P?edur?en?

P?edur?en? Morgan Rice Up??? ?urn?ly #4 V P?EDUR?EN? (Kniha ?. 4 z Up???ch ?urn?l?) se Caitlin Paine probud? zp?tky v ?ase. Objev? se na h?bitov?, na ?t?ku p?ed davem vesni?an? a hled? ?to?i?t? ve starov?k?m kl??te?e v Assisi, na venkov? p?i Umbrii, v It?lii. Tam se dozv?d?la o sv?m osudu a posl?n?: naj?t jej?ho otce a starod?vn? o?t?p, pot?ebn? na zachr?n?n? lidstva. Ale Caitlinino srdce st?le tou?ilo po jej? ztracen? l?sce: Calebovi. Zoufale cht?la v?d?t, jestli p?e?il jejich cestu do minulosti. Zjistila, ?e jej? mise vy?aduje, aby ?la do Florencie, no pokud se cht?la vydat za sv?m srdcem, musela j?t do Ben?tek. Vybrala si Ben?tky. Caitlin byla ohromena t?m, co objevila. Ben?tky byly v osmn?ct?m stolet? neskute?n?m m?stem, mu?i a ?eny se obl?kali do komplikovan?ch kost?m? a masek a po??dali se nekone?n?, opulentn? ve??rky. Je nad?en? z toho, ?e objevila a znovu se setkala s n?kter?mi z jejich bl?zk?ch p??tel a byla p?ijata zp?tky do jejich sabatu. A nad?en? se k nim p?ipoj? na Velk?m Ben?tsk?m B?le, nejd?le?it?j??m bale cel?ho roku, kde, jak doufala, op?t najde Caleba. Ale Caitlin nen? jedin?, kdo m??e cestovat v ?ase: brzy p?ijede taky Kyle, odhodl?n ji vystopovat a jednou prov?dy zab?t. Doraz? taky Sam, rozhodnut? zachr?nit svou sestru, ne? bude p??li? pozd?. Na bale Caitlin hled? v?ude a nenach?z? ??dnou stopu po Calebovi. Tedy, a? do ?pln? posledn?ho tance. Tancuje s mu?em v masce, kter? j? ukradne srdce a je si jist?, ?e je to on. Ale kdy? p?ijde v?m?na partner, op?t ho ztr?c?. Nebo ne? Caitlin se brzy ocitne zaseknuta mezi dv?ma l?skami sv?ho ?ivota a zjist?, ?e si mus? d?vat pozor na to, co si p?eje. Jej? radost z nalezen? toho, co cht?la se brzy m??e sm?chat s tragedi? a ?alem. Ve vrcholn?m z?v?ru pln?m akce stoj? Caitlin proti opravdov?mu ??blovi, ??msk?mu starov?k?mu up??sk?mu sabatu, nejsiln?j??mu, jak? kdy existoval. Aby p?e?ila, bude muset vyu??t v?echny svoje schopnosti a bojovat o hol? ?ivot… Bude muset ob?tovat v?c ne? kdy jindy, pokud chce zachr?nit ty, kter? miluje… P?EDUR?EN? je skv?l? p??b?h. Opravdu v?s vt?hne do d?n?. Je n?kolik YA s?ri?, kter? prost? miluju a tahle je ur?it? na seznamu! ?T?TE! ?T?TE! ?T?TE! Nezapome?te ??ST! werevampsromance. org p?edur?en? (Up??? ?urn?ly – Kniha ?ty?) morgan rice O autorce Morgan Rice je autorkou epick? fantasy s?gy ?AROD?J?V PRSTEN, kter? obsahuje 17 knih, podle USA Today je tato s?ga bestsellerem ???lo jedna; podle USA Today jsou bestsellerem ??slo jedna tak? jej? dal?? s?gy, jako jsou: s?rie UP??? ?URN?LY, obsahuj?c? prozat?m 11 knih; s?rie TRILOGIE P?E?IT?, postapokalyptick? thriller, skl?daj?c? se zat?m ze dvou knih; a tak? zbrusu nov? epick? fantasy s?rie KR?LOV? A ?AROD?JOV?. Autor?iny knihy jsou dostupn? v ti?t?n? i audio verzi, a byly p?elo?eny do v?ce ne? 25 jazyk?. Morgan se r?da zaj?m? o n?zory sv?ch ?ten???, tak?e se pros?m nezdr?hejte nav?t?vit jej? webov? str?nky www.morganricebooks.com (http://www.morganricebooks.com), kde se m??ete p?idat do seznamu kontakt?, z?skat knihu zdarma, stejn? jako dal?? ak?n? bonusy, st?hnout si zdarma aplikace, m?t p?ehled o posledn?ch novink?ch, p?idat se na autor?in Facebook ?i Twitter, a jednodu?e b?t s Morgan v kontaktu! VYBRAN? OHLASY NA UP??? ?URN?LY „Riceov? zde odv?d? v?bornou pr?ci. ?ten?? je, d?ky autor?inu skv?l?mu vyprav??sk?mu um?n?, kter? d?l? jednoduch? p??b?h zvl??tn?m, vta?en do d?je od sam?ho po??tku… V?born? napsan? p??b?h p?edstavuje extr?mn? rychlou ?etbu.“ --Black Lagoon Reviews {o knize Prom?n?n?} „Ide?ln? p??b?h pro mlad? ?ten??e. Morgan Riceov? odvedla skv?lou pr?ci vytvo?en?m zaj?mav?ho a unik?tn?ho p??b?hu. Cel? s?rie se to?? kolem jedn? d?vky…velmi neobvykl? d?vky!...Velice snadn? ?etba, kterou ?ten?? doslova prolet?… Kniha nemus? b?t vhodn? pro d?ti (PG).“ --The Romance Reviews {o knize Prom?n?n?} „Kniha m? od po??tku zaujala a u? nepustila…P??b?h je ??asn?m dobrodru?stv?m, kter? rychle plyne a je pln? akce od sam?ho po??tku. V cel? knize nen? jedin? nudn? m?sto.“ --Paranormal Romance Guild {o knize Prom?n?n?} „Nabit? akc?, romantikou, dobrodru?stv?m a nap?t?m. S?hn?te po t?to knize a zamilujte se do n? znovu a znovu.“ --vampirebooksite.com {o knize Prom?n?n?} „Skv?l? z?pletka. Je to p?esn? ten typ knihy, kterou je velmi obt??n? odlo?it. Konec knihy je jedn?m z t?ch, kter? v?s donut? si okam?it? koupit druh? d?l, jen abyste zjistili, co se bude d?t d?l.“ --The Dallas Examiner {o knize Milovan?} „Kniha, kter? konkuruje STM?V?N? a UP???M DEN?K?M. Jedna z t?ch, kter? budete cht?t ??st jedn?m dechem a? do posledn? str?nky! Pokud m?te r?di dobrodru?stv?, milostn? p??b?hy a up?ry, tato kniha je tou pravou pro v?s!“ --Vampirebooksite.com {o knize Prom?n?n?} „Morgan Riceov? op?t dokazuje, ?e je skv?lou vyprav??kou…Kniha oslov? ?irok? spektrum ?ten???, kam budou pat?it i mlad? fanou?ci up?rsk?ch fantasy ??nr?. P??b?h kon?? ne?ekan?m zvratem a zanech? v?s v ?oku a o?ek?v?n?, co bude n?sledovat v dal??m d?le.“ --The Romance Reviews {o knize Milovan?} Knihy od Morgan Rice KR?LOV? A ?AROD?JOV? VZESTUP DRAK? (Kniha ?.1) VZESTUP STATE?N?CH (Kniha ?.2) ?AROD?J?V PRSTEN CESTA HRDINY (Kniha ?.1) POCHOD KR?L? (Kniha ?.2) OSUD DRAK? (Kniha ?.3) POK?IK CTI (Kniha ?.4) SLAVN? P??SAHA (Kniha ?.5) ?TOK CHRABR?CH (Kniha ?.6) OB?AD ME?? (Kniha ?.7) MOC ZBRAN? (Kniha ?.8) NEBE KOUZEL (Kniha ?.9) MO?E ?T?T? (Kniha ?.10) PANOV?N? OCELI (Kniha ?.11) ZEM? OH?? (Kniha ?.12) VL?DA KR?LOVEN (Kniha ?.13) BRATRSK? P??SAHA (Kniha ?.14) SEN SMRTELN?K? (Kniha ?.15) RYT??SK? KL?N? (Kniha ?.16) DAR BITVY (Kniha ?.17) TRILOGIE P?E?IT? AR?NA JEDNA: OTROK??I (Kniha ?.1) AR?NA DV? (Kniha ?.2) UP??? ?URN?LY PROM?N?N? (Kniha ?.1) MILOVAN? (Kniha ?.2) ZRAZEN? (Kniha ?.3) P?EDUR?EN? (Kniha ?.4) ??DAN? (Kniha ?.5) ZASNOUBEN? (Kniha ?.6) ZASL?BEN? (Kniha ?.7) NALEZEN? (Kniha ?.8) VZK???EN? (Kniha ?.9) TOU??C? (Kniha ?.10) PROKLET? (Kniha ?.11) Poslechn?te si s?rii UP??? ?URN?LY ve form?tu audio knihy! Copyright © 2011 Morgan Rice V?echna pr?va vyhrazena. S v?jimkou povolen? podle U.S. Copyright Act 1976, ??dn? z ??st? t?to publikace nesm? b?t, bez p?edchoz?ho svolen? autora, za ??dn?ch okolnost? reprodukov?na, distribuov?na nebo p?ev?d?na do jak?chkoliv jin?ch form?t?, ani uchov?v?na ve sd?len? datab?zi. Tento ebook je licencov?n v?lu?n? pro Va?e osobn? vyu?it?. Tento ebook nesm? b?t d?le prod?v?n nebo darov?n ostatn?m lidem. Pokud chcete knihu sd?let s dal?? osobou, zakupte si pros?m dal?? kopie. Pokud ?tete tuto knihu, ale nezakoupili jste si ji, nebo nebyla zakoupena pouze pro Va?e pou?it?, vra?te ji pros?m a po?i?te si svou vlastn? kopii. D?kujeme, ?e respektujete usilovnou pr?ci, kterou autorka na vznik tohoto titulu musela vynalo?it. Obsah t?to knihy je fiktivn?. Jm?na, osobnostn? charakteristiky, organizace, m?sta, ud?losti a konflikty jsou beze zbytku produktem autor?iny p?edstavivosti, nebo je jejich pou?it? fiktivn?. Jak?koliv podobnost se skute?n?mi osobami, a? ji? ?iv?mi nebo mrtv?mi, je ?ist? n?hodn?. Jacket art ©iStock.com/© lamia-ell Obsah KAPITOLA PRVN? (#udb35f369-46d6-597d-84b1-ff46f6fe887e) KAPITOLA DRUH? (#ufbd31897-b943-5193-8909-96ead6c147aa) KAPITOLA T?ET? (#u60e542f9-f016-579c-b20a-93e7a680effe) KAPITOLA ?TVRT? (#u75e0c43d-762e-59dd-84cd-e5ab9c0db669) KAPITOLA P?T? (#u473d928e-e70f-5df9-8f28-9aeb15be4794) KAPITOLA ?EST? (#u372950d5-0d97-5095-9239-ea5be61063c2) KAPITOLA SEDM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA OSM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DEV?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DES?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA JEDEN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?TRN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA PATN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?ESTN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA SEDMN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA OSMN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DEVATEN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? PRVN? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? DRUH? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? T?ET? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? ?TVRT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? P?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? ?EST? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? SEDM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? OSM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? DEV?T? (#litres_trial_promo) FAKT: V roce 2009 bylo objeveno prvn? neporu?en? t?lo ?dajn?ho up?ra na mal?m ostrov? Lazzaretto Nuovo v Ben?tsk?m z?livu. Up?r, ?ena, kter? zem?ela na mor v 16. stolet?, byla nalezena poh?bena s cihlou v puse—podpo?ilo to st?edov?kou pov?ru, ?e up??i jsou za n?kazami jako ?ern? smrt. FAKT: Ben?tky v 18. stolet? byli jin?, jako v?echny m?sta na sv?t?. Lid? z cel?ho sv?ta tam proudili, aby si u?ili p?epychov? p?rty a b?ly, aby se obl?kali do propracovan?ch kost?m? a masek. Pro lidi bylo norm?ln? chodit po ulici cel? v kost?mu. Poprv? v historii neexistovala nerovnost pohlav?. ?eny, p?edt?m omezov?ny autoritami, se te? mohli p?evl?kat za mu?e a z?skat tak p??stup tam, kam cht?li… ?, l?sko! Choti moje! Smrt vypila sic dechu tv?ho med, k tv? kr?se ale moci nem?la: ty nejsi p?emo?ena; kr?sy prapor na tv???ch, na rtech vlaje purpurem… --William Shakespeare, Romeo a Julie KAPITOLA PRVN? Assisi, Umbria (It?lie) (1790) Caitlin Paine se pomalu probudila, kompletn? obklopen? tmou. Pokou?ela se otev??t o?i, zjistit, kde se to vlastn? ocitla, no nic z toho se j? neda?ilo. Zkusila pohnout rukama, rameny—no to taky nefungovalo. C?tila se, jako kdyby byla pokryta jemnou tkaninou a nedok?zala p?ij?t na to, co to je. T??ilo ji to a s ka?dou uplynutou chv?l? se zd?lo, ?e je to po??d t???? a t????. Sna?ila se d?chat, no kdy? to d?lala, uv?domila si, ?e jej? d?chac? cesty jsou n???m ucp?ny. V panice se Caitlin pokou?ela nadechnout ?sty, no najednou uc?tila, ?e j? n?co uv?zlo v krku. Pach t? v?ci naplnil jej? nos a ona si kone?n? uv?domila, co to vlastn? bylo: zemina. Byla pono?ena do zeminy, kter? pokr?vala jej? tv?? a nos a plnila jej? ?sta. Uv?domila si, ?e byla t??k?, proto?e ji t??ila, dusila a s ka?dou vte?inou se st?vala nesnesiteln?j??. Neschopn? d?chat, neschopn? vid?t, Caitlin propadla absolutn? panika. Sna?ila se h?bat sv?mi nohami, rukami, no ty ji taky neskute?n? t??ili. V z?chvatu se sna?ila, jak to jen ?lo a nakonec se j? poda?ilo trochu uvolnit sv? ruce; dok?zala je zvednout, v?? a v??. Prorazila hl?nu a kolem sv?ch rukou uc?tila vzduch. S obnovenou s?lou ml?tila rukama tak, jak to jen dok?zala, hore?n? ?kr?bala a dr?pala a odhazovala ze sebe p?du. Caitlin se nakonec zvl?dla posadit a odev?ad se z n? sypala zemina. O?istila si hl?nu, kterou m?la na tv??i, na ?asech, dostala ji ze sv?ch ?st, ze sv?ho nosu. Hystericky se j? zbavovala ob?ma rukama a nakonec se o?istila natolik, aby byla op?t schopn? d?chat. Hyperventiluj?c d?lala obrovsk?, hltav? n?dechy, vd??n?, ?e m??e d?chat, jako nikdy p?edt?m. Kdy? op?t popadla dech, za?ala dr?saj?c ka?lat a z nosu a ?st j? vych?zela dal?? hl?na. Caitlin zt??ka otev?ela o?i, ?asy po??d slepen?, a dok?zala je rozev??t alespo? natolik, aby vid?la, kde se nach?z?. Z?pad slunce. Venkov. Le?ela pono?en? v hromad? p?dy na mal?m, venkovsk?m h?bitov?. Kdy? se porozhl?dla, v?imla si ohromen? tv??e tuctu vesni?an?, oble?en?ch v hadrech, kte?? se na ni d?vali v naprost?m ?oku. Vedle n? st?l hrobn?k, robustn? mu?, rozpt?len? svou lopatou. Po??d si ni?eho nev?iml, dokonce se ani nepod?val jej?m sm?rem, kdy? se nat?hl, nabral dal?? lopatu p?dy a hodil ji k n?. P?edt?m, jak Caitlin stihla zareagovat, trefila ji nov? kopa hl?ny p??mo do tv??e a op?t pokryla jej? ?sta a nos. Ot?ela ji a posadila se vzp??men?ji, kopala nohami a ze v?ech sv?ch sil se sna?ila dostat spod ?erstv?, t??k? p?dy. Hrobn?k si toho kone?n? v?iml. Kdy? se chystal hodit dal?? kopu p?dy, spat?il ji a usko?il. Lopata mu pomalu vypadla z rukou a on ud?lal n?kolik krok? zp?tky. V?k?ik prorazil ticho. P?i?el od jednoho z vesni?an?, pronikav? v?k?ik star?, pov?r?iv? ?eny, kter? civ?la dol? na to, co by m?lo b?t ?erstvou mrtvolou Caitlin, no te? se zvedalo ze zem?. K?i?ela a k?i?ela. Ostatn? vesni?an? reagovali r?zn?. N?kolik z nich se oto?ilo a uteklo, sprintovali pry?. Dal?? si jednodu?e zakryli rukama ?sta a nedok?zali ze sebe dostat ani jedin? slovo. No n?kolik mu??, dr??c pochodn?, kol?salo mezi strachem a hn?vem. Ud?lali n?kolik v?hav?ch krok? sm?rem ke Caitlin a z jejich v?raz? a taky z jejich zvednut?ch farm??sk?ch n?stroj? mohla vid?t, ?e jsou p?ipraveni za?to?it. Kde jsem? zoufale p?em??lela. Kto jsou tito lid?? I p?i tom, jak dezorientovan? byla, si Caitlin po??d dok?zala uv?domit, ?e mus? konat velmi rychle. Se?kr?bala ze sebe vrstvu hl?ny a zu?iv? se sna?ila vyhrabat sv? nohy. No hl?na byla hrozn? vlhk? a t??k? a ne?la jen tak lehce dol?. P?inutilo ji to vzpomenout si na den, kdy ji jej? bratr Sam n?kde na pl??i poh?bil a? po hlavu do p?sku. Nebyla schopn? se pohnout. Prosila ho, aby ji pustil a on ji donutil ?ekat dlouh? hodiny. C?tila se tak bezmocn?, jako by byla chycena do pasti, ?e i kdy? necht?la, za?ala bre?et. P?em??lela, pro? zmizela v?echna jej? up??? s?la. Byla op?t pouze oby?ejn?m ?lov?kem? C?tila se tak. Smrteln?. Slab?. Jako kdokoliv jin?. N?hle se za?ala c?tit vyd??en?. Hodn?, hodn? vyd??en?. “Pomozte mi n?kdo, pros?m!” volala Caitlin a sna?ila se nav?zat o?n? kontakt se kteroukoliv ?enou v davu, doufaj?c, ?e objev? soucitn? obli?ej. No ??dn? tam nebyl. Nam?sto toho mohla vid?t pouze pohledy pln? ?oku a strachu. A vzteku. Dav mu??, s farm??sk?m n??ad?m zvednut?m vysoko ve vzduchu, se pl??il k n?. Nem?la moc ?asu. Sna?ila se mluvit p??mo k nim. “Pros?m!” k?i?ela Caitlin, “nen? to tak, jak si mysl?te! Nechci v?m ud?lat nic zl?ho. Pros?m, neubli?ujte mi! Pomozte mi se odsud dostat!” Ale zd?lo se, ?e to je jenom povzbudilo. “Zabijte tu up?rku!” k?i?el vesni?an z davu. “Zabijte ji znovu!” Ten v?k?ik byl n?sledov?n nad?en?m ?evem. Tento dav ji cht?l vid?t mrtvou. Jeden z vesni?an?, m?n? vystra?en? ne? ostatn?, velk? kus chlapa, k n? p?istoupil na vzd?lenost asi stopy. Pod?val se dol? na n? s hrozn?m vztekem a pak zvedl do v??ky sv?j krump??. Caitlin vid?la, ?e m??? p??mo na jej? obli?ej. “Tentokr?t u? zem?e?!” ?val. Caitlin zav?ela o?i a odn?kud, hluboce v jej?m vnitru, se v n? za?al hromadit hn?v. Byl to primitivn? hn?v, z n?jak? jej? ??sti, kter? je?t? po??d existovala, a c?tila, jak roste p?es jej? prsty na noh?ch, proch?z? jej?m t?lem, nahoru p?es jej? trup. To horko ji spalovalo. To prost? nebylo f?r, aby takhle zem?ela, aby na n? takhle ?to?ili, aby byla takhle bezmocn?. Ona jim nic neud?lala. To prost? nen? f?r se v jej? mysli oz?valo znovu a znovu, a? jej? vztek dos?hl vrcholu. Vesni?an se mocn? zahnal, m??il p??mo na Caitlinin obli?ej, a ona najednou uc?tila p??val s?ly, kterou pot?ebovala. Jedn?m pohybem vysko?ila z hl?ny na nohy a uprost?ed ?vihu zachytila krump?? za jeho d?ev?nou rukoje?. Caitlin sly?ela, jak dav zd??en? zalapal po dechu—p?ekvapen? ustoupili n?kolik stop dozadu. S rukojet? po??d v ruce se rozhl?dla a vid?la, ?e surovc?v v?raz se zm?nil na naprost? strach. P?edt?m, jak stihl zareagovat, vytrhla mu krump?? z ruky, nat?hla se a tvrd? ho kopla do hrudi. Let?l vzduchem zp?tky dobr?ch dvacet stop a p?ist?l v davu vesni?an?, ze kter?ch n?kolik vzal s sebou. Caitlin zvedla krump?? do v??ky, ud?lala n?kolik rychl?ch krok? sm?rem k nim a s nejdivo?ej??m v?razem, jak? dok?zala ud?lat, zavr?ela. Vyd??en? vesni?an? zvedli ruce, zakryli si obli?ej a za?ali je?et. N?kte?? z nich utekli do les? a ti, kte?? z?stali, se strachem kr?ili. To byl efekt, jak?ho Caitlin cht?la dos?hnout. Vystra?ila je natolik, aby z?stali omr??eni. Pustila krump?? a ut?kala p??mo p?es n?, sprintovala p?es pole do z?padu slunce. Jak ut?kala, ?ekala a doufala, ?e se j? vr?t? jej? up??? schopnosti, ?e se j? rozprost?ou k??dla, ?e bude jednodu?e schopna vzl?tnout a let?t daleko odsud. Ale nem?la to ?t?st?. A? u? byl d?vod jak?koliv, nestalo se to. Ztratila jsem to? p?em??lela. Jsem znovu oby?ejn?m ?lov?kem? B??ela rychlost? norm?ln?ho, b??n?ho ?lov?ka a na sv?ch z?dech nic nec?tila, ??dn? k??dla, bez ohledu na to, jak moc to cht?la. Byla te? pr?v? tak slab? a bezbrann? jako v?ichni ostatn?? P?edt?m, jak stihla zjistit odpov??, usly?ela za sebou nar?staj?c? hluk. Pod?vala se p?es rameno a uvid?la dav vesni?an?; honili ji. K?i?eli, v ruk?ch nesli pochodn?, farm??sk? n??in?, palice a kameny a sna?ili se ji chytit. Pros?m, Bo?e, modlila se. A? u? tahle no?n? m?ra skon??. Alespo? ne? zjist?m, kde vlastn? jsem. A stanu se op?t silnou. Caitlin se pod?vala dol? a poprv? si v?imla, co m? na sob? oble?en?. Byly to dlouh?, slo?it? ?ern? ?aty, kr?sn? vy??van?, a t?hli se od jej?ho krku a? k prst?m na nohou. Hodili by se na n?jakou form?ln? p??le?itost—jako poh?eb—no ur?it? ne na sprintov?n?. Jej? nohy se d?ky nim nemohli dob?e pohybovat. Nat?hla se dol? a nad koleny je roztrhla. To pomohlo a ona mohla ut?kat o n?co rychleji. Ale po??d to nebylo dostate?n?. C?tila, ?e na n? rychle dopad? ?nava a zd?lo se, ?e dav za n? je z?soben nekon??c? energii. P?ibli?ovali se velkou rychlost?. Najednou v zadn? ??sti sv? hlavy uc?tila n?co ostr?ho a od bolesti se zapot?cela. Jak ji to zas?hlo, klop?tla a chytila se na tom m?st? svou rukou. Byla cel? od krve. Trefili ji kamenem. Vid?la, jak kolem n? let? n?kolik kamen?, oto?ila se a spat?il, jak vesni?an? h??ou kameny jej?m sm?rem. Dal?? ji bolestiv? zas?hl do zad. Dav byl te? u? jenom 20 stop od n?. V d?lce si v?imla strm? kopec a na jeho vrcholu obrovsk?, st?edov?k? kostel a kl??ter. Ut?kala tam. Doufala, ?e pokud se tam dok??e dostat, mo?n? nalezne ?kryt p?ed t?mito lidmi. Ale jak ji trefili znovu, do ramena, dal??m kamenem, uv?domila si, ?e by to nedopadlo dob?e. Kostel byl p??li? daleko, ona ztr?cela p?ru a dav se dost?val p??li? bl?zko. Nem?la na v?b?r, jenom se oto?it a bojovat. Ironie, pomyslela si. Po tom v?em, ??m si pro?la, po v?ech t?ch up???ch bitv?ch, dokonce po tom, jak p?e?ila cestu zp?tky v ?ase, m??e skon?it mrtv? z?sluhou davu hloup?ch vesni?an?. Caitlin se zastavila, oto?ila a ?elila davu. Pokud m?la zem??t, alespo? zem?e v boji. Jak tam st?la, zav?ela o?i a d?chala. Soust?edila se a sv?t kolem n? se zastavil. C?tila sv? bos? nohy v tr?v?, jako by zako?en?n? do zem? a pomalu, no jist? v n? za?ala nar?stat prvotn? s?la a proch?zela cel?m jej?m t?lem. Cht?la si vzpomenout; vzpomenout na vztek; vzpomenout si na jej? vrozenou, prvotn? s?lu. Kdysi tr?novala a bojovala se superlidskou s?lou. Cht?la, aby se to vr?tilo zp?tky. C?tila, ?e n?kde, n?jak, po??d se to hluboce v n? ukr?v?. Jak tam st?la, p?em??lela nad v?emi davy v jej?m ?ivot?, v?emi tyrany, v?emi t?mi idioty. Myslela na svou matku, kter? j? neprouk?zala ani tu nejmen?? laskavost; vzpom?nala na v?echny ty tyrany, kte?? ji a Jonaha honili v uli?ce v New Yorku. Myslela na v?echny ty idioty ve stodole v Hudson Valley, Samovy p??tele. A vzpom?nala na Cainovo p?edstaven? na Pollepelu. Zd?lo se, ?e jsou tady po??d n?jac? tyrani. Po??d a v?ude. Ut?kat p?ed nimi nikdy nic nevy?e?ilo. Jak to v?dy d?lala, i tentokr?t se musela postavit a bojovat. Jak si uv?domovala tu obrovskou nespravedlnost, vztek rostl a proudil jej?m t?lem. Rostl a rostl, a? c?tila, jak napl?uje jej? vlastn? ??ly a jej? svaly jsou napjat? na prasknut?. Pr?v? v tu chv?li ji dav obkl??il. Vesni?an zvedl svou palici a zahnal se sm?rem k jej? hlav?. Se svou nov? nalezenou s?lou Caitlin pr?v? v?as uhnula, sehla se a prohodila ho p?es sv? rameno. Let?l vzduchem n?kolik stop a p?ist?l v tr?v? na z?dech. Dal?? mu? se nap??hl s velk?m kamenem a p?ipravoval se, ?e j? hod? do hlavy; no ona se nat?hla, popadla ho za z?p?st? a zlomila mu ho. Mu? klesl na kolena a ?val. T?et? vesni?an se na n? zahnal se svou motykou, no ona byla p??li? rychl?: oto?ila se a popadla ji ve st?edu pohybu. Vytrhla mu ji z rukou, zahnala se a sekla ho s n? do hlavy. Motyka, ?est stop dlouh?, byla p?esn? to, co pot?ebovala. Divoce s n? zato?ila a slo?ila k zemi ka?d?ho, kdo byl v dosahu; v pr?b?hu chv?le kolem sebe vytvo?ila ?irok? okruh. V?imla si vesni?ana, kter? se natahuje s velk?m kamenem v ruce, chyst? se ho hodit jej?m sm?rem, a vymr?tila motyku p??mo do n?j. Trefila ho do ruky a vyrazila mu z n? k?men. Caitlin b??ela p?es omr??en? dav, vytrhla pochode? z ruky star? ?eny a divoce n? ?vihala. Poda?ilo se j? zap?lit ??st vysok?, such? tr?vy, oz?vali se v?k?iky a mnoho vesni?an? se ve strachu n?hlilo zp?tky. Kdy? se st?na z ohn? dostate?n? zv?t?ila, nat?hla se a vrhla pochode? p??mo do davu. Ta let?la vzduchem, p?ist?la na zadn? stran? mu?ovy haleny a ten spolu s dal??m vedle n?j za?al ho?et. Dav se kolem nich rychle shrom??dil a sna?il se ohe? uhasit. Poslou?ilo to Caitlininmu z?m?ru. Vesni?an? byli kone?n? natolik rozpt?len?, ?e j? vytvo?ili prostor, kter? pot?ebovala pro ?t?k. Nem?la z?jem jim ubl??it. Jenom cht?la, aby ji v?ichni nechali b?t. Jenom se cht?la nadechnout a zjistit, kde to vlastn? je. Oto?ila se a ut?kala nahoru do kopce sm?rem ke kostelu. C?tila nov? nalezenou rychlost a s?lu, c?tila, jak sk??e p?es kopec a v?d?la, ?e ji u? nedob?hnou. Jenom doufala, ?e kostel bude otev?en? a dovol? j? do n?j vstoupit. Jak ut?kala nahoru do kopce, c?tila tr?vu pod jej?ma bos?ma nohama, padl soumrak a ona vid?la, ?e se na n?m?st? a pod?l zd? kl??tera rozsv?tilo n?kolik pochodn?. Jak se dost?vala bl??, spat?ila vysoce na hradb? no?n?ho hl?da?e. Pod?val se dol? na n? a jeho obli?ejem se p?ehnal strach. Popadl pochode? nad svou hlavou a k?i?el: “Up?r! Up?r!” Kdy? to ud?lal, kosteln? zvony se rozezn?ly. Caitlin vid?la, jak se k n? odev?ad p?ibli?uj? pochodn?. Jak hl?da? po??d k?i?el a zvony po??d zn?li, lid? p?ich?zeli ze v?ech stran. Byl to hon na ?arod?jnice a zd?lo se, ?e v?ichni sm??uj? p??mo k n?. Caitlin p?idala a ut?kala tak rychle, ?e ji z toho boleli ?ebra. Lapala po dechu a pr?v? v?as se j? poda?ilo dorazit k dubov?m dve??m kostela. Vykopla je a s pr?sknut?m je za sebou zav?ela. Vevnit? se zoufale rozhl??ela kolem a v?imla si past??skou h?lku. Popadla ji a zasunula do dvojit?ch dve??, ??m je zablokovala. Ve vte?in?, kdy to ud?lala, usly?ela u dve?? obrovsk? ?der zp?soben? des?tkami rukou, kter? na n? bu?ili. Dve?e se t??sli, no nepustili. H?lka dr?ela—alespo? prozat?m. Caitlin rychle prozkoumala m?stnost. Kostel byl, d?kybohu, pr?zdn?. Byl obrovsk? a jeho stropy se ty?ili stovky stop do v??ky. Bylo to chladn?, pr?zdn? m?sto, stovky lavic na mramorov? podlaze; na vzd?len?m konci, nad olt??em, viselo n?kolik ho??c?ch sv??ek. Jak se d?vala, mohla by odp??s?hnout, ?e na opa?n?m konci m?stnosti spat?ila n?jak? pohyb. Bu?en? bylo ??m d?l intenzivn?j?? a dve?e se za?ali po??dn? t??st. Caitlin vysko?ila do akce a ut?kala dol? uli?kou sm?rem k olt??i. Kdy? k n?mu p?istoupila, vid?la, ?e m?la pravdu: n?kdo tam byl. Potichu kle??c, z?dy k n?, tam byl kn?z. Caitlin p?em??lela, jak to v?echno dok??e ignorovat, ignorovat jej? p??tomnost, jak m??e b?t v takovou chv?li tak hluboce pono?en? do modlitby. Doufala, ?e ji nevyd? tomu davu venku. “Zdrav?m?” ?ekla Caitlin. Neoto?il se. Caitlin se n?hlila na opa?nou stranu a postavila se mu tv??? v tv??. Byl to star?? mu? s b?l?mi vlasy, hladce oholen?, s bled? modr?ma o?ima, kter? p?i jeho modlitb? vypadali, jako kdyby se d?vali n?kam do nezn?ma. Neobt??oval se s t?m, aby se na n? pod?val. Bylo tam taky n?co jin?ho, co z n?j vyc?tila. Dokonce i v jej?m moment?ln?m rozpolo?en? dok?zala ??ct, ?e je na n?m n?co zvl??tn?ho. V?d?la, ?e pat?il k jej?mu druhu. Byl to up?r. Bu?en? bylo po??d hlasit?j?? a kdy? se jeden z pant? zlomil, Caitlin se se strachem ohl?dla za sebe. Tento dav se zd?l b?t odhodlan? a ona nev?d?la, kam jinam j?t. “Pomozte mi, pros?m!” nal?hala Caitlin. On je?t? chv?li pokra?oval ve sv? modlitb?. Nakonec, bez toho aby se na n? pod?val, ?ekl: “Jak m??ou zab?t n?co, co u? je mrtv??” D?evo se za?alo ?t?pat. “Pros?m,” nal?hala. “Nevydejte m? jim napospas.” Pomalu vstal, ti?e a vyrovnan?, a uk?zal na olt??. “Tam,” ?ekl. “Za z?v?s. Je tam poklop. Jdi!” Sledovala jeho prst, no vid?la jenom velik? podium, pokryt? sat?novou tkaninou. Ut?kala k n?mu, odhrnula tkaninu a spat?ila poklop. Otev?ela jej a natla?ila sv? t?lo do mal?ho prostoru. Zastr?en? vevnit? vykoukala p?es malou prasklinu. Sledovala, jak kn?z posp?ch? k bo?n?m dve??m a s p?ekvapivou s?lou je vykop?v?. Pr?v? kdy? to ud?lal, dav vykopl hlavn? p?edn? dve?e a za?al proudit dovnit? p?es uli?ku. Caitlin rychle zat?hla celou z?clonu. Doufala, ?e ji nespat?ili. Sledovala d?n? p?es malou ?k?ru ve d?ev? a vid?la pr?v? dost na to, aby spozorovala, ?e se dav ??t? uli?kou, zd?nliv? pr?v? k n?. “T?m sm?rem!” k?i?el kn?z. “Up?rka ut?kala tamt?m sm?rem!” Uk?zal na bo?n? dve?e a dav se n?hlil p??mo p?es n? a zp?tky do noci. Po n?kolika vte?in?ch nekone?n? roj t?l opustil kostel a v?ude kone?n? zavl?dlo ticho. Kn?z za sebou zav?el a zamkl dve?e. Sly?ela jeho kroky, jak k n? kr???, a Caitlin, t?esouc se strachem a zimou, pomalu otev?ela poklop. Odhrnul z?clonu a pod?val se dol? na n?. Jemn? nat?hl ruku. “Caitlin,” ?ekl a usm?val se na n?. “?ekali jsme na tebe u? velmi dlouhou dobu.” KAPITOLA DRUH? ??m, 1790 Kyle st?l ve tm? a zhluboka d?chal. Bylo jenom m?lo v?c?, kter? nen?vid?l v?ce, ne? st?sn?n? prostory a jak se v ?ernot? nat?hl a uc?til k?men, kter? ho v?znil, za?al se potit. Chycen? do pasti. Nic hor??ho pro n?j neexistovalo. Zahnal se a p?st? ud?lal d?ru p??mo do kamene. Ten se rozbil na kousky a on si musel zakr?t o?i p?ed denn?m sv?tlem. Pokud Kyle n?co nen?vid?l v?ce ne? b?t chycen do pasti, byl to z?sah denn?ho sv?tla p??mo do obli?eje, zvl??t? pokud na sob? nem?l sv? obaly na k??i. Rychle p?esko?il p?es sutiny a na?el ?to?i?t? za zd?. Kyle zhluboka d?chal a dezorientovan? prozkoum?val sv? okol?, zat?mco si z o?? ot?ral prach. Tohle bylo to, co na cestov?n? v ?ase nen?vid?l: nikdy p?esn? nev?d?l, kde se ocitne. Ned?lal to u? po stalet? a nebyl by to ud?lal ani te?, kdyby nebylo toho neskute?n?ho trnu v jeho pat?, Caitlin. Po tom, jak opustila New York, Kylovi netrvalo dlouho, aby si uv?domil, ?e tahle v?lka je vyhran? jenom ??ste?n?. Proto?e ona byla po??d na svobod? a p?trala po ?t?tu, v?d?l, ?e nikdy nebude m?t klid. Byl na pokraji v?t?zstv? v t?to v?lce, t?m?? si zotro?il celou lidskou rasu, t?m?? se s?m stal absolutn?m v?dcem cel? up??sk? rasy. No ona, ta patetick? mal? holka, ho zastavila. Dokud byl ?t?t ve h?e, nemohl dos?hnout absolutn? moci. Nem?l na v?b?r, musel ji vystopovat a zab?t. A pokud to znamenalo cestov?n? v ?ase, pak to bylo to, co ud?l?. Kyle, zt??ka d?chaj?c, vzal obal na k??i a obalil si sv? ruce, krk a trup. Pod?val se kolem a uv?domil si, ?e je v mauz?leu. Podle jeho zna?en? vypadalo ??msky. ??m. Nebyl tady u? hodn? dlouhou dobu. Rozbit?m mramoru rozv??il a? p??li? mnoho prachu, sediment hust? visel v denn?m sv?tle a d?ky tomu to bylo t??k? ??ct s jistotou. Zhluboka se nadechl, vzchopil se a sm??oval ven. M?l pravdu: byl to ??m. Pod?val se ven, zbadal italsk? cyp?i?e a v?d?l, ?e nem??e b?t nikde jinde. Uv?domil si, ?e stoj? na vrcholu ??msk?ho f?ra, jeho zelen? tr?va, jeho kopce a ?dol? a rozpadaj?c? se pam?tky se p?ed n?m rozprost?rali na m?rn?m svahu. P?ineslo mu to star? vzpom?nky. Zabil tady mnoho lid?, kdysi, kdy? toto m?sto plnilo svou funkci a s?m tady byl jednou t?m?? zabit. P?i tom pomy?len? se usm?l. Tohle bylo m?sto pro n?j. A bylo to perfektn? m?sto, na kter?m se ocitnout. Pantheon nebyl daleko a za n?kolik minut mohl st?t p?ed soudci z ??msk?ho Velk?ho koncilu, nejmocn?j??ho sabatu, a z?skat v?echny odpov?di, kter? pot?eboval. U? brzy bude v?d?t, kde se Caitlin nach?z? a pokud v?echno p?jde dob?e, z?sk? jejich povolen? zab?t ji. Ne, ?e by to povolen? pot?eboval. Byla to jenom zdvo?ilost, up??sk? etiketa, n?sledov?n? tis?c let star? tradice. Up?? si v?dycky vy??dal povolen?, pokud cht?l n?koho zab?t na ciz?m ?zem?. Ale pokud by odm?tli, jenom t??ko by ho to zastavilo. Mohlo by to jeho ?ivot ud?lat t????m, no zabil by ka?d?ho, kdo by se mu postavil do cesty. Kyle zhluboka vdechoval ??msk? vzduch a c?til se jako doma. Bylo to u? tak dlouho, co tady byl naposled. A? p??li? se zasekl v New Yorku, v up??? politice, v modern?m ?ase a na modern?m m?st?. Tohle v?ak byl v?ce jeho styl. V d?lce mohl vid?t kon?, pra?n? cesty a p?edpokl?dal, ?e se pravd?podobn? nach?z? v osmn?ct?m stolet?. Perfektn?. ??m byl m?sto, no po??d naivn?, po??d m?l 200 let co doh?n?t. Kdy? se Kyle prohl?dl, zjistil, ?e cestu v ?ase zvl?dl opravdu dob?e. P?i jin?ch cest?ch byl mnohem v?ce dobit?, pot?eboval v?ce ?asu na zotaven?. Ale ne tentokr?t. C?til se b?t siln?j?? ne? kdy p?edt?m, p?ipraven j?t. C?til, ?e jeho k??dla se okam?it? rozprost?ou, ?e pokud chce, m??e let?t p??mo do Pantheonu a zrealizovat sv?j pl?n. Ale nebyl tak ?pln? p?ipraven?. U? dlouhou dobu nem?l dovolenou a bylo fajn b?t zp?tky. Cht?l to tam trochu prozkoumat, vid?t a vzpom?nat jak? to je, ocitnout se znovu na tomto m?st?. Kyle seb?hl dol? z kopce neskute?nou rychlost? a za kr?tk? okam?ik byl venku z F?ra v ru?n?ch, p?epln?n?ch ulic?ch ??ma. Divil se, ?e i 200 let dozadu byl ??m po??d tak p?ecpan? lidmi, jak to jenom ?lo. Jak Kyle ve?el do davu, zpomalil sv? tempo a kr??el vedle nich. Byla to masa lid?. ?irok? bulv?r, cel? ud?lan? z hl?ny, nesl tis?ce lid?, kte?? se n?hlili do v?ech sm?r?. Tak? nesl kon? v?ech tvar? a velikost?, ko?sk? povozy, vozy a ko??ry. Ulice zap?chali od t?lesn?ho pachu a ko?sk?ch v?kal?. V?echno se to te? Kylovi vracelo, nedostate?n? infrastruktura, nedostate?n? hygiena—z?pach star?ch ?as?. C?til se kv?li tomu ?patn?. Kyle c?til, ?e do n?j strkaj? z ka?d?ho sm?ru, zat?mco dav houstl a houstl, lidi v?ech ras a t??d se honili sem a tam. Podivoval se nad primitivn?mi vitr?nami, kter? se sna?ili prodat starod?vn? italsk? klobouky. Podivoval se nad mal?mi kluky, oble?en?mi v hadrech, kte?? ut?kali sm?rem k n?mu a natahovali ruce s ovoc?m, kter? prod?vali. N?kter? v?ci se nikdy nezm?n?. Kyle zabo?il do ?zk?, pochybn? uli?ky, kterou si velmi dob?e pamatoval a doufal, ?e bude po??d takov?, jako b?vala kdysi. Byl nad?en?, kdy? zjistil, ?e tomu tak opravdu je: p?ed n?m st?li tucty prostitutek, op?en? o zdi, a jak kr??el, volali na n?j. Kyle se ?iroce usm?l. Jak p?istoupil k jedn? z nich—velk?, baculat? ?en? s obarven?mi ?erven?mi vlasy a p??li? velk?m mno?stv?m make-upu—nat?hla se a pohladila ho rukou po tv??i. “Hej, velk? kluku,” ?ekla, “chce? se pobavit? Kolik m?? pen?z?” Kyle se usm?l, chytil ji rukou kolem pasu a vedl ji dol? postrann? uli?kou. Ona ho s radost? n?sledovala. Jen co zato?ili za roh, ?ekla, “Je?t? jsi mi neodpov?d?l. Kolik m??—” Byla to ot?zka, kterou nikdy nedokon?ila. P?edt?m, jak stihla v?tu do??ct, Kyle u? pono?il sv? zuby do jej?ho krku. Pokou?ela se k?i?et, no on j? svou volnou rukou zav?el pusu, p?it?hl si ji je?t? bl?? a pil a pil. C?til, jak se lidsk? krev proh?n? jeho ?ilami a c?til se skv?le. Byl vyprahl?, dehydrovan?. Cestov?n? v ?ase ho vy?erpalo a tohle bylo p?esn? to, co pot?eboval k probuzen? sv?ho ducha. Kdy? c?til, jak jej? t?lo ochabuje, sal v?c a v?c, pil v?c, ne? mohl v?bec pot?ebovat. Nakonec, kdy? se c?til kompletn? nasycen, nechal jej? bezvl?dn? t?lo spadnout na podlahu. Kdy? se oto?il a chystal se odej?t, p?istoupil k n?mu velk? neoholen? mu?, kter?mu chyb?l zub. Zpoza sv?ho opasku vyt?hl d?ku. Mu? se pod?val na zem na mrtvou ?enu, pak nahoru na Kyla a za?klebil se. “To byl m?j majetek,” ?ekl mu?. “Rad?m ti, abys mi za ni zaplatil.” Mu? ud?lal dva kroky sm?rem ke Kylovi a vrhl se na n?j s d?kou. Kyle se mu s jeho reflexy rychlosti sv?tla snadno vyhnul, chytil mu?e za z?p?st? a jedn?m pohybem mu zlomil ruku na dv? poloviny. Mu? k?i?el, no p?edt?m ne? stihl n?co podniknout, Kylu mu vytrhl d?ku z jeho ruky a t?m stejn?m pohybem mu sekl do hrdla. Pak nechal jeho mrtv? t?lo le?et na ulici. Kyle se pod?val dol? na d?ku, slo?itou malou v?c se slonovinovou rukojet? a p?ik?vl. Nebyla v?bec ?patn?. Str?il si ji za opasek a rukou si ze rt? ot?el krev. Zhluboka se nadechnul a, kone?n? spokojen?, pro?el uli?kou a zp?tky na ulici. Ach, jak mu jenom ??m chyb?l. KAPITOLA T?ET? Caitlin kr??ela s kn?zem p?es uli?ku v kostele, kdy? dokon?il blokov?n? hlavn?ho vchodu a ut?sn?n? v?ech ostatn?ch. Slunce za?lo a jak kr??el, z?rove? zapaloval pochodn?, kter? postupn? osv?tlovali obrovsk? m?stnosti kostela. Caitlin se pod?vala nahoru a v?imla si v?echny obrovsk? k???e a p?em??lela, pro? se tady c?t? tak klidn?. Nem?la by, jako up?r, m?t strach z kostel?? Z k????? Pamatovala si s?dlo B?l?ho sabatu v New Yorsk?m kl??te?e a k???e, kter? lemovali zdi. Caleb j? ?ekl, ?e vybran? up??? rasy kostely p?ijali. Pustil se do dlouh?ho monologu o historii up??? rasy a jej?m vztahu s k?es?anstv?m, no ona ho tehdy ?pln? neposlouchala, byla do n?j p??li? zamilovan?. Te? si p??la, aby v?d?la, o ?em mluvil. Kn?z-up?r provedl Caitlin p?es bo?n? dve?e a ona si uv?domila, ?e rychle sestupuj? po kamenn?ch schodech. Kr??eli dol? klenutou, st?edov?kou chodbou a v pr?b?hu cesty po??d zapaloval pochodn?. “Nemysl?m si, ?e se vr?t?,” ?ekl a pop?i ch?zi zamkl dal?? vchod. “Prohledaj? kv?li tob? krajinu a kdy? t? nenajdou, p?jdou do sv?ch domov?. To d?laj? v?dycky.” Caitlin se tady c?tila bezpe?n? a byla tak vd??n? za pomoc tohoto mu?e. P?em??lela, pro? j? pomohl, pro? kv?li n? riskoval sv?j vlastn? ?ivot. “Proto?e pat??m k tv?mu druhu,” ?ekl, oto?il se, d?val se p??mo na n? a zkoumal ji sv?ma pronikav?ma modr?ma o?ima. Caitlin v?dycky zapomn?la, jak snadno dok??ou up??i ??st jeden druh?mu my?lenky. Ale na chv?li taky zapomn?la, ?e on byl jedn?m z nich. “Ne v?ichni z n?s maj? z kostel? strach,” ?ekl a op?t odpov?d?l na jej? my?lenky. “V??, ?e na?e rasa je rozt???t?n?. N?? druh—benevolentn? druh—pot?ebuje kostely. Prosp?vaj? n?m.” Kdy? zabo?il do dal?? chodby, k dal??mu mal?mu schodi?ti, Caitlin p?em??lela, kam je vlastn? vede. Mysl? se j? proh?n?lo takov? mno?stv? ot?zek, ?e nev?d?la, na co se zeptat jako prvn?. “Kde jsem?” zeptala se a kdy? to ud?lala, uv?domila si, ?e to byla prvn? v?c, kterou mu od jejich setk?n? ?ekla. V?echny jej? ot?zky z n? za?ali ve sp?chu vypad?vat. “V jak? krajin? jsem? Jak? rok je?” Jak kr??eli, on se usm?val a na tv??i se mu shlukovali sta?eck? vr?sky. Byl to n?zk?, slab? mu?, s b?l?mi vlasy, hladce oholen? a s obli?ejem star?ho otce. Na sob? m?l komplikovan? kn??sk? od?v a vypadal hodn? sta?e, dokonce i na up?ra. P?em??lela, kolik stolet? u? musel b?t na zemi. C?tila, ?e z n?j vyza?uje dobro a teplo a c?tila se v jeho spole?nosti velmi p??jemn?. “Tak mnoho ot?zek,” ?ekl nakonec s ?sm?vem. “J? tomu rozum?m. Je toho na tebe moc. No, pro za??tek, jsi v Umbrii. V mal?m m?ste?ku v Assisi.” Nam?hala si mozek a sna?ila se p?ij?t na to, kde to je. “It?lie?” zeptala se. “V budoucnosti ano, tato oblast bude sou??st? st?tu s n?zvem It?lie,” ?ekl, “no te? ne. Jsme po??d nez?visl?. Pamatuj,” usm?l se, “u? v?c nejsi v 21. stolet?—jak jsi si asi sama v?imla d?ky oble?en? a chov?n? t?ch vesni?an?.” “Jak? je rok?” zeptala se potichu Caitlin a m?la t?m?? strach z odpov?di, kterou usly??. Jej? srdce bilo rychleji. “Jsi v 18. stolet?,” odpov?d?l. “Abych byl p?esn?j??: rok 1790.” 1790. Assisi. Umbria. It?lie. Pomy?len? na to ji ohromilo. V?echno se to zd?lo b?t tak neskute?n?, jako kdyby byla ve snu. Jenom t??ko dok?zala uv??it tomu, ?e tohle v?echno se opravdu d?je, ?e byla opravdu, skute?n? tady, v tomto ?ase a na tomto m?st?. To cestov?n? v ?ase opravdu fungovalo. Taky c?tila malou ?levu: ze v?ech t?ch m?st, na kter?ch se mohla ocitnout, It?lie v 1790 nezn?la tak stra?n?. Nebylo to, jako kdyby se ocitla n?kde v prav?ku. “Pro? se m? ti lid? pokou?eli zab?t? A kdo jste vy?” “I p?es v?echen n?? pokrok, toto je po??d tak n?jak primitivn? a pov?r?iv? doba,” ?ekl. “Dokonce i v tomto ?ase luxusu a dekadence je tady mno?stv? prost?ch lid?, kte?? ?ij? v strachu z n?s.” “Jak vid??, mal? horsk? vesnice Assisi byla pro n?? druh v?dycky pevnost?. Je nav?t?vov?na up?ry a v?dycky byla. N?? druh up?r? se krm? pouze na hospod??sk?ch zv??atech. No i tak si n?s postupem ?asu vesni?an? za?ali v??mat. “N?kdy n?koho z n?s spat??. A kdy? se to stane, situace b?v? nesnesiteln?. A tak je v?dycky nech?me, aby n?s poh?bili. Nech?me je proj?t si jejich sm??n?mi, mal?mi, lidsk?mi ritu?ly, kter? jim dodaj? pocit, ?e se n?s zbavili. A kdy? se ned?vaj?, jednodu?e znovu vstaneme a vr?t?me se zp?tky k na?im ?ivot?m. “No n?kdy up?r vstane p??li? brzy, nebo ho n?kdo p?i tom spat?? a tehdy p?ich?z? dav. To se roz????. Tyhle v?ci se v?dycky roz????. N??mu druhu to p?in??? necht?nou pozornost, no jenom do?asn?.” “Mrz? m? to,” ?ekla Caitlin a c?tila se za to ?patn?. “Nic si z toho ned?lej,” ?ekl, “Tohle bylo tv? prvn? cestov?n? v ?ase. Nemohla jsi to kontrolovat. Chv?li trv?, ne? si na to zvykne?. Dokonce i ti nejlep?? z n?s nedok??ou velmi dob?e kontrolovat p?em?s?ov?n?. V?dycky je t??k? ??ct, p?esn? kdy nebo kde se vlastn? ocitneme. Po??nala jsi si dob?e,” ?ekl a jemn? j? polo?il ruku na z?p?st?. Pro?li p?es dal?? chodbu, tato m?la n?zk?, klenut? stropy. “Krom? toho, neud?lala jsi v?echno a? tak ?patn?,” dodal. “Po tom v?em jsi p?eci dok?zala p?ij?t sem.” Caitlin si vzpomn?la, jak spat?ila kostel, kdy? sprintovala p?es pole. “Ale mn? se to jenom zd?lo jako logick? m?sto, kam j?t,” odpov?d?la. “Byla to prvn? budova, kterou jsem spat?ila a vypadala jako pevnost.” On se usm?l a zak?val hlavou. “Ve sv?t? up?r? neexistuje nic takov?ho, jako je n?hoda,” ?ekl. “V?e je p?edur?eno. Budova, kter? se tob? zd? b?t bezpe?n? se jin?mu m??e zd?t chatrn?. Ne, ty jsi si tohle m?sto vybrala z n?jak?ho d?vodu. Velmi konkr?tn?ho d?vodu. A byla si navedena ke mn?.” “Ale vy jste kn?z.” Jemn? zakroutil hlavou. “Jsi po??d velmi mlad? a po??d se m?? toho hodn? co u?it. My m?me na?e vlastn? n?bo?enstv?, na?e vlastn? vyzn?n?. Nen? tak velmi rozd?ln? od toho, kter? se vyzn?v? v tomto kostele. M??e? b?t up?rem a z?rove? b?t zapojena do n?bo?ensk?ho ?ivota. Zejm?na n?? typ up?r?,” ?ekl. “J? dokonce pom?h?m lidem v jejich ka?dodenn?m spiritu?ln?m ?ivot?. Koneckonc?, m?m v?hodu a moudrost tis?c? let na t?to planet?—narozd?l od lidsk?ch kn???. Lid? na?t?st? nev?d?, ?e nejsem z jejich druhu. V?e co v?d? je, ?e jsem m?stsk? kn?z a v?dycky jsem taky byl.” Caitlin se hlavou proh?n?lo mno?stv? my?lenek, kdy? se sna?ila to v?echno pochopit. Obr?zek kn?ze-up?ra se j? zd?l b?t tak paradoxn?. P?edstava up??sk?ho n?bo?enstv?, kter? funguje uvnit? kostela…v?echno to bylo tak zvl??tn?. I kdy? to bylo opravdu fascinuj?c?, to, co opravdu cht?la v?d?t, se net?kalo up?r?, kostel? nebo n?bo?enstv?. Cht?la se dozv?d?t n?co o Calebovi. P?e?il cestu v ?ase? Byl na?ivu? Kde byl? A zoufale se cht?la dozv?d?t n?co o jejich spole?n?m d?t?ti. Byla po??d t?hotn?? P?e?ilo d?t?? Hodn? nad t?mito v?cmi p?em??lela a doufala, ?e kn?z tyto ot?zky zachyt? a odpov? j? na n?. Ale on neud?lal nic. V?d?la, ?e sly?el jej? my?lenky a rozhodl se j? neodpov?d?t. Nutil ji, aby se tyto ot?zky zeptala nahlas. A, jak pravd?podobn? v?d?l, tohle byly ot?zky, kter? se b?la zeptat. “A co Caleb?” zeptala se nakonec t?esouc?m se hlasem. P??li? se b?la zeptat se na jejich d?t?. Pod?vala se na n?j a vid?la, jak se jeho ?sm?v vytratil a nepatrn? mu cuklo obli?ejem. Jej? srdce se propadlo. Pros?m, pomyslela si. Pros?m, ne??kej mi zl? zpr?vy. “Na n?kter? v?ci bude? muset p?ij?t sama,” ?ekl pomalu. “N?kter? v?ci bych ti nem?l ??kat. Je to cesta, kterou mus?? proj?t. Ty a jenom ty.” “Ale je tady?” zeptala se s nad?j?. “Poda?ilo se mu to?” Kn?z, kr??ej?c vedle n?, pevn? sev?el rty. Nechal jej? ot?zky viset ve vzduchu, nezodpov?zeny, zd?lo se to jako v??nost. Nakonec se zastavili p?ed dal??m schodi?t?m a on se oto?il a pod?val se na n?. “P?eju si, abych ti mohl ??ct v?ce,” ?ekl. “Opravdu.” Oto?il se, zvedl svou pochode? a vedl ji d?l cestou p?es dal?? schodi?t?. Vstoupili do dlouh?, klenut? chodby, v?echny stropy tady byly zlacen? a slo?it? navr?eny. Byli kompletn? pokryt? freskami, sv?tl? a mezi nima byli oblouky lemovan? zlatem. Strop z??il. Stejn? tak i podlaha. Byl to n?dhern?, r??ov? mramor a vypadal b?t ned?vno vy?i?t?n?. Tahle podzemn? ??st kostela byla ??asn?, vypadalo to jako starobyl? komnata na poklad. “Wau,” sly?ela Caitlin sama sebe nahlas ??kat. “Co je to za m?sto?” “To je m?sto z?zrak?. Jsi v kostele Sv. Franti?ka z Assisi. Tohle je tak? m?sto jeho odpo?inku. V na?em n?bo?enstv? je to velmi svat? m?sto. Lid?—lid? a taky up??i—sem absolvuj? pout?, p?ich?zej? z m?st vzd?len?ch tis?ce mil, jenom aby mohli b?t na tomhle m?st?. Franti?ek byl svat?m zv??at a take byl svat?m v?ech ?iv?ch bytost? nepat??c?ch k lidsk? rase—v?etn? n??ho druhu. ??k? se, ?e se tady d?j? z?zraky. Tady jsme chr?n?ni jeho energii. “Neocitla jsi se tady n?hodou,” pokra?oval. “Toto m?sto je tv?m za??tkem. Je to odrazov? m?stek pro za??tek tv? cesty, tv? pout?.” Oto?il se a pod?val se na n?. “Co po??d nedok??e? vid?t,” ?ekl, “je, ?e jsi na cest?. A n?kter? pout? trvaj? roky a mnoho, mnoho mil.” Caitlin p?em??lela. V?echno j? to p?ipadalo ohromuj?c?. Necht?la b?t na cest?. Cht?la b?t zp?tky doma, s Calebem, v bezpe??, v 21. stolet? a tuto no?n? m?ru nechat za sebou. Byla unaven? z cestov?n?, z toho, ?e byla po??d na ?t?ku, z neust?l?ho hled?n?. Cht?la m?t jenom znovu norm?ln? ?ivot, ?ivot teenagerky. Ale zak?zala si takov? druh my?len?. V?d?la, ?e to ni?emu nepom?h?. V?ci se zm?nili—natrvalo—a nikdy nebudou takov?, jak? byly p?edt?m. P?ipomn?la si, ?e zm?na te? pro n? byla norm?ln?. U? v?ce nebyla ta stejn? star?, pr?m?rn? Caitlin. Te? byla star??. Moud?ej??. A a? u? se j? to l?bilo nebo ne, byla na speci?ln? misi. Prost? to musela akceptovat. “Ale co je moje pou??” zeptala se Caitlin. “Co je m?j c?l? Kam p?esn? vlastn? jdu?” Vedl ji na konec posledn? chodby a zastavili se p?ed velkou, propracovanou hrobkou. Caitlin c?tila energii, kter? vych?zela z hrobky a hned v?d?la, ?e tohle je m?sto posledn?ho odpo?inku Svat?ho Franti?ka. C?tila se nabit? jenom d?ky tomu, ?e st?la bl?zko n?, c?tila, jak se st?v? siln?j?? a vrac? se j? jej? prav? j?. Op?t p?em??lela, jestli se vr?tila jako ?lov?k nebo jako up?r. Opravdu j? jej? schopnosti chyb?li. “Ano, po??d jsi up?r,” ?ekl. “Nem?j obavy. Jenom to trv? n?jak? ?as, ne? se op?t stane? sama sebou.” C?tila se zahanben?, ?e op?t zapomn?la hl?dat sv? my?lenky, no tak? ji uklidnili jeho slova. “Jsi velmi zvl??tn? ?lov?k, Caitlin,” ?ekl. “Na?e rasa t? velmi pot?ebuje. Zajdu a? tak daleko, ?e ?eknu, ?e bez tebe by cel? na?e rasa a taky cel? lidsk? rasa byly na pokraji vyhynut?. Pot?ebujeme t?. Pot?ebujeme tvou pomoc.” “Ale co m?m d?lat?” zeptala se. “Pot?ebujeme, abys na?la ?t?t,” ?ekl. “A abys na?la ?t?t, mus?? nejprve naj?t sv?ho otce. On a jenom on n?m disponuje. A abys ho na?la, mus?? naj?t sv?j sabat. Tv?j opravdov? sabat.” “Ale j? nem?m tu?en?, kde za??t,” ?ekla. “J? dokonce ani nev?m, pro? jsem se ocitla na tomto m?st? a v tomto ?ase. Pro? It?lie? Pro? 1790?” “Odpov?di na tyto ot?zky mus?? objevit sama. Ale uji??uji t?, ?e m?? hodn? zvl??tn? d?vody, aby ses ocitla zp?tky v tomto ?ivot?. Potkat ur?it? lidi, vykonat ur?it? v?ci. A tohle m?sto a ?as t? dovedou ke ?t?tu.” Caitlin p?em??lela. “Ale j? ani netu??m, kde je m?j otec. Nem?m pon?t?, kde za??t.” Oto?il se na n? a usm?l se. “Ale m??,” odpov?d?l. “To je tv?j probl?m. Nev???? sv? intuici. Mus?? se nau?it hledat hluboko uvnit? sebe. Vyzkou?ej to te?. Zav?i o?i, zhluboka d?chej.” Caitlin ud?lala to, co ?ekl. “Zeptej se sama sebe: kam mus?m j?t d?l?” Caitlin si nam?hala mozek. Nic se nestalo. “Poslouchej zvuk sv?ho dechu. Nech svou mysl, a? se uklidn?.” Kdy? to Caitlin ud?lala, kdy? se opravdu soust?edila a uvolnila, v mysli j? za?ali prob?hat obrazy. Nakonec otev?ela o?i a pod?vala se na n?j. “Vid?m dv? m?sta,” ?ekla. “Florencii a Ben?tky.” “Ano,” ?ekl. “Velmi dob?e.” “Ale jsem z toho zmaten?. Kam m?m j?t?” “Na cest? neexistujou ??dn? ?patn? rozhodnut?. Ka?d? cesta t? jednodu?e p?ivede na jin? m?sto. V?b?r je na tob?. M?? velmi siln? osud, no taky m?? svobodnou v?li. M??e? si vybrat ka?d? krok. Nap??klad te? se pot?k?? s rozhoduj?c? volbou. Ve Florencii si spln?? sv? z?vazky, dostane? se bl?? ke ?t?tu. To je to, co se od tebe vy?aduje. No v Ben?tk?ch se nach?z? tv? srde?n? z?le?itosti. Mus?? si vybrat mezi tvou mis? a tv?m srdcem.” Caitlinino srdce jako by vylet?lo. Srde?n? z?le?itosti. Znamen? to, ?e Caleb je v Ben?tk?ch? C?tila, ?e jej? srdce ji t?hne do Ben?tek. Z?rove? v?ak v?d?la, ?e Florencie je m?sto, kde by m?la b?t, aby mohla ud?lat to, co se od n? o?ek?v?. U? te? se c?tila b?t rozpolcen?. “Te? jsi dosp?l? ?ena,” ?ekl. “Rozhodnut? je na tob?. Ale pokud bude? n?sledovat sv? srdce, p?ijde ?al,” varoval ji. “Cesta srdce nen? nikdy jednoduch?. A nikdy o?ek?van?.” “C?t?m se tak zmaten?,” ?ekla. “Nejlep?? pr?ci d?l?me ve snech,” ?ekl. “Vedle je kl??ter, ve kter?m m??e? v noci sp?t, odpo?inout si a rozhodnout se a? r?no. Do t? doby se ?pln? zotav??.” “D?kuji,” ?ekla, nat?hla se a chytla ho za ruku. Obr?til se k odchodu a kdy? to ud?lal, jej? srdce se rozbu?ilo. Byla tady je?t? jedna ot?zka, kterou se ho pot?ebovala zeptat, ta nejd?le?it?j?? ze v?ech. No ??st z n? m?la p??li? velk? strach. T??sla se. Otev?ela ?sta a chystala se promluvit, no m?la v nich ?pln? sucho. Kr??el dol? chodbou a pr?v? se chystal odbo?it za roh, kdy? kone?n? nasb?rala odvahu. “Po?kejte!” zak?i?ela. Pak jemn?ji dodala, “Pros?m, m?m je?t? jednu ot?zku.” On se zastavil, no z?stal st?t z?dy k n?. Bylo divn?, ?e se na n? neoto?il, jako kdyby vyc?til, na co se ho chce zeptat. “Moje d?t?,” ?ekla tich?m, t?esouc?m se hlasem. “Je on…ona…p?e?ilo to? Cestu? Jsem po??d t?hotn??” Pomalu se oto?il a pod?val se na n?. Pak zklonil pohled. “Je mi to l?to,” ?ekl nakonec tak potichu, ?e si nebyla jist?, jestli ho sly?ela. “Vr?tila jsi se v ?ase. D?ti se m??ou pohybovat pouze dop?edu. Tv? d?t? ?ije, no ne v tomto ?ase. Pouze v budoucnosti.” “Ale…” za?ala rozechv?n?, “J? myslela, ?e up??i m??ou cestovat v ?ase pouze zp?tky, ne dop?edu.” “Pravda,” ?ekl. “Ob?v?m se, ?e tvoje d?t? ?ije na m?st? a v ?ase bez tebe.” Op?t zklonil pohled. “Je mi to tak moc l?to,” dodal. S t?mito posledn?mi slovy se oto?il a ode?el. A Caitlin se c?tila, jako kdyby j? n?kdo zabodl do srdce d?ku. KAPITOLA ?TVRT? Caitlin sed?la ve stroh?m pokoji Franti?k?nsk?ho kl??tera a p?es otev?en? okno se d?vala ven do noci. Kone?n? p?estala plakat. Uplynuli hodiny od chv?le, kdy opustila kn?ze, od chv?le, kdy se dozv?d?la zpr?vy o sv?m ztracen?m d?t?ti. Nebyla schopn? zastavit proud slz, nebo p?estat myslet na ?ivot, jak? bude v?st. V?echno to bylo p??li? bolestiv?. Ale po dlouh?ch hodin?ch se kone?n? vyplakala a v?e, co j? te? z?stalo, byly vyschnut? slzy na jej? tv???ch. Pod?vala se ven z okna, aby se trochu rozpt?lila, a zhluboka d?chala. P??roda Umbrie se p?ed n? rozprost?rala a z tohoto v?hodn?ho m?sta mohla vysoko na kopci vid?t skalnat? kopce Assisi. Byl ?pln?k, kter? j? poskytoval dostatek sv?tla na to, aby vid?la, ?e se nach?z? v opravdu n?dhern? krajin?. Jej? v?hled lemovali mal?, venkovsk? chatky, z jejich kom?n? se zvedal dym a u? te? c?tila, ?e tohle byl mnohem ti??? a klidn?j?? kus historie. Caitlin se oto?ila a prohl??ela si sv?j mal? pokoj, osv?cen? jenom m?s??n?m svitem a malou sv??kou, kter? ho?ela zav??en? na st?n?. Byl cel? ud?lan? z kamene a s jednoduchou postel? v rohu. Udivovala se nad t?m, ?e se u? zd?lo b?t jej?m osudem, v?dycky skon?it v kl??te?e. Toto m?sto u? nemohlo b?t odli?n?j?? jako Pollepel, no stejn? j? tento mal?, st?edov?k? pokoj p?ipom?nal ten, kter? m?la na ostrov?. Byl navr?en k p?em??len? nad sam?m sebou. Caitlin prozkoumala hladkou, kamennou podlahu a vedle okna uvid?la dva mal? otisky, n?kolik palc? od sebe, ve tvaru kolena. P?em??lela, kolik jepti?ek se tady asi modlilo, kle?elo p?ed oknem. Tento pokoj byl pravd?podobn? vyu??v?n po stovky let. Caitlin p?e?la k mal? posteli a lehla si na n?. Byla to jenom kamenn? deska s nejmen??m kouskem sl?my. Sna?ila se pohodln? ulo?it, lehla si na bok—a pak n?co uc?tila. Nat?hla se, vyt?hla to a s ??asem si uv?domila, co to bylo: jej? den?k. Dr?ela ho a byla tak ??astn?, ?e ho m? po??d u sebe. Jej? star? dobr? p??tel, zd?lo se, ?e to bylo to jedin?, co p?e?ilo cestu zp?tky. Dr?ela ho, tuhle opravdovou, hmotnou v?c, kter? ji donutila uv?domit si, ?e tohle v?echno nebyl jenom sen. Byla opravdu tady. V?echno se to opravdu stalo. Modern? pero vypadlo ze str?nek den?ka a p?ist?lo j? v kl?n?. Chytila ho a prozkoum?vala. P?em??lela. Ano, rozhodla se. To bylo p?esn? to, co musela ud?lat. Ps?t. Zpracovat to. V?echno se stalo tak rychle, t?m?? ani nem?la ?as se po??dn? nadechnout. Pot?ebovala si to p?ehr?t v mysli, p?em??let o tom v?em, vzpom?nat. Jak se sem dostala? Co se stalo? Kam sm??ovala? Nebyla si jist?, jestli ona sama je?t? v?bec zn? odpov?di. Ale doufala, ?e d?ky psan? si dok??e vzpomenout. Caitlin ot??ela k?ehk? str?nky, a? nakonec na?la prvn? pr?zdnou. Posadila se, op?ela se o st?nu, zkroutila si kolena ke hrudi a za?ala ps?t. * Jak jsem se tady ocitla? V Assisi? V It?lii? V 1790? Na jedn? stran? se nezd? b?t tak d?vno, kdy? jsem byla zp?tky v 21. stolet?, v New Yorku, ?ila norm?ln? ?ivot teenagerky. Na druh? stran?, zd? se to jako v??nost….Jak to v?echno za?alo? Jako prvn? si pamatuju ty bodav? bolesti. Jak jsem nerozum?la tomu, co znamenaj?. Jonah. Carnegie Hall. Moje prvn? krmen?. Moje nevysv?tliteln? prom?na na up?ra. Volali m? m??enec. Cht?la jsem zem??t. V?e, co jsem kdy cht?la, bylo b?t jako v?ichni ostatn?. A pak tady byl Caleb. Zachr?nil m? p?ed t?m ??belsk?m sabatem, vyslobodil m?. Jeho sabat v kl??te?e. Ale oni m? vyhodili, proto?e vztahy mezi ?lov?kem a up?rem byly zak?zan?. Znovu jsem byla sama za sebe—tedy, ne? m? Caleb znovu zachr?nil. M? p?tr?n? po m?m otci, po m?tick?m me?i, kter? m??e uchr?nit lidskou rasu p?ed v?lkou up?r?, vedlo Caleba a m? v?ude mo?n?, z jednoho historick?ho m?sta na druh?. Na?li jsme me? a pak n?m ho vzali. Jako v?dycky Kyle ?ekal, aby mohl v?echno zni?it. Ale ne d??v, ne? jsem m?la ?as si uv?domit, co se ze m? st?v?. A ne d??v, ne? jsme Caleb a j? m?li ?as naj?t jeden druh?ho. Po tom, co ukradli me?, po tom, jak m? pobodali, kdy? jsem um?rala, on m? prom?nil a zase m? jednou zachr?nil. Ale nevyvinulo se to tak, jak jsem si myslela. Vid?la jsem Caleba s jeho exman?elkou Serou a p?edstavovala jsem si to nejhor??. M?lila jsem se, no bylo u? p??li? pozd?. On odjel, daleko ode mn? a do nebezpe??. Na Pollepelu jsem se zotavila a tr?novala, a taky jsem si na?la p??tele—up?ry—bli??? ne? jsem m?la kdy p?edt?m. Zejm?na Polly. A Blake—tak z?hadn?, tak n?dhern?. T?m?? se mu poda?ilo ukr?st m? srdce. Ale p?i?la jsem k rozumu pr?v? v?as. Zjistila jsem, ?e jsem t?hotn? a uv?domila jsem si, ?e mus?m naj?t a zachr?nit Caleba p?ed v?lkou up?r?. ?la jsem zachr?nit Caleba, no u? bylo p??li? pozd?. M?j vlastn? bratr Sam n?s podvedl. Zradil m?, donutil m? myslet si, ?e je n?k?m jin?m. To kv?li n?mu jsem si myslela, ?e Caleb nen? opravdu Caleb a zabila ho, mou l?sku. Me?em. M?ma vlastn?ma rukama. Po??d si to nedok??u odpustit. Ale p?inesla jsem Caleba zp?tky na Pollepel. Pokou?ela jsem se ho o?ivit, p?iv?st ho zp?tky, jestli tady byla n?jak? mo?nost. ?ekla jsem Aidenovi, ?e ud?l?m cokoliv, ob?tuju cokoliv. Zeptala jsem se ho, jestli n?s m??e poslat zp?tky v ?ase. Aiden m? varoval, ?e to nemus? fungovat. A i pokud bude, my nemus?me b?t spolu. Ale j? trvala na sv?m. Musela jsem. A te? jsem tady. Sama. Na ciz?m m?st? a v ciz?m ?ase. Moje d?t? je pry?. A mo?n? i Caleb je pry?. Ud?lala jsem chybu, ?e jsem se vr?tila? V?m, ?e mus?m naj?t m?ho otce, naj?t ?t?t. Ale bez Caleba po m?m boku nev?m, jestli budu m?t dost s?ly j?t d?l. C?t?m se tak zmaten?. Nev?m, co m?m d?l d?lat. Pros?m, Bo?e, pomoz mi…. * Jak slunce vyrostlo do obrovsk? koule nad obzorem, Caitlin ut?kala ulicemi New Yorku. Byla to apokalypsa. Auta byly obr?cen?, v?ude le?eli t?la a v?echno bylo zpusto?en?. Ut?kala a ut?kala, p?es ulice, kter? vypadali, ?e nikdy neskon??. Jak b??ela, zd?lo se, ?e se sv?t to?? kolem sv? osi; kdy? se to d?lo, vypadalo to, jako by mizli cel? budovy. Panorama se zm?nila, ulice se m?nili na cesty z bl?ta, beton se m?nil na vlnit? kopce. C?tila, ?e ut?k? zp?tky v ?ase, z modern? doby do jin?ho stolet?. C?tila, ?e pokud bude ut?kat rychleji, m??e naj?t sv?ho otce, sv?ho prav?ho otce, n?kde na obzoru. B??ela p?es mal? vesni?ky, kter? se pak taky vytratily. Brzy v?echno co z?stalo, bylo pole s b?l?mi kytkami. Kdy? p?es n? ut?kala, s nad?en?m vid?la, ?e tam byl, na obzoru, ?ekal na n?. Jej? t?ta. Jako v?dycky bylo proti slunci vid?t jenom jeho siluetu, no tentokr?t se zd?lo, ?e je bl?? jako obvykle. Tentokr?t vid?la jeho tv??, jeho v?raz. Usm?val se, ?ekal na n? a ruky m?l rozta?en? a p?ipraven? na objet?. P?i?la k n?mu. Objala ho a on ji taky pevn? objal. “Caitlin,” ?ekl a z jeho hlasu vyza?ovala velk? l?ska. “V?? v?bec, jak jsi bl?zko? V?? v?bec, jak moc t? miluju?” P?edt?m ne? stihla odpov?d?t, v?imla si n??eho stranou a vid?la, ?e na opa?n? stran? pole stoj? Caleb. Natahoval ruku sm?rem k n?. Ud?lala n?kolik krok? sm?rem k n?mu, pak se zastavila a pod?vala se na sv?ho t?tu. On taky natahoval ruku. “Najde? m? ve Florencii,” ?ekl jej? otec. Oto?ila se na Caleba. “Najde? m? v Ben?tk?ch,” ?ekl Caleb. Pod?vala se na jednoho, pak na druh?ho a netu?ila, kter?m sm?rem se m? vydat. * Caitlin se s trhnut?m probudila a posadila se vzp??men? na postel. Dezorientovan? se rozhl??ela kolem po sv?m mal?m pokoji. Nakonec si uv?domila, ?e to byl jenom sen. Slunce vych?zelo, ona p?istoupila k oknu a pod?vala se ven. Assisi v rann?m sv?tle bylo tak klidn?, tak n?dhern?. V?ichni byli je?t? po??d vevnit? a z n?kter?ch kom?n? pomalu stoupal dym. Rann? mlha visela mezi nad krajinou jako oblak a l?mala sv?tlo. Caitlin se n?hle oto?ila, proto?e usly?ela prask?n? a p?ipravila se, kdy? vid?la, ?e se jej? dve?e za??naj? pomalu otev?rat. Za?ala p?sti a o?ek?vala na ne?ekan?ho n?v?t?vn?ka. No kdy? se dve?e pootev?eli o n?co v?c, pod?vala se dol? a jej? o?i se do?iroka otev?eli radost?. Byla to R??e, kter? tla?ila do dve?? sv?m ?enichem. “R??e!” k?i?ela. R??e zatla?ila do dve??, otev?ela je doko??n, ut?kala a sko?ila Caitlin do n?ru??. Ol?zala j? cel? obli?ej, zat?mco Caitlin bre?ela radost?. Caitlin ji p?it?hla k sob? a prohl?dla si ji. Zakulatila se a vyr?stla. “Jak jsi m? na?la?” zeptala se Caitlin. R??e ji znovu ol?zala a k?u?ela. Caitlin sed?la na kraji postele, hladila ji a siln? p?em??lela, sna?ila se vy?istit si hlavu. Pokud se R??i poda?ilo vr?tit se, tak Calebovi z?ejm? taky. C?tila velk? povzbuzen?. Rozum j? ??kal, ?e mus? j?t do Florencie. Pokra?ovat v hled?n?. V?d?la, ?e kl?? k nalezen? jej?ho t?tu, ?t?t, se nach?z? pr?v? tam. Ale jej? srdce ji t?hlo do Ben?tek. Pokud existovala sebemen?? ?ance, ?e by tam mohl b?t Caleb, musela to zjistit. Prost? musela. Rozhodla se. Pevn? stiskla R??i ve sv?m objet?, rozb?hla se a vylet?la ven z okna. V?d?la, ?e u? je uzdraven? a jej? k??dla se rozprost?ou. A opravdu se tak stalo. V pr?b?hu okamihu Caitlin let?la p?es rann? vzduch, ponad kopce Umbrie a sm??ovala na sever, na cestu do Ben?tek. KAPITOLA P?T? Kyle proch?zel ?zk?mi uli?kami star? ??msk? ?tvrti. V?ude kolem n?j lid? zav?rali obchody a chystali se na odpo?inek. Z?pad slunce byl v?dycky jeho obl?benou ??st? dne, ?asem, kdy se za??nal c?tit nejsiln?j??. C?til, ?e jeho krev pulzuje rychleji, c?til, ?e jeho s?la nar?st? s ka?d?m krokem. Byl tak ??astn?, ?e je zp?tky v p?epln?n?ch ulic?ch ??ma, zejm?na v tomto stolet?. Tihle pateti?t? lid? byli po??d stovky let vzd?leni jak?mukoliv druhu technologie, jak?mukoliv druhu dohledu. Mohl tohle m?sto roztrhat na kousky s absolutn? klidn?m srdcem a nemusel se ob?vat odhalen?. Kyle odbo?il na Via Del Seminario, kter? se p?ed n?m za chv?li otev?ela a on se ocitl na velk?m, starod?vn?m n?m?st?, Piazza Della Rotonda. A tam st?l. Kyle tam st?l, zav?el o?i a zhluboka d?chal. Byl to tak skv?l? pocit b?t zp?tky. P??mo oproti n?j bylo m?sto, kter? po stovky let naz?val sv?m domovem, jedna z nejd?le?it?j??ch up??sk?ch centr?l na sv?t?: Pantheon. Pantheon st?l, jako v?dy, Kyle byl r?d, ?e to vid?. Masivn?, starod?vn? budova, kter? zadn? ??st vy?n?vala v kruhov?m tvaru a p?edn? ??st byla ohla?ov?na obrovsk?mi, impozantn?mi, kamenn?mi sloupy. P?es den byl po??d otev?en pro turisty, dokonce i v tomto stolet?. Pojal neskute?n? davy lidsk?ch bytost?. No v noci, kdy? zav?eli dve?e p?ed ve?ejnost?, se objevovali opravdov? vlastn?ci, opravdov? obyvatel? t?to stavby: Velk? Up??? Koncil. Up??i z velk?ch i mal?ch sabat?, ze v?ech kout? sv?ta, se k n?mu hrnuli, aby se ??astnili ka?d?ho setk?n? v pr?b?hu cel? noci. Koncil rozhodoval ve v?ech z?le?itostech, d?val povolen?, nebo je i odeb?ral. Ve sv?t? up?r? se neud?lo nic bez toho, aby o tom Koncil v?d?l a ve v?t?in? p??pad? ani bez jeho svolen?. V?echno to do sebe perfektn? zapadalo. Tato budova byla p?vodn? postavena jako chr?m pro pohansk? bohy. V?dy to bylo m?sto modliteb, shrom??d?n? pro temn? up??sk? s?ly. Ka?d?mu, kdo m?l o?i, to bylo jasn?: byly tam ?dy na pohansk? bohy, fresky, malby, sochy v?ude kolem. Jak?koliv lidsk? pozorovatel, kter? si dal n?mahu a p?e?etl si o posl?n? tohoto m?sta, si mohl uv?domit, jak? bylo opravdov? ??el tohoto chr?mu. A pokud by ani to nesta?ilo, byli tady taky poh?beni v?ichni v?znamn? up??i. Bylo to ?ij?c? mausoleum, dokonal? m?sto, kter? mohl Kyle a jeho druh naz?vat domovem. Jak Kyle kr??el po schodech, m?l pocit, jako kdyby se vracel dom?. Kr??el p??mo k obrovsk?m ?elezn?m dve??m, ?ty?ikr?t ude?il kovov?m klepadlem—up??sk? sign?l—a ?ekal. Za chv?li se t??k? dve?e jemn? pootev?eli a Kyle zbadal nezn?mou tv??. Dve?e se otev?eli o n?co v?c, tak akor?t aby Kyle mohl vej?t a pak se za n?m rychle zabouchli. Obrovsk? str??n?k, dokonce v?t?? ne? Kyle, se d?val dol?. “O?ek?vaj? t??” zeptal se opatrn?. “Ne.” Kyle, ignoruj?c str??, ud?lal n?kolik krok? sm?rem ke komnat?, kdy? najednou uc?til na ramen? studen?, ledov? stisk a zastavil. Kyle c?til zlost a spaloval ho vztek. Str??n?k se na n?j dol? d?val se stejn?m hn?vem. “Nikdo nevejde dovnit? bez toho, aby m?l domluven? setk?n?,” ?ekl. “Bude? muset odej?t a vr?tit se n?kdy jindy.” “J? m??u vej?t, kdykoliv se mi zachce,” odvrkl zp?tky Kyle. “A pokud ned?? pry? ruku z m?ho z?p?st?, bude? hrozn? trp?t.” Str??n?k na n?j taky civ?l a ocitli se v mrtv?m bod?. “Vid?m, ?e n?kter? v?ci se nikdy nezm?n?,” ozval se hlas. “To je v po??dku, m??e? ho nechat j?t.” Kyle c?til, jak sev?et? povolilo, oto?il se a spat?il zn?mou tv??: byl to Lore, jeden z hlavn?ch poradc? Koncilu. St?l tam, civ?l na Kyla, usm?val se a pomalu k?val hlavou. “Kyle,” ?ekl, “Nemyslel jsem si, ?e t? je?t? n?kdy uvid?m.” Kyle, kter? se po??d vztekal na str??n?ka, si narovnal pl??? a pomalu p?ik?vl. “M?m n?jakou pr?ci s Koncilem,” ?ekl. “Nem??e to po?kat.” “Mrz? m? to, star? p??teli,” pokra?oval Lore, “dneska maj? pln? program. N?kte?? lid? ?ekaj? m?s?ce. Zd? se, ?e up??? obchody vzkv?taj? v ka?d?m kout? sv?ta. Ale pokud se vr?t?? p???t? t?den, mysl?m, ?e bych ti mohl zabezpe?it—” Kyle k n?mu p?istoupil. “Ty tomu nerozum??,” ?ekl napjat?, “Nep?i?el jsem z t?to doby. P?i?el jsem z budoucnosti. Z dv?st? let vzd?len? budoucnosti. Z ?pln? jin?ho sv?ta. Kone?n? rozhodnut? je tady. Jsme na pokraji v?t?zstv?—absolutn?ho v?t?zstv?. A pokud je neuvid?m hned te?, bude to m?t pro n?s v?echny velmi v??n? d?sledky.” Jak na n?j Lore civ?l, ?sm?v se mu z tv??e vytratil, kdy? si uv?domil v??nost t?chto slov; nakonec, po n?kolika napjat?ch okam?ic?ch, si odka?lal. “N?sleduj m?.” Oto?il se a kr??el a Kyle ho t?sn? n?sledoval. Kyle pro?el dlouhou, ?irokou chodbou a za chv?li u? vch?zel do obrovsk?, otev?en? komnaty. Byla ohromn?, doko??n otev?en?, se stoupaj?c?m, kruhov?m stropem a mramorovou, z???c? podlahou. M?stnost byla ve tvaru kruhu a jej? kraje byly vypln?ny ozdoben?mi sloupy a sochami p?ipevn?n?mi na piedest?lech, kter? se d?vali dol? do m?stnosti. Po kraj?ch m?stnosti st?li stovky up?r? v?ech mo?n?ch ras a vyzn?n?. Kyle v?d?l, ?e to byli v?t?inou ?old?ci, v?ichni tak ??bel?t?, jak on s?m. V?ichni v tichosti sledovali Velk? Koncil, kter? se na opa?n?m konci m?stnosti posadil za jejich lavici a ud?loval rozsudky. Atmosf?ra v m?stnosti byla elektrizuj?c?. Kyle ve?el dovnit? a v?e vsadil na jednu kartu. J?t za Koncilem bylo spr?vn? rozhodnut?. Mohl je zkusit ignorovat, mohl prost? honit Caitlin s?m za sebe, no Koncil bude m?t u?ite?n? informace, p?ivede ho k n? mnohem rychleji. Co v?ak bylo je?t? d?le?it?j??, pot?eboval jejich ofici?ln? povolen?. Vyp?tr?n? Caitlin nebyla jenom osobn? z?le?itost, ale tak? z?le?itost nejvy??? d?le?itosti pro up??skou rasu. Pokud mu to Koncil odob??, a on si byl jist?, ?e se tak stane, nejenom, ?e bude m?t jejich povolen?, ale tak? jejich zdroje. Mohl by ji zab?t rychleji a b?t d??v doma, p?ipraven dokon?it svou v?lku. Bez jejich svolen? by byl jenom dal??m nepoctiv?m, ?old?ck?m up?rem. Kyle s t?m nem?l ??dn? probl?m, no necht?lo se mu tr?vit ?as t?m, ?e si bude po??d hl?dat z?da: pokud by konal bez jejich povolen?, mohli by na n?j poslat up?ry, kte?? by ho m?li zab?t. Sebev?dom? p?edpokl?dal, ?e by je dok?zal zvl?dnout, no necht?lo se mu takov?m zp?sobem mrhat ?asem a energii . Ale pokud by odm?tli jeho po?adavek, byl pln? p?ipraven ud?lat cokoliv, co bylo t?eba, aby ji vystopoval. Byla to koneckonc? jenom jedna formalita nav?c v nekone?n?m proudu up???ch formalit. Tahle etiketa byla jako lepidlo, kter? je v?echny dr?? pohromad?—no tak? ho nekone?n? otravovala. Jak Kyle kr??el hloub?ji do komnaty, d?val se na Koncil. Byli p?esn? takov?, jak si je pamatoval. Ve vzd?len? ??sti komnaty sed?lo na vyv??en?m p?diu 12 soudc? Velk?ho Koncilu. Byli oble?eni v stroh?ch, ?ern?ch h?bitech a v?ichni m?li ?ernou kapuci, kter? zakr?vala jejich tv??. Kyle nicm?n? v?d?l, kdo tito lid? byli. Za ta stalet? jim ?elil u? mnohokr?t. Jednou, opravdu jenom jednou, si s?ali sv? kapuce a on doopravdy vid?l jejich groteskn?, star? obli?eje, obli?eje, kter? chodili po t?to planet? po miliony let. P?i t? vzpom?nce sebou trhl. Byli to odporn? no?n? kreatury. P?esto byli Velk?m Koncilem a v?dy tady s?dlili, od doby, kdy byl Pantheon vybudov?n. Tato budova byla opravdu ??st? z nich a nikdo z jeho druhu, dokonce ani s?m Kyle, si nedovolil zpochybnit jejich ?sudek. Jejich moc byla jednodu?e p??li? intenzivn? a jejich zdroje p??li? rozs?hl?. Kyle by mo?n? mohl zab?t jednoho nebo dva z nich, no arm?dy, kter?mi disponovali v ka?d?m kout? sv?ta, by ho nakonec dolapili. Stovky up?r? v m?stnosti p?i?li, aby byli sv?dky rozhodnut? Koncilu. V?dy se pe?liv? se?adili po stran?ch, st?li v pozoru, v obrovsk?m kruhu, na okraji a nech?vali st?ed m?stnosti ?pln? otev?en?. Pro jednu osobu. V?dy to byla ta osoba, kter? se p?ed n? m?la postavit a vyslechnout si rozsudek. Pr?v? te? to byla n?jak? uboh? du?e, kter? tam st?la sama, t??sla se strachem z toho, ?e stoj? p??mo p?ed nimi, d?v? se na ty nevyzpytateln? kapuce a ?ek? na jejich rozsudek. Kyle u? na tom m?st? kdysi byl. Nebylo to nic p??jemn?. Pokud se jim nel?bila z?le?itost, ve kter? jste p?ed n? p?edstoupili, mohli v?s, jenom tak z rozmaru, na m?st? zab?t. Nikdy to p?ed nimi ne?lo lehce—v?dy to byla ot?zka ?ivota a smrti. “Po?kej tady,” za?eptal Lore Kyleovi, kdy? sm??oval do davu. Kyle st?l na okraji a sledoval, co se d?je. Jak se Kyle d?val, soudce jemn? p?ik?vl a dva up??? voj?ci p?istoupili z obou stran. Ka?d? popadl jednu ruku osoby, kter? ?elila Koncilu. “Ne! NE!” k?i?el. Ale nic mu to nepomohlo. Odt?hli ho pry?, zat?mco on ?val a bojoval, proto?e v?d?l, ?e ho vedou na smrt a taky v?d?l, ?e nic, co ?ekne nebo ud?l?, mu nebude nic platn?. Musel je po??dat o n?co, co neschv?lili, uv?domil si Kyle, kdy? se up?r?v ?ev oz?val p?es komnatu. Nakonec se otev?eli dve?e, on byl vyveden ven a dve?e se za n?m zabouchli. V m?stnosti znovu zavl?dlo ticho. Kyle ve vzduchu c?til nap?t?, jak se ostatn? up??i d?vali jeden na druh?ho a ob?val se momentu sv?ho v?slechu. Kyle vid?l, ?e Lore p?istoupil k dozorci bl?zko Koncilu a n?co mu po?eptal do ucha. Dozorce ihned odkr??el za soudcem, poklekl a po?eptal mu do ucha. Soudce jemn? pooto?il svou hlavu a mu? uk?zal p??mo na Kyla. I z t?to velk? vzd?lenosti dok?zal Kyle vyc?tit, jak se do n?j soudcovi o?i, ukryt? pod kapuc?, zavrtali. I kdy? nerad, Kyle c?til chv?n?. Koneckonc?, byl v p??tomnosti opravdov?ho ??bla. Dozorce p?ik?vl a to byl podn?t pro Kyla. Protla?il se p?es dav a kr??el p??mo do st?edu pr?zdn? podlahy. St?l v mal?m kruhu ve st?edu m?stnosti—bod. V?d?l, ?e pokud se pod?v? nahoru, p??mo nad jeho hlavou bude d?ra ve strop?, oko, otev?en? do oblohy. P?es den umo??ovalo pronikat dovnit? slune?n?mu svitu; te?, p?i z?padu slunce, bylo sv?tlo filtrovan? a velmi slab?. M?stnost byla osv?tlen? zejm?na d?ky pochodn?m. Kyle poklekl a uklonil se, ?ekal, a? na n?j promluv?, jak k?zala ??dn? up??sk? etiketa. “Kyle ze Sabatu ?ern?ho p??livu,” ozn?mil soudce pomalu. “M?? tu drzost k n?m p?istoupit neohl??en?. Pokud tv?j po?adavek nebude schv?len, v??, ?e riskuje? trest smrti.” To nebyla ot?zka; bylo to prohl??en?. Kyle znal d?sledky. Ale neob?val se v?sledku. “Jsem si toho v?dom?, m?j pane,” ?ekl Kyle jednodu?e a ?ekal. Nakonec, po m?rn?m ?umu, p?i?lo dal?? prohl??en?: “Tak tedy mluv. Co od n?s po?aduje??” “P?i?el jsem z jin? doby. Z budoucnosti vzd?len? dv?st? let.” Po cel? m?stnosti se za?alo oz?vat hlasit? muml?n?. Z??zenec ud?el t?ikr?t do zem? svou hol? a zak?i?el, “Ticho!” Nakonec se m?stnost uklidnila. Kyle pokra?oval. “Cestov?n? v ?ase pro m? nen? lehk?, tak jako pro nikoho z n?s. No bylo to nal?hav?. V budoucnosti, v ?ase, ve kter?m j? ?iju, bude v?lka—slavn? v?lka up?r?. Za?ne v New Yorku a odtud se roz????. Je to up??? Apokalypsa, o jak? jsme snili. N?? druh kone?n? zv?t?z?. Vyhlad?me celou lidskou rasu a zotro??me ji. Taky vyhlad?me ty laskav? sabaty, kohokoliv, kdo se n?m postav? do cesty. “J? to v?m, proto?e jsem v?dce t?to v?lky.” V m?stnosti se ozvalo dal?? hlasit? muml?n?, n?sledovan? ?dery hol?. “Ale m? v?lka nen? u konce,” ?val Kyle p?es v?echen ten r?mus. “Z?st?v? u? jenom jeden trn v m? pat?, jedna osoba, kter? dok??e zruinovat v?echno, ?eho jsme dos?hli, kter? dok??e zruinovat tuto slavnou budoucnost na?? rasy. P?ich?z? ze zvl??tn?ho rodu a vr?tila se v ?ase, pravd?podobn? proto, aby mi unikla. Vr?til jsem se, abych ji na?el a jednou pro v?dy se j? zbavil. Do t? doby ne? se mi to povede, z?st?v? na?e budoucnost nejasn?. “P?edstupuji dnes p?ed v?s, abych po??dal o va?e povolen? ji zab?t, tady, ve va?em ?ase a na va?em m?st?. Taky bych r?d vyu?il va?? pomoci p?i p?tr?n? po n?.” Kyle znovu sklonil hlavu a ?ekal. Jeho srdce tlouklo rychleji, jak o?ek?val jejich rozhodnut?. Bude samoz?ejm? v jejich z?jmu mu pomoci a nevid?l ??dn? d?vod, pro? by tak nem?li u?init. Ale op?t, tyto bytosti, ?iv? po miliony let, dokonce star?? ne? on, byly absolutn? nep?edv?dateln?. Nikdy nev?d?l, jakou m? t?chto dvan?ct soudc? agendu a jejich na??zen? se v?dycky zd?li b?t n?hodn? jako v?tr. ?ekal uprost?ed hust?ho ticha. Nakonec se ozvalo odka?l?n?. “My, samoz?ejm?, v?me o kom mluv??,” ozval se chraplav? hlas jednoho ze soudc?. “Mluv?? o Caitlin. O t? ze Sabatu Pollepel. No kter? je, ve skute?nosti, z mnohem mocn?j??ho sabatu. Ano, p?i?la do n??ho ?asu v?era. Samoz?ejm?, ?e o tom v?me. A pokud bychom ji cht?li zab?t, nemysl??, ?e bychom to u? ud?lali?” Kyle dob?e v?d?l, ?e nen? vhodn? okam?ik na odpov??. Pot?ebovali jejich malou chv?li p?chy. Prost? je nech? dokon?it jejich proslov. “My obdivujeme tv? odhodl?n? a tvou budouc? v?lku,” pokra?oval soudce. “Ano, velmi ji obdivujeme.” P?i?el dal?? moment t??k?ho ticha. “Nech?me t? ji vystopovat,” pokra?oval soudce, “ale pokud ji najde?, nezabije? ji. Zajme? ji ?ivou a p?inese? ji zp?tky k n?m. Rad?i si sami vychutn?me jej? zabit? a budeme sledovat, jak pomalu um?r?. Bude dokonal?m kandid?tem na Hry.” Kyle c?til, jak ho zaplavuje vztek. Hry. Samoz?ejm?. To bylo v?echno, o co se tihle sta??, morbidn? up??i zaj?mali. Te? u? si vzpom?nal. Prom?nili Koloseum na ar?nu pro jejich sport, up?r proti up?rovi, up?r proti ?lov?ku, up?r proti zv??i a s oblibou sledovali, jak se v?ichni trhaj? na kusy. Bylo to krut? a Kyle to jist?m zp?sobem obdivoval. Ale to nebylo to, co si pro Caitlin p??l. Cht?l ji vid?t mrtvou. Definitivn?. Ne, ?e by mu z?le?elo na tom, jestli ji bude n?kdo mu?it. No necht?l mrhat ??dn?m ?asem, necht?l j? d?t ??dnou ?anci. Samoz?ejm?, je?t? nikomu se nepoda?ilo ut?ct nebo p?e??t Hry. Ale p?i tom v?em si nikdo nemohl b?t jist?, co se m??e st?t. “Ale, m? p?ni,” protestoval Kyle, “Caitlin, jak jste ?ekli, poch?z? z mocn?ho rodu a je mnohem nebezpe?n?j?? a nepolapiteln?j??, jak si mysl?te. Po?aduji va?e povolen?, abych ji mohl zab?t okam?it?. V s?zce je a? p??li?.” “Jsi po??d mlad?,” ?ekl dal?? soudce, “a tak ti odpust?me zpochyb?ov?n? na?eho rozsudku. Kohokoliv jin?ho bychom zabili p??mo na m?st?.” Kyle sklonil hlavu. Uv?domil si, ?e za?el p??li? daleko. Nikdo nikdy soudc?m neproti?e?il. “Je v Assisi. To je m?sto, kam se te? vyd??. Jdi rychle a neodkl?dej to. Te?, kdy? jsi to zm?nil, docela se t???me na to, jak ji uvid?me um?rat p??mo p?ed na?ima o?ima.” Kyle se oto?il a odch?zel. “A Kyle,” zavolal jeden z nich. Oto?il se. Hlavn? soudce si odhrnul kapuci a odhalil tu nejgroteskn?j?? tv??, jakou kdy Kyle vid?l. Byla pokryta boulemi, j?zvami a bradavicemi. Otev?el ?sta a o?kliv? se usm?l, uk?zal ?lut? ostr? zuby a z???c? ?ern? o?i. Je?t? v?ce se za?klebil: “P???t?, kdy? se objev?? bez ohl??en?, bude? to ty, kdo pomalu zem?e.” KAPITOLA ?EST? Caitlin let?la ponad idylickou Umbrijskou krajinu, m?jela kopce a ?dol?, prozkoum?vala bujn? zelen? panorama za brzk?ho rann?ho sv?tla. Pod n? byly roztrou?eny mal? farm??sk? komunity, mal? kamenn? chaloupky, obklopen? stovkami akr? p?dy, a z jejich kom?n? se valil dym. Jak sm??ovala na sever, krajina se m?nila, proch?zela do kopc? a ?dol? Tosk?nska. Kam se pod?vala, vid?la vinice, um?st?n? na zvln?n?ch kopcech a pracovn?ky s velk?mi slam?n?mi klobouky, kte?? u? te? pracovali a ope?ov?vali v brzk?m r?nu vinice. Tato krajina byla neskute?n? n?dhern? a ??st z n? si p??la, aby tady mohla jednodu?e p?ist?t, usadit se a vytvo?it si domov v n?kter? z mal?ch farm??sk?ch chaloupek. Ale ona m?la pr?ci. Pokra?ovala d?l, let?la na sever, pevn? dr?ela R??i, zahrabanou v jej?m tri?ku. Caitlin c?tila, ?e Ben?tky se bl??? a c?tila se, jako kdyby byla magnet, kter? je k nim p?itahov?n. ??m v?c se bl??ila, t?m v?ce c?tila, ?e jej? srdce tlu?e o?ek?v?n?m; u? te? tam c?tila lidi, kter? n?kdy znala. Po??d v?ak nev?d?la, koho vlastn?. Po??d nec?tila, jestli je tam Caleb, nebo jestli je v?bec na?ivu. Caitlin v?dycky snila o tom, ?e nav?t?v? Ben?tky. Vid?la obr?zky kan?l?, gondola a v?dy si p?edstavovala, ?e tam jednou p?jde, mo?n? s n?k?m, koho miluje. Dokonce si p?edstavovala, ?e ji na jedn? z t?ch gondol ta osoba po??d? o ruku. No nikdy ne?ekala, ?e to bude takov?. Jak let?la a let?la, dost?vala se po??d bl??, napadlo ji, ?e Ben?tky, kter? se te? chyst? nav?t?vit, v roku 1790, m??ou b?t velmi rozd?ln? od Ben?tek, kter?ch obr?zky vid?la v 21. stolet?. Pravd?podobn?, jak si p?edstavovala, budou men??, m?n? rozvinut?, v?ce venkovsk?. Tak? si p?edstavovala, ?e nebudou tak p?epln?n?. No brzy si uv?domila, ?e se nemohla v?ce m?lit. Kdy? Caitlin kone?n? dorazila na p?edm?st? Ben?tek, i z t?to v??ky byla ?okovan? t?m, ?e m?sto pod n? vypadalo p?ekvapiv? podobn? jako na obr?zc?ch z modern? doby. Rozezn?vala historickou, slavnou architekturu, rozezn?vala v?echny ty mal? mosty, rozezn?vala ty sam? uli?ky a z?kruty vedouc? ke kan?l?m. Byla vskutku ?okovan? z toho, ?e Ben?tky v roku 1790 nebyli, alespo? z vn?j??ho pohledu, natolik rozd?ln? od Ben?tek 21. stolet?. ??m v?ce nad t?m p?em??lela, t?m v?t?? smysl to d?valo. Ben?tsk? architektura nebyla jenom 100 nebo 200 let star?: byla star? stovky a stovky let. Pamatovala si hodinu historie, na jedn? z jej? mnoha st?edn?ch ?kol, na kter? se u?ili o Ben?tk?ch, o n?kter?ch z jejich kostel?, vybudovan?ch v 12. stolet?. Te? si p??la, aby tehdy poslouchala o n?co pozorn?ji. Ben?tky pod n?, zastav?n?, rozlehl? masa budov, nebyly ?pln? nov?m m?stem. Byli, dokonce i v roku 1790, star? n?kolik stovek let. Caitlin tento fakt pot??il. P?edstavovala si, ?e rok 1790 bude jako z jin? planety a ulevilo se j?, kdy? zjistila, ?e n?kter? v?ci se ve skute?nosti a? tak moc nezm?nili. Vypadalo to tak, ?e tohle je v podstat? stejn? m?sto, jak? by mohla nav?t?vit i v 21. stolet?. Jedin? rozd?l, kter? okam?it? post?ehla byl, ?e na vodn?ch cest?ch nebyla, samoz?ejm?, jedin? motorov? lo?. Nebyly tam ??dn? rychl? ?luny, ??dn? velk? trajekty, ??dn? v?letn? lod?. M?sto toho byly vodn? cesty pln? obrovsk?ch plachetnic, kter?ch st??n? se ?plhali do v??ky n?kolika des?tek stop. Caitlin byla taky p?ekvapen? z dav?. Zlet?la n??, jenom n?kolik stovek stop nad m?sto a dokonce i te?, v brzk?m r?nu, mohla vid?t, ?e ulice byly tot?ln? p?ecpan? lidmi. A ?e vodn? cesty byly absolutn? zapln?n? lodn? dopravou. Byla v ?oku. Tohle m?sto bylo v?ce p?epln?n? ne? Times Square. V?dy si p?edstavovala, ?e n?vrat v historii by znamenal m?n? lid?, men?? davy. H?dala, ?e v tom se taky m?lila. Jak let?la ponad to v?echno, krou?ila znovu a znovu, v?c, kter? ji p?ekvapila nejv?c, byla ta, ?e Ben?tky nebyly jenom jedno m?sto, jenom jeden ostrov—byli roztahan? po mnoha ostrovech, des?tky ostrov? roztahuj?c?ch se do ka?d?ho sm?ru, ka?d? m?l sv? vlastn? stavby, sv? vlastn? mal? m?sto. Ostrov, na kter?m Ben?tky s?dlili, m?l o?ividn? nejv?c budov a byl nejzastav?n?j??. Ale des?tky dal??ch ostrov? se v?echny zd?ly b?t propojeny, byly ?ivotn? d?le?itou ??st? m?sta. Dal?? v?c?, kter? ji p?ekvapovala, byla barva vody: z???c?, modr? voda. Byla tak sv?tl?, tak neskute?n?, ten druh vody, kterou by o?ek?vala n?kde v Karibiku. Jak krou?ila ponad ostrovem, znovu a znovu, a sna?ila se zorientovat, p?ij?t na to, kde by bylo vhodn? p?ist?t, litovala, ?e Ben?tky nikdy v 21. stolet? nenav?t?vila. No, alespo? te? m?la ?anci. Caitlin byla taky trochu ohromena. Vypadalo to b?t tak velk? a rozr?staj?c? se m?sto. Netu?ila, kde sesednout, kde v?bec za??t hledat lidi, kter? jednou znala—pokud tady vlastn? byli. Po?etile si p?edstavovala, ?e Ben?tky budou men??, malebn?j??. I odsud v?ak mohla ??ct, ?e p?es tohle m?sto m??e chodit cel? dny a neprojde z jednoho konce na druh?. Uv?domila si, ?e na samotn?m ostrov? Ben?tky nenajde m?sto, na kter?m by mohla bez podez?en? p?ist?t. Byl p??li? p?epln?n? a neexistovala mo?nost, jak se k n?mu p?ibl??it a nevyvolat ot?zky. Necht?la na sebe p?it?hnout takov? druh pozornosti. Netu?ila, jak? jin? sabaty byly tam dol? a jak byly teritori?ln?; netu?ila, jestli byly laskav? nebo nen?vistn?; a nem?la pon?t?, jestli se zdej?? lid?, tak jako v Assisi, m?li na pozoru p?ed up?ry a honili by je. Posledn? v?c, kterou pot?ebovala, byl dal?? dav. Caitlin se rozhodla p?ist?t na pevnin?, daleko od ostrova. V?imla si obrovsk? lod? pln? lid?, kter? vyr??eli od pevniny a uv?domila si, ?e by to bylo nejlep?? m?sto na sestoupen? na zem. Lod? ji alespo? vemou p??mo do srdce m?sta. Caitlin nen?padn? p?ist?la za les?kem na pevnin?, ne tak daleko od lod?. Posadila R??i na zem a ta se okam?it? rozeb?hla k nejbli???mu ke?i a ulevila si. Kdy? byla hotov?, pod?vala se R??e na Caitlin a zak?u?ela. Caitlin j? vid?la v o??ch, ?e m? hlad. Souc?tila s n?: ona ho m?la taky. L?t?n? ji unavilo a Caitlin si uv?domila, ?e se je?t? po??d kompletn? nezotavila. Taky si uv?domila, ?e m? velk? apet?t. Cht?la se krmit. A ne j?dlem ur?en?m pro lidi. Rozhl?dla se kolem sebe a v dohledu nevid?la ??dn?ho jelena. Nem?la ?as na hled?n?. Z lodi se ozvalo hlasn? hv?zd?n? a ona v?d?la, ?e se chyst? odplout. S R??? budou muset vydr?et a vy?e?it to pozd?ji. Z?rove? s bodav?mi bolestmi se Caitlin taky st?skalo po domov?, chyb?lo j? bezpe?? a pohodl? Pollepelu, chyb?l j? pocit b?t po Calebov?m boku, to, jak ji u?il lovit, jak ji vedl. Po jeho boku v?dycky c?tila, ?e bude v?echno v po??dku. Te?, sama za sebe, si t?m nebyla tak jist?. * Caitlin se s R??? po sv?m boku vybrala k nejbli??? lodi. Byla to velk? plachetnice s dlouhou rampou vedouc? na pob?e?? a kdy? se pod?vala nahoru, vid?la, ?e je kompletn? napln?n? lidmi. Posledn? pasa?e?i pr?v? kr??eli po ramp? a Caitlin se i s R??? n?hlila, aby se dostala dovnit? je?t? p?edt?m, jak rampu odstran?. Byla p?ekvapen? velkou, tlustou rukou, kter? ji tvrd? pl?cla po hrudi, chytla ji a zastavila. “L?stek,” ozval se hlas. Caitlin se rozhl?dla a v?imla si svalovce, kter? se na ni mra?il. Vypadal neohraban?, byl neoholen? a dokonce i odsud bylo c?tit, jak smrd?. Hn?v v Caitlin nar?stal. U? tak byla kv?li hladu na pokraji a nel?bilo se j?, jak ji zastavil svou rukou. “??dn? nem?m,” odvrkla Caitlin. “Nem??ete n?s prost? nechat proj?t?” Mu? tvrd? zato?il hlavou a oto?il se. Ignoroval ji. “??dn? l?stek, ??dn? j?zda,” ?ekl. Jej? hn?v dos?hl dal??ho bodu a ona se p?inutila myslet na Aidena. Co by j? ?ekl? Zhluboka d?chej.Uklidni se. Pou?ij svou mysl, ne t?lo. P?ipomenul by j?, ?e je siln?j??, ne? tenhle ?lov?k. ?ekl by j?, aby se soust?edila. Aby pou?ila sv?j vnit?n? dar. Zav?ela o?i a sna?ila se soust?edit na sv?j dech. Zkou?ela si shrom??dit sv? my?lenky, nasm?rovat je na tohoto mu?e. Ty n?s pust?? na lo?, ??kala v duchu. Ud?l?? to bez toho, abychom ti zaplatili. Caitlin otev?ela o?i a o?ek?vala, ?e on tam bude st?t a nab?zet j? p?echod. No na jej? zklam?n? tomu tak nebylo. Po??d ji ignoroval a odmot?val posledn? z lan. Nefungovalo to. Bu? ztratila sv? schopnosti ovl?d?n? mysle, nebo se je?t? ?pln? nevr?tili. Nebo mo?n? byla p??li? vy?erpan? a dostate?n? se nesoust?edila. Najednou si na n?co vzpomn?la. Jej? kapsy. Rychle je prohledala a h?dala co, jestli v?bec n?co, si p?inesla z 21. stolet?. N?co na?la a ulevilo se j?, kdy? vid?la, ?e to je 20$ bankovka. “Tady,” ?ekla a pod?vala mu ji. On ji vzal, zma?kal ji a zvedl. Prohl??el si ji. “Co to je?” zeptal se. “Nezn?m to.” “To je 20$ bankovka,” vysv?tlila Caitlin a jak to ??kala, uv?domila si, jak hloup? mus? zn?t. Samoz?ejm?. Pro? by ji m?l zn?t? Byla americk?. A nem?la existovat je?t? nejbli???ch dv?st? let. Caitlin si se z?chv?vem strachu najednou uv?domila, ?e v?echny pen?ze, kter? m?la u sebe, j? budou k ni?emu. “Odpad,” ?ekl a vrazil j? bankovku zp?tky do ruky. Caitlin se rozhl?dla kolem a se strachem si v?imla, ?e odmot?vaj? lana a lo? se chyst? vyplout. Rychle p?em??lela, op?t s?hla do sv?ch kaps, vyt?hla n?jak? drobn?, na?la ?tvr??k a podala mu ho. O n?co v?ce zaujat? si ho vzal a prohl??el si ho ve sv?tle. Stejn?, po??d nebyl p?esv?d?en?. Str?il j? ho zp?tky do dlan?. “Vra? se s opravdov?mi pen?zi” ?ekl; taky se pod?val na R??i a dodal, “a ??dn? psi.” Caitlininy my?lenky se obr?tili na Caleba. Mo?n? tam byl, t?m?? na dosah, na ostrov? Ben?tky, vzd?len? jenom cestu lod?. Zu?ila, ?e j? ten mu? br?n? v setk?n? s n?m. Ona m?la pen?ze—jenom ne jeho pen?ze. Plus, lo? jenom sotva vypadala, ?e je schopn? plout na mo?i a byli na n? stovky lid?. Znamenal by jeden l?stek nav?c opravdu takov? rozd?l? To prost? nebylo f?r. Kdy? vrazil pen?ze Caitlin do dlan?, n?hle sev?el sv?mi spocen?mi, velk?mi rukami ty jej? a popadl ji za z?p?st?. U?kl?bl se a na tv??i se mu objevil velk?, zk?iven? ?sm?v, kter? odkr?val n?kolik chyb?j?c?ch zub?. Caitlin c?tila jeho nechutn? dech. “Pokud nem?? ??dn? pen?ze, m??e? mi zaplatit jin?m zp?sobem,” ?ekl, roz???il sv?j ?chyln? ?sm?v a kdy? to ud?lal, nat?hl svou druhou ruku a dotkl se jej? tv??e. V Caitlin se ozvali jej? bleskov? reflex a automaticky se nat?hla, pra?tila ho tvrd? do ruky a vyslobodila sv? z?p?st? z jeho sev?et?. Byla p?ekvapen? svou vlastn? s?lou. On se na n? pod?val, o?ividn? ?okov?n z toho, ?e tak mal? d?vka m??e m?t takovou s?lu a jeho ?sm?v se zm?nil na rozho??en?. Vyt?hl hleny a? z paty a pak plivl p??mo na jej? nohu. Caitlin se pod?vala dol? a vid?la, ?e to p?ist?lo na jejich bot?ch. Byla znechucen?. “M?? ?t?st?, ?e jsem t? nedo?ezal,” zabru?el na ni, pak se n?hle oto?il a vr?til se k odmot?v?n? lan. Caitlin c?tila, ?e j? zrudli tv??e, jak n? prostoupil hn?v. Byli mu?i v?ude stejn?? V ka?d?m ?ase a v?ku? Byla tohle uk?zka toho, co m??e ?ekat od zach?zen? se ?enami v tomto ?ase a na tomto m?st?? P?em??lela o v?ech t?ch ?en?ch tam venku, o v?em, s ??m se v t?to dob? mus? vyrovnat a c?tila, jak jej? vztek nar?st?. C?tila, ?e se pot?ebuje za n? v?echny postavit. On byl po??d sklon?n?, rozvazoval lana a ona se rychle nap??hla a kopla ho brut?ln? s?lou p??mo do zadku. Kopanec ho poslal na let ponad molo, hlavou nap?ed, p??mo do vody, o patn?ct stop n??e. P?ist?l s hlasit?m ?plouchnut?m. Caitlin rychle prob?hla p?es rampu, R??e po jej?m boku, a protla?ila si cestu na obrovskou plachetnici plnou lid?. Stalo se to tak rychle, ?e doufala, ?e si toho nikdo nev?iml. Zd?lo se, ?e m? pravdu, proto?e pos?dka vyt?hla most?k a lo? za?ala odplouvat. Конец ознакомительного фрагмента. Текст предоставлен ООО «ЛитРес». Прочитайте эту книгу целиком, купив полную легальную версию (https://www.litres.ru/pages/biblio_book/?art=43694519&lfrom=688855901) на ЛитРес. Безопасно оплатить книгу можно банковской картой Visa, MasterCard, Maestro, со счета мобильного телефона, с платежного терминала, в салоне МТС или Связной, через PayPal, WebMoney, Яндекс.Деньги, QIWI Кошелек, бонусными картами или другим удобным Вам способом.