Je?t? ne? mus?

Je?t? ne? mus? Blake Pierce Blake Pierce, autor bestsellerov?ho rom?nu NAV?DY PRY? (v?ce ne? 900 p?tihv?zdi?kov?ch hodnocen?), p?in??? knihu ?. 5 ve vzru?uj?c? s?rii Z?hady Mackenzie White.V JE?T? NE? MUS? (Z?hady Mackenzie White – Kniha 5), je speci?ln? agentka FBI Mackenzie Whiteov? povol?na k ?e?en? p??padu, s jak?m se je?t? nikdy p?edt?m nesetkala: ob?? nen? mu? nebo ?ena, n?br? rovnou p?r.Jenom za posledn? m?s?c je to ji? t?et? p?r, jen? byl nalezen ve sv?m domov? bez zn?mek ?ivota. Mackenzie se ve jm?nu FBI sna?? dop?trat, kdo by mohl m?t z?jem na ?mrt?ch ??astn? sezdan?ch p?r?, a dost?v? se p?itom do pon?kud zneklid?uj?c?ho prost?ed? podsv?t?. Rychle se mus? nau?it, ?e za b?le nat?en?mi ploty hezk?ch p?edm?stsk?ch domk? nen? v?echno v?dy takov?, jak se to jev? – a ?e i ty nejspokojen?j?? domovy maj? sv? temn? z?kout?.  Jej? p?tr?n? se vyost?uje a p?er?st? ve smrteln? nebezpe?nou hru na ko?ku a na my?. Mackenzie, je? st?le je?t? nedok?zala p?ij?t na kloub vra?d? vlastn?ho otce, si uv?domuje, ?e tentokr?t zab?edla mo?n? a? p??li? hluboko – a ?e vrah, kter?ho hled?, by mohl b?t jedn?m z t?ch nejhor??: zcela zdrav? a norm?ln? ?lov?k. Temn? psychologick? thriller JE?T? NE? MUS? je knihou ?. 5 ve vzru?uj?c? nov? s?rii – s obl?benou novou hrdinkou – kter? v?s donut? obracet str?nky dlouho do noci. Kniha 6 v s?rii Z?hady Mackenzie White bude rovn?? brzy k dispozici. Dal?? dostupn? kniha od Blakea Pierce je NAV?DY PRY? (Z?hady Riley Paige – Kniha 1), bestseller s v?ce ne? 900 p?tihv?zdi?kov?mi hodnocen?mi – a nav?c zcela zdarma! JE?T? NE? MUS? (Z?HADY MACKENZIE WHITE—KNIHA 5) B L A K E P I E R C E Blake Pierce Blake Pierce je autorem mysteri?zn? s?rie bestseller? RILEY PAGE, v n?? dosud vy?lo patn?ct knih (a vych?zej? dal??). Blake Pierce je rovn?? autorem mysteri?zn? s?rie MACKENZIE WHITE, kter? sest?v? z dev?ti knih (a vych?zej? dal??); mysteri?zn? s?rie AVERY BLACK, je? se skl?d? ze ?esti knih; mysteri?zn? s?rie KERI LOCKE o p?ti knih?ch; mysteri?zn? s?rie STVO?EN? RILEY PAIGEOV?, v n?? zat?m vy?ly t?i knihy (a vych?zej? dal??); mysteri?zn? s?rie KATE WISE, ve kter? byly dosud publikov?ny dv? knihy (a vych?zej? dal??); psychologick?ch mysteri?zn?ch thriller? CHLOE FINE, kter? zat?m vy?ly t?i (a vych?zej? dal??); a s?rie psychologick?ch thriller? JESSIE HUNT, sest?vaj?c? ze t?? knih (a vych?zej? dal??). Jako zan?cen? ?ten?? a celo?ivotn? fanou?ek mysteri?zn?ho ??nru a thriller? od V?s Blake moc r?d usly??, nev?hejte proto, nav?tivte www.blakepierceauthor.com (http://www.blakepierceauthor.com), zjist?te v?ce a z?sta?te v kontaktu. Copyright © 2017 Blake Pierce. V?echna pr?va vyhrazena. Mimo povolen? U.S. Copyright Act of 1976, ??dn? ??st t?to publikace nesm? b?t reprodukov?na, distribuov?na nebo p?ev?d?na do jak?koliv formy nebo jak?mkoliv zp?sobem, nebo ulo?ena v datab?zi ?i ?schovn?m syst?mu, bez p?edchoz?ho povolen? od autora. Tato e-kniha je licencov?na pouze pro va?e osobn? pou?it?. Nesm? b?t p?eprod?na nebo darov?na dal??m lidem. Pokud ji chcete sd?let s dal?? osobou, zakupte pros?m dal?? licenci pro ka?d?ho p??jemce. Pokud ?tete tuto knihu a nezakoupili jste ji, nebo nebyla zakoupena pro v?s, vra?te ji, pros?m, a po?i?te si vlastn? kopii. D?kujeme, ?e respektujete n?ro?nou pr?ci autora. Obsah t?to knihy je fikce. Jm?na, postavy, firmy, organizace, m?sta, ud?losti a incidenty jsou d?lem autorovy p?edstavivosti nebo jsou pou?ity fiktivn?. Jak?koliv podobnost se skute?n?mi osobami, a? u? ?iv?mi nebo mrtv?mi, je pouze n?hodn?. Obr?zek na p?ebalu knihy je Copyright Kichigin, pou?it? pod licenc? z Shutterstock.com. KNIHY OD BLAKA PIERCE S?RIE PSYCHOLOGICK?CH THRILLER? JESSIE HUNT DOKONAL? MAN?ELKA (kniha ?. 1) DOKONAL? BLOK (kniha ?. 2) DOKONAL? D?M (kniha ?. 3) S?RIE PSYCHOLOGICK?CH THRILLER? CHLOE FINE ST?NY MINULOSTI (kniha ?. 1) MYSTERI?ZN? S?RIE KATE WISE KDYBY TO V?D?LA (kniha ?.1) KDYBY TO VID?LA (kniha ?.2) S?RIE STVO?EN? RILEY PAIGEOV? SLEDOVAN? (kniha ?. 1) ?EK?N? (kniha ?. 2) V?BEN? (kniha ?. 3) MYSTERY S?RIE RILEY PAIGEOV? NAV?DY PRY? (kniha ?. 1) POSEDLOST (kniha ?. 2) TOU?EN? (kniha ?. 3) V?BEN? (kniha ?. 4) PRON?SLEDOV?N? (kniha ?. 5) SOU?EN? (kniha ?. 6) OPU?T?N? (kniha ?. 7) CHLADN? (kniha ?. 8) SLEDOVAN? (kniha ?. 9) ZTRACEN? (kniha ?. 10) POH?BEN? (kniha ?. 11) MACKENZIE WHITE MYSTERY S?RIE JE?T? NE? ZABIJE (kniha ?. 1) JE?T? NE? SPAT?? (kniha ?. 2) JE?T? NE? PO?EHN? (kniha ?. 3) JE?T? NE? VEZME (kniha ?. 4) JE?T? NE? MUS? (kniha ?. 5) JE?T? NE? POC?T? (kniha ?. 6) OBSAH PROLOG (#u15c42c02-55d3-5779-bcb0-a1db83ba3879) KAPITOLA JEDNA (#uad0b8f37-3089-54c5-8bd5-71383a327ff6) KAPITOLA DVA (#ubba99100-eca6-5da6-b2ac-d6e9f437be03) KAPITOLA T?I (#u15227c5a-f271-5faa-a757-816eb230bc81) KAPITOLA ?TY?I (#ubb314b0e-d583-5c50-a0a7-5351171c7f7f) KAPITOLA P?T (#ud86cbad8-af9c-5325-a60b-4cdafee23751) KAPITOLA ?EST (#u96effc9b-8ac5-58d1-a401-16dc20e7b3db) KAPITOLA SEDM (#ue1fbcf67-32c1-56fa-b622-ff08b7256a4b) KAPITOLA OSM (#litres_trial_promo) KAPITOLA DEV?T (#litres_trial_promo) KAPITOLA DESET (#litres_trial_promo) KAPITOLA JEDEN?CT (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAN?CT (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IN?CT (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?TRN?CT (#litres_trial_promo) KAPITOLA PATN?CT (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?ESTN?CT (#litres_trial_promo) KAPITOLA SEDMN?CT (#litres_trial_promo) KAPITOLA OSMN?CT (#litres_trial_promo) KAPITOLA DEVATEN?CT (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVACET (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVACET JEDNA (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVACET DVA (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVACET T?I (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVACET ?TY?I (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVACET P?T (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVACET ?EST (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVACET SEDM (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVACET OSM (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVACET DEV?T (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?ICET (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?ICET JEDNA (#litres_trial_promo) PROLOG Joey Nestler v?d?l, ?e z n?j jednoho dne bude skv?l? polda. Jeho t?ta byl polda, stejn? jako jeho d?de?ek. Joeyho d?de?ek byl dokonce roku 1968 post?elen do hrudn?ku a musel odej?t do p?ed?asn?ho d?chodu. B?t policistou m?l Joey v krvi, a p?esto?e m?l teprve dvacet osm let a dost?val sam? mizern? ?koly, v?d?l, ?e se jednoho dne dostane a? na vrchol. Dnes to ale nebude. P?id?lili mu dal?? z t?ch stupidn?ch sledova?ek – prost? pod?adnou pr?ci. V?d?l tak?, ?e nejm?? dal??ch ?est m?s?c? bude dost?vat takov?to na hovno ?koly. Byl s t?m ale sm??en?. Je?d?n? po Miami v policejn?m aut? b?hem pozdn?ho jara bylo v?cem?n? za odm?nu. Po?as? bylo st?le hez?? a d?my za??naly nosit kr?tk? ?ortky a plavky, co? mohl mnohem snadn?ji sledovat a u??vat si p?i pln?n? pod?adn?ch ?kol?. K vyhled?v?n? kr?sek v ulic?ch se vr?t?, hned jak dokon?? nej?erstv?j?? ?kol. Zaparkoval p?ed n?bl m?stsk?mi domy, v bloku ok?zale or?movan?m dob?e udr?ovan?mi palmami. P??li? s vystupov?n?m z auta nesp?chal, o?ek?val, ?e bude op?t sv?dkem jedn? z mnoha dom?c?ch h?dek. I tak si ale musel p?iznat, ?e v n?m detaily ?kolu vzbudily zv?davost. N?jak? ?ena toho r?na zavolala na okrsek, ?e jej? sestra nebere telefon, ani neodpov?d? na emaily. B??n? by to nevzbudilo ??dnou pozornost, pak ale policist?m vyb?hla ze syst?mu sest?ina adresa, kter? byla hned vedle domu, ze kter?ho si n?kdo p?edchoz? noc st??oval na hluk. Podle v?eho celou noc velmi hlasit? ?t?kal pes. Telefon nikdo nebral a na klep?n? na dve?e s ??dost?, aby u? byl kone?n? klid, tak? nikdo nereagoval. Policie pak ?en? zavolala zp?t, aby se j? na sestru p?eptala a ?ena jim potvrdila, ?e sestra samoz?ejm? psa m?. A te? jsem tu j?, pomyslel si Joey, kdy? ?lapal schody k hlavn?m dve??m. Stihl se zastavit u dom?c?ho pro kl??e, co? u? samo o sob? d?lalo tento ?kol o malinko zaj?mav?j??m, ne? jeho b??n? p?id?len?. St?le se ale c?til nevyu?it? a pon?kud hloup?, kdy? zaklepal na dve?e. S t?m, co o p??padu v?d?l, se ani nedivil, ?e nikdo neodpov?d?. Klepal znovu a znovu a c?til, jak se mu na slun??ku pod ?epic? pot? vlasy. Po dvou minut?ch st?le ??dn? odpov??. Nebyl p?ekvapen?. Vzal kl?? a odemkl si dve?e. Trochu je pootev?el a zak?i?el dovnit?. „Hal?, tady je d?stojn?k Nestler z policejn?ho odd?len? Miami. Vstupuji do domu a– “ P?ibli?uj?c? se ?t?kot mal?ho psa ho p?eru?il. Byl to Jack Russel teri?r, a i kdy? se sna?il p?sobit na cizince ve dve??ch v?hru?n?, byl tak? trochu vystra?en?. Jeho zadn? nohy se t??sly. „Hej k?mo,“ ?ekl Joey, kdy? vkro?il dovnit?, „kde m?? mamku a ta?ku?“ Mal? pes zak?u?el. Joey pokra?oval d?l do domu. Ud?lal dva kroky do mal?ho foyer a zam??il do ob?vac?ho pokoje, kde uc?til p???ern? puch. Pod?val se dol? na psa a zamra?il se. „Nikdo t? del?? dobu nevyven?il, vi??“ Pes sv?sil hlavu, jakoby perfektn? rozum?l ot?zce a styd?l se za to, co provedl. Joey vkro?il do ob?vac?ho pokoje a pokra?oval ve vol?n?. „Hal?, hled?m pana a pan? Kurtzovy. Znovu opakuji, tady je d?stojn?k Nestler z policejn?ho odd?len? Miami.“ Nedostal ??dnou odpov?? a byl si tak? jist?, ?e u? ??dnou nedostane. Proch?zel ob?vac?m pokojem a vid?l, ?e je netknut?. Pak ale vstoupil do navazuj?c? kuchyn? a musel si rukou zakr?t ?sta i nos. Kuchy? byla pr?v? t?m m?stem, ze kter?ho si pes ud?lal z?chod. Lou?i?ky mo?i byly v?ude po podlaze a p?ed chladni?kou byly dv? hrom?dky exkrement?. Pr?zdn? misky na vodu a ?r?dlo byly na druh? stran? kuchyn?. Proto?e bylo Nestlerovi psa l?to, naplnil mu misku vodou z kohoutku u d?ezu. Pes ihned za?al vodu hltav? chlemtat a Nestler mezit?m vy?el z kuchyn?. Vy?el po schodech, kter? vedly z ob?vac?ho pokoje p??mo nahoru. Kdy? vstoupil do horn? chodby, poc?til Joey Nestler poprv? ve sv? kari??e to, ?emu jeho otec ??kal policejn? instinkt. Ihned v?d?l, ?e tady naho?e nen? n?co v po??dku. Tu?il, ?e najde n?co zl?ho, n?co, co ne?ekal. C?til se pon?kud hloup?, i kdy? odjistil zbra? a proch?zel d?l chodbou. Minul koupelnu (kde tak? objevil kalu? ps? mo?i) a malou kancel??. V kancel??i byl trochu nepo??dek, ale ??dn? zn?mky nouze nebo jin? varovn? sign?ly. Na konci chodby byly otev?en? t?et? (a posledn?) dve?e, odhaluj?c? hlavn? lo?nici. Nestler se zastavil ve dve??ch a ztuhla v n?m krev. Z?ral dovnit? cel?ch p?t vte?in, ne? vstoupil. Mu? a ?ena – pravd?podobn? pan a pan? Kurtzovi – le?eli mrtv? na posteli. V?d?l, ?e nesp?, to kv?li mno?stv? krve na povle?en?, st?n?ch a koberci. Joey ud?lal dva kroky dovnit?, ale pak se zastavil. Tohle nebylo pro n?j. Pot?eboval zavolat posily, ne? bude moct j?t d?l. Krom? toho u? vid?l v?e, co pot?eboval z m?sta, kde pr?v? st?l. Pan Kurtz byl bodnut do hrudn?ku. Pan? Kurtzov? m?la hrdlo pro??znut? od ucha k uchu. Nikdy v ?ivot? nevid?l Joey takov? mno?stv? krve. Pohled na tu sc?nu mu t?m?? zp?sobil z?vra?. Vycouval z lo?nice a u? v?bec nemyslel na sv?ho t?tu a d?de?ka, nemyslel na to, jak skv?l?m poldou se jednoho dne cht?l st?t. Vyst?elil ven, t?m?? v mr?kot?ch se mu poda?ilo sej?t dol? schody a musel bojovat s t??kou nevolnost?. Kdy? ??tral po ramenn?m mikrofonu na sv? uniform?, vid?l, jak Jack Russel vyb?h? z domu, bylo mu to ale jedno. Zat?mco pak Nestler st?l se psem p?ed domem a p?ivol?val posily, pes ?t?kal na oblohu, jakoby to mohlo n?jak zvr?tit ten horor, kter? z?stal uvnit? domu. KAPITOLA JEDNA Mackenzie Whiteov? sed?la ve sv? k?ji a p?ej??d?la ukazov??kem po hran? vizitky. Byla to vizitka, na kterou byla fixovan? u? n?kolik m?s?c?, karti?ka, kter? byla jist?m zp?sobem spojena s jej? minulost?. P?esn?ji ?e?eno s vra?dou jej?ho otce. Vracela se k n?, kdykoliv uzav?ela p??pad a p?em??lela o tom, kdy u? si kone?n? dovol? vz?t si volno ze zam?stn?n? agentky. Cht?la se vr?tit do Nebrasky a pod?vat se na p??pad otcovy vra?dy zku?en?j??ma o?ima, kter? by ale nebyly omezeny mentalitou FBI. Pr?ce ji posledn? dobou spalovala a s ka?d?m p??padem, kter? rozlouskla, bylo v?ben? z?hady obest?raj?c? jej?ho otce v?t??. Bylo u? tak siln?, ?e se p?i uzav?r?n? p??pad? c?tila st?le m?n? napln?n?. Ten posledn? byl p??pad dvou mu??, kte?? pl?novali, jak dostat kokain na jednu Baltimorskou st?edn? ?kolu. P??pad byl vy?e?en za t?i dny a b??el tak hladce, ?e v podstat? ani nep?ipom?nal pr?ci. Od t? doby, kdy p?i?la do Quantica, m?la sv?j velk? pod?l na v?znamn?ch p??padech a byla pravideln? povy?ov?na ve v?ru akce, z?kulisn?ch jedn?n? a ?nik? o vl?sek. Ztratila partnera, poda?ilo se j? na?tvat prakticky ka?d?ho ??fa, kter?ho kdy m?la a ud?lala si sv? vlastn? jm?no. Jedna v?c j? ale chyb?la – p??telstv?. Ano, byl tu samoz?ejm? Ellington, ale mezi nimi byla jak?si poka?en? chemie, se kterou byla mo?nost zalo?en? p??telsk?ho vztahu obt??n?. A nav?c se jej ofici?ln? vzdala. Odm?tl ji dvakr?t – poka?d? z jin?ho d?vodu – a ona u? ze sebe necht?la znovu d?lat blbce. ?pln? j? sta?il pracovn? vztah, kter? je jako vl?kno dr?el pospolu. Posledn?ch p?r t?dn? se tak? seznamovala s nov?m par??kem – nemotorn?m, zato horliv?m nov??kem jm?nem Lee Harrison. ??f mu sice p?id?loval hlavn? pap?rov?n?, neodkladn? z?le?itosti a v?zkum, ale odv?d?l opravdu skv?lou pr?ci. V?d?la, ?e ?editel McGrath dob?e vid?, jak si s tou z?plavou ?kol? vede. A opravdu, Harrison zat?m nad ka?d?m vyhr?val. Kdy? se pod?vala na vizitku, nejasn? na Harrisona pomyslela. P?i n?kolika p??le?itostech jej po??dala, aby vyp?tral cokoliv o firm? jm?nem Barkerovy staro?itnosti. A i kdy? na?el v pr?b?hu posledn?ch p?r m?s?c? mnohem v?ce stop ne? kdokoliv p?ed n?m, ??dn? z nich nevedla k??en?m sm?rem. Zat?mco o tom p?em??lela, usly?ela m?kk? kroky bl???c? se k jej? k?ji. Mackenzie zastr?ila nav?t?venku pod hromadu pap?r? vedle sv?ho notebooku a p?edst?rala, ?e si kontroluje emaily. „Hej, Whiteov?,“ zahlaholil zn?m? hlas. Ten chl?pek je tak dobr?, ?e m? sly??, jak o n?m p?em??l?m, pomyslela si. Oto?ila se i se ?idl? a uvid?la Harrisona, jak z?r? do jej? k?je. „??dn? Whiteov?“, ?ekla. „Jsem Mackenzie. Nebo Mac, pokud jsi dost odv??n?.“ Hloup? se zasm?l. U Harrisona bylo naprosto jasn?, ?e je?t? nep?i?el na to, jak s n? m? mluvit a v?bec, jak se k n? chovat. Ona s t?m ale byla spokojen?. Ob?as p?em??lela, jestli ho k n? McGrath nep?i?adil jako ob?asn?ho par??ka jen proto, aby si navykl, ?e si u? nikdy nebude jist?, jak si u koleg? stoj?. Pokud tomu bylo tak, byl to rozhodn? geni?ln? tah, pomyslela si. „Dobr? tedy… Mackenzie,“ ?ekl. „Cht?l jsem jen, abys v?d?la, ?e pr?v? kon?? v?slech dealer?, kter? jsme r?no zatkli. M?m se zeptat, jestli od nich pot?ebuje? je?t? n?jak? informace.“ „Ne, nic,“ odpov?d?la. Harrison pok?val hlavou, ale ne? ode?el, zamra?il se na ni tak, ?e u? to za??nala pova?ovat za jistou zna?ku pro tyhle p??le?itosti. „M??u se t? n?co zeptat?“ ?ekl. „Samoz?ejm?.“ „Jsi… v pohod?? C?t?? se dob?e? Vypad?? opravdu unaven?. Mo?n? tak trochu zarudl?.“ Mohla ho lehce za takovou pozn?mku po??ouchnout a po??dn? ho ztrapnit, ale rozhodla se, ?e to neud?l?. Byl to dobr? agent a ona necht?la b?t ten typ (sama t?m?? je?t? nov??ek), kter? d?l? pot??e nov?mu chl?pkovi. M?sto toho ?ekla: „Jo, jsem v pohod?. Jen posledn? dobou ?patn? sp?m.“ Harrison p?ik?vl. „Ch?pu,“ odpov?d?l. „Tak… hodn? ?t?st? s odpo?inkem.“ Ud?lil j? je?t? jedno zamra?en? a zmizel, pravd?podobn? ?e?it hromadu neodkladn?ch z?le?itost?, kterou na n?j navalil McGrath. Odtr?ena od nav?t?venky a bezpo?tu nevy?e?en?ch z?had, kter? p?edstavovala, si Mackenzie dovolila nechat to u? plavat. Vrhla se na emaily a vy??dila n?jak? pap?ry, kter? se j? za?aly hromadit na stole. Mnoho ?anc? pro??t tyto pon?kud m?n? atraktivn? chv?le zat?m nem?la, za co? byla r?da. Kdy? uprost?ed toho v?eho zazvonil telefon, dychtiv? po n?m hr?bla. Cokoliv, jen a? se dostanu od tohoto stolu. „Tady Mackenzie Whiteov?,“ ?ekla. „Whiteov?, tady McGrath.“ Dovolila jednomu kr?tk?mu ?sm?vu p?eb?hnout j? po tv??i. I kdy? byl pro ni McGrath hodn? daleko od toho, aby si ho obl?bila, v?d?la, ?e kdykoliv zavol? nebo p?ijde do jej? k?je, je to v?t?inou s n?jak?m nov?m ?kolem. Vypadalo to, ?e je to i tento p??pad. Mackenzie ani nedostala ?anci ??ct ahoj, ne? znovu za?al mluvit v jeho typick?m kulometn?m stylu komunikace. „Pot?ebuji v?s ihned ve sv? kancel??i,“ ?ekl. „A vezm?te s sebou Harrisona.“ A znovu nem?la Mackenzie ani ?anci zareagovat. Linka byla hluch?, je?t? ne? stihla ??ct jedin? slovo. Nevadilo j? to. Zd?lo se, ?e m? pro ni McGrath nov? p??pad. Mo?n? j? to zost?? mozek a poskytne posledn? moment jasn? mysli, ne? si d? pauzu a soust?ed? se na z?le?itosti spojen? se star?m p??padem jej?ho otce. S bublaj?c?m vzru?en?m, kter? ji postrkovalo kup?edu, vstala od stolu a vydala se naj?t Lee Harrisona. *** Sledov?n? toho, jak se Harrison v McGrathov? kancel??i chov?, byl pro Mackenzie skv?l? zp?sob relaxace. Kdy? na n? McGrath za?al mluvit, d?vala se na n?j, jak ztuhle sed? na okraji ?idle. Mlad?? agent byl zjevn? nerv?zn? a ochotn? splnit jak?koliv ?kol. Mackenzie v?d?la, ?e je perfekcionista a tak? ?e m? n?co, co je velmi bl?zk? fotografick? pam?ti. P?em?tala, jak? takov? pam?? m??e b?t – mo?n?, ?e jako houba, kter? nas?v? ka?d? slovo, kter? vyjde z McGrathov?ch ?st. P?ipom?n? mi trochu m?, pomyslela si, zat?mco se soust?edila i na McGratha. „M?m tu n?co pr?v? pro v?s dva,“ ?ekl McGrath. „V?era r?no n?s kontaktovala st?tn? policie z Miami a zapojila n?s do ?e?en? s?rie vra?d, kter? se tam staly. V obou p??padech ?lo o man?elsk? p?ry. Tak?e tu m?me ?ty?i t?la. Vra?dy byly brut?ln? s velk?m mno?stv?m krve a zat?m se zd?, ?e mezi nimi nen? jasn? spojitost. Brut?ln? styl zabit?, stejn? jako fakt, ?e ?lo o man?elsk? p?ry, zabit? v posteli, vedlo st?tn? policii k z?v?ru, ?e se jedn? o s?riov?ho vraha. Osobn? si mysl?m, ?e je velmi p?ed?asn? takov? z?v?ry d?lat.“ „Mysl?te si, ?e jde pouze o shodu okolnost??“ zeptala se Mackenzie. „Mysl?m, ?e je to jedna z mo?nost?, ano,“ ?ekl. „Po??dali n?s nicm?n? o pomoc a j? tam chci poslat v?s dva. Harrisone, pro v?s to bude skv?l? p??le?itost pod?vat se ven a vyzkou?et si pr?ci v ter?nu. Whiteov?, od v?s se o?ek?v?, ?e na n?j dohl?dnete, ale nebudete mu poru?n?kovat. Ch?pete?“ „Ano, pane,“ ?ekla na to Mackenzie. „Detaily a letenky v?m nech?m poslat b?hem hodiny. Nem??e to zabrat v?c ne? den nebo dva. N?jak? ot?zky?“ Mackenzie zavrt?la hlavou. Harrison sp??n? dodal „Ne, pane“ a Mackenzie vid?la, ?e d?l? v?e proto, aby udr?el sv? vzru?en? na uzd?. Nemohla mu to m?t za zl?, c?tila to tak?. Navzdory tomu, co si myslel McGrath, ona ji? tu?ila, ?e tento p??pad bude m?t hodn? daleko od b??n? rutiny. P?ry. To bylo pro ni nov?. Nemohla si pomoct, ale c?tila, ?e tento mal? „rutinn?“ p??pad bude mnohem, mnohem hor??. KAPITOLA DVA I kdy? si byla Mackenzie dob?e v?doma p?edsudk?, kter? panuj? ohledn? vl?dy, ?e j? v?e trv? moc dlouho, v?d?la tak?, ?e to obvykle neplat? pro FBI, pokud chce dostat sv? agenty na m?sto ?inu. Trvalo pouh?ch ?trn?ct hodin od pozv?n? do McGrathovy kancel??e, do okam?iku, kdy Mackenzie parkovala auto pronajat? z p?j?ovny p?ed ?adou m?stsk?ch dom? v Miami. Zaparkovala hned vedle policejn?ho cruiseru a v?imla si d?stojnice, kter? sed?la uvnit?. Vedle Mackenzie si na sedadle pasa??ra Harrison d?lal pozn?mky k p??padu. B?hem cesty byl v?t?inou potichu a Mackenzie velmi l?kalo nav?zat s n?m alespo? n?jakou konverzaci. Nedok?zala ??ct, jestli je Harrison nerv?zn? nebo ustra?en?, p??padn? od oboj?ho trochu. Ne? by jej ale nutila do toho, aby s n? mluvil, napadlo ji, ?e pro jeho rozvoj bude lep??, kdy? s?m vyleze ze sv? ulity – zvl??t? pokud McGrath pl?noval, ?e budou pracovat spolu i v dohledn? budoucnosti. Mackenzie zabralo kr?tkou chv?li, ne? si zopakovala v?e, co o p??padu v?. Zaklonila lehce hlavu, zav?ela o?i a nechala my?lenky b??et. Byla t?m?? posedl? detaily p??pad?, co? j? velmi uleh?ovalo, aby se pono?ila do vlastn? mysli a vyhled?vala v nich, jako by v hlav? m?la jakousi ment?ln? kartot?ku. Mrtv? p?r, co? samo o sob? p?in??? ot?zky. Pro? oba? Pro? ne jenom jeden? Mus? se tam porozhl?dnout, jestli se n?co nenach?z? t?eba jen o kousek jinde, ne? to m? b?t. Pokud tyto vra?dy poh?n? ??rlivost, provedl je asi n?kdo, kdo jim n?jak?m zp?sobem z?vid?l jejich ?ivoty. ??dn? n?siln? vniknut?; Kurtzovi v klidu pustili vraha d?l. Otev?ela o?i a pak i dve?e od auta. Na z?klad? toho, co o p??padu v?d?la, mohla zat?m pouze spekulovat. Nic ale nen? tak efektivn?, jako b?t osobn? na m?st? ?inu a trochu se porozhl?dnout. Harrison tak? vystoupil z auta a stoupl si vedle n?, do z???c?ho Miamsk?ho slunce. Ve vzduchu c?tila v?ni oce?nu, slanou a s jen velmi slab?mi stopami rybiny, co? v?bec nebylo nep??jemn?. Kdy? zav?eli dve?e od auta, d?stojnice sed?c? ve vedlej??m aut? vystoupila tak?. Mackenzie p?edpokl?dala, ?e to byla policistka, kter? dostala za ?kol se s nimi setkat. Odhadla ji asi na ?ty?icet, vypadala celkem hezky takov?m jednoduch?m zp?sobem, a jej? blond vlasy z??ily v paprsc?ch slunce. „Agenti Whiteov? a Harrison?“ zeptala se d?stojnice. „To jsme my,“ odpov?d?l Harrison. ?ena nab?dla ruku a p?edstavila se. „Jsem d?stojnice Dagneyov?,“ ?ekla. „Cokoliv budete pot?ebovat, obra?te se na mne. M?sto ?inu bylo ji? samoz?ejm? vyklizeno, m?m ale celou slo?ku s fotkami po??zen?mi je?t? za ?erstva.“ „D?ky,“ ?ekla Mackenzie. „Pro za??tek bych se r?da nejd??ve pod?vala dovnit?.“ „Jist?,“ ?ekla Dagneyov?, zat?mco kr??ela nahoru po schodech a vytahovala kl?? z kapsy. Odemkla dve?e a pokynula Mackenzie a Harrisonovi, aby ?li dovnit? p?ed n?. Mackenzie ihned uc?tila b?lidlo ?i n?jak? podobn? ?istic? prost?edek. Vzpomn?la si na zpr?vu o p??padu. Byl v n? zm?n?n pes, kter? byl v dom? zav?en? nejm?n? dva dny a n?kolikr?t byt pou?il jako toaletu. „To b?lidlo,“ ?ekl Harrison, „?istili jste t?m to, co ud?lal pes?“ „Ano,“ ?ekla Dagneyov?. „Museli jsme to ud?lat minulou noc. Zkou?eli jsme nechat v?e tak, jak to bylo, je?t? ne? vy dva doraz?te, ale ten puch byl prost?… byl nesnesiteln?.“ „To by m?lo b?t v po??dku,“ ?ekla Mackenzie. „Lo?nice je naho?e, spr?vn??“ Dagneyov? p?ik?vla a vedla je nahoru. „Jedin? v?c, kter? je jinak, je to, ?e jsme odvezli t?la a odstranili z postele povle?en?,“ vysv?tlovala. „Prost?radlo je st?le zde, le?? na podlaze na plastov? f?lii. Museli jsme jej sundat, jinak bychom z postele nedostali t?la. Krev byla… no v?ak uvid?te sami.“ Mackenzie post?ehla, ?e Harrison pon?kud zpomalil, aby st?l v bezpe?? za n?. N?sledovala Dagneyovou ke dve??m lo?nice, kde d?stojnice z?stala st?t a d?lala v?e proto, aby se nemusela pod?vat dovnit?. Kdy? u? byla Mackenzie uvnit? pokoje, vid?la, ?e nep?eh?n?la ani Dagneyov?, ani zpr?va o p??padu, kterou ?etla. Bylo tam opravdu hodn? krve – mnohem v?c, ne? kdy vid?la na jednom m?st? ?inu. A na jeden hrozn? moment zase st?la v pokoji v Nebrasce – v dom?, o kter?m v?d?la, ?e u? je te? opu?t?n?. St?la a d?vala se na krv? nas?klou postel, na kter? le?elo t?lo jej?ho otce. Zvuk Harrisonov?ch krok? pomalu se bl???c?ch za n? ji donutil vyt?epat ten obraz z hlavy. „Dobr??“ zeptala se ho. „Jo,“ odpov?d?l, i kdy? jeho hlas zn?l pon?kud nejist?. Mackenzie zaznamenala, ?e v?t?ina krve byla na posteli, jak ostatn? p?edpokl?dala. Prost?radlo, kter? bylo sund?no z postele a nata?eno na podlaze, bylo kdysi ?edob?l?. Te? bylo ale t?m?? pokryto zaschlou krv? v odst?nu ka?tanov? hn?di. Pomalu se p?ibl??ila k posteli, i kdy? si byla jist?, ?e u? zde ??dn? d?kazy nebudou. I kdyby tu zabij?k n?hodou zanechal vlas nebo cokoliv s jeho DNA, bylo by to poh?beno v zaschl? krvi. Prohl?dla si st??kance na zdi a na koberci. Zam??ila se zvl??t? na koberec a zkoumala v?echny skvrny, zda v n?kter? nerozezn? otisk boty. Mus? tu b?t n?jak? stopy, pomyslela si. Zab?t n?koho takov?m zp?sobem – a s takov?m mno?stv?m krve na jednom m?st? – musel by m?t vrah n?jakou i na sob?. Tak?e, i kdy? tady nejsou ??dn? stopy, mo?n? je n?jak? zatoulan? krev n?kde jinde v dom?, kde ji vrah mohl n?hodn? zanechat, kdy? odsud ut?kal. Nav?c, jak je mohl vrah oba dostat v posteli? Kdy? zabil jednoho, druh? by se ur?it? vzbudil. Bu? byl vrah tak rychl?, nebo sc?nu s t?ly v posteli nal??il a? po sp?ch?n? vra?dy. „To je ?urbes, co?“ ?ekl Harrison. „To teda jo,“ ?ekla Mackenzie. „?ekni mi… bez p?em??len?, vid?? tu n?co, co by mohlo b?t vod?tkem, stopou, nebo n?co, co bychom m?li prozkoumat do v?t?? hloubky?“ Zavrt?l hlavou, z?raje na postel. Souhlasn? p?ik?vla, proto?e v?d?la, ?e v?echna ta krev hled?n? d?kaz? prakticky znemo?n?. Dokonce si klekla na v?echny ?ty?i, jen aby se p?esv?d?ila, zda n?co nez?stalo pod postel?. Nena?la ale nic krom? p?ru pantofl? a star?ho alba s fotografiemi. Vyt?hla album a prolistovala jej. Na prvn?ch str?nk?ch byly fotky ze svatby, od nev?sty kr??ej?c? uli?kou ve velk?m kostele, a? po ??astn? p?r kr?jej?c? dort. Se zamra?en?m vr?tila album tam, kde jej vzala. Vr?tila se pak zp?t k Dagneyov?, st?le stoj?c? ve dve??ch z?dy do lo?nice. „?ekla jste, ?e m?te z?znamy s fotografiemi, spr?vn??“ „M?m. Dejte mi vte?inku a j? je v?echny p?inesu.“ Odpov?d?la rychle a s jistou nal?havost?, jasn? tou??c? se dostat zp?t do p??zem?. Kdy? byla Dagneyov? pry?, Harrison se vr?til do chodby. Ohl?dl se zp?t do lo?nice a hluboce vydechl. „Vid?la jsi n?kdy m?sto ?inu jako je tohle?“ „Nikdy s takov?m mno?stv?m krve,“ odpov?d?la. „Vid?la jsem o?kliv? sc?ny, ale tahle bude v seznamu hodn? naho?e… p??li? mnoho krve.“ Kdy? Mackenzie vych?zela z pokoje, Harrison vypadal, ?e nad t?m mus? hodn? p?em??let. Spolu pak zam??ili zp?t dol? a do ob?vac?ho pokoje ve?li, pr?v? kdy? se Dagneyov? vracela hlavn?mi dve?mi. Setkali se v m?st?, kde bar odd?loval kuchyni od ob?vac?ho pokoje. Dagneyov? polo?ila slo?ku na bar a Mackenzie ji ihned otev?ela. Prvn? obr?zek ukazoval tu samou postel, pokrytou krv?. Jen na n? le?ela dv? t?la – mu? a ?ena. Kurtzovi. Oba byli oble?eni v n??em, co Mackenzie pova?ovala za b??n? spac? ?bor. Pan Kurtz (podle z?znam? Josh) m?l na sob? tri?ko a boxerky. Pan? Kurtzov? (Julie) byla oble?ena v t?lku s ?zk?mi ram?nky a v kr?tk?ch ?ortk?ch. Bylo zde n?kolik variac? fotografi?, n?kter? z nich byly po??zeny tak bl?zko k t?l?m, ?e se i Mackenzie n?kolikr?t vyd?sila. Fotografie pro??znut?ho hrdla pan? Kurtzov? byla obzvl??t? ohavn?. „Ve zpr?v?ch jsem nena?la ??dnou identifikaci zbran?,“ ?ekla Mackenzie. „To proto, ?e je?t? nebyla ur?ena. V?ichni ale zat?m p?edpokl?daj?, ?e to byl n??.“ Hodn? velk? n??, to tedy, pomyslela si Mackenzie, kdy? se j? poda?ilo odtrhnout zrak od t?la pan? Kurtzov?. Vid?la, ?e i v okam?iku smrti se pan? Kurtzov? zd?nliv? natahovala po sv?m man?elovi. Jej? prav? ruka byla lehce p?ehozena p?es jeho stehno. Bylo na tom n?co sladk?ho, ale z?rove? j? to trochu l?malo srdce. „A co prvn? p?r, kter? byl zabit?“ zeptala se Mackenzie. „ To byli Sterlingovi,“ ?ekla Dagneyov?, kdy? vytahovala n?kolik fotografi? a str?nek pap?ru z rubu slo?ky. Mackenzie se pod?vala na fotky a uvid?la sc?nu podobnou t?, kterou vid?la na p?edchoz?ch fotografi?ch a samoz?ejm? naho?e v pokoji. P?r le??c? v posteli, v?ude krev. Jedin? rozd?l byl v tom, ?e u Sterlingov?ch ?el man?el bu?to sp?t nah?, nebo mu oble?en? sundal vrah. Sc?ny jsou si p??li? podobn?, pomyslela si Mackenzie. Skoro, jako by byly naaran?ovan?. Porovn?vala fotografie Kurtzov?ch a Sterlingov?ch a hledala shody. Odvaha a ?ist? ?mysl zab?t najednou dva lidi – a takov?m brut?ln?m zp?sobem. Toho chl?pka mus? n?co neuv??iteln? poh?n?t. Je siln? motivovan?. A zjevn? se nebr?n? extr?mn?mu n?sil?. „Opravte m?, jestli se m?l?m,“ ?ekla Mackenzie, „ale policie v Miami pracuje s p?edpokladem, ?e to byla rutinn? nez?konn? vniknut?, spr?vn??“ „No, nejd??ve tomu tak bylo,“ ?ekla Dagneyov?. „Ale podle toho, co v?me, zde nejsou ??dn? zn?mky vyloupen? nebo kr?de?e. A proto?e jde tento t?den u? o druh? zabit? p?r, je ??m d?l m?n? pravd?podobn?, ?e ?lo o pouh? nedovolen? vniknut?.“ „S t?m souhlas?m,“ ?ekla. „Existuje n?jak? spojen? mezi ob?ma p?ry?“ zeptala se Mackenzie. „Zat?m se nic neobjevilo, ale m?me t?m lid?, kte?? na tom pracuj?.“ „Byly u Sterlingov?ch n?jak? zn?mky z?pasu?“ „Ne, nic.“ Mackenzie se znovu pod?vala dol? na fotografie a najednou objevila dv? shody. Z jedn? z nich j? nasko?ila hus? k??e. Pohl?dla letmo na fotografii Kurtzov?ch. Vid?la ruku ?eny, jak mrtv? spo??v? na stehn? jej?ho man?ela. A v ten okam?ik to v?d?la: rozhodn? to byla pr?ce s?riov?ho vraha. KAPITOLA T?I Mackenzie jela za Dagneyovou, kter? je vedla na policejn? stanici. Po cest? si v?imla, ?e si Harrison d?l? do slo?ky pozn?mky, ??m? byl prakticky posedl? u? cestou z DC. Uprost?ed psan? si ud?lal kr?tkou pauzu a t?zav? se na ni zahled?l. „Ty u? m?? teorii, vi??“ zeptal se. „Ne. Teorii nem?m, ale v?imla jsem si na obr?zc?ch n?kolika v?c?, kter? mi p?i?ly pon?kud neobvykl?.“ „Chce? se pod?lit?“ „Zat?m ne,“ ?ekla Mackenzie. „Kdy? to ud?l?m te? a pak znovu s polici?, budu si to pak muset znovuo?ivit. Dej mi trochu ?asu, abych si to trochu uspo??dala.“ S u?kl?bnut?m se Harrison vr?til ke sv? pr?ci. Nest??oval si, kdy? p?ed n?m n?co zatajovala (co? taky ned?lala) a nikdy netla?il na pilu. D?lal v?e proto, aby z?stal uctiv? a efektivn? z?rove?, co? oce?ovala. Cestou na okrsek za?ala v mezer?ch mezi domy, kter? m?jeli, pokukovat po oce?nu. Nikdy nebyla do mo?e zamilovan? tak, jako jin? lid?, ale rozum?la jeho v?ben?. I te?, kdy? chytali vraha, c?tila ten z?van svobody, kterou mo?e p?edstavovalo. Oz??en? dokonal?m sluncem z???c?m nad odpoledn?m Miami a zd?razn?n? ty??c?mi se palmami byl oce?n je?t? kr?sn?j??. O deset minut pozd?ji vjela Mackenzie za Dagneyovou na parkovi?t? velk? policejn? budovy. Stejn? jako v?echno ostatn? v tomto m?st? i tato budova p?sobila nespoutan?m dojmem. N?kolik obrovsk?ch palem se ty?ilo pod?l ?zk?ho p?su tr?vy p?ed budovou. Dojem uvoln?nosti a z?rove? noblesy byl zprost?edkov?n tak? jej? jednoduchou architekturou. Bylo to velmi p??v?tiv? m?sto a tento vjem si Mackenzie s Harrisonem uchovali i pot?, kdy vstoupili dovnit?. „Dnes tu k tomuto p??padu budou jen t?i lid?, v?etn? m?,“ ?ekla Dagneyov?, kdy? je vedla prostornou halou. „Kdy? jste te? vy dva tady, m?j ??f pravd?podobn? zaujme velmi neanga?ovan? p??stup.“ Bezva, pomyslela si Mackenzie. ??m m?n? oponent? a protiargument?, t?m l?pe. Dagneyov? je zavedla do mal? konferen?n? m?stnosti na konci haly. Vevnit? u? u stolu sed?li dva mu?i. Jeden z nich pr?v? k MacBooku p?ipojoval projektor, ten druh? n?co zu?iv? ?ukal do mal?ho tabletu. Kdy? je Dagneyov? p?ivedla do m?stnosti, oba mu?i vzhl?dli. Kdy? zvedli hlavu, up?eli na ni obvykl? pohled… takov?, kter? ji u? d?vno unavoval. Byl to pohled, kter? ??kal: J?, docela hezk? ?ensk?. To jsem tedy ne?ekal. Dagneyov? v?echny kr?tce p?edstavila a Mackenzie s Harrisonem zasedli ke stolu. Mu? se smartpadem byl policejn? velitel Rodriguez, pro?ediv?l? star?? mu? s hlubok?mi vr?skami na op?len? tv??i. Ten druh? byl pravd?podobn? nov??ek u sboru, Joey Nestler. Uk?zalo se, ?e Nestler byl t?m d?stojn?kem, kter? objevil t?la Kurtzov?ch. Pot?, co byl p?edstaven, ?sp??n? dokon?il p?ipojov?n? laptopu. Projektor oz??il ostr?m b?l?m sv?tlem mal? pl?tno p?ipevn?n? na st?n? m?stnosti. „D?ky, ?e jste p?i?li,“ ?ekl Rodriguez a polo?il tablet vedle sebe. „Pod?vejte, nebudu ten typick? m?stn? policejn? ?muchal, kter? se plete pod nohy. Vy mi ?eknete, co pot?ebujete a kdy? to ??dn? zd?vodn?te, tak to taky dostanete. Na opl?tku v?s ??d?m, abyste n?m to pomohli vy?e?it rychle a aby se m?sto neobr?tilo v cirkus, zat?mco bude prob?hat vy?et?ov?n?. „Zd? se, ?e chceme v?ichni to sam?,“ ?ekla Mackenzie. „Tak?e, tady Joey m? v?echny dokumenty, kter? zat?m k p??padu m?me,“ ?ekl. „Koronerova zpr?va p?i?la dnes r?no a ?ekla n?m jen to, co jsme p?edpokl?dali. Kurtzovi m?li ?ezn? r?ny a vykrv?celi. ??dn? drogy v krevn?m ob?hu, ?pln? ?ist?. Zat?m nem?me ??dn? z?ejm? spojen? mezi ob?ma p??pady. Pokud m?te n?jak? n?pady, r?d je usly??m.“ „D?stojn?ku Nestlere,“ ?ekla Mackenzie, „m?te v?echny fotografie z obou m?st ?inu?“ „Ano, m?m,“ ?ekl. Siln? j? p?ipom?nal Harrisona – ?zkostliv?, lehce nerv?zn? a o?ividn? se sna??c? uspokojit sv? nad??zen? a kolegy. „M??ete poskl?dat vedle sebe z?b?ry cel?ch t?l a d?t je na pl?tno, pros?m?“ zeptala se Mackenzie. Pracoval rychle a obr?zky m?l na pl?tn? se?azen? b?hem deseti sekund. Bylo to t?m?? stra?ideln?, prohl??et si ty fotografie v tak jasn?m sv?tle v zatemn?n? m?stnosti. Proto?e necht?la, aby osazenstvo m?stnosti za?alo p?em?tat o z?va?nosti obsahu fotek a ztratilo koncentraci, ?la Mackenzie p??mo k v?ci. „Mysl?m, ?e m??eme bezpe?n? prohl?sit, ?e tyto vra?dy nejsou v?sledkem b??n?ho vloup?n? nebo nez?konn?ho vniknut?. Nic nebylo ukradeno a tak?, co? je fakt, zde nejsou ??dn? zn?mky jak?hokoliv vloup?n?. Nejsou zde ani n?znaky boje. To znamen?, ?e a? u? je zabil kdokoliv, byl bu? pozv?n dovnit?, anebo m?l alespo? kl??e. Ty vra?dy musely b?t sp?ch?ny velmi rychle. Tak? absence krve v dal??ch ??stech domu poukazuje na to, ?e vra?dy se musely odehr?t v lo?nici – jinde v dom? nejsou ??dn? zn?mky zlo?inu.“ To, ?e to ?ekla nahlas, j? pomohlo uv?domit si, jak podivn? to vypadalo. Toho chlapa pozvali nejen do domu, ale zjevn? i p??mo do lo?nice. To by ale znamenalo, ?e je velmi m?lo pravd?podobn?, aby byl dovnit? skute?n? pozv?n. M?l kl??. Nebo v?d?l, kde naj?t n?hradn?. Pak ji vykolejily nov? my?lenky a projekce. „Chci se na ty fotky pod?vat, proto?e jsou na nich dv? pro mne neobvykl? v?ci. Zaprv?… pod?vejte se, jak v?ichni ?ty?i le?? perfektn? rovn? na z?dech. Jejich nohy jsou uvoln?n? a v norm?ln? pozici. Vypad? to, jakoby tak byli naaran?ov?ni. A tady je druh? v?c – pokud m?me co do ?in?n? se s?riov?ch vrahem, mysl?m, ?e by to mohlo b?t zat?m to nejd?le?it?j?? k pov?imnut?. Pod?vejte se na pravou ruku pan? Kurtzov?.“ Dala ostatn?m ?ty?em lidem v m?stnosti ?anci v?imnout si, o ?em mluv?. ??kala si, jestli Harrison pozn?, na co poukazuje a vyk?ikne odpov??. Dostali asi t?i sekundy, a kdy? nikdo ne?ekl ani slovo, pokra?ovala. „Jej? prav? ruka le?? na man?elov? stehn?. Je to pr?v? jen tato ??st jej?ho t?la, kter? nen? perfektn? v pozici. Tak?e je to bu? jenom souhra okolnost?, nebo vrah um?stil jejich t?la do t?to polohy a z?m?rn? pohnul jej? rukou. „A co jestli to opravdu ud?lal?“ zeptal se Rodriguez. „Kam t?m sm??ujete?“ „Tak?e, pod?vejme se te? na Sterlingovy. Sledujte man?elovu levou ruku.“ Tentokr?t to ani t?i sekundy netrvalo. Byla to Dagneyov?, kter? vid?la, kam t?m Mackenzie sm??uje. A kdy? odpov?d?la, jej? hlas byl sotva sly?iteln?. „Natahuje ruku a m? ji polo?enou na stehn? man?elky,“ ?ekla. „P?esn?,“ ?ekla Mackenzie. „Kdyby to bylo jen u jednoho p?ru, ani bych se nad t?m nepozastavila. Ale proto?e je tu stejn? gesto u obou p?r?, je evidentn?, ?e to vrah ud?lal se stejn?m ?myslem.“ „Ale s jak?m?“ zeptal se Rodriguez. „Symbolika?“ h?dal Harrison. „Mohla by b?t,“ ?ekla Mackenzie. „To ale nen? zrovna moc, na ?em bychom mohli stav?t, nebo ano?“ zeptal se Nestler. „Ani ne,“ ?ekla Mackenzie. „Ale je to aspo? n?co. Pokud je to pro vraha symbolick?, m? pro to d?vod. Cht?la bych u toho za??t: pot?ebuji seznam podez?el?ch, kte?? byli v ned?vn? dob? podm?ne?n? propu?t?ni z trestu za sp?ch?n? n?siln?ch trestn?ch ?in?, souvisej?c?ch s nez?konn?m vniknut?m. Sice si st?le mysl?m, ?e o nez?konn? vniknut? jako takov? ne?lo, ale je to zat?m nejp?ijateln?j?? m?sto, od kter?ho se m??eme odrazit. „Dobr?, ten seznam v?m m??eme dodat,“ ?ekl Rodriguez. „N?co dal??ho?“ „Prozat?m nic. Na??m dal??m postupem bude promluvit si s rodinou, p??teli a sousedy t?ch dvou p?r?.“ „Jo, mluvili jsme u? s nejbli???mi p??buzn?mi Kurtzov?ch – s bratrem, sestrou a rodi?i. Jste u nich v?ce ne? v?t?ni, ale ne?ekejte, ?e v?m je?t? maj? co nab?dnout. Bratr Joshe Kurtze ??kal, ?e pokud v?, tak ti dva m?li b?je?n? man?elstv?. Jedinkr?t, kdy snad m?li m?t spolu spor, bylo b?hem fotbalov? sez?ny, kdy Seminoles p?ehr?li Hurricanes. „Co sousedi?“ zeptala se Mackenzie. „Mluvili jsme i s nimi, ale jen stru?n? a v?cem?n? o st??nosti na hluk, kterou podali kv?li ?t?kaj?c?mu psovi. „Tak?e za?neme tady“, ?ekla Mackenzie a pod?vala se na Harrisona. Pak bez dal??ho slova vstali a ode?li. KAPITOLA ?TY?I Mackenzie byla pon?kud znepokojena, ?e m?la znovu nav?t?vit ony m?stsk? domy. Kdy? p?ich?zeli k domu soused?, p?i?lo j? v tom n?dhern?m po?as? t?m?? neskute?n?, ?e uvnit? vedlej??ho domu byla postel nas?kl? krv?. Mackenzie potla?ila chv?n? a odvr?tila zrak od domu Kurtzov?ch. Zat?mco stoupali po schodech ke vstupn?m dve??m u soused?, p?pl Mackenzie telefon, aby j? dal v?d?t, ?e do?la textov? zpr?va. Vyndala telefon z kapsy a na displeji byla zpr?va od Ellingtona. Obr?tila o?i v sloup a pak si zpr?vu p?e?etla. Jak to jde nov??kovi? U? ti chyb?m? M?lem odpov?d?la, ale necht?la mu t?m dod?vat odvahu. Z?rove? necht?la p?ed Harrisonem vypadat odm??en? nebo duchem nep??tomn?. V?d?la, ?e to m??e b?t pon?kud je?itn?, ale byla si naprosto jist?, ?e na ni hled? jako na z?stupce vy??? t??dy. S t?m tak? telefon zasunula zp?t do kapsy a pokra?ovala ke vstupn?m dve??m. O n?kolik vte?in pozd?ji dve?e otev?ela ?ena, tv???c? se velmi otr?ven?. Podle vzhledu ji odhadovali asi na p?ta?ty?icet. M?la na sob? voln? t?lko a ?ortky, kter? ale taky mohly b?t kalhotkami. Vypadala na pravidelnou n?v?t?vnici pl??e a zjevn? tak? plastick?ho chirurga, podle upraven?ho nosu a tak? poprs?. „Jak v?m mohu pomoci?“ zeptala se. „Jste Demi Stillerov??“ „Ano. Pro??“ Mackenzie se bl?skla sv?m odznakem, p?i?em? v t?to ?innosti se st?le zlep?ovala. „Jsme agenti Whiteov? a Harrison z FBI. Cht?li bychom si s v?mi promluvit o va?ich sousedech.“ „To by ?lo, mysl?m,“ ?ekla Demi. „U? jsem ale mluvila s polici?.“ „V?m,“ ?ekla Mackenzie. „R?di bychom ?li trochu v?c do hloubky. Jestli tomu dob?e rozum?m, byli jste frustrovan? z toho ?t?kaj?c?ho psa.“ „Jo, to jsme byli,“ ?ekla Demi, pozvala je dovnit? a zav?ela za nimi. „Samoz?ejm? jsem tehdy nev?d?la, ?e je n?kdo zabil, kdy? jsem volala policii.“ „Samoz?ejm?,“ ?ekla Mackenzie. „Kv?li tomu tu ostatn? nejsme. Doufali jsme, ?e byste n?m mohla ??ct n?co o jejich ?ivot?. Znala jste je v?bec?“ Demi je zavedla do kuchyn? k baru, kde se Mackenzie s Harrisonem posadili. M?sto bylo rozvr?eno stejn? jako rezidence Kurtzov?ch. Mackenzie vid?la Harrisona, jak se tv??? skepticky na schody vedouc? z ob?vac?ho pokoje nahoru. „Nebyli jsme p??tel?, jestli se pt?te na tohle,“ ?ekla Demi. „Ob?as jsme si ?ekli ahoj, kdy? jsme se potkali, to ano. Tak? jsme s nimi p?rkr?t grilovali vzadu na dvorku, ale to je asi tak v?echno.“ „Jak dlouho jste byli sousedy?“ zeptal se Harrison. „N?co p?es ?ty?i roky, odhaduji.“ „Pova?ovala byste je za dobr? sousedy?“ pokra?ovala Mackenzie. Demi pokr?ila rameny. „V?cem?n? ano. Ob?as m?li hlu?nou se?lost b?hem fotbalov? sez?ny, ale nebylo to tak hrozn?. Up??mn?, m?lem bych ani nevolala kv?li tomu hloup?mu psovi. Jedin? d?vod byl, ?e kdy? jsem klepala, nikdo neotv?ral.“ „P?edpokl?d?m, ?e netu??te, jestli m?vali pravideln? hosty, nebo ano?“ „Nemysl?m si,“ ?ekla Demi. „U? se m? na to ptali poldov?. S man?elem jsme to prob?rali, ale nepamatuji si, ?e by p?ed jejich domem krom? jejich auta parkovalo pravideln? i n?jak? jin?. „Dobr?, nev?te, jestli nebyli do n??eho zapojeni a nedostali se tak t?eba do ?e??? N?jak? kluby nebo podivn? z?jmy?“ „Nic, o ?em bych v?d?la,“ ?ekla Demi. Kdy? mluvila, z?rala do zdi, jakoby se sna?ila prohl?dnout skrz ni do domu Kurtzov?ch. Vypadala pon?kud smutn?, bu? kv?li ztr?t? Kurtzov?ch, nebo proto, ?e byla do toho v?eho zata?ena. „Jste si jist??“ zatla?ila na ni Mackenzie. „Celkem jist?, jo. Mysl?m, ?e ten mu? hr?l raketbal. Vid?la jsem ho p?rkr?t p?ich?zet, kdy? se vracel z t?locvi?ny. U Julie nev?m. Mysl?m, ?e r?da kreslila, ale to jen proto, ?e mi jednou sv? v?tvory uk?zala. Ale krom? toho… nic. Byli celkem uzav?en?.“ „Je tu je?t? n?co jin?ho – opravdu cokoliv – co by st?lo za zm?nku?“ „No,“ ?ekla Demi, st?le z?raj?c? do zdi, „v?m, ?e je to m??e zn?t pon?kud lascivn?, ale mn? i man?elovi bylo celkem jasn?, ?e Kurtzovi vedli velmi aktivn? sexu?ln? ?ivot. Bu? jsou tu zdi tak tenk?, anebo byli Kurtzovi tak hlu?n?. Nem??u ani spo??tat, kolikr?t jsme je sly?eli. Ob?as to nebyl ani tlumen? zvuk; prost? do toho bu?ili, ch?pete?“ „N?jak? n?sil??“ zeptala se Mackenzie. „To ani ne, takhle to nikdy nezn?lo,“ ?ekla Demi, tv???c? se te? pon?kud rozpa?it?. „Mysl?m, ?e prost? byli jen moc nad?en?. Mnohokr?t jsme si na to cht?li st??ovat, ale nikdy jsme to neud?lali. Bylo by to asi velmi trapn?, vytahovat to na sv?tlo, v?te?“ „Jist?,“ ?ekla Mackenzie. „Zm?nila jste n?kolikr?t man?ela. Ten je te? kde?“ „V pr?ci. D?l? od dev?ti do p?ti. J? z?st?v?m tady, pracuji na ??ste?n? ?vazek jako redaktorka a m??u d?lat doma.“ „M??ete se ho pros?m zeptat na stejn? ot?zky, kter? jsem kladla v?m? To jen abychom se ujistili, ?e m?me v?echny dostupn? informace,“ ?ekla Mackenzie. „Ano, jist?.“ „D?ky moc za v?? ?as, pan? Stillerov?. M??u v?m zavolat pozd?ji, pokud n?s napadnou n?jak? dal?? ot?zky?“ „Ur?it? m??ete,“ ?ekla Demi, kdy? je vedla zp?t ke vchodov?m dve??m. Kdy? byli venku a Demi Stillerov? zav?ela dve?e, Harrison se ohl?dl k domu, kter? d??ve Josh a Julie Kurtzovi naz?vali domovem. „Tak?e v?echno, co jsme si z toho zat?m odnesli, je to, ?e m?li skv?l? sexu?ln? ?ivot?“ zeptal se. „Vypad? to tak,“ ?ekla. „Ale vypov?d? to o tom, ?e jejich man?elstv? asi bylo pevn?. Kdy? k tomu p?ipoj?me prohl??en? rodiny, ?e jejich man?elstv? bylo bez poskvrnky, je te? o mnoho t???? nal?zt n?jak? d?vod k jejich vra?d?m. No, na druhou stranu, te? to naopak m??e b?t i o n?co leh??. Pokud byl jejich svazek pevn? a do ni?eho se nezapl?tali, m?lo by b?t snaz?? naj?t n?koho, kdo by proti nim n?co mohl m?t. Pod?vej se te? do sv?ch pozn?mek. Kam by ses pod?val d?l?“ Harrison vypadal pon?kud p?ekvapen?, ?e se ho zeptala pr?v? na takovou ot?zku, ale poslu?n? sklopil zrak k notebooku, do kter?ho si d?lal pozn?mky a uchov?val v n?m z?znamy. „Mus?me prohl?dnout prvn? m?sto ?inu – d?m Sterlingov?ch. Rodi?e man?ela ?ij? ?est mil od jejich domu, tak?e by mohlo st?t za to za??t u nich. „Zn? to dob?e,“ ?ekla. „M?? adresy?“ Vrazila mu do ruky kl??e od auta a zam??ila ke dve??m na stran? spolucestuj?c?ho. Chvilku se kochala jeho p?ekvapen?m v?razem a p?chou, kter? z n?j vyza?ovala, kdy? kl??ky p?eb?ral. „Ve? n?s,“ ?ekla. KAPITOLA P?T Rezidence Sterlingov?ch st?la jeden?ct mil od m?stsk?ho domu Kurtzov?ch. Kdy? Harrison najel na dlouhou zpevn?nou p??jezdovou cestu, mohla Mackenzie toto m?sto pouze obdivovat. Stavba st?la asi pades?t yard? od hlavn? cesty a byla lemovan? n?dhern?mi kv?tinov?mi z?hony a vysok?mi ?t?hl?mi stromy. D?m samotn? byl velmi modern?, hodn? prosklen? a postaven? z d?ev?n?ch tr?m? starobyl?ho vzhledu. Vypadal jako idylick?, ale drah? m?sto pro dob?e zalo?en? p?r. Jedin? v?c, kter? tu iluzi naru?ovala, byla ?lut? policejn? p?ska nata?en? kolem hlavn?ch dve??. Kdy? vyrazili sm?rem ke vchodu, pov?imla si Mackenzie, jak bylo to m?sto tich?. Od drah?ch sousedn?ch dom? bylo odd?leno hust?m h?jkem, bujnou st?nou zelen?, kter? vypadala stejn? dob?e udr?ovan? a draze jako domy v t?to ??sti m?sta. I kdy? nebyl d?m p??mo u pl??e, n?kde v d?li sly?ela ?um oce?nu. Mackenzie podlezla policejn? p?sku a pou?ila n?hradn? kl??, kter? jim vyp?j?ila Dagneyov? z p?edm?t? z?skan?ch p?i prvotn?m vy?et?ov?n? polici? Miami. Vstoupili do obrovsk?ho foyer a Mackenzie byla op?t uchv?cena t?m absolutn?m tichem. Rozhl?dla se po dom? a po jeho uspo??d?n?. Chodba pokra?ovala doleva a kon?ila v kuchyni. Zbytek domu byl otev?en?m prostorem; ob?vac? pokoj a m?sto pro posezen? byly spojen? dohromady a vedly d?le z dohledu k prosklen? verand?. „Co v?me o tom, co se tu stalo?“ zeptala se Mackenzie Harrisona. Samoz?ejm? to u? sama v?d?la. Cht?la jen, aby s?m projevil svoji chytrost a odpov?dnost a doufala, ?e ho t?m rychle uklidn?, ne? samotn? p??pad opravdu za?ne. „Deb a Gerald Sterlingovi,“ ?ekl Harrison. „On m?l t?icet ?est, j? bylo t?icet dva let. Byli tak? zabiti v lo?nici, stejn?m zp?sobem jako Kurtzovi. Tyto vra?dy se ale staly nejm?n? t?i dny p?ed vra?dami Kurtzov?ch. T?la byla nalezena jejich slu?ebnou po osm? r?no. V koronerov? zpr?v? stoj?, ?e byli zabiti v noci p?ed nalezen?m t?l. ?vodn? vy?et?ov?n? nep?ineslo zat?m ??dn? d?kazy, i kdy? forenzn? pr?v? analyzuje vlasy, kter? ulp?ly na r?mu hlavn?ch dve??.“ Kdy? p?edn??el fakta, Mackenzie pokyvovala hlavou. Prohl??ela si p??zem? a sna?ila se z?skat p?edstavu o tom, jak? sorta lid? asi Sterlingovi byli. To v?e je?t? p?edt?m, ne? zam??ila nahoru do pokoje, kde byli zabiti. Pro?la kolem obrovsk? zabudovan? knihovny, postaven? mezi ob?vac?m pokojem a prostorem pro posezen?. V?t?ina knih byla beletrie, p?edev??m od Kinga, Grishama, Childa a Pattersona. Bylo zde tak? n?kolik knih o um?n?. Jin?mi slovy b??n? n?pl? knihoven, kter? j? o ?ivot? Sterlingov?ch ne?ekla v?bec nic. V ??sti pro posezen? st?l u zdi staro?itn? dekorativn? d?ev?n? st?l s roletou. Mackenzie ji nadzvedla, ale nic zaj?mav?ho nena?la – byla zde pouze pera, pap?r, n?kolik fotografi? a jin? dom?c? odpad. „Jde se nahoru,“ ?ekla. Harrison p?ik?vl a zhluboka, rozt?esen? se nadechl. „To je v po??dku,“ ?ekla Mackenzie. „Kurtz?v d?m m? taky dostal. Ale v?? mi. bude to ??m d?l lep??.“ V?? p?ece, ?e to tak nemus? nutn? b?t, ?e? pomyslela si v duchu. Kolik hrozn?ch v?jev? t? u? znecitliv?lo od t? doby, co se na?la ta prvn? ?ena p?iv?zan? u k?lu uprost?ed pol? v Nebrasce? Vyt?epala tu my?lenku z hlavy, pr?v? kdy? Harrison vy?el na posledn? schod. Horn? patro sest?valo z dlouh? chodby, kter? ?stila pouze do t?? m?stnost?. Nalevo byla velk? kancel??; byla uklizen? do t? m?ry, ?e byla prakticky pr?zdn?, s v?hledem na porost strom? pod?l zadn? ??sti domu. Velk? koupelna se chlubila dv?ma umyvadly, velk?m sprchov?m koutem, vanou a sk??n? na ru?n?ky, velkou asi jako Mackenziina kuchy?. Stejn? jako v p??zem? i tady nebylo nic, z ?eho by se dal ud?lat obr?zek o Sterlingov?ch, ?i zjistit, jak? m?l n?kdo d?vod je zab?t. Aby nemarnili ?as, vydala se Mackenzie p??mo na konec chodby, kde byly otev?en? dve?e do lo?nice. Slunce se vl?valo do m?stnosti velk?m oknem po lev? stran?. Sv?tlo pohlcovalo konec postele a m?nilo ka?tanovou hn?? na d?siv? odst?n ?erven?. ?pln? to bilo do o?? – v dom?, kter? byl bez poskvrnky vej?t do lo?nice a vid?t takov? mno?stv? krve na posteli. Podlaha byla z tvrd?ho d?eva, ale Mackenzie dok?zala zahl?dnout krvav? c?kance i na n?. Na st?n?ch nebylo tolik krve, jako v dom? Kurtzov?ch, ale skvrny vytvo?en? z kapek i zde vytvo?ily morbidn? abstraktn? obraz. Ve vzduchu byl c?tit slab? od?r m?di, kter? s sebou nese zaschl? krev. Nebyl v?razn?, ale jakoby vypl?oval celou m?stnost. Mackenzie obe?la roh postele a prohl??ela si sv?tle ?ed? povle?en? hluboce nas?kl? krv?. Na horn?m p?ehozu uvid?la ??ru, kter? mohla vzniknout jen tak, ?e p?ehoz n?kdo prop?chl no?em. Kdy? ??ru prozkoumala bl??e, zjistila, ?e tomu bylo skute?n? tak. Po jednom kole?ku okolo postele si byla Mackenzie jist?, ?e u? zde nenajde nic, co by p??pad posunulo d?l. Pod?vala se i na dal?? m?sta v pokoji – do no?n?ch stolk?, p?ihr?dek s oble?en?m i na mal? z?bavn? centrum – a hledala sebemen?? detaily. V?imla si ov?em d?lku ve zdi, ne v?t??ho ne? ?tvr??k. Kolem n?j byl krvav? fl??ek a mnohem v?ce krve bylo pod n?m – slab? pram?nek, kter? zaschnul na zdi a mal? skvrnka na koberci pod d?lkem. ?la k prohlubni ve zdi, aby ji l?pe prozkoumala. M?la podivn? tvar a to, ?e krev byla soust?ed?n? kolem n?, ji lehce zm?tlo. Narovnala se tedy a vyzkou?ela, jak ta mal? prohlube? koresponduje s jej?m t?lem. Zvedla lehce ruku a ohnula ji. Jej? loket byl t?m?? p?esn? ve v??i d?lku „Co m???“ zeptal se Harrison. „Zn?mky souboje, aspo? mysl?m,“ odpov?d?la. P?ipojil se k n? a tak? si d?lek prohl?dl. „Nen? to nic moc, abychom se od toho mohli odp?chnout, nebo jo?“ zeptal se. „Ne, nen?. Ale d?ky t? krvi kolem to m??e b?t v?znamn?. Tohle a je?t? fakt, ?e d?m je v dokonal?m stavu. Nut? m? to myslet si, ?e zabij?k ud?lal v?e pro to, aby skryl jak?koliv stopy z?pasu. Snad ten d?m do toho stavu naaran?oval. Tuto zn?mku boje u? ale nedok?zal zakr?t. Pod?vala se dol? na malou krvavou skvrnu na koberci. Byla vybledl? a kolem n? byly slab? n?znaky ?erven?ho odst?nu. „Pod?vej,“ ?ekla a ukazovala na skvrnu. „Tady to vypad?, ?e se to n?kdo sna?il uklidit. Ale bu?to sp?chal, nebo u? ten posledn? mal? kousek neobjevil.“ „Mo?n? bychom m?li znovu prohl?dnout d?m Kurtzov?ch.“ „Mo?n?,“ souhlasila, i kdy? si byla naprosto jist?, ?e m?sto prohl?dla d?kladn?. Odstoupila od st?ny a ?la k obrovsk? vestav?n? komo?e. Nahl?dla dovnit? a nevid?la nic, ne? jen dal?? po??dek. V cel?m dom? si v?imla jen jedin? v?ci, kter? by se dala pova?ovat za naru?en? ??du. Tri?ko a kalhoty pokr?en? a natla?en? ke st?n? sk??n?. Vyt?hla tri?ko z kalhot a v?imla si, ?e je to p?nsk? oble?en? – pravd?podobn? posledn? v?c, kterou m?l Gerald Sterling na sob?. Vyzkou?ela ?t?st? a s?hla do p?edn?ch kapes. V jedn? na?la sedmn?ct cent? v drobn?ch minc?ch, ve druh? byla poma?kan? ??tenka. Narovnala ji a zjistila, ?e je z obchodu s potravinami a star? p?t dn?… to byl posledn? den jejich ?ivota. Pod?vala se je?t? jednou na ??tenku a za?ala p?em??let. Jak bychom jinak mohli zjistit, co d?lali v posledn?ch dnech ?ivota? Nebo posledn? t?den ?i dokonce m?s?c? „Harrisone, v t?ch zpr?v?ch od policie, nezmi?ovali se n?hodou, ?e pro?li seznam telefonn?ch hovor? t?ch mrtv?ch, aby na?li n?co podez?el?ho?“ „Spr?vn?,“ ?ekl Harrison, opatrn? na?lapuj?c? kolem krvav? postele, „Kontakty, p??choz? a odchoz? hovory, emaily, sta?en? soubory, v?echno.“ „Ale nic jako historie vyhled?v?n? na internetu nebo n?co podobn?ho?“ „Co si pamatuji, tak ne.“ Mackenzie zastr?ila ??tenku zp?t do kapsy d??n a vy?la z ?atn?ku i lo?nice. Zam??ila do p??zem?, v?doma si toho, ?e ji Harrison n?sleduje. „M?? n?co?“ zeptal se Harrison. „P?edtuchu,“ ?ekla. „A mo?n? nad?ji.“ Do?la znovu k velk?mu stolu v ??sti pro posezen? a otev?ela jej. Byl v n?m mal? ko??k, ze kter?ho vy?n?valo n?kolik per a osobn? ?ekov? kn??ka. Pokud maj? takto uklizen? d?m, p?edpokl?d?m, ?e maj? ve stejn?m stavu i ?ekovou kn??ku. Vyt?hla ji z ko??ku a zjistila, ?e m?la pravdu. Z?znamy byly vedeny s pedantskou pe?livost?. Ka?d? transakce byla zaps?na velmi ?iteln? a se v?emi mo?n?mi detaily. Byly zde dokonce z?znamy v?b?r? z bankomat?. Trvalo j? asi dvacet vte?in, ne? post?ehla, ?e ?ekov? kn??ka pat?? k n??emu, co by mohlo b?t druhotn?m ??tem Sterlingov?ch a nikoliv k hlavn?mu ?ekov?mu ??tu. V dob? jejich smrti bylo na tomto ??tu n?co m?lo p?es sedm tis?c dolar?. Pro?la si ?ekov? rejst??k, jestli najde alespo? n?jak? vod?tko, nic ji v?ak nezaujalo. Vid?la zde ale n?kolik zkratek, kter? nedok?zala rozpoznat. U z?znam? popsan?ch t?mito zkratkami byla v?t?ina transakc? v rozmez? od ?edes?ti do dvou set dolar?. Jeden ze z?znam?, kter? nedok?zala za?adit, byl zaps?n na ??stku dva tis?ce dolar?. I kdy? ji ??dn? ze z?znam? vylo?en? nezaujal, zastavila se u zkratek a inici?l, kter?m nerozum?la. Vyfotila si jich n?kolik mobiln?m telefonem a ?ekovou kn??ku vr?tila zp?t do stolu. „M?? n?jak? n?pad, nebo tak n?co?“ zeptal se Harrison. „Mo?n?,“ ?ekla. „M??e? pros?m zavolat Dagneyov?, aby n?kdo pro?el finan?n? z?znamy Sterlingov?ch za posledn? rok? ?ekov? ??ty, kreditn? karty, mo?n? i PayPal, pokud jej pou??vali.“ „Rozhodn?,“ pronesl Harrison a ihned vyt?hl telefon, aby ?kol splnil. Mo?n?, ?e mi pr?ce s n?m p?ece jen nebude vadit, pomyslela si Mackenzie. Poslouchala jej, jak hovo?? s Dagneyovou, zaklapla roletu a pohl?dla zp?t ke schodi?ti. N?kdo po t?ch schodech p?ed ?ty?mi dny vy?el nahoru a zabil man?elsk? p?r, ??kala si a p?edstavovala si to. Ale pro?? A pro? tu op?t nejsou ??dn? zn?mky n?siln?ho vniknut?? Odpov?? byla jednoduch?: Stejn? jako u Kurtzov?ch byl vrah pozv?n dovnit?. To znamen?, ?e vraha bu? znali a sami ho pustili d?l, anebo hr?l jistou roli a p?edst?ral, ?e jej znaj?, nebo ?e je v nouzi. Teorie to byla chab?, ale ona v?d?la, ?e na n? n?co bude. Kdy? u? nic, vytvo?ila slabou nitku, kter? oba man?elsk? p?ry spojovala. Pro tento okam?ik to bylo dost, aby se na tom mohlo za??t stav?t. KAPITOLA ?EST A?koliv Mackenzie doufala, ?e se vyhne setk?n? s rodinami ob?t?, zjistila, ?e ?koly na jej?m seznamu ub?vaj? rychleji, ne? si myslela. Pot?, co nechali d?m Sterlingov?ch za sebou, dal??m p?irozen?m c?lem, kam si doj?t pro odpov?di, byli nejbli??? p??buzn? mrtv?ch. V p??pad? Sterlingov?ch byla tou nejbli??? rodinou sestra, kter? ?ila m?n? ne? deset mil od m?stsk?ho domu Kurtzov?ch. Ostatn? p??buzn? ?ili v Alabam?. Kurtzovi m?li spoustu p??buzn?ch v bl?zk?m okol?. Josh Kurtz se odst?hoval jen kousek od domova, ?il asi dvacet mil nejen od rodi??, ale i od sestry. A proto?e u? toho dne policie z Miami zevrubn? vyzpov?dala Kurtzovy, Mackenzie se rozhodla zkusit sestru Julie Kurtzov?. Sara Lewisov? byla r?da, ?e se s nimi mohla setkat a i kdy? byla zpr?va o smrti jej? sestry star? teprve dva dny, zd?lo se, ?e to p?ijala tak dob?e, jak to jen dvaadvacetilet? ?ena dok??e. Sara je pozvala d?l do sv?ho domu v Overtownu. Byla to atraktivn? jednopatrov? budova, p?ipom?naj?c? sp??e mal? apartm?n. D?m byl vyzdoben jen spo?e a bylo v n?m kousav? ticho, kter? u? Mackenzie za?ila v mnoho jin?ch domech, kde se museli vyrovn?vat se ztr?tou bl?zk?ho ?lov?ka. Sara se posadila na okraj gau?e, sv?raj?c v dlan?ch hrnek s ?ajem. Bylo na n? vid?t, ?e u? se dost vyplakala; vypadala tak?, ?e toho moc nenaspala. „P?edpokl?d?m, ?e kdy? v tom jede FBI,“ ?ekla, „tak to znamen?, ?e t?ch vra?d bylo v?c?“ „Ano, bylo,“ ?ekl Harrison, sed?c? vedle Mackenzie. Ta se kr?tce zamra?ila, proto?e tu informaci zat?m necht?la p??li? ventilovat. „Le?,“ ?ekla Mackenzie a vpadla do ?e?i Harrisonovi, „samoz?ejm? bez dal??ho vy?et?ov?n? zat?m nejsme schopni ??ct, zda maj? p??pady n?co spole?n?ho. A proto jsme byli povol?ni my.“ „Pom??u, jak jen budu moci,“ ?ekla Sara Lewisov?. „U? jsem ale odpov?dala na ot?zky policii.“ „Ano, rozum?m a oce?uji to,“ ?ekla Mackenzie. „Chci jen pokr?t z?le?itosti, kter? mohly b?t opomenuty. Nap??klad, nev?te ?ist? n?hodou, jak si va?e sestra a ?vagr st?li finan?n??“ Bylo jasn?, ?e Sara takovou ot?zku ne?ekala, ale sna?ila se odpov?d?t i tak. „Dob?e, mysl?m. Josh m?l velmi dobrou pr?ci a moc neutr?cel. Julie dokonce n?kolikr?t peskovala i m?, ?e lehkomysln? utr?c?m. Mysl?m t?m… jist??e, nebyli prachat?, alespo? co v?m, ale ?ili si dob?e.“ „Te? jinak, jejich sousedka n?m ?ekla, ?e Julie r?da kreslila. Byl to jen kon??ek, nebo si t?m i vyd?l?vala?“ „V?cem?n? jen hobby,“ ?ekla Sara. „Byla v tom docela dobr?, ale v?d?la, ?e to nen? nic ohromuj?c?ho, v?te?“ „Co jej? b?val? partne?i? Nebo mo?n? b?val? p??telkyn? Joshe?“ „Julie p?r b?val?ch m?la, ale ??dn? to nebral n?jak t??ce. Mimoto v?ichni z nich ?ij? p?es p?l zem? daleko. V?m, ?e dva z nich jsou dokonce ?enat?. Co se t?k? Joshe, nev?m o ??dn? jeho b?valce. Mysl?m t?m… k ?ertu, prost? nev?m. Byli opravdu dobr? p?r. Spolu byli fakt skv?l? – ve spole?nosti byli nechutn? roztomil?, takov? druh p?ru.“ N?v?t?va se ch?lila ke konci, ale Mackenzie v?d?la, ?e se mus? vydat je?t? jednou cestou a nebyla si p??li? jist?, jak k tomu p?istoupit a neopakovat se. Vzpomn?la si na zvl??tn? z?znamy v ?ekov? kn??ce Sterlingov?ch, kter? st?le nedok?zala rozlu?tit. Asi nic, p?em??lela. Lid? si prost? vedou ?ekov? kn??ky r?zn?, to je v?e. Ale st?le stoj? za to se na to pod?vat. P?em??lela o zkratk?ch, kter? vid?la v ?ekov? kn??ce Sterlingov?ch a cht?la pokra?ovat. Kdy? otev?ela pusu, aby promluvila, usly?ela Harrison?v telefon, jak vibruje v jeho kapse. Rychle se na telefon pod?val a hovor nep?ijal. „Omlouv?m se,“ ?ekl. Mackenzie ignorovala vyru?en? a zeptala se: „Nev?te, jestli byli Julie a Josh zainteresov?ni v n?jak? organizaci, p??padn? klubu nebo t?locvi?n?? N?jak? druh m?sta, kde se plat? pravideln? poplatky?“ Sara o tom chvilku p?em??lela, ale zavrt?la hlavou. „Nic, o ?em bych v?d?la. Jak jsem u? ?ekla… moc pen?z neutr?celi. Jedin? m?s??n? poplatek mimo b??n? ?traty, o kter?m v?m, bylo jej? ?lenstv? na Spotify, ale to d?lalo jen deset babek.“ „Byla jste kontaktov?na n?k?m, jako je not?? nebo advok?t, v souvislosti s t?m, co se stane s jejich pen?zi?“ zeptala se Mackenzie. „Je mi l?to, ?e se na to mus?m pt?t, ale m??e to b?t d?le?it?.“ „Zat?m ne,“ ?ekla. „Byli tak mlad?. Ani nev?m, jestli m?li sepsanou z?v??. Do prdele… H?d?m, ?e se na v?echno tohle je?t? m?me co t??it, ?e?“ Mackenzie vstala, neschopna odpov?d?t tuto ot?zku. „Moc d?kujeme, ?e jste si s n?mi pohovo?ila, Saro. Pros?m, kdyby v?s napadlo cokoliv ohledn? t?ch ot?zek, na kter? jsem se ptala, ocen?m, kdy? zavol?te.“ Podala j? z?rove? svoji vizitku. Sara si ji vzala a str?ila do kapsy, zat?mco je vedla ke dve??m. Nebyla k nim hrub?, ale bylo jasn?, ?e u? si p?eje, aby vypadli co nejd??ve. Kdy? za nimi zaklaply dve?e, st?la Mackenzie na verand? Sa?ina domu op?t jen s Harrisonem. Zva?ovala, ?e by mu vy?etla jeho rozhodnut? vyzradit Sa?e tak rychle informace o dal??ch vra?d?ch, kter? mohly souviset se smrt? jej? sestry. Byla to ale poctiv? chyba a jednu nebo dv? podobn? ud?lala v za??tku sv? kari?ry i ona. Tak to nechala b?t. „M??u se t? n?co zeptat?“ ozval se Harrison. „Jist?,“ ?ekla Mackenzie. „Pro? jsi tak fixovan? na ty finance? M? to n?co spole?n?ho s t?m, co jsi vid?la v dom? Sterlingov?ch?“ „Jo. Je to zat?m jen p?edtucha, ale n?kter? z t?ch transakc? byly–“ Harrison?v mobil za?al op?t vibrovat. Vyndal jej z kapsy s rozpa?it?m v?razem ve tv??i. Zkontroloval displej, u?u? cht?l telefon vr?tit do kapsy, ale nechal si jej v ruce, zat?mco kr??eli zp?t k autu. „Promi?, mus?m to vz?t,“ ?ekl. „To je m? sestra. Volala mi, u? kdy? jsme byli uvnit?. Co? u n? nen? norm?ln?.“ Jakmile nasedli do auta, Mackenzie mu nev?novala p??li? pozornosti. Sotva vn?mala konec jejich konverzace, ne? za?al Harrison telefonovat. Kdy? vjeli do ulic, byla si nicm?n? z jeho t?nu hlasu jist?, ?e se stalo n?co moc ?patn?ho. Kdy? hovor dokon?il, m?l ve tv??i ?okovan? v?raz. Jeho doln? ret byl zvln?n?, n?co mezi grimasou a vr?skou. „Harrisone?“ „M?ma dnes r?no um?ela,“ ?ekl. „M?j bo?e,“ ?ekla Mackenzie. „Infarkt… p?esn? takhle… Ona –“ Mackenzie v?d?la, ?e se siln? br?n? slz?m. Odvr?til od n? hlavu a d?vaje se z okna, nechal je kanout. „Je mi to moc l?to, Harrisone,“ ?ekla. „Vr?t?? se te? dom?. Zamluv?m ti hned let. M??u pro tebe ud?lat n?co jin?ho?“ Jen kr?tce zavrt?l hlavou, st?le se d?val ven z okna a plakal. Mackenzie nejd??ve zavolala do Quantica. Nedovolala se McGrathovi, nechala proto u jeho sekret??ky vzkaz, ve kter?m vyl??ila, co se stalo a ?e Harrison polet? do DC, jak nejd??ve to jen bude mo?n?. Pak kontaktovala aerolinky a vzala prvn? voln? let, kter? odl?tal za t?i a p?l hodiny. V moment?, kdy zamluvila let a ukon?ila hovor, jej? telefon zazvonil. Soustrastn? se pod?vala na Harrisona a hovor p?ijala. Bylo to hrozn?, vr?tit se k pracovn? mentalit? po Harrisonov? zpr?v?, ale byla to jej? pr?ce – a st?le nem?li nic hmatateln?ho. „Tady agentka Whiteov?,“ ?ekla. „Agentko Whiteov?, tady d?stojnice Dagneyov?. Mysl?m, ?e byste cht?la v?d?t, ?e m?me potenci?ln?ho podez?el?ho.“ „Potenci?ln?ho?“ zeptala se. „No, odpov?d? na?emu profilu. Ten chl?pek je registrov?n pro n?kolik vniknut? do domu, dva p??pady obsahovaly i n?sil? a sexu?ln? ?tok.“ „Je to ve stejn? oblasti, jako Kurtzovi a Sterlingovi?“ „Tady to za??n? b?t slibn?,“ ?ekla Dagneyov?. „Jeden z t?ch p??pad? sexu?ln?ho n?sil? se stal ve stejn?m bloku m?stsk?ch dom?, kde ?ili Kurtzovi.“ „M?me jeho adresu?“ „Jo. Pracuje v autoservisu. Mal? autod?ln?. A m?me potvrzeno, ?e se tam nach?z? pr?v? te?. Jm?no je Mike Nell.“ „Po?lete mi jeho adresu a j? si s n?m zajedu promluvit. N?jak? pokroky, co se t?k? finan?n?ch z?znam?, kter? ??dal Harrison?“ zeptala se Mackenzie. „Zat?m nic. Ale na?i lid? na tom pracuj?. Nem?lo by to trvat dlouho.“ Mackenzie polo?ila hovor a sna?ila se, aby m?l Harrison svoji chvilku na z?rmutek. U? neplakal, ale bylo vid?t, ?e to v sob? zadr?uje. „D?ky.“ ?ekl Harrison a set?el si slzu z tv??e. „Za co?“ zeptala se Mackenzie. Pokr?il rameny. „?e jsi zavolala McGrathovi a na leti?t?. Je mi l?to, ?e to komplikuji zrovna uprost?ed p??padu.“ „To nen? t?eba,“ ?ekla. „Harrisone, je mi moc l?to tv? ztr?ty.“ Potom u? auto vpadlo do ticha a a? u? se to Mackenzie l?bilo nebo ne, p?e?la op?t do pracovn?ho re?imu. Byl tu n?kde vrah, zjevn? tou??c? vykonat mstu na ??astn?ch p?rech. A pokud to byl on, mohl ji pr?v? te? o?ek?vat. Mackenzie se nemohla do?kat, a? se s n?m setk?. KAPITOLA SEDM Vysadit Harrisona u motelu pro ni bylo smutn?. P??la si, aby pro n?j mohla ud?lat v?c, p?inejmen??m alespo? dodat n?jak? konej?iv? slova. Nakonec mu jen vla?n? zam?vala, kdy? odch?zel do sv?ho pokoje zabalit si v?ci a zavolat taxi na leti?t?. Kdy? za n?m zaklaply dve?e, vlo?ila Mackenzie do sv? GPS adresu, kterou j? poskytla Dagneyov?. Autod?lna Lipton byla p?esn? sedmn?ct minut j?zdy od motelu a na cestu se vydala ihned. B?t v aut? sama j? p?i?lo pon?kud zvl??tn?, ale op?t se rozpt?lila sledov?n?m scen?rie Miami. Bylo ?pln? jin?, ne? ostatn? pl??ov? orientovan? m?sta, kter? kdy nav?t?vila. Zat?mco mal? m?sta, le??c? u pl???, byla v?t?inou p?skov? ?lut? a? vybledl?, v Miami bylo v?echno z??iv? a bly?tiv?, navzdory pr?v? p?sku a slan? vod?, p?ich?zej?c? od oce?nu. Sem tam zahl?dla budovu, kter? jakoby na toto m?sto nepat?ila, zch?tralou a opu?t?nou – p?ipom?nku toho, ?e na v?em se d? naj?t n?jak? ta ka?ka. Kochala se v?hledy na m?sto a do autod?lny dorazila d??ve, ne? sama ?ekala. Zaparkovala ve dvo?e p?epln?n?m nepoj?zdn?mi auty a n?kla??ky, kter? byly zjevn? kanibalizov?ny na n?hradn? d?ly. Vypadalo to, ?e provoz autod?lny je v permanentn?m stavu t?sn? p?ed krachem. Ne? ve?la dovnit?, rychle si o m?st? ud?lala p?ehled. Byla zde se?l? kancel??, moment?ln? neobsazen?. Samotn? d?lna m?la t?i pracovn? boxy, pouze v jednom z nich v?ak byl automobil; byl na zved?ku, ale nevypadal, ?e by na n?m n?kdo pracoval. V gar??i se jeden mu? prob?ral bednou na n??ad?, druh? byl v zadn? ??sti d?lny, st?l na mal?ch ?tafl?ch a prohrab?val star? lepenkov? krabice. Mackenzie se vydala k mu?i, kter? k n? byl nejbl??e, k tomu, co se hrabal v bedn? s n??ad?m. Odhadla jej na bl???c? se ?ty?ic?tku, m?l dlouh? mastn? vlasy vis?c? p?es ramena. Porost na jeho tv??i by se sotva dal nazvat vousem. Kdy? se po n? ohl?dl, jak k n?mu p?ich?z?, vesele se usm?l. „Hej, zlato,“ ?ekl s malou d?vkou ji?ansk?ho p??zvuku. „Co pro tebe dneska m??u ud?lat?“ Mackenzie vytasila sv?j odznak. „Za prv? mi p?esta?te ??kat zlato. Pot? mi m??ete ??ct, jestli jste Mike Nell.“ „Jo, to jsem j?,“ ?ekl. Hled?l na jej? pr?kaz s v?razem strachu ve tv??i. Pak se pod?val na jej? tv??, jakoby se sna?il rozhodnout, jestli se nejedn? o n?jak? ?ert. „Pane Nelle, cht?la bych v?s –“ Prudce se oto?il a vrazil do n?. Tvrd?. Zavr?vorala dozadu a zakopla o pneumatiku le??c? na zemi. Kdy? ztratila oporu a padala na z?da, u? jen zahl?dla mizej?c?ho Nella. Ut?kal pry? z d?lny a st?le se ohl??el p?es rameno. To vygradovalo rychle, pomyslela si. Jsem si pekeln? jist?, ?e n???m vinen je. Instinkt j? radil s?hnout po zbrani, t?m by ale ztropila sc?nu. Rozhodla se pro pron?sledov?n?. Kdy? vst?vala, jej? ruka sklouzla k n??emu, co le?elo na podlaze. Byl to momentov? kl??, pravd?podobn? ten, kter?m byla sund?na pneumatika, o kterou zakopla. Zvedla jej a rychle vstala. Vyb?hla p?ed autod?lnu a zahl?dla Nella na chodn?ku, jak se chyst? p?eb?hnout silnici. Bleskov? se rozhl?dla ob?ma sm?ry, a kdy? vid?la, ?e v dosahu nen? ??dn? auto, nap??hla se. Hodila kl?? vzduchem nejsiln?ji, jak jen mohla. Kl?? plul asi patn?ct stop, kter? ji d?lily od Nella a zas?hl jej p??mo do zad. Zak?u?el ve v?razu p?ekvapen? a bolesti, pak se zhroutil a klesl na kolena a tv??? skon?il v uli?n? zeleni. Dob?hla k n?mu a zaklekla na n?j, ne? v?bec stihl pomyslet na to, ?e by se pokusil vst?t. Jeho ruce mu p?itla?ila na z?da. Pokusil se vykroutit, ale zjistil, ?e jak byla jeho ramena zkroucen? dozadu, zp?sobovalo mu to jenom v?c bolesti. S rychlost?, kterou nacvi?ovala posledn?ch n?kolik m?s?c?, sundala ze sv?ho opasku pouta a nasadila je Nellovi na z?p?st?. „To bylo hloup?,“ ?ekla Mackenzie. „Cht?la jsem se jen zeptat na n?kolik ot?zek… a vy jste mi rovnou na jednu z nich odpov?d?l.“ Nell nic ne?ekl, jen kone?n? akceptoval, ?e u? se z jej?ho sev?en? nedostane. Auta d?l proj??d?la kolem a z gar??e vyb?hl druh? mu?. „Co to m? sakra znamenat?“zeptal se. „Pan Nell pr?v? napadl agentku FBI,“ ?ekla Mackenzie. „Ob?v?m se, ?e u? dnes nebude schopen dokon?it svou pr?ci.“ *** Mackenzie sledovala Nella p?es polopr?hledn? zrcadlo v pozorovateln?. Vypadal na?tvan? a v rozpac?ch – to zamra?en? mu ve tv??i z?stalo od t? doby, kdy jej spoutan?ho Mackenzie zvedla na nohy p?ed jeho zam?stnavatelem. Nerv?zn? se kousal do rtu, pravd?podobn? jako projev touhy po cigaret? nebo drinku. Mackenzie se od n?j odvr?tila, aby si prostudovala jeho spis. Ten popisoval stru?n? p??b?h probl?mov?ho ?ivota Mika Nella, kter? byl na ?t?ku u? od sv?ch ?estn?cti let a byl zat?en? za drobn? kr?de?e a ?mysln? ubl??en? na zdrav? v osmn?cti. Posledn?ch dvan?ct let jeho ?ivota vykreslilo portr?t zkrachoval? existence – napaden?, kr?de?, vloup?n? a n?kolik pobyt? ve v?zen?. Krom? Mackenzie jej s despektem pozorovali tak? Dagneyov? a velitel Rodriguez. „H?d?m, ?e u? jste se s n?m setkali mockr?t, ?e?“ zeptala se Mackenzie. „Ano,“ ?ekl Rodriguez. „A b?hv?pro? jej soudy v?dycky jenom plesknou p?es ruku. Nejdel?? trest, kter? dostal, byl zrovna ten, ze kter?ho byl te? podm?ne?n? propu?t?n?. A byl to jen ro?n? trest. Jestli se uk??e, ?e je ten osel zodpov?dn? za ty vra?dy, soudci budou muset st?hnout ocasy mezi nohy.“ Mackenzie vr?tila spis Dagneyov? a vykro?ila ke dve??m. „Dobr? tedy, uvid?me, co n?m m??e ??ct,“ ?ekla. Opustila m?stnost a chv?li post?la v chodb?, ne? vyrazila vyslechnout Mika Nella. Zkontrolovala je?t? telefon, jestli j? Harrison neposlal zpr?vu. P?edpokl?dala, ?e u? je te? na leti?ti a ?e u? asi mluvil s dal??mi p??buzn?mi, aby zjistil v?c o tom, co se d?je doma. Bylo j? ho opravdu l?to, a i kdy? jej moc dob?e neznala, p??la si, aby pro n?j mohla n?co ud?lat. Pak u? sv? emoce odlo?ila, vr?tila telefon do kapsy a vstoupila do v?slechov? m?stnosti. Mike Nell k n? vzhl?dl a ani se nesna?il skr?t v?raz opovr?en?. Te? v n?m ale bylo i n?co dal??ho. Neud?lal nic proto, aby si nev?imla, jak si ji prohl???, jeho zrak setrv?val p?edev??m na jej?ch boc?ch. „L?b?m se v?m, pane Nelle?“ zeptala se, kdy? si sedala. Zjevn? zmaten? z t? ot?zky se Nell nerv?zn? usm?l a ?ekl: „H?d?m, ?e jo.“ „P?edpokl?d?m, ?e v?te, ?e budete m?t pot??e, proto?e jste vzt?hl ruce na agentku FBI, i kdy? to technicky bylo jen postr?en?.“ „A co ten v?? kousek s momentov?ch kl??em?“ zeptal se. „Dal byste p?ednost m? zbrani? Pr?st?el l?tka nebo ramene, abych v?s zpomalila?“ Nell na to nic ne?ekl. „Je jist?, ?e my dva nikdy nebudeme nejlep?? p??tel?,“ ?ekla Mackenzie, „tak?e tohle tlach?n? rovnou p?esko?me. „Chci zn?t v?echna m?sta, kde jste byl b?hem posledn?ho t?dne.“ „To bude dlouh? seznam,“ ?ekl Nell s ?sm??kem. „Ano, jsem si jist?, ?e mu? va?eho charakteru mus? b?t prost? v?ude. Tak?e za?n?me dv? noci zp?tky. Kde jste byl mezi ?estou ve?er a ?estou r?no?“ „Dv? noci zp?t? Byl jsem s p??teli. Hr?li jsme karty, trochu pop?jeli. Nic velk?ho.“ „M??e to n?kter? z va?ich p??tel dosv?d?it?“ Nell pokr?il rameny. „To nev?m. Byli tam i dal?? t?pci, co s n?ma hr?li karty. O co v?m sakra jde?“ Mackenzie nevid?la d?vod, pro? to d?le natahovat. Kdyby nebyla tak rozru?en? t?m, co se stalo Harrisonovi, grilovala by ho tak dlouho, ne? by se chytil do vlastn? pasti, pokud by byl opravdu vinen. „Jeden p?r byl zavra?d?n v jejich m?stsk?m dom? pr?v? dv? noci zp?tky. Ten d?m je zrovna v komplexu, kde jste byl zat?en za pokus o loupe? a ubl??en? na zdrav?. Kdy? si to d?te dohromady, plus fakt, ?e jste byl podm?ne?n? propu?t?n asi p?ed m?s?cem, dost?v? v?s to hodn? vysoko na seznam podez?el?ch.“ „To jsou kecy,“ ?ekl Nell. „Ne, to je logika. Tedy n?co, s ??m asi nejste obezn?men, podle va?eho trestn?ho rejst??ku.“ Vid?la na n?m, ?e k tomu cht?l utrousit pozn?mku, ale v?as se zarazil a znovu si za?al kousat spodn? ret. „Nebyl jsem na tom m?st? od t? doby, co m? pustili,“ ?ekl. „Jakej by to asi sakra m?lo smysl?“ Pozorovala jej s ned?v?rou a zeptala se: „Co va?i p??tel?? Potkal jste je ve v?zen??“ „Jednoho z nich jo.“ „A ti ostatn? taky d?laj? do vloupa?ek a ubl??en? na zdrav??“ „Ne,“ odsekl. „Jeden z nich se jako teenager n?kam nedovolen? dostal, ale ne… oni by nikoho nezabili. Ani j? ne.“ „Ale nez?konn? n?kam vl?zt a n?koho zb?t, to je OK?“ „Nikoho jsem nikdy nezabil,“ ?ekl znovu. Byl o?ividn? frustrovan? a musel se hodn? ovl?dat, aby ji nenapadl. A p?esn? tohle ona hledala. Kdyby byl vinen t?mi vra?dami, ?ance, ?e p?ejde ihned do defenzivy a zlosti by byla mnohem vy???. Fakt, ?e d?lal v?e proto, aby nebyl v pr??vihu, t?eba jen t?m, ?e by se obo?il na agentku FBI, ukazoval na to, ?e s velkou pravd?podobnost? nen? s vra?dami nijak propojen. „OK, ?ekn?me, ?e s vra?dami nem?te nic spole?n?ho. Co jste tedy provedl? H?d?m, ?e jste d?lal n?co, co jste nem?l. Pro? byste jinak vrazil do m?, agentky FBI a pokusil se o ?t?k?“ Конец ознакомительного фрагмента. Текст предоставлен ООО «ЛитРес». Прочитайте эту книгу целиком, купив полную легальную версию (https://www.litres.ru/pages/biblio_book/?art=51923042&lfrom=688855901) на ЛитРес. Безопасно оплатить книгу можно банковской картой Visa, MasterCard, Maestro, со счета мобильного телефона, с платежного терминала, в салоне МТС или Связной, через PayPal, WebMoney, Яндекс.Деньги, QIWI Кошелек, бонусными картами или другим удобным Вам способом.