to byl samotn? ?editel a Edmund se s n?m h?dal jako rozmazlen? d?cko s rodi?i! Je?t? p?ekvapiv?j?? ale bylo, ?e mu to profesor Ametyst dovolil. Jak?koli jin? student by byl za jin?ch okolnost? jist? potrest?n za to, ?e se takhle chov?. Oliver si kv?li tomu je?t? siln?ji uv?domoval, jak zoufal? Este?ina situace je. Profesor Ametyst si Edmunda p?em??il pohledem. „Oliver m? ?ist? srdce,“ vysv?tlil. „Jeho city k Ester jsou ?ist?. Tvoje, ob?v?m se, Edmunde, nejsou.“ Edmund zrudl je?t? v?c. „Jak to m??ete ??ct? J? ji taky miluju! Miloval jsem ji d?vno p?ed t?m, ne? on v?bec vstoupil do ?koly! Tuhle misi bych zvl?dl stejn? dob?e jako Oliver. Dokonce l?p.“ ?editel jen zavrt?l hlavou. „Mrz? m? to, ale plete? se. Je jedin? osoba, kter? m? ?anci usp?t. A tou je Oliver.“ Edmund tam je?t? chv?li st?l a vztekle t?kal pohledem z ?editele k Oliverovi a zp?t. Pak s dup?n?m vyrazil pry?. Cestou je?t? str?il do Olivera. O?et?ovnou se nesl zvuk du?en?ch vzlyk?, zat?mco Edmund pochodoval z m?stnosti. Oliver ho sledoval. Nemohl si pomoct – bylo mu ho l?to. Kdyby Ester neop?tovala jeho city, taky by se c?til mizern?. Kdy? byl Edmund pry?, obr?til Oliver pozornost k Ester. Ta zrovna spala. Sklonil se k n? a dotkl se jej? ruky. M?la studenou k??i, jako kdyby ani nevyza?ovala t?lesn? teplo. Stiskl j? dla?. Olivera p?ekvapilo, kdy? jeho stisk op?tovala. Oliver zadr?el dech. Probouzela se! V tu chv?li se Este?iny ?asy zachv?ly. Z hrdla se j? vydralo tich? zast?n?n?. „Jsem tady,“ vyhrkl Oliver. „Ester?“ Vid?l, jak se j? pod v??ky pohybuj? o?i. O?ividn? se je sna?ila otev??t. A pak, kone?n?, jako by ji to st?lo spoustu sil, otev?ela v??ka a Oliver znovu spat?il ty p?ekr?sn? smaragdov? o?i. Ti?e na n?j hled?la. Koutek ?st se j? ale pohnul v lehk?m ?sm?vu. A pak, s povzdechem, zav?ela o?i. Znovu usnula. „Nezklamu t?, Ester,“ za?eptal Oliver a c?til, jak se mu hlas chv?je emocemi. „Nenech?m t? um??t.“ KAPITOLA DRUH? Christopher Blue sed?l cel? promo?en? a chv?j?c? se v kancel??i profesorky Obsidi?nov?. Jeho blond vlasy se mu lepily k hlav? v mokr?ch pramenech. P?chla z n?j voda Tem?e a v m?stnosti tak bylo k nevydr?en?. V?ichni ostatn? Obsidi?ni sed?li kolem stolu se skl??en?mi v?razy. Ruce slo?en? a z?rali na n?j. Malcolm Mstiv? se na n?j d?val krut?m pohledem, kdyby mohl pohledem zab?jet, bylo by u? po Chrisovi. Malcolm Chrise o?ividn? vinil z jejich selh?n? na konci sedmn?ct?ho stolet?. Chris si frustrovan? vzpomn?l na okam?ik, kdy Olivera m?lem zabil. Bylo to na b?ehu Tem?e. Dr?el ho za kotn?k a sta?ilo ho st?hnout do vody! Jeho bratrovi se ale n?jak poda?ilo mu vyklouznout a zmizet v port?le. Prudce se otev?ely dve?e a vytrhly tak Chrise z ?vah. Profesorka Obsidi?nov? vtan?ila do m?stnosti. Jako obvykle za n? vl?l jej? pl???. Chris ji sledoval s opatrn?m o?ek?v?n?m. Profesorka t??ce usedla na sv? m?sto a postupn? se v?em pod?vala do o??. Nap?t? v m?stnosti nar?stalo ka?dou v tichu uplynulou sekundou. Nakonec promluvila. „Zklamali jste m?.“ Zastavila se pohledem na Chrisovi. Ten se v ?idli nap??mil, kousl se do tv??e a ?ekal, a? ho p?ed ostatn?mi vypeskuje. P?ekvapilo ho ale, kdy? z n?j pohledem sklouzla a zam??ila se na Malcolma. „A nejv?c ty, Malcolme Mstiv?.“ Hlas m?la ledov? chladn?. „J??“ vyk?ikl Malcolm. Nap??hl ruku ke Chrisovi. „To on nechal Olivera ut?ct i s Koul? Kandry! Pokud to n?kdo pokazil, byl to on. To on n?s vedl.“ „V?st jsi m?l ty,“ ?t?kla profesorka Obsidi?nov?. „?ekla jste, ?e vede nejsiln?j??,“ protestoval Malcolm. Profesorka Obsidi?nov? pra?tila rukama do stolu, aby ho uml?ela. „Nejsiln?j?? jsi m?l b?t ty, Malcolme! Ty! Tr?novan? vidouc?! Christopher svoji moc zrovna z?skal a u? za n?kolik hodin jeho moc p?ekonala tu tvoji!“ Chris c?til, jak se mu hru? dme hrdost?. V?dy si myslel, ?e je v?jime?n?. Pohled na hanbu v Malcolmov? tv??i je n?co, co si zapamatuje u? nav?dycky. Profesorka Obsidi?nov? se ale prudce obr?tila p??mo na n?j. „Ty se klidn? p?esta? u?kl?bat, Christophere Blue,“ ?t?kla. „K tob? se je?t? dostanu.“ Chris n?hle poc?til ?zkost. Rychle se zatv??il naprosto neutr?ln?. „Ano, madam,“ zask?ehotal a v my?lenk?ch u? p?em?tal nad tresty, kter? ho mohly potkat. Profesorka Obsidi?nov? ho tvrd?m pohledem doslova p?ibila k op?radlu. D?l pokra?ovala stejn?m pevn?m hlasem. „Poskytla jsem ti nejmocn?j?? ?ernou magii. M?? ohromn? potenci?l. Ale mus?? cvi?it.“ Chris ?okovan? zamrkal. Sly?el, jak se Obsidi?ni kolem zavrt?li na sv?ch m?stech. Slova profesorky Obsidi?nov? je o?ividn? p?ekvapila. „Cvi?it?“ vyhrkl Malcolm. „A co trest?“ Profesorka Obsidi?nov? ho ignorovala. Nespou?t?la o?i z Chrise. „Cvi?it?“ zopakoval Chris. „Ano. Po??dn?. Tvoje moc je p??li? siln? pro kter?hokoli m?ho u?itele.“ Profesorka luskla prsty a dve?e za n? se prudce otev?ely. Do kancel??e ve?el mu?. Byl oble?en? v dlouh? ?ern? k?pi, kter? mu kryla jak obli?ej, tak i cel? jeho t?lo. Jedin? viditeln? v?c byly jisk?iv? modr? o?i zbloudil?ho vidouc?ho. „Tohle je tv?j nov? tren?r,“ ?ekla profesorka Obsidi?nov? Chrisovi. „Plukovn?k Kain.“ Chris ho okam?it? poznal. Byl to jeden z bojovn?k? temn? arm?dy, kter? bojovala se sestrou Juditou v Anglii. Rozbu?ilo se mu srdce a zato?ila hlava. P?ed chvili?kou je?t? ?ekal n?jak? brut?ln? trest a te? zjistil, ?e ho bude cvi?it voj?k temn? arm?dy! To tedy byl zvrat. I p?es snahu tv??it se neutr?ln?, c?til Chris, jak se mu v koutku ?st formuje ?sm??ek. Kdy? byl koncem sedmn?ct?ho stolet? v Anglii a bojoval po boku temn? arm?dy, c?til, jak ho to k n? t?hne. Jako kdyby mu n?co ??kalo, ?e k n? pat?? v?c ne? do Obsidi?nov? ?koly. A te? se mu jeho p??n? plnilo. „Bude to extr?mn? t??k?,“ vy?t?kla profesorka Obsidi?nov? a p?it?hla tak k sob? jeho pozornost. Chris rychle p?ik?vl. „Rozum?m. Budu se opravdu sna?it, madam,“ vyhrkl. ?editelka se odml?ela, stiskla rty, jako kdyby je?t? nad n???m uva?ovala. V Chrisovi se kroutily vnit?nosti. Profesorka Obsidi?nov? m?la na v?t?inu lid? zvl??tn? vliv. A co bylo podivn?j??, jeho strach z n? v n?m vzbuzoval je?t? v?t?? obdiv k n? a touhu ji pot??it. „To bys m?l,“ pronesla nakonec a usadila se zp?tky na sv?j tr?n. „Proto?e t?et? ?anci u? nedostane?.“ Do Chrise jako kdyby uhodil blesk. Nepot?eboval, aby mu profesorka Obsidi?nov? vysv?tlila, co t?m mysl?. Jednou ji zklamal. Tohle byla jeho posledn? ?ance dok?zat, ?e za n?co stoj?. Pokud znovu sel?e, bude konec. Koutkem oka vid?l, jak si varov?n? – ne, hrozbu – profesorky Obsidi?nov? uv?domil i Malcolm Mstiv?. Temn? se p?itom usm?l. Pohled na jeho hloup? obli?ej v Chrisovi vyvolal je?t? v?t?? odhodl?n? usp?t. „Nezklamu v?s,“ pronesl Chris pevn? a d?val se p?itom profesorce Obsidi?nov? p??mo do o??. „A? to bude st?t cokoli. Kamkoli m? po?lete. Kohokoli bude pot?eba zab?t. Ud?l?m to.“ Profesorka Obsidi?nov? pozvedla bradu a op?tovala jeho pohled. Chris si v jej?ch o??ch v?iml z?blesku, kter? mu prozradil, ?e mu v???. Nap?t? na hrudi povolilo. Trochu se uvolnil, c?til vy?erp?n? ze stresu, ale tak? ?levu. V??ila mu. Jej? souhlas znamenal pro Chrise v?echno. „Dob?e,“ pronesla profesorka Obsidi?nov? a ost?e p?ik?vla. „Nem?me toti? ?asu nazbyt.“ Naklonila se kup?edu a zam?vala nad m?sou plnou st??b?it? kapaliny. Byl to jej? n?stroj, kter?m ?pehovala nep??tele v Ametystov? ?kole pro Vidouc?. Za norm?ln?ch okolnost? v n? byli vid?t. Te? ale ukazovala jen n?jak? ?mouhy, jako temn? bou?kov? mrak. „Po va?em selh?n? v Anglii se Ametystova ?kola opevnila je?t? v?c,“ vysv?tlila. „Nevid?m u? dovnit?. Ale nebojte se. M?me tam lidi, kte?? pracuj? pro n?s.“ „Je tam krysa?“ zeptala se zrzav? Madeleine. Bylo to poprv?, kdy se opov??il promluvit jin? Obsidi?n ne? jen Malcolm nebo Chris. Profesorka Obsidi?nov? se na ni pod?vala a usm?la se. „Ano.“ Madeleine se zatv??ila pot??en?. Zatleskala. „Par?da. Kdo je to? Student? U?it—“ Ne? ale Madeleine dokon?ila v?tu, ud?lala profesorka Obsidi?nov? gesto, jako by zap?nala zip ve vzduchu. V okam?iku zmizely Madeleininy rty a tam, kde p?vodn? byla ?sta, byla uzav?en? tv??. Chris sebou trhnul. Pohled na Madeleine bez ?st ho ?okoval. Ale co ho ?okovalo je?t? v?c, bylo, pro? se profesorka Obsidi?nov? rozhodla uk?zat svoji moc pr?v? t?mhle zp?sobem. ?lo o varov?n?, uv?domil si Chris. Varov?n? pro n?j. N?co takov?ho ho ?ekalo, pokud by zvrtal svoji misi. Madeleine popla?en? koulela o?ima a p?itiskla si ruce k obli?eji. M?sto mluven? te? vyd?vala jen p?idu?en? huhl?n?. „Je?t? n?kdo m? chu? vyru?ovat?“ zeptala se profesorka Obsidi?nov? a p?ejela pohledem po studentech. Nikdo nepromluvil. ?editelka pokra?ovala, jako by se nic nestalo. „Opevn?n?, kter? zast?r? m?j pohled, zahrnuje jen ?koln? pozemky. Co? znamen?, ?e jakmile Oliver Blue vyjde za hranice ?koly, budu ho zase moct sledovat.“ Kdy? zaslechl bratrovo jm?no, nap??mil se Chris o n?co v?c. Jeho touha zab?t toho ubo??ka znovu rostla. Zmoc?ovala se ho jako hore?ka, dun?la mu v u??ch jako n?jak? ritu?ln? buben. „A jakmile to ud?l?,“ pokra?ovala profesorka Obsidi?nov? nebezpe?n?m hlasem, „p?jdete po n?m.“ Pra?tila p?st? do stolu a v?ichni sebou trhli. Ona ale up?rala pohled na Christophera. Ten polkl, m?l pocit, jako by jej? pohled proch?zel p??mo skrz n?j. Promluvila hlasit?ji, nel?tostn?ji a nad?en?ji. „Tentokr?t nesel?eme. Nem??eme selhat.“ V o??ch se j? mstiv? zablesklo. Vstala a zam?vala p?st? ve vzduchu. „Tentokr?t Olivera Bluea zabijeme.“ KAPITOLA T?ET? Odch?zet ze ?koly pro Vidouc? bylo pro Olivera v?dycky t??k?. Nejen proto, ?e to zahrnovalo opu?t?n? p??tel a u?itel?, kter? obdivoval, ale tak? proto, ?e byla ?kola um?st?na v roce 1944, p??mo v prob?haj?c? v?lce, co? znamenalo, ?e odchod byl v?dy nebezpe?n?. Oliver sly?el, jak Hazel vedle n?j hv?zdla. Pod?val se na ni a vid?l, ?e p?ej??d? pohledem po v?ech tov?rn?ch a skladi?t?ch kolem. V?le?n? pr?mysl jel na pln? obr?tky. Vysok? kom?ny chrlily oblaka kou?e. Ob?as se objevil ohniv? z?blesk. Velk? plak?ty zdobily v?echna voln? m?sta a pob?zeli mu?e, aby se p?idali k arm?d?. Na pozad? vl?ly americk? vlajky. Kolem proj??d?la n?padn? ?ern? auta jako vyst?i?en? z n?jak?ch gangsterek. „U? jsem zapomn?la, jak? je sv?t mimo ?kolu pro Vidouc?,“ pronesla Hazel. „Je to tak dlouho.“ Stejn? jako ostatn? studenti i Hazel opustila sv?j star? ?ivot, aby se cvi?ila a stala se vidouc?. Aby se ??astnila d?le?it?ch mis? a cestov?n? ?asem, aby udr?ela historii v po??dku. Tohle byla jej? prvn? mise a Oliver ch?pal, pro? se tv??? tak ohromen?. Walter do?el k nim a zastavil se na okraji chodn?ku, kolem kter?ho se ??tila auta. „Kam te??“ zeptal se. Zastavil se i David. Dr?el v ruce ?ezlo. Oliver m?l pocit, ?e d?v? smysl, aby jejich zbra? m?l pr?v? bojovn?k. Vid?l, jak se p?sek v ?ezle st?le sype. Znovu si s hr?zou uv?domil, ?e jim plyne ?as. „Mus?me naj?t port?l,“ pronesl Oliver. Rychle vyt?hl z kapsy kompas. Speci?ln? za??zen?, kter? mu dal jeho pr?vodce, Armando. Kdysi pat?il jeho rodi??m. Spolu se z?pisn?kem jeho otce pln?m pozn?mek ze studi? to bylo jedin? spojen? s jeho rodi?i. Pomohl mu na p?edchoz? misi a Oliver si byl jist?, ?e mu pom??e i te?. Sice se s rodi?i nikdy nesetkal, ale takhle m?l pocit, ?e ho st?le prov?zej? a vedou d?l. Symboly, pokud je spr?vn? interpretoval, mu ukazovaly budoucnost. Mohl tak kompas pou??t k cest? k port?lu. Zad?val se na n?j. Hlavn? ??seln?k, ten nejv?t??, ukazoval p??mo na symbol dve??. To bylo podle Olivera snadno pochopiteln?. Jejich ?kolem bylo naj?t port?l a ten ur?it? reprezentoval symbol dve??. Kdy? se ale zad?val na ostatn? zlat? ??seln?ky, jeden ukazoval na symbol, kter? vypadal jako egyptsk? hieroglyf, za?alo b?t trochu obt??n?j?? si spr?vn? vylo?it, co se jim kompas sna?il sd?lit. Jeden obr?zek vypadal jako ?ep, dal?? jako sova. T?et? byl jasn? pes. Ale co znamenaly v?echny spole?n?? „?ep. Sova. Pes…“ mumlal Oliver zmaten?. Pak mu to kone?n? do?lo. P?ekvapen? vydechl. „Tov?rna!“ Pokud spr?vn? ch?pal, co mu kompas sd?luje, m?l j?t na m?sto, kter? Oliver dob?e znal. Do tov?rny Armanda Illstroma, do Illstromov?ch vyn?lez?. Tov?rna byla nedaleko odsud. ?ep mohl reprezentovat stroje, kter? tam byly, sova, mechanick? l?taj?c? pt?ky pod st?echou a pes mohl b?t Hor?cio, v?rn? bloodhound star?ho vyn?lezce. Oliver si nebyl jist?, jestli si symboly vykl?d? spr?vn?, ale d?valo by smysl, kdyby byl port?l n?kde na pozemc?ch tov?rny. Nemohl si pomoct, c?til radost z toho, ?e zase uvid? sv?ho star?ho hrdinu. M?l pocit, ?e u? je to neskute?n? dlouho, co byl v kouzeln? tov?rn?. „Tudy,“ ?ekl ostatn?m a zam??il sm?rem k tov?rn?. Spole?n? vyrazili kup?edu. Proch?zeli kolem ?ad v?le?n?ch tov?ren produkuj?c?ch v?zbroj. D?ln?ci v hn?d?ch a b??ov?ch kombin?z?ch proch?zeli dovnit? a ven t??k?mi ocelov?mi dve?mi. Dokonce mezi nimi byla i spousta ?en. Poka?d?, kdy? se otev?ely dve?e, byl z?eteln?ji sly?et hluk pil a vrta?ek a dal??ho t??k?ho vybaven?. „Douf?m, ?e Ester nem? bolesti,“ pronesla Hazel cestou. U? jen p?i zm?nce jej?ho jm?na se Oliverovi sev?el ?aludek. „Staraj? se o ni dob?e,“ odpov?d?l Walter. „O?et?ovna ve ?kole pro Vidouc? je nejlep?? ve vesm?ru.“ David ?el vedle Olivera. Byl nejm?n? o hlavu vy??? ne? on. Vlasy si te? st?hl do mal?ho ohonu. Vzhledem k tomu, ?e byl cel? v ?ern?m a ?ezlo si pov?sil na z?da, vypadal trochu jako ninja. „Pro? jsi na t?hle misi se mnou?“ zeptal se ho Oliver. Sotva domluvil, uv?domil si, ?e mluvil pon?kud nevrle. Rozhodn? to tak nemyslel, byl ale trochu zmaten?. A vzhledem k tomu, ?e s n?m na misi byl n?kdo ciz?, c?til se je?t? nejist?ji. David se na n?j pod?val s neutr?ln?m v?razem. Tv??il se v??n?. „Copak ti to profesor Ametyst nevysv?tlil?“ Oliver zavrt?l hlavou. „Vlastn? ne. Jen ?ekl, ?e jsi dobr? bojovn?k.“ David pomalu p?ik?vl. St?le m?l neutr?ln? v?raz. Oliverovi p?ipom?nal cvi?en?ho voj?ka. „Jsem tu jako tv?j osobn? sr??ce.“ Oliver polkl. Osobn? str??ce? V?d?l, ?e cestov?n? ?asem je nebezpe?n?, ale m?t osobn?ho str??ce mu p?ipadalo pon?kud p?ehnan?. „Pot?ebuju osobn?ho str??ce?“ zeptal se. David na?pulil rty. „Nev?m v?echny podrobnosti. Ale profesor Ametyst mluvil vcelku jasn?. M?m t? udr?et na?ivu. M?m ud?lat cokoli bude nutn?, abych toho dos?hl.“ Jeho vysv?tlen? Olivera dvakr?t neuklidnilo. Profesor Ametyst si nikdy nemyslel, ?e pot?ebuje zvl??tn? ochranu, tak pro? te? ano? Co na t?hle misi bylo tak moc nebezpe?n?? Na druhou stranu, kdo byl on, aby zpochyb?oval ?editel?v ?sudek? Profesor Ametyst byl nejmocn?j?? vidouc?, byly mu stovky let a vid?l ud?losti v ohromn?m mno?stv? ?asov?ch os. V?d?l, co je nejlep??. Pokud tenhle podivn? vojensky p?sob?c? David Mendoza zapadal do jeho pl?n?, pak se s t?m Oliver musel sm??it. Jak proch?zeli ulicemi, p?itahovala Oliverovu pozornost trubice v ?ezle. P?sek se u? znateln? p?esypal, d?val jasn? najevo, ?e ?asu ub?v?. My?lenka na to, ?e Ester b??? ?as, bodla Olivera u srdce. Nesm?li v?hat. Museli se dostat k port?lu. P?idal do kroku. Nebe za??nalo temn?t, kdy? se dostali na cestu vedouc? k tov?rn?. Ne? ale stihl Oliver ud?lat dal?? krok, zastavila ho Hazel stiskem pa?e. „Co je?“ zeptal se. Hazel uk?zala na kompas v jeho ruk?ch. „??seln?ky na kompasu. P?eto?ily se.“ Oliver se zamra?en? zad?val na kompas. Ostatn? se shrom??dili kolem n?j. N?kolik ??seln?k? se skute?n? p?esunulo, i kdy? hlavn? st?le m??il na dve?e. „Po??d n?s vede k port?lu,“ vysv?tlil Oliver. „Ale zd? se, ?e te? m?me j?t jin?m sm?rem.“ Zam?ikal, sna?il se pochopit, co znamenaj? aktu?ln? symboly. „Nech?pu to,“ zamumlal frustrovan?. „Ukazuje na strom, cihlovou ze?, kl?? a…“ zkusil kompas n?kolikr?t p?evr?tit, aby pochopil, co je to za symbol. „…po??rn? hydrant?“ „Aha,“ ozvala se Hazel. „Mysl?? jako tamhle?“ Oliver okam?it? zvedl hlavu a zjistil, ?e Hazel ukazuje na druhou stranu ulice. A opravdu, st?l tam po??rn? hydrant u velk?ho dubu. A o n?co d?l byla vysok? ze? z p?len?ch cihel. Ve zdi byly star? d?ev?n? dve?e s velkou rezavou kl??ovou d?rkou. Oliverovi se zadrhl dech. Kompas je musel v?st k tov?rn? proto, aby je nasm?roval na tohle konkr?tn? m?sto. „Mysl?te, ?e ty dve?e jsou port?l?“ zeptala se Hazel. Oliver zastr?il kompas do kapsy. „Je jen jeden zp?sob, jak to zjistit.“ Zavedl ostatn? p?es ulici ke dve??m. Zaujat? si je prohl??eli. Vypadaly ?pln? norm?ln?. V?bec nep?ipom?naly port?l. Walter zkusil kliku. „Je zam?eno.“ V tu chv?li Olivera n?co napadlo. Vzpomn?l si na symbol kl??e na kompasu. P?ikr?il se a pod?val se do kl??ov? d?rky. Na druh? stran? v??il ?ernofialov? v?r, kter?mu po povrchu p?eb?haly jasn? z?blesky. Oliver ?okovan? zalapal po dechu, cht?l ustoupit, ale klop?tl a upadl na z?da. „Cos vid?l?“ zeptala se Hazel a chytila ho za ruku. Stejn? rychle ho chytil i David. „Port?l…“ vykoktal Oliver. „Je to ten port?l.“ David s Hazel pomohli Oliverovi na nohy. Walter zat?m vzru?en? p?id?epl ke dve??m a zad?val se kl??ovou d?rkou. Pak se k nim obr?til a na tv??i se mu rozl?val ?irok? ?sm?v. „To je mazec!“ vyk?ikl. V?dy pat?il k nejnad?en?j??m z Oliverov?ch p??tel, i kdy? ?asto podl?hal sv? v?bu?n? povaze. Hazel byla ta chytr?. Pomohla Oliverovi zne?kodnit Lucasovu atomovou bombu. Hazel se tak? sp?chala pod?vat kl??ovou d?rkou. Kdy? se obr?tila, tv??ila se pon?kud jinak ne? Walter. „Vypad? docela d?siv?.“ Oliver pomalu p?ik?vl. M?l stejn? pocit jako Hazel. V???c? fialov? sv?tlo a dlouh? tunel, kter? vid?l skrz kl??ovou d?rku, ho d?sil. Je?t? v?c ho d?sila my?lenka na to, ?e do n?j m? vstoupit. U? to n?kolikr?t za?il a tak v?d?l, jak podivn? a nep??jemn? je cestovat port?lem. V?d?l ale tak?, ?e nem? na vybranou. Musel b?t state?n? kv?li Ester a ?kole. „Tak jak se dostaneme dovnit?,“ zeptal se David a zarumploval klikou. Na rozd?l od ostatn?ch z?ejm? nem?l nutk?n? se pod?vat kl??ovou d?rkou. „Mus?m m?t ?ist? ?mysly,“ vysv?tlil Oliver. „Pak se dostanu pr?v? tam, kam se pot?ebuju dostat.“ Zad?val se na p??tele stoj?c? vedle n?j. „Vy p?jdete za mnou.“ Oliver v?d?l, ?e je jen jedin? mo?nost, jak zajistit, ?e budou jeho ?mysly ?ist?. Zad?val se na pta?? amulet. Na povrchu ?ern?ho onyxu vid?l sp?c? Ester. Byla kr?sn? jako v?dy. Vypadala ale utr?pen?, jako by pro??vala hroznou bolest. Oliverovi se rozbu?ilo srdce. Musel ji zachr?nit. „Jsem p?ipraven?,“ ?ekl. S?hl na kliku a zabral. Nic se nestalo. Dve?e se neotev?ely. „Nefunguje to!“ vyhrkl. Uc?til t?hu na hrudi. Jeho ?mysly nakonec nebyly dost ?ist?? Za??naly se ho zmoc?ovat pochyby. Mo?n? se profesor Ametyst spletl, kdy? ho na tuto misi poslal. Mo?n? nakonec nem?l dost ?ist? srdce. „J? to zkus?m,“ pronesla Hazel. „Ester je i moje kamar?dka.“ I ona zarumplovala klikou. Dve?e se ale neotev?ely. Jako dal?? to zkusil Walter, ale selhal i on. Oliver uc?til v b?i?e naprostou pr?zdnotu. Nedok?zali p?ekonat prvn? z?drhel! A p?es?pac? hodiny v trubici ?ezla mu neust?le p?ipom?naly, ?e nemaj? neomezen? ?as. ?e si musej? posp??it, pokud ji maj? zachr?nit. Pak ke dve??m p?istoupil David. Oliver v?d?l, ?e David, kter? k Ester nic nec?til, proto?e ji nikdy ani nepotkal, nemohl b?t t?m, kdo otev?e dve?e k port?lu. Jinou mo?nost ale nem?li, tak?e to klidn? mohl zkusit. Tv??il se zamy?len?, prohl??el si d?ev?n? dve?e p?ed sebou a nakl?n?l p?itom hlavu ze strany na stranu. Pak mali?ko ustoupil, zap?el se o zem a prudce vykopl. Vypadal p?itom jako kickboxer. K p?ekvapen? v?ech se dve?e otev?ely doko??n. P??mo za nimi v??il port?l. Ohromn?, divoce se zm?taj?c? a jako zv??e ?vouc? v?r. Oliver zalapal po dechu. M?l pocit, jako by se ho poryv v?tru sna?il st?hnout do v?ru. I kdy? te? m?li p??stup k port?lu, nemohl si pomoct. C?til, ?e selhal. Pro? se dve?e neotev?ely kv?li n?mu? Pro? je otev?el David? Pod?val se na chlapce, kter?ho s nimi poslal profesor Ametyst. Vlasy mu p?itom bi?ovaly obli?ej. „Jak to, ?e jsi otev?el pr?v? ty?“ zeptal se Oliver do ?vouc?ho v?tru. „Proto?e,“ vyk?ikl David, „mi do?lo, ?e pokud t? port?l p?enese tam, kam pot?ebuje?, jen kdy? m?? ?ist? ?mysly, mo?n? se dve?e otev?ou jen tomu, kdo je prost? chce otev??t. Vy v?ichni se soust?ed?te na Ester, na c?l. J? se soust?ed?m jen na to, abych ti pomohl, jak budu moct. Jedin?m m?m c?lem tak bylo otev??t ti dve?e.“ Jeho slova Olivera hluboce zas?hla. Tak?e jedin?m Davidov?m z?m?rem bylo mu pomoct? Jeho schopnost otev??t dve?e prokazovala jeho loajalitu. Proto ho profesor Ametyst poslal. „Te? je ?ada na tob?, Olivere,“ ?ekla Hazel. „Mus?? prok?zat sv? ?ist? ?mysly.“ Oliver to ch?pal. C?til se neuv??iteln? motivovan?. Znovu se chopil amuletu a soust?edil se na sp?c? Ester. Rozbu?ilo se mu srdce. V?tr d?l kv?lel. Oliver se pod?val na p??tele. „Te?, nebo nikdy.“ Sko?ili. KAPITOLA ?TVRT? Chris st?l na rozmo?en?m pozemku ve st?nu Obsidi?nov? ?koly pro Vidouc?. A? k pasu byl pokryt? bl?tem. Do obli?eje ho bi?oval d???. „Znovu,“ p?ik?zal plukovn?k Kain. V d?siv? modr?ch o??ch se mu zabl?sklo. Chris zatnul zuby. Byl vy?erpan?. B?hal tu dokola u? snad cel? hodiny. Pak si ale vzpomn?l na sv?j ?kol – zab?t Olivera – a znovu se c?til motivovan?. Jeho tvrd? bojov? v?cvik za?al okam?it?. A Chris m?l sice na jednu stranu radost, ?e je jedin? existuj?c? vidouc? se schopnostmi z?skan?mi z temn? hmoty, jeho rann? tr?ninky se mu ale zaj?daly. Chris byl v?dycky po??zek – d?val p?ednost sva?ink?m p?ed sportem – a v?echny ty hodiny b?h?n? v bl?t? a de?ti, zat?mco na n?j n?kdo ?t?kal p??kazy, ho unavovaly. Ale i p?es tvrd? v?cvik se c?til st?le motivovan?j??. Zabije Olivera. Na p???t? v?prav? u? si ho nenech? vyklouznout. Znovu se rozb?hl, hru? se mu prudce zvedala a klesala. C?til ostr? p?ch?n? v boku, ale nev??mal si ho a pokra?oval d?l. Koutkem oka vid?l plukovn?ka Kaina, kter? ho sledoval a jeho? o?i mod?e z??ily i skrz prudk? d???. V tu chv?li si Chris v?iml postavy stoj?c? u okna obsidi?nsk? koleje. Okam?it? v?d?l, ?e je to Malcolm Mstiv?. U?kl?bl se. C?til hrdost, ?e ho Malcolm sleduje. V?d?l, ?e na n?j ??rl? kv?li moci, kterou vl?dl i kv?li pozornosti, kter? se mu dost?valo. Malcolm by m?l ur?it? radost, kdyby ho cvi?il n?kdo z temn? arm?dy. Nav?c ho po??d ?tvalo, ?e na posledn? v?prav? selhal a u profesorky Obsidi?nov? upadl v nemilost. Kdy? Chris b??el a klouzal po zabl?cen? tr?v?, vzpomn?l si na okam?ik, kdy na b?ehu Tem?e sv?ral Oliver?v kotn?k. Pak mu vyklouzl a Oliver zmizel v port?le. Chris byl odhodlan? to u? znovu nedopustit. P???t?, a? bude st?t tv??? v tv?? Oliverovi, skoncuje to s n?m. Pak ho budou Obsidi?ni oslavovat a Malcolm Mstiv? bude naprostou minulost?. Nebe potemn?lo, uv?domil si Chris. Zahnul za roh a zam??il zp?tky k plukovn?ku Kainovi. Cvi?il u? od r?na, ani nem?l p?est?vku na ob?d. Plukovn?k byl nemilosrdn? tren?r, ale a? u? Chrisovi ulo?il cokoli, ten si nikdy nest??oval. Dokonce i te?, kdy? kv?li n?maze u? jen hlasit? s?pal, nehodlal d?t najevo slabost. Plukovn?k Kain byl tvrd?, ano, ale tak? byl obdivuhodn?. Chris k n?mu vzhl??el, jako by nikdy nem?l vlastn?ho otce. Vr?til se k plukovn?kovi. Vid?l, jak ho zpod k?p? pozoruje modr?ma o?ima zbloudil?ho vidouc?ho. Plukovn?k Kain stiskl tla??tko na stopk?ch. „Jak jsem si vedl?“ zeptal se Chris. „Za??n?? zpomalovat,“ odpov?d?l plukovn?k duniv?m hlasem. „M?m hlad,“ odpov?d?l Chris a zap?el se rukama v bok. „Kdy bude pauza na j?dlo?“ Plukovn?k p?imhou?il z??iv? modr? o?i. Zd?lo se, ?e zu??. „M?? v sob? s?lu temn? hmoty, Christophere,“ ?t?kl. „Nem?l bys nic pot?ebovat. Moc, kterou ti profesorka Obsidi?nov? v?novala, ti z?vid? ka?d? voj?k temnoty ve vesm?ru.“ I p?es bodav? hlad uc?til Chris n?val p?chy. „Poj? sem,“ pokynul plukovn?k Kain Chrisovi. Chris k n?mu opatrn? p?istoupil, sna?il se neuklouznout na tr?v?. „Uka? dlan?,“ pronesl plukovn?k. Chris ho poslechl. „Zn?? moc, kterou v nich m???“ Chris p?ik?vl. „St??kal jsem z nich kyselinu,“ pronesl hrd? a vzpomn?l si, jak ni?il Newtonova um?leck? d?la v Anglii konce 17. stolet?. „Dok??e? toho mnohem v?c,“ pronesl plukovn?k. Vzal Chrise za z?p?st?. M?l pevn? stisk. Prsty jako pa??ty, kostnat? a dlouh?, t?m?? nelidsk?. „Soust?e? svoji mysl,“ p?ik?zal mu plukovn?k. „Chop se sv?ch temn?ch sil. A pak je vyu?ij k proniknut? p?edivem dimenz?.“ „To si snad d?l? srandu,“ zamumlal Chris. „Ned?l?m, chlap?e,“ odpov?d?l plukovn?k. Chris se o p?edivu dimenz? dozv?d?l, kdy? profesorka Obsidi?nov? p?ivolala temnou arm?du, aby jim pomohla p?i posledn? misi. Pou?ila k tomu ten sv?j n??. A Chris to m?l dok?zat hol?ma rukama? Plukovn?k na n?j up?en? hled?l. Chris se zhluboka nadechl a dovolil mysli, aby se odebrala na klidn? m?sto, kde se skute?nost objevovala jen v mlze. Kdykoli pou?il svoji moc, bylo to pro Chrise vzru?uj?c?. Poka?d? toti? zjistil, ?e je jeho moc o n?co v?t?? ne? posledn?. Byla jako ohromn? doutnaj?c? kus l?vy p??mo v jeho ?aludku. Dokonce u? za tu kr?tkou chv?li, kdy cvi?il s plukovn?kem, narostl do je?t? v?t??ch rozm?r?. C?til, ?e si jeho moc p?eje, aby ji pou?il. Bylo to, jako by uvnit? m?l n?co ciz?ho, n?co, co se v jeho t?le prost? objevilo a dod?valo mu to moc, o kter? v?t?ina ostatn?ch lid? ani nesnila. S?hl po vnit?n? moci a pokusil se ji zhmotnit rukama. C?til, jak se mu pa?emi a? k z?p?st?m ???? teplo. Plukovn?k Kain ho st?le pevn? sv?ral. Pak mu teplo proniklo a? do dlan?, jeho k??e se ?pln? roz?havila. A nakonec poslal moc kup?edu, p?edstavil si p?itom, jak se dimenzion?ln? p?edivo tav? a p?evedl obraz ve skute?nost. V tu chv?li si v?iml, jak se vzduch kolem jeho rukou m?n?. Za?al se chv?t. „Funguje to…“ vykoktal Chris. Vzhl?dl k plukovn?ku Kainovi. I kdy? m?l obli?ej schovan? pod k?p?, vy?etl mu Chris z o??, ?e se ??belsky usm?v?. Chrisovi se rozbu?ilo srce. „Jde mi to,“ vyhrkl v?t?zoslavn?. „A te? p?esta?,“ poru?il plukovn?k. Chris spustil ruce. V m?st?, kde se jeho dlan? dotkly dimenzion?ln?ho p?ediva, zely dva otvory. „Par?da,“ zamumlal Chris. „Takhle m??e? vstoupit do prostoru mezi ?asem,“ pronesl plukovn?k. „Do pr?zdnoty. Tam, kde s?dl? temn? arm?da.“ Nat?hl ruce a stiskl k sob? okraje naru?en?ho p?ediva. Uzav?el je. „Ch?pe?, jak cenn? je moc, kterou v sob? m???“ Chris p?ik?vl. „Ch?pu.“ „Dob?e. A te? b??.“ Chris sebou trhnul. B?hat? Zase? Plukovn?kova d?vka pochval byla z?ejm? vy?erpan?. Znovu promluvil chladn?m a tvrd?m hlasem: „?ekl jsem, b??.“ Chris se nehodlal h?dat. Rozb?hl se do dal??ho kola po pozemc?ch. Kdy? tentokr?t vzhl?dl k okn?m koleje, byl Malcolm pry?. A kdy? zahnul za roh a spat?il siluetu plukovn?ka Kaina, do?lo mu, ?e jeho u?itel te? nen? s?m. St?l vedle n?j n?kdo dal??. N?kdo men??. Student, uv?domil si Chris. Kdy? dob?hl bl??, uv?domil si, o koho jde. Malcolm p?vodn? sledoval Chrise z okna a te? se p?i?el pod?vat p??mo ven. Chris zatnul zuby. Necht?l, aby se Malcolm bavil s plukovn?kem Kainem. Plukovn?k byl jeho mentor! Zrychlil. Bolest v boku byla jako bod?n? no?em. Pl?ce ho p?lily, ale on tomu nev?noval pozornost. Kone?n? dob?hl a? k plukovn?kovi. Kdy? brzdil, odlet?ly mu kusy bl?ta p??mo na Malcolmovy kalhoty. Plukovn?k Kain se zatv??il p?ekvapen?. Stiskl tla??tko stopek. „Tohle bylo zat?m tv? nejrychlej?? kolo, Christophere,“ pronesl s podt?nem hrdosti v hlase. Pod?val se na Malcolma a pak znovu na Chrise. „P?edpokl?d?m, ?e trocha konkurence ti nejsp?? prosp?je.“ Chris se zhluboka nadechl, p?i?em? ho neskute?n? bolely pl?ce. „Konkurence?“ vykoktal. „Jak to mysl?te?“ Plukovn?k Kain u? byl o?ividn? rozhodnut?. „Malcolm mi ?ekl o va?? posledn? misi. Dobrovoln? se p?ihl?sil, ?e se k tob? p?id? na t? dal??. Cht?l jsem ho odm?tnout, ale kdy? vid?m, jak moc dok??e? zrychlit, kdy? m?? konkurenci, rozhodl jsem se ho p?ijmout.“ „Ne!“ vyk?ikl Chris. To posledn?, po ?em tou?il, bylo, aby mu Malcolm ukradl sl?vu. Aby k sob? p?it?hl pozornost. „Profesorka Obsidi?nov? to sv??ila mn?. Malcolm ji zklamal. Te? m?m v?st j?.“ Plukovn?k ho ale neposlouchal. P?e?el ke stran? pozemku, kde le?elo v?cvikov? vybaven? a boxersk? rukavice. Sebral p?r ?erven?ch rukavic. „Tady,“ ?ekl a p?edal je Chrisovi. Dal?? pak podal Malcolmovi. „Uvid?me, jak se v?m povede v souboji.“ Chris tomu nemohl uv??it. Tohle m?la b?t jeho p??le?itost zaz??it! A te? se mu do n? vecpal Malcolm. Ten pitomec zp?sobil polovinu probl?m?, kter? ?elili na posledn? misi. To, ?e ho vzali i do t?hle, byl hrozn? n?pad! Musel ho se?ezat tak, aby se u? nezvedl a nemohl pokra?ovat. S pohledem up?en?m na Malcolma si Chris ut?hl rukavice. Studen? d??? st?le padal, ale on u? ho t?m?? nec?til. Jeho pozornost se soust?edila na Malcolma. Na to, aby mu nakopal zadek. Malcolm si nasadil rukavice a pak jimi o sebe ude?il. O?ividn? Chrisovi vyhro?oval. Usm?l se t?m sv?m p???ern?m, uboh?m ?sm?vem. Chris p?imhou?il o?i. „Posledn? na nohou vyhr?v?,“ ozn?mil plukovn?k Kain. „Boj!“ Malcolm neztr?cel ?as. Vrhl se ke Chrisovi, jako by na tu ?anci ?ekal cel? ?ivot. Chris zaujal obrann? postoj. Mohl proti Malcolmovi vyu??t jeho z?pal. Bylo jasn?, ?e zu??, nep?em??l?. Chrisovi sta?ilo, aby ho nechal se unavit a pak ho sejmout jedin?m ?derem. Malcolm ude?il. Chris zvedl p?edlokt? a snadno ?der vykryl. Byl to uboh? prvn? pokus. Malcolm to zkusil znovu, tentokr?t rychl? lev? h?k. Chris to ale ?ekal. Znovu ho zablokoval. Tentokr?t odpov?d?l i ?derem na Malcolm?v nekryt? bok. „Uf!“ vydechl Malcolm. Bl?to bylo kluzk? a on zakol?sal. Chris si rychle uv?domil, ?e tohle je jeho p??le?itost. Na kluzk?m bl?t? cvi?il u? hodiny a tak si p?ipadal jist?j??. Malcolm m?l co d?lat, aby se udr?el na noh?ch. Chris v?d?l, ?e mus? vyu??t Malcolmovy nepozornosti. Ud?lal dva dlouh? kroky a soust?edil se na Malcolmovo nekryt? rameno. Vlo?il do ?deru celou svoji v?hu. Jeho prav? p?st zasvi?t?la vzduchem. Malcolm se ale n?hle pohnul a v posledn?m okam?iku uhnul. M?sto z?sahu do jeho ramene prolet?la Chrisova p?st kolem a za n? i jeho t?lo. Zakol?sal. Ud?lal velkou chybu. P?epo??tal se. Uc?til prudkou r?nu za prav? ucho. ?elist?, krkem i tv??? mu projela p?liv? bolest. Za?alo mu zvonit v uchu. Dezorientovan? Chris kolem sebe zav??il rukama. Sna?il se naj?t Malcolma. Ten se ale musel pohnout za n?j, proto?e Chris vid?l jen bl?to a padaj?c? d???. Napr?elo mu do o??, tak?e toho vid?l je?t? m??. Pak uc?til dal?? drtiv? ?der zezadu do hlavy. Tentokr?t tak prudk?, a? mu scvakly zuby. P?ed o?ima se mu roztan?ily ?ern? hv?zdy. Bil kolem sebe. Zoufale se sna?il naj?t Malcolma, zas?hnout ho alespo? jedn?m ?derem. Ale neda?ilo se mu. M?chal rukama napr?zdno. Zastyd?l se. Schytal t?et? z?sah. Tentokr?t do krku. Bolest byla tak p???ern?, a? mu vyhrkly slzy do o??. S lap?n?m po dechu dopadl koleny do rozm??en? zem?. Pak se zhroutil na bok, nedok?zal se udr?et vzp??men?. Ka?lav? lapal po dechu. Do pusy se mu dostalo bl?to. Pak si vedle sebe v?iml Malcolmov?ch nohou. Kdy? vzhl?dl, vid?l, jak se chlapec na pozad? de??ov?ch kapek ??belsky usm?v?. Pak se nad n?m sklonil plukovn?k Kain a probodl ho pohledem. „Ano,“ pronesl a pok?val hlavou. „Mysl?m, ?e z v?s bude dobr? t?m.“ KAPITOLA P?T? Oliver c?til ten podivn? pocit, kter? v?dy doprov?zel cestu port?lem. A? u? podobn?ch cest absolvoval, kolik cht?l, st?le si na n?j je?t? nezvykl. Bylo to, jako by ho n?kdo rozebral na jednotliv? atomy a pak zase slo?il. Svi?t?la kolem n?j purpurov? sv?tla port?lu, jejich jas ho oslepoval a celkov? znep??jem?oval cestu. Za??nalo mu b?t na zvracen?. Oliver zalitoval sv? p??tele. Ani Walter, ani Hazel je?t? necestovali port?lem a tenhle byl opravdu drsn?. Zvl???, kdy? se vzalo v ?vahu, ?e se na druh?m konci nemuseli dostat ven. Mohl se jen modlit, aby se bezpe?n? dostali do c?le. Pokud ale jeho pohnutky nebyly dostate?n? ?ist?, vyvrhne je to v?echny do vesm?ru. To byla opravdu d?siv? my?lenka. Po tom, co se mu zd?lo jako cel? hodiny, zaslechl Oliver podivn? sy?iv? zvuk. Jako kdyby n?kdo vys?val vodu vysava?em. Pak pr?sknut? jako kdyby n?kdo prop?chl nafukovac? balonek a vz?p?t? p?estalo ve?ker? blik?n? i podivn? pocity. Oliver c?til, ?e let? vzduchem jako vr?en? katapultem. Tvrd? p?ist?l a zast?nal. P??mo za n?m se ozvala t?i siln? dusnut? a Oliver v?d?l, ?e p?ist?li i t?i jeho spole?n?ci. Ohl?dl se. V?ichni vypadali ohromen? a rozhozen?. David?v cul?k se cestou rozpadl, Hazelin cop se rozpletl. Jedin?, kdo p?sobil skoro norm?ln?, byl Walter. Vysko?il na nohy a zaboxoval do vzduchu. „To byla par?da!“ Oliver rychle vstal. „P??t!“ zasy?el a rozb?hl se k Walterovi. „Nev?me, kde jsme. Nep?itahuj k n?m pozornost!“ K Walterovi do?el ve stejnou chv?li jako Hazel a David. „Tak?e se nab?z? ot?zka,“ pronesla Hazel, „kde vlastn? jsme?“ V?ichni se rozhl?dli. Byli obklopen? ?adou budov, kter? byly r?zn? poni?en?. Kdysi to o?ividn? byly neskute?n? p?ezdoben? kostely s kamenn?mi schody a vysok?mi b?l?mi sloupy, klenut?mi st?echami, ale n?co je poni?ilo. ?as? V?lka? Zd?lo se, ?e jednu z budov n?kdo zkou?el rozebrat. Celkov? se v?echny zd?ly na spadnut?. Ulice byly tak? ?pinav?. Kolem se potuloval dobytek, k?lel, kde zrovna st?l a z jednoho kostela dokonce vyb?hlo n?kolik li?ek. Oliver se zachv?l. „N?kde v Evrop?. Ale kde a kdy p?esn?, to netu??m. Zkus?me to podle n??eho poznat.“ Vyrazili ulic?. Nikde nebyla ??dn? auta, ale v?ude byla spousta ko?sk? mrvy, tak?e byli ur?it? n?kde v dob? p?ed vyn?lezem automobilu. Kolem nebylo moc lid?, v?t?inou pak ?lo o ?ebr?ky, tak?e si p?ipadali jako v n?jak?m m?st? duch?. „?ekla bych, ?e v ned?vn? dob? do?lo k ?bytku populace,“ pronesla Hazel. „Na tolik budov je tu moc m?lo lid?.“ „Tak?e jsme mo?n? v n?jak?m m?st?, kde vym?elo obyvatelstvo,“ napadlo Olivera. „To by vysv?tlovalo, pro? jsou ty budovy v takov?m stavu.“ „Pod?vejte!“ vyk?ikla Hazel a uk?zala na obd?ln?kov? prostranstv? lemovan? velk?mi, d?le?it? vypadaj?c?mi budovami. „To vypad? jako rom?nsk? f?rum. A? na to, ?e je tu plno dobytka a trhy.“ Vykulila o?i. „Mysl?m, ?e jsme v ??m?. Za vrcholn? renesance.“ „?eho?“ zeptal se Walter. „Okam?iku, kdy v Evrop? kon?? st?edov?k a za??n? modern? doba,“ odpov?d?la nad?en?. „M?s? se tu architektura, filozofie i obchod. P?ece zn?te v?k objev??“ Walter se pohrdliv? zasm?l. „Ty jsi takov? ?prtka.“ Hazel se ale nedala zarazit. Ignorovala Waltera a p?sobila st?le nad?en?ji. „Proto se to v?echno rozpad?. Ekonomika se ve 14. stolet? zhroutila. Mohly za to v?lky, mor a hladomor kv?li mal? dob? ledov?. Populace se sn??ila o dvacet p?t a? pades?t procent.“ „Tak?e jsme v 15. nebo 16. stolet?,“ odpov?d?l Oliver. „Taky si mysl?m,“ p?ik?vla Hazel. Pro?ly kolem nich dv? ?eny, o n??em se bavily, ale Oliver jim nerozum?l. Zd?lo se, ?e je David poslouch?, mo?n?, ?e on rozum?l. Oliver pozvedl obo?? a zad?val se na Davida. „No? Rozum?? jim?“ David pomalu p?ik?vl. „Ano, mluv?m n?kolika jazyky. Mo?n? to je dal?? d?vod, pro? m? profesor Ametyst poslal.“ „A?“ zeptal se Oliver. „Jsme tu spr?vn?? Jsme v It?lii?“ David p?ik?vl. „Jsme v It?lii.“ Oliver si nemohl pomoct. „It?lie!“ vyk?ikl. Zd?lo se, ?e i Hazel to nadchlo. „??m! A b?hem renesance!“ Walter se zaklonil a zad?val se na rozpadaj?c? se kostely. „Jsem r?d, ?e m?te takovou radost. Mn? ke ?t?st? sta??, ?e jsme neum?eli.“ „Tak?e n?s port?l odnesl do It?lie 16. stolet?,“ pronesla Hazel a st?le vypadala ohromen?, i kdy? se sna?ila vr?tit k j?dru v?ci. „Pro? by l?k pro Ester byl pr?v? tady?“ P?i zm?nce o Ester se Oliverovi sev?el ?aludek. Nebyl ?as se kochat okol?m, obdivovat se It?lii 16. stolet?. Ka?d? uplynul? sekunda toti? byla promarn?nou sekundou. „Mus?me vymyslet, kam j?t d?l,“ vyhrkl. Vyt?hl kompas. P?ekvapilo ho, ?e velk? ukazatel st?le ukazoval na ampuli – o?ividn? reprezentuj?c? l?k – ale i ostatn? ukazatele ukazovaly na ten stejn? symbol. ??dn? dal?? n?pov?da tam nebyla. Oliverovi poklesla ramena. C?til se pora?en?. „On… on nefunguje,“ vykoktal bezmocn?. A co te?? Byli v renesan?n?m ??m? a nem?li tu?en?, kam j?t d?l, ani co te? d?lat! Ka?d? uplynul? okam?ik p?ibli?oval Ester ke smrti. „Ehm… Olivere…“ pronesl David varovn?. Oliver odtrhl o?i od neu?ite?n?ho kompasu. P?ekvapilo ho, kdy? zjistil, ?e k nim b??? mlad? chlapec. Vypadal zoufale ustaran?. Olivera se zmocnila hr?za. Co je to za chlapce a pro? se k nim ?ene s naprosto zoufal?m v?razem? Chlapec dob?hl a? k nim a za?al mluvit rychlou, nal?havou ital?tinou. Oliver se bezmocn? pod?val po Hazel a Walterovi, kte?? vypadali stejn? bezmocn?, jako on. Velen? se ujal David. Ud?lal krok kup?edu a zat?mco chlapec mluvil, on p?ikyvoval. Kdy? op?len? chlapec domluvil, pod?val se p?es n?j David na Olivera. „Je vidouc?,“ pronesl. Oliverovi posko?ilo obo??. „Vidouc?? Jak n?s na?el?“ „Tvrd?, ?e kdy? jsme aktivovali port?l, ozval se poplach v jejich ?kole. Pr? mus?me j?t za n?m. ?e je to tu p??li? nebezpe?n?.“ „Ale pro??“ zeptala se Hazel. „Co je nebezpe?n?ho na post?v?n? na ulici?“ „Krom voln? pob?haj?c?ho dobytka a ?ebr?k??“ r?pnul si Walter. David p?elo?il ot?zku chlapci. Ten zavrt?l hlavou a zd?lo se, ?e je st?le roz?ilen?j??. Mluvil rychle a vzru?en?. Teatr?ln? p?itom rozhazoval rukama. „No?“ zeptal se Oliver. Za?ala v n?m nar?stat ?zkost. „Ten poplach,“ vydechl David p?ekl?daj?c? zpr?vu ostatn?m. Pod?val se Oliverovi do o?? a zatv??il se ustaran?. „Nen? sly?et jen v jeho ?kole. M??ou ho zachytit v?ichni vidouc?.“ Hazel zalapala po dechu. „Chce? ??ct…“ „Zbloudil?,“ dokon?il za ni David. „Poslali jsme jim sign?l, ?e jsme tady.“ Oliver c?til, jak mu z obli?eje miz? barva. Kone?n? pochopil, pro? byl italsk? vidouc? tak vyd??en?. V podstat? poslali sign?l v?em zbloudil?m vidouc?m, ?e sem maj? p?ij?t a hrabat se v historii. „Rychle,“ vyhrkl Oliver. „Zmiz?me odtud.“ Hazel ho vzala za pa?i. „V?? jist?, ?e mu m??eme v??it?“ „T?m, ?e sem p?i?el, hodn? riskoval,“ pronesl Walter. Oliver si tak jist? nebyl. „Davide, m??e? ho po??dat, aby ti ?ekl v?c? M??e n?jak dok?zat, ?e je takov?, jak? tvrd??“ zeptal se. David se pod?val na chlapce a italsky ho o n?co po??dal. „Jmenuje se Gianni,“ p?ekl?dal. „Pr? m??e dok?zat, ?e mu m??eme v??it.“ Chlapec, Gianni, ud?lal krok kup?edu a vyjmul z kapsy bronzov? kl??. Podal ho Oliverovi. Ten netu?il, pro? mu ho Gianni d?v?, ale p?evzal ho. N?kolikr?t ho obr?til v dlani a pak pochopil. Na jeho zadn? stran? byl pov?dom? symbol. Obru? se t?ema o?ima. Symbol ?koly pro Vidouc?. Oliverovi zacukalo v koutku. Ten symbol mu p?ipom?nal domov. Uk?zal ho ostatn?m. Walter p?ik?vl, sta?ilo mu to. Hazel ale slo?ila ruce na hrudi. „Stejn? si nejsem jist?,“ ?ekla. Jej? skepticismus p?ipomn?l Oliverovi, jak? pocity m?l z Davida. Ten ale u? uk?zal, ?e je platn?m ?lenem v?pravy a Oliver mu te? pln? d?v??oval. Jejich ochr?nce by je nezavedl do nebezpe??. „Pokud David ??k?, ?e Giannimu m??eme v??it, mysl?m, ?e mu m??eme v??it,“ ?ekl. David se hrd? usm?l. „Hazel, p??sah?m, ?e je Gianni t?m, co o sob? ??k?. Je vidouc?. Je p??tel, kter?ho za n?mi poslali.“ Hazel se kousla do rtu, jako by st?le p?em??lela, ale pak p?ik?vla. „Statisticky vzato bude asi nebezpe?n?j?? z?stat tady na ulici ne? j?t s n?m. Souhlas?m.“ Walter obr?til o?i v sloup. „Samoz?ejm?, ?e se Hazel rozhoduje na z?klad? statistik!“ P??tel? se nechali v?st Giannim, chlapcem z renesan?n?ho ??ma, a dali se do b?hu. KAPITOLA ?EST? Profesorka Obsidi?nov? sed?la ve sv? kancel??i a hled?la do m?sy s vizemi. Dr?ela u n? t?m?? nep?etr?itou str?? a ignorovala p?itom v?echny n?znaky ?navy, kter? ji nutily ke sp?nku, v?echny p??znaky hladu, kter? ji nutily n?co sn?st. Nic nebylo d?le?it?j?? ne? nalezen? Olivera Bluea a jeho kone?n? zni?en?. Bylo ale t??k? s ?navou bojovat. Profesorka ztratila pojem o ?ase. Mo?n? u? tu sed?la dva dny? Nebo t?i? Jej? ?ivot se zm?nil v neust?l? z?r?n? do m?sy, naslouch?n? v?k?ik?m plukovn?ka Kaina venku – ten cvi?il Christophera Bluea v temn?m um?n?. P?i t? my?lence se musela pousm?t. Tentokr?t nehrozilo, ?e n?co sel?e. Christopher v sob? m?l tu nejnebezpe?n?j?? magii. V kombinaci s nejlep??m v?cvikem, kter? mohla temn? arm?da poskytnout a Chrisovou nekone?nou touhou zab?t Olivera, to tentokr?t muselo vyj?t. Jen by si p??la, aby si jejich krysa posp??ila. K ?emu jim bylo, ?e dostali ?peha do Ametystovy ?koly pro Vidouc?, ?peha, kter? m?l p?ipravit past, kter? by Olivera vyl?kala ven, kdy? to v?echno tak dlouho trvalo? Mo?n? by m?la vyvolat dal??ho. N?koho, kdo by to trochu urychlil. Mo?n? ?e by na?la n?koho p??mo ve ?kole, n?koho, koho by zmanipulovala. Trochu si p?itom u?ila cestov?n? v ?ase. Popravd?, ??m v?c nad t?m p?em??lela, t?m v?c se j? ta my?lenka zamlouvala. Ve ?kole pro Vidouc? prost? musel b?t n?jak? student, kter? se c?til nespokojen?. Tvarov?n? citliv? mlad? mysli – jako u Malcolma Mstiv?ho a te? Christophera Bluea – pat?ilo v?dy k jej?m obl?ben?m ?innostem. Ano, p?im?je jednoho ze student?, aby konal tak, jak mu ona poru??. Je?t? d??v, ne? se rozhodla, se v jej? m?se n?co zat?epotalo. Profesorka Obsidi?nov? sebou trhla. Nap??mila se a pak se sklonila k m?se. Skrz tmav? bou?kov? mraky, kter? cel? dny zakr?valy jej? v?hled, vid?la t?pytiv? fialov? v???c? sv?tlo. Okam?it? poznala, na co to kouk?. Port?l. Oliver Blue byl v pohybu. Uc?tila vzru?en?. Up?en? sledovala obraz a pak se j? rozbu?ilo srdce. Vid?la ho! Olivera Bluea! St?l na ulici pln? zdoben?ch staveb. Profesorka Obsidi?nov? se zamra?ila. Sna?ila se ur?it stavebn? sloh. „??m?“ zamumlala ti?e. „16. stolet??“ Sledovala d?j v m?se. Sv?ral se j? p?itom ?aludek. Oliver se radil se sv?mi otravn?mi p??teli. Pak k nim p?ib?hl n?jak? dal?? kluk. Cel? skupina potom dob?hla k cihlov? zdi a kluk stiskl n?kolik cihel. Ze? se rozestoupila. Profesorka Obsidi?nov? okam?it? poznala, co se d?je. Kluk byl m?stn? vidouc? a vedl Olivera Bluea do bezpe?? jeho ?koly! Jakmile vejdou dovnit?, ztrat? je z dohledu! Zmocnila se j? frustrace. Pra?tila p?st? do stolu, nezvl?dala sv?j vztek. Rozzu?en? zavr?ela. „A? jde kamkoli, ten mal? zmetek v?dycky najde n?koho, kdo mu pom??e!“ vyk?ikla. P?e?la k oknu a odfrkla si. Op?ela se o parapet. Dal?? t?i dny z?r?n? do m?sy u? nevydr??. Vid?la toho dost, aby odhadla, ?e je Oliver Blue v ??m? 16. stolet?. Nav?c m?l n?skok i m?stn? podporu. Nebylo ?asu nazbyt. Rozrazila okno a nev??mala si p?itom de?t?, kter? se j? op?el do obli?eje. „Je ?as!“ vyk?ikla k temn?mu nebi. Jej? hlas se zes?len? nesl nad pozemky jako zvuk zvonu. Pak odpochodovala zp?tky ke stolu a usedla na sv?j tr?n. O chvilku pozd?ji sly?ela, jak se otv?raj? dve?e. Ve?el plukovn?k Kain, Christopher Blue a Malcolm Mstiv?. Poslechli jej? vol?n?. Chlapci vypadali jako zmokl? slepice, byli pokryt? bl?tem a rud? vy?erp?n?m. Bylo p??jemn? je takhle vid?t. „Sednout,“ pronesla profesorka ost?e. Ud?lali, co jim poru?ila. Naprostou poslu?nost m?la profesorka Obsidi?nov? nejrad?ji. „Na?la jsem Olivera Bluea,“ ozn?mila jim. „Nesm?me ztr?cet ?as. Okam?it? mus?te za n?m.“ Christopher se zatv??il zni?en?. „Ale j? od r?na cvi?il a te? je skoro p?lnoc. Jsem vy?erpan?.“ Profesorka Obsidi?nov? uc?tila z?chv?v podr??d?n?. Tihle studenti jsou v?dycky tak uk?ouran?. Poskytovala jim to nejlep?? vzd?l?n?, nejtemn?j?? moc, mo?nost prosperovat a usp?t, ovl?dnout vesm?r. A oni se j? za to odvd??ili v??n?mi st??nostmi. „Sed?la jsem tu t?i dny. ?ekala jsem na tenhle sign?l,“ ?ekla profesorka Obsidi?nov?. „Kdybys d?lal tot??, tak bys mo?n? mohl mluvit o tom, ?e jsi unaven?.“ Odml?ela se. Na druhou stranu, mo?n? m?l Christopher pravdu. Poslat dva unaven? vidouc? na podobnou misi by bylo hloup?. Nav?c budou pot?ebovat podporu, alespo? do doby, ne? si odpo?inou a naberou s?ly. „Oba si s sebou m??ete n?koho vz?t,“ ?ekla. „N?koho, kdo bude hl?dat, kdy? budete sp?t. Ale mus?te se rozhodnout rychle. Koho vezmete?“ „Nata?u Armstrongovou,“ pronesl Malcolm bez zav?h?n?. „Dobr? volba,“ prohl?sila profesorka Obsidi?nov?. Nata?a byla jednou ze studentek, kter? nav?t?vovaly jej? kurzy pro pokro?il?. Bude p??nosn?m ??astn?kem mise. „Christophere?“ Chris se zavrt?l. „J? nikoho nezn?m. Nem?l jsem ?as si tu naj?t kamar?da.“ „Tak si vezmi n?koho z p?edchoz? mise,“ poradila mu profesorka netrp?liv?. Sna?ila se to m?t co nejd??v za sebou. „N?koho, kdo ti nejv?c pomohl.“ „Madeleine,“ pokr?il rameny Chris. Profesorka Obsidi?nov? se zamra?ila. „Madeleine? Ta zrzka, kter? jsem tuhle zalepila pusu? Dobr? tedy. Je to tv? volba.“ Napojila se na svoji moc vidouc? a vyt?hla dostatek energie pro p?euspo??d?n? atom?. Znala ka?d? kout sv? drah? ?koly a tak pro ni bylo snadn? se v my?lenk?ch p?en?st na m?sto, kde Madeleine a Nata?a spaly. Tohle pro n? bude opravdu drsn? probuzen?. Za pou?it? sv?ho ohromuj?c?ho nad?n? se profesorka Obsidi?nov? zmocnila jejich atom? a rozlo?ila je. Dot?hla je a? do sv? pracovny a tam je znovu slo?ila do podoby dvou d?v?at. Ob? zamrkaly, zd?ly se vyd??en?. Zrudly jim tv??e, kdy? si uv?domily, ?e stoj? v no?n?ch ko?il?ch p??mo v ?editel?in? kancel??i. „Madeleine. Nata?o,“ ozn?mila profesorka Obsidi?nov?, „dne?ek je v?? ??astn? den. Dnes vyraz?te na velice d?le?itou misi. Takovou, kter? zp?sob? kone?n? z?nik Ametystovy ?koly. Dnes p?jdete do ??ma. Dnes zabijete Olivera Bluea.“ KAPITOLA SEDM? Gianni, italsk? vidouc?, provedl ?ty?i p??tele skrz kouzelnou ze?. Kdy? pro?li clonou a objevili se na druh? stran?, zalapal Oliver po dechu. Nic takov?ho nikdy nevid?l. Italsk? verze ?koly pro Vidouc? byla nejextravagantn?j?? m?sto, kter? kdy vid?l. Na rozd?l od ?koly sestry Judity v Anglii, kter? vypadala jako kl??ter, a jeho vlastn? ?koly ve Spojen?ch st?tech, kter? mu p?ipom?nala kosmickou lo?, p?sobila tahle jako kr?lovsk? pal?c. Nap?l o?ek?val, ?e z n?kter?ch dve?? vyjde kr?l i s doprovodem, nebo alespo? n?jac? divadeln?ci, kte?? je uv?taj?. „Tudy,“ pronesl David. P?ekl?dal, co jim ??kal Gianni. Sp?chali d?l do obrovsk? ?koly. V?e tam bylo je?t? v?t?? a rozlehlej??. Kolem byly zdoben? mramorov? sloupy a obrovsk? sochy, nemluv? o slo?it? malovan?ch klenut?ch stropech. Oliver si p?itom vzpomn?l na v?echny ty um?lce z obdob? renesance, t?eba da Vinciho a hlavn? Michelangela, kter? maloval ohromn? fresky na stropy n?bo?ensk?ch budov. Zaj?malo by ho, jestli n?kte?? z nich nechodili i do t?to ?koly. Jak sp?chali chodbami, m?l Oliver podivn? pocit d?j? vu. Netu?il pro?, ale m?l pocit, jako by tu u? n?kdy byl. „Jsi v po??dku?“ zeptala se Hazel. Oliver p?ik?vl. „M?m jen divn? pocit, to je v?echno. Jako bych tu u? byl.“ Hazel se zachmu?ila. „Mo?n? ano. Jin? tv? j?, samoz?ejm?. Z jin? ?asov? osy.“ Oliver p?em??lel nad t?m, co pr?v? ?ekla. Samoz?ejm? bylo mo?n?, ?e jin? jeho verze tu u? byla, ale to nemohlo vysv?tlit Oliver?v pocit pov?domosti. Jin? Oliver z jin? ?asov? osy m?l svoje vzpom?nky. Rozhodn? se na n? nemohl napojit. Byla to z?hada. P?esto ale s ka?d?m krokem, kter? ud?lal, m?l Oliver st?le siln?j?? pocit, ?e u? tudy jednou ?el. Oliver zavrt?l hlavou, aby se zbavil podobn?ch my?lenek. N?co takov?ho nebylo mo?n?. Nejsp?? si jen vybavoval n?jakou knihu o historii, kterou ?etl, nebo dokument, kter? vid?l. Mo?n? mu to tu p?ipom?nalo n?jak? sen. Ka?dop?dn? nesm?l ztr?cet ?as zbyte?n?mi ?vahami. Musel se soust?edit na Ester a nalezen? Elix?ru, kter? j? zachr?n? ?ivot. Gianni je dovedl k velk?m lakovan?m dve??m a zaklepal. Obr?til se k Davidovi a n?co ?ekl. David p?ekl?dal do angli?tiny. „Tady s?dl? ?editelka.“ Oliver polkl. Nemohl si pomoct. Poka?d?, kdy? se setkal s dal??m mocn?m a v??en?m vidouc?m, c?til se nerv?zn?. Profesora Ametysta respektoval v?c ne? kohokoli jin?ho ve vesm?ru a setk?n? s jeho historick?mi prot?j?ky byl v?dy siln? z??itek. Gianni otev?el dve?e a zavedl je d?l. Kancel?? byla ohromn?, sp?? p?ipom?nala tane?n? s?l ne? co jin?ho. Na tmav? zelen?ch st?n?ch visely ohromn? malby ve zlat?ch r?mech a na jedn? stran? st?l obrovsk? mramorov? krb. Ze stropu visely lustry a vzduchem se nesla v?n? mandl?. Jak pokra?ovali d?l, v?iml si Oliver velk?ho stolu, za kter?m sed?la neskute?n? elegantn? d?ma. Byla sice star?, ale p?esto tak? extr?mn? okouzluj?c? a v o??ch m?la mladick? lesk. M?la stejn? olivovou k??i a tmav? o?i jako Gianni. ?ern? vlasy m?la p?ehozen? p?es jedno rameno. Bohat? vlny se z??iv? leskly. „Oliver Blue?“ zeptala se m?kk?m, p??jemn?m hlasem se siln?m italsk?m p??zvukem. „Ano,“ vykoktal Oliver. P?ekvapila ho. „Pros?m, posa?te se.“ Pokynula k ?ad? ?idl? a usm?la se. M?la p??jemn? ?sm?v s dokonale b?l?mi zuby. „Vy v?ichni.“ Oliver se c?til trochu zmaten?, ale poslechl ji. Jeho p??tel? se tak? posadili. „Jsem ?editelkou ??msk? ?koly vidouc?ch,“ ozn?mila ?ena. „Lucia Morettiov?. V?t?m v?s tu.“ „D?kujeme,“ vykoktal Oliver. V p??tomnosti tak elegantn? a mocn? d?my se c?til trochu neklidn?. ?editelka pokra?ovala. „Podle m?ch informac? se v?m poda?ilo aktivovat starobyl? port?l, kter? m? v?st k Elix?ru. Mus?m ??ct, ?e mne pon?kud p?ekvapilo, ?e v?s zavedl pr?v? sem.“ V o??ch se j? vzru?en? zablesklo. „Kdy? pomysl?m, ?e kl?? k nalezen? Elix?ru byl celou dobu na dosah ruky…“ Usm?la se na Olivera. „Nep?ekvapuje mne, ?e po cel?ch stolet?ch jsi to ze v?ech lid? byl pr?v? ty, kdo aktivoval port?l, Olivere Blue.“ Oliver se zmaten? zamra?il. Co to m?lo znamenat? „Nerozum?m,“ ?ekl. „Co mysl?te t?m ,ze v?ech lid?‘?“ „Co?e? Jsi syn Margaret Oliverov? a Theodora Bluea!“ vyk?ikla. „Nebo snad ne?“ P?i zm?nce o rodi??ch se Oliverovi rozbu?ilo srdce. Walter a Hazel sebou viditeln? trhli. Jako jedni z nejbli???ch Oliverov?ch p??tel v?d?li, jak zoufale se je sna?? naj?t. „Vy zn?te m? rodi?e?“ zeptal se Oliver ?okovan?, t?m?? nesly?n?. „Samoz?ejm?, ?e ano,“ odpov?d?la ?editelka. Na ?ele se j? objevila vr?ska. „Jsou tu pom?rn? slavn?, ale to ty p?ece v??.“ „Vlastn? nev?m,“ vyhrkl Oliver. „Moji rodi?e m? dali k adopci. Nic o nich nev?m.“ Mluvil p?ekotn?, jako by se sna?il dobrat v?sledku co nejrychleji. „Jsou tady? V ??m?? V?te, kde je m??u naj?t?“ Obli?ej Lucie Morettiov? se zachmu?il. „Omlouv?m se. Asi jsem ?ekla n?co, co jsem nem?la.“ „V?bec ne,“ odpov?d?l Oliver. „Pros?m, ?ekn?te mi v?e, co v?te. J? nev?m v?bec nic. Zn?m jen jejich jm?na a ?e studovali na Harvardov? univerzit?. A vlastn? m?m z?pisn?k m?ho t?ty.“ ?editelka pozvedla obo??. „Z?pisn?k?“ zeptala se. „Sm?m ho vid?t?“ „Samoz?ejm?.“ Oliver vzal z?pisn?k od Hazel, kter? ho schov?vala v bra?n?. Rychle ho p?edal ?editelce. Pokud o jeho rodi??ch n?co v?d?la, pot?eboval to zjistit i on. ?editelka Morettiov? z?pisn?k prolistovala. „Olivere, v??, co to je?“ Zavrt?l hlavou. „Je to recept,“ prozradila mu. „Recept na Elix?r.“ „Co?e?“ vydechl Oliver. „Chcete ??ct, ?e jsem l?k m?l celou dobu u sebe?“ „Po?kej. Uklidni se,“ ?ekla. „Nenech se un?st. Cht?la jsem ??ct, ?e je to pokus o recept na Elix?r. Tvoji rodi?e byli lid?, Olivere. To ale v??, ?e? Nem?li moc vidouc?ch. T?m p?dem nemohli cestovat ?asem. Ale pohybovali se ve spole?nosti vidouc?ch. Cht?li za??t to, co vidouc?. Tady je d?kaz, ?e se tv?j otec pokou?el stvo?it vlastn? Elix?r. S n?m by m?l mo?nost cestovat ?asem, ?asov?mi osami i paraleln?mi sv?ty. Recept ale nen? dokon?en?. Otec neusp?l.“ Olivera zalila vlna emoc?. Nedok?zal se vypo??dat se v?emi informacemi, kter? pr?v? zjistil. My?lenka na to, ?e se jeho smrteln? rodi?e pokou?eli zjistit, jak cestovat ?asem, se mu zd?la divn?. Pro? by mohli cht?t cestovat ?asem? Vidouc? cestovali ?asem, aby chr?nili vesm?r a jednotliv? ?asov? osy. Br?nili vesm?r p?ed zbloudil?mi vidouc?mi, kte?? se sna?ili ?kodit. Lid? ale ?asem cestovat nemuseli. Bylo to nebezpe?n? i pro vidouc?, nato? pro smrteln?ky. Pro ty to musela b?t sebevra?da. Nev?d?l, jestli m? c?tit ?levu, ?e je recept jeho otce nedokon?en?, nebo ne. Kdyby Teddy Blue usp?l p?i tvorb? Elix?ru, m?l by te? Oliver mo?nost zachr?nit Este?in ?ivot. Ale proto?e neusp?l, zachr?nil Teddy ?ivot s?m sob?? ?editelka Morettiov? zaklapla z?pisn?k. „Olivere, v??, ?e se nic ned?je jen n?hodou. Port?l t? sem p?ivedl z n?jak?ho d?vodu. Na tomto m?st? bude Elix?r objeven. V???m, ?e tento z?pisn?k je prvn?m krokem. Druh? krok ud?l?m j?.“ Oliver se zv?dav? zamra?il. „Jak to mysl?te?“ „Jsem matemati?ka, Olivere,“ vysv?tlila ?editelka. „Nejlep?? mozek, kter? ve vesm?ru kdy byl. Moj? chytrosti se vyrovn? jedin? Einstein.“ Zabubnovala prsty o st?l a v o??ch se j? vzru?en? zablesklo. „Pot?ebuje? m? pokyny. Pot?ebuje? moje v?domosti. Kdy? t? vycvi??m, dok??eme spole?n? dokon?it recept.“ „J? ale nem?m ?as,“ pronesl Oliver. „Nesna??m se naj?t Elix?r, abych z?skal mo?nost cestov?n? ?asem. D?l?m to, proto?e mi profesor Ametyst ?ekl, ?e je to jedin? mo?nost, jak vyl??it moji kamar?dku z nemoci z cestov?n? ?asem! Ona um?r?.“ Zlomil se mu hlas. V duchu si p?edstavil Ester. Instinktivn? sev?el amulet. „Nem?m ?as tu cvi?it.“ ?editelka se odml?ela. Naklonila hlavu ke stran? a chv?li si Olivera prohl??ela. „Ch?pu.“ Zd?lo se, ?e ji zklamalo, ?e Oliver nep?ijal jej? nab?dku v?cviku. Necht?l ji urazit. Za jin?ch okolnost? by se t? mo?nosti rychle chopil, r?d by se nau?il v?echno, co mu geni?ln? matemati?ka, ?editelka Morettiov? mohla p?edat. Prost? jen nem?l ?as. Hazel si nerv?zn? mnula ruce. Zad?vala se na Olivera s ?zkostliv?m v?razem v obli?eji. „Nen? ale tohle na?e jedin? ?ance?“ zeptala se. „Elix?r nebyl nikdy vytvo?en. Port?l n?s sem zavedl, proto?e tu najdeme v?echny d?lky skl?da?ky, kter? pot?ebujeme k jeho v?rob?. Profesorka Morettiov? je tak? ur?it? sou??st? t? skl?da?ky.“ „Ch?pu, jak to mysl??,“ ?ekl Oliver. „Ale Ester zem?e d??v, ne? se stihnu nau?it v?e, co je t?eba.“ „Je tu jeden ritu?l,“ vyhrkla ?editelka a p?eru?ila tak jejich konverzaci. „Ritu?l?“ zeptal se Oliver. Nel?bilo se mu, jak to zn?. P?sobilo to na n?j d?siv?. Mo?n? dokonce nebezpe?n?. ?editelka Morettiov? pomalu p?ik?vla. „Je to… jak bych to ?ekla… komplikovan? procedura. Je?t? jsem ji nikdy neprov?d?la, ale je to mo?n? na?e jedin? nad?je.“ Oliver byl st?le nerv?zn?j??. A jej? slova ho nijak neuklidnila. „Co to obn????“ zeptal se a s?m sly?el, jak se mu chv?je hlas. „P?enesu na tebe ve?ker? sv? v?domosti a dovednosti,“ vysv?tlila. „Nau??? se tak v?echno, co v?m. Bude? m?t p??stup k m?m vzpom?nk?m, dokonce i k t?m podv?dom?m, kter? jsem u? d?vno zapomn?la. V???m, ?e pak bude? m?t dost v?domost? k dokon?en? receptu na Elix?r. Co ??k???“ Cel? ta p?edstava Olivera d?sila. Ester ho ale pot?ebovala. Stejn? tak i ?kola. A nav?c mu ?editelka ?ekla, ?e bude zn?t jej? vzpom?nky. A ona znala jeho rodi?e. Mo?n? mu jej? vzpom?nky pom??ou v jejich hled?n?? „Bude to bolet?“ zeptal se Oliver. ?editelka Morettiov? nakr?ila ret. „Nemysl?m, ?e to bude p??jemn? z??itek,“ ?ekla. „P?edpokl?d?m, ?e to bude docela ?okuj?c?. Oliver se pod?val na sv? p??tele. Walter p?ik?vl, stejn? jako Hazel, i kdy? v?raz v jej?ch o??ch prozrazoval, ?e m? strach. Nakonec se Oliver pod?val na Davida. Jemu naprosto d?v??oval. „Mysl?m, ?e je to dobr? n?pad,“ pronesl David. Oliver spolkl knedl?k, kter? se mu vytvo?il v krku a obr?til se zp?t k ?editelce Morettiov?. Odhodlan? p?ik?vl. „Dobr?. Ud?l?m to. Podstoup?m ten ritu?l.“ KAPITOLA OSM? Chris nev?d?l, co se d?je. Jednu chv?li byl v kancel??i profesorky Obsidi?nov?, poslouchal jej? varov?n? p?ed dal??m ne?sp?chem – ten by mu vyslou?il pobyt v hroziv?m pekle – a vz?p?t? byl tady… a? u? to bylo kdekoli. Конец ознакомительного фрагмента. Текст предоставлен ООО «ЛитРес». Прочитайте эту книгу целиком, купив полную легальную версию (https://www.litres.ru/pages/biblio_book/?art=51923642&lfrom=688855901) на ЛитРес. Безопасно оплатить книгу можно банковской картой Visa, MasterCard, Maestro, со счета мобильного телефона, с платежного терминала, в салоне МТС или Связной, через PayPal, WebMoney, Яндекс.Деньги, QIWI Кошелек, бонусными картами или другим удобным Вам способом.