??len? detektiv. Legra?n? detektiv

??len? detektiv. Legracn? detektiv StaVl Zosimov Premudroslovsky V Anglii je detektiv Sherlock Holmes a Dr. Watson; V Evrope – Hercule Poirot a Hastings; v USA, Niro Wolfe a Archie Goodwin.A tady, Rusovе, je to okresn? generаl Klop a jeho nepr?jemn? pomocn?k, desаtn?k, Incifalapat.Spolecne se neuvid?, ale to jim nezabrаn? vy?etrovat trestn? pr?pady…Tento romаn mel Putin rаd.# V?echna prаva vyhrazena. ??len? detektiv Legracn? detektiv StaVl Zosimov Premudroslovsky © StaVl Zosimov Premudroslovsky, 2020 ISBN 978-5-4498-0484-6 Создано в интеллектуальной издательской системе Ridero PR?PAD №1 Nos APULAZ 1 Ahoj Okamzite prejdete k popisu hlavn?ch ?castn?ku akc?, kterе jsem navrhl v tеto cаsti pr?padu. Prvn? na seznamu je generаlmajor Ottila Aligadzhievich Klop. Ze v?ech kolem nej nebyl standardn? rust – devadesаt devet a devet centimetru. Ptаte se: «Ale jak byl prijat do rad strаzcu rаdu, po tom v?em, po jednom a pul metru, nebudou prijati do armаdy a bez armаdy nebudou prijati do strаzcu …“. Ale je to – zvlа?tn? pr?pad: Jeho rodice byli, presneji, jeho matka a jej? dedecek, kter? mu slouzili m?sto jeho otce, obycejn?ch obcanu Ruskе federace, s puvodne zidovsk?mi koreny. Je to jen o tom, ze jeho matka, kdysi v posledn?m tis?cilet?, kdy svet stаle nepouz?val poc?tace v?ude a velk? Sovetsk? svaz, se dobrovolne pripojila k radаm internacionalistick?ch rаdu, jejichz povinnost? bylo ocistit nemocnе po vyprаzdnen? tasemnice. A stalo se to v nekterе africkе zemi a starodаvnе kmeny stredoafrick?ch trpasl?ku se ukаzaly jako nemocnе, z nichz jeden, nebo sp??e samotn? vudce, je Velk? Star??, sto dvacet tis?c let jejich kalendаre od jeho lidu, a protoze jeho vrstevn?ci uz dаvno zabruceli (zemreli), proto ti, kter? si vzpomneli na jeho narozen?, nebyli a mohl tvrdit, ze jeho matka je Slunce a jeho otec je Mes?c atd. atd. Budouc? matka Ottily samozrejme v tuto pohаdku never?, ale neurazila ji, jen se usmаla a prik?vla k Velkеmu casoprostoru v?ech lid? Zeme. Potе, co obdrzela pochoutky vudce, byly lahodne lаkavе exotickе: smazenе oci bizona v cesnekovе omаcce, uzenа vejce slona s cokolаdov?m lososem, cerstv? krevn? bor?c cerstve ztracenеho zаchranаre Ivana Kozimovice Pupkin, kter? zmizel v predvecer a ?tаva z ovoce Koki na tret?… Obecne se tehotnа matka probudila a jej? zivot uz nebyl zvlа?tn?m zаjmem. A podle prаvn?ch predpisu kmene Pygmy prumernа v??ka vojаka a strаzce rаdu nebyla men?? nez osmdesаt centimetru a ne v?ce nez jeden metr pet a pul centimetru, proto byl samozrejme vzat na svou policii a poslаn s v?menou zku?enost? do Ruska. Zustal tedy ve sluzbe: dostal trvalе bydli?te, jako kazd? hostuj?c? pracovn?k, a protoze byl soucasne obcanem Ruskе federace, nikdo ho nemohl deportovat. Strucne receno, v na?? zemi je moznе v?e, zejmеna za pen?ze. Musel v?ak absolvovat vojensk? v?cvik se sv?m otcem v kmeni a vyplnit zkou?ku slona. To bylo uvedeno v dokumentu predlozenеm v m?ste poptаvky, kter? byl vytrzen na Ottilove bri?e a schvаlen UNESCO. Samozrejme k nemu byl pripojen dal?? dokument, i kdyz neoficiаlne, vypadal jako sto dolaru. A je?te v?ce v hlavn?m dokumentu bylo uvedeno, ze pusobil v hodnosti generаla armаdy severojizn? divize kmene Nakatika Ui Buka. Tento titul mu byl samozrejme udelen kvuli jeho otci na cel? zivot, zejmеna proto, ze jejich kmen byl zarazen do sil OSN. Mlad? Ottila z?skal nаsleduj?c? zku?enost ve sluzbe kmenu, presneji slozil zkou?ky: lukostrelba, hаzen? tomahawk, lezen? «kmenu» na stoupаn?, coz mu umoznilo stoupat, a to jak na svisl?ch, tak na pup?nc?ch. Mohl takе hodit obe nohy pres vlastn? nebo jinе u?i, a drzel na podlaze obema rukama, tancoval tanec z kohoutku, udelal trojit? kotrmelec nahoru, do strany, dopredu, dozadu a aniz by se dotkl podlahy. Naucil se krotit kocky, psy a jinа kousavа a hltaj?c? zv?rata, vcetne komаru, plo?tic, v?? a medvedu grizzly. Potе, co byl Ottila poslаn na vlastn? zаdost a kvuli matcine nemoci, byl poslаn na ministerstvo vnitra jako ?redn?k – adjutant Marshalla, kterеho nikdy nevidel v oc?ch, ale sly?el pouze jeho hlas v rаdiu a speciаln? telefon. Po triceti dvou letech byl kvuli ?krtum ve sprаvn?m aparаtu prem?sten do vesnice Sokolov Ruchey, Leningradskа oblast a v Petrohrade na lyubskou zeleznici. Pridelili mu chatu, b?valou odbornou ?kolu. Prvn? polovina chaty zab?rala prostory pro bydlen? a druhа byla urcena jako silnа strаnka. A pak Ottila Aligadzhievich sed? ve svе kancelаri a p??e ctvrtletn? a okamzite v?rocn? zprаvu. Spechа, delа chyby, plete slova v jazyc?ch a znal tucet z nich, vcetne: francouz?tiny, domorodеho kmene, peti ruzn?ch sovetsk?ch jazyku, latiny, ru?tiny, ruskе literatury, ruskе fenya, ruskеho bezdomovce, vy?etrovac?ho jazyka a dal??ch. P??e, p??e a potom do jeho kancelаre prichаz? syn deseti let: – Otce? – skromne detinsk? zeptal se sto tricet centimetru desetiletеho syna Izyu. – Co, synu? – aniz zvedl hlavu, odpovedel na otce devadesаt devet centimetru. – Tati..? – Izya zavаhala. Otec stаle psal. – … dobre, mluvte? zeptal se otec. – Tati, pod?val jsem se na tu krabici, co? – A co? – Nekterа slova mi tam nejsou jasnа… Ottila pohlеdla na svеho syna jako otec, aniz by sklonil hlavu, zvedl nohy na speciаln? zidli se schodi?tov?mi zаbradl?mi na bocn?ch nohаch, vstal, otocil se a posadil se na stul. Lаskave pohlеdl na svеho syna br?lemi, pustil je na ?picku nosu a zeptal se, pod?val se do oc? svеho syna a nezvedl hlavu, coz zpusobilo, ze mu hlava bolela a jeho krk byl otupel?. D?val se na v?echny zdola nahoru. Poru?ovalo takе jeho obcanskе postaven?. A je?te v?c pred synem, kter? vyrostl jako obycejnе d?te. A ted, kdyz sedel na stole, se mohl dokonce zamracit na svе cernе oboc?. – A jakа slova ti nerozum?, synu? – No..: Prezident, nejakа moc, FSB.. co je to? Zat?m jsme nepro?li histori?. Je to tak, prchave. – Nebo jste behem tеto doby jen stаtn? ?kolou. – otec se usmаl, sundal si br?le a lehce je sevrel v pest, kterou se pak oprel o desku stolu. Druhou rukou plаcl syna na rameno a trel ho obrovskou holou hlavou, kterа nebyla lidsky lidskа. – No, poslouchej, – otec si povzdechl, – prezident v na?? rodine jsem jа, nejakа moc je tvа matka. No, v??, co delа… Nedovoluje se doprаt, kontroluje lekce. «Feeds,» dodala Izya. – Nekrmuje, ale pripravuje j?dlo. – pridal otec. – A kdo se ziv?? Otec nahlеdl do levеho oka svеho dedecka s ?zk?ma ocima, pak do pravice se ?irok?ma ocima, kterе ?lo k jeho synovi od jeho prababicky, r?kaj?, ze byla C?nanka, ale pouze Russifikovanа. Tak tvrdil jeho manzelka; v??ka, hmotnost a ??rka pasu ve dve ste. Na rozd?l od rudovlasеho otce mela vedle toho blond vlasy a modrookе oci. – Krm?m te v?echny! – hrde v podtоnovеm otci odpovedel a vyklouzl z hrudi. Jeho tvаr se stala moudrou. – A kdo je babicka? – zeptal se syna a zvedl nos. – Nevyber si nos, synu, dnes nen? hornick? den, – a jemne sevrel ruku z hlavy svеho syna, -.. na?e babicka je KGB. Star? rodаk KGB. – A co je KGB? – Sonny se boj?. Otec uvolnil ruku svеho syna a d?val se od svеho syna a z?ral jako beran na novou brаnu, na portrеt Dzerzhinskеho. – KGB je stejnе jako FSB. Pouze starа jako babicka. A spravedlivе, ne jako ted, v?echno je zkorumpovanе… Obecne je babicka FSB… – KGB … – syn se napravil a potе, co vyvalil ?avle suchеho snotu v hloubce nosn?ch d?r, vytаhl se, pod?val se na nej a kousl jeho tesаky, vyplivl ven a zvrаsnil nos. – no.. slanе. – NEJ?TE jikry, kterе te tvoje matka nekrmuje?! – otec byl rozhorcen?. – Ne, krm??. – Vydelаvаm pen?ze na krmen?. A matka var? a ziv? se t?m, co jsem vydelal. Rozum??? – Prijato, pochopeno, recepce… – V?borne, otce, a ty …? Syn vstal u pultu SMIRNO, kdyz ho knez vyvrtal. – V?borne ve stаji jsou, ale jа jsem dobre.!!.. – .. K certu… heh heh… Salaga. – Otila jemne plаcl hlavou jej? synovi, ale Izya uhnul a vydal proti?tok pr?mo proti desetn?ku (nosu) svеho otce, jak ucil. – Uh..– Ottila se rozveselila, skr?vala bolest, jeho ruka se jen ?kubala a jeho oci vrhly slzy, – Dobre, tak te matka krm? nebo ne? – Kanаly. Lahodne se ziv? … – syn se zacal zvedat do levеho ucha … – A pak moje sestra a kdo? – A ty a moje sestra?.. A vy jste lidе! – otec se usmаl a nasadil si br?le, ?el ze stolu na zidli a pokracoval v psan?, klekl dolu, aby byl vy???. – A co to tedy znamenа pro nа? ?rad, ten t?den… tento… pri?el dal?? prezident …, American, KGB sp? a lidе se boj?? – Co jinеho je takov? prezident? – Tаta se vyl?hl z jeho br?l?. – A ten, kter? se zav?rа se S?lou v m?stnosti, kdyz sed?te na zаchode tri hodiny,.. – A co potom? – .. pak se smej? a lapaj? po dechu, jako kocky v breznu na ulic?ch v noci, a pak dokonce kv?lej? jako selata, kdyz jsou vykastrovanа. A vyjdete – jako po koupeli – mokrе. – A kde jsem ted? – otec se otrаsl. – A stаle je?te sed?te na zаchode jednu hodinu.. a pak, jako vzdy, kric?: «prines noviny!!!». – Tady, piss!!. – unikl z ?smevu zubu generаla Klopa. – A co je to «fena»? – Neopovazuj se to r?kat. Dobre? – Pochopeno, prijato, Amen. – Vstal jsem znovu v c?taci Izzy. – Mаte bojovou misi, abyste zjistili, kdo je tento druh? prezident. – Uz jsem to zjistil. Toto je vа? podr?zen? – Intsefalopath Arutun Karapetovich. – Tento star? muz? Je o tricet let star?? nez ona a ctyricet tri star?? nez jа. Hej… tohle je blаzen, je to pr?buzn??! – Klop se zvedl a zacal psаt dаl. – Ha ha ha ha!!!! – Po chvilce muj otec nаhle explodoval a tеmer vybuchl ze zidle. Tak se zasmаl, ze ani cenzurovanе slovo nelze vysvetlit, pouze obscеnnosti. Ale drzel se za rameno svеho syna. – Ach, ha ha, dobre, jdu, mus?m pracovat, a tento druh? prezident mа kurec? vejce v lednici v kapsаch a botаch. – Hee-hee, – Izya se ti?e usmаla, – a moznа kaktus? – Co chce?… Syn byl pote?en a uprchl do prvn? poloviny chaty. Druh? protagonista a prvn? asistent okresn?ho policistu, desаtn?k Intsefalopat Harutun Karapetovich, b?val? gastronomik, dostal prаci ve stredn?m veku odchodu do duchodu, a to pouze kvuli Ottilove manzelce Isolde Fifovne Klop-Poryvaylo. Byl trikrаt vy??? nez jeho ?еf a petkrаt tenc? nez jeho ?еfova manzelka. Nos je hrbat?, jako orel a kn?r, jako Budyonny nebo Barmaley. Obecne plat?, ze skutecn? syn hor, kter? na zacаtku Perestroiky ?el dolu do soli, narazil a uhаdl v rokli, pr?mo v nаkladn?m aute, otevren? bez strechy, uhl? z nаkladn?ho vlaku Tbilisi – Petrohrad. Na stanici se Lyuban probudil a vyskocil. Pracoval sem a tam, dokud se nepil s manzelkou okresn?ho policisty pri pit?. Doporucila ho jako bratrance z Kavkazu. Po dokoncen? prаce Ottila Aligadzhievich Klop, jako vzdy, vzal na stul fotografick? portrеt s obrazem ?raduj?c?ho prezidenta, nadechl si ho, otrel si ho na rukаvu, pol?bil celo na korunu hlavy a polozil ji zpet na svе sprаvnе m?sto do pravеho rohu stolu, polozil ji na tuzkovе pouzdro s pery, gumou, tuzkami a bal?cek nasekan?ch bezplatn?ch reklamn?ch novin pro osobn? hygienu. Nenаvidel toaletn? pap?r. Je tenk? a prstem je neustаle probodаvаn v nejdulezitej??m okamziku a pak ho mus?te setrаst. A trepаn? v ?zkеm prostoru, existuje moznost, ze prst zasаhne dreven? blok vnitrn?ho rohu sovetskеho stylu toalety a pocituje bolest, instinkt zpusobil, ze nemocn? prst zvlhcil tepl?mi slinami, m?sto toho poc?til chut jeho v?kalu, kterе nosil po dobu 24 hodin, aby dal toaletu na pozdeji. K otren? potu z cela, podpaz?, paz?, nohou a pod vejce, kde se potil mimorаdne tvrde, pouzil osu?ku do vaflovе vany. Ptаte se: proc ne hadr? Odpoved je jednoduchа: rucn?k je velk? a trvа dlouhou dobu. Bylo pr?li? pozde a rodina uz dаvno d?chala. Ottila, kterа vstoupila do obytnе cаsti chaty, ti?e ?la do kuchyne, vytаhla z lednicky petlitrovou plechovku mes?cn?ho svitu. Zabaveno z m?stn?ho huckstera. Pritiskl si to na bricho, jen vzal tal?rek, ve kterеm lezel kousek slede, kousnut? jednou z domаcnosti. Nebo moznа tento star? koza, Intsephalopath, kter? cel? zivot nemackаval zuby a jednodu?e si kousl celist zubn?m kazem. «Proto jsem mel kaz,» usoudila Klopa, «pol?bil Isolde, Isolde Izyu a Izya neustаle l?bal mе rty za petky a ctyri, kterе chodily ze ?koly jednou nebo dvakrаt rocne. To nen? pedofilismus, jeden nebo dva … – Ale zuby Incephalopatha byly vet?inou cernе, konop? a koreny neustаle krvаcely, ale Harutun nec?til bolest vubec. Tento defekt v DNA mu nijak neubl?zil, ale sp??e pomohl pri vy?etrovаn?. Ottila se pomackal a chtel dаt tal?r zpet na m?sto, ale mzoural na sklenici a rozhodl se, ze nebude pohrdat. Moonshine dezinfikuje v?echno. Zmenil nаzor a ?el ke stolu. V kuchyni byla malа TV a po ceste ji zapnul. Cestou jsem takе ?el do plynovеho sporаku a otevrel v?ko pаnve a stаl na ?pickаch. Vune, vycerpanа z toho, jednodu?e otrаvila Ottilu a on ji okamzite chtel sn?st. Vzal do skr?ne: tal?r, stoln? desku, trepacku pepre, nuz, chlеb, majonеzu, zakysanou smetanu, kef?r, vzduchan, koumiss, kecup, bobkov? list, hrnek, dve lz?ce: velkе i malе, a snazil se udrzet rovnovаhu, ?el ke stolu, vstal a byl unaven?: obe ruce byly pres, pr?li? pret?zenе a dokonce musely pouz?vat lokty. V?echno vytаcenе c?slo se pomalu houpalo. Ottila se pokusil tlacit tal?r na stul nosem, ale stul byl vy??? a jeho lokty se zacaly zvet?ovat. Ottila nafoukla a polozila v?echno na zidli. Pak se rozbehl kolem a tlacil zidli, abys videl televizi, stoj?c? u zidle, kterа je v soucasnе dobe rekvalifikovаna jako hern? stul, stаl, nalil sto padesаt gramu mes?cn?ho svitu do stoparu a zhluboka vydechl, naplnil to najednou jednou hulkou a doprovаzel jej hlasite zvuk burc?c?. Za?klebil se jako star? citron a bez vаhаn? popadl kus okusovanеho slede sv?mi cel?mi peti a pul okusoval spolu s kostmi. Kosti se kopaly do jeho patra a jazyka. Zmrazil, ale pak si vzpomnel na otcovu jоgu a zapomnel na bolest, protoze babicky nebo deti zapomnely na kl?ce a jinе malickosti. Dal?? v rade byla polеvka. Polеvka se sklаdala z nаsleduj?c?ch indigentu: hrа?ek, zel?, brambory, smazenа cibule s mrkv? na rajcatovе paste, mekkе p?enicnе rohy, krupice, sm??enе kurec? vejce se zachycen?m kouskem skorаpky, nehet, velikost dospelеho a korenenе jedn?m kusem kosti z masa se zilkami do pаnve. Maso bylo zjevne zjedeno dr?ve, na principu: «ve velkе rodine… neklikejte.» Kdyz Ottila sаla jiz oteklou polеvku a vypadala sp?? jako kone, okusovala se na kosti a zila, zat?mco zprаvy peclive absorbovala. Dal?? c?slo Call centra bylo na televizn? obrazovce: – A nejzaj?mavej?? vec, «pokracoval hlasatel,» … jeden ucitel z Irkutska byl fanou?kem Nikolaje Vasilyevice Gogola a jednodu?e zboznoval svou prаci, zejmеna prаci «NOS». Cel? svuj zivot jsem ?etril pen?ze na v?let do Leningradu (nyn? v Petrohrade), kde byl instalovаn pametn? ?t?t s dlouh?m nosem na medenеm plechu, podobn? Gogolevskеmu. Perestrojka v?ak preru?ila v?echny plаny; investovala v?echny svе ?spory do OJSC MMM a stejne jako miliony vkladatelu zustala s koblihovou d?rou. Potе, co se zahrаla a utrpela rozsаhl? infarkt myokardu, znovu zacala ?etrit pen?ze na cestu do Petrohradu a dokonce i v tajnosti, zast?ranа sama, shromazdovala prаzdnе lаhve a plechovky v noci v sudech na odpadky a po chodn?c?ch. A nyn? se ocekаvan? sen stal skutecnost? za deset let. Do hlavn?ho mesta pri?la hrdina Petrohradu. A potе, co zjistila, ze v informacn? kancelаri, kde se nachаz? vyhledаvan? a dlouho ocekаvan? pamаtn?k, spechala s vecmi ve verejnе doprave se tremi prevody, proc s prevody? Je to jen to, ze Moskvicka sedel v informacn?m pultu, a Moskvanе, na rozd?l od Pitertseva, miluj? pos?lat druhou cestu, jako tentokrаt. Potе, co dosаhla peti hodin po dlouho ocekаvanеm m?ste, rozhlеdla se kolem sebe a kdyz nena?la nic podobnеho, rozhodla se pozаdat nedalekе hl?dkovе dustojn?ky, kter? ostrazite hledeli na migruj?c? migruj?c? pracovn?ky, kter? z nich chteli vytrhnout babicky: «Draz?,» zavolala jim, jeden z nich odpovedel a otocil se k n?, «muzete mi r?ct, kde se nachаz? pomn?k Gogolovy NOS?» – A tady, – zamestnanec zkroutil hlavu, – nekde tady. – a ukаzal na holou zed a ofanarel: ze ?t?tku byly na zdi jen d?ry a nelakovanа ?ablona, velikost ukradenе desky s vypoukl?m lidsk?m nosem. Granny zemrela okamzite kvuli onemocnen? srdecn?ho infarktu. T?m se nа? prevod skoncil. V?echno nejlep??. Do Ottila vypila dal?? sklenici a ?la spаt. Ve tme u postele se svlеkl a vy?plhal se, aby prekonal stranu svе zeny, kterа chrаpala v sytici. Ani se nepohybovala. Kdyz vylezl pres svou zenu a byl mezi zd? a svou zenou, byl ohromen chrаpаn?m a vetrem z rtu krаsnе poloviny. Ottila se zhluboka nadechl a zvedl horn? hrudn?k, ponekud vet?? nez jeho hlava, strcil hlavu do zadn? cаsti hlavy k ospalеmu plexu manzelky. Polozil ucho na spodn? a horn? ucho zakryl horn?m uchem. Chrаpаn? zmizelo a on ustoupil jako d?te, v teple a pohodl?. Rаno se probudil stocen? na pol?tаri. Nebyla zаdnа zena. ?el k um?vаrne a potе, co se umyl, oblеkl se do pln?ch ?atu. ?el ke dver?m vchodu do Strongpoint, vzal kliky a… V tеto situaci se od nej dvere otevrely a v okamziku, kdy stiskl kliku dver?, trhl Ottilu a vtаhl Ottilu do prostoru Strongpoint, jako by bez vаznе vzdu?nе tvory. Letel dovnitr a tlacil se na horu Zhenya. Bricho s prsy odpruzenе a hodil okrsek zpet. – co jsi? Izoldushka! – Zeptal se prekvapene za letu a potе uc?til bolest na zаdech jeho hlavy a zasаhl podlahu. – Otrete si nohy, umyl jsem se tam. ?tekla a pokracovala v mopu podlahy, oh?bala se v doln? cаsti zad, zpet k nemu. Policista obe?el jej? zadek, otrel si nohy, oblеkl si pantofle s krаlic?ma u?ima a ve?el do kancelаre. Prvn? vec, kterou udelal, vylezl na zidli, pak pre?el k telefonu na stole a pritаhl si ho k okraji. Zvedl telefon, posadil se na okraj stolu a polozil si ho na ucho. Vytocil telefon svеho ?еfa a potrаsl nohama, cekal a poc?tal p?pnut?. – Ullah! – sly?eli na druhе strane drаtu po padesаtеm tоnu. – Soudruhu mar?аle? Tomu se r?kа pan okrsek generаl Klop. – Ahhhh… jsi to ty? – Soudruhu Marshallovi nel?bilo, – jak jsou veci na novеm m?ste? Nevolali jste dlouho, zacali jste zapomenout, kdo jste… ehm… hmm, krmen?. – Ne, co jsi, Eximendius Janis oglu Snegiryov. Jednodu?e nebyl duvod marne ru?it starou hlavu. – Baska, r?kа?, trpasl?k? – Uh… ne, promin, hlavu pryc. – Dobre, pojdme na to prij?t pozdeji, o etice podr?zen?ch a majitelu. Co mа?, neco dulezitеho? – Ano!!! – Co kric??, pygmej nen? Rus? – Promin, jo. – Dobre, mluv?me takе o limitech rozumnе rychlosti telefonn?ho rozhovoru, prijatеho v prvn?m cten? legislativn?ho shromаzden? v Moskve a Rusku.. A co ty, Sneak Bug? A pojd rychle, jdu pozde na schuzku. – Sledovali jste vcera v noci dal?? c?slo Call centra? – Ne, mаm DiViDishku. A co? – V Petrohrade byl Nose ukraden pomn?k. – A co? – Chtel bych tento pr?pad pro?etrit, pokud mi to dovol??, о Hon, pane Marshalle. – Co jinеho nosu, nikdo mi nehlаsil, mluvte jasneji. Kter? pomn?k jim ur?zl nos? – No, s Gogolem.. – Gogolovo ur?znut? nosu? – Ne, Gogol mа pr?beh o FNL. – A co? – Na pocest tohoto pr?behu byla v Petrohrade postavena pametn? deska a byla odcizena. A v?m zhruba, kdo to udelal. – Bezdomovec nebo co? Nikdo jin?. Je to med. A co ode me chce?? – Re?it tento obchod, kazete. – Tak se zaneprаzdnete, co se deje? Ale jen ve va?em volnеm case. – Ale budu potrebovat v?daje, cestovn? v?daje, j?dlo, ubytovаn? v hotelu, vyj?zdky tax?kem. – M-ano. Bylo nutnе zac?t s t?m. To je jen proto, abyste se dostali do Petrohradu, muzete si takе zajet vlakem, zаlezitost Bomzhovskoe, takze hotel s t?m nemа nic spolecnеho. Muzete to zmenit na stanici nebo, v hor??m pr?pade, na bezdomovce v suterеnu. S nimi budete pohltit. A ve meste a pe?ky se muzete proj?t spolu s pamаtkami Petrohradu. Dokud nedokonc?m stavbu chaty, nejsou v rozpoctu zаdnе pen?ze. Rozum?? mi? – A z pokladny mеho Strongpoint? Trochu jsem si vybral pokuty od kolektivn?ch farmаru. – A hodne? – Ano, to stac? poprvе. – Dobre. Vezmete si to z ?ctu. Pokud problеm vyre??te, uhrad?m nаklady na trzby, ale ne? Nen? na me, abych se rozhodl, protoze pen?ze jsou verejnе. – Dobre, Eximendius Janis oglu Snegiryov. Samozrejme mаm mаlo casu, ale neco prijdu. – Ottila polozila telefon a spokojene lezela na stole s natazen?ma rukama. – Tady to je, nov? obchod! Nyn? se o mne dozved? na Petrovce 38. Dvere se skr?paly a objevila se obrovskа dimenze jeho hlavn? poloviny Isolde Fifovny. – Bude? j?st? – zeptala se pokorne, – a nemаm na stole, takе jsem to utrel. – Budu tady sn?dat! – Co to znamenа ZDE? Mаm rаd serv?rku nebo tak neco? Jdete do kuchyne a j?st jako v?ichni ostatn?. Nebudu nosit. – Rаd bych, ale Marshall by mi mel zavolat. – Mar?аl? Rekl bych to. Pak pockejte. Syn nyn? prinese to, co zb?vа. A vypadni ze stolu, Sherlock Holmes… Hahaha … – zasmаla se a ?la do druhе poloviny chaty. Dvere predn?ch ulic se skr?paly a ve dver?ch se objevil desаtn?k Incephalopath. – Mohu m?t kazetu? – Pojd dаl a posad se… Mаme obchod… Z?tra jedeme do Petrohradu. – Ottila vstala, otocila se a posadila se na zidli. – Proc? – Ukraden? pomn?k nosu Gogola hledat. – Aaaaa … – Encefalopat vstoupil a posadil se na zidli pro podr?zenе a nаv?tevn?ky, kdyz hodil nohou na nohu. – Mejte na pameti, Bos… APULAZ 2 Harutun Karapetovic vypadal huben? a dlouh?. Tvаr byla typickа belo?skа. Vlasy jsou ?edе, dlouhе k ramenum, dokonce i jako slаma. Na Tiechce byla pevnа ple?atost vydelаna z predchoz? prаce jako sprаvce hostuj?c?ch pracovn?ku. Dr?ve pracoval jako kattаr po deseti letech vezen? jako politick? vezen. Anekdota vyprаvela o Leninovi, vudci proletariаtu, a dokonce i vepri, auditorovi ve vesnickе rade, a to zarvalo. Lenin by reagoval snadneji, jen se zasmаl, ale m?stn? ?rady tam – ne. Ale bylo to v postsovetskе еre. A proto se zmizen?m sovetskеho systеmu zmizel i trestn? rejstr?k. Byl rehabilitovаn a dostal v?hody plynu. Ale se sv?m odchodem do duchodu chtel b?t uzitecn? pro spolecnost, a pak se zena novеho okresn?ho policisty nalаkala jeho modr?ma ocima a… zbytek je HACK… Takze si mysl?m, ze se nedа pr?sahat… Takze ?el do desаtn?ka, aby na dustojn?ka okresn? policie a hodnost zustala z vojenskе sluzby. Mel rаd anglickеho detektiva Poirota, a proto kouril d?mku jako Holmes, jen je zmatil. Mel na sobe klobouk a kn?r, stejne jako Elkyl, pouze gruz?nsk?. Dokonce i hul koupila od pracovn?ku divadla Mariinsky Opera a Ballet Theatre za krabici mes?cn?ho svitu podobnou a kabаt. Boty byly vyrobeny na objednаvku souseda, kter? slouzil jako obuvn?k v zоne. Dokonce je porazil kol?ky a kdyz krаcel, zejmеna po asfaltu, klepal jako kun nebo d?vka z Broadwaye. Nos mel jako orel a jeho velkе oci jako lemur. «Takze,» rekla Ottila a posadila se na speciаln? zidli. Izya zabouchla dvere a ve?la do kancelаre. Na podnos nesl smazenа m?chanа vejce s rybou a svou obl?benou cerstve vymackanou cesnekovou ?tаvou. – pojd rychleji, jinak python uz huc?. – Fuuuu! – grimasy Incephalopath, – jak to pije?? Muzete si odpocinout… – Co byste pochopili ve vynikaj?c?m gurmаnovi? Nepijte. Osobne se mi to l?b?. – vzal.. – usrkl se z Ottily a.., – Uhhh, – vyhodil to na stranu. Vyskocil a narazil do vzdаlenеho rohu kancelаre. Dutina hl?z ve tvaru mlhy opustila okrsek krku a okamzite, jako slzn? plyn, zaplavil celou m?stnost. Arutuna byl chycen astmatick?m krecem a kdyz zaka?lal, nebyl na dovednosti. – Bude se stydet nebo tak neco? Jsem vhodn? pro va?e otce. – Nebo moznа matka? – Ottila zakou?ela m?chanа vaj?cka a se ?tiplav?mi, plivaj?c?mi drobky pr?sne ?tekala: – Kazd? mа svuj vlastn? vkus, rekl hinduista, vystoupil z opice a otrel si penis banаnov?m listem. Chcete oko? – Oh! Promin, patronko, na neco jsem zapomnel … – Arutun Karapetovic byl v rozpac?ch a posadil se na zidli. Najednou zaskr?paly vchodovе dvere ulice a do kancelаre vstoupila starа asi sto let starа zena. – Kdo nezavrel dvere??? Jsem zaneprаzdnen babicko!!! – Bug Klop a udusen?… Zena zaslechla ka?el a bezela k nemu s prosteradlem a perem, aby napsal vuli. Ale kdyz videl jeho zbytecnost, otocil se a plаcl svеho manzela na kostnatе lopatky. Ottila zaskocila a vyplivla zloutek. – Uh, Harutun, starа chrupavka, proc jsi zamkla dvere za sebou, kdyz jsi pri?el? A vy, babicka, vyjdete, mаme schuzku. – Jako? zeptala se nesly??c? babicka. – Grunt! pojd po veceri!! – rekl Klop nahlas. – J?st, j?st, milаcku s mes?ckem… Pockаm. – babicka se usmаla a drepla dolu, protoze uz neexistovaly zаdnе dal?? zidle, a nebylo obvyklе vzdаt se m?sta, a nikdo z publika pri?el na mysl. – Jak? druh obeda? Huh? Sn?dаm… A pak na porad jednаn?: prаce s podr?zen?mi. – Ottila mаvl rukou a drzel lz?ci s kouskem vaj?cka a vtаhl modrinu pr?mo do Harutunova oka, – a vy? – skocil na zidli, – ne vdecn? prumernosti, – pak skocil na stul, – muzete j?st pouze mes?cn? svit a b?t si tvаre k sobe. Nebudu chodit jako kojot … – a jako akrobat, pomoc? somersault, skocil jsem ze stolu na podlahu, – a dal jsem se s tebou.. Napi?te prohlа?en? a to je v?e! – Jakе prohlа?en?? Co to kric??? «Isolde Fifovna ho preru?ila v?krikem krаle Konga.» – Ah? – trpasl?k zacal startem. – Co kric??? – zeptala se klidneji a ti?e, – nevid??, spala uz dlouhou dobu. – Takze tady, nyn?, prenocovаn?? Incifalatus, vyjmete tohoto duchodce ven – Ottila se vzala do ta?ky a vylezla na zidli, aby si mohla je?te veceret. – Jsem Incephalopath, patron, ne Incifalаt. – opravil desаtn?ka a ?el ke sp?c? starе zene. Lehce ji uderil hulkou, jako Poirot nebo Watson. – Mil?, ale? – obrаtil se na ?еfa, kter? uz sedel u stolu a u ?ampionаtu. – ?еfe, podle mеho nаzoru zavrcela. – Co? Chrast?tko – No,. Ned?chа. Je mrtv?. – znovu se strachem v hlase rekl Harutun. Jeho rty se zachvely. Predstavoval si, ze na nej cekа stejn? osud. Harutun plakal. Ottila ztuhla s pln?m j?dlem. Pod?val se na svou zenu a zeptal se: – Zhino, jdi se na to pod?vat. Fifovna pri?la a zvedla starou zenu za l?mec. Nohy sestoupily z podlahy a kolena se nesnazila. Vy?la nahoru a postavila mrtvolu jako vаzu pred hrnek, hloupe hledela s ?sty pln?mi zv?kac?ch vajec, jej?ho manzela. – Pod?vejte se na sebe, schmucku, je mrtvа nebo ne? – a chystal se odej?t. – Hej, Zhinka. Odpov?te za Zhinku. zamumlala… – Sundej ji ze stolu, ty hlupаku!!! Jste… opravdu, nebo co? Jsem tady ?еf a ?еf a ty?… – No, zacalo to znovu. – zamumlal zаsobn?k Intsephalopath. – A pouz?vаte fond Ottila Aligadzhievich Klop zdarma! – drobky z ?st lеtaly od sebe, – A obecne… Pah, sracky, – vyplivl ve?ker? obsah z ?st a kricel, nez vy?plhal na stul. «Jsi tu sluzebnа.» Rozum??? – Ano, muj pane. – Donald Isoldushka a poklekl. Jej? hlava byla zarovnаna s hlavou jej?ho manzela stoj?c?ho na stole. A velikost jejich hlav by jednodu?e zapusobila na kazdеho pesimistu: jej? hlava byla petkrаt vet?? nez on. – Dobre, hej, odpust mi, vezmi tuto babicku ze dver? na verandu. Ne, lеpe od chaty. Je rаno a nekdo ji najde. Manzelka vzala mrtvolu a odnesla ji tam, kde ji majitel nar?dil. Koneckoncu, takе pracovala na podporu, jako technickа technika, sprаvce a pomocnа sekretаrka s hodnost? senior matrace. O minutu pozdeji se vrаtila, ?la a pochodovala ke stolu. – Hodil jsem ji pres plot. – Jste blаzen nebo tak neco? Toto je veterаn zаvodu. Pravda, sed?. Strucne receno – zadek. – J??. – zena vytаhla tal?r. – Nechci. Mel jsi to dаt na muj tal?r. Jakе je to j?dlo? Vyjmete to a nechte deti j?st. Jen jim ner?kejte, co jsem snedl. A pak pohrdaj?. – Mаte pravdu, pokud mаte devku z ?st. Potrebujete si vycistit zuby, kdyz jste je naposledy vycistili pred sto lety? – zena odebrala nаdob? ze stolu a ?la do obytnе poloviny chaty. – Bud zticha, zeno! Co rozum?te v pachech? Dobre, – svlеkl jsem si rukаv drobky a kapky ze stolu. – Co jsem chtel r?ct. Huh?.. Tak se pripravte na Petera. – Proc? – Ach, kolego, mаme novou vаznou vec. Prvn? a posledn?! – Jsme prevezeni do Petrohradu? – Harutun vytаhl vlasy z nosn?ch d?r, byl pote?en a bu?il hulkou. – Ne, vezmi to chladnej??. Budeme vy?etrovat vаznou vec, a ne strkat kolem boudy, pri hledаn? ztracen?ch kurat a b?ku. A pak, kdyz ho najdeme, budeme prevedeni v??… – Kde je to do nebe? – Blаzne, na obloze nejsou zаdnа mesta, do Ameriky. – A co budeme hledat? Co je treba naj?t, abychom nаs poslali do Ameriky? – Budeme hledat nos… – C? nos? – Harutun tomu nerozumel. Ottila vylezl na stul a ?el na druhou stranu, bl?ze k desаtn?kovi. Posadil se, visel nohama a pov?dal si s nimi. – V kostce.. – zacal polohlasem. – A co tedy ?eptem? – Nerd, konkurence. Tento pr?pad mohou federаlovе odebrat. – Ahhh! Uvedomil jsem si kazetu. – Takze, rukаv. Hej, super! Jsem «kazeta» a vy jste «rukаv». A kazeta je vlozena do rukаvu. Hahaha Je to legracn? – Ne. Vlozili do nаboje kulku. – Co, chytrе? A v?te, ze v na?? zemi jsou v?ichni chytr? – chud? a chud?. Chcete neco zmenit? Pak poslouchej, nebudu to vysvetlovat dvakrаt. Svatе m?sto nen? nikdy prаzdnе. A va?e m?sto, nejen Svat?.. V?te, kolik nezamestnan?ch lid? v na?? vesnici vаs chce kurva vz?t, abyste z?skali svе volnе m?sto? Harutun vyl?hl oci ze strachu a zbavil slzy senility. – Prominte, kazeta, do nаboje nen? vlozena strela, ale kazeta. – No, pak sly??m, kolik toho vysvetl?m v kostce: Eeee… cetl jsi Gogol? – Vypil magnаta. – Delа? si srandu? – Byl to humor. Sledoval jsem filmy s jeho ?cast?. – To je dobrе. Sledovali jste film o NOS? – O c? nos? – No, nejde o tvoje? … – Ottila skocil ze stolu, – Humore znovu? – Mnn, ano! – starec stаl v pozoru. Ottila pohlеdl na slabinu tela a s vypoulen?ma ocima zvedl hlavu, hаzel hlavou az do konce a videl jen ospal? plexus. – Sedet kurva!! zarval. Desаtn?k sedel ve v?choz? poloze. – Vzpomnel jsem si. Kazeta… tady muz ztratil nos… – Pamatujete? – To je pravda!! – Takze ho budeme hledat. Sаm … – A Ottila strcil prst do stropu. – zeptal se me na pul dne. Velmi zаdal, abych tuto zаlezitost osobne osobne prevzal. Tak receno, prevzal osobn? kontrolu. – Boze? – Ne, ty blаzne, mar?аle. Nuuu, nа? boze. Rekl, ze nikdo nen? hodnej?? … – Ottila skocila na kolena, stаla podr?zenа a prevzala kontrolu nad situac?. – A jak ho budeme hledat. Toto je pr?beh? Nav?c zemreli. – Kdo jsou? – No, tyto hlavn? postavy zemrely dаvno… a Gogol je hlavn? svedek, stejn?… no, mrtv?.?! To nen? humor.. Ahhh? – Blаzne. – Bug vyskocil z kl?na Incephalopath. – Hledаme pomn?k na ukradenе medenе desce. Bud bezdomovci, nebo podvodn?ci. Presto je to pamаtn?k NOSU a moznа… starozitnosti.!? – A kdo tady zustane? – Isolde a Izzy pro hlavn?. – Je stаle mal?? – Nic nen? malе, uz jsem vedel, ze zena v jeho letech. – K tomu nen? potreba mnoho mysli: rekni to, plivni a ?li… – Jak to vedet, jak to vedet… – Ne, patrone, mohl bych zustat, moje srdce je slabе… – Nic, tady v Petrohrade budete d?chat plyny a uvolnovat se. Harutun chtel je?te neco r?ct, aby zustal s Klopovou manzelkou, ale on se zamyslel a pod?val se pryc na plaz?c?ho se ocasu na koleni a palcem vtiskl hmyz do tkaniny jeho kalhot. – Co jsi chtel zab?t? – sarkasticky, mzoural ocima a zeptal se Ottily. – Nemаm pen?ze ani lеky. – No, to je re?itelnе. Rozpocet plat? v?e. Pokud najdeme nos. – A pokud to nenajdeme? – A pokud to nenajdeme, odectou se vаm v?echny v?daje… od vаs. – Jak to? – A tak. Pokud stаle kladete hloupе otаzky, muzete ztratit prаci. Rozum??? – To je pravda, pochopeno. Kdy jdeme? – Hloupа otаzka. Uz bychom tam meli b?t. Pojdme hned! – A co je tak brzy? Sbalil jsem kufr? – Vzdy to mus?me m?t pripravenе. Vedeli jste, kde jste z?skali prаci… Mimochodem, to samе… – Co? – Nesbalil jsem kufr. Ano, nepotrebujeme je. Po pr?jezdu si koupte, co potrebujete. Mаm bankovn? kartu. – A pokud nen? dost penez? – Bude hаzet. – a okresn? policista znovu uderil prstem na strop a v pygmickеm stylu vyskocil pomoc? salto na stul a mаval nohou pred kolegov?m nosem. Vstal a pre?el stul pe?ky ve smeru od Arutuna k zidli. Slzy a zam?rili k v?chodu. – Co to sed??? pojdme! – a mаvl rukou, – a jako by po Petrohradu zametl pres Zemi… Opustili pevnost a nechali na dver?ch jen kr?dou notu: «Nedelejte si starosti. Nechali jsme urgentn? ?kol do Petrohradu. Zustanete na m?ste Incephalate a Izya – m?sto me.. Jа!» A dole je pridаn? dal??ho rukopisu: «Promin, Pupsiku, vrаt?m se, jak mus?m! Zat?mco tvа Blecha jde nahoru. Pockej na me a vrаt?m se. Moznа…» Izya si precetla poznаmku a psala na list v rukopisu svеho otce a Intsefalopata, schovala ji do kapsy a otrela nаpis ze dver?. – No, starа koza, mа? to. – Vzal jsem si mobiln? telefon a poslal SMS otci. Potom ve?el do domu a dal poznаmku svе matce. Cetla a pokrcila rameny. Nechte ho jezdit. Vymen?me to. A ani slovo o pokracovаn? otce. Rozum??? – Samozrejme, matko, chаpu… A vezmu prase od reditele, jo? navrhl. – co jsi? Mus?me delat v?e podle charty a spravedlnosti. – A kric? na me spravedlive? – Je reditelem. V? to lеpe. A on sаm bude ospravedlnen pred Bohem. – Je to ten, kter? vis? na zdi v kancelаri? – Tеmer. Tam vis? Iron Felix, jeho zаstupce. Dobre, jdi delat domаc? ?koly. – Ano. Mami, muzu se proj?t po rece? – Bez, ale pamatuj, ?tene: utop se, neprijd domu. Zabiju te… – Ano. – Izzy vykrikl a zmizel za dvermi… APULAZ 3 – Ne, patrone, mohl bych zustat, moje srdce je slabе… – Nic, tady v Petrohrade budete d?chat plyny a uvolnovat se. Harutun chtel je?te neco r?ct, aby zustal s Klopovou manzelkou, ale on se zamyslel a pod?val se pryc na plaz?c?ho se ocasu na koleni a palcem vtiskl hmyz do tkaniny jeho kalhot. – Co jsi chtel zab?t? – sarkasticky, mzoural ocima a zeptal se Ottily. – Nemаm pen?ze ani lеky. – No, to je re?itelnе. Rozpocet plat? v?e. Pokud najdeme nos. – A pokud to nenajdeme? – A pokud to nenajdeme, odectou se vаm v?echny v?daje… od vаs. – Jak to? – A tak. Pokud stаle kladete hloupе otаzky, muzete ztratit prаci. Rozum??? – To je pravda, pochopeno. Kdy jdeme? – Hloupа otаzka. Uz bychom tam meli b?t. Pojdme hned! – A co je tak brzy? Sbalil jsem kufr? – Vzdy to mus?me m?t pripravenе. Vedeli jste, kde jste z?skali prаci… Mimochodem, to samе… – Co? – Nesbalil jsem kufr. Ano, nepotrebujeme je. Po pr?jezdu si koupte, co potrebujete. Mаm bankovn? kartu. – A pokud nen? dost penez? – Bude hаzet. – a okresn? policista znovu uderil prstem na strop a v pygmickеm stylu vyskocil pomoc? salto na stul a mаval nohou pred kolegov?m nosem. Vstal a pre?el stul pe?ky ve smeru od Arutuna k zidli. Slzy a zam?rili k v?chodu. – Proc sed?te? pojdme! – a mаvl rukou, – a jako by po Petrohradu zametl pres Zemi… Opustili pevnost a nechali na dver?ch jen kr?dou notu: «Nedelejte si starosti. Nechali jsme urgentn? ?kol do Petrohradu. Zustanete na m?ste Incephalate a Izya – m?sto me.. Jа!» A dole je pridаn? dal??ho rukopisu: «Promin, Pupsiku, vrаt?m se, jak mus?m! Zat?mco tvа Blecha jde nahoru. Pockej na me a vrаt?m se. Moznа…» Izya si precetla poznаmku a psala na list v rukopisu svеho otce a Intsefalopata, schovala ji do kapsy a otrela nаpis ze dver?. – No, starа koza, mа? to. – Vzal jsem si mobiln? telefon a poslal SMS otci. Potom ve?el do domu a dal poznаmku svе matce. Cetla a pokrcila rameny. Nechte ho jezdit. Vymen?me to. A ani slovo o pokracovаn? otce. Rozum??? – Samozrejme, matko, chаpu… A vezmu prase od reditele, jo? navrhl. – co jsi? Mus?me delat v?e podle charty a spravedlnosti. – A kric? na me spravedlive? – Je reditelem. V? to lеpe. A on sаm bude ospravedlnen pred Bohem. – Je to ten, kter? vis? na zdi v kancelаri? – Tеmer. Tam vis? Iron Felix, jeho zаstupce. Dobre, jdi delat domаc? ?koly. – Ano. Mami, muzu se proj?t po rece? – Bez, ale pamatuj, ?tene: utop se, neprijd domu. Zabiju te… – Ano. – Izzy vykrikl a zmizel za dvermi… – Uuh, – sprаvce, rodаk z loty?skе kolektivn? farmy, zavrtela hlavou a nechala nаv?tevn?ky proj?t. – Nen? svedom?, je zrejmе, ze oblicej nen? Rus a uniforma generаla je natazenа. – A za to existuje sprаvn? trest … – vysvetlil serzant Golytko, rodаk ze Lvova. – A tady je muj pas s v?krikem, Harutun Karapetovich a podal mu penta. – Rusky. Jsem Rus, muj! – Jako jа, – pridal pent – A jа. – vypoukla oci, pridal ovladac. – No, jsi v porаdku. – Listov? pas prohlаsil pauzu, i kdyz na vterinu, – d?val se zpod cela, – jste umelec? – do v?cebarevn?ch oc?, po kter?ch sklonil svuj studijn? pohled na u?i, – nebo zoofiln?? Ottilovy oci se vyl?hly a on si povzdechl jako valach a pod?val se na Intsefalopat. Desаtn?k zcervenal. – No, steh, se kter?m skotem te skladujete, nebo v domаc? kulture? – obsluha predala pas Harutunovi. – Jak? jsem umelec? Nejsem asistent na pln? ?vazek v m?stn? vesnici Sokolovsk? potok, Leningradskа oblast. – Oh, pane, vypadni odsud. – navrhl sluzebn? dustojn?k. – Tady je moje ID. – Desаtn?k, r?kаte? – serzant se po?krаbal na tvаri a vlozil semeno do ?st. – dobre, jsi voln? a tohle prijde se mnou. – Co to znamenа, «pojd se mnou»? – ?tenice byla rozhorcenа. – Dovolte mi zavolat svеmu ?еfovi? Postav? va?e mozky… – Zavolаte, zavolаte tam, v mе kancelаri a na zacаtku vаs vyzkou??m na pаtrаn?, moznа jste cecensk? terorista nebo jste unikli rodicum. No tak, jdeme. sluha nadаval a jednodu?e ho strcil: bud zadkem, nebo barelem, byl mu Ottil poveren ?tocnou pu?kou ve sluzbe strаzce zeleznice vlakovе nаdraz?. Ancephalopath ho nаsledoval a dokonce chtel s jeho Ottilou vystrelit, jak se zdаlo Klopovi, okamzite zmizel za sloupem a predst?ral, ze Klopa neznа. – Harutun, zavolej Isolde, at mu prinese dokumenty! – vykrikl Klop. «A rychlej??,» dodal serzant, «jinak zustane s nаmi dlouho.» – A kdy bude vydаn? zeptal se Harutun. – Jak zalozit osobu… – Tri dny? – star? muz se usmаl. – Nebo moznа tri roky. – odpovedel obsluha. – pokud nebude odolаvat ?radum. – a zabouchl dvere zevnitr. Incephalopath prsty jeho levе ruky objal tenkou bradu a, maj?c? pod nosem, se rozhodl provеst ?kol, kter? mu vyhovoval i jeho ?еfovi. Rychle vy?el ze stanice do ulice a okamzite se zastavil. – Kam jdu? Zeptal se Harutun. – K Isolde, ty hlupаku. – odpovedel sarkasticky vnitrn? hlas. – Takze nejsou pen?ze? Na co pujdu? – A vy, kvuli svеmu milovanеmu, ukradnete tam, od toho tlustеho tvаre, kter? sedel v cernеm dz?pu. – Jej?, poraz? jej? tvаr. A nemelo by to b?t pent? A zat?mco se Harutun radil se sv?m vnitrn?m hlasem, Klop, kdyz dal svе ?daje, skromne ustoupil, zat?mco sedel v opici. – Hej, zlato, dobr? prd! – Kricel na obsluhu. Ottila sebou trhla a otevrela vydutе oci. Umyl si ?sta a poc?til v ?stech rozbresk, pokusil se sb?rat sliny jazykem, ale v ?stech nebyl dostatek vlhkosti a pozаdal, aby ?el na zаchod. – kolego, muzu pouz?t zаchod? «Je to moznе,» odpovedeli star?? dobromyslne, «ale pokud to umyje?.» – Proc? – Ottila byla rozhorcenа, – jsem zadrzenа, ale ve va?em stavu mаte ukl?zecku a mus? si um?t podlahu. Конец ознакомительного фрагмента. Текст предоставлен ООО «ЛитРес». Прочитайте эту книгу целиком, купив полную легальную версию (https://www.litres.ru/stavl-zosimov-premudroslovsky/sileny-detektiv-legracni-detektiv/?lfrom=688855901) на ЛитРес. Безопасно оплатить книгу можно банковской картой Visa, MasterCard, Maestro, со счета мобильного телефона, с платежного терминала, в салоне МТС или Связной, через PayPal, WebMoney, Яндекс.Деньги, QIWI Кошелек, бонусными картами или другим удобным Вам способом.