???e St?n?

???e St?n? Morgan Rice Kr?lov? a ?arod?jov? #5 D?n? nabit? fantasi?, kter? dozajista pot??? p??znivce p?ede?l?ch rom?n? Morgan Rice, a tak? nad?ence tvorby, jakou je nap??klad Cyklus d?dictv? od Christophera Paolini.. P??znivci fikce pro mladistv? budou doslova pohlceni t?mto nejnov?j??m d?lem autorky a budou prahnout po jej? dal?? tvorb?. The Wanderer, A Literary Journal (o knize Vzestup drak?) ???E ST?N? je p?tou knihou z epick? fantasy s?gy autorky Morgan Rice KR?LOV? A ?AROD?JOV?! V knize ???E ST?N? se Kyra ocitne uprost?ed ho??c?ho hlavn?ho m?sta, kter? je napadeno draky, jej? ?ivot vis? na vl?sku. Jej? milovan? domovina je zni?en?, Plameny jsou sn??eny a sk??tkov? vtrhli dovnit?, Kyra se mus? urgentn? vydat do Mardy, aby z?skala kouzelnou zbra? p?edt?m, ne? bude p??li? pozd? – i kdy? ji to dovede do samotn?ho srdce temnoty. Duncan se ocitne uv?zn?n? i s ostatn?mi v ho??c?m hlavn?m m?st? a pou?ije ve?ker? sv? s?ly, aby na?el sv? mu?e, pokusil se o ?t?k a shrom??dil sv? voj?ky, aby spole?n? napadli Pandesii. Na druh? stran? kr?lovstv? pluje Merk, s dcerou Kr?le Tarnise, skrze Z?toku Smrti pot?, co opustili V?? Kosu a pluj? na Knossos, ostrov bojovn?k?. Pron?sledov?ni Vesuviem a jeho arm?dou sk??tk?, p?eplouvaj? nejo?idn?j?? vody sv?ta, v?, ?e maj? mizivou ?anci na to, dostat se na ostrov, a je?t? men?? ?anci na ?nik. Dierdra a Marco p?e?ij? z?plavovou vlnu, kter? zni?ila Ur, jen aby byli sv?dkem toho, ?e je jejich milovan? m?sto zaplaveno. V?ichni, kter? znali a milovali, jsou ztraceni nebo mrtv?, mus? se ale d?t dohromady a doj?t za jedinou osobou, o kter? v?, ?e je je?t? na?ivu: Kyrou. Alec zat?m pluje zp?t do Escalonu, spole?n? s lidmi ze Ztracen?ch Ostrov?, dr?? vz?cn? me?, kter? mo?n? v?e zm?n?. Ale nikdo z nich ne?ek?, ?e se setk? se zni?enou zem?, zem?, kter? se nyn? hem?? draky. Se svou silnou atmosf?rou a ucelen?mi postavami je ???E ST?N? ohromuj?c? s?gou o ryt???ch a bojovn?c?ch, kr?lech a lordech, o cti a udatnosti, kouzlu, osudu, nestv?r?ch a drac?ch. Je to p??b?h l?sky a zlomen?ch srdc?, zklam?n?, tu?eb a zrady. Je to vrcholn? fantasy, kter? n?s zve do sv?ta, na kter? u? nikdy nezapomeneme, do sv?ta, kter? oslov? ?ten??e obou pohlav? a ka?d?ho v?ku. KR?LOV? A ?AROD?JOV? – kniha ?est? – bude ji? brzy k dost?n?. Pokud jste si mysleli, ?e po skon?en? s?gy ?arod?jova prstenu ji? nen? pro co ??t, pak jste na omylu. Morgan Rice p?ich?z? s p??slibem dal?? vynikaj?c? s?rie, kde n?m umo??uje pono?it se do fantazie o sk??tc?ch a drac?ch, chrabrosti, cti, kur??e, kouzla a v?ry ve vlastn? osud. Morgan se znovu poda?ilo vykreslit siln? postavy, kter? n?s nut? je povzbuzovat na ka?d? str?nce… D?lo najde sv? m?sto v knihovn?ch v?ech p??znivc? dob?e psan? fantasy literatury. Books and Movie Reviews, Roberto Mattos (o knize Vzestup drak?) ? ? ? E S T ? N ? (KR?LOV? A ?AROD?JOV?— KNIHA ?. 5) MORGAN RICE Morgan Rice Morgan Rice je autorkou epick? fantasy s?gy ?AROD?J?V PRSTEN, kter? obsahuje 17 knih, podle USA Today je tato s?ga bestsellerem ??slo jedna; podle USA Today jsou bestsellerem ??slo jedna tak? jej? dal?? s?gy, jako jsou: s?rie UP??? ?URN?LY, obsahuj?c? prozat?m 11 knih; s?rie TRILOGIE P?E?IT?, postapokalyptick? thriller, skl?daj?c? se prozat?m ze 2 knih; a tak? zbrusu nov? epick? fantasy s?rie KR?LOV? A ?AROD?JOV?, obsahuj?c? ?est knih. Autor?iny knihy jsou dostupn? v audio i ti?t?n? verzi a byly p?elo?eny do v?ce ne? 25 jazyk?. Morgan se r?da zaj?m? o n?zory sv?ch ?ten???, tak?e se pros?m nezdr?hejte nav?t?vit jej? webov? str?nky www.morganricebooks.com (http://www.morganricebooks.com) , kde se m??ete p?idat do seznamu kontakt?, z?skat knihu zdarma, stejn? jako dal?? ak?n? bonusy, st?hnout si zdarma aplikace, m?t p?ehled o posledn?ch novink?ch, p?idat se na autor?in Facebook ?i Twitter, a jednodu?e b?t s Morgan v kontaktu! Ohlasy na tvorbu Morgan Rice “Pokud jste si mysleli, ?e po skon?en? s?gy ?AROD?JOVA PRSTENU ji? nen? pro co ??t, pak jste na omylu. V knize VZESTUP DRAK? Morgan Rice p?ich?z? s p??slibem dal?? vynikaj?c? s?rie, kde n?m umo??uje pono?it se do fantazie o sk??tc?ch a drac?ch, chrabrosti, cti, kur??e, kouzla a v?ry ve vlastn? osud. Morgan se znovu poda?ilo vykreslit siln? postavy, kter? n?s nut? je povzbuzovat na ka?d? str?nce….D?lo najde sv? m?sto v knihovn?ch v?ech p??znivc? dob?e psan? fantasy literatury.” --Books and Movie Reviews Roberto Mattos “ Kniha VZESTUP DRAK? je ?sp?chem – hned od samotn?ho za??tku.... Je to mimo??dn? fantasy...a za??n?, jak se o?ek?v?, bojem hlavn?ho hrdiny, kter? hladce vpluje mezi ?ir?? okruh ryt???, drak?, kouzlo a nestv?ry, a tak? do sv?ho osudu....Najdeme zde v?echny po?itky bujn? fantasy, od voj?k? a bitev, a? k rozporu se sob? sam?mi....Doporu?en? volba pro ka?d?ho, kdo si um? vychutnat epick? fantasy d?lo, kter? je pln? siln?ch a v?rohodn?ch dosp?vaj?c?ch hrdin?.” --Midwest Book Review D. Donovan, eBook Reviewer “D?n? nabit? fantasi?, kter? dozajista pot??? p??znivce p?ede?l?ch rom?n? Morgan Rice, a tak? nad?ence tvorby, jakou je nap??klad CYKLUS D?DICTV? od Christophera Paolini.... P??znivci fikce pro mladistv? budou doslova pohlceni t?mto nejnov?j??m d?lem autorky a budou prahnout po dal?? tvorb?.” --The Wanderer, A Literary Journal (o knize Vzestup drak?) “?tiv? fantasy, kter? sp??d? mysteri?zn? elementy s intrikami a tvo?? tak jedine?n? p??b?h. Cesta hrdiny je o z?sk?v?n? odvahy a uv?dom?n? si smyslu ?ivota, kter? vede k r?stu, dosp?losti a dokonalosti….Pro v?echny, kdo hledaj? nap?nav? fantasy dobrodru?stv?, hrdiny a ak?n? pojat? sled ud?lost?, kter? ?ene Thora po cest?, na n?? se z mal?ho d?tsk?ho sn?lka postupn? st?v? mlad?m mu?em, jen? neohro?en? ?el? nebezpe??, i kdy? jsou vyhl?dky na p?e?it? b?dn?….A to je pouh? za??tek epick? s?gy pro mlad? ?ten??e.” --Midwest Book Review (D. Donovan, eBook Reviewer) “?AROD?J?V PRSTEN m? v?echny rysy pot?ebn? pro jasn? ?sp?ch: hlavn? i vedlej?? p??b?h, z?hadn? atmosf?ra, state?n? ryt??i a rozkv?taj?c? vztahy, kter? zaceluj? r?ny na zlomen?ch srdc?ch, a d?le tak? podvod ?i zrada. Slibuje dlouh? hodiny z?bavy a jist? uspokoj? v?echny v?kov? kategorie. D?lo najde sv? m?sto v knihovn?ch u v?ech p??znivc? fantasy literatury.” --Books and Movie Reviews, Roberto Mattos “V t?to akc? nabit? prvn? knize epick? fantasy s?rie ?arod?j?v prsten (kter? m? moment?ln? ji? 14 svazk?), Rice p?edstavuje ?ten???m ?trn?ctilet?ho Thorgrina „Thora“ McLeoda, jeho? sen je st?t se voj?kem St??brn?ch, elitn? jednotky ryt???, kter? slou?? kr?li….Vyprav??sk? styl Morgan Rice je bohat? a p??b?h poutav?.” --Publishers Weekly Knihy od Morgan Rice KR?LOV? A ?AROD?JOV? VZESTUP DRAK? (Kniha ?.1) VZESTUP STATE?N?CH (Kniha ?.2) T?HA CTI (Kniha ?.3) FALE?N? CHRABROST (Kniha ?.4) ???E ST?N? (Kniha ?.5) NOC ODV??N?CH (Kniha ?.6) ?AROD?J?V PRSTEN CESTA HRDINY (Kniha ?.1) POCHOD KR?L? (Kniha ?.2) OSUD DRAK? (Kniha ?.3) POK?IK CTI (Kniha ?.4) SLAVN? P??SAHA (Kniha ?.5) ?TOK CHRABR?CH (Kniha ?.6) OB?AD ME?? (Kniha ?.7) MOC ZBRAN? (Kniha ?.8) NEBE KOUZEL (Kniha ?.9) MO?E ?T?T? (Kniha ?.10) PANOV?N? OCELI (Kniha ?.11) ZEM? OH?? (Kniha ?.12) VL?DA KR?LOVEN (Kniha ?.13) BRATRSK? P??SAHA (Kniha ?.14) SEN SMRTELN?K? (Kniha ?.15) RYT??SK? KL?N? (Kniha ?.16) DAR BITVY (Kniha ?.17) TRILOGIE P?E?IT? AR?NA JEDNA: OTROK??I (Kniha ?.1) AR?NA DV? (Kniha ?.2) UP??? ?URN?LY PROM?N?N? (Kniha ?.1) MILOVAN? (Kniha ?.2) ZRAZEN? (Kniha ?.3) P?EDUR?ENA (Kniha ?.4) ??DAN? (Kniha ?.5) ZASNOUBEN? (Kniha ?.6) ZASL?BEN? (Kniha ?.7) NALEZEN? (Kniha ?.8) VZK???EN? (Kniha ?.9) TOU??C? (Kniha ?.10) PROKLET? (Kniha ?.11) Poslechn?te si s?rii KR?LOV? A ?AROD?JOV? v audio form?tu! P?ejete si z?skat knihy zdarma? P?idejte se do seznamu kontakt? autorky Morgan Rice a zdarma obdr??te 4 knihy, 3 mapy, 1 aplikaci, 1 hru, 1 grafick? rom?n a dal?? ak?n? bonusy! P?idejte se do seznamu na web str?nk?ch: www.morganricebooks.com (http://www.morganricebooks.com) Copyright © 2015 by Morgan Rice V?echna pr?va vyhrazena. S v?jimkou povolen? podle U.S. Copyright Act 1976, ??dn? z ??st? t?to publikace nesm? b?t reprodukov?na, distribuov?na nebo ??dnou formou ?i m?diem vys?l?na nebo ukl?d?na v datab?z?ch ?i ?lo?n?ch syst?mech, bez p?edchoz?ho svolen? autora. Tento ebook je licencov?n v?lu?n? pro Va?e osobn? vyu?it?. Tento ebook nesm? b?t d?le prod?v?n nebo p?ed?v?n jin?m lidem. Pokud chcete knihu sd?let s dal?? osobou, zakupte si, pros?m, dal?? kopie pro ka?d?ho p??jemce. Pokud ?tete tuto knihu, ale nezakoupili jste si ji, nebo nebyla zakoupena pouze pro Va?e pou?it?, vra?te ji pros?m a zakupte si svou vlastn? kopii. D?kujeme, ?e respektujete usilovnou pr?ci, kterou autorka na vznik tohoto titulu vynalo?ila. Obsah t?to knihy je fiktivn?. Jm?na, postavy, organizace, m?sta, ud?losti a konflikty jsou beze zbytku produktem autor?iny p?edstavivosti, nebo je jejich pou?it? fiktivn?. Jak?koliv podobnost se skute?n?mi osobami, a? ji? ?iv?mi nebo zesnul?mi, je ?ist? n?hodn?. Obr?zek na p?ebalu Copyright Algol, pou?it s licenc? Shutterstock.com. OBSAH KAPITOLA PRVN? (#ud5c80b78-3d61-5fda-8ac3-e8b6e3aa0f0b) KAPITOLA DRUH? (#u28c1a387-e97e-5f2f-bce7-251a6628a8d1) KAPITOLA T?ET? (#u5fd106a2-ffb3-5c02-8ac2-6c9cb8f6caca) KAPITOLA ?TVRT? (#u9fee78f3-14f5-5e8b-ab64-2f464451652f) KAPITOLA P?T? (#ucdbe6c37-306d-5a3e-a560-e9ee7a33da02) KAPITOLA ?EST? (#u4dca13c5-3101-56e3-b735-f6ab86421c9c) KAPITOLA SEDM? (#u8addb826-34e7-5580-aec3-f2cd9aaae3c0) KAPITOLA OSM? (#u20fd5e4a-ef88-5e05-a7bb-6f20b74601be) KAPITOLA DEV?T? (#u95aa93ca-e738-546a-b904-83ddfa996c43) KAPITOLA DES?T? (#u81c4150f-363e-5cfd-b93f-8354133344b6) KAPITOLA JEDEN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?TRN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA PATN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?ESTN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA SEDMN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA OSMN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DEVATEN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? PRVN? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? DRUH? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? T?ET? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? ?TVRT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? P?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? ?EST? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? SEDM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? OSM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? DEV?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? PRVN? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? DRUH? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? T?ET? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? ?TVRT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? P?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? ?EST? (#litres_trial_promo) “?ivot nen? nic, ne? pohybuj?c? se st?n, uboh? herec, Kter? si p?ech?z? a tr?p? se hodinu za hodinou na p?diu, A pak o n?m nen? ani slechu.” --William Shakespeare, Macbeth KAPITOLA PRVN? Kapit?n Kr?lovsk? str??e st?l na hl?dac? v??i a hled?l dol? na stovky Hl?da?? pod n?m, v?echny ty mlad? voj?ky, kte?? str??ili Plameny pod jeho bystr?m dohledem a roztrp?en? si povzdechl. Mu?, kter? je hoden toho v?st vojenskou jednotku, kapit?n, m?l pocit, ?e je to pro n?j ka?dodenn? ur??kou b?t nasazen? zde, na nejzaz??m konci Escalonu, dohl??et na neuk?zn?nou skupinu krimin?ln?k?, kter? naz?vali voj?ky. Toto nebyli voj?ci – byli to otroci, krimin?ln?ci, chlapci, sta?? mu?i, necht?n? spole?nost, v?ichni byli naverbov?ni, aby sledovali ze? z plamen?, kter? se za tis?c let nezm?nila. Byla to jen velebn?j?? v?znice a on si zaslou?il n?co lep??ho. Zaslou?il si b?t kdekoli jinde, jen ne nasazen? zde, aby hl?dal kr?lovsk? br?ny Androsu. Kapit?n se, bez v?t??ho z?jmu, pod?val na dal?? odehr?vaj?c? se rva?ku, dnes ji? t?et?. Tato se zd?la b?t mezi dv?ma p?erostl?mi chlapci, kte?? bojovali o kus chleba. Dav k?i??c?ch chlapc? se kolem nich rychle shrom??dil a povzbuzoval je. Na nic jin?ho se zde nedalo d?vat. Byli tak znud?n?, st?li a hled?li na Plameny den za dnem, v?ichni byli zoufal? po krvi – a on je nechal, a? se bav?. Kdy? jeden druh?ho zabij?, o to l?pe – budou m?t o dva chlapce, na kter? mus? dohl??et, m?n?. Zazn?l v?k?ik, jak jeden z chlapc? p?elstil druh?ho, do srdce mu zabodl d?ku. Chlapec zhadrovat?l, zat?mco ostatn? nad jeho smrt? skandovali, a potom rychle prohledali jeho t?lo, jestli n?co nenajdou. Byla to alespo? milostn? rychl? smrt, mnohem lep??, ne? ta pomal?, kter? zde budou ?elit v?ichni ostatn?. V?t?z vystoupil kup?edu, ostatn? odtla?il stranou, nat?hl se a vzal z kapsy mrtv?ho mu?e kousek chleba, nacpal si ho zp?t do sv? kapsy. Byl to jen dal?? den u Plamen? a kapit?n ho?el poko?en?m. Toto si nezaslou?il. Ud?lal jedinou chybu, jednou neuposlechl p??m?ho rozkazu a za trest byl posl?n sem. Bylo to nef?r. Co by dal za to, aby to mohl vr?tit zp?t a zm?nit ten jedin? okam?ik v jeho minulosti. Pomyslel si, ?e ?ivot byl p??li? nesnadn?, p??li? absolutn?, p??li? krut?. Kapit?n se odevzdal sv?mu osudu, oto?il se a hled?l na Plameny. N?co bylo na jejich neust?l?m pr?sk?n?, dokonce i po v?ech t?ch letech to st?le shled?val p?ita?liv?m a hypnotick?m. Bylo to jako hled?t do tv??e samotn?mu Bohu. Jak se ztratil v z??i, za?al p?em??let o samotn? podstat? ?ivota. V?e se zd?lo b?t tak bezv?znamn?. Jeho role zde – role v?ech t?ch chlapc? tady – v?echno se to zd?lo b?t bezv?znamn?. Plameny se ty?ily tis?ce let a nikdy neustanou a zat?mco budou ho?et, n?rod sk??tk? se p?es n? nikdy nedostane. Marda by stejn? tak mohla b?t za mo?em. Kdyby bylo po n?m, vybral by si nejlep?? z t?chto chlapc? a um?stil by je jinde v Escalonu, pod?l pob?e??, kde je skute?n? pot?ebuj?, a v?echny ostatn? krimin?ln?ky mezi nimi by zabil. Kapit?n ztratil pojem o ?ase, ostatn? stejn? jako v?dycky, ztratil se v z??i Plamen? a a? na sklonku dne pozorn? zamrkal. V?iml si n??eho, co nemohl zpracovat, promnul si o?i, v??il, ?e se mu to jenom zd?. A p?esto jak se d?val, pomalu si uv?domil, ?e se mu to nezd?. Sv?t se mu za?al m?nit p?ed o?ima. V?udyp??tomn? prask?n?, za kter?ho ?il ka?di?k? okam?ik od t? doby, co sem p?ijel, se pomalu uti?ilo. Horko, kter? s?lalo z Plamen?, najednou zmizelo, a? uc?til chlad, skute?n? chlad a to poprv? od doby, kdy sem p?i?el. A potom, zat?mco se d?val, sloupec jasn? rud?ch a oran?ov?ch plamen?, kter? ho p?lily do o??, kter? oza?ovaly den i noc, byly ty tam. Zmizely. Kapit?n si znovu p?em??liv? promnul o?i. Zd?lo se mu to? Zat?mco se d?val Plameny se p?ed n?m sni?ovaly a? k zemi, jako z?v?s, kter? byl spu?t?n. A za vte?inu u? tam nebylo v?bec nic. Nic. Kapit?n p?estal d?chat, za?ala v n?m stoupat panika a pochyby. Ocitl se, jak se poprv? diva na druhou stranu: na Mardu. M?l jasn? a nezakryt? v?hled. Byla to zem? pln? ?erna – ?ernota, hol? hory, ?ern?, rozeklat? sk?ly, ?ern? zem?, smrt, ?ern? stromy. Byla to zem?, jakou nikdy nem?l spat?it. Zem?, kterou nem?l spat?it nikdo v Escalonu. Rozlehlo se udiven? ticho, jak chlapci dole poprv? p?estali mezi sebou bojovat. V?ichni ?okovan? ztuhli, oto?ili se a lapali po dechu. Ze? z plamen? byla pry? a na druh? stran? st?la, a hladov? si je prohl??ela, arm?da sk??tk?, zaplnila zemi, zaplnila horizont. N?rod. Kapit?na zabolelo u srdce. Jen stopu vzd?len? st?l n?rod nejodporn?j??ch besti?, jak? kdy spat?il, p?erostl?ch, groteskn?ch, znetvo?en?ch, v?echny t??maly ohromn? halapartny a v?echny nedo?kav? ?ekaly na sv?j okam?ik. Mili?ny jich hled?ly a zd?ly se b?t stejn? udiveny, proto?e jim doch?zelo, ?e je nyn? od Escalonu nic ned?l?. Oba n?rody tam st?ly, jeden proti druh?mu, d?valy se na sebe, sk??tkov? z??ili v?t?zstv?m a lid? panikou. Nakonec tam st?lo jen n?kolik stovek lid? proti mili?nu sk??tk?. Ticho p?eru?il k?ik. Zazn?l na stran? sk??tk?, pok?ik v?t?zstv?, n?sledov?n ohromn?m zah?m?n?m, jak sk??tci za?to?ili. Bur?celi jako st?do buvol?, pozvedli sv? halapartny a usekli hlavy zpanika?en?ch chlapc?, kte?? nepobrali ani dost odvahy na to, aby ut?kali. Byla to vlna smrti, vlna destrukce. Kapit?n tam st?l s?m na sv? v??i, p??li? zhrozen? na to, aby n?co ud?lal, nebo dokonce tasil sv?j me?, zat?mco se k n?mu hnali sk??tkov?. Za okam?ik se ocitl, jak pad?, kdy? ho rozzu?en? dav svrhl z v??e. C?til, jak spadl sk??tk?m do n?ru?e a vyk?ikl, kdy? ho uchopili sv?mi dr?py a roztrhali ho na kousky. A jak tam le?el a um?ral, v?d?l, co p?i?lo na Escalon, posledn? my?lenka, kter? ho napadla byla: chlapec, kter? byl ubod?n, kter? um?el za kousek chleba, m?l z nich nejv?t?? ?t?st?. KAPITOLA DRUH? Dierdra c?tila, jak jsou jej? pl?ce drceny, zat?mco se motala, hlava nehlava, hluboko pod vodou, zoufal? po vzduchu. Sna?ila se zorientovat, ale nebyla toho schopn?, znovu a znovu byla pohazov?na masivn?mi vlnami, sv?t se j? oto?il vzh?ru nohama. Cht?la se nadechnout, jej? t?lo k?i?elo po kysl?ku, a p?esto v?d?la, ?e kdy? se o to pokus?, jist? zem?e. Zav?ela o?i a plakala, jej? slzy se spojily s vodou v jedno, p?em??lela, jestli toto peklo n?kdy skon??. Jej? jedin? ?t?cha byla my?lenka na Marca. Vid?la ho u sebe, motal se ve vod?, c?tila, jak j? dr?? ruku a oto?ila se a hledala ho. A p?esto, kdy? se d?vala, nic nevid?la, nic ne? ?ernotu a zp?n?n? vlny, kter? ji t?hly dol?. P?edpokl?dala, ?e Marco u? je d?vno mrtev. Dierdra cht?la bre?et a p?esto j? bolest vzala z jej? mysli v?echny my?lenky sebel?tosti a nutila ji myslet pouze na jej? p?e?it?. A kdy? si myslela, ?e vlna u? nem??e b?t siln?j??, hodila s n? k zemi, znovu a znovu, tla?ila ji dol? takovou silou, ?e c?tila, jako by cel? v?ha sv?ta byla na n?. V?d?la, ?e nep?e?ije. Jak ironick?, pomyslela si, zem??t zde, v jej?m domovsk?m m?st?, rozdrcena p??valovou vlnou, vytvo?enou kan?ny Pandesian?. Rad?ji by zem?ela jinak. Myslela si, ?e by zvl?dla t?m?? jakoukoli formu smrti – krom? utopen? se. Nemohla pojmout tuto p???ernou bolest, jak sebou m?vala, nebyla schopn? otev??t ?sta a naposledy se nadechnout vzduchu, po kter?m tou?ila ka?di?k? ??st jej?ho t?la. C?tila, jak sl?bne, podd?vala se bolesti – a potom, kdy? c?tila, ?e se j? o?i zav?raj?, kdy? v?d?la, ?e u? to nem??e vydr?et, najednou c?tila, jak se oto?ila, rychle se zato?ila sm?rem vzh?ru a vlna ji vytla?ila stejnou silou, jakou ji p?edt?m drtila. Vyhodila ji vzh?ru jako katapult, hnala se k hladin?, u? vid?la slune?n? svit, ten tlak potla?il jej? slzy. A k jej?mu p?ekvapen? byla za okam?ik na hladin?. Zalapala po dechu, vdechovala mocn?, byla vd??n? za sv?j ?ivot jako nikdy p?edt?m. Lapala po dechu, nas?vala vzduch a za okam?ik byla, ke sv?mu zhrozen?, znovu vta?ena pod vodu. Ale tentokr?t m?la dost kysl?ku, aby p?e?ila o chvilku d?le, a tentokr?t ji voda nezatla?ila a? tak hluboko. Brzy se dostala znovu nahoru, vyno?ila se, znovu se nadechla p?edt?m, ne? byla op?t vta?ena dol?. Poka?d? to bylo jin?, vlna sl?bla a jak se znovu vyno?ila, c?tila, ?e vlna dos?hla konce m?sta a mizela. Dierdra se brzy ocitla za m?stem, za v?emi velk?mi budovami, v?echny byly nyn? pod vodou. Byla vta?ena znovu pod vodu, ale dost pomalu na to, aby mohla je?t? otev??t pod vodou o?i a pod hladinou vid?la v?echny ohromn? budovy, kter? se kdysi ty?ily do v??ky. Vid?la mno?stv? t?l, kter? kolem n? proplavala jako ryby, t?la, jejich? posmrtn? v?razy se ji? sna?ila vytla?it z mysli. Nakonec, nev?d?la kolik ?asu uplynulo, se Dierdra vyno?ila a tentokr?t u? nav?dy. Byla dost siln? na to, aby bojovala s posledn? slabou vlnou, kter? se ji sna?ila znovu vt?hnout dol? a s posledn?m kopnut?m z?stala plavat na hladin?. Voda z p??stavu se dostala daleko do centra a u? nem?la kam j?t a Dierdra se brzy ocitla vyplaven? na travnat? pole, jak voda za?ala ustupovat a vracela se zp?t do mo?e, z?stala tam osamocen?. Dierdra tam le?ela na b?i?e, obli?ej pono?en? do mokr? tr?vy, bru?ela bolest?. St?le lapala po dechu, jej? pl?ce bolely, zhluboka d?chala a vychutn?vala si ka?d? dech. Poda?ilo se j? oslaben? oto?it hlavu, pod?vat se p?es rameno a byla zhrozen?, kdy? spat?ila mo?e, kde bylo jednou mocn? m?sto. V?imla si nejvy??? ??sti zvonice, kter? vykukovala n?kolik stop nad hladinu a podivovala se nad t?m, jak se kdysi ty?ila stovky stop vysoko. Dierdra byla v?c ne? vy?erpan? a kone?n? se uvolnila. Obli?ej j? padl na zem, zat?mco tam le?ela a ponechala bolest, aby ji p?emohla. Nemohla se pohnout, i kdyby cht?la. Za okam?ik tvrd? usnula na vzd?len?m poli na pokraji sv?ta, byla sotva na?ivu. A p?esto byla n?jak na?ivu. * “Dierdro,” zazn?l hlas a jemn? ??ouchnut?. Dierdra otev?ela o?i, omr??en? z toho, ?e u? zapadalo slunce. Byla ledov? zima, jej? oble?en? bylo st?le mokr?, sna?ila se zorientovat se, p?em??lela, jak dlouho tu le??, p?em??lela, jestli je na?ivu nebo po smrti. Potom se ta ruka objevila znovu a dloubala ji do ramene. Dierdra se pod?vala vzh?ru a k jej? ohromn? ?lev? tam uvid?la Marca. Byl na?ivu, z ?eho? byla nad?en?. Vypadal poml?cen?, ztrhan?, p??li? bled? a vypadal, jako by zest?rl o sto let. A p?esto byl na?ivu. N?jak se mu poda?ilo p?e??t. Marco poklekl vedle n?, usm?val se, ale z?rove? se na ni d?val smutn?ma o?ima, v o??ch mu nez??il ?ivot jako d??v. “Marco,” odpov?d?la slab?, polekan? ze sv?ho chraplav?ho hlasu. V?imla si, ?e m? na stran? obli?eje ?r?m, pln? obav se nat?hla, aby se ho dotkla. “Vypad?? tak ?patn?, jak ?patn? se j? c?t?m,” ?ekla. Pomohl j? nahoru a ona se postavila na nohy, jej? t?lo zni?en? bolest? ze v?ech ?r?m? a mod?in, ?kr?bnut? a ?ezn?ch ran na pa??ch a nohou. Prozkoumala ka?dou kon?etinu, na?t?st? nic nem?la zlomen?. Dierdra se zhluboka nadechla, p?ipravila se, zat?mco se oto?ila a pod?vala se za sebe. Toho se ob?vala, byla to no?n? m?ra: jej? milovan? m?sto bylo to tam, nyn? nebylo nic ne? sou??st mo?e, jedin? v?c, kter? se ty?ila, byla mal? ??st zvonice. Na horizontu za n? uvid?la flotilu ?ern?ch pandesiansk?ch lod?, kter? pluly hloub?ji do vnitra zem?. “Nem??eme tu z?stat,” ?ekl nal?hav? Marco. “Bl??? se.” “Kam ale m??eme j?t?” zeptala se a c?tila se bezmocn?. Marco na ni bez v?razu hled?l, s?m tak? nev?d?l. Dierdra se pod?vala na z?pad slunce, sna?ila se n?co vymyslet, v u??ch j? pulzovalo. V?ichni, kter? znala a milovala, byli mrtv?. C?tila, ?e u? nem? pro co ??t a kam j?t. Kam m??e? j?t, kdy? bylo tv? domovsk? m?sto zni?eno? Kdy? t?ha sv?ta t? t???? Dierdra zav?ela o?i a zat??sla zarmoucen? hlavou, p??la si aby to v?echno zmizelo. V?d?la, ?e n?kde tam je jej? mrtv? otec. Jeho voj?ci byli v?ichni mrtv?. Lid?, kter? znala a milovala cel? sv?j ?ivot, v?ichni byli mrtv? d?ky t?mto pandesiansk?m stv?r?m. Nyn? u? nikdo nezbyl, aby je zastavil. Jakou to v?echno m?lo podstatu? Dierdra za?ala plakat. Myslela na sv?ho otce, padla na kolena a c?tila se zni?en?. Plakala a plakala, sama tady cht?la zem??t, p??la si, aby zem?ela, prokl?nala nebe, ?e ji nechalo na?ivu. Pro? se v t? vln? neutopila? Pro? nemohla b?t zabita s ostatn?mi? Pro? byla prokleta ?ivotem? Na sv?m rameni poc?tila ti??c? ruku. “To bude dobr?, Dierdro,” ?ekl Marco jemn?. Dierdra sebou zostuzen? cukla. “Omlouv?m se,” ?ekla nakonec v pl??i. “J? jen ?e… m?j otec… Nyn? u? nem?m nic.” “V?echno jsi ztratila,” ?ekl Marco a jeho hlas byl tak? zt??kl?. “A j? tak?. Tak? u? nechci pokra?ovat. Ale my mus?me. Nem??eme zde le?et a zem??t. To by je zneuctilo. To by zneuctilo v?e, pro co ?ili a bojovali.” V dlouh?m tichu, kter? n?sledovalo, se Dierdra pomalu postavila, uv?domila si, ?e m? pravdu. A krom? toho, kdy? se pod?vala do Marcov?ch hn?d?ch o??, kter? se na ni soucitn? d?valy, uv?domila si, ?e n?koho m?. M? Marca. Tak? m? du?i sv?ho otce, kter? se na ni div?, kter? ji pozoruje a pob?z? ji, aby byla siln?. P?inutila se to set??st. Mus? b?t siln?. Jej? otec by cht?l, aby byla siln?. Sebel?tost, uv?domila si, nikomu nepom??e. A jej? smrt tak? ne. D?vala se na Marca a vid?la v?c, ne? soucit – vid?la v jeho o??ch tak? l?sku k n?. Ani po??dn? nev?d?la, co vlastn? d?l?, Dierdra se s bu??c?m srdcem naklonila a ne?ekan? Marca pol?bila. Na okam?ik se c?tila p?enesena do jin?ho sv?ta a v?echny jej? obavy zmizely. Pomalu se odt?hla a v ?oku na n?j hled?la. Marco vypadal stejn? p?ekvapen?. Vzal ji za ruku. To ji povzbudilo, naplnilo ji nad?j?, znovu byla schopn? jasn? p?em??let – a n?co ji napadlo. Byl je?t? n?kdo dal??, m?sto, kam mohli j?t, osoba, na kterou se mohli obr?tit. Kyra. Dierdra poc?tila nad?ji. “V?m, kam mus?me j?t,” ?ekla usp?chan? a rychle. Marco se na ni p?em??liv? pod?val. “Kyra,” ?ekla. “M??eme ji naj?t. Pom??e n?m. A? je kdekoli, bojuje. M??eme se k n? p?idat.” “Ale jak v??, ?e je na?ivu?” zeptal se j?. Dierdra zat??sla hlavou. “Nev?m,” odpov?d?la. “Ale Kyra v?dycky p?e?ije. Je to ta nejsiln?j?? osoba, jakou jsem kdy potkala.” “Kde je?” zeptal se. Dierdra p?em??lela a vzpomn?la si na posledn? okam?ik, kdy Kyru vid?la, sm??ovala na sever k V??i. “V?? Ur,” ?ekla. Marco se na ni p?ekvapen? pod?val; potom mu o?ima probleskla nad?je. “Tam jsou Hl?da?i,” ?ekl. “Stejn? jako ostatn? bojovn?ci. Mu?i, kte?? s n?mi mohou bojovat.” Vzru?en? pok?val. “Dobr? volba,” dodal. “V t? v??i budeme v bezpe??. A jestli je tam tv? p??telkyn?, tak o to l?pe. Je to den ch?ze odtud. Poj?me. Mus?me sebou pohnout.” Vzal ji za ruku a bez dal??ho slova oba vyrazili, Dierdra pln? nov? nad?je, zat?mco m??ili k lesu a n?kam k horizontu za V??? Ur. KAPITOLA T?ET? Kyra se p?ipravila vstoupit do ohniv?ho pole. Plameny sahaly do nebe a potom se stejn? tak rychle sn??ily, m?ly r?zn? barvy, laskaly ji, zat?mco kr??ela s rozpa?en?ma rukama. C?tila jejich intenzitu, c?tila, jak ji obstupuj? a obj?maj? ji. V?d?la, ?e jde vst??c smrti, a p?esto nemohla j?t jinudy. K neuv??en? nec?tila bolest. C?tila m?r. Jako by jej? ?ivot kon?il. Rozhl?dla se, pod?vala se skrz plameny a uvid?la svou matku, kter? na ni ?ekala a? na konci, na druh? stran? pole. C?tila m?r, kdy? kone?n? v?d?la, ?e bude v n?ru?? sv? matky. J? jsem zde, Kyro, zavolala. Poj? ke mn?. Kyra se d?vala do plamen? a jen matn? rozezn?vala obli?ej sv? matky, byl t?m?? pr?hledn?, ??ste?n? schovan? za ty??c? se zd? z plamen?. Kr??ela hloub?ji mezi praskaj?c? plameny, a? ji ze v?ech stran obklopovaly, nebyla schopn? zastavit. Najednou zazn?l mocn? v?k?ik, dokonce p?ehlu?il i ohe? a ona se pod?vala vzh?ru a byla u?asl?, kdy? vid?la nebe pln? drak?. Krou?ili a pi?t?li a zat?mco je sledovala, jeden ohromn? drak zah?m?l a vrhl se p??mo po n?. Kyra c?tila, ?e pro ni jde smrt. Jak se drak bl??il, jeho pa??ty se rozt?hly, najednou se pod n? propadla zem a Kyra c?tila, jak pad?, ??t? se dol? k zemi, zemi pln? plamen?, m?sta, ze kter?ho nebude moci uniknout. Kyra otev?ela p?ekvapen? o?i, zhluboka d?chala. Pod?vala se kolem sebe, p?em??lela, kde je, c?tila bolest v ka?di?k?m kousku sv?ho t?la. C?tila bolest v obli?eji, jej? tv??e byly natekl? a pulzovalo v nich, t??ko se j? d?chalo, byla hlavou v bl?t?. Uv?domila se, ?e le?? obli?ejem v bl?t?, zabo?ila do n?j dlan? a pomalu se odtla?ila, ot?ela si z obli?eje bl?to a p?em??lela, co se stalo. Najednou zazn?lo bur?cen? a Kyra se pod?vala vzh?ru a poc?tila vlnu hr?zy, jak si v?imla n??eho na nebi, co bylo velice skute?n?. Vzduch byl pln? drak? v?ech tvar?, velikost? a barev, v?ichni krou?ili, pi?t?li, plivali ohe?, byli rozl?cen?. Zat?mco je sledovala, jeden se vrhl st?emhlav dol? a plivl sloupec ohn? a? k zemi. Kyra se ohl?dla a pod?vala se kolem sebe a jej? srdce zabu?ilo, kdy? si uv?domila, kde je: v Androsu. Najednou se rozpomn?la. Let?la na Theonovi, sp?chala zp?t do Androsu, aby zachr?nila sv?ho otce, kdy? byli na nebi napadeni t?mto hejnem drak?. Objevili se zni?eho nic, pokousali Theona, srazili je dol? k zemi. Kyra si uv?domila, ?e omdlela. Nyn? se vzbudila do vlny horka, p???ern?ho pi?t?n?, v chaotick?m hlavn?m m?st?, rozhl?dla se a vid?la, ?e je hlavn? m?sto v plamenech. V?ude lid? ut?kali o ?ivot, k?i?eli, zat?mco na n? padaly vlny ohn? jako bou?e. Vypadalo to, jako by p?i?el konec sv?ta. Kyra sly?ela nam?hav? d?ch?n? a jej? srdce zabolelo, kdy? vid?la bl?zko le?et Theona, byl na boku, zran?n?, z jeho ?upin tekla krev. O?i m?l zav?en?, jazyk mu visel z tlamy ven a vypadal, ?e je na pokraji smrti. Uv?domila si, ?e jedin? d?vod, pro? byli st?le na?ivu, bylo, ?e ona a Theon byli pod horou suti. Museli padnout na budovu, kter? se na n? z??tila. Alespo? jim poskytla ?kryt mimo pohled drak? vysoko naho?e. Kyra v?d?la, ?e mus? ona i Theon odtud okam?it? pry?. Nem?li moc ?asu, ne? si jich v?imnou. “Theone!” pob?zela ho. Oto?ila se a nadzvedla se, tla?en? sut?, kone?n? se j? poda?ilo odtla?it ohromn? kus suti ze zad, ??m? se osvobodila. Potom p?isp?chala k Theonovi a divoce odhazovala kupu suti z n?j. Poda?ilo se j? odtla?it v?t?inu kamen? a p?esto jak zatla?ila na ohromn? balvan na jeho z?dech, kter? jej tla?il k zemi, nepoda?ilo se j? to. Znovu a znovu se s n?m sna?ila hnout, ale a? se sna?ila jakkoli, nepohnul se. Kyra p?eb?hla k Theonov? tv??i a cht?la ho probudit. Hladila ho po ?upin?ch a on pomalu otev?el o?i. Ale pak je zase znovu zav?el, tvrd? s n?m zat??sla. “Vzbu? se!” do?adovala se Kyra. “Pot?ebuji t?!” Theon znovu otev?el trochu o?i, potom se oto?il a pod?val se na ni. Kdy? ji poznal, uvid?la v jeho o??ch bolest a zu?ivost. Sna?il se pohnout, vst?t, ale byl p??li? slab?; balvan na n?j p??li? tla?il. Kyra na balvan zu?iv? tla?ila, ale pak za?ala plakat, kdy? si uv?domovala, ?e s n?m nem??e pohnout. Theon byl uv?zn?n. Zem?e zde. A ona tak?. Kyra zaslechla zah?m?n?, pod?vala se vzh?ru a uvid?la masivn?ho draka se ?pi?at?mi zelen?mi ?upinami, kter? si jich v?iml. Divoce zah?m?l a potom se vrhl st?emhlav p??mo na n?. Nech m? tu. Zaslechla Kyra hlas, kter? se oz?val hluboko v jej?m nitru. Byl to Theon?v hlas. Schovej se. Jdi daleko odtud. Dokud je je?t? ?as. “Ne!” vyk?ikla, t??sla se a odm?tala ho opustit. Jdi, ponoukal ji. Nebo tady oba zem?eme. “Tak tu oba zem?eme!” vyk?ikla odhodlan?. Neopust? sv?ho p??tele. Nikdy. Nebe potemn?lo a Kyra se pod?vala nahoru a uvid?la, jak se ohromn? drak p?ibl??il s rozta?en?mi dr?py. Otev?el tlamu, vycenil ?adu ostr?ch zub? a ona v?d?la, ?e to nep?e?ije. Ale bylo j? to jedno. Neopust? Theona. Smrt si ji vezme. Ale ne zbab?lost. Neboj? se smrti. Jen toho, ?e by ne?ila spr?vn?. KAPITOLA ?TVRT? Duncan s ostatn?mi ut?kal ulicemi Androsu, belhal se, sna?il se udr?et tempo s Aidanem, Motleym a mladou d?vkou, Cassandrou, zat?mco Aidan?v pes, B?l?, ho kousal do pat, aby ho pob?dl k rychlej??mu tempu. Za pa?i ho t?hl star? a d?v?ryhodn? v?dce, Anvin, jeho nov? p??e Septin po jeho boku, kter? se sna?ilo ho udr?et v b?hu, ale s?m s t?m m?l hodn? pr?ce. Duncan vid?l, jak je jeho p??tel zran?n? a dotklo se ho, ?e je v takov?m stavu, ?e riskoval sv?j ?ivot a cestoval tak daleko, aby ho osvobodil. Uboh? skupina sprintovala po v?lkou zni?en?ch ulic?ch Androsu, v?ude kolem nich panoval chaos, v?echno bylo proti jejich p?e?it?. Na jedn? stran? Duncan c?til ?levu, ?e je svobodn?, byl tak ??astn?, ?e znovu spat?il sv?ho syna, tak vd??n?, ?e je s nimi. A p?esto, kdy? si prohl??el nebe, tak? c?til, ?e opustil celu ?al??e jen proto, aby byl p?edhozen jist? smrti. Nebe bylo pln? krou??c?ch drak?, vrhali se dol?, oh?n?li se po budov?ch, ni?ili m?sto, zat?mco plivali ohromn? sloupy plamen?. V?echny ulice byly pln? ohn?, blokovaly skupinu v ka?d? zat??ce. Jak byla jedna ulice za druhou ztracena, ?t?k z hlavn?ho m?sta se zd?l b?t st?le m?n? pravd?podobn?. Bylo jasn?, ?e Motley zn? tyto temn? uli?ky dob?e, vedl je obratn?, zat??el do jedn? uli?ky za druhou, v?ude nach?zel zkratky, poda?ilo se mu vyhnout se potuln?m skupin?m pandesiansk?ch voj?k?, kte?? byli nejv?t?? hrozbou jejich ?niku. A p?esto Motley, i p?es svou vynal?zavost, se nemohl vyhnout drak?m a jak zato?il do dal?? uli?ky, ta byla n?hle tak? v plamenech. V?ichni se zastavili, obli?eje je z toho horka p?lili a pak prchali pry?. Duncan byl upocen?, zat?mco ut?kal zp?t, pod?val se na Motleyho a nena?el tentokr?t ??dnou ?t?chu, Motley se ot??el v?emi sm?ry a v jeho obli?eji se zobrazila panika. “Tudy!” ?ekl kone?n? Motley. Oto?il se a vedl je dal?? postrann? uli?kou a oni se sehnuli pod kamennou klenbou t?sn? p?edt?m, ne? drak zaplnil m?sto, kde p?ed chv?l? st?li, ?erstvou vlnou ohn?. Jak ut?kali, Duncana bolelo vid?t jeho ohromn? m?sto zni?en?, toto m?sto, kter? kdysi miloval a obhajoval. Nemohl si pomoci a c?til, jako by Escalon nikdy nemohl b?t navr?cen do sv? p?vodn? sl?vy. ?e jeho domovina byla nav?dy zni?en?. Zazn?l v?k?ik a Duncan se pod?val p?es rameno a uvid?l tucet pandesiansk?ch voj?k?, kte?? si jich v?imli. Hnali za nimi uli?kou, bl??ili se a Duncan v?d?l, ?e se s nimi nemohou st?etnout – a nemohou jim ut?ci. Vstup do m?sta byl st?le daleko a doch?zel jim ?as. Najednou zazn?l ohromn? n?raz – a Duncan se pod?val nahoru a vid?l, jak se drak ohnal po zvonici hradu sv?mi sp?ry. “Pozor!” zak?i?el. Vrhl se kup?edu a srazil Aidana a ostatn? z cesty p?edt?m, ne? vedle n? dopadly zbytky v??e. Za n?m p?ist?l s mocn?m zah?m?n?m ohromn? kus kamene, a? se zvedla mra?na prachu. Aidan se pod?val vzh?ru na sv?ho otce, ?ok a vd??nost v jeho o??ch, a Duncan poc?til zadostiu?in?n?, proto?e alespo? zachr?nil ?ivot sv?mu synovi. Duncan zaslechl tlumen? v?k?iky, oto?il a s vd?kem si uv?domil, ?e su? alespo? blokuje cestu pron?sleduj?c?m voj?k?m. Ut?kali d?l, Duncan m?l pot??e s nimi udr?et tempo, jeho slabost a zran?n? z uv?zn?n? ho u??raly; byl vyhladov?l?, pohmo?d?n?, zbit? a ka?d? krok byla ohromn? n?maha. A p?esto se p?inutil pokra?ovat, kdy? u? ne kv?li ni?emu jin?mu, tak aby se ujistil, ?e jeho syn a jeho p??tel? p?e?ij?. Nem??e je zradit. Zato?ili v ?zk? zat??ce a do?li na rozcest? uli?ek. Zastavili se, v?ichni hled?li na Motleyho. “Mus?me se dostat pry? z tohoto m?sta!” k?i?ela Cassandra na Motleyho, bylo jasn?, ?e je frustrovan?. “A ty ani nem?? pon?t? o tom, kam jde?!” Motley se pod?val doleva, potom doprava, bylo jasn?, ?e je vyveden z m?ry. “V t?to uli?ce b?val nev?stinec,” ?ekl a pod?val se doprava. “Vede na konec m?sta.” “Nev?stinec?” odsekla Cassandra. “Dr??? se v p?kn? spole?nosti.” “M? je jedno, v jak? spole?nosti se dr???,” dodal Anvin, “pokud n?s dostane? odtud.” “Jen doufejme, ?e nen? zablokovan?,” dodal Aidan. “Jdeme!” vyk?ikl Duncan. Motley se znovu rozb?hl, zato?il doprava, nebyl fit a lapal po dechu. Zahnuli a n?sledovali ho, v?ichni do Motleyho vkl?dali nad?ji, zat?mco ut?kal opu?t?n?mi zadn?mi uli?kami hlavn?ho m?sta. V?ichni znovu a znovu zato?ili a kone?n? p?i?li k n?zk? kamenn? klenb?. V?ichni se sehnuli, prob?hli pod n? a jak se vyno?ili na druh? stran?, Duncanovi se ulevilo, kdy? vid?l, jak se p?ed nimi otev?el prostor. Byl nad?en?, kdy? v d?li spat?il zadn? br?nu Androsu a otev?en? planiny a pou?? za nimi. P?esn? za branami st?l tucet pandesiansk?ch kon?, byli p?iv?z?ni, byli z?ejm? opu?t?ni sv?mi mrtv?mi jezdci. Motley se zak?enil. “??kal jsem v?m to,” ?ekl. Duncan ut?kal s ostatn?mi, nab?ral na rychlosti, c?til, ?e se znovu st?v? t?m, k?m b?val, c?til nov? p??val nad?je – a pak najednou zazn?l v?k?ik, kter? mu probodl srdce. Zastavil se a poslouchal. “Po?kat!” zak?i?el na ostatn?. V?ichni se zastavili a pod?vali se na n?j, jako by byl bl?zen. Duncan tam st?l a ?ekal. To snad ne? mohl p??sahat, ?e zaslechl hlas sv? dcery. Kyry. Nebo se mu to zd?lo? Samoz?ejm?, ?e se mu to muselo zd?t. Jak by mohla b?t zde, v Androsu? Byla odtud daleko, na druh? stran? Escalonu, ve V??i Ur, v bezpe??. Ale nemohl se p?es to p?en?st a jen tak odej?t pot?, co to zaslechl. St?l tam jako zmrazen?, ?ekal – a potom to znovu usly?el. Vstaly mu chlupy na t?le. Tentokr?t si byl jist?. Byla to Kyra. “Kyro!” ?ekl nahlas s doko??n otev?en?ma o?ima. Bez p?em??len? se oto?il z?dy k ostatn?m, oto?il se z?dy k v?chodu a ut?kal zp?t do ho??c?ho m?sta. “Kam jde?!?” zak?i?el za n?m Motley. “Je tam Kyra!” vyk?ikl za b?hu. “A je v nebezpe??!” “Zbl?znil ses?” ?ekl Motley, p?isp?chal a chytil ho za rameno. “B???? vst??c jist? smrti!” Ale Duncan byl odhodlan?, odstr?il Motleyho ruku a pokra?oval v b?hu. “Jist? smrt,” odpov?d?l, “by byla oto?it se z?dy k dce?i, kterou miluji.” Duncan se nezastavil, zahnul s?m do uli?ky, sprintoval zp?t vst??c smrti, do ho??c?ho m?sta. V?d?l, ?e to znamen? jistou smrt. A nedbal na to. Pokud jen znovu spat?? Kyru. Kyro, pomyslel si. Po?kej na m?. KAPITOLA P?T? Nejsvat?j?? a Nejvy??? Ra sed?l v hlavn?m m?st? na sv?m zlat?m tr?nu, uprost?ed Androsu, hled?l dol? na s?? plnou sv?ch gener?l?, otrok? a ?adatel?, a t?el si dlan? o podru?ky tr?nu, ho?el nespokojenost?. V?d?l, ?e se m? c?tit v?t?zn?, nasycen, pot?, ?eho v?eho dos?hl. Nakonec Escalon byl ve sv?t? posledn? brzdou svobody, posledn?m m?stem v jeho ???i, kter? nebylo ?pln? v podman?n? a posledn?ch n?kolik dn? se mu poda?ilo v?st sv? jednotky jednou z jeho nejv?t??ch drtiv?ch por??ek v?ech dob. Zav?el o?i a usm?l se, vychutn?val si ten obraz, kdy neru?en? prob?hl Ji?n? Br?nou, srovnal se zem? v?echna m?sta v ji?n?m Escalonu, zu?iv? se hnal na sever a? do hlavn?ho m?sta. Usm?val se, zat?mco myslel na to, ?e tato zem?, jednou tak ?t?dr?, byla nyn? jen ohromn?m hrobem. V?d?l, ?e na jihu si Escalon nevede o nic l?pe. Jeho flotile se poda?ilo zaplavit velk? m?sto Ur, kter? nyn? nebylo nic ne? vzpom?nka. Na v?chodn?m pob?e?? jeho flotily p?evzaly pod svou vl?du Mo?e Slz a zni?ily v?echna p??stavn? m?sta pod?l pob?e??, po??naje Esephusem. Ani centimetr Escalonu neunikl jeho moci. A co bylo nejv?znamn?j??, escalonsk? vzdorovit? v?dce, kter? toto v?echno zapo?al, Duncan, le?el v ?al??i jako v?ze? pat??c? Ra. A vskutku, jak se Ra rozhl?dl a sledoval skrz okno v?chod slunce, cht?lo se mu sm?t se vzru?en?m nad tou my?lenkou, ?e osobn? povede Duncana na ?ibenici. Osobn? zat?hne za provaz a bude se d?vat, jak um?r?. P?i t? my?lence se usm?l. Dnes bude kr?sn? den. Raovo v?t?zstv? bylo na v?ech front?ch kompletn? – a p?esto se st?le nec?til nasycen. Ra tam sed?l, hled?l s?m do sebe, sna?il se pochopit sv?j pocit neuspokojen?. M?l v?e, co si p??l. Co ho hryzalo? Ra se nikdy nec?til nasycen, v ??dn? ze sv?ch kampan? a za cel? sv?j ?ivot. V?dy bylo n?co, co v n?m ho?elo, touha dos?hnout v?c a v?c. A dokonce i nyn? to c?til. Co dal??ho mohl ud?lat, aby naplnil svou touhu? p?em??lel. Aby sv? v?t?zstv? zcela naplnil? Pomalu ho napadl pl?n. Mohl zab?t ka?d?ho mu?e, ?enu a d?t?, kte?? v Escalonu je?t? zbyli. Mohl zn?silnit ?eny a nejprve umu?it mu?e. Ze?iroka se usm?l. Ano, to by pomohlo. Vlastn? m??e za??t hned te?. Ra se pod?val do? na sv? poradce, stovky sv?ch nejlep??ch mu??, v?ichni p?ed n?m kle?eli se sv??en?ma hlavama, nikdo si nedovolil pod?vat se mu do o??. V?ichni se d?vali bez hlesu na zem, tak jak m?li. Nakonec m?li ?t?st?, proto?e byli v p??tomnosti boha, jak?m byl on s?m. Ra si odka?lal. “P?ive?te mi okam?it? deset nejkr?sn?j??ch ?en, kter? zbyly v zemi Escalonu,” p?ik?zal, jeho hlubok? hlas se rozdun?l s?lem. Jeden z jeho slu?ebn?ch se uklonil, a? se hlavou dotkl mramorov? podlahy. “Ano, m?j pane!” ?ekl, kdy? se oto?il a ut?kal pry?. A jak slu?ebn? do?el ke dve??m, ty se rozlet?ly, proto?e jin? slu?ebn? zb?sile vb?hl do s?lu, ut?kal p??mo k tr?nu Ra. V?ichni ostatn? v m?stnosti zalapali po dechu, zhrozeni tou ur??kou. Nikdo si nedovolil do m?stnosti ani vstoupit, nato? p?ibl??it se k Ra bez ofici?ln?ho pozv?n?. Ud?lat to znamenalo jistou smrt. Slu?ebn? se vrhl obli?ejem na zem a Ra se na n?j znechucen? pod?val. “Zabijte ho,” na??dil. N?kolik jeho voj?k? okam?it? p?isp?chalo a mu?e uchopilo. T?hli ho pry?, on se oh?n?l a k?i?el: “Po?kejte m?j ??asn? Lode! P?inesl jsem urgentn? zpr?vy – zpr?vy, kter? mus?te okam?it? sly?et!” Ra nechal toho mu?e, a? je odta?en pry?, nez?le?elo mu na zpr?v?ch. Mu? se celou cestu oh?n?l a? kone?n?, kdy? do?li k v?chodu a dve?e se chystaly zav??t, zak?i?el: “Duncan utekl!” Ra poc?til ?ok, najednou pozvedl svou pravou dla?. Jeho mu?i se zastavili a dr?eli zv?sta u dve??. Mra??c? se Ra pomalu zpracoval tu zpr?vu. Postavil se a zhluboka se nadechl. Se?el po slonovinov?ch schodech, jeden po druh?m, jeho zlat? boty dun?ly, zat?mco p?e?el cel? s?l. M?stnost byla potichu, pln? nap?t?, a? se kone?n? zastavil p??mo p?ed poslem. S ka?d?m krokem, kter? ud?lal, Ra c?til, jak v n?m stoup? zlost. “?ekni mi to znovu,” na??dil Ra temn?m a hroziv?m hlasem. Posel se zat??sl. “Je mi to moc l?to, m?j velk? a svat? Nejvy??? Lorde,” ?ekl t?esouc?m se hlasem, “ale Duncan uprchl. N?kdo ho dostal ven z ?al??e. Na?i mu?i ho pron?sleduj? hlavn?m m?stem, zat?mco spolu hovo??me!” Ra c?til, jak zrudl, c?til, jak v n?m ho?? ohe?. Za?al p?sti. To nedovol?. Nedovol?, aby byl okraden o svou posledn? p??le?itost k uspokojen?. “D?kuji ti, ?e jsi mi p?inesl tyto zpr?vy,” ?ekl Ra. Ra se usm?l a na okam?ik posel vypadal uvoln?n? a dokonce se tak? za?al usm?vat a naparovat se p?chou. Ra ho odm?nil. P?istoupil bl??e a pomalu mu dal ruce kolem krku a potom ma?kal a ma?kal. Mu?i se vypoulily o?i v hlav?, pak se nat?hl a chytil Ra za z?p?st? – ale nebyl schopen jeho ruce odt?hnout. Ra v?d?l, ?e se mu to nepoda??. Nakonec to byl pouh? ?lov?k a Ra byl velk? a svat? Ra, Mu?, Kter? Byl Bohem. Mu? zkolaboval na podlahu a byl mrtev. A p?esto Ra nec?til o nic v?c uspokojen?. “Mu?i!” zah?m?l Ra. Jeho v?dci byli na pozoru a hled?li na n?j ve strachu. “Zablokujte ka?d? v?chod z m?sta! Vy?lete ka?d?ho voj?ka, kter?ho m?te, aby na?el toho Duncana. A zat?mco v tom budete, zabijte do posledn?ho v?echny mu?e, ?eny a d?ti v m?st? Escalonu. B??TE!” “Ano, Nejvy??? Lorde!” odpov?d?li mu?i jako jeden. V?ichni se hnali ven z m?stnosti, zakov?vali jeden p?es druh?ho, v?ichni sp?chali, aby splnili p??n? sv?ho v?dce d??ve, ne? ti druz?. Ra se oto?il, zu?il, zhluboka se nadechl, zat?mco p?e?el nyn? pr?zdn? s?l. Vy?el na ?irok? balk?n, kter? vyhl??el na m?sto. Ra vy?el ven a poc?til ?erstv? vzduch, zat?mco si prohl??el chaotick? m?sto pod sebou. Jeho voj?ci, k jeho p??jemn?mu p?ekvapen?, zab?rali v?t?inu m?sta. P?em??lel, kde by Duncan mohl b?t. Obdivoval ho, to musel p?iznat; mo?n? v n?m dokonce vid?l i n?co ze sebe. Duncan ale uvid?, co znamen? nazlobit mocn?ho Ra. Nau?? se vd??n? p?ijmout smrt. Nau?? se podrobit se, stejn? jako zbytek sv?ta. Rozezn?ly se v?k?iky a Ra pohl?dl dol? a vid?l, jak jeho mu?i pozvedli me?e a kop? a bodali nic ne?ekaj?c? mu?e a ?eny a d?ti do zad. Podle jeho p??kazu, ulicemi za?ala t?ci krev. Ra si povzdechl, do jist? m?ry v tom nach?zel uspokojen?. V?ichni Escalonit? se pou??. Bylo to stejn? v?ude kam ?el, v ka?d? zemi, kterou dobyl. Zaplat? za h??chy sv?ho v?dce. Zazn?l n?hl? hluk, kter? p?ehlu?il ostatn? v?k?iky tam dole a vyru?il Ra z jeho zasn?n? se. Nerozum?l tomu, co to je, nebo pro? ho to tak vyru?ilo. Bylo to hlubok? zah?m?n?, n?co jako hrom. A jak p?em??lel, jestli to skute?n? zaslechl, ozvalo se to znovu, tentokr?t hlasit?ji, a on si uv?domil, ?e to nepoch?z? ze zem? – ale z nebe. Ra pohl?dl zmaten? vzh?ru, d?val se mezi mra?na a p?em??lel. Ten zvuk zazn?l znovu a znovu a on v?d?l, ?e to nen? hrom. Bylo to n?co hroziv?j??ho. Jak si prohl?dl val?c? se ?ed? mra?na, Ra najednou spat?il n?co, co nikdy nezapomene. Zamrkal, nebyl si jist?, jestli se mu to zd?. Ale i kdy? n?kolikr?t odvr?til pohled, bylo to tam st?le. Draci. Cel? hejno. Snesli se na Escalon s rozta?en?mi dr?py a k??dly a plivali ohe?. A let?li p??mo na n?j. Je?t? p?edt?m, ne? mu to do?lo, stovky jeho voj?k? pod n?m za?aly ho?et ohn?m z dra??ho dechu, k?i?eli, byli chyceni ve sloupech ohn?. Stovky dal??ch na??kaly, jak je draci roztrhali na kousky. Jak tam st?l, otup?l? panikou a nev???c?, zam??il se na n?j ohromn? drak. Zam??il na jeho balk?n, rozt?hl dr?py a vrhl se st?emhlav. Za okam?ik rozsekl k?men vejp?l a jen tak tak ho minul, proto?e se skr?il. Ra zpanika?il, poc?til, jak se mu k?men uvolnil pod nohama. Za okam?ik c?til, jak pad?, oh?n?l se, k?i?el a padal k zemi. Myslel si, ?e je nedotknuteln? a ?e znamen? v?c, ne? v?ichni ostatn?. A p?esto si ho smrt na?la KAPITOLA ?EST? Kyle se ohnal hol? v?? svou silou, vr?voral vy?erp?n?m, zat?mco zas?hl oba pandesiansk? voj?ky a sk??tky, kte?? se k n?mu bl??ili ze v?ech stran. Skolil mu?e a sk??tky nalevo i napravo, zat?mco se jejich me?e a halapartny odrazily od jeho hole, v?ude l?taly jiskry. P?esto?e nad nimi v?t?zil, c?til hluboko v ramenou bolest. Bojoval s nimi u? cel? hodiny a nyn? byl obklopen ze v?ech stran a v?d?l, ?e je jeho situace bezv?chodn?. Nejprve Pandesian? a sk??tci bojovali jeden s druh?m a nechali mu prostor na to, aby bojoval, s k?m cht?l, ale pak kdy? uvid?li Kyla, kter? kolem sebe v?echny skolil, uv?domili si, ?e je v jejich z?jmu, aby se proti n?mu spojili. Na okam?ik se Pandesian? a sk??tci p?estali sna?it zab?jet jeden druh?ho a m?sto toho se v?ichni zam??ili na to, zab?t jeho. Jak se Kyle nap??hl a odrazil t?i sk??tky, Pandesianovi se poda?ilo vloudit se za n?j a ude?it sv?m me?em Kyla do b?icha. Kyle vyk?ikl, zmocn?n bolest?, zato?il se, aby se vyhnul nejhor??mu, ale u? krv?cel. Ne? se mohl vykr?t, tak sk??tek z?rove? pozvedl h?l a ude?il Kyla do ramene, vyrazil mu h?l z ruky a on padl na v?echny ?ty?i. Kyle tam kle?el, bolest mu st??lela vzh?ru do ramene, pulzovalo mu v n?m, jak se sna?il chytit dech. Je?t? p?edt?m, ne? se mohl d?t dohromady, dal?? sk??tek p?isp?chal vp?ed a kopl ho do obli?eje, a? padl na z?da. Potom p?istoupil Pandesian s dlouh?m kop?m, kter? ob?ma rukama pozvedl vysoko a ohnal se s n?m po Kylov? hlav?. Kyle nebyl p?ipraven zem??t, odkut?lel se a kop? se zabodlo do zem? jen n?kolik centimetr? od jeho obli?eje. Valil se d?l stranou, postavil se na nohy a jak na n?j za?to?ili dva sk??tci, uchopil ze zem? me?, zato?il se a oba je probodl. Jak se k n?mu p?ihnali dal??, Kyle rychle uchopil svou h?l a v?echny je odrazil, bojoval jako zv??e zahnan? do kouta, zat?mco se kolem n?j vytvo?il kruh. On tam st?l, zhluboka d?chal, ze rtu mu kapala krev, zat?mco se kolem n?j shrom??dili jeho soupe?i, v?ichni p?istupovali bl??, m?li v o??ch krev. Bolest v jeho b?i?e a rameni byla ne?nosn?, Kyle se sna?il ji nevn?mat, sna?il se soust?edit, jak tam st?l. ?elil nevyhnuteln? smrti, to v?d?l, a na?el ?t?chu pouze v tom, ?e zachr?nil Kyru. To mu to v?echno vynahradilo a za to byl ochoten zaplatit. Pohl?dl na horizont a na?el ?t?chu v tom, ?e se j? od tohoto poda?ilo ut?ct a odjela zp?t do Androsu. P?em??lel, jestli je v bezpe?? a modlil se za to, aby byla. Kyle bojoval na v?bornou, bojoval cel? hodiny, jeden mu? proti ob?ma arm?d?m a zabil jich tis?ce. Ale v?d?l, ?e nyn? u? je p??li? slab? na to, aby pokra?oval. Bylo jich prost? p??li? mnoho a zd?lo se, ?e jejich po?et nebere konce. Ocitl se uprost?ed v?lky, do zem? ze severu proudili sk??tci, zat?mco Pandesian? p?ich?zeli z Jihu a u? s nimi ob?ma nemohl bojovat d?l. Kyle poc?til v ?ebrech n?hle bolest, jak k n?mu zezadu p?isp?chal sk??tek a bodl ho do zad rukojet? sv? sekery. Kyle se oto?il se svou hol? a ude?il sk??tka do krku a skolil ho – ale v ten sam? okam?ik p?istoupili dva pandesian?t? voj?ci a ude?ili ho sv?mi ?t?ty. Bolest v jeho hlav? byla a? p??li? a Kyle padl k zemi a tentokr?t v?d?l, ?e nadobro. Byl p??li? slab? na to, aby znovu vstal. Kyle zav?el o?i a v mysli mu prolet?la vzpom?nka na jeho ?ivot. Uvid?l v?echny Hl?da?e, lidi, kter?m po stalet? slou?il, uvid?l v?echny lidi, kter? znal a miloval. A ze v?ech nejv?ce Ky?in obli?ej. Jedin? v?c, kter? litoval, byla, ?e u? ji neuvid? p?edt?m, ne? zem?e. Kyle pohl?dl vzh?ru, zat?mco k n?mu p?istoupili t?i ohavn? sk??tkov? a pozvedli sv? halapartny. V?d?l, ?e u? to p?i?lo. A jak se s nimi p?ibl??ili, jeho vn?m?n? zes?lilo. Byl schopen sly?et zvuk v?tru; skute?n? c?tit sv???, chladn? vzduch. Poprv? za stalet? se c?til skute?n? na?ivu p?em??lel, pro? nikdy nebyl schopen skute?n? ocenit ?ivot a? do momentu, ne? je t?m?? mrtev. Jak Kyle zav?el o?i a p?ipravil se na to p?ijmout smrt, najednou zah?m?l v?k?ik. Vyru?ilo ho to z jeho sn?n?. Zamrkal a pohl?dl vzh?ru a spat?il n?co, co se vyno?ilo mezi oblaky. Nejprve si Kyle myslel, ?e to jsou and?l?, kte?? p?ich?z? pro jeho mrtv? t?lo. Ale pot? vid?l, jak sk??tci nad n?m ztuhli sami zmaten?m, v?ichni si prohl??eli nebe – a Kyle v?d?l, ?e to je skute?n?. Bylo to n?co jin?ho. A pot?, jak z toho kousek zahl?dl, se mu zastavilo srdce. Draci. Krou?ilo tam hejno drak?, rozzloben? se vrhali st?emhlav dol? a plivali ohe?. Rychle se p?ibl??ili s rozta?en?mi dr?py a plivali sv? plameny a bez varov?n? najednou zabili stovky voj?k? a sk??tk?. Vlna ohn? se p?ivalila a roz???ila a za okam?ik sk??tci, kte?? st?li nad Kylem, byli sp?len? na popel. Kyle, kdy? vid?l, jak se bl??? plameny, uchopil ohromn? m?d?n? ?t?t, kter? byl vedle n?j a schoval se za n?m, sto?il se do klub??ka. Horko bylo intenzivn?, jak se od n?j odvalily plameny, m?lem mu pop?lily ruce, ale on vydr?el. Mrtv? sk??tkov? a voj?ci na n?m p?ist?li, jejich brn?n? ho d?le chr?nilo, zat?mco p?i?la dal?? vlna plamen?, tato byla je?t? siln?j??. Co bylo ironick? bylo, ?e tito sk??tkov? a Pandesian? ho nyn? p?ed smrt? chr?nili. Vydr?el to, potil se, t?m?? neschopen vydr?et to horko, zat?mco se draci znovu a znovu vrhali st?emhlav. Nebyl schopen to u? d?le vydr?et a omdlel, modlil se v?? svou silou, aby nesho?el za?iva. KAPITOLA SEDM? Vesuvius st?l na okraji ?tesu vedle V??e Kos, hled?l dol? na nar??ej?c? vlny Smutku, p?ra st?le stoupala z m?sta, kde se pono?il Ohniv? Me? – a ze?iroka se usm?val. Poda?ilo se mu to. Ohniv? Me? byl ten tam. Okradl V?? Kosu, okradl Escalon a vzal jim to nejcenn?j??. Jednou prov?dy sn??il Plameny. Vesuvius z??il, vzru?en?m se chichotal. V dlani mu st?le tepalo z toho, ?e uchopil ho??c? Ohniv? Me? a pod?val se dol? a vid?l do n? vyp?len? znak. Prstem si p?ejel po ?erstv?ch jizv?ch, v?d?l, ?e tam z?stanou nav?dy jako zn?mka jeho ?sp?chu. Ta bolest byla oslepuj?c? a p?esto ji vytla?il z mysli, p?inutil ji, aby ho neobt??ovala. Vlastn? se nau?il si tu bolest u??vat. Nyn?, po v?ech t?ch stalet?ch, bude jeho lidu u?in?no za dost. U? nebudou odsunuti do Mardy, nejsevern?j??ho kouta ???e, do nehostinn? zem?. Nyn? najdou svou odplatu za to, ?e byli v izolaci za zd? z plamen?, zaplav? Escalon a rozervou ho na kousky. Srdce mu posko?ilo p?i t? my?lence radost? a chichotal se. Nemohl se do?kat, a? se oto??, p?ejdou ??bl?v Prst a vr?t? se na pevninu, aby se setkali s jeho lidmi uprost?ed Escalonu. Cel? n?rod sk??tk? prom?n? Andros a spole?n?, jeden ?tvere?n? centimetr po druh?m, nav?dy zni?? Escalon. Stane se novou domovinou sk??tk?. A p?esto jak tam Vesuvius st?l a d?val se dol? do vln na m?sto, kde se me? pono?il, n?co ho s??ralo. Pod?val se na horizont, prohl??el si ?ern? vody Z?toky Smrti a n?co se nad n? vzn??elo, n?co, co br?nilo tomu, aby byl pln? uspokojen. Jak si prohl??el horizont, v d?li si v?iml jedin? mal? lo?ky s b?l?mi plachtami, kter? plula pod?l Z?toky Smrti. Plula na z?pad, sm?rem od ??blova Prstu. A jak ji sledoval, v?d?l, ?e n?co nen? v po??dku. Vesuvius se oto?il zp?t a pohl?dl vzh?ru na V?? vedle sebe. Byla pr?zdn?. Jej? dve?e z?staly otev?en?. Me? tam na n?j ?ekal. Ti, kte?? jej hl?dali, jej opustili. Bylo to p??li? snadn?. Pro?? Vesuvius v?d?l, ?e vrah Merk se hnal za Me?em; sledoval ho p?es cel? ??bl?v Prst. Pro? by ho tedy opustil? Pro? plul pry? odtud, p?es Z?toku Smrti? Kdo byla ta ?ena, kter? plula s n?m? Hl?dala snad tuto v??? Jak? tajemstv? ukr?vala? A kam m??ili? Vesuvius se pod?val dol? na p?ru, kter? stoupala z oce?nu a potom zp?t na horizont a v ?il?ch mu to v?elo. Nemohl si pomoci a c?til, ?e byl oklam?n. ?e mu bylo ?pln? v?t?zstv? up?eno. ??m v?ce o tom Vesuvius p?em??lel, t?m v?ce si uv?domoval, ?e n?co nen? v po??dku. Bylo to v?echno p??li? v?hodn?. Prohl??el si divokou vodu pod sebou, vlny nar??ely na sk?ly, stoupaj?c? p?ru a uv?domil si, ?e pravdu nikdy nezjist?. Nikdy se nedozv? jestli Ohniv? Me? skute?n? dopadl a? na dno. Jestli je n?co, ?eho si nev?iml. Jestli to byl v?bec ten prav? me?. A tak? jestli Plameny z?stanou sn??eny. Vesuvius ho?el pobou?en?m a do?el k rozhodnut?: mus? se za nimi vydat. Nikdy nezjist? pravdu, pokud to neud?l?. Je ve v??i je?t? n?jak? tajemstv?? Dal?? me?? A i kdyby nebyl, i kdyby dos?hl v?eho, ?eho cht?l, Vesuvius byl proslaven? t?m, ?e nenechal ??dn? ob?ti na?ivu. V?dycky pron?sledoval na smrt ka?di?k?ho mu?e a st?t zde a sledovat ty, kte?? unikli jeho dosahu, mu nesed?lo. V?d?l, ?e je nem??e nechat jen tak j?t. Vesuvius se pod?val dol? na tucty lod?, st?le p?iv?zan?ch na pob?e??, opu?t?n?ch, divoce se pohupuj?c?ch na vln?ch, jako by na n?j ?ekaly. A do?el k okam?it?mu rozhodnut?. “K lod?m!” p?ik?zal sv? arm?d? sk??tk?. Jako jeden se ?kr?bali, aby splnili jeho p??n?, sp?chali dol? po kamenn?m pob?e??, naskakovali na lod?. Vesuvius je n?sledoval a nalodil se na z?? posledn? lodi. Oto?il se, svou halapartnu vysoko pozvedl a odsekl provaz. Za okam?ik plul pry? a v?ichni sk??tci s n?m, v?ichni nama?k?ni na lod?ch a pluli po legend?rn? Z?toce Smrti. N?kde na horizontu plul Merk a ta d?vka. A Vesuvius se nezastav?, a? u? m? plout kamkoli, dokud oba nebudou mrtv?. KAPITOLA OSM? Merk se chytil z?bradl?, zat?mco st?l na p??di mal? lodi, dcera b?val?ho Kr?le Tarnise st?la vedle n?j, oba byli ztraceni ve sv?m vlastn?m sv?t?, zat?mco si s nimi pohr?valy drsn? vody Z?toky Smrti. Merk hled?l na ?ernou vodu, bi?ovanou v?trem, posetou b?l?mi ?epi?kami a nemohl si pomoci a p?em??lel o ?en?, kter? byla vedle n?j. Tajemstv?, kter? j? opl?valo se je?t? prohloubilo od momentu, kdy opustili V?? Kosu, vydali se touto lod? sm?rem k z?hadn?mu m?stu. Jeho mysl opl?vala ot?zkami o n?. Tarnisova dcera. Merk tomu nemohl uv??it. Co tady d?l?, na konci ??blova Prstu, za?it? ve V??i Kosu? Schov?v? se? Je v exilu? Je tady chr?n?n?? A p?ed k?m? Merk c?til, ?e ona, s jej?ma pr?zra?n?ma o?ima, jej? p??li? bledou k??? a v?dy vyrovnan?, byla jin? rasy. A jestli ano, pak kdo byla jej? matka? Pro? byla ponech?na o samot?, aby chr?nila Ohniv? Me? a V?? Kosu? Kam ode?li v?ichni lid?? A ze v?eho nejv?c se podivoval nad t?m, kam je te? veze? S jednou rukou na sm?rov?m kormidlu, navigovala lo? hloub?ji do z?toky, sm?rem k destinaci na horizontu, o kter? mohl Merk jen dumat. “St?le jsi mi ne?ekla, kam plujeme,” ?ekl a hovo?il hlasit?ji, aby ho p?es hu?en? v?tru sly?ela. N?sledovalo dlouh? ticho, tak dlouh?, ?e si nebyl jist?, zda mu v?bec odpov?. “Alespo? mi tedy ?ekni sv? jm?no,” dodal, proto?e si uv?domil, ?e mu ho nikdy nepov?d?la. “Lorna,” odpov?d?la. Lorna. To se mu l?bilo. “T?i D?ky,” dodala a oto?ila se k n?mu. “Tam plujeme.” Merk se zamra?il. “T?i D?ky?” zeptal se p?ekvapen?. Ona se ale jen d?vala p??mo p?ed sebe. Merk ale byl, na druhou stranu, t?mi zpr?vami zasa?en. Nejvzd?len?j?? ostrovy v cel?m Escalonu, T?i D?ky byly tak hluboko v Z?toce Smrti, ?e neznal nikoho, kdo tam kdy doplul. Knossos, legend?rn? ostrov a tvrz, sed?l samoz?ejm? na posledn?m z nich a legenda vypr?v?la, ?e ukr?v? nejzu?iv?j?? bojovn?ky Escalonu. Byli to mu?i, kte?? ?ili na opu?t?n?m ostrov? nedaleko od opu?t?n? pevniny, v nejnebezpe?n?j?? ??sti vod, jak? existovala. Byli to mu?i, o kter?ch se pov?dalo, ?e jsou tak tvrd?, jako mo?e, kter? je obklopuje. Merk nikdy ??dn?ho osobn? nepotkal. Nikdo je nepotkal. Byli v?ce legendou ne? skute?nost?. “Tak tam odjeli va?i Hl?da?i?” zeptal se. Lorna k?vla. “Nyn? na n?s ?ekaj?,” ?ekla. Merk se oto?il a pohl?dl zp?t p?es rameno, cht?l naposledy spat?it V?? Kosu a jak to ud?lal, jeho srdce se najednou zastavilo, kdy? to uvid?l: na horizontu je pron?sledoval tucet lod? s nata?en?mi plachtami. “M?me spole?nost,” ?ekl. K jeho p?ekvapen? se Lorna ani neoto?ila a jen pok?vala. “Ti n?s budou pron?sledovat a? na samotn? konec sv?ta,” ?ekla klidn?. Merk byl zmaten. “I kdy? maj? Ohniv? Me??” “Nikdy netou?ili po Me?i,” opravila ho. “Tou?ili po destrukci. Destrukci n?s v?ech.” “A kdy? n?s chyt??” zeptal se Merk. “Nem??eme sami bojovat proti arm?d? sk??tk?. A ani mal? ostrov bojovn?k?, a? jsou jakkoli siln?.” Neohromen? pok?vala. “Mo?n? zem?eme,” odpov?d?la. “Ale dojde k tomu ve spole?nosti na?ich p??tel Hl?da??, budeme bojovat za pravdu. Je je?t? mnoho tajemstv?, kter? je nutno str??it.” “Tajemstv??” zeptal se. Ale ona ztichla a hled?la na vodu. Chystal se j? znovu zeptat, kdy? najednou n?hl? poryv v?tru m?lem p?evrhl lo?. Merk padl na b?icho, narazil do boku trupu lodi a pozvolna padal p?es okraj. Visel, dr?el se za z?bradl? jako o ?ivot a jeho nohy byly ve vod?, voda byla tak ledov?, ?e c?til, ?e by v n? zmrznul. Visel tam za jednu ruku, t?m?? pono?en a jak se pod?val dol? p?es rameno, jeho srdce zabolelo, proto?e vid?l hejno rud?ch ?ralok?, kte?? se najednou bl??ili. Poc?til p???ernou bolest, jak se mu do l?tka zaryly zuby a vid?l ve vod? krev, v?d?l, ?e je jeho. Za okam?ik Lorna p?istoupila a ude?ila do vody svou hol?; v ten okam?ik se na hladin? rozz??ilo b?l? sv?tlo a ?raloci odplavali. Ve stejn?m pohybu ho chytila za ruku a vyt?hla ho zp?t na lo?. Lo? se vyrovnala, zat?mco v?tr ustoupil a Merk sed?l na palub?, mokr?, mrznul, zhluboka d?chal a v l?tku poci?oval p???ernou bolest. Lorna si prohl?dla zran?n?, utrhla ze sv? ko?ile kousek l?tky a omotala ji kolem jeho nohy, zastavila jeho krv?cen?. “Zachr?nila jsi mi ?ivot,” ?ekl, pln? vd?ku. “Byl jich tam tucet. Zabili by m?.” Ona se na n?j pod?vala, jej? sv?tle modr? o?i byly tak velk? a hypnotizuj?c?. “Tato stvo?en? jsou tady tou nejmen?? obavou,” ?ekla. Pluli v tichosti d?l, Merk se pomalu postavil na nohy a hled?l na horizont, z?bradl? dr?el pevn? a tentokr?t ob?ma rukama. Prohl?dl si horizont, ale i kdy? se d?val bedliv?, po T?ech D?k?ch nebyla ani stopa. Pohl?dl dol? a prohl??el si vody Z?toky Smrti s novou ?ctou a strachem. D?val se bedliv? a uvid?l hejna mal?ch ?erven?ch ?ralok? pod povrchem, nebyly t?m?? vid?t, ve vod? se schov?vali. Nyn? vid?l, ?e vstoupit do t?to vody znamenalo smrt – a nemohl si pomoci a p?em??lel, jak? dal?? stvo?en? tyto vody ob?vala. Ticho zintenzivn?lo a bylo pouze p?eru?ovan? hu?en?m v?tru a po n?kolika hodin?ch Merk, kter? se zde c?til tak opu?t?n?, m?l pot?ebu promluvit. “To, co jsi ud?lala se svou hol?,” ?ekl Merk a oto?il se k Lorn?. “Nikdy jsem nic takov?ho nevid?l.” Lorna z?stala bez v?razu, st?le se d?vala na horizont. “?ekni mi o tob?,” nal?hal. Ona se na n?j kr?tce pod?vala a pak se odvr?tila zp?t k horizontu. “Co bys cht?l v?d?t?” zeptala se. “Cokoli,” odpov?d?l. “V?echno.” Na dlouho se odml?ela a potom kone?n? ?ekla: “Ty za?ni.” Merk se na ni p?ekvapen? d?val. “J??” zeptal se. “Co chce? v?d?t?” “?ekni mi o sv?m ?ivot?,” ?ekla. “Cokoli, co mi chce? ??ct.” Merk se zhluboka nadechl a pak se oto?il a hled?l na horizont. Jeho ?ivot byl jedinou v?c?, o kter? necht?l hovo?it. Nakonec, kdy? si uv?domil, ?e ho ?ek? je?t? dlouh? cesta, si povzdechl. V?d?la, ?e mus? s?m sob? n?kdy ?elit, i kdy? na to nebyl py?n?. “V?t?inu m?ho ?ivota jsem byl n?jemn? vrah,” ?ekl pomalu a s l?tost?, p?itom hled?l na horizont, jeho hlas byl v??n? a pln? sebel?tosti. “Nejsem na to py?n?. Ale byl jsem v tom nejlep??. Byl jsem ??dan? kr?li i kr?lovnami. Nikdo se nemohl m?m dovednostem vyrovnat.” Merk se na dlouho odml?el, polapen vzpom?nkami na ?ivot, kter?ho litoval, vzpom?nkami, na kter? by rad?ji nemyslel. “A nyn??” zeptala se jemn?. Merk byl vd??n?, ?e v jej?m hlase nesly?el, ?e by ho soudila, jak to v?t?inou d?lali ostatn?. Povzdychl si. “Nyn?,” ?ekl, “u? to ned?l?m. U? takov? nejsem. P??sahal jsem, ?e se z?eknu n?sil?. ?e se budu v?novat n??emu smyslupln?mu. A p?esto, i kdy? to zkou??m, se od toho nemohu oprostit. N?sil? jako by si m? vyhled?valo. Zd? se, ?e je v?dycky dal?? d?vod.” “A jak? m?? c?l?” zeptala se. P?em??lel nad t?m. “Nejprve bylo m?m c?lem st?t se Hl?da?em,” odpov?d?l. “D?t se do slu?by. Str??it V?? Uru a chr?nit Ohniv? Me?. Kdy? to skon?ilo, c?til jsem, ?e m?m posl?n?m je doj?t do V??e Kosu a zachr?nit me?.” Povzdychl si. “A te? jsme tu, plujeme skrze Z?toku Smrti, Me? je pry?, sk??tkov? jsou za n?mi, sm??ujeme na hol? souostrov?,” Lorna s ?sm?vem odpov?d?la. Merk se nepobaven? zamra?il. “Ztratil jsem sv? posl?n?,” ?ekl. “Ztratil jsem d?vod, pro? ??t. U? s?m sebe nezn?m. Nev?m, jak?m sm?rem m?m j?t.” Lorna pok?vala. “To je dobr? pozice,” ?ekla. “Nejistota je z?rove? p??le?itost.” Merk si ji p?em??liv? prohl??el. Dotklo se ho to, ?e ho neodsoudila. Kdokoli jin?, kdo by tento p??b?h sly?el, by ho o?ernil. “Ty mne nesoud??,” prohl?sil ?okovan?, “za to, k?m jsem.” Lorna na n?j hled?la, jej? o?i byly tak intenzivn?, jako by se d?vala do m?s?ce. “To je, k?m jsi byl,” opravila ho. “Ne, k?m jsi nyn?. Jak t? mohu hodnotit za to, ??m jsi kdysi byl? J? hodnot?m jen toho mu?e, kter? nyn? stoj? p?ede mnou.” Merk se c?til jej? odpov?d? ozdraven. “A k?m jsem nyn??” zeptal se a cht?l zn?t odpov??, s?m si j? nebyl jist?. Ona se na n?j d?vala. “J? vid?m dobr?ho bojovn?ka,” odpov?d?la. “Nesobeck?ho mu?e. Mu?e, kter? chce pomoci ostatn?m. Mu?e, kter? je pln? touhy. Vid?m mu?e, kter? je ztracen?. Mu?e, kter? s?m sebe nikdy neznal.” Merk p?em??lel nad jej?mi slovy a hluboko uvnit? s nimi souzn?l. C?til, ?e jsou v?echna pravdiv?. A? p??li? pravdiv?. Mezi nimi se rozhostilo dlouh? ticho, jak jejich lo?ka poskakovala nahoru a dol? na vod?, pomalu m??ila na z?pad. Merk se ohl?dl a vid?l st?le na horizontu flotilu sk??tk?, st?le byli dostate?n? daleko. “A ty?” ?ekl kone?n?. “Jsi dcera Tarnise, ?e ano?” Ona se d?vala na horizont, jej? o?i z??ily a nakonec pok?vala. “Jsem,” odpov?d?la. Merk byl p?ekvapen, kdy? to sly?el. “Tak pro? jsi tady?” zeptal se. Povzdechla si. “Odmala jsem byla schovan?.” “Ale pro??” nal?hal. Pokr?ila rameny. “P?edpokl?d?m, ?e bylo p??li? nebezpe?n? m?t m? v hlavn?m m?st?. Lid? nesm?li v?d?t, ?e jsem Kr?lova nelegitimn? dcera. Bylo to pro m? bezpe?n?j?? zde.” “Bezpe?n?j?? zde?” zeptal se. “Na konci sv?ta?” “Byla jsem zde zanech?na, abych str??ila tajemstv?,” vysv?tlila. “Je?t? d?le?it?j??, ne? samotn? kr?lovstv? Escalonu.” Srdce mu bu?ilo, jak p?em??lel, co to m??e b?t. “?ekne? mi o n?m?” zeptal se. Ale Lorna se pomalu oto?ila a uk?zala p?ed sebe. Merk n?sledoval jej? pohled a na horizontu slunce z??ilo dol? na t?i hol? ostrovy, kter? vystupovaly z oce?nu, posledn? z nich byl p??stav z kamene. Bylo to to nejopu?t?n?j?? a p?esto nejkr?sn?j?? m?sto, jak? Merk kdy spat?il. M?sto dost vzd?len? na to, aby skr?valo v?echna tajemstv? magie a s?ly. “V?tej,” ?ekla Lorna, “v Knossosu.” KAPITOLA DEV?T? Duncan byl s?m, kulhal kv?li bolesti v kotn?c?ch a z?p?st?ch, ut?kal ulicemi Androsu, ignoroval bolest, pob?dnut? adrenalinem, zat?mco myslel na jedinou v?c: zachr?nit Kyru. Jej? v?k?ik o pomoc se mu oz?val v mysli, v du?i, p?im?l ho zapomenout na sv? zran?n? a sprintoval, pot?c? se, ulicemi za t?m zvukem. Duncan zah?bal a zat??el ?zk?mi uli?kami Androsu, v?d?l, ?e Kyra je za t?mi tlust?mi kamenn?mi zdmi. V?ude kolem n?j se draci vrhali st?emhlav, ulici za ulic? podpalovali, p???ern? horko se odr??elo ode zd?, takov? horko, ?e Duncan ho dokonce c?til na druh? stran? kamene. Doufal a modlil se, aby se nesnesli na jeho uli?ku – jinak by bylo po n?m. I navzdory bolesti se Duncan nezastavil. Ani se neoto?il. Nemohl. Byl hn?n instinktem jeho otce, fyzicky nemohl nikam j?t, ne? za zvukem sv? dcery. Napadlo ho, ?e b??? vst??c smrti, ztr?c? jakoukoli ?anci na ?nik a p?esto ho to nezpomalilo. Jeho dcera byla uv?zn?n? a to bylo jedin?, na ?em mu te? z?le?elo. “NE!” zazn?l v?k?ik. Duncanovi vstaly vlasy hr?zou. Zazn?lo to znovu, jej? k?ik, a v srdci mu p?itom bodlo. Ut?kal rychleji, jak jen mohl, zato?il do dal?? uli?ky. Nakonec znovu zato?il, prob?hl skrze n?zkou kamennou klenbu a p?ed n?m se otev?elo nebe. Duncan se ocitl na otev?en?m n?dvo?? a jak tam st?l na okraji, byl p?ekvapen t?m, co p?ed sebou spat?il. Druhou stranu n?dvo?? zaplnily plameny, zat?mco draci k?i?ovali vzduchem, plivali dol? pod kamennou ??msu, kde p?ed ohn?m nechr?n?n? sed?la jeho dcera. Kyra. Byla tam z masa a kost?, ?iv?. Je?t? v?ce ?okuj?c?, ne? ji tam vid?t na?ivu, bylo spat?it dr??ka, kter? le?el vedle n?. Duncan se d?val zmaten? t?m co vid?l. Nejprve si myslel, ?e Kyra m?la pot??e s t?m zab?t draka, kter? spadl z nebe. Ale pak vid?l, ?e drak byl pod balvanem. Byl zmaten?, kdy? vid?l, jak se s n?m sna?? Kyra pohnout. P?em??lel, co se sna?? ud?lat? Osvobodit draka? Pro?? “Kyro!” vyk?ikl. Duncan ut?kal p?es otev?en? n?dvo??, vyh?bal se sloup?m z plamen?, vyh?bal se seknut? dra??ch sp?r?, st?le ut?kal, a? kone?n? dob?hl ke sv? dce?i. Jak to ud?lal, Kyra se pod?vala vzh?ru a v jej? obli?eji byl ?ok. A potom radost. “Ot?e!” vyk?ikla. Vb?hla mu do n?ru?e a Duncan ji objal a ona jeho. Jak ji dr?el v n?ru??, c?til se zotaven?, jako by se mu vr?tila ??st ze sebe. Slzy radosti mu tekly po tv???ch. Nemohl uv??it, ?e je Kyra zde a na?ivu. Dr?ela se ho a on dr?el ji a ulevilo se mu ze v?eho nejv?ce, kdy? ji c?til v n?ru??, ?e nen? zran?n?. Kdy? se rozpomn?l, odtla?il ji, oto?il se k drakovi, tasil me? a pozvedl ho, p?ipraven useknout drakovi hlavu, aby chr?nil svou dceru. “Ne!” vyk?ikla Kyra. P?ekvapila Duncana, proto?e p?isp?chala a uchopila ho za z?p?st?, jej? sev?en? bylo p?ekvapiv? siln?, zadr?ela jeho r?nu. To nebyla ta m?rn? dcera, kterou zanechal ve Volisu; bylo jasn?, ?e je nyn? bojovnice. Duncan se na ni zmaten? pod?val. “Neubli?uj mu,” na??dila jist?m hlasem, hlasem bojovn?ka. “Theon je m?j p??tel.” Duncan se na ni p?ekvapen? pod?val. “Tv?j p??tel?” zeptal se. “Drak?” “Pros?m, Ot?e,” ?ekla, “nen? ?as na vysv?tlov?n?. Pomoz n?m. Nem??e se vyprostit. Neda?? se mi samotn? tento balvan odtla?it.” Duncan, i kdy? byl v ?oku, j? d?v??oval. Me? ukryl do pouzdra, p?istoupil vedle n? a zatla?il na balvan v?? svou silou. A p?esto, i kdy? to zkusil, t?m?? se nepohnul. “Je p??li? t??k?,” ?ekl. “Nemohu. Je mi to l?to.” Najednou se za n?m rozezn?lo ?in?en? brn?n? a Duncan se oto?il a byl bez sebe radost?, kdy? spat?il Aidana, Anvina, Cassandru a B?l?ho, kte?? k n?mu v?ichni ut?kali. Vr?tili se pro n?j, tak? znovu riskovali sv? ?ivoty. Bez v?h?n? v?ichni p?ib?hli k balvanu a zatla?ili. Trochu se odsunul, ale st?le jej nemohli dostat pry?. Zazn?lo zalap?n? po dechu a Duncan se oto?il a spat?il Motleyho, kter? sp?chal, aby se p?idal k ostatn?m, byl bez dechu. P?idal se k nim, op?el svou v?hu do balvanu – a tentokr?t se za?al odsouvat. Motley, herec, obtloustl? bl?zen, ten, od kter?ho by to ?ekali nejm?n?, jim pomohl sesunout z draka balvan. S posledn?m zatla?en?m se zadun?n?m p?ist?l v mra?nu prachu a drak byl vysvobozen. Theon vysko?il na nohy a zapi?t?l, prohnul si z?da, rozt?hl dr?py. V zu?ivosti se pod?val vzh?ru na nebe. Ohromn? fialov? drak si jich v?iml a m??il na n? st?emhlav dol? a Theon bez zav?h?n? vyrazil do vzduchu, otev?el ?elist a let?l p??mo vzh?ru, zabo?il se do jemn?ho hrdla nic netu??c?ho draka. Theon se dr?el v?? svou silou. Ohromn? drak zu?iv? k?i?el, byl p?ekvapen, bylo jasn?, ?e by toto od pouh?ho dr??ka ne?ekal, a oba spadli dol? na kamennou ze? na druh? stran? n?dvo??. Duncan a ostatn? se na sebe p?ekvapen? pod?vali, kdy? Theon bojoval s drakem, odm?tal pustit oh?n?j?c?ho se ohromn?ho draka, tla?il jej k zemi ve vzd?len?m rohu n?m?st?. Theon, se zb?sile zm?tal, vr?el a nepustil ho, dokud velk? drak kone?n? neochabl. Na okam?ik si v?ichni ulevili. “Kyro!” vyk?ikl Aidan. Kyra se pod?vala dol? a v?imla si sv?ho mlad??ho bratra a Duncan se radostn? d?val, jak Aidan vb?hl Ky?e do n?ru??. Objal ji, zat?mco B?l? vysko?il a l?zal Ky?iny dlan?, bylo jasn?, ?e je nad?en?. “Brat???ku,” vyhrkla Kyra o ?i se j? zalily slzami. “Jsi na?ivu.” Duncan sly?el ?levu v jej?m hlase. Aidanovy o?i najednou posmutn?ly. “Brandon a Braxton jsou mrtv?,” prohl?sil Ky?e. Kyra zbledla. Oto?ila se a pod?vala se na Duncana a on souhlasn? pok?val. Theon najednou vylet?l a p?ist?l p?ed nimi, m?val k??dly a ukazoval Ky?e, a? mu znovu vysko?? na z?da. Duncan vysoko nad hlavou sly?el v?k?iky, pod?val se vzh?ru a vid?l, jak v?ichni krou?ili a p?ipravovali se vrhnout se st?emhlav dol?. K Duncanov? ??asu Kyra nasko?ila na Theona. Sed?la tam na drakovi, siln?, bojovn?, vyrovnan? jako velk? bojovn?k. U? nebyla tou malou d?vkou, jakou ji znal; zm?nila se na py?n?ho bojovn?ka, ?enu, kter? m??e velet legion?m. Nikdy se nec?til tak py?n?. “Nem?me ?as. Poj?te se mnou,” ?ekla jim. “Vy v?ichni. P?idejte se ke m?.” V?ichni se jeden na druh?ho p?ekvapen? pod?vali a Duncan poc?til bodnut? v ?aludku p?i my?lence, ?e placht? na drakovi, obzvl??t?, kdy? na n? vr?el. “Posp??te si!” ?ekla. Duncan, kdy? spat?il hejno drak?, kte?? klesali, v?d?l, ?e nemaj? moc na v?b?r, za?al jednat. P?isp?chal s Aidanem, Anvinem, Motleym, Cassandrou, Septinem a B?l?m, a v?ichni vysko?ili drakovi na z?da. Chytil se za t??k?, prastar? ?upiny, podivoval se nad t?m, ?e skute?n? sed? na z?dech draka. Bylo to jako sen. Dr?el se v?? svou silou, zat?mco se drak vznesl do vzduchu. Odleh?ilo se mu a nemohl uv??it tomu pocitu. Poprv? v ?ivot? let?l vzduchem, nad ulicemi, rychleji, ne? kdy p?edt?m. Theon, z nich v?ech nejrychlej??, let?l t?sn? nad ulicemi, to?il se a zat??el, tak rychle, ?e ho ostatn? draci nemohli mezi t?m zmaten?m a prachem hlavn?ho m?sta dostihnout. Duncan se pod?val dol? a byl u?asl?, kdy? shora vid?l m?sto, vid?l vrcholky budov, vinut? uli?ky, kter? pod n?m vypadaly jako bludi?t?. Kyra b?je?n? vedla Theona, a Duncan byl py?n? na svou dceru, tak u?asl?, ?e dok??e v?st takov? stvo?en?. Za okam?ik byli voln? na otev?en?m nebi, za zdmi hlavn?ho m?sta a let?li nad krajinou. “Mus?me zam??it na jih!” vyk?ikl Anvin. “Jsou tam sk?ly za hranicemi m?sta. V?ichni mu?i n?s tam ?ekaj?! Ustoupili tam.” Kyra sm?rovala Theona a brzy v?ichni let?li na jih, sm?rem k ohromn?m v??n?lk?m sk?ly na horizontu. Duncan spat?il vp?edu na horizontu, ji?n? od zd? hlavn?ho m?sta, stovky masivn?ch balvan?, poset?ch mal?mi jeskyn?mi. Jak se bl??ili, Duncan spat?il uvnit? jeskyn? brn?n? a zbroj, v pou?tn?m sv?tle se t?pytila, a jeho srdce zaplesalo, kdy? uvnit? spat?il stovky mu??, kte?? na n?j na tomto shroma?di?ti ?ekali. Jak Kyra sm?rovala Theona dol?, p?ist?li u vstupu do masivn? jeskyn?. Duncan vid?l hr?zu v tv???ch mu?? pod sebou, jak se drak bl??il, p?ipravovali se na ?tok. Ale potom si v?imli Kyry a ostatn?ch na jeho h?bet? a jejich v?raz se zm?nil v ?ok. Uvolnili se. Duncan sesko?il s Kyrou a ostatn?mi a ut?kal, aby se objal se sv?mi mu?i, pln? radosti, ?e je znovu vid? ?iv?. Byl tam Kavos a Bramthos, Seavig a Arthfael, mu?i, kte?? kv?li n?mu riskovali sv? ?ivoty, mu?i, o kter?ch si nemyslel, ?e znovu spat??. Duncan se oto?il a uvid?l Kyru a byl p?ekvapen, ?e nesesko?ila s ostatn?mi. “Pro? tam st?le sed???” zeptal se. “Nep?id?? se k n?m?” Ale Kyra tam sed?la, jej? z?da byla tak rovn? a hrd? a jen zat??sla hlavou. “Nemohu, Ot?e. M?m pr?ci jinde. Ve jm?nu Escalonu.” Duncan se na ni zmaten? d?val, podivoval se nad t?m, jakou silnou bojovnic? se jeho dcera stala. “Ale kde?” zeptal se Duncan. “Kde je to d?le?it?j??, ne? po na?em boku?” Zav?hala. “V Mard?,” odpov?d?la. Duncana p?i tom slov? zamrazilo. “Mard??” zalapal po dechu. “Ty? Sama? Nikdy se nevr?t??!” Pok?vala a on v jej?ch o??ch vid?l, ?e u? to v?. “Sl?bila jsem, ?e p?jdu,” odpov?d?la, “a nemohu svou misi opustit. Nyn?, kdy? jsi v bezpe?? m? vol? m? povinnost. Co?pak jsi m? v?dycky neu?il, ?e povinnost je na prvn?m m?st?, Ot?e?” Duncan c?til, jak se p?i jej?ch slovech dme p?chou. P?istoupil bl??, nat?hl se a objal ji, dr?el ji, zat?mco je jeho mu?i obestoupili. “Kyro, m? dcero. Jsi lep?? ??st? m? du?e.” Vid?l, jak se jej? o?i zalily slzami, pok?vala, siln?j??, mocn?j??, bez sentimentu, kter? m?vala. Trochu Theona pob?dla a rychle se vznesli do vzduchu. Kyra let?la py?n? na jeho h?betu, v?? a v??, a? do nebes. Duncanovo srdce zabolelo, jak ji sledoval odl?tat, m??ila na jih, p?em??lel, jestli ji znovu spat??, proto?e let? vst??c temnot? Mardy. KAPITOLA DES?T? Kyra se nahnula dop?edu a chytila za letu Theonovy ?upiny, dr?ela se pevn?, zat?mco j? v?tr ?echral vlasy. Let?li do mrak? a zase z nich, jej? ruce se z vlhka a zimy t??sly, ale Kyra to ignorovala, zat?mco se hnali p?es Escalon na cest? do Mardy. Nic ji nyn? nezastav?. Ky?ina mysl byla zaplaven? v??m, ??m si pr?v? pro?la, sna?ila se to v?echno zpracovat. Vzpomn?la si na sv?ho otce a byla ??astn?, kdy? pomyslela na to, ?e je v bezpe?? se sv?mi mu?i mimo Andros. C?tila se spokojen?. Znovu t?m?? zem?ela, kdy? se sna?ila se za n?m dostat, byla varov?na, aby se dr?ela stranou. A p?esto se nevzdala, hluboko v srdci c?tila, ?e ji pot?ebuje. Ponau?ila se hodnotnou lekci: mus? v?dy d?v??ovat sv?mu instinktu, a? ji lid? jakkoli varuj? a odrazuj?. A vskutku, jak nad t?m p?em??lela, nyn? si uv?domovala, ?e to bylo p?esn? pro? ji Alva odrazoval: byl to test. ?ekl jasn?, ?e zem?e, vr?t?-li se za sv?m otcem, proto?e cht?l otestovat jej? odhodl?n?, otestovat jej? kur??. Celou dobu v?d?l, ?e p?e?ije. Cht?l vid?t, zda se pust? do bitvy, i kdy? si mysl?, ?e zem?e. Samoz?ejm? ji jej? otec z?rove? zachr?nil; kdyby zrovna nep?i?el, Theon by st?le le?el pod sut? a byl by jist? ji? mrtev. P?em??lela o sv?m otci, o tom, ?e pro ni v?e ob?toval, a to ji tak? povzbudilo. Vehnalo j? to slzy do o??, kdy? pomyslela na to, jak se pot?kal s plameny, draky a smrt?, v?e kv?li n?. Kyra se usm?la, kdy? pomyslela na sv?ho bratra Aidana, byla ??astn?, ?e byl tak? na?ivu a v bezpe??. Pomyslela na sv? dva mrtv? bratry a i kdy? mezi nimi bylo mnoho nesv?r? a rivality, st?le ji to velmi bolelo. P??la si, aby tam mohla b?t a ochr?nit je. Kyra myslela na Andros, jednou velk? hlavn? m?sto, nyn? jen ohniv? kotel a zabolelo ji u srdce. Vr?t? se n?kdy Escalon ke sv? d??v?j?? sl?v?? Tolik se toho najednou p?ihodilo, Kyra to nemohla t?m?? v?echno ani pojmout. Bylo to jako by nad sv?tem byla ztracena kontrola, jako by jedin? nem?nn? v?c v t?chto dnech byla zm?na. Kyra se sna?ila to set??st z mysli a soust?edit se na cestu, kterou m?la p?ed sebou: Mardu. Kyra se c?tila pln? pocitu c?le, jak let?la, srdce j? bu?ilo, nerv?zn? z toho tam u? b?t a naj?t H?l Pravdy. Vrhla se skrze mraky a jak let?la, pod?vala se dol?, hledala z?chytn? body, sna?ila se zjistit, jak bl?zko je hranic?m, Plamen?m. Jak si prohl??ela krajinu, jej? srdce zabolelo, kdy? vid?la, co se z jej? domoviny stalo: uvid?la zem, kter? je rozervan?, zjizven?, sp?len? plameny. Uvid?la cel? osady, kter? byly zni?en?, a? u? pandesiansk?mi voj?ky nebo loupe?iv?mi sk??tky, nebo rozl?cen?mi draky. Uvid?la zemi tak zpusto?enou, ?e nebyla k rozezn?n? od m?sta, kter? kdysi znala a milovala. Bylo t??k? tomu uv??it. Escalon, jak ho znala, u? nebyl. V?e j? p?ipadalo neskute?n?, t??k? p?edstavit si, ?e takov? zm?na nastala tak drasticky a tak rychle. Donutilo ji to p?em??let. Co kdyby, za jedn? sn??n? noci, nikdy nepotkala zran?n?ho Theose? Zm?nil by se osud Escalonu a nabral by jin? sm?r? Конец ознакомительного фрагмента. Текст предоставлен ООО «ЛитРес». Прочитайте эту книгу целиком, купив полную легальную версию (https://www.litres.ru/pages/biblio_book/?art=43694391&lfrom=688855901) на ЛитРес. Безопасно оплатить книгу можно банковской картой Visa, MasterCard, Maestro, со счета мобильного телефона, с платежного терминала, в салоне МТС или Связной, через PayPal, WebMoney, Яндекс.Деньги, QIWI Кошелек, бонусными картами или другим удобным Вам способом.