Êîò ìóðëû÷åò... áåë è ñåð, Îí ïîíÿòëèâûé... Æèë äà áûë ýñýñýñýð - Òðàâû ìÿòíûå. Òðàâû ìÿòíûå, åùå Ìàòü-è-ìà÷åõà, Ðåêè ñ ñèãîì è ëåù¸ì - Ìàòåìàòèêà! Óðàâíåíèÿ, èêñû, Ñèíóñ-êîñèíóñ... Âîçëå ñòàäà âîë÷üÿ ñûòü... Ïàðíè ñ êîñàìè... Ñ÷àñòüå óøëîå ëîâè - Äåâêè ñ âîëîñîì Ðàñïåâàëè î ëþáâè Ñëàäêèì ãîëîñîì... À âåñåííåþ ïîð

Spona pro d?dice

spona-pro-ddice
Òèï:Êíèãà
Öåíà:399.00 ðóá.
ßçûê: ×åøñêèé
Ïðîñìîòðû: 384
Ñêà÷àòü îçíàêîìèòåëüíûé ôðàãìåíò
ÊÓÏÈÒÜ È ÑÊÀ×ÀÒÜ ÇÀ: 399.00 ðóá. ×ÒÎ ÊÀ×ÀÒÜ è ÊÀÊ ×ÈÒÀÒÜ
Spona pro d?dice Morgan Rice „P?edstavivost Riceov? skute?n? nezn? mez?. V s?rii TR?N PRO SESTRY, kter? slibuje, ?e bude stejn? z?bavn?, jako ty p?edchoz?, n?m p?edkl?d? p??b?h dvou sester (Sophie a Kate), sirotk? bojuj?c?ch o p?e?it? v krut?m a nebezpe?n?m sv?t? sirot?ince. Naprost? ?sp?ch.--Books and Movie Reviews (Roberto Mattos)Nov? epick? fantasy bestseller z pera Morgan Rice!V knize SPONA PRO D?DICE (Tr?n pro sestry – Kniha osm?) se Sophia, Kate a Lucas kone?n? shledaj? se sv?mi rodi?i. Jac? jsou? Pro? jsou v exilu?Jakou tajnou informaci pro n? mohou m?t ohledn? jejich identit?P?n vran mezit?m pusto?? Ashton, Kamenov je v nebezpe?? a Sebastian mus? naj?t zp?sob, jak zajistit Violetinu bezpe?nost.Vr?t? se Sophia, Kate a Lucas v?as, aby je zachr?nili?A vr?t? se v?bec?SPONA PRO D?DICE (Tr?n pro sestry – Kniha osm?) je osmou knihou nov? ohromuj?c? fantasy s?rie pln? l?sky, zlomen?ch srdc?, trag?di?, akce, dobrodru?stv?, kouzel, me??, ?arod?jnictv?, drak?, p?edur?en? a nap?t?. Kniha, od kter? se neodtrhnete. Nabit? postavami, do kter?ch se zamilujete, pohybuj?c?ch se ve sv?t?, na kter? jen tak nezapomenete. Dev?t? kniha ze s?rie bude k dispozici ji? brzy.„ skv?l? zah?jen? s?rie, obsahuje kombinaci uv??iteln?ch postav a p?ek??ek, se kter?mi se musej? vyrovnat. Neoslov? jen ml?de?, ale i dosp?l? fanou?ky fantasy, kte?? hledaj? epick? p??b?hy o p??telstv? a dobrodru?stv?.“--Midwest Book Review (Diane Donovan) SPONA PRO D?DICE (TR?N PRO SESTRY--KNIHA OSM?) MORGAN RICE (P?ELO?IL TOM?? SLAV?K) Morgan Rice Morgan Rice je autorkou epick? fantasy s?gy ?AROD?J?V PRSTEN, kter? obsahuje 17 knih, podle USA Today je tato s?ga bestsellerem ??slo jedna; podle USA Today jsou bestsellerem ??slo jedna tak? jej? dal?? s?gy, jako jsou: s?rie UP??? ?URN?LY, obsahuj?c? 12 knih; s?rie TRILOGIE P?E?IT?, postapokalyptick? thriller; epick? fantasy s?rie KR?LOV? A ?AROD?JOV?, skl?daj?c? se ze ?esti knih; a tak? zbrusu nov? epick? fantasy s?gy KORUNY A SL?VY. Autor?iny knihy jsou dostupn? v ti?t?n? i audio verzi a byly p?elo?eny do v?ce ne? 25 jazyk?. Morgan se r?da zaj?m? o n?zory sv?ch ?ten???, tak?e se pros?m nezdr?hejte nav?t?vit jej? webov? str?nky www.morganricebooks.com, kde se m??ete p?idat do seznamu kontakt?, z?skat knihu zdarma, stejn? jako dal?? ak?n? bonusy, st?hnout si zdarma aplikace, m?t p?ehled o posledn?ch novink?ch, p?idat se na autor?in Facebook ?i Twitter a jednodu?e b?t s Morgan v kontaktu! Vybran? ohlasy na tvorbu Morgan Rice “Pokud jste si mysleli, ?e po p?e?ten? s?gy ?AROD?J?V PRSTEN u? nebudete m?t pro co ??t, m?lili jste se. Ve VZESTUPU DRAK? p?i?la Morgan Rice s n???m, co se zd? b?t p??slibem dal?? brilantn? s?rie, kter? n?s zavede do fantasy sv?ta pln?ho trol?, drak?, odvahy, cti, udatnosti, magie a v?ry ve vlastn? osud. Morgan dok?zala vytvo?it siln? postavy, kter? n?s p?im?j? je obdivovat na ka?d? str?nce... Doporu?uji do knihovny ka?d?ho ?ten??e, kter? miluje dob?e napsanou fantasy literaturu.” --Books and Movie Reviews Roberto Mattos “Akc? nabit? fantasy, kter? jist? pot??? fanou?ky p?edchoz?ch knih od Morgan Rice, stejn? jako fanou?ky d?l jako je s?rie ODKAZ DRA??CH JEZDC? od Christophera Paoliniho…. Fanou?ci fikce pro mlad? budou toto posledn? d?lo Riceov? hltat a pak ?kemrat o p??davek.” --The Wanderer, A Literary Journal (koment?? k Vzestup drak?) “Odu?evn?l? fantasy, kter? do sv?ho p??b?hu sp??d? vl?kna z?had a intrik. Cesta hrdiny je o z?sk?v?n? odvahy a uv?dom?n? si smyslu ?ivota, kter? vede k r?stu, dosp?losti a dokonalosti….Pro v?echny, kdo hledaj? nap?nav? fantasy dobrodru?stv?, hrdiny a ak?n? pojat? sled ud?lost?, kter? ?ene Thora po cest?, na n?? se z mal?ho d?tsk?ho sn?lka postupn? st?v? mlad?m mu?em, jen? neohro?en? ?el? nebezpe??, i kdy? jsou vyhl?dky na p?e?it? b?dn?….A to je pouh? za??tek epick? s?gy pro mlad? ?ten??e.” --Midwest Book Review (D. Donovan, eBook Reviewer) “?AROD?J?V PRSTEN m? v?echny rysy pot?ebn? pro jasn? ?sp?ch: hlavn? i vedlej?? p??b?h, z?hadn? atmosf?ra, state?n? ryt??i a rozkv?taj?c? vztahy, kter? zaceluj? r?ny na zlomen?ch srdc?ch, a d?le tak? podvod ?i zrada. Slibuje dlouh? hodiny z?bavy a jist? uspokoj? v?echny v?kov? kategorie. D?lo najde sv? m?sto v knihovn?ch u v?ech p??znivc? fantasy literatury.” --Books and Movie Reviews, Roberto Mattos “V t?to akc? nabit? prvn? knize epick? fantasy s?rie ?arod?j?v prsten (kter? m? moment?ln? ji? 14 svazk?), Riceov? p?edstavuje ?ten???m ?trn?ctilet?ho Thorgrina „Thora“ McLeoda, jeho? sen je st?t se voj?kem St??brn?ch, elitn? jednotky ryt???, kter? slou?? kr?li… Riceov? skv?le p??e a m? fascinuj?c? p?edpoklady.” --Publishers Weekly Knihy od Morgan Rice OLIVER BLUE A ?KOLA PRO VIDOUC? KOUZELN? TOV?RNA (Kniha ?.1) KOULE KANDRY (Kniha ?.2) OBSIDI?NI (Kniha ?.3) OHNIV? ?EZLO (Kniha ?. 4) INVAZN? KRONIKY VYS?L?N? (Kniha ?. 1) P?IST?N? (Kniha ?. 2) STOUP?N? (Kniha ?. 3) CESTA OCELI POUZE KDO JE HODEN (Kniha ?. 1) TR?N PRO SESTRY TR?N PRO SESTRY (Kniha ?. 1) DV?R PRO ZLOD?JE (Kniha ?. 2) P?SE? PRO SIROTKY (Kniha ?. 3) ?ALOZP?V PRO PRINCE (Kniha ?. 4) KLENOT PRO ?LECHTU (Kniha ?. 5) POLIBEK PRO KR?LOVNY (Kniha ?. 6) KORUNA PRO ZABIJ?KY (Kniha ?. 7) SPONA PRO D?DICE (Kniha ?. 8) KORUNY A SL?VY OTROKYN?, BOJOVNICE, KR?LOVNA (Kniha ?. 1) TULA?KA, V?ZE?KYN?, PRINCEZNA (Kniha ?. 2) RYT??, N?SLEDN?K, PRINC (Kniha ?. 3) REBEL, P??EC, KR?L (Kniha ?. 4) VOJ?K, BRATR, ?AROD?J (kniha ?. 5) HRDINKA, ZR?DKYN?, DCERA (kniha ?. 6) VL?DCE, RIVAL, VYHNANEC (kniha ?. 7) V?T?Z, PORA?ENEC, SYN (kniha ?. 8) KR?LOV? A ?AROD?JOV? VZESTUP DRAK? (Kniha ?. 1) VZESTUP STATE?N?CH (Kniha ?. 2) T?HA CTI (Kniha ?. 3) FALE?N? CHRABROST (Kniha ?. 4) ???E ST?N? (Kniha ?. 5) NOC ODV??N?CH (Kniha ?. 6) ?AROD?J?V PRSTEN CESTA HRDINY (Kniha ?. 1) POCHOD KR?L? (Kniha ?. 2) OSUD DRAK? (Kniha ?. 3) POK?IK CTI (Kniha ?. 4) SLAVN? P??SAHA (Kniha ?. 5) ?TOK CHRABR?CH (Kniha ?. 6) OB?AD ME?? (Kniha ?. 7) MOC ZBRAN? (Kniha ?. 8) NEBE KOUZEL (Kniha ?. 9) MO?E ?T?T? (Kniha ?. 10) PANOV?N? OCELI (Kniha ?. 11) ZEM? OH?? (Kniha ?. 12) VL?DA KR?LOVEN (Kniha ?. 13) BRATRSK? P??SAHA (Kniha ?. 14) SEN SMRTELN?K? (Kniha ?. 15) RYT??SK? KL?N? (Kniha ?. 16) DAR BITVY (Kniha ?. 17) TRILOGIE P?E?IT? AR?NA JEDNA: OTROK??I (Kniha ?. 1) AR?NA DV? (Kniha ?. 2) AR?NA T?I (Kniha ?. 3) UP??? ?URN?LY PROM?N?N? (Kniha ?. 1) MILOVAN? (Kniha ?. 2) ZRAZEN? (Kniha ?. 3) P?EDUR?ENA (Kniha ?. 4) ??DAN? (Kniha ?. 5) V?d?li jste, ?e jsem napsala n?kolik s?ri? knih? Pokud jste je v?echny ne?etli, klikn?te na obr?zek n??e a st?hn?te si jejich ?vodn? knihy! Chcete knihy zdarma? Zaregistrujte se na e-mail list Morgan Rice a z?skejte zdarma 4 knihy, 3 mapy, 1 aplikaci, 1 hru, 1 grafick? rom?n a exkluzivn? d?rky! Pro registraci nav?tivte: www.morganricebooks.com (http://www.morganricebooks.com) Copyright © 2018 Morgan Rice. V?echna pr?va vyhrazena. S v?jimkou povolen? podle U.S. Copyright Act 1976, ??dn? z ??st? t?to publikace nesm? b?t, bez p?edchoz?ho svolen? autora, za ??dn?ch okolnost? reprodukov?na, distribuov?na nebo p?ev?d?na do jak?chkoliv jin?ch form?t?, ani uchov?v?na ve sd?len? datab?zi. Tento ebook je licencov?n v?lu?n? pro Va?e osobn? vyu?it?. Tento ebook nesm? b?t d?le prod?v?n nebo darov?n ostatn?m lidem. Pokud chcete knihu sd?let s dal?? osobou, zakupte si pros?m dal?? kopie. Pokud ?tete tuto knihu, ale nezakoupili jste si ji, nebo nebyla zakoupena pouze pro Va?e pou?it?, vra?te ji pros?m a po?i?te si svou vlastn? kopii. D?kujeme, ?e respektujete usilovnou pr?ci, kterou autorka na vznik tohoto titulu musela vynalo?it. Obsah t?to knihy je fiktivn?. Jm?na, osobnostn? charakteristiky, organizace, m?sta, ud?losti a konflikty jsou beze zbytku produktem autor?iny p?edstavivosti, nebo je jejich pou?it? fiktivn?. Jak?koliv podobnost se skute?n?mi osobami, a? ji? ?iv?mi nebo mrtv?mi, je ?ist? n?hodn?. OBSAH KAPITOLA PRVN? (#u826cf835-953a-5537-85bb-f9aea350400f) KAPITOLA DRUH? (#u02ed9d82-f722-5cba-be6b-8e87cefeaf5e) KAPITOLA T?ET? (#u3fa497e2-5586-51be-9e24-cc5fd241da53) KAPITOLA ?TVRT? (#u709ffd0b-ed80-5bec-8557-af71ee81c8d1) KAPITOLA P?T? (#u4dd1dc99-f763-57af-8b06-930d13106d08) KAPITOLA ?EST? (#ua3cf9b86-43c8-53a9-94bb-95670fd3695e) KAPITOLA SEDM? (#ub19aaf65-0ada-5969-92e4-dd143163ddf0) KAPITOLA OSM? (#u0b56024c-f57a-5cf9-acf7-d215aa355fae) KAPITOLA DEV?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DES?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA JEDEN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?TRN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA PATN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?ESTN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA SEDMN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA OSMN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DEVATEN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? PRVN? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? DRUH? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? T?ET? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? ?TVRT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? P?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? ?EST? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? SEDM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? OSM? KAPITOLA DVAC?T? DEV?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? PRVN? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? DRUH? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? T?ET? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? ?TVRT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? P?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? ?EST? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? SEDM? KAPITOLA T?IC?T? OSM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? DEV?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?TY?IC?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?TY?IC?T? PRVN? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?TY?IC?T? DRUH? (#litres_trial_promo) KAPITOLA PRVN? P?n vran se rozhl??el po Ashtonu a musel se pousm?t. M?sto se toti? postupn? m?nilo na sp?leni?t?. Mra?na kou?e stoupala z m?st, kter? jeho mu?i ?istili pomoc? ohn?, z kov?ren, kter? te? chrlily mnohem v?t?? mno?stv? zbran? ne? d??v, z kovov?ch ko??, ve kter?ch jeho voj?ci ?havili cejchovac? ?eleza, jimi? zna?kovali zajatce. A kone?n? tak? z m?st, kde ?havili ?elezo k oby?ejn?mu mu?en? t?ch, co se mu odv??ili odporovat. „Ke mn?,“ ?ekl a nat?hl ruku. „Uka?te.“ Z nebe se snesly vr?ny a p?ist?ly na ruk?vu jeho nata?en? ruky. Pa??ty zar?valy do masa pod kab?tem. Hlasit? se rozkr?kaly. V?dy, kdy? n?jak? p?ist?la, P?n vran c?til a vid?l m?sto, kter? je v trosk?ch. S ka?d?m takov?m v?jevem se jeho ?sm?v roztahoval je?t? ???eji. Prvn? vr?na mu uk?zala ruiny vn?j??ho m?sta, kde hladov?j?c? d?ti ut?kaly p?ed star??mi hladov?j?c?mi d?tmi. V?echny sv?raly v rukou no?e a palice. Budovy byly poni?en?, zbyly z nich jen hromady rozl?man?ho d?eva a rozbit?ch kamen?, kter? prohrabovaly vr?ny a hledaly pod nimi t?la. P?n vran c?til, kdy? n?jak? t?lo na?ly, c?til, jak se krm? a jak se do n?j jejich prost?ednictv?m vl?v? nov? ?ivot. V?c moci ale z?sk?val z ?iv?ch zajatc?. Z klec?, mu?ic?ch kol a k?l?, u kter?ch byli uv?zan?. O klece se staral cel? batalion jeho mu??. P?iv?d?l k nim st?le nov? a nov? zlo?ince. V Ashtonu, pod nadvl?dou Nov? arm?dy byl toti? zlo?inec t?m?? ka?d?. Ozvalo se zapr?sk?n? mu?ket. Voj?ci se cvi?ili v p?esn? st?elb? na lidech odsouzen?ch k smrti. A na ka?d?ho, ?pln? ka?d?ho padl?ho, se v?dy vrhlo cel? hejno vran. Je?t? v?c moci pak p?ich?zelo z m?st, kde d?eli zb?vaj?c? obyvatel? m?sta. Byli nuceni kout zbran?, p?en??et kameny, kopat a stav?t. Nebyl ?as na p?est?vky, sp?nku bylo m?lo. Ti, kte?? padli, byli biti, dokud nevstali. Ti, kte?? nevstali, se stali potravou pro jeho mazl??ky. „V?c,“ ?ekl, proto?e jeho hlad byl nekone?n?. Vr?ny si ??daly v?c a on je musel krmit. Zvuk jeho slova rezonoval m?stem, nesl se z hrdel tis?ce pt?k?. „My chceme v?c.“ Ne?lo ale jen o hlad vran. My?lenkami se zatoulal za hranice m?sta. P?eskakoval od vr?ny k vr?n? a prohl??el si zbytek zem?. Vid?l pole a m?sta, sledoval postup svoj? arm?dy a vid?l i m?sta, kde si lid? sna?ili vybudovat vlastn? arm?du. „M?m v?s rozdrtit hned nebo a? pozd?ji?“ zamyslel se. Bylo by snadn? te? potla?it jak?koli povst?n?. Pozd?ji ale… pozd?ji budou m?t na svoj? stran? v?c lid?… a vlna smrti pak bude mnohem v?t??. Moci pak bude mnohem v?c. Dal?? vr?na mu uk?zala d?vod, pro? tu moc pot?ebuje. Vid?l z v??ky Kamenov. Kr?il se za vysok?mi kameny rozestav?n?mi kolem n?j. Ty slou?ily jako kotva pro ?t?t, kter? vyvol?vali lid? uvnit?. P?n vran tam vid?l v?c lid?, ne? by se na takov? prostor ve?lo za norm?ln?ch okolnost?. Byla tam nejm?n? polovina uprchl?k? z Ashtonu, kr?l Sebastian a… Dokonce i z takov? v??ky nebylo mo?n? si nev?imnout jasn? z??e toho d?t?te. Dcera Sophie Danse vyza?ovala moc, kter? by mohla zast?nit i slunce. Moc, kter? by mo?n? zasytila i jinak nenasytn? vr?ny. Moc, kter? by ?lov?ku mohla zajistit nesmrtelnost, ani? by musel d?l zab?jet. Nemusel by u? d?l vyu??vat ?ern? k??dla. M?l by dost moci na cokoli. P?n vran se vr?til do vlastn?ho t?la a obr?til se k pobo?n?k?m, kte?? post?vali opod?l. Bylo s nimi i n?kolik jeho kapit?n?. P?sobili nerv?zn?m dojmem. Takhle nerv?zn? byli postupem ?asu v?ichni jeho n?sledovn?ci. „Jak jsme postoupili?“ zeptal se prudce. Sly?el sv?j hlas, jak je hrub? a kr?kav?. V?dy, kdy? str?vil v?c ?asu v hlav?ch vran, bylo to o n?co hor??. Uk?zal na jednoho n?hodn?ho kapit?na, proto?e p?edpokl?dal, ?e by se mezi sebou dohadovali, kdo z nich p?jde prvn?. Nebo posledn?. „Moji mu?i pokra?uj? v lovu uprchl?k?,“ odpov?d?l mu?. „Lid? se d?l skr?vaj? v zapadl?ch uli?k?ch, ve stok?ch a slumech, jsou jako krysy, ale—“ „Dal??,“ p?eru?il ho P?n vran. „Okol? m?sta u? m?me t?m?? kompletn? pod kontrolou,“ zahl?sil dal?? kapit?n. „Plat? nov? z?kony a za?ali jsme—“ „Dal??,“ ?ekl P?n vran. „Je tu ?lechtic, kter? se prohl?sil za kr?le a—“ „Mysl??, ?e o n?m nev?m?“ obo?il se na kapit?na. Za??nal b?t podr??d?n?. „Tohle v?echno postupn? vy?e??me, ale nen? to d?le?it?.“ „Odpus? n?m, pane,“ pronesl jeden z pobo?n?k?, „ale co od n?s chce? vlastn? sly?et?“ „Chci sly?et o postupu ?toku na Kamenov. Chci sly?et, ?e jste na?li zp?sob jak se zbavit toho proklet?ho ?t?tu, kter? ho chr?n?.“ „Poslali jsme z?kopn?ky, aby podkopali jejich zdi,“ ?ekl pobo?n?k. P?n vran ho probodl pohledem. „A?“ „A byli zmasakrov?ni hl?dkami obr?nc?. Objevila se mlha a—“ „A kdy? se zvedla, byli mrtv?. Ano, ano,“ dokon?il podr??d?n? P?n vran. „Co je?t??“ „D?la proti ?t?tu nic nezm??ou,“ pronesl jeden z kapit?n?. „Stejn? tak ??dn? fyzick? ?tok.“ „Ne??kejte mi, co nefunguje,“ pronesl P?n vran. „V?m, ?e se m? arm?da nedostane skrz.“ „Hled?me kohokoli, kdo by to mohl vy?e?it,“ ujistil ho pobo?n?k. „Ale nikdo se nehl?s?, i kdy? jsme sl?bili pen?ze.“ Samoz?ejm?, ?e ne. Kdokoli, kdo by tu?il, jak si se ?t?tem poradit, by v sob? nepochybn? m?l i jisk?i?ku nad?n? pro magii. A n?kdo takov? by te? t??ko pom?hal Nov? arm?d?. B?l by se, co se s n?m stane potom. „Projd?te v?echny z?znamy,“ pronesl P?n vran. „Chci, abyste na?li ve?ker? informace o magii. Chci, aby v?ichni, kdo um?j? ??st, ka?d? pobo?n?k, ka?d? kapit?n, kter? zrovna nen? v boji, proch?zel knihovny ve m?st?. Vypi?te odm?nu. Jak?koli mu? ?i ?ena, kdokoli, kdo najde informace ohledn? ?t?tu obklopuj?c?ho Kamenov, bude u?et?en. Dostane mno?stv? zlata a m?sto v moj? arm?d?. I kdyby m?l magick? nad?n?, i kdyby slou?il Maskovan? bohyni, i kdyby byl ?lechtic nebo cokoli jin?ho. Najd?te mi ?e?en? a j? v?e odpust?m. Mus?m m?t to d?t?!“ Vyrazil zp?t k ashtonsk?mu pal?ci, kter? te? byl stejn? pokroucen? a prom?n?n? jako zbytek m?sta. P?novi vran nese?lo na pr?razech ve zdech, ke kter?m do?lo v pr?b?hu boje. Nezaj?malo ho, ?e v b?val?ch ?lechtick?ch lo?nic?ch jsou te? kancel??e a kas?rna. Z jedn? z m?stnost?, ve kter? pracovali jeho vy?et?ovatel?, se ozval jekot slu?ebn?. P?n vran jen pokr?il rameny a ?el d?l. Bylo to nutn?, pot?eboval se o m?st? dozv?d?t co nejv?c. Na okam?ik se zastavil p?ed zdoben?m zrcadlem. Kr?tce ho upoutal pohled na jeho vlastn? odraz. Vysok? postava pod tmav?m pl??t?m s vranami na ramenou. Tohle v?e bylo st?le stejn?. Jedin?, co se zm?nilo a co ho skute?n? zaujalo, byla rud? skvrna na jeho bled? k??i. Kdy? se p?ibl??il k zrcadlu, dok?zal st?le je?t? rozeznat otisk d?tsk? dlan?. Byl te? stejn? rud? jako ve chv?li, kdy se ho dotkla princezna Violet. Kdy? se otisku nedot?kal, nep?lil ho, ale po??d to byla p?ipom?nka toho, ?e princezna m?la moc mu ubl??it a to nebylo mo?n? jen tak p?ej?t. „M?j pane, m?j pane!“ vyk?ikl slou??c? a vrhl se k P?novi vran. Ten na okam?ik uva?oval, ?e by mu?e zabil za to, jak p?eru?il tok jeho my?lenek. Tohle drobn? zrnko moci by ale ani zdaleka nenahradilo moc, kter? mu vyklouzla. „Co se d?je?“ obo?il se na slou??c?ho. „Pane, je tu mu?, kter? s tebou chce mluvit. Pr? je to nal?hav?.“ P?n vran znovu bojoval s nutk?n?m mu?e probodnout. „J?… mysl?m, ?e bys ho m?l p?ijmout, m?j pane,“ ?ekl mu?. P?n vran se na slou??c?ho zad?val mrtvoln?m pohledem. „Tak dobr?. Zave? m? k n?mu. Pokud to ale bude zbyte?n? cesta, po??tej s t?m, ?e skon??? v kleci.“ Vid?l, jak mu? t??ce polkl. „Ano, m?j pane.“ Slou??c? ho zavedl do pal?cov?ho tane?n?ho s?lu, ze kter?ho se te? stal tr?nn? s?l. V?t?ina zrcadel byla rozbit? a v jejich st?epech se tak odr??ely stovky odraz? lid? v m?stnosti. Po boku velk? ??sti z nich st?li voj?ci Nov? arm?dy. Jeden p??tomn? ale ud?lal krok kup?edu. M?l na sob? tmav? oble?en?, hlavu oholenou. Chr?nil si my?lenky zp?sobem, kter? nazna?oval, ?e m? moc. „T?m, ?e jsi sem p?i?el, jsi hodn? riskoval,“ pronesl P?n vran. „M?l bys mluvit rychle, a? jsi, kdo jsi.“ „A? jsem, kdo jsem?“ zeptal se mu?. „Pod?vej se na m? po??dn?.“ P?n vran to ud?lal a v tu chv?li si uv?domil, s k?m mluv?. Tenhle obli?ej u? d??v vid?l, i kdy? tehdy ho r?movaly vlasy. Nav?c ho vid?l v?dy jen kr?tce – t?sn? p?ed t?m, ne? byly zabity jeho vr?ny. „Endi Skyddar,“ ?ekl. „Tak to riskuje? je?t? v?c, ne? jsem si myslel. Mluv, rychle. Pro? bych t? m?l nechat ??t?“ „Sly?el jsem, ?e m?? probl?m,“ ?ekl Endi. „Narazil jsi na magick? ?t?t a nev??, co s n?m. I j? m?m probl?m. Nem?m se sv?mi mu?i kam j?t. Mo?n? si m??eme navz?jem pomoct.“ „A jak si m??eme navz?jem pomoct?“ zeptal se P?n vran. „Nejsi tv?j bratr Oli, abys znal historii a podobn? v?ci. Nav?c jsi Skyddar, jeden z m?ch nep??tel.“ „Byl jsem Skyddar,“ ?ekl Endi. „Te? nem?m jm?no. A r?zn? tajemstv? byla v?dy m?m oborem. Mo?n? jsem sly?el o n?kom, kdo d?val rady ohledn? magick?ch z?le?itost?. Mo?n? ?e kdy? se uk?zalo, ?e m? sest?enice maj? moc, hledal jsem zp?soby, jak se takov?m v?cem br?nit.“ „Co tedy chce??“ obo?il se na n?j P?n vran. „D?? mn? a m?m mu??m ?estn? m?sto ve tv?m kr?lovstv? a tvoj? arm?d?,“ ?ekl Endi. „A na opl?tku ti za??d?m ritu?l, kter? oslab? zdi Kamenova stejn? jako jakoukoli jinou magii, kterou by proti tob? pou?ili.“ P?n vran by t?m z?skal p??stup do m?sta. Z?skal by t?m Sophiinu dceru. S takovou moc? v ruk?ch si mohl dovolit b?t ?t?dr?. „Dobr? tedy,“ ?ekl. „Jsme domluven?. Ale pokud m? zklame?, zabiju tebe i tv? mu?e.“ KAPITOLA DRUH? Sophia vyhl??ela na m?sto za dve?mi, za hranicemi norm?ln?ho sv?ta. Sienne se j? ot?rala o nohu a Lucas s Kate ?li po jej?m boku. Sophia nev?d?la, co si o m?st? za dve?mi myslet, i kdy? ho vid?la u? d??v – ve sv?ch viz?ch. M?sto bylo cel? z??iv?. N?kter? jeho ??sti se leskly zlatou barvou, jin? byly duhov?. Ulicemi proch?zeli lid? – vysoc? a elegantn?, oble?en? v z??iv?ch r?b?ch a zlatav?ch oblec?ch. V?echno p?sobilo neskute?n? kr?sn?, ale nic z toho tu Sophia nehledala. Nic z toho nebylo d?vodem, pro? opustila dceru, man?ela a kr?lovstv?. Pro? p?ekonala mo?e a pou??, pro? pro?la Morgassou a pustinou. Tohle v?e ud?lala kv?li tomu, aby na?la sv? rodi?e. A ti tu skute?n? byli. St?li na voln?m prostoru na ulici. D?vali se na dve?e, kter?mi pr?v? pro?la Sophia a ostatn?. Byli star??, ne? si je Sophia pamatovala, ale vzhledem k tomu, kolik u? ub?hlo ?asu, nemohlo to b?t jinak. Hlavn? bylo, ?e vypadali jako oni. Jej? otec se op?ral o h?l, ale p?esto byl vysok? a p?sobil dojmem sil?ka. Jej? matka m?la st?le stejn? ohniv? vlasy, i kdy? u? j? v n?kter?ch m?stech prokv?taly st??brem. P?esto ale Sophii p?ipadala jako ta nejkr?sn?j?? ?ena na sv?t?. Sophia se bez p?em??len? rozb?hla a nep?ekvapilo ji, kdy? si uv?domila, ?e ji Kate s Lucasem n?sleduj?. Objala otce i matku a sourozenci se k n? p?idali, a? z nich v?ech byl jeden ohromn? lidsk? chumel uprost?ed ulice. „Na?li jsme v?s,“ vydechla a nemohla tomu uv??it. „Opravdu jsme v?s na?li.“ „Na?li jste n?s, drahou?ku,“ p?ik?vla jej? matka a p?itiskla ji k sob?. „A museli jste p?itom p?ekonat tolik n?strah.“ „Ty o tom v???“ zeptala se Sophia a o krok ustoupila. „Nejsi jedin? z rodiny, kdo m? vize,“ usm?la se na ni matka. „Z cesty jsme nese?li jen kv?li v?m, ale i kv?li tomuhle.“ Sophia c?tila, ?e to Kate znepokojilo. „Vy jste to v?echno vid?li, ale nepomohli n?m?“ zeptala se Kate. „Kate—“ za?ala Sophia, ale jej? otec odpov?d?l d??v, ne? stihla pokra?ovat. „Kdybychom mohli, ud?lali bychom to, Kate,“ ?ekl. „Trp?li jste, vy v?ichni jste trp?li a my bychom to utrpen? zarazili, kdybychom mohli. Vzali bychom v?s s sebou… dali bychom v?m dokonal? ?ivot, kdybychom jen mohli.“ „Pro? to ne?lo?“ zeptala se Sophia. Vzpomn?la si na sirot?inec a na v?echno, co se stalo po ?toku na jejich domov. „Pro? jste to neud?lali?“ „Dlu??me v?m vysv?tlen?,“ p?ik?vla matka, „a jsou v?ci, kter? v?m mus?me ??ct. Ale ne tady na ulici. Poj?te s n?mi, v?ichni.“ S otcem je vedli po ulici a dav se p?ed nimi rozestupoval, jako by je m?l v ?ct?. Nebo se mo?n? rozestupoval jako dav, kter?m proch?z? n?kdo naka?en? v??nou nemoc?. Sophia s ostatn?mi je n?sledovali k velk?mu domu zdoben?mu ?ezbami, kter? jako by se vlnily ve slune?n?m sv?tle. D?m nem?l dve?e, jako by se lid? neb?li, ?e je n?kdo vykrade. Vstup clonil jen jak?si z?v?s, kter? m?l vnit?n? prostor chr?nit p?ed v?trem. V dom? je rodi?e zavedli do m?stnosti, jej?? podlaha vypadala jako v?t?? verze disku zobrazuj?c?ho mapu, podle kter? se sem Sophia s ostatn?mi dostali. Jej? linie zaz??ily p?i ka?d?m kroku, kter? ud?lali. Uprost?ed m?stnosti st?l n?zk?, ale rozm?rn? st?l, kolem kter?ho st?ly ?idle. Tak? tam byl divan, na kter? se posadili matka s otcem, skl?dac? ?idle, na kterou si bez rozmy?len? sedla Kate, podivn? vy?ez?van? stoli?ka, na kterou se Lucas chvilku usm?val a pak se na ni posadil se zk???en?ma nohama a pohodln? vypadaj?c? k?eslo, p?ed kter?m le?el koberec. Na ten se schoulila Sienne a ?ekala, a? se posad? i Sophia. Kdy? se usadila, ve?la postrann?m vchodem siln? ?ena ve stejn? z??iv?m oble?en?, jak? tu nosili v?ichni, a p?inesla j?dlo a vodu. Sophia m?la znovu pocit, ?e bylo j?dlo p?ipraveno zvl??? pro ka?d?ho z nich. Lucas dostal n?jak? ryb? pokrm, Kate du?en? maso a Sophia delik?tn? pokrm, kter? j? p?ipomn?l stravu v ashtonsk?m pal?ci. „Jako byste n?s znali l?pe ne? my sami,“ pronesla. Napadla ji hroziv? my?lenka. „Tohle nen? skute?n?, ?e? Tohle je n?jak? sen a my p?itom um?r?me n?kde v pou?ti? Nebo je to zase n?jak? zkou?ka?“ „Ani jedno z toho,“ ujistila ji matka. „Nepodrobili bychom v?s ani t? prvn? zkou?ce, jen?e dve?e to vy?adovaly. Sice tu ?ijeme, ale nem?me nad t?mhle m?stem ??dnou moc.“ „Museli jsme t?mi zatracen?mi dve?mi proj?t stejn? jako vy,“ pronesl otec. „Nav?c mi zn?ly jako m?j star? u?itel, Valensis.“ „Nutily n?s si vybrat, kdo zem?e,“ dodala Kate. Otec p?ik?vl. „Ztracen? m?sto nevpou?t? nikoho, kdo nestav? l?sku na prvn? m?sto.“ „Rozhodn? ne t?mi dve?mi,“ p?ik?vla matka. „A v?imn?te si, ?e v?? otec ne?ekl, jak dlouho jsme v t?ch ot?esn?ch v?zen?ch byli, ne? jsme se rozhodli. Ale to te? poslouchat nechcete. M?li bychom v?m ??ct, pro? jsme pro v?s nep?i?li.“ „Nemohli jsme,“ nav?zal otec. „Proto?e kr?lovna vdova by v?s zabila, kdybyste se objevili?“ zeptal se Lucas. „Ano,“ pronesla matka, „ale ne tak, jak si mysl?te. Tu noc… nechala zab?t spoustu lid?, ale n?m ud?lala n?co hor??ho. Pokusila se p?eru?it spojen?, kter? n?s d?l? t?m, ??m jsme. Pokusila se otr?vit na?e spojen? se zem?. Pokusila se zni?it v?c, kter? z n?s d?l? to, co jsme.“ „J? to c?tila,“ p?iznala Sophia. „Je to jako… jako bych se mohla dot?kat v?eho v zemi. M??u z toho ?erpat moc, kdy? je to nutn?.“ Pak se ozvala Kate. „Siobhan m? nechala, abych se od jednoho ?arod?je nau?ila, ?e ve?ker? magie je o p?esouv?n? moci a s?ly. Nau?il m? l??it t?m, ?e dod?m lidem s?lu a zab?jet t?m, ?e jim ji seberu. Taky jsem to spojen? c?tila. Je to tot??, ale ve v?t??m m???tku.“ „Je to tot??, ale nen? to tot??,“ ?ekl otec. „N?kte?? lid?, kte?? vl?dnou magi?, to ch?pou a n?kte?? to vyu??vaj?, aby si prodlou?ili vlastn? ?ivot. Star? stvo?en?, jako je Siobhan, d?ky tomu m?lo moc. A v?c, jako je P?n vran, d?ky tomu tu moc m?. I oni maj? sv? spojen? – Siobhan s font?nou a P?n vran zase s vr?nami. Pro n?s je to ale jin?. My m?me spojen? s na?imi lidmi a zem?. Vyva?ujeme ho a ?erp?me z n?j, ale mus?me si d?vat pozor, abychom si nevzali moc a nepo?kodili ho.“ Sophia si uv?domila, ?e to c?tila, kdy? byla ve spojen? se zem? – c?tila k?ehkost toho spojen? i to, jak snadn? bylo ho po?kodit. „Nech?pu to,“ ?ekl Lucas. „Jak by kr?lovna vdova mohla tohle spojen? otr?vit, kdy? nevl?dla magi?? A pro? to nem? vliv na n?s?“ „Na?la n?koho, kdo to ud?lal za ni,“ ?ekl otec. „Cht?lo to spoustu ?asu a ?sil? ho naj?t a p?esv?d?it ho, aby v?e zkusil zvr?tit. A pro? to nem? vliv na v?s? Nejsp?? kv?li tomu, ?e to m??ilo jen na n?s. Jsem vd??n? star?m boh?m, ?e se to nedotklo nikoho z v?s.“ „To po??d nevysv?tluje, pro? jste pro n?s nep?i?li,“ ozvala se Kate. „Ach, Kate, d?t? moje drah?,“ pronesla jejich matka a zam??ila ke Kate, aby ji objala. „Nemohli jsme v?s vz?t s sebou a pak jsme v?s na dlouho ztratili. Dokonce ani my jsme nev?d?li, kde se skr?v?te. Ne potom, co jste se s ch?vou nedostali k p??tel?m, kte?? v?s m?li propa?ovat pry?. “ „Potom jsme v?s u? nemohli j?t hledat,“ pronesl otec. „??m d?l jsme byli od na?? zem?, t?m pomaleji jed p?sobil. Dalo n?m to ?as p?trat po l?ku, ale tak? to znamenalo, ?e jsme se pro v?s nemohli vr?tit.“ „A je toho v?c. Vid?la jsi budoucnost, Sophie. Ty tak?, Lucasi.“ Matka to pronesla jako ozn?men?, ne jako ot?zku. „Vid?li jste v?ci, kter? se stanou, kter? by se mohly st?t, co se opravdu m??e st?t.“ „Siobhan mluvila o mo?nostech,“ ?ekla Kate. Sophia vid?la, jak matka p?ik?vla. „Mo?nosti, kter? ovlivn? i ten nejmen?? pohyb,“ vysv?tlila matka. „Kdy? jsem se s Alfredem h?dala o mo?nosti vr?tit se pro v?s, vid?la jsem… vid?la jsem sv?t v trosk?ch, spoustu zem? v plamenech. Vid?la jsem n?s um?rat d??v, ne? jsme se k v?m dostali. Kdy? jsme se rozhodli dr?et zp?tky, vid?la jsem potenci?l n?vratu ke kr?se a m?ru. Vid?la jsem tebe, Sophie, vid?la jsem d?l…“ Sophia polkla. Pomyslela p?itom na svoji dceru, Violet, a na vize, kter? m?la ohledn? n?. Vid?la mo?nost obdob? dlouh?ho m?ru i mo?nost n??eho mnohem temn?j??ho. Zm?nila jm?no, kter? se chystala dce?i d?t, jen proto, aby se vyhnula t? druh? mo?nosti. Mohla se rodi??m n?co vy??tat, kdy? sami vid?li, jak? by jejich rozhodnut? m?lo vliv? „Tak?e jste n?s opustili?“ obo?ila se na n? Kate, o?ividn? jim nehodlala odpustit. „K?? bychom tam mohli b?t s tebou,“ ?ekla jejich matka. „K?? bychom t? mohli magii nau?it my a ne… ona. M?li jsme hrozn? m?lo ?asu a neodva?ovali jsme se opustit m?sto…“ „Aby v?s nena?la kr?lovna vdova?“ zeptala se Kate. Kate, pokus vyhnout se boji nen? zbab?lost, poslala j? Sophia my?lenku. Mn? to tak p?ipad?, odsekla Kate. „Nebyla to zbab?lost, Kate,“ pronesla matka a Sophia se musela pousm?t. Samoz?ejm?, ?e i jejich matka m?la stejn? nad?n?. „Byla to jedin? mo?nost, jak se shledat s v?mi se v?emi. Ten disk… ?ek?n?… mysl?te, ?e jsem to cht?la ud?lat takhle m?sto toho, abych se s v?mi spojila a p?ivedla v?s p??mo sem?“ „Tak pro? jste se neozvali, kdy? Sophia vyslala posly, kte?? v?s hledali?“ zeptala se Kate. „Lucas za n?mi p?i?el.“ „Nemohli jsme,“ odpov?d?l otec. „Nemohli jsme opustit tohle m?sto.“ „Pro? ne?“ zeptala se Sophia. „Kv?li tomu jedu,“ ?ekl. „Z?stat na tomhle m?st?, od??znut? od sv?ta, byl jedin? zp?sob, jak zpomalit jeho ??inky dostate?n? dlouho na to, abychom se s v?mi shledali. Byl to jedin? zp?sob, jak v?m ??ct v?echno, co pot?ebujete v?d?t.“ Sophia p?i t? my?lence polkla. Jej? rodi?e kv?li p?e?it? nemuseli uprchnout jen z kr?lovstv?. Museli uprchnout ze sv?ta. Pak si ale uv?domila jedno ze slov, kter? pou?il jej? otec. „Po?kat, ?ekl jsi, ?e to postup jedu jen zpomalilo? Nezastavilo ho to?“ „Ne, drahou?ku,“ pronesla matka. „Po??d v sob? ten jed m?me, po??d n?s postupn? zab?j?. Dokonce i kr?tk? okam?ik spojen? s vn?j??m sv?tem, to otev?en? dve??, jeho postup zrychlilo. K?? by… r?da bych ud?lala tolik v?c?, ale nen? na n? ?as. V?? otec i j?… um?r?me.“ KAPITOLA T?ET? Sebastian se b?hem rozhovoru s Ashou a Vincentem sna?il skr?t frustraci. Samoz?ejm?, ?e kdy? mu oba mohli ??st my?lenky, nebylo snadn? p?ed nimi cokoli skr?t. „Uprchl?ci nem??ou z?stat ve stanech napo??d,“ ?ekl. „Nen? to napo??d,“ ujistil ho Vincent. „Jde jen o nezbytnou dobu, ne? arm?da, kter? n?s ohro?uje, odt?hne pry?. “ „Pokud se jim to nel?b?,“ nav?zala Asha, „m??ou j?t ven a postavit se j?. Uprchl?ci ?t?t kolem Kamenova neudr?uj?. Oni ?to?n?ky nezab?jej?. M?li by b?t vd??n?.“ Vd??n? za to, ?e tr?? ve stanech. Vd??n? za to, ?e p?i?li o sv? domovy a sv? milovan?. Vd??n? za to, ?e museli ??dat o pomoc. „Tak jsem to nemyslela,“ ?ekla Asha a znovu t?m dala najevo, jak hluboko v jeho my?lenk?ch se toul?. Sebastian se zad?val na m?sto, kde sed?la Emeline s Corou. Cora m?la v n?ru?? jeho dceru, Violet a zd?lo se, ?e je spokojen?. Sebastian za to byl vd??n?. V?d?l, jak moc se j? dotkla Aidanova smrt. „Emeline, m??e? mi pomoct?“ zeptal se. „Asha se mi d?v? do my?lenek.“ Emeline do?la ke skupince a st?elila po spoluv?dkyni Kamenova nep??telsk?m pohledem. Sebastian m?l pocit, ?e se jeho mysl zahaluje do n?jak?ho pl??t? a p?edpokl?dal, ?e tak Emeline Ashu zablokovala. „Touhle clonou bych pro?la jako nic,“ ?ekla Asha. Emeline se kysele usm?la. „Ne, nepro?la. A kdybys byla trochu vychovan?, nebyla by pot?eba.“ „Pro? cht?j? lid? skr?vat sv? my?lenky, kdy? nemysl? na nic ?patn?ho?“ op??ila Asha, ale zn?lo to tak, ?e sv?mu argumentu sama nev???. „Sna??me se pro v?echny lidi naj?t to nejlep?? m?sto,“ ?ekl Vincent. „Ty jsi n?? kr?l, Sebastiane.“ Asha se na n?j p?ekvapen? pod?vala a Sebastian m?l pocit, ?e mezi nimi prob?h? tich? komunikace. Emeline mu jejich v?m?nu n?zor? p?etlumo?ila. „Asha tvrd?, ?e Sophia mo?n? je jejich kr?lovna, ale ty jsi vdovin syn a ona t? nem??e poslouchat. Tvrd?, ?e oba dob?e v?, ?e jejich skute?nou kr?lovnou je Violet.“ Emeline se u?kl?bla, kdy? si v?imla, jak se Asha tv???. „Za tohle se nestyd?m,“ ?ekla Asha. „Princezna Violet je jednou z n?s. Pat?? sem a bude z n? dokonal? kr?lovna.“ „Jednoho dne,“ souhlasil Sebastian. Nel?bilo se mu ale, jak?m zp?sobem to Asha ?ekla. V jej?m pod?n? to zn?lo tak, ?e na n?m a Sophii nijak nez?le??. Jako kdyby existovali jen proto, aby p?ivedli na sv?t Violet. „Sebastian je n?? kr?l,“ pronesl Vincent. „Sophia je na?e kr?lovna a Kamenov korunu podporuje. Vybuduj? sv?t, ve kter?m budeme moct ??t, Asho.“ „V?dy? nemaj? ani sv?t, ve kter?m by mohli ??t oni sami,“ pronesla Asha a uk?zala na stany. „Zachr?nili jsme je, ale oni si st??uj?, ?e maj? jen stany. A ?e maj? m?lo j?dla. A ?e jim m??eme ??st my?lenky. My jsme vy?erpan? z toho, jak je chr?n?me a oni si ??kaj?, ?e je zabijeme ve sp?nku.“ „Chce to ?as, Asho,“ pronesla Emeline. „Chce to jen—“ Sebastian vid?l, jak n?hle ztuhla a jej? pohled se rozost?il. Okam?it? v?d?l, co to znamen?: vid?la n?co, co bylo daleko za hranicemi m?ste?ka, ve kter?m se skr?vali. „Co se d?je?“ zeptal se Sebastian, kdy? Emeline zamrkala a probrala se z transu. „Co jsi vid?la, Emeline?“ „Nen? tu bezpe?no,“ ?ekla. „Vid?la jsem… vid?la jsem, jak ?t?t povoluje a Nov? arm?da se hrne do Kamenova.“ „To nen? mo?n?,“ zavrt?l hlavou Vincent. „?t?t je neproniknuteln?. Posledn? jsme nep??tele odrazili bez v?t?? n?mahy.“ „Vid?la jsem to,“ trvala na sv?m Emeline. Pak se zad?vala na Sebastiana a ten vid?l, ?e to mysl? v??n?. „Mus?me dostat Violet do bezpe??.“ Sebastian p?ekvapen? zamrkal, ale musel s n? souhlasit. Pokud se m?l P?n vran dostat do Kamenova, museli Violet dostat pry?. V?ichni se museli dostat pry?. „Violet ale odv?st nem??e?,“ ?ekla Asha. „Je jednou z n?s!“ Sebastian se k n? obr?til, p?ekvapil ho jej? ochranitelsk? t?n. „Violet je moje dcera,“ ?ekl. „A nehodl?m ji ohrozit.“ Vid?l, jak Asha vrt? hlavou. „Nic j? nehroz?. Vincent m? pravdu. Do Kamenova se nikdo nedostane.“ „Vid?la jsem, ?e se to stane!“ odporovala Emeline. „Kam bychom ji mohli vz?t?“ zeptal se Sebastian. Kdyby se dostali na pob?e??, mohli by vyrazit do Ishjemme, ale to by znamenalo, ?e opust? kr?lovstv?, kter? pr?v? z?skal. Ztratili by ho d??v, ne? se Sophia stihne vr?tit. „T??ko n?kde najde? lep?? ochranu ne? tady,“ upozornil ho Vincent. „Jedin? m?sto, kter? by mohlo b?t siln?j??, bylo mo?n? Monthys v dob?, kdy je?t? m?lo svoji obranu, ale Monthys padlo.“ „Co? znamen?, ?e nep??tel tam te? nen?,“ podotkla Emeline. „P?esto nem? dobrou ochranu,“ ?ekl Vincent. „V dob? p?ed ob?ansk?mi v?lkami ho chr?nily vrstvy magie a kamene, ale te?…“ Sebastian sly?el, jak? to tam bylo te?. Po?kozen? a v trosk?ch. Ulf s Frigou se to tam pokusili obnovit, ale ti te? byli po smrti. Zabil je P?n vran. Nov? arm?da skrz Monthys asi jen pro?la, ale pova?ovat to tam za bezpe?n? by bylo ??lenstv?. „Monthys p?it?hne lidi,“ ?ekla Emeline. „A poz?statky magick?ch ochran jsou ur?it? je?t? na m?st?. Bude mo?n? je znovu aktivovat.“ „Magickou obranu m?me tady,“ nedala se Asha. „Violet je jedin? d?vod, pro? jsme v?m dovolili sem p?ij?t.“ „Nen? jedin? d?vod,“ upozornil ji Vincent. Asha po n?m st?elila tvrd?m pohledem a Sebastian m?l zase pocit, ?e se o n??em dohaduj?. P?esto ho ale zaujalo, co te? Asha ?ekla. „Vzali jste sem uprchl?ky jen kv?li moj? dce?i? Bylo to kv?li ?tr?ku n?jak? vize, kterou jsi m?la?“ Asha se zatv??ila nep??stupn?. „Nem?la jsem ji jen j?. V?ichni, kdo maj? nad?n?, vid?li p?ich?zej?c? kr?lovnu. To nelze pop??t.“ „Svoji budoucnost si m? dcera vybere sama,“ ?ekl Sebastian. „Ud?l?m, co budu muset, abych ji udr?el v bezpe?? a ona si mohla vyb?rat. Budu za ni bojovat, kdy? budu muset. Na to nezapome?, Asho.“ „Nejsme nep??tel?,“ pronesl Vincent. „Jsme—“ Sebastian se nedozv?d?l, k?m p?esn? jsou, proto?e pr?v? v tu chv?li se rozezn?ly zvony, kter? signalizovaly, ?e se za hranicemi m?sta n?co d?je. „Mus?me j?t,“ ?ekla Emeline. „U? je to tady.“ „Jsme tu v bezpe??,“ trvala na sv?m Asha. „Tohle je jen pl?n, jak princeznu Violet dostat pry? od jej?ho lidu.“ Sebastian ji ignoroval a rozb?hl se k hranic?m Kamenova. ?t?t, kter? vytv??eli jeho obyvatel?, byl st?le na m?st?. Udr?ovali ho kamenov?t? shrom??d?n? v kruhu uprost?ed m?ste?ka. P?ed Kamenovem ?ekal odd?l Nov? arm?dy. D?la nam??en? na m?sto, j?zda rozpt?len? kolem vytv??ela rojnici. Sebastiana ale zaujaly postavy, kter? vykro?ily z ?ady. Okam?it? poznal P?na vran. Mu? s oholenou hlavou po jeho boku nebyl tak snadno rozpoznateln?, ale choval se tak, jako by byl roven P?novi vran. „To je Endi,“ ?ekla Emeline. „Sophiin bratranec.“ „Ten, kter? n?s zradil t?m, ?e odplul s polovinou invazn? flotily?“ zeptal se Sebastian. Tohle v?d?l jen z doslechu, s Endim se nikdy p??mo nesetkal. „To je on,“ p?ik?vla Emeline. „Co d?l? u P?na vran?“ zeptal se Sebastian. „Nic dobr?ho to nebude,“ odpov?d?la Emeline. „Sebastiane, mus?me pry?. “ Mezit?m se za?ali shroma??ovat kamenov?t? v?le?n?ci i uprchl?ci, kte?? byli schopn? boje. V?ichni se pohybovali p?ekvapiv? sebev?dom?, i kdy? pak si Sebastian uv?domil, ?e to bude zp?soben? ?t?tem, kter? je chr?nil. Dokud byl ?t?t na m?st?, nebylo se ?eho b?t. Byli v bezpe??. Tak pro? Emeline vid?la zk?zu Kamenova? Sebastian se ani nehnul, sna?il se j?t p??kladem sv?m lidem, i kdy? c?til, jak ho sebev?dom? opou?t?. Sophia byla pry?, co? znamenalo, ?e vl?dcem kr?lovstv? je te? on. To on musel v?em dod?vat s?lu. Kdyby uk?zal strach, propukla by panika. Endi pomalu pokra?oval ke hranic?m Kamenova. Ka?d?ch n?kolik krok? se zastavil a prov?d?l n?co s v?cmi, kter? neslo n?kolik slu?ebn?k?. Vytv??el zna?ky pomoc? zlat? ty?inky a ?etl n?co z knihy. „M??e ho n?kdo st?elit?“ zeptal se Sebastian. „Na takovou vzd?lenost?“ zeptal se Vincent, ale za?al nab?jet mu?ketu. „Asi to nevyjde, ale m??eme to zkusit.“ Kamenov?t? v?le?n?ci si za?ali p?ipravovat zbran?. Sebastian m?l pocit, ?e jim to trv? nekone?n? dlouho. „Palte!“ vyk?ikl Vincent a p?es v?esovi?t? prosvi?t?la salva kul?. V?echny Endiho zdaleka minuly. „Je p??li? daleko. Mo?n? bychom ho trefili d?lem.“ Sebastian tu?il, ?e to nevyjde. Endi se pohyboval p??li? rychle na to, aby bylo mo?n? ho zam??it d?lem. U? samotn? my?lenka na vyu?it? d?lost?electva kv?li palb? na jednoho ?lov?ka byla sm??n?. P??m? ?tok tak? nep?ipadal v ?vahu, proto?e p?itom by museli spustit ?t?t. Mohli jen ?ekat. Sebastian sledoval Endiho, kter? pomalu proch?zel kolem Kamenova. Obe?el ho skoro cel? dokola. Z n?jak?ho d?vodu m?l Sebastian pocit, ?e je nutn? ho zastavit d??v, ne? ten okruh dokon??. Silou ho porazit nemohli, ale mo?n? mohl zv?t?zit rozum. „Endi,“ vyk?ikl. „Endi, j? jsem Sebastian. Sophiin man?el.“ Vid?l, jak se Endi zastavil a zad?val se na n?j. „V?m, kdo jsi,“ odpov?d?l Endi. „Bylo by snadn?j?? si promluvit, kdybys byl bl??.“ „Bylo by pak snadn?j?? m? zast?elit,“ podotkl Endi. „A vy u? jste uk?zali, ?e jste ochotn? to ud?lat.“ „Co to d?l??, Endi?“ zeptal se Sebastian. „Jsi bratranec moj? ?eny. Moje dcera je tvoj? krve. Nem?l bys pom?hat na?im nep??tel?m.“ Endi na n?j dlouho jen tak hled?l. „Kdyby byla rodina tou jedinou v?c?, na kter? z?le??, zem?el bys s tou svoj? a moje rodina by m? nevyhnala.“ „Ale te? pom?h?? P?novi vran!“ vyk?ikl Sebastian. „V??, jak zl? je. Za?to?il na Ishjemme, tvoji rodinu i tv? p??tele! „Alespo? pro m? m? n?jak? m?sto!“ vyk?ikl Endi. Sklonil se a ud?lal zlatou ty?inkou posledn?ch n?kolik zna?ek. Zd?lo se, ?e si p?itom n?co muml?. Rychle jako ?to??c? had se obr?til a bodl jednoho a pak druh?ho slou??c?ho. Jejich krev skropila zemi. M?sta, kudy proch?zel, se n?hle rozz??ila krvav? rudou barvou. Zd?lo se, ?e vzduchem nad nimi v??? energie. Sebastian m?l na okam?ik pocit, ?e zaslechl n??ek um?raj?c?ch odn?kud z m?ste?ka. Ohl?dl se a vid?l, jak se z kamenn?ho kruhu uprost?ed pot?cej? lid?. N?kte?? se chytali za hlavu a jeden z nich upadl obli?ejem na zem. U? nevstal. Pak se pod?val zp?t a vid?l, jak se ?t?t kolem Kamenova vln? a pak pad?. Ozvaly se rohy a trumpety, jejich zvuk rezonoval vzduchem. Zadun?la ko?sk? kopyta a doplnil je zvuk pochoduj?c?ch lid?. Sebastian vid?l, jak se Nov? arm?da dala na pochod a nebylo u? nic, co by ji zastavilo. KAPITOLA ?TVRT? „Vy um?r?te?“ zeptala se Sophia, proto?e nemohla uv??it vlastn?m u??m. ?ok se v n? p?el?val jako st??daj?c? se studen? a hork? vlny. Cht?la n?co ud?lat, cokoli, jen aby tomu nemusela uv??it. Sienne se k n? konej?iv? p?itiskla, ale to na situaci nic nem?nilo. „Nem??ete um?rat,“ ?ekla Kate. „Takhle ne. Ne po tom, ??m jsme si pro?li. Takhle to b?t nem?lo.“ Sophia c?tila z?rmutek, kter? se sestry zmocnil, vid?la slzy, kter? se j? hnaly do o??. ?okovalo ji to skoro stejn? jako cel? tahle situace, proto?e Kate nikdy nebre?ela. V?dycky se rad?ji roz?ilila, aby nemusela b?t smutn?. „Neplakejte, drahou?kov?,“ ozvala se matka a rozp??hla ruce. Sophia vstala a zam??ila k n?. Vid?la, ?e Kate ud?lala tot??. „Tohle se bl??ilo u? dlouho.“ „Ale my v?s zrovna na?li,“ trvala na sv?m Sophia, jako by to snad k n??emu bylo. V?d?la, ?e takhle to na sv?t? chod?, i kdy? by nem?lo. V??n? by to m?lo b?t jinak. „Hlavn? je, ?e jste n?s na?li,“ pronesl otec. „M?me mo?nost b?t zase rodina, i kdy? jen nakr?tko.“ Sophia vid?la, jak sebou trhnul a zajel si rukou ke hrudi. Teprve te? si uv?domila, jak kr?tk? m??e b?t jejich spole?n? ?as. „Nejde s t?m n?co ud?lat?“ zeptal se Lucas. Sophia vid?la, ?e se sna?? skr?t sv? pocity. Nel?bilo se j? to. Cht?la, aby tu s nimi byl jejich bratr. Ne jen jeho sko??pka. „N?co j?t mus?,“ souhlasila Kate. „Kdybych po??d m?la svoji moc, vyl??ila bych v?s. Kdybych o ni nep?i?la…“ „Byla bys po??d otrokem jedn? z nejstar??ch v?c? v na?? zemi,“ dokon?ila za ni jejich matka. „Tohle nen? tvoje chyba, Kate.“ „Ne, m??e za to vdova,“ ?t?kla Kate. „Ona a jej? p?isluhova?i. Ona je sice mrtv?, ale oni st?le ?ij?. V?echny je najdu a zabiju.“ „Kate,“ pronesla jemn? Sophia. „Te? nen? ?as se roz?ilovat.“ „Pro? nejsi roz??len? ty?“ op??ila Kate. „K ?emu je v?echna ta moc, kdy? n?m nevr?t? na?e rodi?e? Pro? toho mus?me po??d tolik ob?tov?vat?“ Sophia ch?pala, ?e t?m Kate nemysl? jen jejich rodi?e, ale v?echny ostatn? v?ci, kter? se jim v ?ivot? staly. V?echnu bolest a utrpen?. „Mus?me, proto?e n?kdy si to tak ??d? osud,“ ?ekla matka. „J? v?m, ?e jste vid?li jen ?tr?ky toho, co se stane, Sophie, Lucasi. J? tahle vid?n? m?la cel? ?ivot. ?ek? n?s obdob? ohromn? moci. Vid?la jsem v?lku i to, jak ta v?lka rozhodne o osudu cel?ho sv?ta.“ „Vdovu jsme porazili,“ ?ekla Sophia. „A na pob?e?? te? stoj? Nov? arm?da,“ p?ik?vla jejich matka. „Vede ji P?n vran. Kam p?ijde, tam zab?j?.“ Pod?vala se na Kate. „Je mi to l?to, drahou?ku, ale Will je mrtv?.“ Sophia c?tila, jak se p?es jej? sestru p?elila vlna z?rmutku a bolesti. Jako by dostala z?sah d?lovou koul?. Pokusila se Kate obejmout, ale ta se od n? odt?hla. Nedovolila sest?e, aby se j? dotkla. „Ne, to nem??e b?t pravda. Ur?it? se plete?,“ ?ekla. „Will… nem??e b?t…“ „Vid?la jsem to,“ vysv?tlila matka. „Zd?lo se mi o p?du Ashtonu, vid?la jsem okam?ik, kdy ob?toval sv?j ?ivot, aby mohli ostatn? ut?ct. Zachr?nil Sebastiana, poslal ho i s Violet pry?. Nechal vybuchnout d?lo, kter? br?nil, P?n vran p?e?il jen tak tak.“ Sophia ?ekala, ?e se v tu chv?li jej? sestra zlom?. Dokonce ani Kate nedok?zala b?t siln? v??n?. Pokusila se se sestrou spojit v my?lenk?ch, ale zjistila, ?e je sest?ina mysl obklopen? st?nou ze ?hav?ho vzteku. Kate nehnut? st?la snad celou v??nost a teprve pak znovu promluvila. „Jak ho zabiju?“ Procedila ta slova skrz zuby a ?i?ela z n? p?itom zu?ivost. „Tohle je temn? cesta, Kate,“ pronesla jejich matka. „Takhle to m?lo b?t u? od za??tku,“ odpov?d?la Kate. Sophia vid?la, jak si jejich rodi?e vym?nili pohledy. „Jsou v?ci, kter? vy t?i budete pot?ebovat, abyste se p?ipravili na nadch?zej?c? bitvu,“ prohl?sil jejich otec. „Na nich mi nesejde,“ zavrt?la hlavou Kate. „Sejde mi jen na tom, aby zem?el ten, kdo nese vinu na Willov? smrti!“ „K tomu bude? pot?ebovat svoji moc,“ upozornila ji matka. „Cesta k n? st?le existuje, je ale po?kozen?.“ Sophia nat?hla ruku, aby ji polo?ila sest?e na rameno. Kate j? to tentokr?t dovolila. „Najdeme zp?sob, jak ho zab?t,“ pronesla. „I bez tvoj? moci jsi po??d moje sestra, jsi—“ „Kdybych m?la svoji moc, nebyl by Will mrtv?,“ ?ekla Kate. Sophia vid?la, jak se zad?vala na jejich matku. „Jak ji z?sk?m zp?t?“ „Existuje jedno m?sto,“ odpov?d?la matka a sklonila hlavu. „Souhlas? to s t?m ostatn?m, co jsem vid?la. Pokud to opravdu chcete ud?lat…“ Sophia v?d?la, ?e ani te? nemaj? na vybranou. „Chceme,“ ?ekla. „Pom??eme Kate z?skat zp?t jej? moc. Poraz?me P?na vran.“ Vid?la, jak jejich matka zavrt?la hlavou. „Tohle nen? v?c, kterou byste mohli ud?lat v?ichni spole?n?. Je t?eba ud?lat tolik v?c? a p?itom je tak m?lo ?asu. Sv?t z?vis? na ?kolech, kter? te? ?ekaj? v?s v?echny.“ „Na jak?ch ?kolech?“ zeptala se Sophia. Vid?la, jak se matka zamra?ila, zav?ela o?i a odml?ela se. Op?ela se a teprve pak pokra?ovala. „Jed je st?le siln?j??. J?… zapomn?la, jak to bol?.“ „Mus?me to ud?lat,“ pronesl jejich otec. P?istoupil k Sophii a vzal ji za ruku. Sotva se j? dotkl, zjevilo se j? v mysli nov? vid?n?. M?la p?ed sebou Monthys, jejich starobyl? s?dlo, kter? se t?hlo po krajin? vyso?iny. Vid?la ho tak, jak nikdy d??v. Obklopovaly ho mihotav? vrstvy moci. Jedna pronikala skrz druhou a v?echny byly neskute?n? mocn?. Zd?lo se, ?e tvo?? s??, kter? m? za ?kol chr?nit to, co je uvnit?. S?? byla n?jak?m zp?sobem spojen? se zem?. P?esto v t? s?ti ale n?co chyb?lo. Bylo vid?t matn? m?sta bez ochrany a bez nich bylo Monthys jen ruinou. Na p?ti m?stech se vzn??ely symboly a kdy? se na n? Sophia zad?vala, okam?it? pochopila, co znamenaj?. K?men, led, ohe?, st?n, du?e, ozval se mat?in hlas. N?kte?? z nejstar??ch lid? nadan?ch magi? v??ili, ?e to jsou v?ci, ze kter?ch je stvo?en? n?? sv?t a pro ka?dou z nich na?li na sv?t? jej? m?sto. „Kamenov a Ishjemme?“ pronesla nahlas Sophia. I dal??, ozval se otec a p?idal se do rozhovoru. Ka?d? m?sto ukr?v? jeden ze z?klad? na?eho sv?ta. Zdroj moci. Morgassa b?vala s?dlem ohn?. Pak se ale jej? vl?dci rozhodli, ?e necht?j? nech?vat n?co tak cenn?ho uprost?ed pou?t?. Mus?? ten ohe? z?skat, Sophie, a vyu??t ho. Ill Ysbryd je podivn? m?sto, poslala j? my?lenku matka. V?ci tam jsou sou?asn? skute?n?, ale i neskute?n?. Tam bude muset j?t Lucas. Usp?je jen s pomoc?, ale mus? v??it tolik, aby ?el s?m. M?sto jm?nem Si je ale je?t? nebezpe?n?j??, upozornil ji otec. Boj?m se o tvoji sestru. Najde to, co hled?, ale co pak? Vize skon?ila, nebo m?la Sophia alespo? pocit, ?e u? je po v?em. Bylo t??k? m?t jistotu, proto?e v m?stnosti, kter? byla st?le pln? magie. Vid?la na podlaze obrysy sv?ta stejn? jako na Lucasov? disku. Linky z??ily jasn?m sv?tlem a jako by se do podlahy na p?ti m?stech vyp?lily otvory, kter? z??ily je?t? jasn?ji ne? v?echno ostatn?. Sophia si je prohl??ela. Jeden z nich z??il p??mo v jej?m kr?lovstv?. Druh? byl pobl?? – na m?st?, kde v?d?la, ?e je Ishjemme. T?et? byl v sam?m st?edu mapy. Dva dal?? byly ?pln? mimo. Jeden na ostrov? obklopen?m kor?lov?mi ?tesy a dal?? ve m?st? ukryt?m v hor?ch uprost?ed ?ir? planiny. Zd?lo se, ?e v okol? nen? nic, krom ?eky, kter? skrz n?j prot?kala. „Jsou hrozn? daleko,“ pronesla Sophia. Lucas p?ik?vl. „Proto nem??eme j?t spole?n?. P?jdu na m?sto du?e a najdu tam jej? z?klad. Zvl?dnu to.“ „J? p?jdu sem,“ prohl?sila Kate a poklekla, aby p?itiskla prst na Si. „Pokud to mus?m ud?lat, abych zabila P?na vran, ud?l?m to. P?inesu n?m ten z?klad.“ „Co? znamen?, ?e j? mus?m p?esv?d?it morgassk?ho kr?le Akara,“ p?ik?vla Sophia. Nezd?lo se to nijak obt??n?. Tedy a? do chv?le, kdy si uv?domila, ?e se jim sna?il zabr?nit dostat se na tohle zapomenut? m?sto. Dokonce i karavana, kterou s nimi poslal, by je dovedla n?kam jinam. Kdy? se nad t?m Sophia zamyslela, bylo v?e obt??n?j??, ne? se zd?lo. „Zvl?dne? to,“ ujistil ji Lucas. „Usp?jeme.“ „Zabiju kohokoli, kdo se m? pokus? zastavit,“ pronesla Kate s tvrd?m v?razem. „Kate—“ za?ala Sophia, ale Kate jen prudce zavrt?la hlavou. „Ml?. Pot?ebuju to. Mus?m zu?it, proto?e pokud nebudu zu?it, nic ze m? nezbude. Tohle ud?l?m. Ud?l?m, co je nutn? ud?lat. A nav?c to vypad?, ?e na m?st?, kde ?ij? st?ny, stejn? nebude nic hezk?ho, ne?“ „Asi ne,“ pronesla Sophia. Zad?vala se na rodi?e, doufala, ?e jim daj? n?jakou radu nebo ?e j? pom??ou p?esv?d?it Kate, ?e je i n?jak? lep?? zp?sob ne? zab?jen?. Jejich rodi?e te? ale sed?li na divanu a ani se nehnuli. M?li zav?en? o?i a kolem nich se vzn??ela magie. Sophia c?tila, jak se j? zadrhl dech. Ud?lala n?kolik krok? a vzala matku za rameno. Zat??sla j?. „Matko, sly??? m?? Matko, ot?e?“ Oba byli a? p??li? nehybn?. Dokonce ani jejich hrudi se nepohybovaly. Mat?ina k??e byla p??li? chladn? na dotek, teplo z n? vyprch?valo spolu s magi?. Kolik sil vlo?ili do posledn?ho kouzla? Jak moc jedu kv?li tomu do sebe nas?li? Uk?zali sv?m t?em d?tem, kam maj? j?t, ale sami p?itom… sami se p?itom otev?eli jedu tak, ?e na n? m?l mnohem v?t?? vliv ne? v p?edchoz?ch letech. Sophiini rodi?e byli mrtv?. KAPITOLA P?T? Nov? arm?da se dala na pochod a Sebastian v?d?l, ?e bez magick?ho ?t?tu kolem Kamenova nemaj? ?anci ji odrazit. Nedok?zali to v Ashtonu ani v ??dn?m jin?m m?st? kr?lovstv?, tak pro? by to m?li zvl?dnout tady, v m?ste?ku s p?r tis?ci obyvatel? „Proto?e mus?me,“ ?ekla Asha a tasila p?itom me? a pistoli. „Mus?me je odrazit jinak Violet nedosp?je a nestane se t?m, k?m jsem ji vid?la v na?? vizi.“ Sebastian ignoroval, ?e mu u? zase ?etla my?lenky. Sta?ilo, ?e je p?ipraven? pomoct a ?e tam byla, kdy? p?i?la prvn? vlna ?to?n?k?. Tu p?iv?tala palba z mu?ket a pistol?, ?tok se trochu zpomalil, proto?e zasa?en? mu?i padali pod p??valem kul? a ??p?. To ale nesta?ilo. Nemohlo to sta?it, proto?e nebyl ?as nab?jet. N?kolika obr?nc?m se poda?ilo vyst?elit podruh? – a? u? m?li z?lo?n? zbran? nebo p?eb?jeli rychleji ne? ostatn?. Nep??tel se ale po??d bl??il, nev??mal si padl?ch spolubojovn?k?. Nep??tel? se hnali ke st?n? obklopuj?c? m?ste?ko. Sebastian pozvedl me? a p?ipravil se na st?etnut? s nep??telem, kter? p?i?el, aby se zmocnil jeho dcery. Prvn?ho mu?e, kter? se k n?mu p?ibl??il, sekl p?es krk a zp?tn?m ?vihem sekl druh?ho. Zab?jel nep??tele v dosahu, ale t?ch nijak neub?valo. I tak se ale sna?il vymyslet, jak by mohl zachr?nit ostatn?. Vid?l kamenovsk? v?le?n?ky bojuj?c? po boku ashtonsk?ch uprchl?k?. V?ichni bojovali bez n?jak?ho v?t??ho pl?nov?n?, prost? se jen sna?ili udr?et. Na n?jak? slo?it? strategie ani nebyl ?as, bylo t?eba jen z?stat st?t a bojovat. Uc?til, ?e se ho n?kdo dotkl a prudce se oto?il. Pozvedl me? k ?toku, ale v tu chv?li si uv?domil, ?e to byla Emeline. „Mus?me se dostat k Violet!“ vyk?ikla do t?eskotu ?epel? a prask?n? bojov? magie. Kamenov?t? v?le?n?ci pou??vali moc zp?sobem, d?ky kter?mu byli tucetkr?t nebezpe?n?j?? ne? norm?ln? voj?ci. N?kte?? se pohybovali rychleji, ne? by zvl?dl oby?ejn? ?lov?k, n?kte?? vrhali t??k? balvany, jako by nic nev??ily a jeden z nich dokonce zapaloval nep??tele my?lenkou. I p?es svoje magick? schopnosti, i p?es to, ?e se mohli domlouvat my?lenkou a c?tit ka?d?ho bl???c?ho se nep??tele, nemohli vzdorovat takov? po?etn? p?evaze, kter? se na n? valila. Sebastian vid?l jak jeden v?le?n?k padl v obkl??en? nep??tel. Bylo jich kolem n?j tolik, ?e nem?l kam uhnout. Pokusil se mu vyrazit na pomoc, ale Emeline ho chytila za ruku. „Tady nic nezm??e?, Sebastiane,“ ?ekla. „Obr?nci t? nepot?ebuj?, ale tvoje dcera ano!“ Sebastian polkl. Nem?l na vybranou, ne, kdy? byla jeho dcera v nebezpe??. Musel ji dostat pry?. „Kde je?“ vyhrkl. „Cora ji ur?it? vzala k n?m dom?,“ odpov?d?la Emeline. „Rychle, ne? budou ?pln? v?ude.“ Rozb?hli se k mal?mu staven?. Posp?chali pry? od ?to??c?ch voj?k?. Sebastian vid?l n?kolik nep??tel, jak ?to?? na ashtonsk?ho uprchl?ka. Zabil jednoho z nich me?em, ale ani se nezastavil. Nebyl ?as na nic jin?ho ne? na b?h. Pokud se k Violet nedostanou v?as, bude v?e ztraceno. V?iml si ?tve?ice voj?k? stoj?c?ch u dve?? do staven?. Za?val a rozb?hl se k nim. Jeden se oto?il a Sebastian mu prosekl hrdlo. Dal?? ztuhl se zdvi?en?m me?em a Sebastian ho bodl do hrudi. Me? se mu v n?m zasekl, tak?e ho pustil a vrhl se na t?et?ho. Srazil ho k zemi a tasil od pasu d?ku. Za?al ho bodat a volnou rukou p?itom dr?el mu?e za z?p?st? ruky, ve kter? sv?ral me?. Voj?k rychle ochabl a kdy? Sebastian vzhl?dl, vid?l, jak se nad n?m ty?? posledn? nep??tel a nap?ahuje me?… Ze strany se na n?j vrhla Asha. Probodla ho s nev?danou rychlost?. „Zd? se, ?e jsi m?l pravdu,“ ?ekla. „Mus?me odsud dostat princeznu Violet n?kam pry?. “ Sebastian vstal a nespou?t?l z n? p?itom zrak. Nebyl si jist?, jestli je Asha pr?v? te? tou nejlep?? spole?nic?. „Tak to jsi pitomec,“ ?ekla v odpov?di na jeho my?lenky. „Bojuji stejn? dob?e jako kdokoli jin? tady a polo?ila bych za ni sv?j ?ivot. Jej? p?e?it? je te? to jedin?, na ?em z?le??.“ Sebastian p?edpokl?dal, ?e to mysl? v??n? a ka?dop?dn? nebyl ?as se h?dat. Vid?l, jak se Vincent sna?? ??dit obranu u ochrann? zdi, ale obr?nci p?esto krok za krokem ustupovali. Vrazil do staven? a v?iml si dal??ho mrtv?ho voj?ka le??c?ho na zemi. Nad n?m st?la Cora s Violet v ??tku na hrudi a me?em v ruce. „Dobr? pr?ce,“ pochv?lila ji Asha. Tohle bylo snad poprv?, kdy Co?e projevila uzn?n?. „Mus?me odsud pry?,“ pronesla Cora a zd?lo se, ?e ji mrtv? mu? u jej?ch nohou v?bec nezaj?m?. Violet byla p?ekvapiv? tich? a cucala c?p pl?tna namo?en?ho v ml?ce. „Ale jak?“ zamyslel se Sebastian nahlas, kdy? vyhl?dl z okna staven?. Sna?il se naj?t mezeru mezi bojuj?c?mi mu?i. Kdyby se jim poda?ilo dostat se ke kon?m, mohli by ut?ct do v?esovi?t?. V?ude kolem ale byli voj?ci a Sebastian vid?l i vr?ny krou??c? na nebi. Nepochybn? p?trali po jak?koli zn?mce Violetiny p??tomnosti. A co h??, Sebastian si hned v?iml p??tomnosti P?na vran na hranici t?bora. Kamenov?t? v?le?n?ci na n?j za?to?ili a on odpov?d?l proti?tokem. Sekal je, uh?bal a uskakoval, ot??el se a pos?lal jim do obli?ej? vr?ny. Sekal je sv?m soubojov?m me?em. Mu?i byli v?ude kolem n?j, ale zd?lo se, ?e on v?dy p?esn? v?, kam se pod?vat a kter?m sm?rem uhnout. Je?t? hor?? byla smrt, kter? se t?m?? hmatateln? vzn??ela ve vzduchu. Jeho s?la byla d?siv?. Do cesty se mu postavil dal?? mu? a P?n vran ho ?irok?m sekem p?e?al nap?l. Dal??ho odkopnul a zl?mal mu p?itom ?ebra. Pak se objevil Vincent a p?n vran se p?ikr?il pr?v? v?as, aby kule z Vincentovy mu?kety zas?hla voj?ka za n?m. Vincentova dlouh? ?epel nebyla tak mr?tn? jako rap?r P?na vran, ale Vincentovi se p?esto da?ilo uskakovat a udr?ovat si odstup. Asha se zatv??ila, jako by se mu cht?la rozb?hnout na pomoc, ale pak si Sebastian v?iml, ?e se zam??ila na kamenn? kruh. „Pokud se k n?mu dostaneme, dostanu n?s pry?. “ „Asho,“ ozvala se Emeline. „Tohle nevyjde. Kouzlo, kter? seslal Endi—“ „Nehodl?m se do toho kruhu postavit,“ ?ekla. „Mus?me z?skat z?kladn? k?men, kter? je v jeho st?edu. Pomozte mi! Nechci, aby Vincent zem?el zbyte?n?.“ Vyb?hla ze staven? a m??ila p??mo ke kamenn?mu kruhu. Cestou zab?jela nep??tele. Emeline se rozb?hla za n? a Sebastian jen ti?e zaklel. „Poj?me,“ ohl?dl se na Coru. „Jestli zn? Asha cestu ven, mus?me ji pou??t.“ Rozb?hli se za Ashou a Emeline sm?rem ke kruhu. Jakmile se dostali zpod st?echy, za?aly vr?ny hlasit? kr?kat. Sebastian se pod?val sm?rem k P?novi vran a okam?it? v?d?l, ?e si jich v?iml. Chvilkov? nepozornost st?la gener?la Nov? arm?dy z?sah Vincentovou ?epel?, ale r?na se t?m?? okam?it? zav?ela. P?n vran byl skute?n? mocn?. Souboj mezi j?m a Vincentem st?le je?t? prob?hal, ale jak dlouho mohl trvat, kdy? se ze v?ech stran bl??ili voj?ci Nov? arm?dy? Odpov?? byla, ?e jen n?kolik okam?ik?. P?n vran ud?lal chybu v obran?, Vincent znovu za?to?il, ale jeho t???? ?epel uv?zla v protivn?kov? mase. P?n vran se krut? usm?l a pak se vrhl do ?toku. Znovu a znovu bodal jak sv?m me?em, tak dlouhou d?kou. „Ut?kej ke kruhu!“ vyk?ikl Sebastian na Coru a ona ho na?t?st? poslechla. S?m se zastavil a pozvedl me?. ?ekal, a? k n?mu p?ijde P?n vran. Ten vyrazil kup?edu. Jeho pl??? pleskal ve v?tru jako ?ern? k??dla jeho vran. ?epele vystr?en? kup?edu jako havran? sp?ry. Sebastian v?d?l, ?e proti n??emu takov?mu m? ?anci jen na n?kolik sekund. Dokonce i sekundy by ale mohly pomoct uniknout jeho d?t?ti. P?n vran se p?ibl??il, Sebastian se p?ipravil k ?toku… a pak se snesla hust? mlha. Zahalila Kamenov ml??n?m p??krovem. Sebastian nedok?zal odhadnout, kter? sm?r je kter?. Nebylo mo?n? ur?it, kter?m sm?rem je nep??tel a kter?m bezpe??. Ud?lal krok stranou, aby se vyhnul prvn?mu n?poru P?na vran a pak u? byli oba ztracen?. Oba zmizeli v mlze. Sebastian do n? slep? vyrazil. Nebyl si jist?, jestli hled? nep??tele, svoji dceru nebo n?co jin?ho. M?l pocit, ?e v mlze zahl?dl st?n, ale nikdo se k n?mu nep?ibl??il. V mlze se nikomu neda?ilo naj?t cestu. N?kdo ho chytil za pa?i a Sebastian se oto?il, byl p?ipraven? zab?jet. „To jsem j?,“ ozvala se Emeline. „To jsem j?, Sebastiane. Tudy!“ Provedla ho mlhou na m?sto, kde sed?la Cora s Ashou na kon?ch. Cora dr?ela Violet a Asha sv?rala n?co v p?sti. N?co z??iv?ho. Na okam?ik otev?ela dla? a odhalila tak dokonale kulat? k?men poset? rytinami r?zn?ch znamen?. V?echna z??ila. „Tohle nezvl?dne,“ vydechla Emeline. V hlase se j? m?sil strach s ohromen?m. „Nedok??e udr?et ml?nou bari?ru, kdy? proti n? stoj? P?n vran. Nav?c ani nem? k dispozici kruh.“ „Jen… se… d?vej…“ procedila Asha skrz za?at? zuby. „Kameny tu jsou jen pro zlep?en? soust?ed?n?… tohle… nic nen?!“ Sebastianovi to tak rozhodn? nep?ipadalo. Zd?lo se, ?e Ashu jej? ?sil? pomalu spaluje, po??r? ji zevnit?. „Pojedu s Corou a zabr?n?m jim, aby n?s sledovali podle my?lenek,“ prohl?sila Emeline. „Sebastiane, bude? muset jet s Ashou.“ „Rychle…“ vydechla Asha se zav?en?ma o?ima. Sna?ila se soust?edit. „Nesm?me… ztr?cet ?as.“ Sebastian p?ik?vl a nasko?il na kon?. Z mlhy st?le p?ich?zely v?k?iky a zvuky bitvy, ale zd?ly se b?t n?kde daleko. Jako z jin?ho sv?ta. „Provedu n?s mezi nimi,“ upozornila je Emeline. „Je?te, kam v?m ?eknu. A nezastavujte!“ Sebastian nepot?eboval, aby ho na tohle n?kdo upozor?oval. V?d?l, ?e v mlze nem? ?anci naj?t cestu. S?m by ur?it? narazil na nep??tele. Emeline ale cestu naj?t mohla. Mohla je prov?st mezi voj?ky a ochr?nit je p?ed sp?ry P?na vran. Spole?n? vyrazili do mlhy – tak rychle a ti?e, jak jim to jen jejich kon? dovolili. KAPITOLA ?EST? Sebastian vedl kon? mlhou, sna?il se co nejpe?liv?ji sledovat Emeline s Corou a Violet. Ka?d? krok, kter? k?? ud?lal, se nesl do ticha. Je?t? p?ed n?kolika okam?iky ho d?sily zvuky bitvy, ale te? se ho sna?il zmocnit jin? strach – strach z nezn?ma. Nev?d?l, kde jsou jeho nep??tel?. Nev?d?l, kolik se jich pr?v? te? m??e bl??it. Vedla je Emeline, vyu??vala svoji moc, aby se vyhnula mu??m Nov? arm?dy, ale Sebastian si nebyl jist?, jestli se jim poda?? vyhnout se v?em nep??tel?m. Jestli se na n? vz?p?t? n?kdo nevrhne. „V?? j?,“ zamumlala Asha zezadu. „Emeline n?s provede skrz.“ Sebastian v jej?m hlase sly?el vy?erp?n?. Kdy? se ohl?dl, vid?l, ?e se j? na ?ele perl? pot a ?e v ruce st?le pevn? sv?r? z?kladn? k?men z kruhu. „Jsi v po??dku?“ zeptal se j? Sebastian. Nebyl si jist?, co by se mohlo st?t, kdyby se Asha p?estala soust?edit a mlha kolem se rozplynula. Kdyby si jich te? v?iml P?n vran… „Vydr??m to,“ sl?bila mu Asha. Sebastianovi te? ani nevadilo, ?e mu p?e?etla my?lenky. „Udr??m ji v bezpe??, vydr??m to.“ Ji – Violet, jeho dceru. Tu u sebe m?la Cora. Violet byla ti?e, n?co si broukala, ale neplakala, ani nijak jinak nereagovala na n?sil? kolem. Sebastian by ud?lal cokoli, hlavn? aby ji udr?el v bezpe??, ale musel uznat, ?e ho trochu p?ekvapuje, ?e je n??eho podobn?ho schopn? i Asha. „S t?m, jak? ji ?ek? osud?“ zeptala se Asha. „Ud?lala bych cokoli, abych ji ochr?nila. Zem?ela bych, jen aby ona byla v bezpe??.“ Sebastiana ni?ila my?lenka, ?e v?ichni p?edpokl?dali, ?e jeho dceru ?ek? n?jak? dramatick? osud, ani? by ona sama m?la mo?nost volby. Pr?v? te? ale bylo t??k? n?co nam?tat, kdy? pr?v? d?ky tomu byla Asha odhodlan? chr?nit jeho dceru. Pokra?ovali v cest?. Mlha zast?rala v?e kolem. Sebastian m?l co d?lat, aby rozeznal Coru s Emeline p?ed nimi. Ostatn? z Kamenova byli ale jen st?ny v mlze, kter? tlumila i zvuky bitvy. V?k?iky a t?eskot oceli zn?ly z neskute?n? d?lky. N?hle ale byly nebezpe?n? bl?zko. Kdy? se z mlhy vyno?ili dva mu?i, oba byli voj?ci Nov? arm?dy, m?li na sob? okrov? uniformy zkropen? krv? lid?, kter? u? zabili. Vykulili na n?j o?i – zjevn? nev?d?li, co si myslet. Sebastian reagoval okam?it?. Me?em za?to?il na prvn?ho z nich. Asha s Emeline se musely soust?edit a Cora hl?dala Violet. Zb?val tedy jen on s?m. Sekl nejbli???ho mu?e je?t? d??v, ne? stihl pozvednout me?. C?til, jak se ocel zakusuje do masa, prot?n? kl??n? kost a sly?el vzduch unikaj?c? z mu?ov?ch plic. Vytryskla krev a um?raj?c? mu? sv?m t?lem m?lem Sebastianovi vyrval me? z ruky. Druh?mu mu?i se poda?ilo pozvednout mu?ketu. Sebastian si v?iml, ?e na n?j mu? m??? a vrhl se dol? z kon?. Ozval se v?st?el a ohlu?uj?c? r?na rezonovala mlhou. Sebastian narazil do zem? a na okam?ik mu vypadl me? z ruky. P?ekulil se a vyhnul se tak nep??telsk?mu ?toku bajonetem. Sebastian vykopl a zas?hl mu?e do kolene. Mu? padl k zemi a spole?n? se sv?jeli v jednom lidsk?m klubku. Bu?ili do sebe p?stmi i lokty, dokud se Sebastianovi nepoda?ilo vyprostit. Nat?hl se po me?i, ale voj?k ho kopnul a zabr?nil mu sebrat ho. „P?n vran m? odm?n?, kdy? v?s k n?mu dostanu,“ ?ekl voj?k. Chopil se mu?kety a nam??il bajonetem na Sebastiana. „A nejlep?? na tom je, ?e je jedno, jestli budete ?iv? nebo mrtv?.“ Sebastian se znovu vrhl k me?i a tentokr?t se mu poda?ilo sev??t j?lec. Slep? bodl sm?rem vzh?ru a c?til, ?e n?koho zas?hl. Voj?k tam jen tak st?l a z?ral na me? tr??c? mu z t?la. Pak padl. Sebastian rozechv?le vstal. „Rychle!“ vyk?ikla Emeline. „Bl??? se k n?m. Nejsp?? ho sly?eli.“ Sebastian se vyt?hl na kon?. „Budeme muset vyrazit rychleji,“ ?ekla Emeline. „Dr?te se pohromad?.“ Sebastian vid?l, jak pob?dla kon? kup?edu a m?l co d?lat, aby ji neztratil v mlze. Prudce toti? zah?bala a kli?kovala. Emeline m?la v?hodu – c?tila my?lenky mu?? Nov? arm?dy. On mohl jen jet za n? a vyu??vat p?itom v?echny jezdeck? dovednosti, kter? se nau?il v kr?lovsk? j?zd?rn?. Kamenn? z?dka Kamenova st?la p??mo p?ed nimi a Sebastian vid?l, ?e ji Emelinin a Co?in k?? p?esko?il. Kopyty se ot?el o jej? horn? okraj. „Dr? se!“ upozornil Sebastian Ashu a pak pob?dl jejich kon? ke skoku. Ten poslechl a Sebastian c?til, ?e kopyty srazil n?kolik kamen? z vrcholku zdi. M?l co d?lat, aby kon? po dopadu zvl?dl. Ten se na?t?st? udr?el na nohou. Poda?ilo se jim dostat se do v?esovi?? za m?ste?kem. „Te? pomalu,“ upozornila je Emeline. Okam?ik nebo dva trvalo, ne? ji zase spat?ili. „Coro, a? je Violet ti?e.“ M?sto zb?sil?ho ?prku se te? v podstat? pl??ili kolem. Nejhor?? na tom bylo, ?e Sebastian nev?d?l pro?. V?d?l, ?e tam ur?it? jsou voj?ci, kte?? hl?daj? p??stupov? cesty. Mo?n? po nich dokonce p?traj?, ale netu?il, kde jsou. Zb?valo mu jen dr?et me? v pohotovosti a doufat, ?e ??dn? ze st?n?, kter? vid?li v mlze, se nep?ibl???. Jak dlouho u? takhle putovali? Mo?n? hodiny? Nedalo se to odhadnout. Mlha toti? znemo??ovala ur?it, jak daleko u? doputovalo slunce na nebi. Nap?t?, kter? Sebastian c?til, vzr?stalo ka?d?m okam?ikem. M?l pocit, ?e putuj? celou v??nost. Provedli sv? kon? skrz to, co se zd?lo b?t hlavn? uskupen? Nov? arm?dy, ven do v?esovi?? a pak st?le d?l. „Bojuje s t?m,“ pronesla Asha zezadu. „Jeho pt?ci… se sna?? rozehnat… mlhu.“ Zn?la jako n?kdo, kdo se sna?? udr?et dve?e, kter? se z druh? strany sna?? otev??t cel? arm?da. „Mus?? vydr?et,“ ?ekl Sebastian. „M??u ti n?jak pomoct?“ Asha se zasm?la. „Ne… nem??e? nic. Ale j? vydr??m… kv?li n?.“ Nic dal??ho ne?ekla. Sebastian tedy vedl kon? d?l. C?til, jak se ho jednou rukou dr?? kolem pasu a vid?l jej? druhou ruku, kterou dr?ela nata?enou a sv?rala v n? z???c? k?men. Kdy? jej? objet? kolem jeho pasu povolilo, chytil ji za ruku a dr?el ji, aby nespadla. Po dal?? hodin?, kdy? se propracov?vali ra?elini?t?m, kter? bylo p??li? m?kk?, aby uneslo jejich v?hu, spadla Asha ze sedla. Sebastian zastavil a sesko?il k n?. Emeline s Corou sesedly a rychle se k nim vr?tily. Sebastian poklekl vedle Ashy a nab?dl j? lok vody z lahve. Skoro nezareagovala. „Je?t?… tam… nejsme,“ zamumlala. „Dostala jsi n?s u? dost daleko,“ pronesl Sebastian. „Jsme v bezpe??, d?ky tob?.“ „Violet… je…“ Odml?ela se a Sebastian vid?l okam?ik, kdy z?kladn? k?men z Kamenova zmatn?l. Polo?il j? prst na krk, ale nenahmatal pulz. Mlha kolem nich za?ala ??dnout, proto?e u? ji neposilovala Ashina moc. „Je mrtv?,“ ozn?mil Sebastian. Nedok?zal se p?im?t c?tit z?rmutek kv?li n?komu, kdo v sob? m?l tolik z??ti a hn?vu jako Asha, ale p?esto c?til vd??nost a respekt za v?e, co pro n? ud?lala. „To ne,“ vydechla Emeline. „Asha by do kamene nevlo?ila tolik moci na to, aby ji to zabilo. Kv?li n?m by se v?eho ur?it? nevzdala. Tohle by neud?lala kv?li nikomu.“ Sebastian se zad?val na svoji dceru a v?d?l, ?e to nen? pravda. Asha ob?tovala v?e, aby se postarala, ?e bude Violet v bezpe??. Nechala se sp?lit zevnit?, aby vyu?ila magii pot?ebnou k ochran? jeho dcery a? do posledn? kapky. Tohle v?e kv?li n?jak? vizi. Sebastian si nebyl jist?, jestli je to obdivuhodn? nebo d?siv?. „Nen?vid?la v?echny, kdo jsou jako my,“ ?ekla Cora, „ale polo?ila za n?s ?ivot.“ „Doufejme, ?e to bude sta?it,“ ?ekl Sebastian, kdy? se mlha nep?est?vala zvedat. Byli u? dost daleko od Kamenova, aby v okol? nebyli ??dn? mu?i P?na vran, ale bylo jasn?, ?e to o ni?em nevypov?d?. T?m?? jak?koli pt?k na nebi je mohl nahl?sit sv?mu p?novi. „J? se o to postar?m,“ ?ekla Emeline a nat?hla se po kameni. „Kdy? to zvl?dla Asha, tak j?—“ Sebastian vid?l, jak ji Cora chytila za z?p?st?. „To ani nezkou?ej. Ne, pokud by t? to m?lo zab?t.“ Sebastian s n? souhlasil. „Kdybych v?d?l, ?e p?i tom Asha opravdu zem?e, nedovolil bych j? to. Tohle je p??li? nebezpe?n?.“ Necht?l riskovat a br?t k?men holou rukou. M?sto toho k?men nacpal do pr?zdn?ho m??ce. Skryl ho tak p?ed sv?tem. K?men byl p??li? mocn? na to, aby ho tu nechali P?novi vran. „Poh?b?me ji?“ zeptala se Cora lehce se chv?j?c?m hlasem. Sna?ila se dr?et Violet tak, aby na t?lo nevid?la. Jako by ji chr?nila i p?ed t?mhle. „Na to nen? ?as,“ pronesl Sebastian a nen?vid?l se za to. Necht?l nechat Ashu vr?n?m. Zad?val se na ra?elini?t?. „Emeline, pomoz mi s n?.“ Sly?el, jak si Emeline povzdechla. „Tohle nen? zrovna p?kn? konec.“ „Je to lep??, ne? aby P?n vran hodoval na jej? moci,“ zavrt?l hlavou Sebastian. „A j? mysl?m, ?e i ona by cht?la, abychom to ud?lali co nejrychleji. To, ?e unikneme, je nejlep?? zp?sob, jak ji uct?t.“ Emeline p?ik?vla. „Asi m?? pravdu.“ Spole?n? zvedli Ashino t?lo a polo?ili ho na m?kkou ra?elinu. Sledovali, jak do n? pomalu kles?. Sebastian ?ekal, dokud nezmizela pod hladinou a vzpom?nal p?itom na to, jak pomohla zachr?nit Ashton a jak moc j? dlu?? za z?chranu dcery. „Mus?me j?t,“ upozornila ho Emeline. „Chr?n?m n?s p?ed magi?, ale pokud se objev? vr?ny nebo voj?ci, bude to k ni?emu. Mus?me si posp??it.“ Sebastian p?ik?vl. „Tak tedy do Monthys.“ „Do Monthys,“ souhlasila Emeline. Sebastian si nebyl jist?, co tam najdou. Jen doufal, ?e tam bude n?co, cokoli, co by jim pomohlo p?e??t P?na vran. KAPITOLA SEDM? Sophia nev?d?la, co d?lat, ani co ??ct. Celou tu dobu hledala sv? rodi?e, kone?n? je na?la, ale hned je zase nav?ky ztratila. Vid?la, ?e i Kate s Lucasem jsou stejn? ?okovan? z jejich smrti. Ani jeden se nehnul, ani jeden z nich nenazna?il, ?e by tu?ili n?co v?c ne? Sophia. T? se pomalu zmoc?oval smutek. Jako by nemohla uv??it tomu, ?e se to opravdu d?je. „Nem??u…“ pronesla Kate. „Nev?m, co budeme d?lat.“ „J? v?m,“ ?ekla Sophia a objala ji. Lucas se k nim p?idal. Nejsp?? poprv? od chv?le, co ho potkala, vid?la Sophia, ?e se mu po tv???ch kut?lej? slzy. „Kdybych je neza?al hledat, nic z toho by se nestalo,“ ?ekl. „Ten jed by se sem nedostal.“ „Ale pak bychom se s nimi nikdy nesetkali, ani s tebou,“ ?ekla Sophia. N?co takov?ho j? p?ipadalo nep?edstaviteln?. Sv?t, ve kter?m by nikdy nepotkala sv?ho bratra, pro ni byl nere?ln?. I tak ale v?d?la, jak se jej? sourozenci c?t?. Sd?lela jejich smutek, proto?e clony, kter? by za norm?ln?ch okolnost? chr?nily jejich mysli, byly kv?li smutku pry?. C?tila tak Katin vztek, Lucasovu z?hadnost a svoje vlastn? p??n?, aby svoje rodi?e poznali u? d?vno. A nad t?m v??m se vzn??el hlubok? pocit smutku, kter? zapl?oval cel? jejich sv?t. V?ichni t?i tam ti?e st?li, kdy? do m?stnosti ve?ly postavy v duhov? zbarven?m hedv?b? a zam??ily k m?stu, kde sed?li jejich rodi?e. „Co jste za??“ obo?ila se na n? Sophia. Kate si nebrala serv?tky a prost? se postavila mezi p??choz? a rodi?e. „Nechceme v?m u?kodit,“ pronesla jedna z p??choz?ch. Byla men?? ne? Sophia, m?la tmav? vlasy a op?lenou ple?. „J? jsem Aia. Lady Christina a lord Alfred ?ekali, ?e se tohle stane a za??dili se podle toho. Pokud pot?ebujete v?c ?asu, po?k?me. M?me ale pokyny v?m ??ct…“ Odml?ela se. „M?m v?m ??ct, ?e v?s m?li velice r?di, ale va?e ?koly nepo?kaj?. Nen? ?as truchlit. V???… v??ili ve v?s a—“ Zarazila se, kdy? Kate tasila me?. „Kate,“ pronesla Sophia jemn?. „Taky m? to bol?, ale ona se n?m jen sna?? ??ct to, co n?m rodi?e ??ct nemohli.“ „J? to nechci sly?et,“ ?t?kla Kate. Sophia c?tila, jak moc ji to bol?, ale p?esto vid?la, jak Kate ustupuje, nap?imuje se a p?ipravuje na to, co p?ijde. „Tak dobr?. Ud?l?me to. ??m d??v za?neme, t?m d??v zabiju toho parchanta, kter? za tohle v?echno m??e.“ Roz?iluje se, aby nemusela c?tit nic jin?ho, poslal Lucas my?lenku Sophii. Sophia by si p??la, aby to bylo tak prost?. P?edpokl?dala, ?e se Kate roz?iluje kv?li tomu, ?e v Dom? necht?n?ch byly city pova?ov?ny za slabost, kterou v?dy n?kdo vyu?il. A kdy? nebylo mo?n? c?tit nic jin?ho, byl vtek dobrou volbou. „U? jsme provedli p??pravy,“ pronesla Aia. „Pokud jste p?ipraven? vyrazit—“ „Jsme,“ ?t?kla Kate. O?ividn? nehodlala d?l debatovat. Sophia si ??ste?n? p??la, aby tam mohli z?stat a pod?let se na poh?bu nebo jak?mkoli jin?m ritu?lu, kter? m?l n?sledovat, ale v?d?la, ?e Kate tam nez?stane. Nav?c, podle sd?len?, kter? jim rodi?e zanechali, se zd?lo, ?e nesm?j? ztr?cet ?as. A? se ve sv?t? d?lo cokoli, zd?lo se, ?e musej? jednat rychle, a? u? se c?tili jakkoli. Poh?eb va?ich rodi?? bude velice uctiv?, poslala j? Aia my?lenku. Sophii to p?ekvapilo. „Ty vl?dne? magi??“ zeptala se. „Samoz?ejm?,“ p?ik?vla Aia. „Tohle je Zapomenut? m?sto. Pros?m, n?sledujte m? v?ichni k br?n?.“ Oto?ila se a Sophia se vydala za n?. Sienne vyrazila vedle n?. Sophia ji pohladila a sna?ila se p?itom potla?it vzlyky, kter? se j? draly do hrdla. Musela b?t siln?. Kv?li svoj? sest?e, kv?li bratrovi i kv?li cel?mu sv?tu. Hlavn? nezapome?, ?e i my jsme tu pro tebe, upozornil ji Lucas. „Jen?e ne na dlouho,“ pronesla Sophia a ta slova ji bolela skoro stejn? jako ztr?ta rodi??. Putovali spolu, aby na?li Zapomenut? m?sto a te? se zase museli rozd?lit a naj?t t?i z?kladn? kameny. Sophia n?sledovala Aiu skrz m?sto a? k m?stu, kde st?la br?na. Cestu te? lemovali stoj?c? lid? se sklon?n?mi hlavami. V?ichni se tv??ili zdrcen?, jako by sly?eli zpr?vu o smrti Sophiin?ch rodi?? a hluboce se jich dotkla. „Alespo?, ?e se spole?n? vr?t?me do Morgassy,“ ?ekl Lucas. Aia zavrt?la hlavou. „Br?na n?s dostane tam, kam se pot?ebujeme dostat. Nen? ?as.“ Lucasova ruka na Sophiin? rameni bylo to jedin?, co j? te? br?nilo propuknout v pl??. Chv?li j? trvalo si uv?domit, co Aia ?ekla. „N?s?“ nech?pala. Aia p?ik?vla a z davu vystoupilo n?kolik lid?. Bylo jich celkem jeden?ct, mu?i i ?eny a v?ichni na sob? m?li zbroje, kter? p?sobily podivn? starom?dn?. Zlat? z??ily ve slune?n?m sv?tle. V?echny postavy byly zbrojemi dokonale chr?n?n? a v?ichni m?li r?zn? zbran?. Jako by si ka?d? z nich vzal tu, se kterou byl nejzku?en?j??. N?kte?? m?li kop? a zahnut? me?e, jin? zas me?e rovn?, vrhac? no?e a kovov? hole. P?ekvapiv? ale nikdo nem?l mu?ketu nebo luk. Jedna postava p?inesla dal?? kus zlat? zbroje. Tu si na sebe obl?kla Aia, tak?e byla stejn? dob?e chr?n?n? jako v?ichni ostatn?. V ruce te? sv?rala oboustrann? kop?. „Va?i rodi?e n?m ?ekli, co se d?je ve sv?t?,“ ozn?mila Aia. „Na?li se lid?, podle kter?ch se n?s to nijak net?k?, ale n?kter? ud?losti jsou tak v?znamn?, ?e se jejich ozv?ny donesou i sem.“ Pronesla to tak hlasit?, a? m?la Sophia pocit, ?e to ??k? i kv?li n?kter?m lidem v davu. Aia se uklonila. „Na?e dvan?ctka je nejsiln?j?? z cel?ho Zapomenut?ho m?sta. Jsme v?le?n?ci a v?ichni vl?dneme magi?. Jsme ti k slu?b?m, Sophie. Ud?l?me, co budeme muset, abychom t? ochr?nili.“ Sophia si nebyla jist?, co si o tom myslet. D?lo se toho a? moc a a? p??li? rychle. Aia j? polo?ila ruku na rameno. „Nemus?? ??kat nic. Rozlu? se se sv?mi sourozenci. J? p?iprav?m br?nu.“ Sophia se obr?tila k Lucasovi a Kate. „J?… tohle jsem v??n? ne?ekala,“ ?ekla. „Nechci o v?s p?ij?t. Ne te?.“ „Takhle je to po??d,“ ?ekla Kate. „Sv?t n?s neust?le odd?luje.“ „Zase se ale shled?me,“ sl?bil jim Lucas. „U? jednou jsem v?s na?el a dok??u to zas. P?jdu na m?sto du?e a Kate z?sk? zp?tky svoji s?lu na m?st? st?n?. Zvl?dneme to.“ Objal Sophii a pak Kate, ka?dou z nich dr?el v objet? n?kolik chvil. „M?? p?ipravenou br?nu,“ upozornila ho Aia a Lucas vykro?il. Sophia c?tila jeho napjat? nervy i z?rmutek. Sou?asn? z n?j ale c?tila pot?ebu ud?lat v?e, co se od n?j ??d?. Pak ud?lal Lucas dal?? krok a byl pry?. „Pro tebe bude p?ipraven? za okam?ik,“ ?ekla Aia Kate. Ta neodpov?d?la. „Kate,“ vydechla Sophia a vzala sestru za ruce. „Jsi v po??dku?“ „Ne, nejsem v po??dku,“ odpov?d?la Kate. „Moji rodi?e jsou mrtv?, Will je mrtv? a te? mus?m na n?jakou pitomou v?pravu, abych zastavila zlo, kter? se chyst? zab?t cel? kr?lovstv? a j? chci, aby to skon?ilo!“ „Nemus?? to d?lat,“ ?ekla Sophia. „M??e? z?stat tady nebo j?t se mnou—“ „Ne,“ zavrt?la Kate hlavou. „Mus?m to ud?lat. Chci b?t u?ite?n? a jsou lid?, kter? mus?m zab?t za to, co ud?lali!“ Zad?vala se na Aiu a ta skoro ani nestihla p?ik?vnout, kdy? Kate prosko?ila br?nou. Sophia z?stala sama. „Br?na n?s dostane do Morgassy,“ ?ekla Aia. „A? bude? p?ipraven?, vyraz?me a najdeme z?kladn? k?men ohn?, kter? byl odnesen z na?eho m?sta.“ P?ipraven?. Kdy bude p?ipraven? opustit m?sto, kde zem?eli jej? rodi?e? Kdy bude p?ipraven? na cokoli z toho, co ji ?ekalo? Od chv?le, kdy to v?echno za?alo, m?la pocit, jako by nic nest?hala, jako by j? v?e doch?zelo a? se zpo?d?n?m. Jen?e jedin? zp?sob, jak se vr?tit ke sv?mu d?t?ti, byl tohle v?e dokon?it. Musela v Morgasse naj?t z?kladn? k?men ohn? a zajistit tak pro svoji dceru bezpe?n? sv?t. Zad?vala se na Sienne. „Jsi p?ipraven??“ zeptala se lesn? ko?ky, kter? se j? m?sto odpov?di ot?ela o nohy. „J? asi jsem.“ Vykro?ila k br?n?. Vid?la skrz ni n?co, co vypadalo jako morgassk? tr?i?t?. V jednom jeho kout? dokonce vid?la pov?domou tv?? obchodn?ka N’Ka. „Jakmile projde?, budeme t? n?sledovat,“ sl?bila j? Aia. Sophia je?t? chvilku nehnut? st?la a pak pro?la br?nou do slune?n?ch paprsk? Morgassy. Okam?it? se k n? up?ely tucty p?r? o??. Sienne, kter? ?la po jej?m boku, p?itahovala dal?? pohledy. P?esto bylo snadn? odhadnout, kdy z br?ny vy?el tucet v?le?n?k? v duhov?ch zbroj?ch, proto?e v?ichni kolem otev?eli p?ekvapen? ?sta a Sophia c?tila jejich p?ekvapen?. Ohl?dla se a vid?la, ?e br?na zmizela z dohledu. Jej? oblouk se zat?epotal a vypa?il se jako fata morg?na. Sophia to trochu o?ek?vala. Ka?dop?dn? na tom nez?le?elo. Z?le?elo jen na tom, aby se vr?tila k dce?i. Nejd??v ale musela naj?t z?kladn? k?men. Sophia proch?zela tr?i?t?m. Sledovala p?itom pov?dom? my?lenky, dokud nenarazila na obchodn?ka N’Ka. Ten te? urychlen? sb?ral mince a sna?il se je nacpat do m??ce. Zd?lo se, ?e p?em??l?, jak rychle se odsud zvl?dne dostat. „Nejvy??? obchodn?ku N’Ka,“ pozdravila ho Sophia, „r?da t? zase vid?m.“ „J? tebe taky, kr?lovno Sophie,“ ?ekl s nep?esv?d?iv?m ?sm?vem. „Zvl???, kdy? pot?ebuji tvoji pomoc,“ pokra?ovala Sophia. „Vezmi m? ke kr?li Akarovi. Hned.“ KAPITOLA OSM? Sophia p?edpokl?dala, ?e nal?hav? ?e? nejvy???ho obchodn?ka N’Ka sice m?la vliv na pal?cov? str??e i na to, jak rychle ustoupily, ale v?t?? vliv z?ejm? m?ly postavy ve zlat? zbroji, kter? ji doprov?zely. Na ka?d?m kroku si je v?echny prohl??eli slou??c? a zd?lo se, ?e p?em??lej?, co se to d?je. Vzduchem se nesl vzru?en? ?epot. „Sly?eli legendy o v?le?n?c?ch ze Zapomenut?ho m?sta,“ zamumlala Aia. „Mysl? si, ?e n?? p??chod znamen? jejich svobodu a p?d kr?le Akara.“ „Nejsem tu, abych odstartovala revoluci,“ ?ekla Sophia. Prsty pohladila Sienninu srst. „Budeme se br?nit, pokud na n?s za?to??, ale nic jin?ho.“ „N?kte?? z nich si mysl?, ?e tohle bylo p?edur?eno,“ upozornila ji Aia. Sophia zavrt?la hlavou. „V?dy z?le?? na na?ich rozhodnut?ch. Poj?me, N’Ka z?sk?v? n?skok.“ Pochodovali pal?cem, a? do?li do tr?nn?ho s?lu, na kter? si Sophia pamatovala z minula. Kdy? se ale rozhl?dla, ztuhla. Na k?lech tam byla nara?en? t?la. N?kter? z nich z?ejm? ?erstv?, proto?e se st?le pohybovala. Lid? um?rali Sophii p??mo p?ed o?ima. Nedok?zali u? k?i?et o pomoc, ale Sophia st?le v duchu sly?ela jejich postupn? vyhas?naj?c? prosby. Vyprch?valy stejn? jako jejich ?ivoty. Nejhor?? na tom bylo, ?e Sophia ty lidi na k?lech znala. Vid?la jejich obli?eje a c?tila jejich my?lenky u? d??v – cestou do Zapomenut?ho m?sta. To ale ned?valo smysl. V?dy? to bylo jen n?kolik hodin. Na obou stran?ch br?ny plyne ?as jinou rychlost?, poslala j? Aia my?lenku. Je to d?le, ne? si mysl??. I tak se ale museli v?ichni obr?tit na cestu zp?t hned, co zjistili, ?e je Sophia a jej? sourozenci opustili. A jejich odm?nou za to, ?e se vr?tili, bylo… tohle. Tolik jich tu zem?elo. Sophia vid?la p?ekladatelku Lani, jak stoj? mezi dv?ma str??n?mi a ?ek?, a? ji naraz? na dal?? k?l. Zd?lo se, ?e je posledn? na?ivu. Kr?l Akar sed?l uprost?ed a vypadalo to, ?e si tu krutost vychutn?v?. Sophia posmutn?la. Uv?domila si, ?e ho ?patn? odhadla. „Podvedl jsi m?,“ ?ekla a p?edstoupila p?ed n?j. Ve chv?li, kdy do s?lu vstoupil tucet v?le?n?k? v duhov?ch zbroj?ch, vyno?ili se ze v?ech kout? m?stnosti voj?ci s kop?mi a mu?ketami. Muselo jich b?t snad t?icet. Rozhodn? dost na to, aby p?emohli tucet v?le?n?k?. Kr?l Akar promluvil a Aia jeho slova tlumo?ila. „Chr?nil jsem sv? kr?lovstv?,“ pronesl kr?l Akar. „J? jsem zdej?? kr?l a ty sis myslela, ?e m??e? jen tak p?ij?t a vz?t si, co se ti zamane?“ „Pro? jsi zabil v?echny ty lidi?“ obo?ila se na n?j Sophia. Pokynula p?itom rukou k p?ehl?dce mrtvol na k?lech kolem tr?nn?ho s?lu. „Byli to tv? poddan?.“ „Jak jsi ?ekla, byli moji a zklamali mne,“ pronesl kr?l Akar Ain?m prost?ednictv?m. „M?li ti zabr?nit v tom, aby ses toulala kolem. M?li ti uk?zat trosky Zapomenut?ho m?sta a postarat se, ?e nic neukradne?.“ „Ty jsi mi ani necht?l uk?zat skute?n? Zapomenut? m?sto, ?e?“ obo?ila se na n?j Sophia. „Nev?m, jestli v?bec tu??, kde to m?sto je,“ upozornila ji Aia. „Nebyl to tenhle kr?l, kter? n?m sebral z?kladn? k?men. Mo?n? to byl jeden z jeho p?edk?. Hodlal ti uk?zat m?sto, kde st?valo obchodn? m?ste?ko p?ed jednou z na?ich star?ch bran. Nejsp?? by tvrdil, ?e to je ono.“ „Co ty v?? o Zapomenut?m m?st? na?eho kr?lovstv??“ obo?il se na ni kr?l Akar. Na to odpov?d?la Sophia. „Aia a ostatn? z n?j poch?zej?. Z m?sta, kde se ukr?vali moji rodi?e. Pokou?el ses m? zastavit na ka?d?m kroku, kr?li Akare. Pokou?el ses zap?rat, pokou?el ses m? sv?st na scest?, ?pehoval jsi m?. Byla jsem ochotn? ti to odpustit, proto?e jsem si myslela, ?e ti opravdu z?le?? na tv?m kr?lovstv?. Ale tohle?“ Obr?tila svoji pozornost zp?tky k mrtv?m. Nedok?zala si p?edstavit, jak? vl?dce tohle mohl ud?lat sv?m poddan?m a to, ?e to v?e ud?lal p??mo v tr?nn?m s?le, ?e si to z?ejm? u??val, bylo je?t? hor??. Opravdu ho Sophia odhadla tak ?patn?? Kr?l Akar ?ekl n?co, co zp?sobilo, ?e se Aia odml?ela. „J? jsem tu kr?l. Nikdo nen? v?? ne? j?. Nikdo nerozhoduje o ?ivot? a smrti tak jako j?. Dosadili m? bohov?! Kdo jsi, abys m? soudila?“ Sophia chv?li ml?ela a cht?la diplomaticky vyjedn?vat. Tohle byla ciz? zem? s jin?mi oby?eji. „J? jsem kr?lovna sv?ho kr?lovstv?,“ ?ekla. „Nechci, aby mezi na?imi zem?mi panovalo n?co jin?ho ne? p??telstv?. M??eme si toho vz?jemn? hodn? nab?dnout.“ „Mo?n?,“ odv?til kr?l Akar. Nebylo to moc, ale alespo? n?jak? za??tek. „R?da bych, abys s t?mhle p?estal. Ud?lej p??telsk? gesto,“ dodala Sophia a ?ekala, a? to Aia p?elo??. „Tvoji lid? t? nezklamali. Se sourozenci jsme jim utekli. Nen? lehk? n?s zastavit.“ „Sly?el jsem, co jste cestou ud?lali,“ p?ik?vl kr?l Akar. „P?ipad? mi to sm??n?. Tvrd??, ?e jste na?li Zapomenut? m?sto?“ „Skute?n? Zapomenut? m?sto,“ pronesla Sophia a pamatovala na to, co j? ?ekla Aia. „A na?la jsi svoje rodi?e?“ zeptal se Ain?m prost?ednictv?m. P?i t?ch slovech uc?tila Sophia bolest. V?echno to bylo p??li? ?erstv?. Zem?eli teprve ned?vno. Sophia si p??la, aby s nimi mohla z?stat d?le, aby je mohla uctiv? poh?b?t. Uct?? je t?m, co tu d?l??, poslala j? Aia my?lenku. „Moji rodi?e zem?eli, kdy? jsem byla ve m?st?,“ odpov?d?la Sophia. „To m? mrz?,“ prohl?sil kr?l Akar. Sophia pochybovala, ?e to mysl? up??mn?. „Je?t? p?edt?m n?m ale dali ?kol,“ pokra?ovala Sophia. „?ekli n?m, ?e se bl??? velk? zlo a abychom se p?ed n?m uchr?nili, mus?me z?skat p?t kamen? ze s?dla jejich prvk?. Zapomenut? m?sto kdysi ukr?valo z?kladn? k?men ohn?, ale ten je pr? te? ve tv?ch ruk?ch.“ Êîíåö îçíàêîìèòåëüíîãî ôðàãìåíòà. Òåêñò ïðåäîñòàâëåí ÎÎÎ «ËèòÐåñ». Ïðî÷èòàéòå ýòó êíèãó öåëèêîì, êóïèâ ïîëíóþ ëåãàëüíóþ âåðñèþ (https://www.litres.ru/pages/biblio_book/?art=51923314&lfrom=688855901) íà ËèòÐåñ. Áåçîïàñíî îïëàòèòü êíèãó ìîæíî áàíêîâñêîé êàðòîé Visa, MasterCard, Maestro, ñî ñ÷åòà ìîáèëüíîãî òåëåôîíà, ñ ïëàòåæíîãî òåðìèíàëà, â ñàëîíå ÌÒÑ èëè Ñâÿçíîé, ÷åðåç PayPal, WebMoney, ßíäåêñ.Äåíüãè, QIWI Êîøåëåê, áîíóñíûìè êàðòàìè èëè äðóãèì óäîáíûì Âàì ñïîñîáîì.
Íàø ëèòåðàòóðíûé æóðíàë Ëó÷øåå ìåñòî äëÿ ðàçìåùåíèÿ ñâîèõ ïðîèçâåäåíèé ìîëîäûìè àâòîðàìè, ïîýòàìè; äëÿ ðåàëèçàöèè ñâîèõ òâîð÷åñêèõ èäåé è äëÿ òîãî, ÷òîáû âàøè ïðîèçâåäåíèÿ ñòàëè ïîïóëÿðíûìè è ÷èòàåìûìè. Åñëè âû, íåèçâåñòíûé ñîâðåìåííûé ïîýò èëè çàèíòåðåñîâàííûé ÷èòàòåëü - Âàñ æä¸ò íàø ëèòåðàòóðíûé æóðíàë.