Tr?n pro Sestry

Tr?n pro Sestry Morgan Rice Tr?n pro Sestry #1 P?edstavivost Riceov? skute?n? nezn? mez?. V s?rii TR?N PRO SESTRY, kter? slibuje, ?e bude stejn? z?bavn?, jako ty p?edchoz?, n?m p?edkl?d? p??b?h dvou sester (Sophie a Kate), sirotk? bojuj?c?ch o p?e?it? v krut?m a nebezpe?n?m sv?t? sirot?ince. Naprost? ?sp?ch. Nem??u se do?kat, a? se mi do rukou dostane druh? a t?et? kniha! Books and Movie Reviews (Roberto Mattos) Autorka bestseller? ??slo 1, Morgan Rice, p?ich?z? se zbrusu novou fantasy s?gou. V knize TR?N PRO SESTRY sedmn?ctilet? Sophia a jej? patn?ctilet? sestra Kate zoufale tou?? opustit stra?liv? sirot?inec. By? jsou sirotky, necht?n? a nemilovan?, p?esto tou?? po dosp?v?n? n?kde jinde, po lep??m ?ivot?, dokonce i kdyby to znamenalo ??t v ulic?ch brut?ln?ho Ashtonu. Sophia i Kate jsou si vz?jemn? nejlep??mi p??telkyn?mi, d?vaj? na sebe pozor, a p?esto cht?j? od ?ivota odli?n? v?ci. Sophia je romantick?, elegantn? a sn? o tom, ?e se dostane ke dvoru a najde ?lechtice, kter? se do n? zamiluje. Kate je bojovnice, sn? o mistrovsk?m ?ermu, o boj?ch s draky a o tom, ?e se stane v?le?nic?. Ob? je ale spojuje spole?n? tajemstv?, paranorm?ln? moc ??st my?lenky jin?ch. To jedin? je zachra?uje ve sv?t?, kter? jako by se je sna?il zni?it. Kdy? ob? vyr??ej? na cestu za dobrodru?stv?m, ka?d? z nich ?e?? nebezpe?n? situace po sv?m. ?el? hrozb?m, kter? si ani nedok?zaly p?edstavit a jejich volby je mohou dostat k moci – nebo svrhnout do nejhlub??ho utrpen?. TR?N PRO SESTRY je prvn? knihou nov? ohromuj?c? fantasy s?rii pln? l?sky, zlomen?ch srdc?, trag?di?, akce, kouzel, ?arod?jnictv?, p?edur?en? a nap?t?. Kniha, od kter? se neodtrhnete. Nabit? postavami, do kter?ch se zamilujete, pohybuj?c?ch se ve sv?t?, na kter? jen tak nezapomenete. Kniha druh? – DV?R PRO ZLOD?JE – je ji? tak? k dispozici! TR?N PRO SESTRY je skv?l? zah?jen? s?rie, kter? obsahuje kombinaci uv??iteln?ch postav a p?ek??ek, se kter?mi se musej? vyrovnat. Neoslov? jen ml?de?, ale i dosp?l? fanou?ky fantasy, kte?? hledaj? epick? p??b?hy o p??telstv? a dobrodru?stv?. Midwest Book Review (Diane Donovan) TR?N PRO SESTRY (KNIHA PRVN?) MORGAN RICE (P?ELO?IL TOM?? SLAV?K) Morgan Rice Morgan Rice je autorkou epick? fantasy s?gy ?AROD?J?V PRSTEN, kter? obsahuje 17 knih, podle USA Today je tato s?ga bestsellerem ??slo jedna; podle USA Today jsou bestsellerem ??slo jedna tak? jej? dal?? s?gy, jako jsou: s?rie UP??? ?URN?LY, obsahuj?c? 12 knih; s?rie TRILOGIE P?E?IT?, postapokalyptick? thriller; epick? fantasy s?rie KR?LOV? A ?AROD?JOV?, skl?daj?c? se ze ?esti knih; a tak? epick? fantasy s?gy KORUNY A SL?VY, skl?daj?c? se z osmi knih a nov? epick? fantasy s?gy TR?N PRO SESTRY. Autor?iny knihy jsou dostupn? v ti?t?n? i audio verzi, a byly p?elo?eny do v?ce ne? 25 jazyk?. Morgan se r?da zaj?m? o n?zory sv?ch ?ten???, tak?e se pros?m nezdr?hejte nav?t?vit jej? webov? str?nky www.morganricebooks.com (http://www.morganricebooks.com), kde se m??ete p?idat do seznamu kontakt?, z?skat knihu zdarma, stejn? jako dal?? ak?n? bonusy, st?hnout si zdarma aplikace, m?t p?ehled o posledn?ch novink?ch, p?idat se na autor?in Facebook ?i Twitter, a jednodu?e b?t s Morgan v kontaktu! Vybran? ohlasy na tvorbu Morgan Rice “Pokud jste si mysleli, ?e po p?e?ten? s?gy ?AROD?J?V PRSTEN u? nebudete m?t pro co ??t, m?lili jste se. Ve VZESTUPU DRAK? p?i?la Morgan Rice s n???m, co se zd? b?t p??slibem dal?? brilantn? s?rie, kter? n?s zavede do fantasy sv?ta pln?ho trol?, drak?, odvahy, cti, udatnosti, magie a v?ry ve vlastn? osud. Morgan dok?zala vytvo?it siln? postavy, kter? n?s p?im?j? je obdivovat na ka?d? str?nce... Doporu?uji do knihovny ka?d?ho ?ten??e, kter? miluje dob?e napsanou fantasy literaturu.” --Books and Movie Reviews Roberto Mattos “Akc? nabit? fantasy, kter? jist? pot??? fanou?ky p?edchoz?ch knih od Morgan Rice, stejn? jako fanou?ky d?l jako je s?rie ODKAZ DRA??CH JEZDC? od Christophera Paoliniho…. Fanou?ci fikce pro mlad? budou toto posledn? d?lo Riceov? hltat a pak ?kemrat o p??davek.” --The Wanderer, A Literary Journal (koment?? k Vzestup drak?) “Odu?evn?l? fantasy, kter? do sv?ho p??b?hu sp??d? vl?kna z?had a intrik. Cesta hrdiny je o z?sk?v?n? odvahy a uv?dom?n? si smyslu ?ivota, kter? vede k r?stu, dosp?losti a dokonalosti….Pro v?echny, kdo hledaj? nap?nav? fantasy dobrodru?stv?, hrdiny a ak?n? pojat? sled ud?lost?, kter? ?ene Thora po cest?, na n?? se z mal?ho d?tsk?ho sn?lka postupn? st?v? mlad?m mu?em, jen? neohro?en? ?el? nebezpe??, i kdy? jsou vyhl?dky na p?e?it? b?dn?….A to je pouh? za??tek epick? s?gy pro mlad? ?ten??e.” --Midwest Book Review (D. Donovan, eBook Reviewer) “?AROD?J?V PRSTEN m? v?echny rysy pot?ebn? pro jasn? ?sp?ch: hlavn? i vedlej?? p??b?h, z?hadn? atmosf?ra, state?n? ryt??i a rozkv?taj?c? vztahy, kter? zaceluj? r?ny na zlomen?ch srdc?ch, a d?le tak? podvod ?i zrada. Slibuje dlouh? hodiny z?bavy a jist? uspokoj? v?echny v?kov? kategorie. D?lo najde sv? m?sto v knihovn?ch u v?ech p??znivc? fantasy literatury.” --Books and Movie Reviews, Roberto Mattos “V t?to akc? nabit? prvn? knize epick? fantasy s?rie ?arod?j?v prsten (kter? m? moment?ln? ji? 14 svazk?), Riceov? p?edstavuje ?ten???m ?trn?ctilet?ho Thorgrina „Thora“ McLeoda, jeho? sen je st?t se voj?kem St??brn?ch, elitn? jednotky ryt???, kter? slou?? kr?li… Riceov? skv?le p??e a m? fascinuj?c? p?edpoklady.” --Publishers Weekly Knihy od Morgan Rice CESTA OCELI POUZE KDO JE HODEN (Kniha ?.1) TR?N PRO SESTRY TR?N PRO SESTRY (Kniha ?.1) DV?R PRO ZLOD?JE (Kniha ?.2) P?SE? PRO SIROTKY (Kniha ?.3) KORUNY A SL?VY OTROKYN?, BOJOVNICE, KR?LOVNA (Kniha ?.1) TULA?KA, V?ZE?KYN?, PRINCEZNA (Kniha ?.2) RYT??, N?SLEDN?K, PRINC (Kniha ?.3) REBEL, P??EC, KR?L (Kniha ?.4) VOJ?K, BRATR, ?AROD?J (kniha ?.5) HRDINKA, ZR?DKYN?, DCERA (kniha ?.6) VL?DCE, RIVAL, VYHNANEC (kniha ?.7) V?T?Z, PORA?ENEC, SYN (kniha ?. 8) KR?LOV? A ?AROD?JOV? VZESTUP DRAK? (Kniha ?.1) POVST?N? STATE?N?CH (Kniha ?.2) OT??E CTI (Kniha ?.3) ZROZEN? UDATNOSTI (Kniha ?.4) ???E ST?N? (Kniha ?.5) NOC STATE?N?CH (Kniha ?.6) ?AROD?J?V PRSTEN CESTA HRDINY (Kniha ?.1) POCHOD KR?L? (Kniha ?.2) OSUD DRAK? (Kniha ?.3) POK?IK CTI (Kniha ?.4) SLAVN? P??SAHA (Kniha ?.5) ?TOK CHRABR?CH (Kniha ?.6) OB?AD ME?? (Kniha ?.7) MOC ZBRAN? (Kniha ?.8) NEBE KOUZEL (Kniha ?.9) MO?E ?T?T? (Kniha ?.10) PANOV?N? OCELI (Kniha ?.11) ZEM? OH?? (Kniha ?.12) VL?DA KR?LOVEN (Kniha ?.13) BRATRSK? P??SAHA (Kniha ?.14) SEN SMRTELN?K? (Kniha ?.15) RYT??SK? KL?N? (Kniha ?.16) DAR BITVY (Kniha ?.17) TRILOGIE P?E?IT? AR?NA JEDNA: OTROK??I (Kniha ?.1) AR?NA DV? (Kniha ?.2) AR?NA T?I (Kniha ?.3) VAMPIRE, FALLEN P?ED ?SVITEM (Kniha ?.1) UP??? ?URN?LY PROM?N?N? (Kniha ?.1) MILOVAN? (Kniha ?.2) ZRAZEN? (Kniha ?.3) P?EDUR?ENA (Kniha ?.4) ??DAN? (Kniha ?.5) ZASNOUBEN? (Kniha ?.6) ZASL?BEN? (Kniha ?.7) NALEZEN? (Kniha ?.8) VZK???EN? (Kniha ?.9) TOU??C? (Kniha ?.10) PROKLET? (Kniha ?.11) POSEDL? (Kniha ?.12) V?d?li jste, ?e jsem napsala n?kolik s?ri? knih? Pokud jste je v?echny ne?etli, klikn?te na obr?zek n??e a st?hn?te si jejich ?vodn? knihy! (http://www.morganricebooks.com/read-now/) Copyright © 2017 Morgan Rice. V?echna pr?va vyhrazena. S v?jimkou povolen? podle U.S. Copyright Act 1976, ??dn? z ??st? t?to publikace nesm? b?t, bez p?edchoz?ho svolen? autora, za ??dn?ch okolnost? reprodukov?na, distribuov?na nebo p?ev?d?na do jak?chkoliv jin?ch form?t?, ani uchov?v?na ve sd?len? datab?zi. Tento ebook je licencov?n v?lu?n? pro Va?e osobn? vyu?it?. Tento ebook nesm? b?t d?le prod?v?n nebo darov?n ostatn?m lidem. Pokud chcete knihu sd?let s dal?? osobou, zakupte si pros?m dal?? kopie. Pokud ?tete tuto knihu, ale nezakoupili jste si ji, nebo nebyla zakoupena pouze pro Va?e pou?it?, vra?te ji pros?m a po?i?te si svou vlastn? kopii. D?kujeme, ?e respektujete usilovnou pr?ci, kterou autorka na vznik tohoto titulu musela vynalo?it. Obsah t?to knihy je fiktivn?. Jm?na, osobnostn? charakteristiky, organizace, m?sta, ud?losti a konflikty jsou beze zbytku produktem autor?iny p?edstavivosti, nebo je jejich pou?it? fiktivn?. Jak?koliv podobnost se skute?n?mi osobami, a? ji? ?iv?mi nebo mrtv?mi, je ?ist? n?hodn?. OBSAH KAPITOLA PRVN? (#u0acf8825-9dd7-5291-86a3-7bd5071f8f68) KAPITOLA DRUH? (#ud20af879-d7f0-51db-b629-0430031d62b7) KAPITOLA T?ET? (#ua801dceb-c746-5825-82cc-87185f04b8ee) KAPITOLA ?TVRT? (#udbb0d283-cefd-598b-8f78-dbed3a7bea4c) KAPITOLA P?T? (#ua6527166-cdb2-5462-834f-38c9004b3507) KAPITOLA ?EST? (#ufa921d37-9aca-530c-8baa-e91d3267f496) KAPITOLA SEDM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA OSM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DEV?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DES?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA JEDEN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?TRN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA PATN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?ESTN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA SEDMN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA OSMN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DEVATEN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? PRVN? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? DRUH? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? T?ET? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? ?TVRT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? P?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? ?EST? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? SEDM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA PRVN? Ze v?ech hrozn?ch v?c? v Dom? necht?n?ch bylo ml?nsk? kolo tou, kter? se Sophia hrozila nejv?c. Zast?nala a zap?ela se do ramene p?ipojen?mu k obrovsk?mu k?lu mizej?c?mu v podlaze. Ostatn? sirotci kolem d?lali tot?? na sv?ch stanovi?t?ch. V?echno ji bolelo a potila se, zrzav? vlasy j? matn?ly prachem a hrub? ?ed? ?aty vlhnuly potem. Byly krat??, ne? by si p??la a p?i ka?d?m pohybu se j? vyhrnovaly a odhalovaly tetov?n? ve tvaru masky na l?tku. V?em tak oznamovaly, co je za? – sirotek, n??? majetek. Ostatn? d?vky na tom byly je?t? h??. V sedmn?cti letech byla Sophia nejstar?? a nejv?t?? z nich. Jedin? star?? osoba v m?stnosti byla Sestra O’Venn. Jepti?ka slou??c? Maskovan? bohyni na sob? m?la jako uhel ?ern? h?bit sv?ho ??du a masku, p?es kterou ale vid?la i ta nejmen?? pochyben?. O tom u? se p?esv?d?ili v?ichni sirotci. Sestra sv?rala v ruce ko?en? p?sek, kter? pou??vala k v?konu trestu. Protahovala ho mezi prsty a proch?zela kolem. Mumlala p?itom slova z Knihy masek, k?z?n? o tom, jak jsou jejich opu?t?n? du?e pot?ebn?. „Zde se nau??te, jak b?t u?ite?n?,“ hl?sala. „Zde se nau??te, jak m?t hodnotu. Hodnotu, kterou jste nem?ly pro padlou ?enu, kter? v?s porodila. Maskovan? bohyn? n?s u??, ?e si sv?m ?sil?m mus?me vybojovat m?sto ve sv?t?. Dnes va?e ?sil? h?be ml?nsk?m kamenem, kter? rozemele zrno a – d?vej pozor, Sophie!“ Sophia se zachv?la, uc?tila sest?in opasek, kter? na ni s hlasit?m pr?sknut?m dopadl. Zatnula zuby. Kolikr?t v ?ivot? u? ji Sestry zbyly? Za to, ?e ud?lala n?co ?patn?, nebo ?e ud?lala n?co spr?vn?, ale p??li? pomalu? Za to, ?e byla dost kr?sn? na to, aby to samo o sob? bylo pova?ov?no za h??ch? Za to, ?e m?la rud? vlasy pot??ist?? Kdyby jen v?d?ly o jej?m talentu. P?i tom pomy?len? se znovu zachv?la. Kdyby to zjistily, ubily by ji k smrti. „Ignoruje? m? ty hloup? holko?“ obo?ila se na ni jepti?ka. Bila Sophii znovu a znovu. „Kleknout ?elem ke zdi, v?echny!“ To na tom bylo nejhor?? – nez?le?elo, jestli ?lov?k ud?lal v?echno spr?vn?. Sestry v?dy zbily v?echny, i kdy? zklamala jen jedna. „Mus?m v?m p?ipomenout,“ ?t?kala Sestra O’Venn, kdy? jedno z d?v?at vyk?iklo, „co jste za?. Kde jste.“ Dal?? d?v?e vyjeklo, kdy? ji zas?hl opasek. „Jste d?ti, kter? nikdo necht?l. Jste majetek Maskovan? bohyn? a jen d?ky jej? milosti m?te domov.“ Sestra proch?zela m?stnost? a Sophia v?d?la, ?e ona bude na ?ad? posledn?. Sestra cht?la, aby c?tila vinu za bolest ostatn?ch, cht?la j? d?t mo?nost se nen?vid?t za v?echno co zp?sobila. A pak j? d?t v?prask. V?prask, na kter? tu v pokleku ?ekala. Kdy? by sta?ilo prost? odej?t. Ta my?lenka napadla Sophii tak n?hle, ?e se musela zamyslet, jestli n?hodou nejde o vnuknut? od jej? mlad?? sestry, nebo jestli ji nep?ejala od n?kter? z ostatn?ch d?vek. To byl probl?m s jej?m nad?n?m. Projevovalo se nez?visle na jej? v?li. P?esto se zd?lo, ?e jde o jej? vlastn? my?lenku a co v?c – ?e to tak skute?n? c?t?. Rad?ji riskovat smrt ne? tu z?stat dal?? den. Samoz?ejm?, ?e kdyby se odv??ila odej?t, p?i?el by mnohem hor?? trest. V?dy si na?ly zp?sob, jak ho je?t? zhor?it. Sophia vid?la d?vky, kter? kradly nebo se br?nily, jak je Sestry nech?vaj? hladov?t cel? dny, nutily je kle?et a bily je, kdy? se pokusily sp?t. J? to ale u? bylo jedno. N?co v n? se prost? zlomilo. Strach z ?t?ku u? j? nemohl v ni?em br?nit, proto?e strach z toho, co se stane v nejbli??? dob?, byl mnohem v?t??. Konec konc?, pr?v? dnes j? bylo sedmn?ct. Byla dost star? na to, aby splatila dluh za roky „p??e“ jepti?ek – aby ji ohodnotily a prodaly jako dobytek. Sophia v?d?la, co se d?je s dosp?l?mi sirotky. V porovn?n? s t?m nebylo bit? ni??m. Vlastn? u? se t?m v my?lenk?ch zab?vala cel? t?dny. D?sila se dne?n?ho dne, sv?ch narozenin. A ty te? nade?ly. Kdy? vstala, p?ekvapila t?m sebe samu. Rozhl?dla se. Jepti?ka se pr?v? zaj?mala o jinou d?vku. Divoce ji bila opaskem. Sta?il okam?ik a Sophia ti?e vyklouzla ze dve??. Nejsp?? si j? nev?imly ani ostatn? d?vky a pokud ano, asi byly p??li? vyd??en? na to, aby n?co ?ekly. Sophia ve?la do jedn? z prost?ch b?l?ch chodeb sirot?ince. Pohybovala se ti?e a sna?ila se co nejrychleji vzd?lit od d?lny. Samoz?ejm? ?e v sirot?inci byly i dal?? jepti?ky, pokud se ale bude tv??it, jako ?e m? n?co na pr?ci, nem?ly by si j? v??mat. Co to provedla? Otup?le ?la Domem necht?n?ch a nemohla uv??it tomu, ?e skute?n? ode?la z d?lny. Pro? se jepti?ky neobt??ovaly se zamyk?n?m m?lo sv?j d?vod. M?sto tam venku, t?sn? za branami, bylo drsn? – a je?t? drsn?j?? pro ty, kte?? za?ali jako sirotci. Ashton m?l, stejn? jako ostatn? m?sta, zlod?je a pobudy – ale tak? lovce, kte?? pron?sledovali uprchl? ohodnocen? a svobodn? ob?any, kte?? by ji poplivali jen proto, k?m byla. A pak tu byla jej? sestra. Kate bylo teprve patn?ct. Sophia ji necht?la zat?hnout do je?t? v?t?? b?dy. Kate byla tvrd?, dokonce tvrd?? ne? Sophia, ale po??d to byla mlad?? sest?i?ka. Sophia zam??ila k podloub? a n?dvo??m, kde se setk?valy s chlapci z vedlej??ho sirot?ince a sna?ila se p?ij?t na to, kde by mohla b?t jej? sestra. Bez n? odej?t nemohla. Byla u? t?m?? na m?st?, kdy? zaslechla d?v?? v?k?ik. Vyrazila za zvukem a byla si t?m?? jist?, ?e se jej? mlad?? sestra dostala do dal?? poty?ky. Kdy? dorazila na dv?r, nena?la Kate uprost?ed skupiny bojuj?c?ch d?v?at. Byla tam jin? d?vka. Tahle byla dokonce mlad??, mohlo j? b?t tak t?in?ct a po??uchovali a bili ji chlapci, kte?? u? byli t?m?? ve v?ku, kdy by mohli proj?t ohodnocen?m a nastoupit do arm?dy. „Nechte toho!“ vyk?ikla Sophia a p?ekvapila stejnou m?rou sebe i chlapce. Obvyklou z?sadou bylo, ?e si v sirot?inci nev??mal nikdo ni?eho, pokud ne?lo o n?co, co by se ho p??mo t?kalo. ?lov?k prost? ml?el a hled?l si sv?ho. Te? ale vystoupila z ?ady. „Nechte ji b?t.“ Chlapci p?estali a zad?vali se na Sophii. Nejstar?? se na ni o?kliv? usm?l. „Tedy, p?nov?,“ ?ekl, „zd? se, ?e tu m?me dal??, kter? nev?, kde je jej? m?sto.“ M?l tup? nos a v o??ch mrtv? pohled, kter? ?lov?k z?skal jen dlouh?m pobytem v Dom? necht?n?ch. Vykro?il a ne? stihla Sophia zareagovat, chytil ji za pa?i. Cht?la mu vrazit facku, ale byl p??li? rychl?. Sm?kl j? na zem. V podobn?ch chv?l?ch si Sophia p??la, aby se dovedla pr?t jako jej? mlad?? sestra. Jej? schopnost se vybi?ovat k brutalit?, kter? ale Sophia p?es ve?kerou chytrost nebyla schopn?. Stejn? z n? nakonec bude d?vka… se m??u taky trochu pobavit. Sophia zaslechla jeho my?lenky. M?la dojem, jako by byly cel? slizk? a mastn?. V?d?la, ?e jsou jeho. Nar?stala v n? panika. Sna?ila se mu vykroutit, ale bez probl?m? j? sev?el ruce. Mohla ud?lat jen jedinou v?c. Za?ala se ze v?ech sil soust?edit na sv? nad?n?, doufala, ?e j? pom??e. Kate, pomyslela si, na dvo?e! Pomoz mi! * „Elegantn?ji, Kate!“ vyk?ikla jepti?ka. „Elegantn?ji!“ Kate se o eleganci v?bec nezaj?mala. P?esto se ale p?i nal?v?n? vody do poh?ru, kter? Sestra dr?ela, sna?ila. Sestra Yvaine kriticky hodnotila jej? ?sil? zpoza sv? masky. „Ne, po??d to nen? ono. V?m, ?e nejsi ne?ikovn? d?v?e. Vid?la jsem t? s voz?ky na dvo?e.“ Proto?e Kate nepotrestala, bylo jasn?, ?e Sestra Yvaine nepat?? k t?m nejhor??m. Kate se rozt?esenou rukou pokusila znovu nal?t vodu. Ona i ostatn? d?vky se m?ly nau?it elegantn? obsluhovat u stol? ?lechty. Pravdou ale bylo, ?e Kate na podobn? v?ci nebyla. Byla nevysok? a svalnat?. Rozhodn? v sob? nem?la ladnou ?enskost, kterou se jepti?ky sna?ily vyvolat. To, pro? si sv? rud? vlasy st??hala na kr?tko, m?lo sv?j v?znam. V dokonal?m sv?t?, ve sv?t?, kde by m?la mo?nost volby, by se p?idala k n?kter? z hereck?ch ?i z?pasnick?ch skupin, kter? se pohybovaly ve m?st?. Nebo by mo?n? dokonce vstoupila do arm?dy, jako to d?lali chlapci. Tohle ladn? nal?v?n? se hodilo sp?? pro jej? star?? sestru, kter? snila o princezn?ch a princ?ch. Ne pro ni. Jako kdyby to p?ivolala vlastn? my?lenkou, zaslechla n?hle v hlav? sest?in hlas. Tedy, nejprve si t?m nebyla jist?, proto?e jejich nad?n? nebylo zrovna spolehliv?. Pak se ale ozval znovu a sou?asn? p?itom m?la ten divn? pocit. Kate, na dvo?e! Pomoz mi! Kate v t?ch slovech c?tila strach. Ani? by p?esn? v?d?la pro?, ustoupila prudce od jepti?ky. Rozlila p?itom vodu po kamenn? podlaze. „Omlouv?m se,“ ?ekla. „Mus?m j?t.“ Sestra Yvaine jen p?ekvapen? z?rala na rozlitou vodu. „Kate, okam?it? to ukli?!“ Kate u? ale ut?kala pry?. Pravd?podobn? za to pozd?ji dostane v?prask, ale to u? za?ila a dalo se to vydr?et. Pomoc jedin? osob?, na kter? j? na sv?t? z?le?elo, byla d?le?it?j??. Ut?kala sirot?incem. Znala sm?r, proto?e za v?echny roky od t? p???ern? noci, kdy ji tu odlo?ili, prozkoumala v?echna jeho z?kout?. ?asto se tak? za bezesn?ch noc? vypl??ila z lo?nice a zkoumala sirot?inec za tmy. Poslouchala zvuky zvon? z m?sta a proch?zela se kolem. V?d?la, ?e se j? to jednoho dne bude hodit. Ten den nade?el. Kate u? sly?ela svoji sestru, jak se pere a vol? o pomoc. Bezmy?lenkovit? se vrhla do jedn? z m?stnost?, od ohni?t? sebrala pohrab?? a pak b??ela d?l. K ?emu j? bude, to zat?m nev?d?la. Vrazila na dv?r a kdy? uvid?la svoji sestru, jak ji dva kluci dr?? na zemi a t?et? se pere s jej?mi ?aty, m?lem se j? zastavilo srdce. P?esn? v?d?la, co mus? ud?lat. Zmocnila se j? slep? zu?ivost. Takov?, kterou by nedok?zala ovl?dnout, ani kdyby cht?la. Vyrazila kup?edu s divok?m za?v?n?m. Pohrab??em m??ila prvn?mu chlapci na hlavu. T?sn? p?ed t?m, ne? ho zas?hla, se ohl?dl, tak?e ho netrefila, tak jak cht?la. P?esto chlapec odlet?l stranou a chytil se za hlavu. Za?to?ila na dal??ho, ten zrovna vstal a ona ho zas?hla do kolene. Padl k zemi. T?et?ho zas?hla do ?aludku, tak?e se p?edklonil, jako by se chystal zvracet. Bu?ila do chlapc? st?le znovu a znovu, nehodlala jim d?t ?as se sebrat. Za dobu sv?ho pobytu v sirot?inci u? za?ila spoustu poty?ek a v?d?la, ?e se nem??e spol?hat na s?lu ani velikost. Mohla p?e??t jen, kdy? popustila uzdu sv? zu?ivosti. T? na?t?st? m?la st?le dost. Bila je a tloukla, a? se nakonec chlapci st?hli. Mo?n? ?e u? byli dost sta?? pro vstup do arm?dy, ale Maskovan? brat?i je neu?ili bojovat. Kdyby chlapci um?li bojovat, mohli by se vymknout kontrole. Kate ude?ila jednoho z nich do obli?eje, pak se prudce oto?ila a zas?hla druh?ho do p?edlokt?. Ozvalo se hlasit? prasknut?. „Vst?vej,“ vyzvala sestru, kdy? j? pod?vala ruku. „Vst?vej!“ Jej? sestra p?ijala nab?zenou ruku a neohraban? vstala. Pro jednou p?sobila jako mlad?? sestra ona. Kate se dala na ?t?k a Sophia ji n?sledovala. Cestou se trochu vzpamatovala. Kdy? prob?haly chodbami sirot?ince, jako by se j? vr?tila ??st star? sebejistoty. Kate zaslechla v?k?iky. Mo?n? od Sester, mo?n? od chlapc?, ale bylo j? to jedno. V?d?la, ?e nem? jinou mo?nost ne? ut?ct. „Nem??eme se vr?tit,“ ?ekla Sophia. „Mus?me pry? ze sirot?ince.“ Kate p?ik?vla. To, co pr?v? ud?lala by j? nevyneslo jen oby?ejn? v?prask. Pak se ale rozpomn?la. „Zmiz?me,“ odpov?d?la p?i b?hu. „Ale nejd??v mus?m—“ „Ne,“ zarazila ji Sophia. „Nem?me ?as. Mus?me tu v?echno nechat. Mus?me j?t.“ Kate zavrt?la hlavou. N?co jen tak opustit ne?lo. Tak?e m?sto nejkrat?? cesty k br?n? zam??ila do lo?nice. Sv?rala p?itom Sophiinu ruku, tak?e ji sestra musela n?sledovat. Lo?nice byla ponur? m?sto pln? postel? z prost?ch d?ev?n?ch desek tr??c?ch ze st?n jako police. Kate nebyla tak hloup?, aby cokoli d?le?it?ho ukl?dala do mal? truhly, kterou m?la v noh?ch postele, proto?e tam by to mohl kdokoli ukr?st. M?sto toho zam??ila ke skulin? mezi dv?ma prkny v podlaze. Za?m?trala v n?, a? se j? poda?ilo jedno z prken nadzvednout. „Kate,“ soptila Sophia, zat?mco se sna?ila popadnout dech. „Na tohle nen? ?as.“ Kate zavrt?la hlavou. „Nem??u ho tu nechat.“ Sophia musela v?d?t, pro co sem p?i?la. Pro upom?nku, kterou m?la z t? noci, ze star?ho ?ivota. Kone?n? Kate sev?ela v prstech n?co kovov?ho a na tlumen? sv?tlo vyt?hla leskl? medailonek. Kdy? byla je?t? mal?, byla p?esv?d?en?, ?e jde o skute?n? zlato – cel? jm?n?, kter? jednou bude moct utratit. Kdy? byla star??, do?lo j?, ?e jde o n?jakou levnou slitinu, ale v t? dob? u? pro ni m?l medailonek stejn? mnohem v?t?? cenu. Miniatura uvnit? – usm?vaj?c? se ?ena, vedle n? mu?, kter? m? ruku na jej?m rameni – byla jedin? v?c, kter? j? p?ipom?nala rodi?e. Kate medailon norm?ln? nenosila, proto?e se b?la, ?e by j? ho ostatn? d?ti, nebo jepti?ky strhly. Te? ho skryla do ?at?. „Jdeme,“ vyhrkla. B??ely ke dve??m sirot?ince, kter? m?ly b?t v?dy otev?en?, proto?e Maskovan? bohyn? u? jednou sestoupila na sv?t, narazila na zav?en? dve?e, a tak odvrhla v?echny uvnit?. Kate a Sophia kli?kovaly chodbami, vb?hly do haly a ohl??ely se po pron?sledovatel?ch. Kate je sly?ela, ale pr?v? te? z?le?elo jen na Sest?e, kter? jako obvykle hl?dala u dve?? – tlust? ?en?, kter? se jim pokusila zastoupit cestu, sotva je uvid?la. Kate zrudla, kdy? si vzpomn?la na v?echny ty v?prasky, kter? za dlouh? roky z jej?ch rukou vytrp?la. „Tady jste,“ pronesla Sestra p??sn?. „Ob? jste byly velice neposlu?n? a—“ Kate ani nezpomalila, pra?tila Sestru do b?icha pohrab??em tak prudce, a? j? t?m?? vyrazila dech. P??la by si, aby m?sto pohrab??e m?la n?kter? z t?ch elegantn?ch me??, kter? nosili dvo?an?, nebo i sekeru. Musela se ale spokojit s t?m, ?e Sestru omr??ila na dost dlouho, aby kolem n? mohla i se Sophi? prob?hnout. Kdy? pro?ly dve?mi, Kate se zastavila. „Kate!“ vyk?ikla Sophia a v hlase j? zn?la panika. „Mus?me j?t! Co to d?l???!“ Kate se ale neovl?dala. I p?es v?k?iky pron?sledovatel?. I kdy? v?d?la, ?e riskuje svobodu jich obou. Ud?lala dva kroky zp?t, pozvedla pohrab?? a znovu a znovu bila jepti?ku p?es z?da. Jepti?ka p?i ka?d?m ?deru k?i?ela a na??kala, v?echny jej? v?k?iky byly pro Katiny u?i jako hudba. „Kate!“ ?adonila Sophia, kter? u? t?m?? plakala. Kate dlouhou dobu na jepti?ku jen tak hled?la. A? p??li? dlouho. Cht?la si v my?lenk?ch uchovat tento obraz pomsty a spravedlnosti. V?d?la, ?e j? to pom??e ust?t jak?koli v?prask, kter? by mohl n?sledovat. Pak se obr?tila a vyrazila z Domu necht?n?ch za svoj? sestrou. Byly jako dv? trose?nice prchaj?c? z pot?p?j?c? se lodi. M?stsk? pach a hluk zas?hl Kate do tv??e, ale tentokr?t se u? nezastavila. Dr?ela sestru za ruku a spole?n? b??ely. A b??ely. A b??ely. A i p?es to v?echno se Kate zhluboka nadechla a usm?la se. Byly na svobod?, a? u? to m?lo m?t jakkoli kr?tk?ho trv?n?. KAPITOLA DRUH? Sophia se nikdy tolik neb?la, ale sou?asn? se nikdy nec?tila tolik na?ivu nebo tak voln?. B??ela se sestrou m?stem, sly?ela ji, jak v?sk? radost? a Sophii to sou?asn? t??ilo i d?silo. V?echno bylo tak skute?n?. Jejich ?ivot u? nikdy nebude jako d??v. „Ti?e,“ sna?ila se zklidnit sestru. „Usly?? t? a najdou n?s.“ „Stejn? si pro n?s p?ijdou,“ odpov?d?la Kate. „Alespo? si to trochu u?ijeme.“ Jako kdyby cht?la zd?raznit, co pr?v? ?ekla, usko?ila z cesty koni, sebrala z voz?ku jablko a ut?kala d?l po ashtonsk?m dl??d?n?. Cel? m?sto ?ilo trhem, kter? se v n?m konal ka?d? ?estiden. Sophia se rozhl??ela, v?echny zvuky, pachy a pohyby ji pon?kud d?sily. Kdyby nebylo trhu, v?bec by nev?d?la, jak? je den. V Dom? necht?n?ch na podobn?ch v?cech nez?le?elo. Tam ?lo jen o nekone?n? kolob?h modliteb a pr?ce, trest? a v?uky. B?? rychleji, vyslala k n? sestra my?lenku. P?sk?n? a v?k?iky n?kde za nimi je hnaly kup?edu. Sophia je vedla uli?kou, ale pak musela zastavit a n?sledovat sestru, kter? se rozhodla p?el?zt p?es ze?. Jej? sestra byla ve svoj? dravosti jako napjat? luk, kter? se nem??e do?kat, a? vypust? ??p. Sophia se je?t? ani nedostala p?es ze?, kdy? se ozvalo dal?? p?sk?n?. Byla t?sn? pod jej?m vrcholem, kde u? na ni ?ekaly Katiny siln? ruce, kter? j? pomohly, jako obvykle. I v tomhle byly tak rozd?ln?, uv?domila si. Kate m?la drsn? dlan?, mozolnat? a svalnat?. Sophiiny prsty byly dlouh?, jemn? a k?ehk?. Dv? strany t??e mince, ??k?vala jejich matka. „P?ivolali str??n?,“ vyhrkla t?m?? nev???cn? Kate, jako by pr?v? zjistila, ?e s nimi nehraj? f?r. „A co jsi ?ekala?“ odpov?d?la Sophia. „Ut?k?me d??v, ne? n?s mohly prodat.“ Kate je vedla po ?zk?ch kamenn?ch schodech, pak sm?rem k otev?en?mu prostoru pln?mu lid?. Sophia se p?inutila zpomalit. Bl??ily se k m?stsk?mu trhu. Chytila Kate za p?edlokt?, aby nemohla ut?kat. Budeme nen?padn?j??, kdy? p?jdeme pomalu, poslala Sophia my?lenku. Byla p??li? zad?chan? na to, aby mluvila. Kate nevypadala, ?e by tomu moc v??ila, ale p?izp?sobila se Sophiinu tempu. ?ly te? pomalu, proch?zely kolem lid?, kte?? p?ed nimi ustupovali. Jako by se necht?li ani dotknout n?koho tak n?zk?ho p?vodu, jako byly ony. Asi si mysleli, ?e ty dv? holky n?kdo pro n?co poslal. Sophia se sna?ila tv??it, jako by m?la konkr?tn? c?l, zat?mco se sna?ila i se sestrou skr?t v davu. Rozhl??ela se kolem. Zal?tla pohledem k hodin?m na v??i chr?mu Maskovan? bohyn?, ke st?nk?m kolem a obchod?m s prosklen?mi v?lohami za nimi. V jednom rohu n?m?st? byla skupina herc?, kter? pr?v? ve slo?it?ch kost?mech p?edv?d?la tradi?n? poh?dku. Z prvn? ?ady shrom??d?n?ho davu je sledoval jeden z cenzor?. Na bedn? tu st?l i verb?? a sna?il se zrekrutovat nov? s?ly do v?lky, kter? se m?lo jejich m?sto ??astnit. Bl??ila se bitva za Ostrovod?m kan?lem. Sophia si v?imla, ?e Kate nem??e z verb??e odtrhnout o?i. Zat??sla j? rukou. Ne, vyslala k n?. To nen? nic pro tebe. Kate se chystala n?co odpov?d?t, kdy? se za nimi n?hle znovu ozvaly v?k?iky. Ob? vyrazily pry?. Sophia v?d?la, ?e jim te? nikdo nepom??e. Tohle byl Ashton, co? znamenalo, ?e nebyly v pr?vu. Nikdo tu nepom??e dv?ma uprchlic?m. Naopak, kdy? vzhl?dla, uvid?la Sophia n?koho, jak vyrazil jejich sm?rem, aby jim zastoupil cestu. Nikdo tu necht?l nechat dv? siroty, aby utekly p?ed sv?m dluhem nebo p?ed t?m, ??m byly. Za?aly se po nich s?pat ruce a ony si te? musely probojov?vat cestu. Sophia pra?tila do n??? ruky, kter? ji cht?la chytit za rameno, zat?mco Kate kolem sebe m?vala ukraden?m pohrab??em. Dav p?ed nimi z??dnul a Sophia si v?imla, ?e jej? sestra zam??ila k opu?t?n?mu le?en? u kamenn? zdi. D?ln?ci se tu z?ejm? sna?ili ji opravit. Zase ?plhat? Vyslala Sophia. Tam za n?mi nep?jdou, odsekla j? sestra. Co? byla nejsp?? pravda. U? jen proto, ?e dav pron?sledovatel? z ?ad b??n?ch lid? nebude cht?t riskovat vlastn? ?ivoty. Sophia se ka?dop?dn? b?la. Nedok?zala ale vymyslet nic lep??ho. Chv?j?c?ma se rukama sev?ela prvn? p???ky le?en? a za?ala ?plhat. B?hem n?kolika chvil ji ruce za?aly neskute?n? bolet, ale m?la jen dv? mo?nosti. Bu? se udr?et, nebo spadnout. A ne?lo jen o tvrd? dl??d?n?, ale i o dav ?ekaj?c?ch pron?sledovatel?. Kate u? byla na vrcholu, po??d se k?enila, jako by to v?echno byla jen hra. Znovu nab?dla Sophii pomocnou ruku a pak znovu spole?n? ut?kaly – tentokr?t po st?ech?ch. Kate je vedla k prostoru, kter? je d?lil od dal?? st?echy. P?esko?ila propast, jako by se v?bec neb?la, ?e se pod n? m??e do?kov? konstrukce propadnout. Sophia ji n?sledovala. Potla?ila v?k?ik, kdy? m?lem spadla dol? a pak i se sestrou sko?ila na ni??? patro, ze kter?ho tr?el na tucet kom?n? vydechuj?c?ch kou? z ohromn?ch pec? pod nimi. Kate cht?la ut?kat d?l, ale Sophia vyc?tila p??le?itost. Chytila ji a strhla za jeden z kom?n?. Po?kej, vyslala my?lenku. K jej?mu p?ekvapen? Kate neodporovala. Zat?mco se kr?ily za kom?nem a sna?ily se ignorovat horko stoupaj?c? zespodu, rozhl?dla se a z?ejm? si uv?domila, jak dob?e jsou te? ukryt?. T?m?? cel? okol? halil kou?, tak?e z d?lky nemohly b?t vid?t. Tady naho?e to vypadalo jako druh? m?sto. Kolem se t?hly ?ady pov??en?ho oble?en?, vlajek a praporc?, kter? je tak? kryly. A nav?c nikdo nebude takov? hlup?k, aby riskoval skok zrovna na tuhle st?echu. Sophia se rozhl?dla. Tady naho?e to bylo v ur?it?m smyslu slova dokonale klidn?. Byla tu m?sta, kde byly domy tak bl?zko u sebe, ?e kdyby se soused? trochu vyklonili, mohli se vz?jemn? dotknout. Opod?l vid?la Sophia, jak n?kdo vyl?v? no?n?k p??mo na ulici. Nikdy nem?la mo?nost vid?t m?sto z podobn?ho ?hlu. V??e duchovn?ch a st?elc?, str??c? ?asu a mudrc?, jak se ty?? nad v??m ostatn?m. A pal?c, kter? m?l sv? vlastn? hradby, jako z???c? karbunkl na k??i m?sta. P?itiskla se k sest?e, objala ji a ?ekala, a? dole odezn? zvuky pron?sledov?n?. Mo?n?, jen mo?n?, se jim poda?ilo naj?t cestu pry?. KAPITOLA T?ET? Teprve pot?, co se z r?na stalo odpoledne, se Sophia s Kate odv??ily vyl?zt z ?krytu. P?esn? jak Sophia p?edpokl?dala, nikdo se neodv??il vy?plhat na st?echy a p?trat po nich. Zvuky pron?sledov?n? sly?ely n?kolikr?t velice bl?zko, nikdy ale na?t?st? dost bl?zko. Te? se zd?lo, ?e utichly ?pln?. Kate vykoukla a zad?vala se na m?sto pod nimi. Rann? shon u? ustal a lid? se te? pohybovali mnohem klidn?j??m tempem. „Mus?me se n?jak dostat dol?,“ za?eptala Sophia. Kate p?ik?vla. „Um?r?m hlady.“ Tomu Sophia rozum?la. Ukraden? jablko bylo d?vno pry?, a i ona za??nala c?tit hlad. Spustily se ze st?echy na dol? a Sophia si uv?domila, ?e se celou dobu rozhl???. I kdy? u? jejich pron?sledovatele nebylo sly?et, st?le m?la pocit, ?e se n?kde n?kdo vyno?? a vrhne se na n? ve chv?li, kdy se dotknou ulice. Proch?zely ulicemi a sna?ily se tv??it nen?padn?. V Ashtonu se samoz?ejm? nedalo lidem ?pln? vyhnout, bylo jich tu p??li? mnoho. Jepti?ky jim toho o fungov?n? sv?ta moc ne?ekly, ale Sophia sly?ela, ?e mimo Obchodn? st?ty jsou i v?t?? m?sta. Zrovna te? j? to ale p?ipadalo neuv??iteln?. Tady byli lid? v?ude, kam se pod?vala, i kdy? v?t?ina obyvatel pr?v? musela b?t uvnit? dom? a pracovat. Na ulic?ch si hr?ly d?ti, proch?zely jimi ?eny, kter? se vracely z trh? a obchod?, d?ln?ci s n?stroji a ?eb??ky. Byly tu kr?my a divadla, obchody prod?vaj?c? k?vu z nov? objeven?ch zem? za Zrcadlov?m oce?nem. Kav?rny, kde se lid? stejnou m?rou v?novali j?dl?m i rozhovor?m. Nemohla uv??it sv?m o??m, kdy? vid?la, jak jsou tu lid? vesel?, usm?vav?, bezstarostn?. Ned?laj? nic, ne? ?e zab?jej? ?as a u??vaj? si. Nemohla uv??it, ?e takov? sv?t skute?n? existuje. Byl to ?okuj?c? kontrast s vynucen?m klidem a poslu?nost? v sirot?inci. Je tu toho tolik, vyslala Sophia my?lenku k sest?e a prohl??ela si p?itom j?dlo na st?nc?ch kolem. S ka?d?m n?dechem l?kav?ch v?n? c?tila hlad st?le neodbytn?ji. Kate se rozhl?dla a spat?ila p??le?itost. Vybrala si jednu z kav?ren a pomalu se k n? bl??ila. Lid? p?ed kav?rnou se zrovna sm?li n?jak?mu r?doby filozofovi, kter? se sna?il v?st rozpravu o tom, kolik toho lid? skute?n? v? o sv?t?. „?lo by ti to l?p, kdybys nebyl o?ralej,“ popichoval ho n?kdo. N?kdo jin? se ale obr?til ke Kate a Sophii je?t? d??v, ne? se stihly dostat dost bl?zko. Nep??telstv? z n?j p??mo s?lalo. „Takov? jako jste vy tu nechceme,“ zavr?el. „Zmizte!“ V jeho hlase zn?la takov? zlost, jakou by Sophia nikdy ne?ekala. Rad?ji tak zam??ila zp?t do ulice a Kate t?hla za sebou, aby nemohla prov?st n?jakou hloupost. P?i jejich ?t?ku po st?ech?ch mo?n? n?kde ztratila pohrab??, ale rozhodn? probod?vala mu?e pohledem, ze kter?ho bylo jasn?, ?e ho chce ude?it. Nem?ly na vybranou, musely si n?co ukr?st. Sophia doufala, ?e by se k nim n?kdo mohl zachovat laskav?. Ale sou?asn? v?d?la, ?e tak to na sv?t? nechodilo. Ob? si uv?domily, ?e je ?as vyu??t jejich nad?n?. K?vly na sebe v tich?m porozum?n?. Ka?d? se postavila na jednu stranu ulice a sledovaly pracuj?c? peka?ku. Sophia ?ekala, dokud nebude moct k peka?ce vyslat vlastn? my?lenku a pak j? ?ekla, co cht?la, aby sly?ela. Ale ne, pomyslela si peka?ka. Rolky. Jak jsem je mohla zapomenout uvnit?? T?m?? je?t? d??v, ne? se peka?ka oto?ila, aby p?inesla rolky z obchodu, vyrazila Sophia s Kate kup?edu. Pohybovaly se rychle a ob? si nabraly do n?ru?? tolik kol???, ?e jim z toho snad musela prasknout b?icha. Zab?hly do skryt? uli?ky a hladov? se vrhly na ukraden? j?dlo. Sophia se brzy nasytila a c?tila p?itom podivn?, ale p??jemn? pocit, jak? je?t? nikdy nem?la. V Dom? necht?n?ch ned?vali sv?m sv??enc?m v?c j?dla, ne? bylo nezbytn? nutn?. Te? se musela sm?t, kdy? sledovala Kate, jak se sna?? nacpat si do pusy cel? kol??ek. Co? obo?ila se na ni sestra. Jen je p??jemn? t? vid?t veselou, odpov?d?la Sophia. Nebyla si ale jist?, jak dlouho jim jejich vesel? vydr??. Na ka?d?m kroku se m?la na pozoru, ?ekala, ?e se objev? lovci, kte?? je budou cht?t dostat. Sirot?inec ur?it? nehodlal ob?tovat v?c zdroj?, ne? by jim vynesl jejich prodej, ale kdo mohl odhadnout pomstychtivost jepti?ek? A ur?it? se musely dr?et mimo dohled str??n?ch, nejen proto, ?e uprchly. Konec konc?, v Ashtonu zlod?je v??eli. Mus?me p?estat vypadat jako uprchl? sirotci, jinak na n?s budou v?ichni po??d z?rat a zkou?et n?s chytit. Sophia se p?ekvapen? pod?vala na svoji sestru. Takovou my?lenku od n? ne?ekala. Chce? ukr?st ?aty? zeptala se. Kate p?ik?vla. P?i t? my?lence uc?tila Sophia dal?? n?por strachu. P?esto v?d?la, ?e jej? v?dy prakticky uva?uj?c? sestra, m? pravdu. Ob? sou?asn? vstaly a nacpaly si p?ebyte?n? kol??e do kapes. Sophia se rozhl??ela po nov?ch ?atech, kdy? uc?tila Kate, jak se dotkla jej? pa?e. Pod?vala se stejn?m sm?rem jako sestra a uvid?la ???ru s pr?dlem, vysoko na st?e?e. Byla nehl?dan?. Samoz?ejm?, uv?domila si s ?levou. Kdo by taky hl?dal pr?deln? ???ru? I tak ale Sophii p?i ?plh?n? na dal?? st?echu bu?ilo srdce. Ob? se zastavily, rozhl?dly se a pak u? byly jako ryb??ky, kter? p?itahuj? chycen? ryby. Sophia ukradla ?aty ze zelen? vlny, k nim smetanov? zbarvenou spodni?ku, kterou by z?ejm? mohla nosit ?ena kter?hokoli farm??e, ale j? p?ipadala neskute?n? drah?. P?ekvapilo ji, ?e si jej? sestra vybrala ko?ili, kr?tk? kalhoty a kab?tec. Vypadala tak sp?? jako je?at? kluk ne? jako d?vka. „Kate,“ spustila na ni Sophia. „Takhle se obl?kat nem??e?!“ Kate jen pokr?ila rameny. „Ani jedna z n?s na sob? nem? m?t to, co m?me. Tak si m??u ud?lat trochu pohodl?.“ Vlastn? m?la pravdu. Z?kony proti p?epychu hovo?ily jasn? o tom, co kter? spole?ensk? kasta m??e a nem??e nosit, zvl??? necht?n? a ohodnocen?. A ony te? poru?ovaly dal?? z?kony. Zahodily hadry, jedinou v?c, kterou m?ly povolenou nosit a obl?kly se jako n?kdo z vy??? vrstvy. „Dob?e,“ pronesla Sophia. „Nebudu se h?dat. A nav?c to snad zmate ka?d?ho, kdo by hledal dv? holky,“ zasm?la se. „J? nevypad?m jako kluk,“ ?t?kla na ni Kate s o?ividn?m pobou?en?m. Sophia se musela zasm?t. Vybraly kol??e ze star?ch ?at?, nacpaly si je do nov?ch kapes a vyrazily spole?n? pry?. To, co m?lo p?ij?t d?l, u? ale tolik k sm?chu nebylo. Zb?valo je?t? tolik v?c?, co musely ud?lat, pokud m?ly p?e??t. Musely si naj?t p??st?e??, a pak vymyslet, co budou d?lat a kam p?jdou d?l. P?kn? jedno po druh?m, p?ipomn?la si. Slezly zp?t na ulici a tentokr?t je vedla Sophia. Sna?ila se naj?t cestou ven z nejchud??ch ?tvrt? m?sta. Byly na jej? vkus st?le p??li? bl?zko u sirot?ince. V?imla si ?ady vyho?el?ch dom?. O?ividn? je je?t? neopravili po po??rech, kter? se ob?as zmocnily m?sta v dob?, kdy byla voda v ?ece n?zko. Nebezpe?n? m?sto pro p?esp?n?. P?esto k nim Sophia zam??ila. Kate se na ni udiven?, trochu nev???cn? pod?vala. Sophia pokr?ila rameny. Nebezpe?n? je lep?? ne? v?bec ??dn?, pomyslela si. Opatrn? se bl??ily k dom?m a kdy? Sophia nakoukla za prvn? roh, vyd?sily ji dv? postavy, kter? se objevily p??mo p?ed n?. Byly tak ?ern? a pokryt? popelem z bydlen? ve vyho?el?m dom?, ?e si Sophia na okam?ik myslela, ?e tu musely b?t v dob? po??ru. „Vypadn?te! Todle je na?e m?sto!“ Jeden z nich se rozb?hl k Sophii, kterou to tak p?ekvapilo, a? vyjekla a o krok ustoupila. Kate vypadala, jako by se cht?la pr?t, ale kdy? druh? postava tasila d?ku, kter? z??ila mnohem jasn?ji ne? jak?koli v?c v okol?, couvla tak?. „Zabrali sme si ho! Najd?te si vlastn?, nebo v?s vykuch?m!“ Sestry se rozb?hly a sna?ily se co nejrychleji dostat pry? od vyho?el?ho domu. P?i ka?d?m kroku m?la Sophia pocit, ?e za sebou sly?? dusot ozbrojen?ch pobud?, str??n?ch nebo jepti?ek. ?ly tak dlouho, dokud je nerozbolely nohy a neza?alo se stm?vat. ?t?chu hledaly v tom, ?e se s ka?d?m krokem vzdalovaly od sirot?ince. Kone?n? se dostaly do o n?co lep?? ??sti m?sta. Z n?jak?ho d?vodu se p?itom Kate pousm?la. „Co je?“ zeptala se Sophia. „Drob?kov? knihovna,“ odpov?d?la Kate. „M??eme j?t tam. N?kdy jsem tam ut?kala, kdy? n?s Sestry pos?laly ven. Knihovn?ci m? tam pou?t?li, i kdy? jsem nem?la penny, kterou bych jim odevzdala.“ Sophia moc nev??ila, ?e by tam na?ly pomoc, ale popravd? nem?la ??dn? lep?? n?pad. Nechala Kate, aby ji vedla a zam??ily k m?stu, kde se lichv??i m?sili s advok?ty a kde se dokonce mezi chodci a jezdci na kon?ch objevovalo i n?kolik ko??r?. Knihovna pat?ila k v?t??m budov?m. Sophia v?d?la, jak vznikla. Jeden z m?stsk?ch ?lechtic? se rozhodl, ?e bude vzd?l?vat chud? a ??st sv?ho jm?n? ob?toval na stavbu knihovny. P?em?stil do n? pak knihy, kter? v?t?ina ostatn?ch bohat?ch lid? skr?vala doma pod z?mkem. Samoz?ejm?, ?e kdy? se za n?v?t?vu platilo penny, znamenalo to, ?e ti nejchud?? se do n? stejn? nedostanou. Sophia penny nikdy nem?la. Jepti?ky nevid?ly d?vod d?vat sv?m sv??enkyn?m pen?ze. Spole?n? s Kate do?ly ke vchodu. Sed?l tam st?rnouc?, p??jemn? vypadaj?c? mu? v lehce opot?ebovan?m oble?en?. O?ividn? slou?il jako str??n? stejn? jako knihovn?k. K Sophiinu p?ekvapen? se p?i jejich p??chodu usm?l. Sophia nikdy nevid?la nikoho tak ??astn?ho, ?e vid? jej? sestru. „Mlad? Kate,“ ?ekl. „U? je to n?jakou dobu, co jsi tu byla naposledy. A p?ivedla sis kamar?dku. Jen b??te, b??te. Nebudu st?t v cest? v?d?n?. Syn hrab?te Varrishe mo?n? na v?d?n? uvalil da? jedn? penny, ale star? hrab? by to tak nikdy necht?l.“ Zd?lo se, ?e to mysl? up??mn?. Kate ale zavrt?la hlavou. „To nepot?ebujeme, Geoffrey,“ pronesla. „Moje sestra a j?… utekly jsme ze sirot?ince.“ Sophia si v?imla, jak ?okovan? se mu? zatv??il. „Ne,“ ?ekl. „Ne, takovou hloupost jste ud?lat nemohly.“ „Je to tak,“ pronesla Sophia. „Pak tu nem??ete b?t,“ obr?til n?hle Geoffrey. „Pokud by p?i?li str??n? a na?ly v?s u m?, pak by p?edpokl?dali, ?e jsem v tom sehr?l n?jakou roli.“ Sophia by ?la okam?it? pry?, ale zd?lo se, ?e Kate ho chce zkusit p?esv?d?it. „Pros?m, Geoffrey,“ ?ekla Kate. „Mus?me—“ „Mus?te se vr?tit,“ p?eru?il ji mu?. „Proste za odpu?t?n?. Mrz? m?, do jak? jste se dostaly situace, ale takov? u? je osud. Vra?te se d??v, ne? v?s chyt? str??n?. Nem??u v?m pomoct. Dokonce by m? mohli zbi?ovat, kdy? neohl?s?m str??n?m, ?e jsem v?m vid?l. To, ?e v?s nenahl?s?m je jedin? laskavost, kterou v?m m??u prok?zat.“ Mluvil drsn?, ale p?esto m?l m?kk? pohled. Sophia v?d?la, ?e jeho samotn?ho zra?uje to, co jim ??k?. Skoro, jako by bojoval s?m se sebou, jako by to byla jedin? mo?nost, jak dodat sv?m slov?m d?raz. I tak ale Kate vypadala zdrcen?. Sophii ni?ilo, kdy? ji tak vid?la. Chytila sestru za ruku a t?hla ji od knihovny. ?ly pry?. Kate po chv?li s hlavou sklon?nou kone?n? promluvila. „Co te??“ zeptala se. Pravdou bylo, ?e j? Sophia nedok?zala odpov?d?t. ?ly d?l, ale te? u? byla z dlouh?ho pochodu neskute?n? unaven?. Nav?c za??nalo pr?et a zd?lo se, ?e jen tak brzy nep?estane. Jen na m?lo m?stech pr?elo tak, jako v Ashtonu. Sophia si uv?domila, ?e ji to sklon?nou ulic? t?hne dol? k ?ece prot?kaj?c? m?stem. Nebyla si jist?, co douf?, ?e tam najde. Mezi v?emi t?mi b?rkami a pramicemi s ploch?m dnem. Pochybovala, ?e jim p??stavn? d?ln?ci nebo d?vky n?jak pom??ou, p?itom pr?v? t?ch tam bylo v?dy nejv?c. Byl to ale alespo? n?jak? c?l. Kdy? u? nic jin?ho, mohly na pob?e?? naj?t m?sto, kde by se ukryly a mohly by sledovat m?rumilovn? pluj?c? lod?. A sn?t o lep??ch m?stech. Nakonec si Sophia v?imla n?zk?ho p?evisu pobl?? jednoho z m?stsk?ch most?. Zam??ila k n?mu. Kdy? ji do nosu ude?il m?stn? pach, zachv?la se, stejn? jako Kate. Nav?c se to tu hem?ilo krysami. Vzhledem k jejich ?nav? pro n? ale jak?koli p??st?e?? bylo jako pal?c. Pot?ebovaly se skr?t p?ed de?t?m. Pot?ebovaly se skr?t p?ed zraky ostatn?ch. A jakou jinou mo?nost m?ly? Musely naj?t m?sto, kam se ani jin?m tul?k?m nebude cht?t. A tohle bylo ono. „Tohle?“ zeptala se znechucen? Kate. „Nem??eme se vr?tit na st?echy?“ Sophia zavrt?la hlavou. Pochybovala, ?e by se jim poda?ilo naj?t n?co lep??ho. A nav?c by je tam ?asem ur?it? hledali i lovci. Tohle bylo nejlep?? m?sto, kter? mohly naj?t d??v, ne? se rozpr?? je?t? v?c a ne? p?ijde tmav? noc. Posadila se a sna?ila se p?ed sestrou skr?t slzy. Pomalu a v?hav? si k n? Kate p?isedla. Objala si kolena a kol?bala se, jako by cht?la zahnat v?echnu krutost, nel?tostnost a beznad?j sv?ta. KAPITOLA ?TVRT? V Katin?ch snech byli jej? rodi?e st?le na?ivu a ona byla ??astn?. Kdykoli snila, m?la pocit, jako by byli s n?. Jejich obli?eje si sice nevybavovala, tak?e si je zformovala v my?lenk?ch podle obr?zku v medailonu. Kate nebyla dost star?, kdy? se to v?echno stalo. Byla v dom? n?kde na venkov?. Skrz okna bylo vid?t na sady a pole. Kate snila o tepl?ch slune?n?ch paprsc?ch na k??i a jemn?m v?nku, kter? rozechv?val l?stky na stromech. Dal?? ??st j? nikdy ned?vala moc smysl. Neznala podrobnosti nebo si je spr?vn? nepamatovala. Sna?ila se p?inutit sny, aby j? pov?d?ly cel? p??b?h o tom, co se stalo, ale m?sto toho v?dy dost?vala jen ?tr?ky. Otev?en? okno, venku hv?zdy. Ruka jej? sestry, Sophiin hlas v hlav?, kter? j? ??kal, aby se schovala. Hled?n? rodi?? po cel?m dom?… Skr?v?n? se v temnot? domu. Zvuky n?koho, kdo se tak? pl??il domem. Venku bylo sv?tlo, i kdy? byla noc. C?tila, ?e je tomu u? bl?zko, u? nechyb?lo mnoho, aby zjistila, co se tu noc stalo s jejich rodi?i. Sv?tlo za oknem bylo st?le jasn?j?? a jasn?j?? a— „Vzbu? se,“ pronesla Sophia a zat??sla s n?. „N?co se ti zd?, Kate.“ Kate neochotn? otev?ela o?i. Sny byly v?dy mnohem lep?? ne? skute?n? sv?t, ve kter?m ?ila. Zamrkala do sv?tla. Skute?n? p?i?lo r?no. Jej? ?pln? prvn? den, kdy str?vila celou noc venku, mimo zdi zatuchl?ho sirot?ince pln?ho nep??tel. Jej? prvn? r?no, kdy se probudila n?kde jinde. Dokonce i kdy? ?lo o tak odporn? m?sto, m?la radost. Oproti ve?eru si v?imla rozd?lu v provozu na ?ece. Te? doslova v?ela ?ivotem, b?rky a lo?ky se sna?ily dostat co nejd?l proti proudu. N?kter? k tomu vyu??valy mal? plachty, jin? zas bidla, kter?mi se odr??ely ode dna, nebo kon?, kte?? je t?hli ze b?ehu. Kate sly?ela, jak se m?sto kolem probouz?. Chr?mov? zvony oznamovaly ?as a v?ude byl sly?et hluk lid? m???c?ch do pr?ce nebo za jin?mi povinnostmi. Byl Prvoden, dobr? den pro nov? start. Mo?n?, ?e p?inese ?t?st? i j? a Sophii. „Po??d se mi zd? ten stejn? sen,“ pronesla Kate. „Zd? se mi o… o t? noci.“ Zd?lo se, ?e p?i podobn? zm?nce jim v?dy dojdou slova. Bylo to podivn?, vzhledem k tomu, ?e z?ejm? dok?zaly komunikovat mnohem snadn?ji ne? kdokoli jin? ve m?st?. Kdy? ?lo o tohle, v?dy se n?jak zasekly. Sophiin v?raz potemn?l. Kate to okam?it? zamrzelo. „Taky se mi o tom n?kdy zd?,“ p?iznala smutn? Sophia. Kate se na ni soust?ed?n? zad?vala. Jej? sestra to musela v?d?t. Byla star??, ur?it? vid?la v?c. „Ty v??, co se stalo, ?e ano?“ zeptala se Kate. „Ty v??, co se stalo s na?imi rodi?i.“ Bylo to sp?? prohl??en? ne? ot?zka. Kate p?trala v Sophiin? obli?eji po odpov?d?ch a pak si toho v?imla. Jen drobn?ho z?blesku potvrzuj?c?ho, ?e Sophia n?co skr?v?. Sophia zavrt?la hlavou. „Jsou v?ci, na kter? je lep?? nemyslet. Mus?me se soust?edit na to, co bude d?l. Ne na to, co u? je pry?.“ Nebyla to zrovna uspokojiv? odpov??, ale bylo to v?c, ne? v co Kate doufala. Sophia necht?la mluvit o tom, co se stalo, kdy? zmizeli jejich rodi?e. Nikdy to necht?la rozeb?rat, a dokonce i Kate musela uznat, ?e se p?i my?lence na tu noc nec?tila p??jemn?. Nav?c v Dom? necht?n?ch nem?li zrovna radost, kdy? se sirotci bavili o minulosti. Tvrdili, ?e je to projev nevd?ku a t?m p?dem i dal?? v?c hodn? trestu. Kate skopla z boty krysu, poposedla si a rozhl?dla se. „Tady z?stat nem??eme,“ ?ekla. Sophia p?ik?vla. „Na ulici nep?e?ijeme.“ Byla to nep??jemn? my?lenka, ale nejsp?? pravdiv?. Na ulic?ch bylo a? moc mo?nost?, jak p?ij?t k ?hon?. Chlad, hlad, a to byl jen za??tek. Vzhledem k pouli?n?m gang?m, str??n?m, nemocem a ostatn?m v?cem za??nal sirot?inec p?sobit docela bezpe?n?. Ne, ?e by se Kate cht?la n?kdy vr?tit. To by sirot?inec rad?ji vyp?lila do z?klad?, ne? aby v n?m str?vila dal?? den. Mo?n?, ?e se j? to jednoho dne i povede. P?i t? p?edstav? se musela usm?t. Zakru?elo j? v b?i?e, a tak vyt?hla posledn? kol?? a hladov? se na n?j vrhla. Pak si vzpomn?la, ?e sestra asi bude m?t tak? hlad, tak?e ho polovinu odlomila a podala ji Sophii. Ta se na ni pod?vala sou?asn? vd??n? i provinile. „O nic nejde,“ zalhala Kate. „M?m je?t? jeden.“ Sophia v?hav? vzala polovinu kol??e. Kate c?tila, ?e jej? sestra v?, ?e l?e, ale byla p??li? hladov? na to, aby si kol?? odep?ela. Jejich pouto bylo tak siln?, ?e Kate c?tila sest?in hlad a ona sama by nikdy nebyla ??astn?, kdyby jej? sest?e nebylo dob?e. Nakonec spole?n? vylezly ze skr??e. „Tak, velk? sestro,“ zeptala se Kate, „n?jak? n?pady?“ Sophia si smutn? povzdechla a zavrt?la hlavou. „No, um?r?m hlady,“ ?ekla Kate. „S pln?m b?ichem by se n?m p?em??lelo l?p.“ Sophia p?ik?vla a spole?n? zam??ily k hlavn?m ulic?m. Brzy na?ly, co hledaly – jinou peka?ku – a ukradly si sn?dani stejn?m zp?sobem jako minul? j?dlo. Kdy? se skryly do dal?? uli?ky a cpaly se, l?kala je p?edstava, ?e by takhle mohly ??t i d?l. Vyu??vat sv? nad?n?, aby si braly, co pot?ebovaly, zrovna kdy? se nikdo ned?val. Ale Kate v?d?la, ?e takhle to fungovat nemohlo. Nic dobr? netrv? v??n?. Kate se zad?vala na m?stsk? shon. Byl strhuj?c? a ulice, ve kter?ch prob?hal, se zd?ly nekone?n?. „Pokud nem??eme z?stat na ulici,“ ?ekla, „kam p?jdeme? Kam p?jdeme?“ Sophia na okam?ik zav?hala, vypadala stejn? nejist? jako Kate. „Nev?m,“ p?iznala. „Dob?e, tak co m??eme d?lat?“ zeptala se Kate. Nebyl to tak dlouh? seznam mo?nost?, jak by se jim l?bil. Popravd?, sirotci jako byly ony, nem?li v ?ivot? na v?b?r. P?ipravovali je na ?ivoty, kde budou slou?it jako voj?ci, slu?ky, nebo n?co hor??ho. Rozhodn? nemohly o?ek?vat, ?e budou n?kdy svobodn?. Dokonce i ti, kte?? hledali skute?n? u?n? do sv?ch podnik? nikdy neplatili v?c, ne? bylo nezbytn? nutn?. Rozhodn? nikdy ned?vali tolik, aby sirotci mohli splatit sv?j dluh. A Kate nav?c pro ?it?, va?en?, etiketu nebo ?perka?stv? nem?la zrovna nad?n?. „Mohly bychom naj?t n?jak?ho obchodn?ka a slou?it u n?j,“ navrhla Kate. Sophia zavrt?la hlavou. „I kdyby se na?el n?jak?, kter? by m?l z?jem, cht?l by nejd??v mluvit s rodi?i. Kdy? nem?me otce, kter? by se za n?s zaru?il, bylo by mu jasn?, co jsme za?.“ Kate musela uznat, ?e m? jej? sestra pravdu. „V tom p??pad? m??eme nastoupit jako pomocn? s?ly na n?kterou z lod? a poznat zbytek sv?ta.“ U? kdy? to dopov?d?la, v?d?la, ?e je to stejn? sm??n? jako jej? prvn? n?pad. Kapit?n by taky kladl ot?zky a jak?koli lovec uprchl?ch sirotk? by po nich p?tral kolem lod?. Rozhodn? nemohly spol?hat na to, ?e jim n?kdo pom??e. Ne po tom, co se stalo u knihovny, kdy? je odehnal jedin? mu? ve m?st?, kter?ho pova?ovala za p??tele. Byla v??n? naivn? bl?zen. Sophia z?ejm? tak? pochopila co v?echno jim hroz?. Se zamy?len?m v?razem hled?la do pr?zdna. „Kdybys mohla d?lat cokoli bys cht?la,“ zeptala se Sophia, „kdybys mohla j?t kamkoli bys cht?la, kam bys ?la?“ Kate nikdy podobn? neuva?ovala. „Nev?m,“ odpov?d?la popravd?. „Tedy, v?dy jsem se jen sna?ila p?e??t den.“ Sophia na dlouho utichla a Kate c?tila, jak usilovn? p?em??l?. Nakonec Sophia promluvila. „Pokud zkus?me d?lat n?co norm?ln?ho, tak to bude stejn? obt??n?, jako kdy? se pokus?me ud?lat tu nejnepravd?podobn?j?? v?c. Mo?n? je?t? v?c, proto?e ostatn? o?ek?vaj?, ?e lid? jako my se spokoj? s m?lem. Tak?e, co bys cht?la d?lat v?c ne? cokoli jin?ho?“ Kate se nad t?m zamyslela. „Chci naj?t na?e rodi?e,“ ?ekla. Vyc?tila bolest, kter? p?i t?ch slovech Sophii rozechv?la. „Na?i rodi?e jsou mrtv?,“ pronesla Sophia. Zn?la tak jist?, ?e se j? Kate cht?la znovu zeptat, co se tenkr?t p?ed lety stalo. „Je mi to l?to, Kate. Takhle jsem to nemyslela.“ Kate si ho?ce povzdechla. „Nechci, aby mi n?kdo ??kal, co m?m d?lat,“ odpov?d?la Kate. ?lo o v?c, kterou cht?la skoro stejn?, jako n?vrat rodi??. „Chci b?t svobodn?, opravdu voln?.“ „To chci taky,“ ?ekla Sophia. „Ale ve m?st? je jen m?lo skute?n? svobodn?ch lid?. Ti skute?n? voln? jsou…“ P?el?tla pohledem p?es m?sto a kdy? se Kate pod?vala stejn?m sm?rem, zjistila, ?e se d?v? na pal?c ze z??iv?ho mramoru. Kate c?tila, na co sestra mysl?. „Nemysl?m, ?e kdy? bude? slou?it v pal?ci, bude? voln?,“ ?ekla Kate. „Nemyslela jsem na slu?bu v pal?ci,“ ?t?kla Sophia. „Co kdy?… co kdy? tam p?ijdeme a budeme jako jedny z nich? Co kdy? je p?esv?d??me, ?e mezi n? pat??me? Co kdy? si vezmeme n?jak?ho bohat?ho mu?e, kter? m? styky u dvora?“ Kate se nezasm?la jen proto, ?e c?tila, jak v??n? to v?echno jej? sestra mysl?. Kdyby mohla ud?lat cokoli na sv?t?, bylo by pro Kate tou posledn? v?c? p?ij?t do pal?ce a st?t se n?jakou velkou pan?, nebo si vz?t mu?e, kter? by j? ??kal, co m? d?lat. „Nechci, aby moje svoboda z?visela na n?kom jin?m,“ ?ekla Kate. „U? jsme se nau?ily, ?e m??eme spol?hat jen samy na sebe. Jen na sebe. Tak m??eme ??dit, co se s n?mi stane. Nesm?me nikomu v??it. Mus?me se nau?it postarat se o sebe samy. Nau?it se p?e??t. Nau?it se lovit. Nau?it se farma?it. Cokoli, p?i ?em nebudeme z?visl? na ostatn?ch. A mus?me z?skat zbran?, nau?it se s nimi zach?zet, nau?it se bojovat, tak?e pokud by n?m n?kdo cht?l vz?t, co n?m pat??, zabijeme ho.“ A pak si to n?hle Kate uv?domila. „Mus?me pry? z m?sta,“ nal?hala na sestru. „Tady je plno nebezpe??. Mus?me ??t mimo m?sto, na venkov?, kde nen? moc lid? a nikdo n?m nebude moct ubl??it.“ ??m v?c o tom mluvila, t?m v?c byla p?esv?d?en?, ?e je to ta spr?vn? v?c. Byl to jej? sen. Pr?v? te? necht?la nic v?c ne? ut?ct z m?sta, pry? do otev?en?ch pl?n? za branami. „A a? se nau??me bojovat,“ dodala Kate, „a? budeme v?t?? a siln?j?? a budeme m?t nejlep?? me?e, ku?e a d?ky, vr?t?me se sem a zabijeme v?echny, kdo n?m v sirot?inci ubl??ili.“ Uc?tila Sophiinu ruku na rameni. „Takov? v?ci nem??e? ??kat, Kate. Nem??e? mluvit o zab?jen? lid?, jako by o nic ne?lo.“ „Nen? to nic,“ odfrkla Kate. „Je to n?co, co si zaslou??.“ Sophia zavrt?la hlavou. „Je to primitivn?,“ ?ekla. „Jsou lep?? zp?soby, jak p?e??t. A lep?? zp?soby, jak se pomst?t. Nav?c, nechci jen p?e??vat jako n?jak? venkovan v les?ch. Jak? by pak m?l ?ivot smysl? J? chci ??t.“ Kate si t?m nebyla tak jist?, ale nic ne?ekla. Chv?li ?ly ml?ky a Kate p?edpokl?dala, ?e Sophia je stejn? zasn?n?, jako ona. Proch?zely ulicemi pln?mi lid?, kte?? vypadali, ?e v?, co se sv?mi ?ivoty. Kte?? vypadali, ?e jejich ?ivoty maj? n?jak? smysl a podle Kate bylo nespravedliv?, jak snadn? to pro n? bylo. Na druhou stranu, mo?n? nebylo. Mo?n? nem?li na v?b?r, stejn? jako ona a Sophia, kdyby z?staly v sirot?inci. P?ed sebou vid?ly m?stsk? br?ny, nejsp?? stovky let star?. M?sto se te? rozr?stalo i za nimi. U hradeb st?ly nalepen? domy, kv?li kter?m nejsp?? u? byly hradby k ni?emu. Za br?nou bylo ohromn? prostranstv?, na kter?m byli farm??i s dobytkem veden?m na jatka. Ovce, husy, kachny, dokonce n?kolik krav. Tak? tam byly vozy se zbo??m, kter? jen ?ekaly, a? je pust? do m?sta. A za t?m v??m se na obzoru t?hly hust? lesy. Lesy, do kter?ch Kate tou?ila uprchnout. Kate si ko??ru v?imla d??v ne? Sophia. Tla?il se kup?edu kolem ostatn?ch voz?, tak?e jeho os?dka z?ejm? p?edpokl?dala, ?e m? pr?vo b?t ve m?st? d??v ne? ostatn?. Mo?n?, ?e to tak skute?n? bylo. Ko??r byl zlacen? a zdobn? vy?ez?van? a na boku m?l rodinn? erb. Ten by z?ejm? v?e vysv?tloval, za p?edpokladu, ?e by jepti?ky uznaly za vhodn? sirotky u?it v?znam erb?. Hedv?bn? z?v?sy byly sta?en?, ale Kate vid?la, jak se na jedn? stran? rozhrnuly a ven vykoukla ?ena se slo?itou pta?? maskou. Kate c?tila sou?asn? z?vist i znechucen?. Jak si p?r lid? mohlo ??t tak dob?e? „Pod?vej se na n?,“ ?ekla. „Nejsp?? jsou na cest? na n?jak? ples nebo ma?karn? b?l. Nejsp?? v ?ivot? nikdy nehladov?li.“ „Ne, to m?? pravdu,“ souhlasila Sophia. Ale zn?la zamy?len?. Skoro jako by je obdivovala. Pak si Kate uv?domila, na co Sophia mysl?. Zd??en? se k n? obr?tila. „Nem??eme je jen tak sledovat,“ prohl?sila Kate. „Pro? ne?“ ?t?kla Sophia. „Pro? si nevz?t to, co chceme?“ Na to Kate nedok?zala odpov?d?t. Necht?la Sophii ??kat, ?e by to nevy?lo. Nemohlo to vyj?t. Takhle sv?t prost? nefungoval. Pod?vali by se na n? a hned by v?d?li, ?e jsou sirotci, v?d?li by, ?e nepat?? mezi n?. Jak by mohly doufat, ?e se jim poda?? zapadnout do podobn?ho sv?ta? Sophia byla ta star??, m?la by to v?echno v?d?t sama dob?e. A nav?c, v tu chv?li si Kate v?imla n??eho, co bylo stejn? l?kav?. Po stran? n?m?st? se shroma??ovali mu?i, kte?? na sob? m?li uniformy jedn? ze ?oldn??sk?ch spole?nost?, kter? se cht?la zapojit do v?lek za vodou. Jejich zbran? le?ely na vozech, u sedel kon?. N?kolik z nich dokonce bojovalo v narychlo uspo??dan?m ?erm??sk?m turnaji. Kate nemohla ze zbran? spustit o?i. A pak uvid?la to, co hledala – stojan s v?zbroj?. D?ky, me?e, ku?e, pasti. Kdyby jich m?la jen p?r, dok?zala by s nimi p?e??t mimo m?sto. „Ned?lej to,“ vyzvala ji Sophia, kdy? si v?imla, kam se d?v?. Polo?ila j? ruku na rameno. Kate ji rozhodn?, ale jemn? odstr?ila. „Poj? se mnou,“ pronesla Kate odhodlan?. Jej? sestra jen zavrt?la hlavou. „V??, ?e nem??u. Nen? to nic pro m?. Takov? j? nejsem. Tohle nechci, Kate.“ A sna?it se zapadnout do davu ?lechtic? nebylo nic, co by cht?la Kate. C?tila sest?inu jistotu, c?tila i svoji vlastn? a n?hle p?esn? v?d?la, co se stane. To v?dom? j? vehnalo slzy do o??. Objala sestru a ta jej? objet? op?tovala. „Nechci t? opustit,“ ?ekla Kate. „Ani j? t? nechci opustit,“ odpov?d?la Sophia, „ale mo?n? to mus?me zkusit ka?d? po sv?m. Alespo? chv?li. Jsi stejn? tvrdohlav? jako j? a ob? m?me vlastn? sny. V?m jist?, ?e to dok??u a pak ti mo?n? zvl?dnu pomoct.“ Kate se usm?la. „V?m jist?, ?e j? to zvl?dnu a pak pom??u tob?.“ Kate vid?la v sest?in?ch o??ch slzy, ale krom toho tak? d?ky poutu, kter? mezi sebou m?ly, c?tila jej? smutek. „M?? pravdu,“ ?ekla Sophia. „U dvora bys nezapadla a j? bych nezapadla v divo?in?. Nenau?ila bych se bojovat. Mo?n? to mus?me zvl?dnout ka?d? sama. Mo?n? budeme m?t nejv?t?? ?anci na p?e?it?, kdy? nebudeme spolu. Kdy? u? nic jin?ho, pokud chyt? jednu z n?s, ta druh? ji m??e zachr?nit.“ Kate by r?da Sophii ?ekla, ?e se m?l?, ale vlastn? v?echno, co ??kala, d?valo smysl. „Potom t? najdu,“ ?ekla Kate. „Nau??m se bojovat a jak p?e??t na venkov? a pak t? najdu. Uvid??, ?e se ke mn? bude? cht?t p?idat.“ „A? usp?ju u dvora, najdu si t? j?,“ op??ila s ?sm?vem Sophia. „P?jde? se mnou do pal?ce a vezme? si prince. A bude? vl?dnout tomuhle m?stu.“ Ob? se ?iroce usm?ly, i kdy? jim po tv???ch kanuly slzy. Nikdy nebude? sama, dodala Sophia a jej? slova zazn?la Kate v mysli. V?dycky tu budu, sta?? jen pomyslet. Kate u? ten smutek nemohla vydr?et. V?d?la, ?e mus? konat d??v, ne? si to rozmysl?. Tak?e je?t? naposledy objala sestru, pustila ji a rozb?hla se ke zbran?m. Nastal ?as riskovat. KAPITOLA P?T? Sophia c?tila, ?e je skute?n? odhodlan? ud?lat to, co m?la v pl?nu. Prod?rala se Ashtonem k opevn?n? ?tvrti, kde se rozkl?dal pal?c. Sp?chala ulicemi, uh?bala p?ed ko?mi a ob?as nasko?ila na n?kter? z voz?, kdy? se zd?lo, ?e by mohly m??it spr?vn?m sm?rem. I tak j? ale urazit pot?ebnou vzd?lenost n?jakou dobu trvalo. Musela proj?t Spir?lami, Obchodn?m n?m?st?m, Uzlov?m vr?kem a dal??mi ?tvrt?mi. Proti ?ivotu v sirot?inci byly tak zvl??tn? a pln? ?ivota, ?e si Sophia p??la, aby m?la v?c ?asu je prozkoumat. Uv?domila si, ?e se zastavila p?ed ohromn?m kruhov?m divadlem a p??la by si m?t ?as j?t se do n?j pod?vat. ?as ale nem?la, proto?e pokud by nestihla dne?n? ma?karn? ples, nejsp?? by se j? u? nepoda?ilo z?skat vysn?n? m?sto u dvora. Dokonce i ona v?d?la, ?e se ma?karn? nekon? p??li? ?asto. A p?itom to pro ni byla nejlep?? ?ance dostat se dovnit?. Cestou tak? p?em??lela nad Kate. B?la se o ni. Bylo zvl??tn? vyrazit po tak dlouh? dob? opa?n?m sm?rem. Pravdou ale bylo, ?e ob? od ?ivota cht?ly rozd?ln? v?ci. Sophia ji najde, a? bude po v?em. A? si zajist? ?ivot mezi smet?nkou Ashtonu, najde Kate a d? v?e do po??dku. M?la p?ed sebou br?ny do opevn?n? ?tvrti. P?esn? jak Sophia o?ek?vala, byly otev?en? kv?li ve?ern? ud?losti. Za nimi se rozkl?daly zahrady pln? ?iv?ch plot? a z?hon? s r??emi. Byly tam i rozlehl? tr?vn?ky pose?en? tak na kr?tko, jak by si to ??dn? farm?? nemohl dovolit. I to byl jeden ze znak? luxusu, proto?e kdokoli m?l ve m?st? krom domu i kousek p?dy, musel ji vyu??t k p?stov?n? potravy. V zahrad? st?ly kolem cest v rozestupech n?kolika krok? sloupy s lucernami. Zat?m je?t? nebyly zap?len?, ale v noci budou okol? zal?vat jasn?m sv?tlem a d?ky nim budou moct lid? tan?it na tr?vn?c?ch stejn? dob?e, jako ve velk?ch s?lech v pal?ci. Sophia vid?la lidi vch?zej?c? dovnit?. U br?ny st?l slou??c? ve zlat? livreji a s n?m dva str??n? v nov?ch uniform?ch, oba st?li jako na p?ehl?dce, mu?kety op?en? o rameno. Sledovali, jak kolem nich proch?zej? ?lechtici i jejich slou??c?. Sophia sp?chala k br?n?. Doufala, ?e se ztrat? v davu p??choz?ch, ale v dob?, kdy se dostala k br?n?, tam byla sama. Co? znamenalo, ?e se j? slou??c? mohl pln? v?novat. Byl to star?? mu? v napudrovan? paruce, kter? mu sahala a? ke krku. Pod?val se na Sophii pohledem, kter? nazna?oval pohrd?n?. „A co ty tu chce??“ zeptal se j? t?nem, kter? by p??slu?el sp?? herci vyd?vaj?c?mu se za n?koho urozen?ho ne? oby?ejn?mu sluhovi. „Jsem tu kv?li plesu,“ odpov?d?la Sophia. V?d?la, ?e za ?lechti?nu se vyd?vat nem??e, ale p?esto n?co ud?lat mohla. „Slou??m—“ „Nesna? se,“ ?t?kl na ni slou??c?. „V?m moc dob?e, koho m?m pou?t?t dovnit? a nikdo z nich by s sebou nem?l slu?ku, jako jsi ty. P??stavn? d?vky dovnit? nepou?t?me. Tohle nen? jedna z t?ch ud?lost?.“ „Nev?m, co t?m mysl??,“ pokusila se odporovat Sophia, ale pohled, kter?m po n? slou??c? st?elil, j? ?ekl, ?e to nem? smysl. „Tak j? ti to vysv?tl?m,“ pronesl sluha. Zd?lo se, ?e si to u??v?. „Tvoje ?aty vypadaj?, ?e pat?? n?jak? prodava?ce ryb. Smrd??, jako bys vylezla ze ?umpy. A zn??, jako bys ani nedok?zala vyhl?skovat vysv?tlen?, nato? mi ho d?t. A te? zmiz, ne? t? nech?m zav??t.“ Sophia se cht?la h?dat, ale krutost jeho slov j? vyrazila dech. A co v?c, p?ipravila ji o jej? sen. Jako by lusknut?m prstu ztratila nad?ji. Obr?tila se a utekla. Nejhor?? na tom byl sm?ch, kter? ji prov?zel celou cestu ulic?. Zastavila se v jednom z pr?chod? a p?ipadala si neskute?n? pon??en?. Ne?ekala, ?e to bude snadn?, ale ?ekala, ?e alespo? n?kdo ve m?st? bude laskav?. Myslela si, ?e i kdy? se nebude moct vyd?vat za ?lechti?nu, jako slu?ka by proj?t mohla. Mo?n? to ale taky byla chyba. Pokud se sna?ila zm?nit se, nem?la by uj?t celou cestu? Mo?n?, ?e na to je?t? nebylo p??li? pozd?. Pokud nemohla proj?t jako slu?ka, kter? by doprovodila svoji pan? na ples, mo?n? by mohla proj?t jako n?kdo jin?? Mo?n? by se mohla vyd?vat za slou??c?, kter? dost?v? ty nejhor?? pr?ce z nejhor??ch. To by mohlo vyj?t. Oblast kolem pal?ce zab?raly domy m?stsk? ?lechty, ale tak? to, co ?lechta pot?ebovala k ?ivotu – ?vadleny, klenotn?ci, l?zn? a podobn?. V?echno to, co si Sophia nemohla dovolit, ale p?esto to mohla z?skat. Za?ala u ?vadleny. Mo?n? ?lo o to nejd?le?it?j??, jakmile bude m?t ?aty, bude v?echno ostatn? mnohem snaz??. Ve?la do obchodu, kter? vypadal, ?e je nejnav?t?vovan?j??, lapala po dechu, jako by se m?la zhroutit a doufala, ?e to vyjde. „Co tu d?l???“ zeptala se j? ?ena s ocelov? ?ed?mi vlasy. Mezi rty sv?rala n?kolik ?pendl?k?. „Odpus?…“ vydechla Sophia. „M? pan?… m? zbi?uje, pokud jej? ?aty doraz? pozd?… ??kala… ?e m?m celou cestu b??et.“ Nemohla se vyd?vat za slu?ebnou, kter? doprov?z? svou pan? na ples, ale mohla by b?t koupenou slu?kou, kterou pos?laj? plnit ?koly na posledn? chv?li. „A jm?no tv? pan??“ zaj?mala se ?vadlena. Mohla by Milady d’Angelica poslat n?koho takov?ho? Mo?n? ano, proto?e jsou podobn? velk? a ona bude cht?t v?d?t, jestli ?aty sed?. Sophiino nad?n? se sice ozvalo bez pozv?n?, ale byla dost rozumn? na to, aby ho vyu?ila. „Milady d’Angelica,“ odpov?d?la. „Omlouv?m se, ale ??kala, ?e si m?m posp??it. Ples—“ „Neza?ne d??v ne? za hodinu nebo dv? a pochybuji, ?e by si tv? pan? nedala s p??chodem na ?as,“ odpov?d?la ?vadlena. Jej? hlas u? nezn?l tak nep??jemn?, i kdy? Sophia p?edpokl?dala, ?e to je jen kv?li jm?nu jej? ?dajn? pan?. ?vadlena uk?zala na m?sto. „Po?kej tady.“ Sophia ?ekala, i kdy? to pro ni pr?v? te? bylo to nejobt??n?j??. Alespo? m?la mo?nost poslouchat. Slou??c? u pal?ce m?l pravdu. Lid? v nejchud??ch ??stech m?sta mluvili jinak. Samohl?sky pron??eli kulat?ji a slova zakon?ovali ost?eji. Jedna z ?en, kter? tu pracovaly, vypadala, ?e poch?z? z n?kter?ho z Obchodn?ch st?t?. P??zvuk na jej?m R p?i hovoru s ostatn?mi ?in?iv? zn?l. Netrvalo to dlouho a ?vadlena se vr?tila se ?aty. Podala je Sophii, aby si je mohla prohl?dnout. Byla to ta nejkr?sn?j?? v?c, jakou kdy Sophia vid?la. Z??ily st??brnou a modrou barvou, zd?lo se, ?e se p?i pohybu bl?skaj?. ?iv?tek byl vy??van? st??brnou nit?, a dokonce i spodni?ka se duhov? bl?skala. Takov? pl?tv?n?, kdo to na n? bude vid?t? „Milady d’Angelica a ty m?te stejnou velikost, ?e?“ zeptala se ?vadlena. „Ano, madam,“ odpov?d?la Sophia. „Proto m? poslala.“ „V tom p??pad? t? m?la poslat rovnou, nejen seznam sv?ch m?r.“ „Vy??d?m j? to,“ pronesla Sophia. P?i t?ch slovech ?vadlena zbledla hr?zou, jako by p?i t? my?lence m?lem dostala infarkt. „To nen? nutn?, byly velmi p?esn?, bude jen pot?eba upravit p?r v?c?. Jsi si jist?, ?e m?te stejnou velikost?“ Sophia p?ik?vla. „Naprosto, madam. Mus?m j?st tot??, co ona, abychom z?staly stejn?.“ Byla to divok?, bl?zniv? pozn?mka, ale zd?lo se, ?e ?vadlena na to sko?ila. Mo?n?, ?e to byl p?esn? ten druh podivnost?, kter? se u ?lechty o?ek?val. Ka?dop?dn? provedla ?pravy tak rychle, ?e tomu Sophia ani nemohla uv??it. Nakonec j? podala ?aty zabalen? ve zdoben?m pap??e „M?m to p?ipsat Milady na ??et?“ zeptala se ?vadlena. V hlase j? zazn?vala nad?je, ?e by j? Sophia mohla zaplatit. Ta ale dok?zala jen p?ik?vnout. „Samoz?ejm?, samoz?ejm?. V???m, ?e bude Milady d’Angelica nadm?ru spokojen?.“ „Jsem si jist?, ?e ano,“ odpov?d?la Sophia. Doslova se rozb?hla ke dve??m. Ve skute?nosti si byla jist?, ?e ?lechti?na bude zu?it. Nepl?novala ale v t? dob? b?t n?kde pobl??. Musela je?t? obej?t n?kolik m?st a „vyzvednout“ dal?? bal??ky pro svoji „pan?.“ U ?evce vyzvedla boty z nejjemn?j?? sv?tl? k??e, zdoben? vy??van?m v?jevem z ?ivota Bezejmenn? bohyn?. U parfum?ra p?evzala lahvi?ku, kter? von?la, jako by jej? tv?rce dok?zal vydestilovat esence v?eho kr?sn?ho a m?chat je do opojn? kombinace. „Je to m? nejlep?? pr?ce!“ prohl?sil. „Douf?m, ?e se lady Beaufort bude l?bit.“ Na ka?d? zast?vce se Sophia vyd?vala za slou??c? jin? ?lechti?ny. M?lo to prost? d?vod – nemohla m?t jistotu, ?e Milady d’Angelica nakupovala pr?v? v obchodech, kter? nav?t?vila ona. Proto n?kde pou?ila jm?na z my?lenek majitel? obchod?. Jinde, kdy? se neozvalo jej? nad?n?, nech?vala plynout hovor, ne? si sami obchodn?ci domysleli, ke kter? jejich z?kaznici asi mohla pat?it. Jinde se j? poda?ilo nahl?dnout do seznamu z?kazn?k? na pultu. Zd?lo se, ?e s ka?d?m dal??m pokusem je to snadn?j??. Ka?d? ukraden? kousek v?bavy slou?il jako pom?cka p?i z?sk?n? dal??ho. Ostatn? obchodn?ci by p?eci nevydali sv? zbo?? n?komu, komu nepat?ilo. V dob?, kdy dorazila do obchodu s maskami, j? obchodn?k doslova cpal sv? zbo?? u? ve chv?li, kdy proch?zela dve?mi. ?lo o vy?ez?vanou ebenovou ?krabo?ku ze sc?ny s Maskovanou bohyn?, kter? hledala ?to?i?t?. Po obvodu byla zdoben? pery a kolem o?i os?zen? drah?m kamen?m. Pravd?podobn? m?ly za ?kol vytv??et dojem, ?e o?i maskovan? nositelky z??? odra?en?m sv?tlem. Kdy? si ji Sophia vzala, a p?idala ji k v?cem v n?ru??, uc?tila lehk? bodnut? viny. Okradla tolik lid?, brala si v?ci, kter? byly tak pracn? a n?kdo za n? zaplatil. Nebo zaplat?, nebo mo?n? ne. Sophia po??d je?t? po??dn? nech?pala, jak vlastn? ?lechta kupovala v?ci, kdy? za n? vlastn? neplatila. Byl to ale jen z?blesk viny, proto?e ti v?ichni m?li ve srovn?n? se sirotky v Dom? necht?n?ch tolik. Jen drahokamy na masce by jim v?em mohly zm?nit ?ivot. Prozat?m se ale Sophia pot?ebovala p?evl?ct. Nemohla j?t na slavnost ?pinav? z pobytu u ?eky. Pro?la mezi l?zn?mi a ?ekala, dokud nenajde jednu, kde u dve?? st?ly ko??ry a kde m?ly vzne?en? d?my odd?len? prostory. Nem?la na zaplacen?, ale p?esto pro?la dve?mi a nev??mala si p?itom pohledu velk?ho, svalnat?ho majitele. „M? pan? je uvnit?,“ pronesla. „Na??dila mi, abych j? v?echno p?inesla d??v, ne? se vykoupe, jinak budu m?t probl?my.“ Prohl?dl si ji od hlavy k pat? a bal??ky, kter? Sophia nesla, znovu zabraly. „Tak to bys m?la j?t d?l, ne? P?evl?k?rna je nalevo.“ Sophia do n? zam??ila, odlo?ila si nakraden? v?ci v m?stnosti pln? hork? p?ry z l?zn?. ?eny vch?zely a odch?zely zavinut? do pruh? l?tky, kter?mi se su?ily. ??dn? z nich nev?novala Sophii pozornost. Svl?kla se, tak? se ovinula pruhem l?tky a zam??ila do l?zn?. Byly uspo??dan? dle z?mo?sk? m?dy – bylo tu n?kolik baz?nk? s horkou, vla?nou a studenou vodou. Po stran?ch byli mas??i a ?ekaj?c? slou??c?. Sophia si d?vala pozor na tetov?n? nad kotn?kem, kter? by v?em prozradilo, co je za?. Bylo tu ale tolik koupen?ch slu?ek, kter? mas?rovaly sv? pan? vonn?mi oleji nebo jim ?esaly vlasy, ?e i kdyby si n?kdo jej?ho tetov?n? v?iml, nejsp?? by p?edpokl?dal, ?e slou?? n?kter? z p??tomn?ch dam. P?esto ale nem?la na vychutn?n? si l?zn? tolik ?asu, kolik by si p??la. Musela odej?t d??v, ne? se n?kdo za?ne vypt?vat. Pono?ila se do vody, vydrhla se m?dlem a sna?ila se sm?t nejhor?? ?p?nu. Kdy? vystoupila z l?zn?, d?vala si pozor, aby jej? pruh l?tky sahal a? ke kotn?k?m. V p?evl?k?rn? pak kousek po kousku seskl?dala svoje nov? j?. Za?ala hedv?bn?mi pun?o?kami, spodni?kou, pak pokra?ovala p?es korzet a svrchn? sukni k rukavi?k?m a dal??m dopl?k?m. „P?eje si m? pan?, abych j? pomohla s vlasy?“ zeptala se j? n?jak? ?ena a kdy? se Sophia ohl?dla, uvid?la slu?ebnou, kter? k n? up?rala zrak. „P?eje,“ odpov?d?la Sophia a sna?ila se rozpomenout, jak mluv? vrchnost. M?la pocit, ?e bude snadn?j?? skr?t sv?j p?vod, pokud bude p?sobit dojmem, ?e nen? m?stn?, tak?e zkusila pou??t p??zvuk, kter? vyslechla u ?vadleny. K jej?mu p?ekvapen? se to poda?ilo skv?le. Jej? hlas se zm?nil stejn?, jako jej? zevn?j?ek. D?vka j? vysu?ila a zapletla vlasy do slo?it?ho uzlu. I kdyby Sophia cht?la, nedok?zala by ho napodobit. Kdy? skon?ila, nasadila si masku a vyrazila ven. Pro?la mezi ko??ry, a? uvid?la jeden, kter? nebyl obsazen?. „Ty tam!“ vyk?ikla sv?m nov?m hlasem. Ve vlastn?ch u??ch j? zn?l podivn? ciz?. „Ano, ty! Okam?it? m? odvez do pal?ce a nikde nezastavuj. Sp?ch?m. O placen? se nestarej, m??e? poslat ??et lordu Dunhamovi. M??e b?t r?d, ?e ho to dnes ve?er nebude st?t v?c.“ Nev?d?la, jestli n?jak? lord Dunham existuje, ale zd?lo se j? to tak v po??dku. ?ekala, ?e se vozka bude h?dat, nebo bude cht?t z?lohu za svezen?. Ten se ale jen uklonil. „Ano, m? pan?.“ J?zda ko??rem byla pohodln?j??, ne? by si Sophia dok?zala p?edstavit. Pohodln?j??, ne? p?i naskakov?n? na povozy a tak? mnohem krat??. B?hem n?kolika minut se dostali k pal?cov?m bran?m. Sophia c?tila, jak se j? sev?elo srdce v hrudi. U br?ny byl st?le stejn? sluha. Dok??e to? Nepozn? ji? Ko??r zpomalil a Sophia se p?inutila vyklonit se ven a doufat, ?e vypad?, tak jak by m?la vypadat. „Ples u? za?al?“ spustila sv?m nov?m p??zvukem. „Dala jsem si s p??jezdem dost na?as? A hlavn?, jak vypad?m? Moji slou??c? mi tvrd?, ?e se moje oble?en? ke dvoru skv?le hod?, ale m?m pocit, ?e vypad?m jako p??stavn? d?vka.“ Nemohla odolat mo?nosti si ho trochu vychutnat. Slou??c? se hluboce uklonil. „M? pan? si sv?j p??jezd nemohla na?asovat l?pe,“ ujistil ji serviln?m t?nem, kter? z?ejm? ?lechta vy?adovala. „A vypad? samoz?ejm? naprosto dokonale. Pros?m, pokra?ujte d?l.“ Sophia zat?hla z?v?s ko??ru, pot?ebovala skr?t sv?j p?ekvapen? v?raz. Fungovalo to. Ono to skute?n? fungovalo. Doufala jen, ?e i Kate se da?? stejn? dob?e. KAPITOLA ?EST? Kate si u??vala m?sto v?c, ne? by v??ila, ?e si ho bude sama u??vat. St?le je?t? c?tila bolest ze ztr?ty sestry a st?le se cht?la dostat na venkov, ale prozat?m byl jej?m h?i?t?m Ashton. Proch?zela ulicemi a v mo?nosti se ztratit v davu bylo n?co zvl??? p?ita?liv?ho. Nikdo si j? nev??mal, rozhodn? ne v?c ne? jak?hokoli jin?ho v?rostka nebo u?n?, mlad?ho chlapce nebo budouc?ho bojovn?ka. D?ky sv?mu chlapeck?mu oble?en? a kr?tk?m vlas?m se mohla klidn? vyd?vat za jednoho z nich. Ve m?st? toho bylo tolik k vid?n?. A nejen kon?, po kter?ch Kate h?zela pohledem kdykoli kolem n? n?jak? pro?el. Zastavila se naproti obchodn?kovi s loveck?mi zbran?mi. Jeho lehk? ku?e a n?kolik mu?ket vypadalo neskute?n? n?kladn?. Kdyby Kate n?kterou z nich mohla ukr?st, ud?lala by to. Mu? ale pe?liv? hl?dal ka?d?ho, kdo se k vozu p?ibl??il. Ne v?ichni ale byli tak opatrn?. Poda?ilo se j? ukr?st kus chleba ze stolu jedn? kav?rny a n??, kter? n?kdo pou?il k p?ip?chnut? n?jak?ho n?bo?ensk?ho pamfletu na sloup. Jej? nad?n? nebylo dokonal?, ale v?d?la d?ky n?mu, k ?emu se up?raj? ciz? my?lenky a pozornost. To byla v podobn?m m?st? velk? v?hoda. Pokra?ovala d?l a hledala p??le?itost, jak z?skat n?co dal??ho, co by j? usnadnilo ?ivot na venkov?. Bylo jaro, ale to jen znamenalo, ?e m?sto sn??en? v?t?inu dn? pr?elo. Co bude pot?ebovat? Kate za?ala na prstech odpo??t?vat jednotliv? polo?ky. Pytel, provaz na v?robu ok, ku?i, pokud to p?jde, nepromokav? pl?tno, aby se chr?nila p?ed de?t?m a kon?. Kon? rozhodn?, i p?es to, jak? risk obn??ela jeho kr?de?. Ne ?e by cokoli z toho bylo zrovna bezpe?n?. Na n?kter?ch n?ro??ch visely klece s kostrami d?vno mrtv?ch zlo?inc?, aby varovaly v?echny ostatn?. Nad jednou ze star?ch bran poni?en?ch p?i posledn? v?lce, byly t?i lebky na k?lech. Pat?ily zr?dn?mu kancl??i a jeho spolupracovn?k?m. Kate se divila, ?e si to je?t? n?kdo pamatuje. Pohledem se zatoulala i k pal?ci v d?lce, ale jen proto, ?e doufala, ?e je Sophia v po??dku. Bylo to m?sto pro vdovu kr?lovnu a jej? syny, pro ?lechtu a jejich slou??c?, pro v?echny, kte?? se sna?ili p?edst?rat, ?e strasti okoln?ho sv?ta se jich net?kaj? a rad?ji tr?vili ?as na oslav?ch a lovech. Nebyli to skute?n? lid?. „Hej, chlap?e, pokud m?? n?jak? pen?ze, m??eme se pobavit,“ zavolala na ni ?ena z jedn?ch dve??. ??el domu byl jasn?, i kdy? nem?l v?v?sn? ?t?t. Ve dve??ch st?l i mu?, kter? vypadal, ?e by mohl z?pasit s medv?dy. Kate sly?ela zvuky bav?c?ch se lid? i p?es to, ?e je?t? nebyla ani tma. „Nejsem chlapec,“ ?t?kla. ?ena pokr?ila rameny. „J? nejsem vyb?rav?. Nebo poj? dovnit? a sama si n?co vyd?lej. Staro?i maj? r?di i chlapeck? typy.“ Kate pokra?ovala v cest? a ani se neobt??ovala odpov?d?t. Takov? ?ivot si nepl?novala. I kdy? nepl?novala ani kr?st v?e, co bude pot?ebovat. Byly mo?nosti, kter? p?sobily mnohem l?kav?ji. M?la pocit, ?e kamkoli se pod?v?, v?ude vid? verb??e svobodn?ch spole?nost?. V?ichni tvrdili, ?e proti ostatn?m plat? v?c, nebo maj? vy??? p??d?ly, nebo pom??ou z?skat sl?vu za Ostrovodou. Kate skute?n? zam??ila k jednomu z nich, up??mn? vypadaj?c?mu mu?i kolem pades?ti let, kter? na sob? m?l uniformu p?sob?c? jako by byla z n?jak?ho divadla. „Ty tam, chlap?e!“ Hled?? dobrodru?stv?? Mo?nost st?t se hrdinou? Mo?nost zem??t me?em v rukou nep??tel? No, tak to jsi na ?patn? adrese!“ „Na ?patn? adrese?“ zeptala se Kate a tentokr?t ani ne?e?ila, ?e si ji spletli s chlapcem. „N?? gener?l je Massimo Caval, proslul? svoj? v?le?nickou opatrnost?. Nikdy se ne??astn? boje, pokud nem? jistou v?hru. Nikdy nemarn? ?ivoty sv?ch mu?? v nev?znamn?ch poty?k?ch. Nikdy—“ „Tak?e ??k??, ?e je zbab?lec?“ zeptala se Kate. „B?t zbab?lcem je ve v?lce to nejlep??, v?? mi,“ odpov?d?l verb??. „?est m?s?c? jsme se pohybovali p?ed nep??telsk?mi jednotkami, zat?mco ony se nudily. Ob?as jsme trochu drancovali, abychom se pobavili. No jen si to p?edstav, ten ?ivot, ten… po?kat, ty nejsi chlapec, ?e ne?“ „Ne, ale po??d m??u bojovat,“ nedala se Kate. Verb?? zavrt?l hlavou. „Ne, s n?mi nem??e?. Zmiz odsud!“ I p?es to, ?e chv?lil zbab?lost, se zd?lo, ?e by ji mohl zb?t, pokud by z?stala na m?st?, tak?e rad?ji ?la d?l. Tolik v?c? ve m?st? v?bec ned?valo smysl. D?m necht?n?ch byl krut? m?sto, ale panoval tam alespo? n?jak? ??d. Ve m?st? se zd?lo, ?e si v?ichni d?laj?, co cht?j?. Jako by vl?dci m?sta v?bec na nic nem?li vliv. Cel? m?sto, jako by bylo postaven? bez pl?n?. Kate p?e?la most, kter? byl tak nacpan? st?nky, plo?inami, a dokonce i mal?mi domky, ?e ho t?m?? nebylo mo?n? vyu??t k p?vodn?mu ??elu. Uv?domila si, ?e jde po ulic?ch, kter? zat??ely tak, ?e se vracela na jejich za??tek, z jin?ch ulic se zase staly st?echy ni???ch pater dom? a na kter? se lezlo po ?eb??c?ch. Co se t?kalo lid? kolem, zd?lo se, jako by se jich zmocnilo ??lenstv?. Snad na ka?d?m rohu n?kdo n?co vyk?ikoval. A? u? svoji vlastn? filozofii, sna?il se upoutat pozornost k nadch?zej?c?mu p?edstaven?, nebo zpochyb?oval ??ast kr?lovstv? ve v?lk?ch za vodou. Kdy? Kate uvid?la maskovan? postavy kn??? a jepti?ek, kter? ve m?st? plnily v?li Maskovan? bohyn?, schov?vala se v pr?chodech. Kdy? je ale uvid?la pot?et? nebo po?tvrt?, pokra?ovala u? norm?ln? v ch?zi. Vid?la jednoho kn?ze, jak bije ?adu v?z?? a p?em??lela, jak? milosrdenstv? jim t?m asi Bohyn? prokazuje. V?ude ve m?st? byli kon?. Tahali ko??ry, nosili jezdce a n?kte?? obzvl??? velc? pak tahali povozy se v??m mo?n?m. Od kamen? po pivo. Vid?t je ale byla jedna v?c a jednoho z nich ukr?st zase ?pln? jin?. Nakonec se Kate zastavila p?ed obchodem podkon?ho a ?ekala na svoji ?anci. Ke kr?de?i n??eho tak velk?ho, jako je k??, bude pot?ebovat v?c ne? jen chv?li nepozornosti. V z?sad? se to ale neli?ilo od kr?de?e kol??e. C?tila my?lenky st?jn?k?, kte?? chodili kolem. Jeden z nich vyvedl kr?sn? vypadaj?c? klisnu. Myslel p?i tom na ?lechti?nu, kter? byla ur?ena. Zatracen?, bude pot?ebovat d?msk? sedlo a ne tohle. Ta my?lenka Kate sta?ila. Vyrazila kup?edu ve chv?li, kdy se st?jn?k obr?til zp?t. Nejsp?? ne?ekal, ?e by za tu chvilku, kdy bude uvnit?, mohl kon? n?kdo ukr?st. Kate se prod?rala mezi chodci na ulici a p?edstavovala si okam?ik, kdy se kone?n? chop? ot???— Конец ознакомительного фрагмента. Текст предоставлен ООО «ЛитРес». Прочитайте эту книгу целиком, купив полную легальную версию (https://www.litres.ru/pages/biblio_book/?art=43694487&lfrom=688855901) на ЛитРес. Безопасно оплатить книгу можно банковской картой Visa, MasterCard, Maestro, со счета мобильного телефона, с платежного терминала, в салоне МТС или Связной, через PayPal, WebMoney, Яндекс.Деньги, QIWI Кошелек, бонусными картами или другим удобным Вам способом.