T?ha Cti

T?ha Cti Morgan Rice Kr?lov? a ?arod?jov? #3 D?n? nabit? fantasi?, kter? dozajista pot??? p??znivce p?ede?l?ch rom?n? Morgan Rice, a tak? nad?ence tvorby, jakou je nap??klad CYKLUS D?DICTV? od Christophera Paolini.. P??znivci fikce pro mladistv? budou doslova pohlceni t?mto nejnov?j??m d?lem autorky a budou prahnout po jej? dal?? tvorb?. The Wanderer, A Literary Journal (o knize Vzestup drak?) Nejprod?van?j?? s?rie ??slo 1! T?HA CTI je t?et? knihou z epick? fantasy s?gy autorky Morgan Rice KR?LOV? A ?AROD?JOV? (kter? za??n? knihou VZESTUP DRAK?, kter? je ke sta?en? zdarma) ! V knize T?HA CTI se Kyra kone?n? setk?v? se sv?m tajemn?m str?cem a je ?okov?na, kdy? objev?, ?e nen? t?m mu?em, jak?ho o?ek?vala. Pust? se do tr?ninku, kter? testuje jej? v?dr? a frustruje ji, proto?e brzy nar??? na hranice sv?ch sil. Neschopn? povolat sv?ho draka, neschopn? naj?t svou s?lu hluboko uvnit?, s pocitem nal?havosti, aby pomohla sv?mu otci ve v?lce, Kyra zpochyb?uje, ?e bude v?bec kdy schopn? st?t se bojovnic?, jakou si p??la b?t. A kdy? se hluboko v lese setk? se z?hadn?m chlapcem, kter? m? v?t?? moc, ne? ona, p?em??l?, co m? pro ni jej? budoucnost opravdu nachyst?no. Duncan sestoup? z vrcholk? Kosu se svou novou arm?dou, a i kdy? ?el? velk? p?evaze, pust? se do riskantn? invaze hlavn?ho m?sta. V?, ?e jestli vyhraje, za prastar?mi zdmi ho ?ek? star? kr?l a jeho doup? vzne?en?ch a aristokrat?, kte?? maj? v?ichni sv? vlastn? c?le, v?ichni jsou ochotni rychle podv?st stejn? jako rychle p?ijmout zm?nu. Sjednocen? Escalonu mo?n? bude skute?n? t????, ne? jeho osvobozen?. Alec mus? v ursk? tvrzi za??t pou??vat sv? jedine?n? dovednosti, aby pomohl obran?, maj?-li m?t ?anci br?nit se proti r?suj?c? se pandesiansk? invazi. Je u?asl?, kdy? se setk? s Dierdrou, nejsiln?j?? d?vkou, jakou kdy potkal. Kdy? Dierdra dostane ?anci postavit se proti Pandesii, a state?n? j? ?el?, p?em??l?, zda jej? otec a jeho mu?i j? budou tentokr?t oporou. Vesuvius vede n?rod sv?ch Sk??tk? p?es zraniteln? Escalon, devastuje zemi, zat?mco Theos, rozzu?en d?ky starosti o sv?ho syna, se s?m vyd? pusto?it a nezastav? se, dokud nebude cel? Escalon v plamenech. Se svou silnou atmosf?rou a ucelen?mi postavami je T?HA CTI ohromuj?c? s?gou o ryt???ch a bojovn?c?ch, kr?lech a lordech, o cti a udatnosti, kouzlu, osudu, nestv?r?ch a drac?ch. Je to p??b?h l?sky a zlomen?ch srdc?, zklam?n?, tu?eb a zrady. Je to vrcholn? fantasy, kter? n?s zve do sv?ta, na kter? u? nikdy nezapomeneme, do sv?ta, kter? oslov? ?ten??e obou pohlav? a ka?d?ho v?ku. KR?LOV? A ?AROD?JOV? – kniha ?tvrt? – bude ji? brzy k dost?n?. Pokud jste si mysleli, ?e po skon?en? s?gy ?arod?jova prstenu ji? nen? pro co ??t, pak jste na omylu. Morgan Rice p?ich?z? s p??slibem dal?? vynikaj?c? s?rie, kde n?m umo??uje pono?it se do fantazie o sk??tc?ch a drac?ch, chrabrosti, cti, kur??e, kouzla a v?ry ve vlastn? osud. Morgan se znovu poda?ilo vykreslit siln? postavy, kter? n?s nut? je povzbuzovat na ka?d? str?nce… D?lo najde sv? m?sto v knihovn?ch v?ech p??znivc? dob?e psan? fantasy literatury. Books and Movie Reviews, Roberto Mattos (o knize Vzestup drak?) je ?sp?chem – hned od samotn?ho za??tku.. Je to mimo??dn? fantasy.. a za??n?, jak se o?ek?v?, bojem hlavn?ho hrdiny, kter? hladce vpluje mezi ?ir?? okruh ryt???, drak?, kouzlo a nestv?ry, a tak? do sv?ho osudu.. Najdeme zde v?echny po?itky bujn? fantasy, od voj?k? a bitev, a? k rozporu se sob? sam?mi.. Doporu?en? volba pro ka?d?ho, kdo si um? vychutnat epick? fantasy d?lo, kter? je pln? siln?ch a v?rohodn?ch dosp?vaj?c?ch hrdin?. Midwest Book Review, D. Donovan, eBook Reviewer (o knize Vzestup drak?) P??b?h pln? z?pletek, kter? snadno p?e?tete za v?kend…Dobr? za??tek slibn? s?gy. San Francisco Book Review (o knize Vzestup drak?) T ? H A C T I (S?GA KR?LOV? A ?AROD?JOV? — KNIHA T?ET?) MORGAN RICE Morgan Rice Morgan Rice je autorkou epick? fantasy s?gy ?AROD?J?V PRSTEN, kter? obsahuje 17 knih, podle USA Today je tato s?ga bestsellerem ???lo jedna; podle USA Today jsou bestsellerem ??slo jedna tak? jej? dal?? s?gy, jako jsou: s?rie UP??? ?URN?LY, obsahuj?c? prozat?m 11 knih; s?rie TRILOGIE P?E?IT?, postapokalyptick? thriller, skl?daj?c? se zat?m ze dvou knih; a tak? zbrusu nov? epick? fantasy s?rie KR?LOV? A ?AROD?JOV?. Autor?iny knihy jsou dostupn? v ti?t?n? i audio verzi, a byly p?elo?eny do v?ce ne? 25 jazyk?. PROM?N?N? (prvn? kniha ze s?rie Up???ch ?urn?l?), AR?NA JEDNA - OTROK??I (prvn? kniha z Trilogie p?e?it?), CESTA HRDINY (prvn? kniha ze s?gy ?arod?j?v prsten) a VZESTUP DRAK? (prvn? kniha ze s?rie Kr?lov? a ?arod?jov?), jsou v?echny dostupn? zdarma ke sta?en?! Morgan se r?da zaj?m? o n?zory sv?ch ?ten???, tak?e se pros?m nezdr?hejte nav?t?vit jej? webov? str?nky www.morganricebooks.com (http://www.morganricebooks.com) , kde se m??ete p?idat do seznamu kontakt?, z?skat knihu zdarma, stejn? jako dal?? ak?n? bonusy, st?hnout si zdarma aplikace, m?t p?ehled o posledn?ch novink?ch, p?idat se na autor?in Facebook ?i Twitter, a jednodu?e b?t s Morgan v kontaktu! Ohlasy na tvorbu Morgan Rice “Pokud jste si mysleli, ?e po skon?en? s?gy ?AROD?JOVA PRSTENU ji? nen? pro co ??t, pak jste na omylu. V knize VZESTUP DRAK? Morgan Rice p?ich?z? s p??slibem dal?? vynikaj?c? s?rie, kde n?m umo??uje pono?it se do fantazie o sk??tc?ch a drac?ch, chrabrosti, cti, kur??e, kouzla a v?ry ve vlastn? osud. Morgan se znovu poda?ilo vykreslit siln? postavy, kter? n?s nut? je povzbuzovat na ka?d? str?nce….D?lo najde sv? m?sto v knihovn?ch v?ech p??znivc? dob?e psan? fantasy literatury.” --Books and Movie Reviews Roberto Mattos “ Kniha VZESTUP DRAK? je ?sp?chem – hned od samotn?ho za??tku.... Je to mimo??dn? fantasy...a za??n?, jak se o?ek?v?, bojem hlavn?ho hrdiny, kter? hladce vpluje mezi ?ir?? okruh ryt???, drak?, kouzlo a nestv?ry, a tak? do sv?ho osudu....Najdeme zde v?echny po?itky bujn? fantasy, od voj?k? a bitev, a? k rozporu se sob? sam?mi....Doporu?en? volba pro ka?d?ho, kdo si um? vychutnat epick? fantasy d?lo, kter? je pln? siln?ch a v?rohodn?ch dosp?vaj?c?ch hrdin?.” --Midwest Book Review D. Donovan, eBook Reviewer “D?n? nabit? fantasi?, kter? dozajista pot??? p??znivce p?ede?l?ch rom?n? Morgan Rice, a tak? nad?ence tvorby, jakou je nap??klad CYKLUS D?DICTV? od Christophera Paolini.... P??znivci fikce pro mladistv? budou doslova pohlceni t?mto nejnov?j??m d?lem autorky a budou prahnout po dal?? tvorb?.” --The Wanderer, A Literary Journal (regarding Rise of the Dragons) “?tiv? fantasy, kter? sp??d? mysteri?zn? elementy s intrikami a tvo?? tak jedine?n? p??b?h. Cesta hrdiny je o z?sk?v?n? odvahy a uv?dom?n? si smyslu ?ivota, kter? vede k r?stu, dosp?losti a dokonalosti….Pro v?echny, kdo hledaj? nap?nav? fantasy dobrodru?stv?, hrdiny a ak?n? pojat? sled ud?lost?, kter? ?ene Thora po cest?, na n?? se z mal?ho d?tsk?ho sn?lka postupn? st?v? mlad?m mu?em, jen? neohro?en? ?el? nebezpe??, i kdy? jsou vyhl?dky na p?e?it? b?dn?….A to je pouh? za??tek epick? s?gy pro mlad? ?ten??e.” --Midwest Book Review (D. Donovan, eBook kritik) “?AROD?J?V PRSTEN m? v?echny rysy pot?ebn? pro jasn? ?sp?ch: hlavn? i vedlej?? p??b?h, z?hadn? atmosf?ra, state?n? ryt??i a rozkv?taj?c? vztahy, kter? zaceluj? r?ny na zlomen?ch srdc?ch, a d?le tak? podvod ?i zrada. Slibuje dlouh? hodiny z?bavy a jist? uspokoj? v?echny v?kov? kategorie. D?lo najde sv? m?sto v knihovn?ch u v?ech p??znivc? fantasy literatury.” --Books and Movie Reviews, Roberto Mattos “V t?to akc? nabit? prvn? knize epick? fantasy s?rie ?arod?j?v prsten (kter? m? moment?ln? ji? 14 svazk?), Rice p?edstavuje ?ten???m ?trn?ctilet?ho Thorgrina „Thora“ McLeoda, jeho? sen je st?t se voj?kem St??brn?ch, elitn? jednotky ryt???, kter? slou?? kr?li….Vyprav??sk? styl Morgan Rice je bohat? a p??b?h poutav?.” --Publishers Weekly Knihy od Morgan Rice KR?LOV? A ?AROD?JOV? VZESTUP DRAK? (Kniha ?.1) VZESTUP STATE?N?CH (Kniha ?.2) T?HA CTI (Kniha ?.3) FALE?N? CHRABROST (Kniha ?.4) ?AROD?J?V PRSTEN CESTA HRDINY (Kniha ?.1) POCHOD KR?L? (Kniha ?.2) OSUD DRAK? (Kniha ?.3) POK?IK CTI (Kniha ?.4) SLAVN? P??SAHA (Kniha ?.5) ?TOK CHRABR?CH (Kniha ?.6) OB?AD ME?? (Kniha ?.7) MOC ZBRAN? (Kniha ?.8) NEBE KOUZEL (Kniha ?.9) MO?E ?T?T? (Kniha ?.10) PANOV?N? OCELI (Kniha ?.11) ZEM? OH?? (Kniha ?.12) VL?DA KR?LOVEN (Kniha ?.13) BRATRSK? P??SAHA (Kniha ?.14) SEN SMRTELN?K? (Kniha ?.15) RYT??SK? KL?N? (Kniha ?.16) DAR BITVY (Kniha ?.17) TRILOGIE P?E?IT? AR?NA JEDNA: OTROK??I (Kniha ?.1) AR?NA DV? (Kniha ?.2) UP??? ?URN?LY PROM?N?N? (Kniha ?.1) MILOVAN? (Kniha ?.2) ZRAZEN? (Kniha ?.3) P?EDUR?ENA (Kniha ?.4) ??DAN? (Kniha ?.5) ZASNOUBEN? (Kniha ?.6) ZASL?BEN? (Kniha ?.7) NALEZEN? (Kniha ?.8) VZK???EN? (Kniha ?.9) TOU??C? (Kniha ?.10) PROKLET? (Kniha ?.11) Poslechn?te si s?rii KR?LOV? A ?AROD?JOV? v audio form?tu! P?ejete si z?skat knihy zdarma? P?idejte se do seznamu kontakt? autorky Morgan Rice a zdarma obdr??te 4 knihy, 2 mapy, 1 aplikaci zdarma a dal?? ak?n? bonusy! P?idejte se do seznamu na web str?nk?ch: www.morganricebooks.com (http://www.morganricebooks.com) Copyright © 2015 Morgan Rice V?echna pr?va vyhrazena. S v?jimkou povolen? podle U.S. Copyright Act 1976, ??dn? z ??st? t?to publikace nesm? b?t reprodukov?na, distribuov?na nebo ??dnou formou ?i m?diem vys?l?na nebo ukl?d?na v datab?z?ch ?i ?lo?n?ch syst?mech, bez p?edchoz?ho svolen? autora. Tento ebook je licencov?n v?lu?n? pro Va?e osobn? vyu?it?. Tento ebook nesm? b?t d?le prod?v?n nebo p?ed?v?n jin?m lidem. Pokud chcete knihu sd?let s dal?? osobou, zakupte si, pros?m, dal?? kopie pro ka?d?ho p??jemce. Pokud ?tete tuto knihu, ale nezakoupili jste si ji, nebo nebyla zakoupena pouze pro Va?e pou?it?, vra?te ji pros?m a zakupte si svou vlastn? kopii. D?kujeme, ?e respektujete usilovnou pr?ci, kterou autorka na vznik tohoto titulu vynalo?ila. Obsah t?to knihy je fiktivn?. Jm?na, postavy, organizace, m?sta, ud?losti a konflikty jsou beze zbytku produktem autor?iny p?edstavivosti, nebo je jejich pou?it? fiktivn?. Jak?koliv podobnost se skute?n?mi osobami, a? ji? ?iv?mi nebo zesnul?mi, je ?ist? n?hodn?. Obr?zek na p?ebalu Copyright breakermaximus, pou?it s licenc? Shutterstock.com. “Ztrat?m-li svou ?est, Ztr?t?m sebe sama.” --William Shakespeare Antonius a Kleopatra OBSAH KAPITOLA PRVN? (#u20587509-9483-5434-82dc-bc26d25a9494) KAPITOLA DRUH? (#ua6d624e1-cd96-5ca6-b71e-bfcaf4e0884d) KAPITOLA T?ET? (#u35628e55-afcf-51e4-a607-54b91809dd2a) KAPITOLA ?TVRT? (#u96877e33-eae4-514a-aaa5-8095cd7f0a7c) KAPITOLA P?T? (#u496e2dda-a621-5e88-beed-eebaffde7fd0) KAPITOLA ?EST? (#ueff9530f-feba-5b34-8064-dcfcf8471789) KAPITOLA SEDM? (#u47604163-d02b-5851-8a06-df295c56bc48) KAPITOLA OSM? (#ud8fa6172-d882-5059-8b2a-dd7a3bf3cba0) KAPITOLA DEV?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DES?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA JEDEN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?TRN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA PATN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?ESTN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA SEDMN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA OSMN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DEVATEN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? PRVN? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? DRUH? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? T?ET? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? ?TVRT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? P?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? ?EST? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? SEDM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? OSM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? DEV?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? PRVN? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? DRUH? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? T?ET? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? ?TVRT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? P?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? ?EST? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? SEDM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? OSM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? DEV?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA PRVN? Theos se vrhl st?emhlav do krajiny, byl pln? zlosti, kterou u? nemohl d?le udr?et na uzd?. U? mu bylo jedno, co se stane jeho c?lem – p?inut? cel? lidstvo, cel? Escalon, aby zaplatil za ztr?tu sv?ho vejce. Bude ni?it cel? sv?t, dokud nenajde to, co hled?. Theos se c?til rozpolcen? z ironie cel? z?le?itosti. Utekl ze sv? domoviny, aby ochr?nil sv? vejce, aby sv? d?t? uchr?nil od zloby ostatn?ch drak?, kte?? se c?tili ohro?en? jeho potomkem, v??tbou, ?e se jeho syn stane V?dcem V?ech Drak?. V?ichni si p??li jej zni?it a to by Theos nikdy nedovolil. Za?ehnal v?echny draky, utrp?l v bitv? bolestn? zran?n? a zran?n? let?l tis?ce mil p?es mnoho mo??, a? dolet?l sem, na ostrov lid?, na toto m?sto, kde by ho ostatn? draci nikdy nehledali, v?e kv?li zaji?t?n? bezpe?? pro sv? vejce. A p?esto, kdy? Theos p?ist?l, um?stil sv? vejce do odlehl?ho lesa, stal se tak zraniteln?. Draze za to zaplatil, obdr?el ?erstv? zran?n? od pandesiansk?ch voj?k? a ztratil sv? vejce z dohledu, jak v rychlosti prchal, jeho ?ivot byl zachr?n?n jen t?m jedn?m ?lov?kem, Kyrou. V tu zmatenou noc, ve sn?hov? v?nici a zu??c? vich?ici by nikdy nebyl schopen sv? vejce, kter? bylo poh?ben? ve sn?hu, znovu naj?t i p?esto, ?e krou?il a znovu a znovu se vracel. Byla to chyba, za kterou se nen?vid?l, chyba, za kterou vinil lidskou rasu a kv?li kter? by nikdy, nikdy neodpustil. Theos se vrhal st?emhlav je?t? rychleji, do?iroka otev?el svou ?elist, zu?iv? ?val k?ikem, kter? t??sl samotn?mi stromy a plival proud plamene tak hork?ho, ?e se ho i on s?m lekal. Byl to ohromn? proud, dost siln? na to, aby vyhladil cel? m?sto, a pr?el dol? na jeho nahodil? c?l: malou vesnici, kter? m?la tu sm?lu, ?e mu le?ela v cest?. N?kolik stovek lid?, kte?? byli tam dole rozm?st?ni po farm?ch a vinohradech, nem?li ani pon?t? o smrti, kter? se na n? chystala. Pohl??eli vzh?ru, jejich tv??e zmrazen? hr?zou, jak se plameny bl??ily – ale u? bylo p??li? pozd?. K?i?eli a ut?kali o ?ivot, ale mra?na plamen? je dohnala. Plameny nikoho neu?et?ily – mu?e, ?eny, d?ti, farm??e, bojovn?ky, v?echny, kdo b??eli a v?echny, kdo st?li jako zmrazen?. Theos zam?val sv?mi ohromn?mi k??dly a v?echny je zap?lil, zap?lil jejich domy, jejich zbran?, zv??ata, majetek. V?ichni do jednoho zaplat?. Kdy? se Theos kone?n? zase vznesl, nic nezbylo. Tam, kde kdysi st?la vesnice, byl nyn? rozs?hl? po??r, plameny, po kter?ch brzy z?stane jen popel. To je p??hodn?, pomyslel si Theos: lid? vze?li z prachu a prachem se op?t stanou. Theos nezpomalil. Pokra?oval v letu, let?l n?zko nad zem?, bur?cel, jak sekal stromy, ch?apal v?tve jedn?m tahem, trhal list? na kousky. Let?l pod?l vrcholk? strom?, budoval si pod sebou cestu, st?le plival plameny. Jak let?l, zanech?val za sebou ohromnou ohnivou stopu, zjizvenou zemi, cestu ohn? pro Escalon, aby na n?j v?dy vzpom?nal. Zap?lil ohromn? pruhy Trnov?ho lesa, v?d?l, ?e nedoroste nejd??ve, ne? za tis?c let, v?d?l, ?e na t?to zemi zanech? strup, a jak na to myslel, uspokojovalo ho to. Dokonce jak plival ohe?, uv?domil si, ?e jeho plameny mohou naj?t a sp?lit jeho vlastn? vejce. A p?esto byl p?emo?en? zu?ivost? a frustrac? a nemohl to zastavit. Jak let?l, krajina se pod n?m postupn? m?nila. Lesy a pole nahradily kamenn? budovy a Theos se pod?val dol? a vid?l, ?e let? nad rozprost?raj?c? se pos?dkou, plnou tis?c? voj?k? v modr?m a ?lut?m brn?n?. Pandesian?. Voj?ci si prohl??eli nebe v panice a ?divu, jejich brn?n? se lesklo. Ti chyt?? utekli; ti state?n? tam st?li a jak se bl??il, h?zeli po n?m kop? a o?t?py. Theos plivl a sp?lil v?echny jejich zbran? je?t? ve vzduchu, ty pak padly zp?t na zem v kup?ch popela. Jeho plameny padaly d?le dol?, a? dopadly na nyn? prchaj?c? voj?ky a sp?lily je za?iva, uv?zn?n? v jejich z??iv?ch kovov?ch oblec?ch. Theos v?d?l, ?e brzy budou v?echny tyto kovov? obleky jen reznouc? slupky na zemi, suven?r jeho n?v?t?vy. Nezastavil se, dokud nesp?lil posledn?ho voj?ka a nezanechal z pos?dky nic ne? gigantick? plamenn? kotel. Theos let?l d?l, let?l na sever, nemohl se zastavit. Krajina se znovu a znovu zm?nila a dokonce se nezastavil, ani kdy? uvid?l n?co zvl??tn?ho: tam daleko dole se objevilo ohromn? stvo?en?, obr, kter? vylezl z tunelu pod zem?. Bylo to stvo?en?, jak? Theos p?edt?m nikdy nevid?l, pln? s?ly. A p?esto Theos nepoc?til strach; naopak, poc?til zlost. Zlost, proto?e se mu postavilo do cesty. Bestie se pod?vala vzh?ru a jeho groteskn? tv?? se svra?tila strachem, jak se Theos vrhl dol?. Tak? se oto?ila a utekla zp?t do sv? d?ry – ale Theos jej nenech? odej?t tak snadno. Kdy? nem??e naj?t sv? d?t?, pak je v?echny zni??, lidi i bestie. A zastav? se jen, a? z Escalonu nic nezbude. KAPITOLA DRUH? Vesuvius st?l v tunelu a d?val se vzh?ru na paprsky slune?n?ho sv?tla, kter? na n?j dol? padaly, sv?tla Escalonu, a vychutn?val si nejslad?? pocit ve sv?m ?ivot?. Ta d?ra vysoko nad n?m, ty paprsky, kter? na n?j dol? z???, p?edstavovaly v?t?zstv? v?t??, ne? o jak?m kdy snil, dokon?en? tunelu, kter? si cel? ?ivot p?edstavoval. Ostatn? ??kali, ?e ho nem??e postavit, a Vesuvius v?d?l, ?e dos?hl toho, ?eho jeho otec a jeho otec p?ed n?m nemohli, vytvo?il cestu pro cel? n?rod Mardy, aby vpadl do Escalonu. Prach se st?le to?il ve sv?tle, ve vzduchu bylo st?le plno suti, jak obr prorazil d?ru ve strop?, a Vesuvius skrze ni pohl??el a v?d?l, ?e ta d?ra vysoko nad n?m p?edstavuje jeho c?l. Jeho cel? n?rod mu bude v pat?ch; brzy bude cel? Escalon jeho. Do?iroka se usm?val, u? si p?edstavoval to zn?sil?ov?n? a t?r?n? a destrukci, kter? na n?j ?ek?. Bude to krvela?n? festival. Vytvo?? n?rod otrok? a n?rod Mardy bude dvakr?t takov? – a stejn? tak teritorium. “N?RODE MARDY, KUP?EDU!” vyk?ikl. Za n?m se za?al oz?vat velk? ?ev, jak se stovky sk??tk? nacpaly do tunelu a pozvedly sv? halapartny a vyrazily s n?m. Vedl je, za?to?il vzh?ru tunelem, klouzalo mu to a podklouz?valo na v bl?t? a kamen?, jak si razil svou cestu sm?rem k otvoru, vst??c dob?v?n?. S Escalonem na dohled se t??sl vzru?en?m, jak se pod n?m zem? t??sla, ot?esy od obra, kter? nad n?m pi?t?l, ta bestie byla tak? zjevn? nad?en?, ?e je osvobozen?. Vesuvius si p?edstavoval tu ?kodu, kterou tam naho?e obr provede, bude tam voln? ??dit a terorizovat krajinu – a je?t? v?ce se usm?l. Tak? si u?ije z?bavu a a? Vesuvia omrz?, tak ho zabije. Ale prozat?m bude hodnotn?m p??nosem v jeho hr?zn?m ??d?n?. Vesuvius se pod?val vzh?ru a zmaten? zamrkal, kdy? vid?l, jak nebe nad n?m najednou potemn?lo a poc?til ohromnou vlnu horka. Byl zmaten?, kdy? uvid?l, jak se bl??? st?na z plamen? a najednou pokr?v? krajinu. Nemohl porozum?t tomu, co se d?je, kdy? se na n?j snesla p???ern? vlna horka a se?ehla mu obli?ej, pot? n?sledoval ?ev obra – a pot? hr?zn? bolestn? v?k?ik. Obr zadupal, bylo jasn?, ?e ho n?co zranilo, a Vesuvius vzhl?dl pln? hr?zy, proto?e se z nevysv?tliteln?ch d?vod? oto?il zp?t. Jeho obli?ej byl nap?l sp?len? a hnal se zp?t do tunelu pod zem – a p??mo na n?j. Vesuvius hled?l, ale nemohl porozum?t t? no?n? m??e, kter? se p?ed n?m vyjevila. Pro? by se obr oto?il zp?t? Odkud poch?zelo to horko? Co mu sp?lilo obli?ej? Vesuvius potom usly?el zam?v?n? k??del a v?k?ik mnohem hr?zn?j??, ne? ten obr?v – a v?d?l. Zat??sl se, kdy? si uv?domil, ?e tam naho?e p?el?tlo n?co mnohem hr?zn?j??ho, ne? obr. Bylo to n?co, o ?em si Vesuvius nemyslel, ?e ve sv?m ?ivot? kdy potk?: drak. Vesuvius tam st?l, zmrazen? strachem poprv? ve sv?m ?ivot?, cel? jeho arm?da sk??tk? zmrazen? za n?m – v?ichni najednou uv?zn?ni. To nep?edstaviteln? se pr?v? ud?lo: obr vyd??en? ut?kal p?ed n???m je?t? v?t??m, ne? byl on s?m. Sp?len?, vyd??en?, v panice, obr se p?i sestupu rozm?chl sv?mi ohromn?mi p?stmi, pra?til sv?mi d?siv?mi dr?py a Vesuvius s hr?zou pozoroval, jak byli sk??tci kolem n?j rozpl?cnuti. A? u? bylo v jeho cest? cokoli, bylo to rozma?k?no jeho nohama, rozp?leno jeho dr?py a rozdrceno jeho p?stmi. A potom, je?t? p?edt?m, ne? mohl uhnout z cesty, poc?til Vesuvius, jak mu praskaj? jeho vlastn? ?ebra, kdy? ho obr nabral a vyhodil ho do vzduchu. Poc?til, jak let? vzduchem, to?? se, cel? sv?t se mu motal – a pak se jeho hlava rozt???tila o sk?lu, t?lem mu projela p???ern? bolest, jak narazil na kamennou ze?. Jak padal k zemi, ztr?cel v?dom?, a posledn? v?c, kterou vid?l, byl obr, kter? v?echno ni?il, ni?il v?echny jeho pl?ny, v?e pro co pracoval, a uv?domil si, ?e zde hluboko pod zem? zem?e, ani ne stopu vzd?len? od snu, na kter? u? m?lem dos?hl. KAPITOLA T?ET? Duncan poc?til, jak se kolem n?j prohnal v?tr, zat?mco p?i z?padu slunce sj??d?l dol? po provaze z majest?tn?ch vrcholk? Kosu, dr?el se jako o ?ivot, zat?mco sj??d?l rychleji, ne? si v?bec dok?zal p?edstavit, ?e je mo?n?. V?ude kolem n?j mu?i tak? sj??d?li – Anvin a Arthfael, Seavig, Kavos, Bramthos a tis?ce ostatn?ch, Duncanovi, Seavigovi a Kavosovi mu?i, kte?? se dali dohromady jako jedna arm?da, v?ichni sla?ovali v ?ad?ch po ledu, disciplinovan? arm?da, jeden druh?ho p?eskakovali, v?ichni se zoufale sna?ili dostat se a? dol?, je?t? ne? si jich n?kdo v?imne. Jak se Duncanovy nohy dotkly ledu, okam?it? se zase odtla?il, odrazil se dol?, ruce si nerozedral na kousky jen d?ky tlust?m rukavic?m, kter? mu dal Kavos. Duncan se podivoval nad t?m, jak rychle se jeho arm?da pohybuje, v?ichni byli t?m?? na pokraji voln?ho p?du z ?tesu. Kdy? byl na vrcholu Kosu, nem?l pon?t? o tom, jak Kavos pl?noval dostat arm?du o takov?to velikosti dol? tak rychle bez ztr?ty mu??; neuv?domil si, ?e m? tak komplikovan? soubor provaz? a ?pi??k?, kter? jim dopomohou dostat se dol? tak hladce. Tito mu?i byli pro led stvo?eni a pro n? byl tento bleskurychl? sestup jako bezstarostn? v?let. Kone?n? pochopil, co t?m bylo my?leno, kdy? ?ekli, ?e mu?i Kosu zde ve v??k?ch nejsou uv?zn?ni – ale naopak ?e pandesian? jsou t?mi, kte?? jsou uv?zn?ni tam dole. Kavos se najednou zarazil, ob?ma nohama p?ist?l na ?irok? a rozlehl? plo?in?, kter? vykukovala z hory, a Duncan se zastavil vedle n?j, stejn? jako v?ichni mu?i, kte?? na okam?ik zabrzdili v p?li pr??el? hory. Kavos p?e?el na okraj a Duncan se k n?mu p?idal, nahnul se a vid?l daleko pod sebou pohupuj?c? se provazy; skrz n?, hluboko skrze mlhu a posledn? paprsky slunce, vid?l Duncan ve spodn? ??sti hory rozvaluj?c? se pandesianskou pos?dku, kter? se hem?? tis?cem voj?k?. Duncan pohl?dl na Kavose a Kavos s nad?en?m v o??ch na n?j. Bylo to nad?en?, kter? Duncan rozpoznal, takov?, kter? ve sv?m ?ivot? vid?l n?kolikr?t: ext?ze prav?ho bojovn?ka, kter? se chyst? j?t do v?lky. Pro to Kavos ?il. Duncan to s?m tak? c?til, to musel p?iznat, to brn?n? v jeho ?il?ch, to sev?en? ?aludku. Pohled na ty Pandesiany v n?m vzbudilo nad?en? pro bitvu stejn? jako v ostatn?ch mu??ch. “Mohl jsi slanit kdekoli,” ?ekl Duncan a prohl??el si krajinu pod sebou. “V?t?ina je pr?zdn?. Mohli jsme se vyhnout konfrontace a posunout se do hlavn?ho m?sta. A p?esto sis vybral m?sto, kde jsou pandesian? nejsiln?j??.” Kavos se ze?iroka usm?l. “Ano, to jsem ud?lal,” odpov?d?l. “Mu?i Kavosu se konfrontaci nevyh?baj? – my ji vyhled?v?me.” Zazubil se je?t? v?ce ze?iroka. “A krom? toho,” dodal, “brzk? bitva n?s zah?eje p?ed pochodem do hlavn?ho m?sta. A j? chci, aby si to tito Pandesian? p???t? dob?e rozmysleli, ne? se rozhodnou obsadit spodn? ??st na?? hory.” Kavos se oto?il a pok?val na sv?ho v?dce, Bramthose a Bramthos shrom??dil sv? mu?e a p?idal se ke Kavosovi, zat?mco se v?ichni vrhli k masivn?mu ledov?mu kameni, kter? byl usazen? na okraji ?tesu. V?ichni se do n?j rameny op?eli jako jeden mu?. Kdy? si Duncan uv?domil, co d?laj?, pok?val na Anvina a Arthfaela, kte?? tak? shrom??dili sv? mu?e. Seavig a jeho mu?i se k nim p?idali a jako jeden mu? v?ichni zatla?ili. Duncan zaryl sv? chodidla do ledu a tla?il, nap?nal se pod tou t?hou, klouzalo mu to a tla?il v?? svou silou. V?ichni za?p?li a masivn? balvan se pomalu za?al valit. “D?rek na uv?tanou?” zeptal se Duncan, usm?val se a bru?el po boku Kavose. Kavos se na n?j za?klebil. “Jen takov? mali?kost, abychom ohl?sili sv?j p??chod.” Za okam?ik Duncan poc?til velkou ?levu, usly?el zaprask?n? ledu a nahnul se a sledoval s ??asem, jak se balvan p?evalil p?es okraj plo?iny. Ud?lal rychle krok zp?t, stejn? jako ostatn?, a pozoroval, jak se balvan vrhl plnou rychlost? dol?, kut?l? se, odr??? se od ledov? st?ny a nab?r? rychlost. Masivn? balvan, kter? m?l nejm?n? t?icet stop v pr?m?ru, padal p??mo dol?, hnal se jako and?l smrti, p??mo na pandesiansk? opevn?n? pod n?m. Duncan se p?ipravil na explozi, kter? bude n?sledovat, v?ichni ti voj?ci dole byli bezd??n?m, ?ekaj?c?m c?lem. Balvan zas?hl prost?edek kamenn? pos?dky a n?raz byl siln?j??, ne? Duncan kdy ve sv?m ?ivot? za?il. Bylo to jako by Escalon zas?hla kometa, r?na, kter? se ozvala tak hlasit?, ?e si musel zakr?t u?i, zem? se pod n?m zat??sla, a? zavr?voral. Zvedla se ohromn? oblaka kamene a ledu, tucet stop vysoko a dokonce i tady naho?e byly sly?et hr?zn? v?k?iky a n??ek mu??. Polovina kamenn? pos?dky byla p?i n?razu zni?ena a balvan se kut?lel d?l, drtil mu?e, budovy rovnal se zem? a zanech?val za sebou stopu destrukce a chaosu. “MU?I Z KOSU!” zak?i?el Kavos. “Kdo se odv??il p?ibl??it se k ho?e?” Najednou zazn?l ohromn? k?ik, kdy? se tis?covka jeho bojovn?k? najednou vydala kup?edu a p?esko?ila p?es okraj ?tesu, n?sledovali Kavose, v?ichni uchopili provazy a sla?ovali tak rychle, a? z hory t?m?? voln? padali. Duncan je n?sledoval a jeho mu?i za n?m, v?ichni tak? sko?ili, uchopili provazy a klesali tak rychle, a? skoro nemohli d?chat; byl si jist?, ?e si p?i dopadu zlom? vaz. Za p?r okam?ik? tvrd? p?ist?l na dn?, stovky stop hluboko, sestoupil do ohromn?ch oblak ledu a prachu, z val?c?ho se balvanu se st?le oz?valo dun?n?. V?ichni mu?i se oto?ili a st?li ?elem k pos?dce a v?ichni vyk?ikli mocn?m bitevn?m v?k?ikem, zat?mco tasili sv? me?e a za?to?ili, st?emhlav sp?chali do chaosu pandesiansk?ho t?bora. Pandesian?t? voj?ci, kte?? byli st?le ?okov?ni z exploze, se oto?ili s ?okem ve tv??i a hled?li na ?to??c? arm?du; bylo jasn?, ?e toto ne?ekali. Ot?esen?, nep?ipraven?, n?kolik jejich v?dc? bylo po smrti, rozdrceno balvanem, zd?lo se, ?e jsou p??li? dezorientov?ni, aby byli v?bec schopni p?em??let. Jak se Duncan a Kavos a jejich mu?i na n? vrhli, n?kte?? se oto?ili a za?ali ut?kat. Jin? s?hli po sv?m me?i – ale Duncan a jeho mu?i se na n? snesli jako saran?ata a probodli je je?t? p?edt?m, ne? m?li v?bec ?anci tasit. Duncan a jeho mu?i sp?chali t?borem, nev?hali, v?d?li, ?e ?as je d?le?it? a v?ude kolem sebe sr??eli vzpamatov?vaj?c? se voj?ky, sp?chali po stop? destrukce, kterou po sob? balvan zanechal. Duncan sekal v?emi sm?ry, bodl jednoho voj?ka do hrudi, jin?ho ude?il rukojet? me?e do tv??e, jednoho, kter? na n?j za?to?il, kopl, skr?il se a ramenem se op?el do jin?ho mu?e, zat?mco se ten mu? nap??hl sekyrou nad jeho hlavou. Duncan se nezastavil, skolil v?echny, kdo mu zk???ili cestu, zt??ka d?chal, v?d?l, ?e jsou st?le v p?esile a ?e mus? zab?t co nejv?ce mu??, co nejrychleji to jde. Vedle n?j se k n?mu p?idali Anvin, Arthfael a jeho mu?i, v?ichni dohl??eli na bezpe?? ostatn?ch, v?ichni se vy??tili kup?edu a sekali a br?nili se pos?dce v ka?d?m sm?ru za zvuku ?in?en?. Vta?en? do plnohodnotn? bitvy, Duncan v?d?l, ?e by bylo chyt?ej?? ?et?it energii sv?ch mu??, vyhnout se t?to konfrontaci a j?t sm?rem k Androsu. Ale tak? v?d?l, ?e ?est si ??d?, aby mu?i z Kosu v t?to bitv? bojovali a ch?pal, jak se c?t?; to nejchyt?ej?? ?e?en? nebylo v?dy t?m, co zah?be mu?sk?mi srdci. Pohybovali se t?borem rychle a disciplinovan?, Pandesian? byli tak zmaten?, ?e byli jen tak tak schopni se organizovan? br?nit. V?dy, kdy? se objevil v?dce nebo se utvo?ila rota, Duncan a jeho mu?i je rozsekali. Duncan se se sv?mi mu?i hnal t?borem jako bou?e a neub?hla ani hodina, kdy? tam Duncan kone?n? st?l, na konci opevn?n?, ot??el se na v?echny strany a uv?domil si, cel? pot??sn?n? krv?, ?e u? nezbyl nikdo, koho by mohl zab?t. St?l tam, zt??ka d?chal, padal soumrak, nad horami se tvo?ila mlha, v?e bylo podivn? tich?. Opevn?n? bylo jejich. Kdy? si to mu?i uv?domili, spont?nn? vyk?ikli v?t?zn?m pok?ikem a Duncan tam st?l, Anvin, Arthfael, Seavig, Kavos a Bramthos p?i?li a postavili se po jeho boku, ot?rali si krev ze sv?ch me??, brn?n? a sna?ili se to vst?ebat. V?iml si zran?n? na Kavosov? pa?i, ze kter?ho tekla krev. “Jsi zran?n?,” uk?zal na Kavose, kter? si toho, jak se zd?lo, ani nev?iml. Kavos se na zran?n? pod?val a pokr?il rameny. Potom se usm?l. “Znam?nko kr?sy,” odpov?d?l. Duncan si prohl?dl bitevn? pole, bylo tam tolik mrtv?ch mu??, vet?inou Pandesian?, a n?kolik jeho vlastn?ch mu??. Potom pohl?dl vzh?ru a vid?l ledov? vrcholky Kosu, jak se nad nimi ty?? a miz? v oblac?ch, a byl u?asl? nad t?m, jak vysoko vy?plhali a jak rychle sestoupili dol?. Byl to bleskurychl? ?tok – jako by smrt pr?ela z nebe – a vy?lo to. Pandesiansk? pos?dka, kter? se zd?la p?ed n?kolika hodinami nedobytn?, pat?ila nyn? jim, nic ne? se zem? srovnan? ruina, v?ichni jej? mu?i le?eli v kalu??ch krve, mrtv? pod ?er?m nebem. Bylo to neskute?n?. Bojovn?ci z Kosu nikoho neu?et?ili, nem?li slitov?n? a byli nezadr?itelnou silou. Duncan v??i nim nyn? choval novou ?ctu. Budou to kl??ov? partne?i p?i osvobozov?n? Escalonu. Kavos tak? zt??ka d?chal a prohl??el si t?la. “Tak to je ten prav? pl?n, jak odej?t,” ?ekl. Duncan vid?l, jak se zub?, zat?mco si prohl??el t?la nep??tel, d?val se na sv? mu?e, jak mrtv? zbavuj? jejich zbran?. Duncan pok?val. “To byl opravdu dobr? odchod,” odpov?d?l. Duncan se oto?il, pod?val se na z?pad za opevn?n?, do zapadaj?c?ho se slunce, a v?imnul si pohybu. Zamhou?il o?i a vid?l n?co, co jeho srdce naplnilo blahem, pohled, kter? vlastn? o?ek?val, ?e uvid?. Tam na horizontu st?l jeho bitevn? k??, st?l py?ne p?ed st?dem a za n?m byly stovky bitevn?ch kon?. Jako v?dy vyc?til, kde Duncan bude a loaj?ln? tam na n?j ?ekal. Duncanovo srdce posko?ilo, v?d?l, ?e jeho star? p??tel p?eveze jeho arm?du p?es zbytek ?seku a? do hlavn?ho m?sta. Duncan zap?skal a jeho k?? se oto?il a rozb?hl se k n?mu. Ostatn? kon? ho n?sledovali a za soumraku se rozprost?elo velk? dun?n?, jak st?do klusalo p?es zasn??enou pl?? a m??ilo p??mo k nim. Kavos vedle n?j obdivuhodn? pok?val. “Kon?,” poznamenal Kavos a sledoval, jak se bl???. “J? osobn? bych do Androsu ?el p??ky.” Duncan se zazubil. “T?m jsem si jist?, m?j p??teli.” Jak se jeho k?? p?ibli?oval, vykro?il Ducan vp?ed a pohladil po h??v? sv?ho star?ho p??tele. Vysko?il na n?j a stejn? tak jeho mu?i, tis?ce mu??, arm?da na ko?sk?ch h?betech. Sed?li tam v pln? zbroji, hled?li do ?erosvitu, p?ed nimi nic ne? zasn??en? pl?n?, kter? vedou do hlavn?ho m?sta. Duncan poc?til n?val vzru?en?, kone?n? u? byli u konce. C?til to, ve vzduchu c?til samotn? v?t?zstv?. Kavos je dostal z hory dol?; nyn? to bylo na n?m. Duncan pozvedl sv?j me?, c?til na sob? o?i v?ech mu??, cel? arm?dy. “MU?I!” vyk?ikl. “Na Andros!” V?ichni vydali mocn? bitevn? pok?ik a vyrazili s n?m do noci, p?es zasn??en? pl?n?, v?ichni p?ipraveni se zastavit a? v hlavn?m m?st? a v?st nejv?t?? v?lku sv?ho ?ivota. KAPITOLA ?TVRT? Kyra vzhl?dla sm?rem k rozb?esku slunce a uvid?la nad sebou st?t postavu, siluetu proti slunci, mu?e, o kter?m si byla jist?, ?e je jej? str?c. Nev???cn? zamrkala, zat?mco j? vstoupil do v?hledu. Zde kone?n? stoj? mu?, kv?li kter?mu procestovala cel? Escalon, aby se s n?m setkala, mu?, kter? j? prozrad? jej? ?d?l, mu?, kter? ji bude tr?novat. Zde je bratr jej? matky, jedin? poj?tko k jej? matce, kterou nikdy nepoznala. Srdce se j? v o?ek?v?n? rozbu?ilo a jak ud?lal krok dop?edu a vystoupil ze sv?tla, kone?n? spat?ila jeho obli?ej. Kyra byla p?ekvapen?: k jej?mu p?ekvapen? vypadal jako ona. Nikdy nepotkala nikoho, kdo vypadal jako ona – dokonce ani jej? otec, i kdy? si to moc p??la. V?dycky se v tomto sv?t? c?tila jako cizinec, od??znut? od sv?ho rodinn?ho p?vodu – ale nyn?, kdy? uvid?la obli?ej tohoto mu?e, jeho vysok?, vytesan? l?cn? kosti, z??iv? ?ed? o?i, mu?e, kter? st?l zp??ma a s p?chou, se ?irok?mi rameny, svalnat?ho, oble?en?ho v z??iv? zlat? ?elezn? ko?ili, se sv?tle hn?d?mi vlasy, kter? mu dosahovaly k brad?, neholen?ho, asi ?ty?ic?tn?ka, si uv?domila, ?e je jin?. A to j? d?lalo tak? jinou. Poprv? ve sv?m ?ivot? to skute?n? poc?tila. Poprv? se c?tila s n?k?m spojen?, s mocn?m rodokmenem, s n???m v?t??m, ne? byla ona sama. C?tila, ?e v tomto sv?t? n?kam pat??. Bylo jasn?, ?e tento mu? je jin?. Bylo jasn?, ?e je bojovn?k, hrd? a u?lechtil?, a p?esto nem?l u sebe ??dn? me?, ??dn? ?t?t, ??dn? zbran?. K jej?mu p?ekvapen? a nad?en? m?l jednu jedinou v?c: zlatou h?l. H?l. Byl jako ona. “Kyro,” ?ekl. Jeho hlas v n? zadun?l, zn?m? hlas, podobn? tomu jej?mu. Sly?et ho mluvit znamenalo nejen c?tit k n?mu propojen?, ale co bylo je?t? v?ce vzru?uj?c?, c?tit propojen? ke sv? matce. Zde stoj? bratr jej? matky. Zde je mu?, kter? znal jej? matku. Kone?n? se dostane k pravd? – u? v ?ivot? nebude m?t ??dn? tajemstv?. U? brzy bude v?d?t v?e o ?en?, kterou v?dy tou?ila poznat. Nat?hl ruku a ona se nap??hla a vzala ho za ni, stoupla si, nohy m?la ztuhl? z toho, jak celou noc sed?la p?ed v???. Byla to siln? ruka, svalnat?, a p?esto p?ekvapiv? jemn?, pomohl j? na nohy. Leo a Andor k n?mu p?istoupili a Kyra byla p?ekvapen?, ?e nevr?eli jako obvykle. M?sto toho p?i?li bl?? a ol?zli mu?ovu ruku jako by ho v?dy znali. Pot?, ke Ky?in? p?ekvapen?, se Leo a Andor dali do pozoru, jako by jim to mu? ti?e p?ik?zal. Kyra nikdy nic takov?ho nevid?la. Jakou moc m? tento mu?? Kyra se ani nemusela zeptat, jestli je jej? str?c – c?tila to ka?d?m kouskem sv?ho t?la. Byl siln?, hrd?, v?e, co doufala, ?e bude. Bylo v n?m je?t? n?co jin?ho, n?co, co nemohla ?pln? uchopit. Byla to mystick? energie, kter? z n?j z??ila, aura klidu a z?rove? s?ly. “Str??ku,” ?ekla. L?bilo se j?, jak to slovo zn?lo. “M??e? mi ??kat Kolvo,” odpov?d?l. Kolva. N?jak j? to zn?lo jako jm?no, kter? u? sly?ela. “P?e?la jsem Escalon, abych se s tebou setkala,” ?ekla nerv?zn?, nev?d?la, co jin?ho ??ci. Rann? ticho jej? slova spolklo, hol? pl?n? byly pln? hluku ze vzd?len?ho oce?nu. “M?j otec m? poslal.” Usm?l se na ni. Byl to v?el? ?sm?v, vr?sky v jeho obli?eji se svra?tily, jako by ?il u? tis?c let. “To nebyl tv?j otec, kdo t? poslal,” odpov?d?l. “Ale n?co mnohem v?znamn?j??ho.” Najednou se k n? bez varov?n? oto?il z?dy a za?al kr??et pry? od v??e za pomoci sv? hole. Kyra sledovala, jak jde, byla u?asl?, nerozum?la; urazila ho n???m? Sp?chala, aby ho dohonila, Leo a Andor byli po jej?m boku. “V??,” ?ekla zmaten?. “Nep?jdeme dovnit??” Usm?l se. “Snad n?kdy jindy,” odpov?d?l. “Ale j? jsem myslela, ?e mus?m doj?t k v??i.” “Ano, musela,” odpov?d?l. “Ale ne do n? vstoupit.” M?la probl?m tomu porozum?t, on kr??el rychle, ve?el do lesa a ona za n?m sp?chala, aby ho dohonila. Jeho h?l cvakala o zem a list?, stejn? jako ta jej?. “Tak kde budeme tr?novat?” ptala se. “Bude? tr?novat, kde tr?nuj? v?ichni velc? bojovn?ci,” odpov?d?l. Pod?val se vp?ed. “V les?ch za v???.” Vstoupil do lesa, pohyboval se tak rychle, ?e Kyra musela t?m?? ut?kat, aby s n?m udr?ela tempo, i kdy? se zd?lo, ?e kr??? pomalu. Tajemstv? kolem n?j se prohlubovalo, zat?mco se j? hlavou proh?n?ly tis?ce my?lenek. “Je moje matka na?ivu?” zeptala se ve sp?chu, nebyla schopn? udr?et svou zv?davost na uzd?. “Je tady? Potkal ses s n??” Mu? se sotva usm?l a zakroutil hlavou, zat?mco pokra?oval v ch?zi. “Tolik ot?zek,” odpov?d?l. Kr??el dlouho, les byl pln? zvuk? prapodivn?ch stvo?en?, a potom kone?n? dodal, “Zjist??, ?e ot?zky tu nemaj? moc v?znam. A odpov?di je?t? m?n?. Mus?? se nau?it naj?t si sv? vlastn? odpov?di. Zdroj pro sv? odpov?di. A co v?c – p?vod sv?ch ot?zek.” Kyra byla zmaten?, zat?mco kr??eli lesem, stromy byly z??iv? zelen?, jakoby v?ude kolem n? v tomto mystick?m m?st? z??ily. Brzy ztratila v?? z dohledu a nar??ej?c? vlny byly nyn? ti???. M?la co d?lat, aby udr?ela tempo, proto?e se cesta kroutila sem a tam. Ho?ela ot?zkami a kone?n? u? nemohla d?l ml?et. “Kam m? vede??” zeptala se. “Na m?sto, kde m? bude? tr?novat?” Mu? pokra?oval v ch?zi, p?es tekouc? potok, zat??el a zah?bal mezi prastar?mi stromy, jejich k?ra z??ila sv?tiv? zelenou barvou a ona mu byla v pat?ch. “J? t? nebudu tr?novat,” ?ekl. “Tv?j str?c t? bude tr?novat.” Kyra byla zmaten?. “M?j str?c?” zeptala se. “J? myslela, ?e ty jsi m?j str?c.” “Jsem,” odpov?d?l. “A m?? je?t? jednoho.” “Je?t? jednoho?” zeptala se. Kone?n? vy?el na lesn? m?tinu, zastavil se na jej?m okraji a ona se ud?chan? zastavila vedle n?j. Pod?vala se p?ed sebe a byla p?ekvapen? z toho, co vid?la. Na opa?n? stran? m?tiny sed?l obrovsk? strom, nejv?t??, jak? kdy vid?la, prastar?, jeho v?tve dosahovaly do v?ech stran, t?pytily se na n?m fialov? listy, jeho kmen byl t?icet stop ?irok?. V?tve se kroutily a jedna druhou p?ek?i?ovaly, vytv??ely mal? dome?ek asi deset stop nad zem?, vypadal jako by tam byl odjak?iva. Zpoza v?tv? prosv?talo slab? sv?tlo a Kyra se pod?vala vzh?ru a vid?la, jak na okraji v?tvov? sed? postava, vypadaj?c?, jako by tam meditovala a d?vala se na n? dol?. “To je tak? tv?j str?c,” ?ekl Kolva. Ky?e v hrudi zabu?ilo srdce, ni?emu z toho nerozum?la. Pod?vala se nahoru na toho mu?e, kter? m?l b?t jej?m str?cem a p?em??lela, jestli si z n? d?laj? legraci. Jej? druh? str?c se zd?l b?t sp??e chlapcem, asi desetilet?m. Sed?l perfektn? zp??ma, jako by meditoval, d?val se p??mo p?ed sebe, ani si na ni vlastn? ned?val, jeho o?i byly z??iv? modr?. Jeho chlapeck? tv?? byla pln? vr?sek, jako by byl tis?c let star?, jeho k??e tmav? hn?d?, pln? sta?eck?ch flek?. Nemohl b?t v?c ne? ?ty?i stopy vysok?. Byl jako chlapec, kter? trp? nemoc? p?ed?asn?ho st?rnut?. Nev?d?la, co si o tom m? pomyslet. “Kyro,” ?ekl, “seznam se s Alvou.” KAPITOLA P?T? Merk vstoupil do ursk? v??e, pro?el vysok?mi, zlat?mi vraty, o kter?ch si nikdy nemyslel, ?e jimi projde, sv?tlo uvnit? z??ilo tak jasn?, ?e ho m?lem oslepilo. Pozvedl ruku a zakryl si o?i a v ten okam?ik ?asl nad t?m, co uvid?l. Naproti n?mu st?l skute?n? Hl?da?, jeho ?lut? o?i probod?valy, jak hled?l na Merka, stejn? o?i, kter? Merka pron?sledovaly za z?klopkou vrat. M?l na sob? ?lut? spl?vav? roucho, jeho ruce a nohy byly zakryt? a kousek k??e, kter? byl vid?t, byl bled?. Byl p?ekvapiv? mal?, jeho ?elist podlouhl?, jeho tv??e zapadl? a jak hled?l, c?til se Merk nep??jemn?. Z kr?tk? zlat? hole, kterou p?ed sebou dr?el, z??ilo sv?tlo. Hl?da? si ho v tichosti prohl??el a Merk za sebou poc?til pr?van, jak se vrata n?hle s bouchnut?m zav?ela a uv?znila ho ve v??i. Dut? zvuk se ozval ode zd? a on sebou necht?n? ucukl. Uv?domil si jak je nerv?zn? z n?kolika probd?l?ch noc?, z noc?, kdy ho tr?pily no?n? m?ry, z posedlosti dostat se dovnit?. Nyn? st?l uvnit? a poc?til zvl??tn? pocit soun?le?itosti, jako by kone?n? vstoupil do sv?ho nov?ho domova. Merk o?ek?val, ?e ho Hl?da? p?iv?t? a vysv?tl? mu, kde je. Ale m?sto toho se beze slova oto?il a ode?el pry? a zanechal tam Merka st?t o samot? a p?em??let. Nem?l pon?t?, zda ho m? n?sledovat. Hl?da? p?e?el k to?it?mu slonovinov?mu schodi?ti na druh? stran? haly a k Merkov? p?ekvapen? po n?m ne?el nahoru, ale dol?. Rychle sestoupil a zmizel z dohledu. Merk tam st?l v tichosti jako pa?ez a nev?d?l, co m? ?ekat. “M?m t? n?sledovat?” kone?n? vyk?ikl. Merk?v hlas se rozezn?l a odrazil se ode zd?, jako by se mu vysm?val. Merk se oto?il a prohl??el si vnit?ek v??e. Vid?l zdi, kter? se leskly a byly z ryz?ho zlata; vid?l podlahu z prastar?ho ?ern?ho mramoru, ??han?ho zlatem. Bylo zde temno, pouze oz??en? mystickou z??? ze zd?. Pod?val se vzh?ru a vid?l prastar? schodi?t? vy?ezan? ze slonoviny; ud?lal krok dop?edu, zaklonil hlavu a na jeho vrcholku si v?iml zlat? kupole, alespo? sto stop vysok?, kterou dol? pronikalo slunce. Vid?l v?echna patra nad sebou, v?echna odpo??vadla a poschod? a p?em??lel, co tam naho?e je. Pod?val se dol? a byl je?t? zv?dav?j??, vid?l schody, kter? pokra?uj? dol? do podzemn?ch podla??, kam ode?el Hl?da?, a p?em??lel o tom. N?dhern? slonovinov? schodi?t? bylo jako um?leck? d?lo, zat??elo se a mysticky zah?balo ve v?ech sm?rech, jako by stoupalo do nebe a klesalo do nejni???ch pater pekla. Merk ze v?eho nejv?c p?em??lel, jestli je ten legend?rn? Oh?ov? me?, me?, kter? chr?nil cel? Escalon, ulo?en mezi t?mito zdmi. Poc?til n?val vzru?en? jen kdy? na to pomyslel. Kde mohl b?t? Naho?e nebo dole? Jak? dal?? relikvie zde byly ulo?eny? Najednou se na zdi otev?ely ukryt? dve?e a Merk se oto?il a uvid?l, jak se objevil drsn? vyhl??ej?c? bojovn?k, velk? p?ibli?n? jako Merk, na sob? m?l dr?t?nou ko?ili, jeho k??e byla bled?, jeliko? u? n?kolik let nespat?ila slune?n? svit. Kr??el k Merkovi, lidsk? bytost, me? m?l u pasu jako n?padn? typick? znak, stejn? symbol, jak? Merk vid?l vyryt? na zdech v??e: slonovinov? schodi?t?, sahaj?c? do nebes. “Vystupuj? pouze Hl?da?i,” ?ekl mu?, jeho hlas byl temn? a drsn?. “A ty, m?j p??teli, nejsi Hl?da?. Alespo? ne te?.” Mu? se p?ed n?m zastavil a pod?val se na n?j od hlavy k pat?, ruce si dal v bok. “Tedy,” pokra?oval, “p?edpokl?d?m, ?e kdy? t? pustili dovnit?, mus? pro to existovat d?vod.” Povzdychl si. “N?sleduj m?.” A s t?m se stroh? bojovn?k oto?il a sestoupil po schodi?ti. Merkovo srdce bu?ilo, zat?mco sp?chal za n?m, jeho hlava byla pln? ot?zek, tajemnost tohoto m?sta se s ka?d?m krokem prohlubovala. “D?lej svou pr?ci a d?lej ji dob?e,” promluvil mu? z?dy k Merkovi, jeho hlas byl temn? a odr??el se ode zd?, “a bude ti dovoleno zde slou?it. Str??it v?? je nejvy???m posl?n?m, kter? ti Escalon m??e nab?dnout. Mus?? b?t v?c, ne? pouh? bojovn?k.” Zastavili se v dal??m pat?e a mu? se zastavil a pod?val se do Merkov?ch o?? jako by z n?j vyc?til n?jakou hlubokou pravdu. To Merka znerv?zn?lo. “V?ichni m?me temnou minulost,” ?ekl mu?. “To je to, co n?s sem p?il?kalo. Jak? ctnost pramen? z tv? temnoty? Jsi p?ipraven se znovu narodit?” Odml?el se a Merk tam st?l a sna?il se porozum?t jeho slov?m, nebyl si jist?, jak m? odpov?d?t. “Je t??k? si zde z?skat respekt,” pokra?oval. “Ka?d? z n?s je to nejlep??, co m??e Escalon nab?dnout. Z?skej ho a jeden den bude? mo?n? p?ijat do na?eho bratrstva. Pokud ne, bude? po??d?n o to, abys ode?el. Nezapome?: tyto dve?e, kter? se otev?ely, aby t? sem vpustily, t? mohou stejn? snadno pustit ven.” Merkovo srdce p?i t? my?lence zabolelo. “Jak mohu slou?it?” Zeptal se Merk a uc?til to posl?n?, kter? si v?dy p??l c?tit. Bojovn?k tam dlouho st?l a potom se kone?n? oto?il a za?al sestupovat do dal??ho poschod?. Jak ho Merk sledoval odch?zet, za?alo mu doch?zet, ?e v t?to v??i byla spousta v?c? zak?z?na, mnoh? tajemstv? se mo?n? ani nedozv?. Merk cht?l vykro?it za n?m, ale najednou ho do hrudi ude?ila ohromn? masit? ruka a zastavila ho. Pod?val se a vid?l, jak se objevil dal?? bojovn?k, kter? vy?el z dal??ch ukryt?ch dve??, zat?mco prvn? bojovn?k pokra?oval d?l a zmizel v doln?ch podla??ch. Nov? bojovn?k se naklonil nad Merkem a m?l na sob? stejnou zlatou ?eleznou ko?ili. “Bude? slou?it na tomto podla??,” ?ekl chraplav?, “s ostatn?mi. Jsem tv?j v?dce. Vicor.” Jeho nov? v?dce, huben? mu? s tv??? tvrdou jako k?men, vypadal, jako by ho nikdo nem?l popudit. Vicor se oto?il a uk?zal na otev?en? dve?e ve zdi a Merk opatrn? vstoupil, p?em??lel, co to je za m?sto, zat?mco zat??el a zah?bal ?zk?mi kamenn?mi chodbami. ?li v tichosti, pro?li pod velk?mi klenbami, vytesan?mi do kamenn?ch dve?? a chodba se p?ed nimi otev?ela do rozs?hl? m?stnosti s vysok?m za?pi?at?l?m stropem, kamennou podlahou a zdmi, osv?tlen? slune?n?m sv?tlem, kter? tam prosv?talo ?zk?mi, z??en?mi okny. Merk byl p?ekvapen, ?e vid? tucet tv???, kter? na n?j hled?, tv??? bojovn?k?, n?kte?? byli huben?, jin? svalnat?, v?ichni m?li tvrd?, nekompromisn? o?i, v?ichni rozz??en? pocitem posl?n? a c?le. V?ichni byli rozm?st?ni po m?stnosti, ka?d? zaujal postaven? p?ed oknem a v?ichni m?li na sob? zlatou ?eleznou ko?ili, oto?ili se a pod?val se na cizince, kter? ve?el do jejich m?stnosti. Merk se c?til rozpa?it? a v nep??jemn?m tichu se d?val na ty mu?e. Vedle n?j si Vicor odka?lal. “Brat?i ti nev???,” ?ekl Merkovi. “Mo?n? ti nikdy nebudou v??it. A mo?n? jim s?m nikdy nebude? v??it. ?cta tu nen? na rozd?v?n? a nikdo nem? druhou ?anci.” “Co mus?m ud?lat?” zeptal se Merk zmaten?. “Tot??, co tito mu?i,” odpov?d?l Vicor odm??en?. “Bude? hl?dat a sledovat.” Merk si prohl?dl zak?ivenou kamennou m?stnost a na vzd?len?m konci, asi pades?t stop daleko, uvid?l otev?en? okno, u kter?ho nesed?l ??dn? bojovn?k. Vicor k n?mu pomalu kr??el a Merk ho n?sledoval, pro?el kolem bojovn?k?, jak ?el, v?ichni ho sledovali, potom se z?dy oto?il k jejich oknu. B?t mezi t?mito mu?i byl zvl??tn? pocit, dosud k nim nepat?il. Je?t? ne. Merk v?dy bojoval s?m a nev?d?l jak? to je pat?it ke skupin?. Jak pro?el kolem a prohl?dl si je, c?til, ?e v?ichni byli, stejn? jako on, zlomen? mu?i, mu?i, kte?? nemaj? kam j?t, nemaj? v ?ivot? ??dn? c?l. Mu?i, kter?m se tato kamenn? v?? stala domovem. Mu?i jako on s?m. Jak se p?ibl??il ke sv?mu m?stu, Merk si v?iml, ?e posledn? mu?, kolem kter?ho pro?el, vypadal jinak, ne? ostatn?. Zd?lo se, ?e to byl chlapec, snad osmn?ctilet?, s tou nejjemn?j?? a nejbled?? k???, jakou Merk kdy vid?l, a s dlouh?mi, jemn?mi, blond vlasy do pasu. Byl ?t?hlej?? ne? ostatn?, m?l m?lo sval? a vypadal, jako by nikdy nebojoval v bitv?. A p?esto m?l py?n? pohled a Merk byl p?ekvapen, kdy? vid?l, jak na n?j hled? s t?ma stejn? nel?tostn?ma o?ima, ?lut?ma o?ima, jako Hl?da?. Chlapec vypadal a? t?m?? slab? na to, aby zde byl, p??li? citliv? – a p?esto Merka n?co v jeho pohledu znerv?zn?lo. “Nepodce? Kyla,” ?ekl Vicor a pod?val se na Kyla, kter? se k jeho oknu oto?il z?dy. “Je z n?s nejsiln?j?? a je to jedin? skute?n? Hl?da?, kter? tu je. Poslali ho sem, aby n?s chr?nil.” Merk tomu nemohl uv??it. Merk do?el na svou pozici a sedl si vedle vysok?ho okna a pohl?dl ven. Byla tam kamenn? ??msa, na kter? se dalo sed?t, a jak se naklonil dop?edu a pod?val se z okna, byl odm?n?n t?hl?m pohledem do krajiny pod sebou. Vid?l pust? poloostrov Ur, vrcholky strom? vzd?len?ho lesa a za nimi oce?n a nebe. C?til, jako by odtud vid?l cel? Escalon. “To je v?echno?” zeptal se p?ekvapen? Merk. “J? tu budu jen sed?t a d?vat se?” Vicor se za?klebil. “Tv? povinnosti je?t? neza?aly.” Merk se zamra?il, byl zklam?n. “Neu?el jsem celou tu d?lku, abych sed?l ve v??i,” ?ekl Merk p?ed pohledy ostatn?ch. “Jak mohu odtud n?co uchr?nit? Nemohu hl?dat na zemi?” Vicor se uculil. “Odtud toho vid?? mnohem v?ce, ne? zespodu,” odpov?d?l. “A kdy? n?co uvid?m?” zeptal se Merk. “Zazvo? na zvonek,” ?ekl. Pok?val a Merk uvid?l zvonek, postaven? vedle okna. “Za stalet? bylo na na?i v?? po??d?no mnoho ?tok?,” pokra?oval Vicor. “V?echny selhaly – d?ky n?m. My jsme Hl?da?i, posledn? obrann? linie. Cel? Escalon n?s pot?ebuje – a existuje mnoho zp?sob?, jak ochr?nit v??.” Merk sledoval, jak odch?z?, a uvelebil se na sv? pozici a v tichosti p?em??lel: do ?eho se to jenom pustil? KAPITOLA ?EST? Duncan vedl sv? mu?e, zat?mco cv?lali pod nebem osv?tlen?m m?s?cem, p?es zasn??en? planiny Escalonu, hodina m?jela hodinu, jak m??ili n?kde na horizontu k Androsu. No?n? j?zda vyvolala vzpom?nky na minul? bitvy, na jeho ?as v Androsu, na slu?bu star?mu kr?li; ocitl se ztracen v my?lenk?ch, vzpom?nky se m?sily s p??tomnost? a p?edstavami o budoucnosti a? u? nev?d?l, co je skute?n?. Jako v?dy se jeho my?lenky dostaly k jeho dce?i. Kyro. Kdepak jsi? p?em??lel. Duncan se modlil, aby byla v bezpe??, aby d?lala pokroky v tr?ninku a aby byli brzy znovu spolu a nav?dy. Byla by schopn? znovu Thea povolat? p?em??lel. Jestli ne, nebyl si jist?, zda budou schopni vyhr?t v?lku, kterou za?ala. Nep?etr?it? hluk kon? a zbroje zaplnil noc a Duncan ani nec?til chlad, jeho srdce bylo zah??t? z v?t?zstv?, z toho sp?du, z rostouc? arm?dy za n?m a z o?ek?v?n?. Kone?n? po tolika letech c?til, ?e se ?t?st?na obrac? jeho sm?rem. V?d?l, ?e Andros bude t??ce st?e?en ?ekaj?c? profesion?ln? arm?dou a ?e druh? strana bude ve velk? p?esile, ?e hlavn? m?sto bude opevn?n? a ?e nemaj? tolik sil, aby zinscenovali oble?en?. V?d?l, ?e ho ?ek? bitva jeho ?ivota, kter? ur?? osud Escalonu. Takov? byla t?ha cti. Duncan tak? v?d?l, ?e on i jeho mu?i maj? na sv? stran? c?l, touhu a z?m?r – a ze v?eho nejv?ce rychlost a s?lu momentu p?ekvapen?. Pandesian? by nikdy ne?ekali ?tok na hlavn? m?sto, ne lidmi, kter? si podmanili a ur?it? ne v noci. Kone?n?, jak se za?aly objevovat prvn? zn?mky sv?t?n?, nebe m?lo st?le namodral? n?dech, Duncan uvid?l v d?lce, jak se za??naj? objevovat zn?m? kontury hlavn?ho m?sta. Byl to pohled, kter? ne?ekal, ?e znovu ve sv?m ?ivot? uvid? – a kv?li kt?r?mu se mu rozbu?ilo srdce. Vzpom?nky se k n?mu vr?tily, v?echna ta l?ta, kdy tam ?il a loaj?ln? slou?il kr?li a zemi. Vzpomn?l si na Escalon na vrcholu sv? sl?vy, py?n?, svobodn? n?rod, kter? se zd?l b?t neporaziteln?. Ale vid?t ho mu tak? p?ineslo ho?k? vzpom?nky: zradu slab?ho kr?le v??i sv?m lidem, vzd?n? se m?sta a Escalonu. Vzpomn?l si, jak se on i v?ichni velc? bojov? v?dci rozprchli a byli p?inuceni zostuzen? odej?t, v?ichni vyhn?ni do exilu sv?ch vlastn?ch tvrz? po cel?m Escalonu. Vid?t ty majest?tn? obrysy m?sta mu tak? p?ipomn?lo touhu a nostalgii a strach a nad?ji, v?e v jeden okam?ik. To byly obrysy, kter? d?valy tvar jeho ?ivotu, obrys nejskvostn?j??ho m?sta Escalonu, kter?mu po stalet? vl?dli kr?lov?, kter? se t?hlo tak daleko, ?e bylo t??k? spat?it, kde v?bec kon??. Duncan se zhluboka nadechl, kdy? uvid?l zn?mou ochrannou z?dku, kupole a v??i?ky, v?echny byly hluboce zako?en?n? v jeho du?i. V ur?it?m smyslu to bylo jako vracet se dom? – krom? toho, ?e Duncan nebyl pora?en?m, loaj?ln?m v?dcem, jak?m byl kdysi. Nyn? byl siln?j??, necht?l se zpov?dat nikomu a m?l v z?v?su arm?du. Za ?svitu bylo m?sto st?le osv?tlen? pochodn?mi, poz?statek no?n? hl?dky, kter? ze sebe v rann? mlze set??sal dlouhou noc a jak se Duncan bl??il, naskytl se mu dal?? pohled, kter? mu zah?bal srdcem: modr? a ?lut? vlajky Pandesie, py?n? vlaj?c? nad cimbu??m Androsu. Ud?lalo se mu z toho zle – a dodalo mu to novou vlnu odhodl?n?. Duncan si okam?it? prohl?dl br?ny a srdce mu zaplesalo, kdy? vid?l, ?e je hl?dan? pouze nezbytn? malou pos?dkou. Oddychl si. Kdyby Pandesian? v?d?li, ?e p?ich?zej?, st?e?ilo by tis?c voj?k? – a Duncan se sv?mi mu?i by nem?li ?anci. Ale to mu nazna?ilo, ?e nic nev?. Tis?covka pandesiansk?ch voj?k?, kter? je zde nasazen?, mus? je?t? sp?t. Duncan a jeho mu?i na?t?st? postupovali dostate?n? rychle, aby m?li ?anci. Tento moment p?ekvapen?, jak Duncan v?d?l, pro n? bude jedinou jejich v?hodou, jedinou v?c?, kter? jm d? ?anci ovl?dnout toto ohromn? hlavn? m?sto s n?kolika ?rovn?mi cimbu??, postaven? tak, aby ?elilo arm?d?. To – a Duncanova znalost o vnit?ku jeho opevn?n? a slab?ch m?stech. V?d?l, ?e bitvy byly v minulosti vyhr?ny i s men??m vybaven?m. Duncan si prohl??el vstup do m?sta a v?d?l, kde mus? za?to?it jako prvn?, jestli maj? m?t ?anci na v?t?zstv?. “Kdo m? kontrolu nad vstupn? branou m? kontrolu nad hlavn?m m?stem!” K?i?el Duncan na Kavose a jeho dal?? v?dce. “Nesm? je zav??t – nesm?me jim dovolit je za ??dnou cenu zav??t. Jestli to ud?laj?, budeme nav?dy od??znuti. Vezmu si s sebou malou jednotku a zam???me nejv?t?? rychlost? k bran?m. Ty,” ?ekl a uk?zal na Kavose, Bramthose a Seaviga, “ve?te zbytek mu?? k pos?dk?m a chra?te n?s ze strany p?ed voj?ky, kte?? se objev?.” Kavos zakroutil hlavou. “Vyrazit k bran?m s malou pos?dkou je lehkov??n?,” zak?i?el. “Budete obkl??eni a jestli budu bojovat s pos?dkami, nebudu v?m moci kr?t z?da. To je sebevra?da.” Duncan se usm?l. “A proto jsem si tento ?kol zvolil s?m pro sebe.” Duncan pob?dl kon? a vyjel p?ed ostatn?, m??il na br?nu, zat?mco Anvin, Arthfael a tucet jeho nejbli???ch v?dc?, mu??, kte?? znali Andros stejn? dob?e jako on, mu??, kte?? po jeho boku bojovali cel? ?ivot, vyjeli, aby ho n?sledovali a on v?d?l, ?e to ud?laj?. Plnou rychlost? se sto?ili k bran?m m?sta, zat?mco Duncan za sebou koutkem oka vid?l, jak se Kavos, Bramthos, Seavig a v?t?ina jejich arm?dy odklonila k pandesiansk?m pos?dk?m. Duncanovi posko?ilo srdce, v?d?l, ?e se mus? dostat k bran?m, ne? bude p??li? pozd?, sklonil hlavu a pob?dl kon? k rychlej??mu b?hu. Cv?lali prost?edkem cesty p?es Kr?l?v most, kopyta klapala po d?ev?, a Duncan c?til to vzru?en? z bl???c? se bitvy. Jak za?alo sv?tat, Duncan vid?l zmaten? tv??e prvn?ho Pandesiana, kter? si jich v?iml, mlad?ho voj?ka, kter? st?l ospale na str??i na most?, mrkal, rozhl??el se a jeho obli?ej zachv?tila hr?za. Duncan se p?ibl??il, dojel k n?mu a sekl sv?m me?em a jedn?m rychl?m pohybem ho ?al je?t?, ne? mohl pozvednout sv?j ?t?t. Bitva byla zapo?ata. Anvin, Arthfael a ostatn? vrhli o?t?py a zas?hli p?l tuctu pandesiansk?ch voj?k?, kte?? se oto?ili jejich sm?rem. V?ichni pokra?ovali v j?zd?, ??dn? z nich nezastavil, v?ichni v?d?li, ?e jim jde o ?ivot. Hnali se p?es most a za?to?ili na do?iroka otev?en? br?ny Androse. St?le je?t? alespo? sto yard? daleko se Duncan pod?val vzh?ru na legend?rn? br?nu Androse, sto stop vysokou, vy?ezanou ze zlata deset stop tlust?ho a v?d?l, ?e jestli bude zav?ena, m?sto je neproniknuteln?. Bylo by pot?eba profesion?ln?ho vybaven? k obkl??en?, kter? nem?li a mnoho m?s?c? a mnoho mu??, kte?? by bu?ili do br?ny – kter? ale tak? nem?l. Br?nu nikdy nikdo neprorazil, i za stalet? n?jezd?. Jestli se k nim nedostane v?as, v?e bude ztraceno. Duncan si prohl?dl necel?ch tucet pandesiansk?ch voj?k?, kte?? ji hl?dali, sv?tlo u hl?da?? na str??i, mu?i byli za rozb?esku ospal? a nikdo neo?ek?val ?tok, a pob?dl sv?ho kon? k rychlej??mu b?hu, v?d?l, ?e m? pouze omezen? ?as. Mus? se k nim dostat je?t? p?edt?m, ne? si ho v?imnou; pot?ebuje nic ne? je?t? jednu minutu nav?c, aby se ujistil, ?e p?e?ije. Najednou ale zazn?la mocn? trubka a Duncanovi posko?ilo srdce, kdy? se pod?val nahoru a vid?l na vrcholku cimbu?? pandesiansk?ho hl?da?e, kter? hled?l dol? a znovu a znovu varovn? troubil na trubku. Zvuk se oz?val mezi zdmi m?sta a Duncanovo srdce zabolelo, proto?e v?d?l, ?e v?echny v?hody, kter? m?li, byly ztraceny. Sv?ho nep??tele podcenil. Pandesian?t? voj?ci u br?ny se dali do ?in?n?. P?isp?chali a rameny se op?eli o br?ny, ?est mu?? na ka?d? stran?, tla?ili v?? svou silou, aby je zav?eli. A z?rove? ?ty?i dal?? voj?ci to?ili na ka?d? stran? masivn? klikou, zat?mco ?ty?i dal?? tahali za ?et?zy, dva na ka?d? stran?. S ohromn?m zask??p?n?m se m???e za?aly zav?rat. Duncan to zoufale sledoval s pocitem, jako by nad jeho srdcem zav?rali rakev. “RYCHLEJI!” pob?dl sv?ho kon?. V?ichni nabrali rychlost a ??tili se jako ??len?. Jak se bl??ili, n?kolik jeho mu?? vrhlo o?t?pem na mu?e u br?ny v zoufal? snaze – ale byli st?le p??li? daleko a o?t?py k nim ani nedolet?ly. Duncan pob?zel sv?ho kon? jako nikdy p?edt?m, riskantn? p?edhonil ostatn? a jak se bl??il zav?raj?c? se br?n?, najednou uc?til, jak kolem n?j n?co probzu?elo. Uv?domil si, ?e to je o?t?p a pod?val se vzh?ru a vid?l na cimbu?? voj?ky, kte?? h?zeli dol? o?t?py. Duncan usly?el v?k?ik a pod?val se na sv? mu?e a vid?l, ?e jeden state?n? voj?k, vedle kter?ho l?ta bojoval, byl nabodnut a slet?l ze sv?ho kon?, byl mrtev. Duncan je?t? v?ce a bezhlav?ji p?idal, jak zam??il na zav?raj?c? se br?nu. Byl asi dvacet yard? daleko a br?nu d?lilo od zav?en? jen n?kolik stop. A? se m? st?t cokoli, i kdyby to znamenalo jeho smrt, nemohl to dopustit. V posledn?m sebevra?edn?m b?hu Duncan sesko?il ze sv?ho kon? a zam??il na otev?enou ?t?rbinu, zat?mco se br?na zav?rala. Nap??hl se se sv?m me?em a tr?il jej kup?edu a poda?ilo se mu vzp???it br?nu je?t? p?edt?m, ne? se zav?ela. Jeho me? se ohnul – ale nezlomil se. Duncan v?d?l, ?e ten kus oceli byla jedin? v?c, kter? br?n? zabr?nila, aby se nadobro uzav?ela, jedin? v?c, kter? zanech?vala hlavn? m?sto p??stupn?, jedin? v?c, kter? br?nila, aby byl cel? Escalon ztracen. Kdy? si ?okovan? pandesian?t? voj?ci uv?domili, ?e se br?na nezav?r?, p?ekvapen? pohl?dli na Duncan?v me?. V?ichni k n?mu vyb?hli a Duncan v?d?l, ?e i za cenu sv?ho ?ivota to nesm? dopustit. St?le bez dechu, kv?li sv?mu p?du z kon?, s bolestiv?mi ?ebry, se Duncan pokusil odrolovat se z cesty voj?kovi, kter? se na n?j chystal vrhnout, ale nebyl dostate?n? rychl?. Vid?l za sebou pozvednut? me? a p?ipravil se na smrtelnou r?nu – kdy? najednou voj?k vyk?ikl a Duncan se zmaten? oto?il a sly?el za?eht?n? a vid?l sv?ho v?le?n?ho kon?, jak se zaklonil a kopl nep??tele do hrudi, t?sn? p?edt?m, ne? zas?hl Duncana. Voj?k odlet?l, ?ebra mu zapraskala a p?ist?l v bezv?dom? na z?dech. Duncan se vd??n? pod?val vzh?ru na sv?ho kon? a uv?domil si, ?e mu znovu zachr?nil ?ivot. V ?ase, kter? Duncan m?l, se p?ekulil na nohy, tasil sv?j z?lo?n? me? a p?ipravil se, zat?mco se na n?j vrhla skupina voj?k?. Prvn? voj?k po n?m sekl me?em a Duncan ho nad hlavou vyblokoval, zato?il se a sekl ho vzadu do ramene, a? upadl na zem. Duncan p?istoupil a bodl dal??ho voj?ka do st?ev je?t? p?edt?m, ne? se k n?mu dostal, potom p?isko?il k jeho padaj?c?mu t?lu a ob?ma nohama kopl dal??ho do hrudi, a? padl na z?da. Pokr?il se, zat?mco se nad n?m nap??hl dal?? voj?k, potom se oto?il dokola a sekl ho do zad. Duncanova pozornost byla zabr?na na jeho ?to?n?ky, jak se to?il, vyc?til za sebou pohyb a uvid?l, jak Pandesian chytil me?, zaseknut? mezi br?nou a trhnul s n?m za rukoje?. Kdy? si Duncan uv?domil, ?e u? nem? ?as, oto?il se, zam??il a hodil sv?m me?em. Ten se ve vzduchu p?eto?il a zabodl se mu?i do krku, t?sn? p?edt?m, ne? vyt?hl jeho dlouh? me?. Zachr?nil tak br?nu – ale zanechalo ho to bezbrann?m. Duncan zam??il na br?nu, doufal, ?e se mu ?t?rbina poda?? zv?t?it – ale zezadu ho napadl voj?k a padl s n?m k zemi. Duncan v?d?l, ?e je s nechr?n?n?mi z?dy v nebezpe??. Nemohl toho moc ud?lat, proto?e Pandesian, kter? byl za n?m, pozvedl vysoko sv? kop?, aby mu probodl z?da. Zazn?l v?k?ik a Duncan koutkem oka uvid?l, jak p?isp?chal Anvin, zato?il sv?m trnov?m kyjem a sekl voj?ka p?es z?p?st?, a? mu z rukou vyrazil o?t?p p?edt?m, ne? mohl probodnout Duncana. Anvin potom sesko?il z kon? a mu?e srazil k zemi – a tentokr?t dorazili Arthfael a ostatn? mu?i a za?to?ili na skupinu voj?k?, kter? se chystala na Duncana. Vysvobozen? Duncan se rozhl?dl a uvid?l mrtv? voj?ky, kte?? hl?dali br?nu, br?na byla jen nepatrn? otev?ena kv?li jeho me?i a on koutkem oka vid?l stovky pandesiansk?ch voj?k?, jak se za rozb?esku vyno?uj? z kas?ren a sp?chaj? bojovat s Kavosem, Bramthosem, Seavigem a jejich mu?i. V?d?l, ?e maj? m?lo ?asu. Dokonce i s Kavosov?mi mu?i, kte?? je zam?stnaj?, jich dost proklouzne a dostane se k br?n? a jestli se Duncanovi brzy nepoda?? z?skat br?nu pod kontrolu, bude po jeho mu??ch. Duncan se sehnul, proto?e na n?j le?el dal?? o?t?p z cimbu??. P?isp?chal, uchopil luk a ??p od padl?ho voj?ka, zaklonil se a zam??il a vyst?elil na Pandesiana vysoko naho?e, kter? se nakl?n?l a d?val se s o?t?pem dol?. Chlapec vyk?ikl a padl, zasa?en ??pem, bylo jasn?, ?e to ne?ekal. Padal dol? k zemi a p?ist?l s r?nou vedle Duncana, Duncan ukro?il stranou, aby ho jeho t?lo nezabilo. Duncan poc?til zvl??tn? uspokojen?, kdy? vid?l, ?e tento chlapec byl trubad?r. “BR?NA!” zak?i?el Duncan na sv? mu?e, kdy? skon?ili s bitvou s ostatn?mi voj?ky. Jeho mu?i p?isp?chali, sesko?ili z kon?, p?ib?hli k n?mu a pomohli mu zatla?it a otev??t masivn? br?nu. Tla?ili v?? svou silou – a p?esto se sotva pohnula. P?idali se k nim dal?? jeho mu?i a jak v?ichni spole?n? tla?ili, za?ala se pomalu pohybovat. Kous??ek po kous??ku se otev?rala a brzy tam bylo dostatek m?sta, aby dal Duncan do mezery nohu. Duncan vm??kl rameno do mezery a zatla?il v?? svou silou a? bru?el a jeho pa?e se mu t??sly. Z tv??e mu tekl pot, i p?es rann? chlad, jak se rozhl?dl, uvid?l z?plavu voj?k?, kte?? se valili z kas?ren. V?t?ina z nich se utkala s Kavosem, Bramthosem a jejich mu?i, ale dost z nich po stran?ch proklouzlo a m??ili na n?. Rozb?eskem zazn?l n?hl? jekot a Duncan vedle sebe uvid?l jednoho ze sv?ch mu??, dobr?ho v?dce, v?rn?ho mu?e, kter? padl k zemi. Vid?l v jeho z?dech o?t?p a pod?val se vzh?ru, kde byli pandesian? na dost?el. Dal?? pandesian? pozvedli sv? kop?, aby je na n? hodili a Duncan se p?ipravil, uv?domil si, ?e tentokr?t se skrze br?nu nedostane – a? najednou, k jeho p?ekvapen?, voj?ci zavr?vorali a padli tv??? na zem. Pohl?dl vzh?ru a vid?l ??py a me?e v jejich z?dech a poc?til n?val vd?ku, kdy? vid?l Bramthose a Seaviga, kte?? vedou stovku mu??, kte?? se odd?lili od Kavose, kter? bojoval s pos?dkou, a pak se oto?ili, aby mu znovu pomohli. Duncan se sna?il dvakr?t tolik, v?? svou silou tla?il a Anvin a Arthfael se vt?snali vedle n?j, v?d?l, ?e mezera mus? b?t dostate?n? velk?, aby jeho mu?i pro?li dovnit?. Kone?n?, je?t? v?ce jeho mu?? zatla?ilo, zabo?ilo chodidla do zasn??en? zem? a za?ali kr??et. Duncan ?el krok po kroku a? se br?na kone?n? s vrz?n?m nap?l otev?ela. Za n?m zazn?l v?t?zn? pok?ik a Duncan se oto?il a vid?l Bramthose a Seavig, kte?? vedou stovku mu?? na ko?sk?ch h?betech dovnit?, v?ichni se hnali k otev?en? br?n?. Duncan vyt?hl sv?j me?, pozvedl ho vysoko a za?to?il, vedl sv? mu?e otev?enou branou a jednou nohou bezhlav? vstoupil do hlavn?ho m?sta. O?t?py a ??py na n? st?le pr?ely a Duncan okam?it? v?d?l, ?e mus? z?skat kontrolu nad cimbu??m, kter? bylo tak? vybaveno katapulty, kter? jeho mu??m dole mohly zp?sobit nekone?nou ?kodu. Pod?val se vzh?ru na cimbu??, p?em??lel nad nejlep??m zp?sobem, jak se dostat nahoru, kdy? najednou zaslechl dal?? v?k?ik a pod?val se p?ed sebe a vid?l velkou jednotku pandesiansk?ch voj?k?, kte?? se hnali m?stem a sm??ovali k nim. Duncan se jim sm?le postavil. “MU?I ESCALONU, KDO OB?V? NA?E VZ?CN? HLAVN? M?STO!?” k?i?el. Jeho mu?i zak?i?eli a vyrazili za n?m, zat?mco Duncan nasko?il na sv?ho kon? a vedl je vst??c voj?k?m. Jak se voj?k st?etl s voj?kem a k?? s kon?m, zazn?lo ohromn? zacink?n? zbran?, a Duncan a stovka jeho mu??, za?to?ila na stovku pandesiansk?ch voj?k?. Duncan c?til, ?e jsou pandesian? za rozb?esku p?ekvapeni, uc?tili krev, kdy? uvid?li Duncana a p?r jeho mu?? – ale ne?ekali za Duncanem takov? ohromn? posily. Vid?l, jak se jejich o?i roz???ily, kdy? spat?ili Bramthose, Seaviga a v?echny jejich mu?e, kte?? se valili m?stskou br?nou. Duncan pozvedl sv?j me? a vyblokoval ?der me?e, bodnul voj?ka do st?ev, zato?il se a ude?il dal??ho do hlavy sv?m ?t?tem, potom uchopil o?t?p z jeho popruhu a na dal??ho j?m vrhl. Beze strachu si davem razil cestu, kosil mu?e nalevo a napravo a v?ude kolem sebe, Anvin, Arthfael, Bramthos, Seavig a jejich mu?i d?lali tot??. Byl to dobr? pocit, b?t zp?t v hlavn?m m?st?, v t?chto ulic?ch, kter? kdysi tak dob?e znal – a byl to je?t? lep?? pocit, zbavovat ho Pandesian?. Brzy se u jejich nohou nahromadily tucty Pandesian?, v?ichni nebyli schopni zastavit p??liv Duncana a jeho mu??, jako by to byla vlna, kter? bur?cela hlavn?m m?stem za ?svitu. Duncan se sv?mi mu?i m?li mnoh? co ztratit, do?li tak daleko, a tito mu?i, kte?? st?li v ulic?ch na str??i, byli daleko od domova, bez mor?lky byl jejich c?l oslaben?, jejich v?dci byli daleko a nep?ipraven?. Nakonec se nikdy nest?etli v prav? bitv? se skute?n?mi bojovn?ky Escalonu. Jak se zm?nila m?ra p?esily, tak se pandesian?t? voj?ci, kte?? je?t? zbyli, oto?ili a uprchli, vzdali se – a Duncan a jeho mu?i jeli rychleji a pron?sledovali je a skolili je sv?mi ??py a o?t?py a? do posledn?ho. Kdy? byla cesta do hlavn?ho m?sta pro?i?t?n?, ??py a o?t?py na n? st?le pr?ely, Duncan se oto?il a znovu se zam??il na cimbu?? a dal?? z jeho mu?? padl z kon?, v rameni m?l zabodnut? ??p. Pot?ebovali z?skat cimbu??, vy??? ?rove? nad zem?, nejen aby zastavili ??py, ale aby pomohli Kavosovi; nakonec tam za zdmi Kavos st?le nebyl v p?evaze a bude na cimbu?? s katapulty pot?ebovat Duncanovu pomoc, pokud maj? m?t ?anci p?e??t. “NAHORU!” zak?i?el Duncan. Duncanovi mu?i pok?ikli a n?sledovali ho, pot? co na n? uk?zal, od??zli se od skupiny, polovina n?sledovala jeho a druh? polovina n?sledovala Bramthose a Seaviga a? na vzd?len? konec n?dvo??, aby vystoupali z druh? strany. Duncan m??il na kamenn? schody, kter? lemovaly postrann? zdi a kter? vedly na cimbu??. St?l tam na str??i tucet voj?k? a ti se pod?vali vzh?ru na bl???c? se ?to?n?ky s do?iroka otev?en?ma o?ima. Duncan se na n? vy??til a on i jeho mu?i vrhli o?t?py a v?echny je zabili je?t? p?edt?m, ne? stihli pozvednout ?t?ty. Nebylo ?asu nazbyt. Dostali se ke schod?m a Duncan sesko?il a vedl ?tok v z?stupu, vzh?ru po schodech. Pod?val se p?ekvapen? vzh?ru, kdy? vid?l, ?e pandesi?n?t? voj?ci b??? dol?, aby se s n?m setkali, m?li vysoko pozvednut? o?t?py a byli p?ipraveni je vrhnout; vid?l, ?e jsou ve v?hod?, proto?e b??? dol? a necht?l ztr?cet ?as st?etnut?m na bl?zko, proto?e na n?j pr?ely o?t?py, rychle p?em??lel. “??PY!” zavelel Duncan mu??m za sebou. Duncan se sehnul, zalehl k zemi a za okam?ik uc?til, jak mu nad hlavou prosvi?t?ly ??py, proto?e jeho mu?i n?sledovali jeho pokyn?, vykro?ili kup?edu a za?ali st??let. Duncan se pod?val spokojen? vzh?ru, jak skupina voj?k?, kte?? se hnali dol? ?zk?m kamenn?m schodi?t?m, zavr?vorali a spadli stranou ze schodi?t?, p?i p?du vyk?ikli a p?ist?li na kamenn?m n?dvo?? hluboko pod nimi. Duncan pokra?oval v b?hu po schodech vzh?ru, utkal se s voj?kem, proto?e jich n?kolik dal??ch za?to?ilo, a jednoho skopl p?es okraj. Potom se zato?il a ude?il dal??ho sv?m o?t?pem, ten tak? odlet?l, a potom bodl vzh?ru sv?m me?em a probodl dal??ho do brady. Ale pak se Duncan ocitl zraniteln? na ?zk?m schodi?ti a Pandesian na n?j zezadu sko?il a t?hl ho ke kraji. Duncan se dr?el jako o ?ivot, prsty se chytal kamene, nebyl schopen se udr?et a u? u? padal – kdy? najednou mu? nad n?m zhadrovat?l a p?epadl mu p?es rameno, p?es okraj, a byl mrtev. Duncan v jeho z?dech zahl?dl me? a oto?il se, kde uvid?l Arthfaela, kter? mu pomohl zp?t na nohy. Duncan pokra?oval v ?toku, byl vd??n?, ?e m? sv? mu?e zp?t a stoupal poschod? po poschod?, vyh?bal se o?t?p?m a ??p?m, blokoval je sv?m ?t?tem, a? kone?n? vystoupal na cimbu??. Na vrcholku byla ?irok? kamenn? plo?ina, snad deset yard? ?irok?, kter? se rozprost?rala nad br?nou, a byla pln? pandesiansk?ch voj?k?, byli hlava na hlav?, a v?ichni byli vyzbrojen? ??py, kop?m, o?t?py, v?ichni byli zabran? do vrh?n? zbran? dol? na Kavosovy mu?e. Jak Duncan se sv?mi mu?i vystoupal, p?estali ?to?it na Kavose a m?sto toho se oto?ili, aby se s n?m utkali. V ten okam?ik Seavig a druh? skupina mu?? vystoupali po schodech na vzd?len? stran? n?dvo?? a za?to?ili na voj?ky na druh? stran?. Ti byli mezi nimi zm??knuti a nem?li kam se hnout. Prostoru pro boj bylo m?lo, bojovali na bl?zko, proto?e mu?i ve v?ech sm?rech bojovali o ka?d? vz?cn? kous??ek m?sta. Duncan pozvedl sv?j ?t?t a me?, v?ude zn?lo cink?n?, boj byl krvav?, zbl?zka, a on sekal jednoho mu?e za druh?m. Duncan se sehnul a vyhnul se ?deru, poklesl sv?m ramenem a p?ehodil nejednoho mu?e p?es okraj, ti k?i?eli a padali vst??c smrti, v?d?l, ?e n?kdy jsou nejlep?? zbran? vlastn? ruce. Vyk?ikl bolest?, proto?e dostal z?sah do b?icha, ale rychle se oto?il a sekl po n?m. Jak se voj?k p?ibl??il s c?lem smrteln?ho ?deru, Duncan, kter? nem?l prostor pro man?vrov?n?, ude?il voj?ka hlavou, kter?mu z toho upadl me?. Potom ho nabral kolenem, chytil ho a p?evrhl p?es okraj. Duncan bojoval a bojoval, ka?d? krok byl t??ce vyd?en?, zat?mco slunce stoupalo v??e a pot ho ?t?pal v o??ch. Jeho mu?i ze v?ech stran bru?eli a vyk?ikovali bolest? a Duncanova ramena u? za??nala b?t ze zab?jen? unaven?. Jak zalapal po dechu, pokryt? krv? sv?ch nep??tel, Duncan ud?lal posledn? krok kup?edu a pozvedl sv?j me? – a byl ?okovan?, kdy? uvid?l Bramthose a Seaviga a jejich mu?e, kte?? mu st?li ?elem. Oto?il se a prohl?dl si v?echna mrtv? t?la a pak si v ??asu uv?domil, ?e se jim to poda?ilo – zmocnili se cimbu??. Zazn?l v?t?zn? pok?ik, jak se se v?emi sv?mi mu?i potkali uprost?ed. Ale i p?esto Duncan v?d?l, ?e situace je st?le nal?hav?. “??PY!” vyk?ikl. Okam?it? se pod?val dol? na Kavosovy mu?e a uvid?l, ?e se pod nimi odehr?v? ohromn? bitva, na n?dvo?? byly tis?ce dal??ch pandesiansk?ch voj?k?, kte?? vyb?li z kas?ren a utkali se s nimi. Kavos byl ze v?ech stran t?m?? obkl??en. Duncanovi mu?i pozvedli luky od padl?ch, zam??ili p?es zdi a mr?tili je dol? na Pandesiany, Duncan se k nim p?idal. Pandesian? neo?ek?vali, ?e na n? bude v hlavn?m m?st? n?kdo st??let a po tuctech padli, padali k zemi a Kavos se sv?mi mu?i byli uchr?n?ni od smrteln?ch ran. Pandesian? za?ali padat v?ude kolem Kavose a brzy n?sledovala velk? panika, kdy? si uv?domili, ?e m? Duncan pod kontrolou vr?ek. Zm??knuti mezi Duncanem a Kavosem, nem?li kam uprchnout. Duncan nemohl dovolit, aby m?li ?as se seskupit. “O?T?PY!” zavelel. Duncan si s?m jeden vzal a vrhl j?m, potom dal??m a dal??m, a za?to?il ohromnou z?sobou zbran?, kter? byla zanech?na zde naho?e na cimbu??, p?ipraven?, aby odradila ?to?n?ky na Andros. Jak za?ali Pandesian? v?hat, Duncan v?d?l, ?e mus? ud?lat n?co jednozna?n?ho, aby s nimi skoncoval. “KATAPULTY!” vyk?ikl. Jeho mu?i sp?chali ke katapult?m, kter? byly zanech?ny zde na vr?ku a zat?hly za ohromn? provazy, to?ili klikami, dokud je nedostali do pozic. Dovnit? um?stili balvany a ?ekali na jeho p??kaz. Duncan kr??el tam a zp?t pod?l linie a upravoval pozice tak, aby balvany minuly Kavosovy mu?e a na?ly spr?vn? c?l. “VYST?ELIT!” zak?i?el. Do vzduchu vylet?l tucet balvan? a Duncan s uspokojen?m sledoval, jak padaj? a ni?? kamenn? kas?rny, zab?j? tucty Pandesi?n? v moment?, kdy vyb?haj? ven jako mravenci, aby bojovali s Kavosov?mi mu?i. Hluk se oz?val po cel?m n?dvo?? a ohromil Pandesiany a jejich panika je?t? zes?lila. Jak se zvedala oblaka prachu a suti, to?ili se dokola, nebyli si jist?, jak?m sm?rem maj? bojovat. Kavos, bojovn?k veter?n, vyu?il jejich zav?h?n?. Shrom??dil sv? mu?e a za?to?ili s novou silou, a zat?mco Pandesian? v?hali, prosek?vali si cestu jejich ?adami. T?la padala doleva a doprava a v pandesi?nsk?m t?bo?e vl?dl chaos, a brzy se oto?ili a ut?kali v?emi sm?ry. Kavos se za ka?di?k?m hnal. Byly to jatka. Kdy? slunce pln? vysvitlo, v?ichni Pandesian? le?eli bez ?ivota na zemi. Jak v?e utichlo, Duncan se ohromen? rozhl?dl, byl pln? probouzej?c?ho se pocitu v?t?zstv?, proto?e si uv?domil, ?e se jim to poda?ilo. P?evzali vl?du nad hlavn?m m?stem. Jak jeho mu?i v?ude kolem n?j pok?ikovali, brali ho za ramena, provol?vali sl?vu a obj?mali se, Duncan si z o?? set?el pot, st?le zhluboka d?chal, a za?alo mu to doch?zet: Andros byl osvobozen. Hlavn? m?sto pat?ilo jim. KAPITOLA SEDM? Alec zaklonil hlavu a pohl?dl vzh?ru, byl osln?n, jak proch?zel ty??c?mi se oblouky bran Uru, postrkov?n masami lid? po obou stran?ch. Jak jimi proch?zel, s Marcem vedle sebe, jejich obli?eje byly st?le ?pinav? od jejich nekone?n? cesty Trnovou planinou a on se pod?val vzh?ru na ty??c? se mramorov? oblouk, kter? se zd?l b?t sto stop vysoko. Pod?val se na prastar? ?ulov? zdi chr?mu, kter? m?l po obou stran?ch a udivilo ho, ?e proch?z? v??ezem v chr?mu, kter? z?rove? slou?? jako vstup do m?sta. Alec uvid?l mnoho v???c?ch, kte?? p?ed zdmi kle?eli, vzl??tn? sm?s se v??m t?m ruchem a shonem zdej??ho obchodov?n?, a p?inutilo ho to uva?ovat. Jednou se modlil k boh?m Escalonu – ale dnes se u? nemodlil k nikomu. Kter? ?ij?c? b?h mohl jen nechat jeho rodinu zem??t? Jedin? b?h, kter?mu nyn? mohl slou?it, byl b?h pomsty – a to byl b?h, kter?mu byl odhodlan? slou?it cel?m sv?m srdcem. Alec byl ohromen? d?n?m v?ude kolem n?j, hned vid?l, ?e toto m?sto je jin?, ne? kdy kde byl, tak odli?n? od mal? vesnice, kde jednou vyrostl. Poprv? od smrti sv? rodiny c?til, ?e se vrac? zp?t k ?ivotu. Toto m?sto bylo tak d?siv?, tak o?ivl?, bylo t??k? sem vstoupit a neb?t rozpt?len. Uc?til, ?e m? povinnost, kdy? si uv?domil, ?e mezi t?mito branami byli ostatn? stejn? jako on, stejn? mysl?c? p??tel?, jako byl Marco, zam??en? na odplatu Pandesii. Hled?l na to v?echno s ??asem, v?ichni lid? m?li jin? zp?sob od?v?n? a chov?n? a byli jin? rasy, v?ichni sp?chali ve v?ech sm?rech. Bylo to skute?n? kosmopolitn? m?sto. “Z?sta? nen?padn?,” zasy?el na n?j Marco, jak proch?zeli kolem v?chodn? br?ny a p?id?vali se k davu. Marco do n?j dloubl. “Tam.” Marco k?vl sm?rem ke skupin? pandesiansk?ch voj?k?. “Kontroluj? obli?eje. Jsem si jist?, ?e hledaj? ten tv?j.” Alec reflexivn? stiskl ruku na d?ce a Marco se nat?hl a pevn? ho uchopil za z?p?st?. “Tady ne, p??teli,” varoval ho Marco. “Toto nen? vesnice, ale v?le?n? m?sto. Zabij dva Pandesiany u br?ny a p?ib?hne cel? arm?da.” Marco se na n?j intenzivn? d?val. “Zabil bys rad?ji dva?” tla?il na n?j. “Nebo dva tis?ce?” Kdy? si Alec uv?domil moudrost ve slovech jeho p??tele, uvolnil stisk na d?ce, dal dohromady v?echnu svou v?li, aby potla?il touhu po odplat?. “Bude? m?t je?t? mnoho p??le?itost?, p??teli,” ?ekl Marco, zat?mco pokra?ovali davem se sklopenou hlavou. “M?m zde sv? p??tele a odpor je siln?.” Vyno?ili se v davu, kter? proch?zel br?nou a Alec sklopil o?i, aby je Pandesian? nevid?li. “Hej ty!” vy?t?kl Pandesian. Alecovi se rozbu?ilo srdce, zat?mco m?l hlavu sklopenou. Sp?chali jeho sm?rem a jeho sev?en? na d?ce zes?lilo, p?ipravoval se. Ale m?sto n?ho zastavili chlapce vedle, hrub? ho chytili za rameno a kontrolovali jeho obli?ej. Alec se zhluboka nadechl a ulevilo se mu, ?e ne?li po n?m a rychle pro?el bez pov?imnut? branou. Kone?n? vstoupili na n?m?st? a Alec si st?hl kapucu a pohl?dl doprost?ed m?sta, byl u?asl? nad t?m, co p?ed sebou vid?l. P?ed sebou uvid?l rozprost?enou ve?kerou architektonickou n?dheru shonu Uru. M?sto se zd?lo b?t o?ivl?, pulsuj?c?, z??ilo slunce a zd?lo se, jako by se skute?n? t?pytilo. Nejprve nemohl Alec pochopit, pro?, a potom si to uv?domil: voda. V?ude byla voda, m?sto bylo propleten? kan?ly, modr? voda se t?pytila v rann?m slunci a vytv??ela ve m?st? atmosf?ru, jako by bylo sou??st? mo?e. Kan?ly byly p?epln?n? v?emi druhy plavidel – veslov?mi ?luny, k?noi, plachetnicemi – dokonce leskl?mi ?ern?mi v?le?n?mi lod?mi, kter? nesly ?lut? a modr? vlajky Pandesie. Kan?ly byly ohrani?eny ko?i??mi hlavami, prastar?m kamenem, kter? byl u??v?n?m hladk?, po kter?m p?e?ly tis?ce lid? v ka?d?m mo?n?m od?vu. Alec spat?il ryt??e, voj?ky, civilisty, obchodn?ky, roln?ky, ?ebr?ky, ?ongl??e, kupce, farm??e a mnoho dal??ch lid?, v?ichni se m?sili. Mnoz? m?li na sob? barvy, jak? Marco nikdy nespat?il, zjevn? to byli n?v?t?vn?ci ze z?mo??, n?v?t?vn?ci z cel?ho sv?ta, kte?? nav?t?vili Ur, mezin?rodn? p??stav Escalonu. A vskutku, jasn? ciz? barvy a znaky byly na r?zn?ch lod?ch, kter? se na sebe ma?kaly v kan?le, jako by se cel? sv?t setkal na jednom m?st?. “?tesy, kter? obklopuj? Escalon, jsou tak vysok? a kv?li nim je na?e zem? nedobytn?,” vysv?tloval Marco za ch?ze. “Ur m? jedinou pl??, jedin? p??stav pro velk? lod?, kter? cht?j? na pl??. Escalon m? dal?? p??stavy, ale ??dn? z nich nen? tak dob?e p??stupn?. Tak?e kdy? n?s cht?j? nav?t?vit, v?ichni mus? p?ij?t sem,” dodal s m?vnut?m ruky a d?val se p?itom na v?echny ty lidi a lod?. “Je to dobr? a z?rove? ?patn? v?c,” pokra?oval. “P?in??? n?m to ob?ivu a obchod ze v?ech roh? kr?lovstv?.” “A ta ?patn??” zeptal se Alec, zat?mco se prod?rali davem a Marco se zastavil, aby koupil kus masa. “Ur je vystaven ?toku z mo?e,” odpov?d?l. “Je to p?irozen? m?sto k ?toku.” Alec v ??asu sledoval obrys m?sta, v??mal si v?ech v??i?ek, nekone?n? ?ady vysok?ch budov. Nikdy nic takov?ho nevid?l. “A ty v??e?” zeptal se a pod?val se na ?adu vysok?ch ?tvercov?ch v???, zdoben?mi cimbu??m, kter? se ty?ily nad m?stem a hled?ly do mo?e. “Ty byly postaveny ke st?e?en? mo?e,” odpov?d?l Marco. “Proti n?jezd?m. I kdy? pot?, co se slab? Kr?l vzdal, n?m to bylo k ni?emu.” Alec p?em??lel. “A kdyby se nevzdal?” zeptal se Alec. “Dok?zal by Ur odrazit ?tok od mo?e?” Alec pokr?il rameny. “Nejsem ??dn? v?dce,” ?ekl. “Ale v?m, ?e m?me sv? mo?nosti. Ur?it? bychom se mohli br?nit pir?t?m a n?jezdn?k?m. Ale flotila je n?co jin?ho. Ale ve sv? tis?cilet? historii nebyl Ur nikdy p?emo?en – a to o n??em hovo??.” Ve vzduchu zazn?ly vzd?len? zvony, zat?mco pokra?ovali v ch?zi, m?sily se s pok?ikem rack? nad hlavou, kte?? krou?ili a sk?ehotali. Jak se tla?ili davem, Alec c?til, jak mu kru?? v b?i?e, kdy? ve vzduchu uc?til r?zn? v?n? j?dla. Uvid?l exotick? v?ci a delikatesy, kter? p?edt?m nikdy nespat?il a podivoval se nad t?mto ?ivotem v kosmopolitn?m m?st?. V?echno zde bylo rychlej??, v?ichni tolik sp?chali, lid? byli usp?chan?, a? si t?m?? ani nesta?il v?eho v?imnout, ne? kolem n?j pro?li. P?inutilo ho to uv?domit si, z jak mal?ho m?sta poch?z?. Alec se d?val na prodejce, kter? prod?val nejv?t?? ?erven? ovoce, jak? kdy spat?il a s?hl do kapsy, ?e si jedno koup? – kdy? na sv?m rameni poc?til tvrd? ??uchnut? ze strany. Oto?il se a spat?il velk?ho mu?e, star??ho, kter? se nad n?m nakl?n?l, m?l rozcuchan? plnovous a mra?il se na n?j. M?l ciz? tv??, kterou Alec nemohl rozpoznat a nad?val jazykem, kter?mu Alec nerozum?l. Ten mu? do n?j potom str?il a Alec p?ekvapen? vylet?l nazad na st?nek a upadl na zem. “To nen? nutn?,” ?ekl Marco, kter? vykro?il dop?edu a dal p?ed sebe ruku, aby toho mu?e zastavil. Ale Alec, kter? byl norm?ln? pasivn?, poc?til novou vlnu rozho??en?. Byl to nezn?m? pocit, jako by v n?m kyp?l vztek od momentu, kdy jeho rodina zem?ela, vztek, kter? pot?eboval ven. Nemohl se ovl?dat. Vysko?il na nohy a za?to?il a v?? svou silou ude?il mu?e do obli?eje, a? padl nazad a upadl na dal?? st?nek. Alec tam st?l, byl u?asl?, ?e skolil mnohem v?t??ho mu?e, zat?mco Marco st?l vedle n?j s do?iroka otev?en?ma o?ima. Na n?m?st? vypuklo pozdvi?en?, zat?mco za??nali p?ib?hat buranovi p??tel?, zat?mco ze strany n?m?st? p?ib?hala skupina pandesiansk?ch voj?k?. Marco vypadal vyd??en? a Alec v?d?l, ?e jsou v riskantn? situaci. “Tudy!” nal?hal Marco a uchopil Aleca a hrub? s n?m trhl. Jak se hrubi?n postavil na nohy a Pandesian? se p?ibl??ili, Alec a Marco b??eli ulicemi, Alec n?sledoval sv?ho p??tele, zat?mco ten navigoval t?mto m?stem, kter? tak dob?e znal, b??el zkratkami, zat??el mezi st?nky a ost?e zabo?oval do uli?ek. Alec jen st??? st?hal sledovat v?echny ostr? zat??ky. A p?esto, kdy? se oto?il a pod?val se p?es rameno, vid?l, jak se k nim velk? skupina bl??? a v?d?l, ?e maj? p?ed sebou bitku, kterou nemohou vyhr?t. “Tady!” vyk?ikl Marco. Alec sledoval, jak Marco p?esko?il p?es okraj kan?lu a bez p?em??len? ho n?sledoval, o?ek?val, ?e spadne do vody. Byl ale p?ekvapen, kdy? nezaslechl ?plouchnut?, ale m?sto toho p?ist?l na mal? kamenn? ??mse, kter? si shora nev?iml. Marco zt??ka d?chal, zabu?il ?ty?ikr?t na neozna?en? d?ev?n? dve?e, zasazen? do kamene, kter? byly pod ulic? – a za sekundu se dve?e otev?ely a Alec a Marco byli vta?eni do temnoty, dve?e se za nimi zav?ely. Je?t? p?edt?m Alec vid?l, jak mu?i zv?dav? b??? k okraji kan?lu a nevid?, ?e se dole dve?e zav?ely. Alec se ocitl pod zem? v tmav?m podzemn?m kan?le a jak zmaten? b??el, voda mu c?kala a? na kotn?ky. Zat??eli a zah?bali a brzy byli znovu na slunci. Alec vid?l, ?e jsou ve velk? kamenn? m?stnosti pod ulicemi m?sta, slunce se naho?e dralo mezi branami a on u?asle pohl?dl a vid?l, ?e jsou obklopeni n?kolika chlapci v jejich v?ku, v?ichni m?li tv??e ?pinav? a srde?n? se usm?vali. V?ichni se zastavili, zhluboka d?chali, a Marco se usm?val a pozdravil sv? p??tele. “Marco,” ?ekli a objali ho. “June, Saro, Bagi,” odpov?d?l Marco. V?ichni vykro?ili kup?edu a jeden druh?ho obejmuli, usm?vali se, tito mu?i byli jako jeho brat?i. V?ichni byli asi stejn? sta?? jako on, stejn? vysoc? jako Marco, m?li ?irok? ramena a tvrd? vyhl??ej?c? obli?eje a vyhl??eli jako chlapci, kte?? dok?zali p?e??t cel? ?ivot na ulici. Byli to chlapci, kte?? se museli postarat sami o sebe. Marco p?istr?il Aleca. “Toto,” prohl?sil, “je Alec. Nyn? je jedn?m z n?s.” Jedn?m z n?s. To se Alecovi l?bilo. Byl to dobr? pocit, n?kam pat?it. V?ichni si s n?m pot??sli p?edlokt?m a jeden z nich, ten nejvy???, Bagi, zat??sl hlavou a usm?l se. “Tak to jsi ty, kdo vzbudil v?echen ten vzruch?” zeptal se s ?sm?vem. Alec se nesm?le zasm?l. “Ten chlap do m? str?il,” ?ekl Alec. V?ichni ostatn? se zasm?li. “To je dobr? d?vod na to, abys riskoval na?e ?ivoty pr?v? v tento den,” odpov?d?l Saro od srdce. “Te? jsi ve m?st?, chlap?e z vesnice,” ?ekl Jun p??sn?, neusm?val se, na rozd?l od ostatn?ch. “Mohli n?s v?echny zab?t. Bylo to hloup?. Tady to je lidem jedno – str?? do tebe – a dal?? hor?? v?ci. Hle? si sv?ho a d?vej se, kam jde?. Kdy? do tebe n?kdo naraz?, d?vej se jinam, nebo se ocitne? s d?kou v z?dech. Tentokr?t jsi m?l ?t?st?. Toto je Ur. Nikdy nev??, kdo pr?v? p?ech?z? ulici a lid? t? zde po?e?ou z jak?hokoli d?vodu – a n?kte?? dokonce pro nic za nic.” Jeho nov? p??tele se najednou oto?ili a odch?zeli hloub?ji do jeskynn?ch tunel? a Alec sp?chal, aby je dohonil, jeliko? se k nim Marco p?idal. Zd?lo se, ?e v?ichni toto m?sto znaj? nazpam??, dokonce i v tom ?eru s lehkost? zat??eli a zah?bali t?mito podzemn?mi chodbami, v?ude kolem nich kapala voda a ten zvuk se odr??el. Bylo jasn?, ?e tu v?ichni vyrostli. Kv?li tomu se Alec c?til neadekv?tn?, proto?e vyrostl v Soli, a kdy? vid?l toto m?sto, kter? bylo tak sv?tov?, tyto chlapce, kte?? byli tak znal? ?ivota na ulici. Bylo jasn?, ?e byli v?ichni vystaveni zkou?k?m a strastem, jak? si Alec neum?l ani p?edstavit. Byli to tvr??ci, kte?? za?ili n?kolik ostr?ch spor? a zd?lo se, ?e to byli p?e?iv??. Po zabo?en? do n?kolika chodeb chlapci vystoupali po p??kr?m kovov?m ?eb??ku a Alec se brzy ocitl zp?t naho?e v ulic?ch, v jin? ??sti Uru, objevili se v dal??m usp?chan?m davu. Alec se oto?il a rozhl?dl se, vid?l velk? n?m?st? s m?d?nou font?nou uprost?ed, nerozezn?val to tu, jen st??? byl schopen sledovat v?echny ?tvrt? rozprost?en?ho m?sta. Alec se ocitl v ?er? m?stnosti, osv?tlen? jen slune?n?m svitem, kter? prosv?talo oknem vysoko naho?e a oto?il se, proto?e rozeznal zvuk kladiv, kter? bila do kovadlin, a prohl?dl si m?stnost se z?jmem. Sly?el sy?en? kov?rny, vid?l zn?m? oblak p?ry a okam?it? se c?til jako doma. Nemusel se ani d?vat kolem, aby si byl jist?, ?e je v kov?rn? a ?e je pln? kov???, kte?? pracuj? na zbran?ch. Jeho srdce plesalo vzru?en?m. Vysok?, ?t?hl? mu? s kr?tk?m vousem, asi ?ty?icetilet?, jeho? obli?ej byl ?pinav? od saz?, si ot?el ruce o z?st?ru a p?i?el bl??e. Pok?val na Marcovy p??tele a s ?ctyhodn?m pohledem pok?vali oni na n?j. “Fervil,” ?ekl Marco. Fervil se oto?il a uvid?l Marca a jeho obli?ej se rozz??il. P?istoupil bl??e a objal ho. “Myslel jsem, ?e jsi u Plamen?,” ?ekl. Marco se na n?j zazubil. “U? ne,” odpov?d?l. “Chlapci, jste p?ipraveni pracovat?” dodal. Potom se pod?val na Aleca. “A koho to tu m?me?” “M?ho p??tele,” odpov?d?l Marco. “Alec. Dobr? kov?? a je dychtiv? se k n?m p?idat.” “Opravdu?” zeptal se Fervil skepticky. Prohl?dl si Aleca s drsn?ma o?ima, pod?val se na n?j od hlavy k pat?, jako by byl k ni?emu. “O tom pochybuji,” odpov?d?l, “kv?li jeho vzez?en?. Vypad? p??li? mlad?. Ale m??e n?m sb?rat ?rot. Vezmi si tohle,” ?ekl, nat?hl se a podal Alecovi k?bl pln? kovov?ho ?rotu. “?eknu ti, a? t? budu pot?ebovat.” Alec rozho??en? zrudl. Nev?d?l, pro? se tomuto mu?i tolik nel?b? – t?eba se c?til ohro?en?. C?til, jak kov?rna utichla a jak se ostatn? chlapci d?vaj?. Tento mu? mu v mnoha v?cech p?ipom?nal jeho otce a to Aleca je?t? v?ce roz??lilo. St?le byl uvnit? pln? zlosti a u? nebyl ochoten, od smrti jeho rodiny, tolerovat cokoli, co m?l p?ed sebou. Jak se ostatn? oto?ili, aby ode?li pry?, pustil Alec k?bl s kovem a ten hlasit? zazvonil o kamennou zem. V?ichni ostatn? se p?ekvapen? oto?ili a kov?rna utichla, jak se chlapci zastavili, aby sledovali konfrontaci. “Vypadni z m?ho obchodu!” zavr?el Fervil. Alec ho ignoroval; m?sto toho kolem n?j pro?el k nejbli???mu stolu, zvedl dlouh? me?, podr?el ho p?ed sebou a prohl?dl si ho. “Tohle je tvoje pr?ce?” zeptal se Alec. “Kdo jsi, ?e si dovol?? mi kl?st ot?zky?” do?adoval se Fervil. “Tak je?” ??dal Marco, kter? st?l za sv?m kamar?dem. “Je,” odpov?d?l nejist? Fervil. Alec pok?val. “Je to haramp?d?,” vyvodil. V m?stnosti zazn?lo zalap?n? po dechu. Fervil se nap??mil a rozzu?en? se zamra?il. “Vy chlapci nyn? m??ete odej?t,” zabru?el. “V?ichni. M?me zde dost kov???.” Alec trval na sv?m. “A nic z toho nestoj? za babku,” oponoval. Fervil zrudl a v?hru?n? p?istoupil a potom mezi n? Marco vlo?il ruku. “Odejdeme,” ?ekl Marco. Alec dal najednou ?pi?ku me?e na zem, zvedl vysoko nohu a jedn?m kopnut?m ho zlomil na p?l. V?ude se rozlet?ly ?lomky, v?ichni byli ohromeni. “M?lo by se toto st?t s kvalitn?m me?em?” zeptal se Alec s otr?ven?m ?sm?vem. Fervil vyk?ikl a za?to?il na Aleca – a jak se bl??il, pozvedl Alec zubat? konec zlomen?ho ost?? a Fervil se zastavil. Ostatn? chlapci, kdy? vid?li konfrontaci, tasili me?e a p?isp?chali chr?nit Fervila, zat?mco Marco a jeho p??tel? tasili jejich me?e kolem Aleca. V?ichni chlapci tam st?li a napjat? ?elili jeden druh?mu. “Co to d?l???” zeptal se Marco Aleca. “V?ichni sd?l?me stejn? c?l. Toto je ??lenstv?.” “A proto nemohu dovolit, aby bojovali s haramp?d?m,” odpov?d?l Alec. Alec odhodil zlomen? me?, nat?hl se a pomalu tasil dlouh? me? ze sv?ho p?sku. “Toto je moje pr?ce,” ?ekl Alec py?n?. “S?m jsem ho vytvo?il v kov?rn? m?ho otce. Nikdy nenajde? lep?? pr?ci.” Alec najednou me? oto?il, uchopil jej za ?epel, podr?el jej a j?lcem nap?ed ho pod?val Fervilovi. V napjat?m tichu si ho Fervil prohl??el, bylo jasn?, ?e toto ne?ekal. Uchopil j?lec, ??m? se Alec stal bezbrann?m a na chv?li se zd?lo, ?e p?em??l? nad t?m, ?e by s n?m prop?chl Aleca. Ale Alec tam py?n? st?l a neb?l se. Fervil?v obli?ej se pomalu uvolnil, proto?e si uv?domil, ?e je Alec nyn? bezbrann?, a d?val se na n?j s v?t?? ?ctou. Pod?val se dol? a prohl?dl si me?. Pot??kal si ho v ruce, p?idr?el ho proti sv?tlu a kone?n? se, po dlouh? dob?, pod?val s nad?en?m na Aleca. “Tvoje pr?ce?” zeptal se nev???cn?m hlasem. Alec pok?val. “A mohu takov?ch ukovat mnohem v?c,” odpov?d?l. Vykro?il dop?edu a pod?val se na Fervila siln?m pohledem. “Chci zab?t Pandesiany,” odpov?d?l Alec. “A chci to d?lat se skute?n?mi zbran?mi.” V m?stnosti se vzn??elo hust? ticho, dokud Fervil kone?n? nezakroutil hlavou a neza?al se usm?vat. Dal dol? me?, nat?hl pa?i a Alec ji uchopil. V?ichni chlapci pomalu schovali zbran?. “P?edpokl?d?m,” ?ekl Fervil s roz?i?uj?c?m se ?sm?vem, “?e tu pro tebe m??eme naj?t m?sto.” KAPITOLA OSM? Aidan kr??el opu?t?nou lesn? cestou, byl nejd?l, kam kdy do?el, ve sv?t? se c?til ?pln? s?m. Kdyby nebylo jeho Lesn?ho psa, kter?ho m?l vedle sebe, byl by ne??astn?, zoufal?; ale B?l? mu d?val s?lu, i p?es jeho krut? zran?n?, a Aidan ho pohladil po jeho kr?tk?, b?l? srsti. Oba belhali, ka?d? z nich zran?n z jejich utk?n? se surov?m vozkou, ka?d? krok, kter? ud?lali, byl bolestiv? a nebe za?alo tmavnout. S ka?d?m kulhav?m krokem, kter? Aidan ud?lal, p??sahal, ?e jestli toho mu?e je?t? jednou spat??, zabije ho sv?ma vlastn?ma rukama. B?l? vedle n?j zak?u?el a Aidan se nat?hl a pohladil ho po hlav?, pes byl t?m?? stejn? vysok?, jako on, byl sp??e jako divok? bestie, ne?-li pes. Aidan byl vd??n? nejen za jeho spole?nost, ale tak? proto?e mu zachr?nil ?ivot. Zachr?nil B?l?ho, proto?e n?co uvnit? n?j mu nedovolilo se od n?ho odvr?tit – a za to od n?j na opl?tku obdr?el dar ?ivota. Ud?lal by to znovu, i kdyby v?d?l, ?e zde bude zanech?n, uprost?ed ni?eho, na jist? cest? k hladov?n? a smrti. St?le to st?lo za to. B?l? znovu zavyl a Aidan s n?m souc?til, proto?e m?l tak? hlad. “J? v?m, B?l?,” ?ekl Aidan. “J? m?m tak? hlad.” Aidan se pod?val na zran?n? B?l?ho, st?le z n?j tekla krev, a pot??sl hlavou, c?til se hrozn? a bezmocn?. “Ud?lal bych cokoli, abych ti pomohl,” ?ekl Aidan. “K?? bych v?d?l, jak.” Aidan se naklonil a pol?bil ho na hlav?, jeho srst byla jemn? a B?l? polo?il svou hlavu na Aidanovu. Bylo to objet? dvou lid? na spole?n? cest? vst??c smrti. Zvuky divok?ch stvo?en? zazn?ly v symfonii tmav?ho lesa, a Aidan c?til, jak ho p?l? nohy, c?til, ?e u? nemohou j?t o moc d?l, ?e zde zem?ou. Byli st?le n?kolik dn? od ?ehokoli a s bl???c? se noc? se c?tili bezmocn?. B?l?, a? byl siln?, u? nebyl p?ipraven s ni??m bojovat a Aidan, kter? nem?l zbra? a byl zran?n?, na tom nebyl o moc l?pe. Kolem neprojel cel? hodiny ??dn? v?z a o?ek?val, ?e ani ??dn? n?kolik dn? nepojede. Aidan myslel na sv?ho otce, tam n?kde pry?, a c?til, ?e ho zklamal. Kdyby m?l zem??t, Aidan by si p??l, aby alespo? zem?el n?kde po boku sv?ho otce, v boji za n?jak? velk? c?l, nebo doma, v pohodl? Volisu. Ne zde, s?m a uprost?ed ni?eho. Ka?d? krok jako by ho t?hl bl??e smrti. Aidan p?em??lel o sv?m kr?tk?m ?ivot?, pom??lel na v?echny lidi, kter? kdy znal a miloval, jeho otce a bratry, a nejv?ce ze v?eho jeho sestru Kyru. P?em??lel o n?, l?mal si hlavu s t?m, kde pr?v? je, jestli p?e?la Escalon, jestli p?e?ila cestu do Uru. P?em??lel, jestli n?kdy ona myslela na n?j, jestli by na n?j nyn? byla py?n?, sna?il se j?t v jej?ch stop?ch, sna?il se tak? p?ej?t Escalon, sv?m vlastn?m zp?sobem pomoci otci a jeho z?m?ru. P?em??lel, jestli by se b?val stal velk?m bojovn?kem a c?til se hluboce smutn?, ?e ji nikdy znovu neuvid?. Aidan se s ka?d?m krokem c?til skl??en?ji a nemohl ud?lat nic dal??ho, krom? toho, aby podlehl sv?mu zran?n? a vy?erp?n?. ?el pomaleji a pomaleji, pod?val se na B?l?ho a vid?l, jak za sebou tak? tah? nohy. Brzy si budou muset lehnout a odpo?inout si n?kde na t?to cest?, a? u? p?ijde cokoli. Byla to d?siv? p?edstava. Aidan si myslel, ?e n?co zaslechl, nejprve slab?. Zastavil se a bedliv? poslouchal, proto?e B?l? se tak? zastavil a t?zav? se na n?j pod?val. Aidan doufal a modlil se. Zd?lo se mu to? Potom to zazn?lo znovu. Tentokr?t si byl jist?. Zask??p?n? kol. D?eva. ?eleza. Byl to v?z. Aidan se oto?il, srdce mu posko?ilo, zat?mco m?oural do sl?bnouc?ho sv?tla. Nejprve nic nevid?l. Potom pomalu ale jist? n?co spat?il. V?z. N?kolik voz?. Aidanovo srdce mu bu?ilo a? v krku, ani nebyl schopn? ovl?dnout sv? vzru?en?, jak uc?til dun?n?, usly?el kon? a sledoval karavanu, kter? tudy m??ila. Ale jeho vzru?en? potom ochladlo, kdy? p?em??lel, zda by to nemohl b?t n?kdo nep??telsk?. Nakonec kdo jin? by cestoval tak daleko na pust? cest?, tak vzd?len ode v?eho? Nemohl bojovat a B?l?, kter? nap?l vr?el, u? v sob? mnoho s?ly tak? nem?l. Byli na pospas komukoli, kdo se bl??il. Byla to d?siv? my?lenka. Zvuk byl ohlu?uj?c?, zat?mco se vozy bl??ily, a Aidan neboj?cn? st?l uprost?ed cesty, uv?domil si, ?e se nem??e schovat. Musel to riskovat. Aidan myslel, ?e jak se bl??ili, zaslechl hudbu, a jeho zv?davost se prohloubila. Zrychlili a na okam?ik p?em??lel, jestli ho nep?ejedou. Potom se najednou cel? karavana zpomalila a zastavila p?ed n?m, proto?e st?l v cest?. D?vali se na n?j, kolem nich se usazoval prach, byla to velk? skupina, asi o pades?ti lidech a Aidan p?ekvapen? zamrkal, kdy? vid?l, ?e to nebyli voj?ci. Tak? se nezd?lo, ?e jsou nep??tel?t?, uv?domil si s ?levou. V?iml si, ?e vozy byly pln? r?zn?ch lid?, mu?? a ?en r?zn?ho v?ku. Jeden se zd?l b?t pln? muzikant?, kte?? dr?eli r?zn? hudebn? n?stroje; jin? byl pln? mu??, kte?? se zd?li b?t ?ongl??i nebo komedianty, jejich obli?eje byly pokresleny v?razn?mi barvami a m?li barevn? pun?ochy a tuniky; dal?? v?z se zd?l b?t pln? herc?, mu??, kte?? dr?eli svitky, asi si zkou?ely sc?n??e, byli oble?eni do dramatick?ch kost?m?; zat?mco jin? byl pln? ?en – sotva oble?en?ch, na obli?eji m?ly p??li? mnoho makeupu. Aidan se za?ervenal a pod?val se jinam, v?d?l, ?e byl p??li? mlad?, aby na takov? v?ci z?ral. “Ty, chlap?e!” vyk?ikl hlas. Byl to mu? s dlouh?m plnovousem, jasn? ?erven?m, dlouh?m a? do pasu, byl to zvl??tn? vyhl??ej?c? mu? s p??telsk?m ?sm?vem. “To je tvoje cesta?” zeptal se vtipn?. Ze v?ech voz? vypukl sm?ch a Aidan se za?ervenal. “Kdo jste?” zeptal se zmaten? Aidan. “Mysl?m, ?e lep?? ot?zka je,” zavolal na odpov??, “kdo jsi ty?” Se strachem pohl?dli dol? na B?l?ho, kter? vr?el. “A co k ?ertu d?l?? s Lesn?m psem? Co?pak nev??, ?e t? zabije?” zeptali se vystra?en?m hlasem. “Ne tento,” odpov?d?l Aidan. “Jste v?ichni…bavi?i?” zeptal se, st?le zv?dav?, p?em??lel, co tu v?ichni d?laj?. “To je vl?dn? pojmenov?n?!” vyk?ikl n?kdo z vozu pronikav?m sm?chem. “Jsme herci a ?ongl??i a gamble?i a hudebn?ci a klauni!” vyk?ikl jin? mu?. “A lh??i a dareb?ci a lehk? ?eny!” vyk?ikla ?ena a v?ichni se znovu sm?li. N?kdo zabrnkal na harfu, zat?mco sm?ch zes?lil, a Aidan se za?ervenal. Vzpomn?l si, jak jednou takov? lidi potkal, kdy? byl mlad?? a bydlel v Androsu. Vzpomn?l si, jak se d?val, jak v?ichni bavi?i proud? do hlavn?ho m?sta, bav? Kr?le; vzpomn?l si na jejich jasn? barevn? obli?eje; na jejich ?onglov?n? s no?i; na mu?e, kter? poj?dal srst; ?enu, kter? zp?vala p?sn?; b?sn?ka, kter? recitoval poezii z pam?ti snad cel? hodiny. Vzpomn?l si, jak byl zmaten?, pro? by si n?kdo vybral tuto ?ivotn? cestu a ne to b?t bojovn?kem. O?i mu zaz??ily, kdy? si to najednou uv?domil. “Andros!” vyk?ikl Aidan. “Jedete do Androsu!” Mu? sesko?il z jednoho z voz? a p?istoupil k n?mu. Byl to velk? mu?, asi ?ty?icetilet?, s velk?m b?ichem a ne?esan?m hn?d?m plnovousem, ke kter?mu pasovaly rozcuchan? vlasy, a v?el?m a p??telsk?m ?sm?vem. P?i?el k Aidanovi a otcovsky mu dal ruku kolem ramen. “Jsi p??li? mlad? na to, abys tady byl,” ?ekl mu?. “?ekl bych, ?e ses ztratil – ale ze zran?n?, kter? m?? ty a tv?j pes bych h?dal, ?e je v tom n?co dal??. Vypad? to, ?e ses dostal do probl?m? – a h?dal bych,” do?el k z?v?ru a prohl???l si obez?etn? B?l?ho, “?e to m? co do ?in?n? s t?m, ?e jsi pomohl t?to bestii.” Aidan nic ne?ekl, v?d?l, kdy m? ml?et, zat?mco B?l? p?i?el a ol?zal mu?ovu ruku, co? Aidana p?ekvapilo. “??k?m si Motley,” dodal mu? a nat?hl ruku. Aidan se na n?j obez?etn? pod?val, nepot??sl mu rukou, ale pok?val na n?j. “Moje jm?no je Aidan,” odpov?d?l. “Vy dva tu m??ete z?stat a um??t hlady,” pokra?oval Motley, “ale to nen? moc z?bavn? zp?sob, jak zem??t. Osobn? bych si cht?l alespo? d?t dobr? j?dlo a potom zem??t n?jak jinak.” Skupina se za?ala sm?t, zat?mco Motleyho ruka byla st?le nata?en? a d?val se na Aidana s v?elost? a soucitem. “O?ek?v?m, ?e vy dva pot?ebujete, nejen kv?li sv?mu zran?n?, pomocnou ruku,” dodal. Aidan tam py?n? st?l, necht?l uk?zat slabost, jak ho to jeho otec u?il. “Da?ilo se n?m dob?e, jak jsme byli,” ?ekl Aidan. Motley p?ivedl skupinu k dal??mu sm?chu. “Samoz?ejm?,” odpov?d?l. Aidan se podez?ele d?val na mu?ovu ruku. “Jdu do Androsu,” ?ekl Aidan. Motley se usm?l. “Stejn? jako my,” odpov?d?l. “A m?me ?t?st?, m?sto je dost velk? na to, aby n?s v?echny p?ijalo.” Aidan zav?hal. “Ud?lal bys n?m slu?bu,” dodal Motley. “Pot?ebujeme v?hu nav?c.” “A dal?? ?sta, kter? m??eme nakrmit!” zak?i?el ve sm?chu bl?zen z jin? skupiny. Aidan se na n?j obez?etn? d?val, p??li? py?n? na to, aby to p?ijal, ale vid?l zp?sob, jak si zachovat tv??. “Dob?e….” ?ekl Aidan. “Kdybych v?m prok?zal slu?bu…” Aidan vzal Motleyho za ruku a ocitl se vyta?en na v?z. Byl siln?j??, ne? Aidan o?ek?val z toho, jak byl oble?en, zd?lo se, ?e je dvorn?m hlup?kem; jeho ruka byla masit? a tepl?, dvakr?t tak velk? jako Aidanova. Motley se pak nat?hl, vyzvedl B?l?ho a jemn? ho um?stil na zad vozu vedle Aidana. B?l? se sto?il u Aidana do sena, dal mu hlavu do kl?na, o?i m?l zpola zav?en? vy?erp?n?m a bolest?. Aidan ten pocit moc dob?e znal. Motley nasko?il a vozka ?vihl bi?em a karavana se dala do pohybu, v?ichni radostn? zvolali, kdy? se hudba op?t rozehr?la. Byla to vesel? p?se?, mu?i a ?eny hr?li na harfy, na fl?tny a cimb?ly a n?kolik lid? k Aidanov? p?ekvapen?, tak? v pohybuj?c?ch vozech tan?ilo. Aidan nikdy v ?ivot? nevid?l tak veselou spole?nost. Sv?j cel? ?ivot str?vil v pochmurn? n?lad? a tichosti tvrze, kter? byla pln? bojovn?k? a nebyl si jist?, co si o tom myslet. Jak mohl b?t n?kdo tak ??astn?? Jeho otec ho v?dy u?il, ?e ?ivot je v??n?. Nebylo toto v?echno trivi?ln?. Jak postupovali po nerovn? cest?, B?l? zavyl bolest?, zat?mco ho Aidan hladil po hlav?. Motley p?i?el k nim a k Aidanov? p?ekvapen? poklekl vedle psa a jeho zran?n? mu ov?zal a pot?el zelen?m balz?mem. B?l? se pomalu uti?il a Aidan mu byl za jeho pomoc vd??n?. “Kdo jsi?” zeptal se Aidan. “U? jsem m?l n?kolik jmen,” odpov?d?l Motley. “To nejlep?? bylo ‘herec.’ Pak to tak? byl ‘lump, ‘bl?zen,’ ‘?a?ek…a seznam pokra?uje d?l. ??kej mi, jak chce?.” “Tak?e nejsi bojovn?k,” uv?domil si zklaman? Aidan. Motley se zaklonil a sm?chy ?val, po tv???ch mu tekly slzy; Aidan nerozum?l, co bylo tak vtipn?ho. “Bojovn?k,” opakoval Motley a v ??asu t??sl svou hlavou. “Tak takto m? nikdy nikdo nenazval. A ani bych si nep??l, aby mi tak n?kdo ??kal.” Aidan se zamra?il, nerozum?l tomu. “Poch?z?m z rodiny bojovn?k?,” ?ekl Aidan py?n? a vystavoval svou hru? navzdory bolesti. “M?j otec je velk? bojovn?k.” “Tak to je mi t? potom l?to,” ?ekl Motley a st?le se sm?l. Aidan byl zmaten?. “Pros?m? Pro??” “To je rozsudek,” odpov?d?l Motley. “Rozsudek?” opakoval Aidan. “V ?ivot? nen? nic v?znamn?j??ho, ne? b?t bojovn?kem. To je v?e, o ?em jsem kdy snil.” “Opravdu?” zeptal se Motley pobaven?. “Tak potom mi t? je l?to dvakr?t tolik. J? si mysl?m, ?e slavit a sm?t se a sp?t s kr?sn?mi ?enami je ta nejlep?? v?c, jak? existuje – mnohem lep??, ne? se promen?dovat krajinou a doufat, ?e se ti poda?? zabodnout me? do n???ho b?icha.” Aidan zrudl, byl frustrovan?; nikdy nesly?el, ?e by o bitv? takto n?kdo mluvil a urazilo ho to. Nikdy nepotkal podobn?ho ?lov?ka. “A v ?em v tv?m ?ivot? spo??v? ?est?” zeptal se zmaten? Aidan. “?est?” zeptal se Motley a zd?l se skute?n? p?ekvapen?. “To je slovo, kter? u? jsem n?kolik let nesly?el – a je p??li? velk? na tak mal?ho chlapce.” povzdychl si Motley. “Nemysl?m si, ?e ?est existuje – alespo? jsem ji nikdy nevid?l. Jednou jsem p?em??lel o tom b?t ?estn? – ale nikam m? to nedostalo. Krom? toho jsem vid?l, jak se p??li? mnoho ?estn?ch mu?? stalo ko?ist? prohnan?ch ?en,” do?el k z?v?ru a ostatn? ve voze se sm?li. Конец ознакомительного фрагмента. Текст предоставлен ООО «ЛитРес». Прочитайте эту книгу целиком, купив полную легальную версию (https://www.litres.ru/pages/biblio_book/?art=43694399&lfrom=688855901) на ЛитРес. Безопасно оплатить книгу можно банковской картой Visa, MasterCard, Maestro, со счета мобильного телефона, с платежного терминала, в салоне МТС или Связной, через PayPal, WebMoney, Яндекс.Деньги, QIWI Кошелек, бонусными картами или другим удобным Вам способом.