Otrokyn?, Bojovnice, Kr?lovna

Otrokyn?, Bojovnice, Kr?lovna Morgan Rice Koruny A Sl?vy #1 Morgan Rice p?i?la s n???m, co se zd? b?t p??slibem dal?? brilantn? s?rie, kter? n?s zavede do fantasy pln? odvahy, cti, udatnosti, magie a v?ry ve vlastn? osud. Morgan dok?zala vytvo?it siln? postavy, kter? n?s p?im?j? je obdivovat na ka?d? str?nce.. Doporu?uji do knihovny ka?d?ho ?ten??e, kter? miluje dob?e napsanou fantasy literaturu. Books and Movie Reviews, Roberto Mattos (koment?? k Vzestup drak?) Autorka bestseller? ??slo 1, Morgan Rice, p?ich?z? se zbrusu novou fantasy s?gou. Sedmn?ctilet? Ceres je kr?sn? chud? d?vka ?ij?c? v imperi?ln?m m?st? jm?nem Delos. Vede drsn? a nebezpe?n? ?ivot poddan?ho ?lov?ka. Ve dne doru?uje do pal?ce zbran?, kter? jej? otec vykoval, a v noci s nimi tajn? cvi??. Tou?? st?t se bojovnic? v zemi, kde je d?vk?m zak?z?no bojovat. Kdy? ji maj? prodat do otroctv?, je zoufal?. Osmn?ctilet? princ Thanos pohrd? v??m, co charakterizuje jeho rodinu. Hnus? se mu jej? krut? zach?zen? s masami a hlavn? brut?ln? turnaj – Jatka – kter? se kon? v sam?m srdci m?sta. Tou?? se vymanit z okov? kr?lovsk? v?chovy, ale i kdy? je zku?en? v?le?n?k, nevid? cestu ven. Kdy? Ceres ohrom? dv?r sv?mi skryt?mi silami, je nespravedliv? uv?zn?na a odsouzena k osudu hor??mu, ne? by si dok?zala p?edstavit. Zni?en? Thanos se mus? rozhodnout, jestli kv?li n? bude riskovat ?pln? v?e. Ceres vr?en? do sv?ta dvojakosti a smrt?c?ch tajemstv? rychle zjist?, ?e jsou lid?, kte?? vl?dnou, a lid?, kte?? slou??. A tak?, ?e b?t vyvolen? je n?kdy to nejhor??, co se m??e st?t. OTROKYN?, BOJOVNICE, KR?LOVNA vypr?v? epick? p??b?h tragick? l?sky, pomsty, zrady, ambic? a p?edur?en?. Kniha pln? nezapomenuteln?ch postav a dech berouc? akce n?s p?enese do sv?ta, na kter? nikdy nezapomeneme, a p?im?je n?s znovu a znovu se zamilov?vat do fantasy. Kniha druh? ze s?rie Koruny a sl?vy vyjde ji? brzy! OTROKYN?, BOJOVNICE, KR?LOVNA (KORUNY A SL?VY--KNIHA PRVN?) MORGAN RICE (P?ELO?IL TOM?? SLAV?K) Morgan Rice Morgan Rice je autorkou epick? fantasy s?gy ?AROD?J?V PRSTEN, kter? obsahuje 17 knih, podle USA Today je tato s?ga bestsellerem ??slo jedna; podle USA Today jsou bestsellerem ??slo jedna tak? jej? dal?? s?gy, jako jsou: s?rie UP??? ?URN?LY, obsahuj?c? 12 knih; s?rie TRILOGIE P?E?IT?, postapokalyptick? thriller, skl?daj?c? se zat?m ze dvou knih; epick? fantasy s?rie KR?LOV? A ?AROD?JOV?, skl?daj?c? se ze ?esti knih; a tak? zbrusu nov? epick? fantasy s?gy KORUNY A SL?VY. Autor?iny knihy jsou dostupn? v ti?t?n? i audio verzi, a byly p?elo?eny do v?ce ne? 25 jazyk?. Morgan se r?da zaj?m? o n?zory sv?ch ?ten???, tak?e se pros?m nezdr?hejte nav?t?vit jej? webov? str?nky www.morganricebooks.com (http://www.morganricebooks.com), kde se m??ete p?idat do seznamu kontakt?, z?skat knihu zdarma, stejn? jako dal?? ak?n? bonusy, st?hnout si zdarma aplikace, m?t p?ehled o posledn?ch novink?ch, p?idat se na autor?in Facebook ?i Twitter, a jednodu?e b?t s Morgan v kontaktu! Vybran? ohlasy na tvorbu Morgan Rice “Pokud jste si mysleli, ?e po p?e?ten? s?gy ?AROD?J?V PRSTEN u? nebudete m?t pro co ??t, m?lili jste se. Ve VZESTUPU DRAK? p?i?la Morgan Rice s n???m, co se zd? b?t p??slibem dal?? brilantn? s?rie, kter? n?s zavede do fantasy sv?ta pln?ho troll?, drak?, odvahy, cti, udatnosti, magie a v?ry ve vlastn? osud. Morgan dok?zala vytvo?it siln? postavy, kter? n?s p?im?j? je obdivovat na ka?d? str?nce... Doporu?uji do knihovny ka?d?ho ?ten??e, kter? miluje dob?e napsanou fantasy literaturu.” --Books and Movie Reviews Roberto Mattos “Akc? nabit? fantasy, kter? jist? pot??? fanou?ky p?edchoz?ch knih od Morgan Rice, stejn? jako fanou?ky d?l jako je s?rie ODKAZ DRA??CH JEZDC? od Christophera Paoliniho…. Fanou?ci fikce pro mlad? budou toto posledn? d?lo Riceov? hltat a pak ?ebrat o p??davek.” --The Wanderer, A Literary Journal (koment?? k Vzestup drak?) “Odu?evn?l? fantasy, kter? do sv?ho p??b?hu sp??d? vl?kna z?had a intrik. Cesta hrdiny je o z?sk?v?n? odvahy a uv?dom?n? si smyslu ?ivota, kter? vede k r?stu, dosp?losti a dokonalosti….Pro v?echny, kdo hledaj? nap?nav? fantasy dobrodru?stv?, hrdiny a ak?n? pojat? sled ud?lost?, kter? ?ene Thora po cest?, na n?? se z mal?ho d?tsk?ho sn?lka postupn? st?v? mlad?m mu?em, jen? neohro?en? ?el? nebezpe??, i kdy? jsou vyhl?dky na p?e?it? b?dn?….A to je pouh? za??tek epick? s?gy pro mlad? ?ten??e.” --Midwest Book Review (D. Donovan, eBook Reviewer) “?AROD?J?V PRSTEN m? v?echny rysy pot?ebn? pro jasn? ?sp?ch: hlavn? i vedlej?? p??b?h, z?hadn? atmosf?ra, state?n? ryt??i a rozkv?taj?c? vztahy, kter? zaceluj? r?ny na zlomen?ch srdc?ch, a d?le tak? podvod ?i zrada. Slibuje dlouh? hodiny z?bavy a jist? uspokoj? v?echny v?kov? kategorie. D?lo najde sv? m?sto v knihovn?ch u v?ech p??znivc? fantasy literatury.” --Books and Movie Reviews, Roberto Mattos “V t?to akc? nabit? prvn? knize epick? fantasy s?rie ?arod?j?v prsten (kter? m? moment?ln? ji? 14 svazk?), Riceov? p?edstavuje ?ten???m ?trn?ctilet?ho Thorgrina „Thora“ McLeoda, jeho? sen je st?t se voj?kem St??brn?ch, elitn? jednotky ryt???, kter? slou?? kr?li… Riceov? skv?le p??e a m? fascinuj?c? p?edpoklady.” --Publishers Weekly Knihy od Morgan Rice CESTA OCELI POUZE HODNI (Kniha ?.1) KORUNY A SL?VY OTROKYN?, BOJOVNICE, KR?LOVNA (Kniha ?.1) KR?LOV? A ?AROD?JOV? VZESTUP DRAK? (Kniha ?.1) POVST?N? STATE?N?CH (Kniha ?.2) OT??E CTI (Kniha ?.3) ZROZEN? UDATNOSTI (Kniha ?.4) ???E ST?N? (Kniha ?.5) NOC STATE?N?CH (Kniha ?.6) ?AROD?J?V PRSTEN CESTA HRDINY (Kniha ?.1) POCHOD KR?L? (Kniha ?.2) OSUD DRAK? (Kniha ?.3) POK?IK CTI (Kniha ?.4) SLAVN? P??SAHA (Kniha ?.5) ?TOK CHRABR?CH (Kniha ?.6) OB?AD ME?? (Kniha ?.7) MOC ZBRAN? (Kniha ?.8) NEBE KOUZEL (Kniha ?.9) MO?E ?T?T? (Kniha ?.10) PANOV?N? OCELI (Kniha ?.11) ZEM? OH?? (Kniha ?.12) VL?DA KR?LOVEN (Kniha ?.13) BRATRSK? P??SAHA (Kniha ?.14) SEN SMRTELN?K? (Kniha ?.15) RYT??SK? KL?N? (Kniha ?.16) DAR BITVY (Kniha ?.17) TRILOGIE P?E?IT? AR?NA JEDNA: OTROK??I (Kniha ?.1) AR?NA DV? (Kniha ?.2) AR?NA T?I (Kniha ?.3) VAMPIRE, FALLEN P?ED ?SVITEM (Kniha ?.1) UP??? ?URN?LY PROM?N?N? (Kniha ?.1) MILOVAN? (Kniha ?.2) ZRAZEN? (Kniha ?.3) P?EDUR?ENA (Kniha ?.4) ??DAN? (Kniha ?.5) ZASNOUBEN? (Kniha ?.6) ZASL?BEN? (Kniha ?.7) NALEZEN? (Kniha ?.8) VZK???EN? (Kniha ?.9) TOU??C? (Kniha ?.10) PROKLET? (Kniha ?.11) POSEDL? (Kniha ?.12) Poslechn?te si s?rii ?AROD?J?V PRSTEN ve form?tu audio knihy! Chcete knihy zdarma? Zaregistrujte se na e-mail list Morgan Rice a z?skejte 4 knihy zdarma, 3 mapy, 1 aplikaci zdarma, 1 hru zdarma, 1 grafick? rom?n zdarma a exkluzivn? d?rky! Pro registraci nav?tivte: www.morganricebooks.com (http://www.morganricebooks.com) Copyright © 2016 Morgan Rice. V?echna pr?va vyhrazena. S v?jimkou povolen? podle U.S. Copyright Act 1976, ??dn? z ??st? t?to publikace nesm? b?t, bez p?edchoz?ho svolen? autora, za ??dn?ch okolnost? reprodukov?na, distribuov?na nebo p?ev?d?na do jak?chkoliv jin?ch form?t?, ani uchov?v?na ve sd?len? datab?zi. Tento ebook je licencov?n v?lu?n? pro Va?e osobn? vyu?it?. Tento ebook nesm? b?t d?le prod?v?n nebo darov?n ostatn?m lidem. Pokud chcete knihu sd?let s dal?? osobou, zakupte si pros?m dal?? kopie. Pokud ?tete tuto knihu, ale nezakoupili jste si ji, nebo nebyla zakoupena pouze pro Va?e pou?it?, vra?te ji pros?m a po?i?te si svou vlastn? kopii. D?kujeme, ?e respektujete usilovnou pr?ci, kterou autorka na vznik tohoto titulu musela vynalo?it. Obsah t?to knihy je fiktivn?. Jm?na, osobnostn? charakteristiky, organizace, m?sta, ud?losti a konflikty jsou beze zbytku produktem autor?iny p?edstavivosti, nebo je jejich pou?it? fiktivn?. Jak?koliv podobnost se skute?n?mi osobami, a? ji? ?iv?mi nebo mrtv?mi, je ?ist? n?hodn?. Ob?lka Nejron Photo, pou?ito v licenci Shutterstock.com. OBSAH KAPITOLA PRVN? (#u3c25c4e5-9a1c-5a6e-baf8-f45098c50e17) KAPITOLA DRUH? (#uc03083c5-bb94-57c2-aa71-05e3357d9189) KAPITOLA T?ET? (#u9802d6d4-8a3f-5e52-bf2e-a74c44260c0e) KAPITOLA ?TVRT? (#uabd950a5-fff3-5538-81bc-3539f8feca0f) KAPITOLA P?T? (#uead0823c-79df-5140-a659-6b345a154420) KAPITOLA ?EST? (#litres_trial_promo) KAPITOLA SEDM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA OSM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DEV?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DES?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA JEDEN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?TRN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA PATN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?ESTN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA SEDMN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA OSMN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DEVATEN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVACT? PRVN? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? DRUH? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? T?ET? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? ?TVRT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? P?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? ?EST? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? SEDM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? OSM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? DEV?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? PRVN? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? DRUH? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? T?ET? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? ?TVRT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? P?T? (#litres_trial_promo) “P?istup bl??e, bojovn??e, pov?m ti p??b?h v?biv?. P??b?h o bitv?ch vzd?len?ch. P??b?h o mu??ch udatn?ch. P??b?h koruny a sl?vy.” --Zapomenut? kroniky lyssk? KAPITOLA PRVN? Ceres b??ela zadn?mi uli?kami Delosu, cel? ho?ela nedo?kavost?. V?d?la, ?e nesm? dorazit pozd?. Slunce se sice sotva zvedlo nad obzor, ale vzduch u? byl hork?, pln? prachu a dusil starobyl? kamenn? m?sto a v?echny jeho obyvatele. Ceres p?lily nohy, bolely ji pl?ce, ale p?esto se nutila b??et rychleji. Zrychlila i ve chv?li, kdy musela p?esko?it jednu z nes?etn?ch krys, kter? se pl??ily ven ze stok a hodovaly na odpadc?ch v ulic?ch. Ceres u? sly?ela vzd?len? rachot, srdce se j? rozbu?ilo vzru?en?m o?ek?v?n?m. V?d?la, ?e n?kde tam vep?edu brzy za?ne velk? slavnost – Jatka. Zachytila se rohu kamenn? zdi a prudce zahnula do ?zk? uli?ky. Pak se rychle ohl?dla, aby se ujistila, ?e ji jej? brat?i st?le n?sleduj?. Ulevilo se j?, kdy? zjistila, ?e Nesos se j? dr?? t?sn? za patami a Sartes je jen n?kolik stop za n?m. Nesovi bylo devaten?ct let a byl tak o pouh? dva slune?n? cykly star?? ne? Ceres, zat?mco Sartes, jej? mlad?? brat???ek, byl o ?ty?i slune?n? cykly mlad??. Pomalu se z n?j st?val mlad? mu?. Oba dva vypadali, jako by si z oka vypadli – m?li del?? p?skov? vlasy a hn?d? o?i, podobali se i jejich rodi??m. Ceres jim ale nebyla podobn? v?bec. Ale i kdy? byla Ceres d?vka, nikdy s n? nedok?zali udr?et krok. „Rychle!“ zak?i?ela Ceres p?es rameno. Z d?lky se ozval dal?? rachot. A?koli Ceres na slavnosti nikdy nebyla, p?edstavovala si ji v ?iv?ch barv?ch: cel? m?sto, cel? t?i miliony obyvatel Delosu se t?sn? kolem Ar?ny, aby oslavily letn? slunovrat. Nebude se to podobat ni?emu, co zat?m vid?la. Ale pokud si ona a brat?i neposp???, nezbydou na n? u? ??dn? voln? m?sta. Zat?mco Ceres nab?rala rychlost, p?ejela si dlan? po zpocen?m ?ele a pak se ot?ela do rozedran? tuniky slonovinov? barvy, kterou zd?dila po svoj? matce. Nikdy nedost?vala nov? oble?en?. Podle matky, kter? lp?la na jej?ch bratrech a pro ni m?la v?dy jen z??? a nen?vist, si ho nezaslou?ila. „Po?kej!“ vyk?ikl Sartes a v chraptiv?m hlase mu zazn?val podt?n podr??d?n?. Ceres se usm?la. „To t? tam m?m odn?st?“ zavolala na n?j p?es rameno. V?d?la, ?e Sartes nem? r?d, kdy? ho provokuje, ale tak? j? bylo jasn?, ?e ho jej? jedovat? pozn?mka povzbud?, aby zrychlil. Ceres jejich po??uchov?n? nevadilo. Bavilo ji, jak se Sartes ve sv?ch t?in?cti letech sna??, aby ho pova?ovali za jejich vrstevn?ka. A i kdy? by to Ceres nikdy otev?en? nep?iznala, jedna jej? ??st pot?ebovala, aby ji pot?eboval. Sartes si hlasit? odfrknul. „Matka t? zabije, a? zjist?, ?e jsi ji zase neposlechla!“ zahul?kal. M?l pravdu. Opravdu by to ud?lala – nebo by ji alespo? po??dn? se?ezala. Poprv? ji matka opravdu zbila, kdy? bylo Ceres p?t let. V tom okam?iku Ceres p?i?la o ve?ker? iluze. P?edt?m pro ni byl sv?t z?bavn?, p??jemn?, jednodu?e dobr? m?sto. Po v?prasku u? pro ni nebyl bezpe?n? a v?echno, v co mohla doufat, byla budoucnost, ve kter? by se dok?zala od matky dostat co nejd?l. Te? byla star??, uzav?en? a dokonce i tenhle jej? sen se pomalu za?al rozpl?vat v marnosti. Na?t?st? Ceres v?d?la, ?e ji jej? brat?i nezrad?. Byli k n? stejn? loaj?ln?, jako byla ona k nim. „Tak to je dob?e, ?e se to matka nikdy nedozv?!“ odpov?d?la bratrovi. „Otec se to ale dozv?!“ vy?t?kl Sartes. Ceres se uchechtla. Otec o tom d?vno v?d?l. Domluvili se spolu: kdy? Ceres z?stane do noci vzh?ru a nabrous? me?e pro dal?? dod?vku do pal?ce, bude moct j?t a sledovat Jatka. A p?esn? to Ceres ud?lala. Dob?hla ke zdi na konci slep? uli?ky a bez jak?hokoli zav?h?n? str?ila prsty obou rukou do dvou puklin a za?ala ?plhat. Postupovala rychle, ruce i nohy nach?zely jistou oporu v puklin?ch a v?stupc?ch, a b?hem chvilky vy?plhala dobr?ch dvacet stop vysoko, a? na vrchol zdi. Tam se zastavila a t??ce oddechovala. Slunce ji zdravilo sv?mi jasn?mi paprsky tak prudce, a? si musela zaclonit o?i rukou. Zalapala po dechu. Star?m m?stem se obvykle pohybovalo jen p?r ob?an?, tu a tam n?jak? toulav? ko?ka nebo pes. Dnes ale m?sto rozhodn? ?ilo. Doslova se hem?ilo lidmi. Ceres skrz z?stupy dokonce ani nevid?la dla?ebn? kostky pokr?vaj?c? povrch ulic. Mo?e lid? se tla?ilo na Font?nov? n?m?st?. V d?lce se uklid?uj?c? zelenkavou mod?? t?pytil oce?n, zat?mco Ar?na se ty?ila jako b?l? hora uprost?ed spletit?ch uli?ek a nat?snan?ch dvou a t?? poscho?ov?ch dom?. Kolem vn?j??ho okraje n?m?st? rozestav?li obchodn?ci svoje st?nky a v?ichni se t??ili, a? prodaj? sv? z?soby ?perk?, j?dla a nejr?zn?j??ho oble?en?. Z?van v?tru pohladil Ceres po tv??i a p?inesl v?ni ?erstv? upe?en?ho k?upav?ho pe?iva. Co by dala za j?dlo, kter? by zahnalo ten tr?zniv? pocit… Objala se rukama kolem b?icha a sna?ila se nemyslet na hlad, kter? c?tila. Dne?n? sn?dan? se skl?dala z n?kolika l?ic mazlav? ka?e, kv?li kter? se ale z n?jak?ho d?vodu c?tila je?t? hladov?j?? ne? p?edt?m. Vzhledem k tomu, ?e dne?ek byl dnem jej?ch osmn?ct?ch narozenin, doufala alespo? v trochu v?ce j?dla v misce – nebo v objet?. Nebo v n?co. Nikdo se o nich ale ani slovem nezm?nil. Ceres pochybovala, ?e si jej? narozeniny v?bec pamatovali. Na okam?ik ji oslepil z?blesk sv?tla, a kdy? se pod?vala, odkud p?i?el, uvid?la zlat? ko??r, kter? se propl?tal skrz davy lid? jako pomal? leskl? bublina stoupaj?c? hust?m medem. Odfrkla si. Ve sv?m nad?en?m o?ek?v?n? ?pln? zapomn?la, ?e se oslavy bude ??astnit i kr?lovsk? rodina. Ceres pohrdala vrchnost? a urozen?mi lidmi. Pohrdala jejich dom??livost? a t?m, ?e zv??ata pat??c? kr?lovsk? rodin? byla krmena l?pe ne? v?t?ina lid? v Delosu. Jej? brat?i doufali, ?e se jednoho dne dostanou na vy??? ?rove?. Ceres ale jejich nad?je nesd?lela: pokud by n?kdy v Imp?riu m?la nastat rovnost, ur?it? by to bylo jedin? z?sluhou revoluce. „Vid?? ho?“ zafun?l Nesos, kdy? se vy?kr?bal k Ceres na ze?. Srdce se j? rozbu?ilo, kdy? na n?j pomyslela. Rexus. I ona uva?ovala nad t?m, jestli tam je, ale zat?m si ho nikde v davu nev?imla. „Tamhle,“ uk?zal Nesos. Ceres s p?imhou?en?ma o?ima sledovala, kam ukazuje. N?hle ho uvid?la a t?m?? nedok?zala potla?it nad?en?, kter? se j? zmocnilo. Bylo to stejn?, jako v?dy, kdy? ho vid?la. Byl s?m, sed?l na okraji font?ny a sv?ral v ruce sv?j luk. Dokonce i na takovou d?lku Ceres vid?la, jak se mu pod tunikou nap?naj? svaly na ramenou i na hrudi. Byl st??? o p?r let star?? ne? ona, m?l blond vlasy, kter? z??ily mezi hlavami pokryt?mi hn?d?mi a ?ern?mi porosty. Op?len? k??e se mu na slunci leskla. „Po?kejte!“ ozvalo se zdola. Ceres se ohl?dla a vid?la, jak Sartes stoup? po zdi vzh?ru jen s obt??emi. „Posp?? si, nebo t? tu nech?me!“ provokoval Nesos. Samoz?ejm? by je ani ve snu nenapadlo, ?e by sv?ho mlad??ho bratra opustili. Musel se ale nau?it dr?et krok. V Delosu mohlo i mal? zav?h?n? znamenat smrt. Nesos si rukou pro??sl vlasy, kone?n? popadl dech a tak? se rozhl?dl po davu. „Tak?e, na ?? v?t?zstv? s?z???“ zeptal se. Ceres na n?j pohl?dla a rozesm?la se. „S?z?m? Kdy? nem?m pen?ze?“ zeptala se. Nesos se usm?l. „Tak pokud bys n?jak? m?la,“ odpov?d?l. „Brennius,“ odpov?d?la okam?it?. Nesos p?ekvapen? zvedl obo??. „V??n??“ zeptal se. „Pro??“ „Nev?m,“ pokr?ila rameny. „Jen takov? p?edtucha.“ Ale v?d?la. V?d?la velmi dob?e, v?d?la v?c, ne? jej? brat?i. V?d?la v?c ne? v?ichni ostatn? chlapci z m?sta. Ceres toti? m?la tajemstv?: nikomu to ne?ekla, ale p??le?itostn? se obl?kala do mu?sk?ch ?at? a cvi?ila v pal?ci. Kr?lovsk?m v?nosem bylo d?vk?m pod trestem smrti zak?z?no u?it se dovednostem bojep?n?. Prost? mu?i ale byli p?i v?cviku v?t?ni. Museli za to odpracovat odpov?daj?c? dobu v kr?lovsk?ch st?j?ch, ale to Ceres r?da podstoupila. ?asto Brennia sledovala a zaujal ji zp?sob, jak?m bojoval. Nebyl nejv?t?? z bojep?n?, ale jeho pohyby byly dokonale promy?len?. „Ten nem? ?anci,“ odpov?d?l Nesos. „Bude to Stefanus.“ Zavrt?la hlavou. „Stefanus zem?e b?hem prvn?ch deseti minut,“ prohl?sila rozhodn?. Stefanus se na prvn? pohled zd?l b?t jasn? volba, nejv?t?? z bojep?n? a nejsp?? i nejsiln?j??. Nebyl ale tak vypo??tav? jako Brennius nebo jin? bojovn?ci, kter? sledovala. Nesos se zachechtal. „Pokud se to stane, d?m ti sv?j dobr? me?.“ Sklouzla pohledem k me?i, kter? se star??mu bratrovi houpal u pasu. Nesos ani netu?il, jak moc mu z?vid?la, kdy? p?ed t?emi lety od matky dostal tuhle skv?lou zbra? jako narozeninov? dar. Jej? vlastn? me? byl jen jedn?m z p?ebytk?, kter? jej? otec vyhodil na hromadu k p?etaven?. Och, dok?zala by tolik v?c?, kdyby m?la takovou zbra?, jako m?l Nesos. „V??, ?e t? vezmu za slovo,“ pronesla Ceres s ?sm?vem. Ve skute?nosti by ho ale o me? nikdy nep?ipravila. „Nic jin?ho od tebe neo?ek?v?m,“ u?kl?bl se. Ceres si slo?ila ruce na hrudi a mysl? j? prob?hla smutn? my?lenka. „Matka by to nikdy nedovolila,“ ?ekla. „Ale otec ano,“ pronesl Nesos. „Je na tebe opravdu hrd?, to v??.“ Nesova mil? pozn?mka ji p?ekvapila. Nev?d?la, jak na ni zareagovat, a tak jen ti?e sklopila o?i. M?la sv?ho otce opravdu r?da a on m?l r?d ji, to v?d?la. P?esto se j? ale p?ed o?ima zjevila tv?? jej? matky. V?echno, co Ceres kdy cht?la, bylo, aby ji jej? matka p?ijala a milovala stejn?, jako milovala Ceresiny bratry. A? se ale sna?ila jakkoli, v mat?in?ch o??ch to nikdy nesta?ilo. Sartes zafun?l a kone?n? se vyt?hl na vrchol za nimi. St?le je?t? byl o hlavu men?? ne? Ceres a vychrtl? jako vy?le, ale Ceres byla p?esv?d?en?, ?e brzy vyroste, tak rychle jako bambusov? v?honek. P?esn? to se stalo i s Nesem. Z toho se stal kus chlapa, byl svalnat? a vysok? n?co p?es ?est stop. „A ty?“ obr?tila se Ceres k Sartovi. „Kdo mysl??, ?e vyhraje?“ „Souhlas?m s tebou, Brennius.“ Ceres se usm?la a rozcuchala mu vlasy. V?dycky souhlasil s t?m, co ?ekla. Ozvalo se dal?? dun?n? a dav je?t? zhoustl. Ceres c?tila, ?e by m?li vyrazit. „Poj?me,“ pronesla, „nesm?me marnit ?as.“ Ne?ekala na odpov?? a okam?it? za?ala ?plhat po zdi dol?. Posledn? kousek sesko?ila a okam?it? vyrazila kup?edu. O?ima st?le sledovala font?nu a klestila si cestu p?es n?m?st?, cel? nedo?kav?, aby se setkala s Rexem. Kdy? Rexus zjistil, ?e se k n?mu Ceres bl???, vykulil o?i radost?. Sotva k n?mu p?isp?chala, u? c?tila jeho ruce, jak ji obj?maj? kolem pasu a neoholenou tv??, jak se tiskne k jej?. „Ciri,“ pronesl hlubok?m chraplav?m hlasem. Ceres p?i t?ch slovech p?eb?hl mr?z po z?dech. Trochu se od n?j odt?hla, aby mu pohl?dla do kobaltov? modr?ch o??. Stejn? jako Nesos byl i Rexus vysok? p?es ?est stop, i kdy? p?eci jen o n?co men?? ne? jej? bratr. I tak byl ale t?m?? o hlavu vy??? ne? Ceres, srd?it? obli?ej mu r?movaly hrub? blon?at? vlasy. Von?l po m?dlu a p??rod?. Ach nebesa, bylo skv?l? znovu ho vid?t. I kdy? se o sebe Ceres dok?zala postarat t?m?? za v?ech okolnost? sama, jeho p??tomnost ji uklid?ovala. Pak se postavila na ?pi?ky a objala ho kolem siln?ho krku. Nikdy ho nebrala jinak ne? jako p??tele. A? do doby, kdy ho sly?ela mluvit o revoluci a o podzemn? arm?d?, jej?m? byl ?lenem. „Budeme bojovat a vysvobod?me se z podru?? ?tlaku,“ ?ekl j? p?ed n?kolika lety. Mluvil o povst?n? s takov?m zaujet?m, ?e mu skute?n? uv??ila, ?e je mo?n? zbavit se kr?lovsk? vl?dy. „Jak? byl lov?“ zeptala se ho s ?sm?vem. V?d?la, ?e byl pry? cel? dny. „Chyb?l mi tv?j ?sm?v,“ pohladil ji po dlouh?ch vlasech barvy r??ov?ho zlata, „a tvoje smaragdov? o?i.“ Ceres si musela p?iznat, ?e i on j? chyb?l. Neodv??ila se to ale vyslovit nahlas. B?la se, ?e kdyby mezi nimi k n??emu do?lo, zni?ilo by to jejich p??telstv?. „Rexi,“ pozdravil Nesos, kdy? k nim dorazil a sev?el Rexovu pa?i. Sartes dorazil hned po n?m. „Nesi,“ odpov?d?l Rexus hlubok?m velitelsk?m hlasem. „Nezb?v? n?m moc ?asu, pokud se chceme dostat dovnit?,“ dodal a pok?vl na ostatn?. V?ichni spole?n? vyrazili kup?edu a p?idali se k davu m???c?mu sm?rem k Ar?n?. Imperi?ln? voj?ci byli v?ude kolem. Poh?n?li neuspo??dan? dav. Ob?as k tomu dokonce pou??vali palc?ty a bi?e. ??m bl??e byl dav k Ar?n?, t?m byl hust??. Z ni?eho nic se u jednoho ze st?nk? strhl poprask. Ceres se podv?dom? obr?tila za zvukem a zjistila, ?e u jednoho ze st?nk? se vytvo?il ?irok? kruh, ve kter?m st?li dva imperi?ln? voj?ci, mezi nimi mal? chlapec a opod?l obchodn?k. N?kte?? p?ihl??ej?c? se rad?ji vzd?lili, zat?mco jin? z?stali okoun?t v kruhu. Ceres p?isp?chala bl?? a vid?la, ?e jeden z voj?k? vyrazil chlapci z ruky jablko, pak ho chytil za pa?i a zu?iv? j?m zat??sl. „Zlod?ji!“ zak?i?el voj?k chlapci do tv??e. „Milost, pros?m!“ zavzlykal chlapec a po jeho ?pinav?ch vychrtl?ch tv???ch st?kaly slzy. „J?… m?l jsem hlad!“ Ceresino srdce zaplavila vlna soucitu. I ona trp?la stejn?m hladem – a tak? v?d?la, ?e voj?ci nechod? pro r?nu daleko. „Nechte toho chlapce j?t,“ pronesl podsadit? obchodn?k klidn?m hlasem a pokynul rukou, na kter? se ve slune?n?m sv?tle zat?pytil prsten. „M??u si dovolit d?t mu jablko. M?m jich tu je?t? stovky.“ Lehce se pousm?l, jako by cht?l zleh?it situaci. Dav, kter? se shrom??dil kolem, ale zara?en? ztichl. Voj?ci se obr?tili k obchodn?kovi a jejich bl?skav? brn?n? zarachotilo. Ceres ?divem vykulila o?i – v?d?la, ?e nikdo nikdy neriskuje, nestav? se proti Imp?riu. Voj?k v?hru?n? vykro?il kup?edu a postavil se ?elem k obchodn?kovi. „Sna??? se chr?nit zlo?ince?“ Obchodn?k te? p?eb?hal pohledem od jednoho voj?ka k druh?mu a vypadal nejist?. Voj?k se oto?il a ude?il chlapce p?es tv??. Ozval se nechutn? zvuk, p?i kter?m se Ceres ot??sla. Chlapec s ?uchnut?m dopadl na zem a dav zalapal po dechu. Pak voj?k uk?zal na obchodn?ka a rozk?zal: „Abychom prov??ili tvoji v?rnost Imp?riu, bude? toho chlapce dr?et, zat?mco ho budeme bi?ovat.“ Obchodn?k?v pohled se zatvrdil a sou?asn? se mu na ?ele objevil pot. K Ceresinu p?ekvapen? ale trval na sv?m. „Ne,“ odpov?d?l. Druh? voj?k ud?lal dva v?hru?n? kroky k obchodn?kovi a ruka mu sklouzla na j?lec me?e. „Ud?lej to, nebo p?ijde? o hlavu a my pak je?t? sp?l?me tv?j obchod,“ pronesl nebezpe?n?m hlasem. Obchodn?k zbledl a Ceres pochopila, ?e ho dostali. Pomalu p?e?el k chlapci, poklekl p?ed n?m a uchopil ho za pa?e. „Pros?m, odpus? mi,“ ?ekl a v o??ch se mu zaleskly slzy. Chlapec zaf?ukal a pak za?al v??skat, sna?il se vyprostit z obchodn?kova sev?en?. Ceres vid?la, jak moc se d?t? t?ese. Nutila se pokra?ovat d?l k Ar?n?, necht?la se st?t sv?dkem toho, co se m?lo d?t. M?sto toho, aby ?la d?l, j? ale ztuhly nohy a z?stala st?t uprost?ed n?m?st? s o?ima up?en?ma na uk?zku brutality imperi?ln?ch voj?k?, kter? m?la n?sledovat. Prvn? voj?k roztrhl chlapcovu tuniku a druh? voj?k mezit?m zav??il d?tkami nad hlavou. V?t?ina div?k? voj?ky povzbuzovala. N?kte?? ale rad?ji sklonili hlavu, n?co si mumlali a ode?li pry?. Zlod?je se ka?dop?dn? nikdo nezastal. S chtiv?m, t?m?? ??len?m v?razem ?vihl voj?k chlapce d?tkami p?es z?da. Ten zaje?el bolest? a je?el celou dobu, zat?mco ho bi?ovali. Krev mu pr??tila z ?erstv?ch ran. Voj?k ho ?vihal znovu a znovu, dokud chlapec nez?stal bezvl?dn? viset v obchodn?kov?ch ruk?ch. U? neje?el. Ceres c?tila siln? nutk?n? vyrazit kup?edu a chlapce zachr?nit. Ale v?d?la, ?e kdyby to ud?lala, znamenalo by to jej? smrt. Znamenalo by to smrt v?ech lid?, na kter?ch j? z?le?elo. Sv?sila ramena a c?tila se bezmocn?, bez nad?je na zm?nu, pora?en?. V duchu si p??sahala, ?e se jednoho dne pomst?. P?it?hla k sob? Sarta a zakryla mu o?i. Zoufale ho cht?la ochr?nit, cht?la mu dop??t je?t? n?kolik let nevinnosti a bezstarostnosti d?tstv?. I kdy? v jejich zemi ??dn? nevinnost nebyla. P?inutila se, aby nejednala impulzivn?. Ze Sarta se nevyhnuteln? st?val mu?, musel se sezn?mit s krutou pravdou. Nejen se j? p?izp?sobit, ale jednoho dne se m?l st?t i d?le?itou sou??st? revoluce. Voj?ci vytrhli chlapce obchodn?kovi z rukou a hodili jeho bezvl?dn? t?lo na d?ev?n? voz?k. Obchodn?k si tiskl ruce k obli?eji a vzlykal. B?hem n?kolika chvil u? byl voz?k na cest? pry? a prostor, kter? byl je?t? p?ed okam?ikem pr?zdn?, se zaplnil lidmi proch?zej?c?mi po n?m?st?, jako by se v?bec nic nestalo. Ceres c?tila, jak se j? zmoc?uje siln? nevolnost. Nebylo to spravedliv?. Okam?it? by dok?zala vyjmenovat p?l tuctu kaps??? – mu?? i ?en, jejich? schopnosti byly tak vybrou?en?, ?e je nedok?zali p?istihnout dokonce ani imperi?ln? voj?ci. ?ivot toho uboh?ho chlapce byl te? v trosk?ch. Nem?l dostatek zku?enost?. Zlod?ji, a? u? mlad? ?i sta??, p?ich?zeli o kon?etiny nebo i o v?c. Z?le?elo jen na tom, jakou m?l soudce zrovna n?ladu. Pokud bude m?t chlapec ?t?st?, u?et?? ho a odsoud? k do?ivotn?m prac?m ve zlat?ch dolech. Ceres by ale rad?ji zem?ela, ne? aby sn??ela takov? osud. V?ichni pokra?ovali ulic? d?l, m?li zka?enou n?ladu a postrkovali se s ostatn?mi lidmi v hust?m davu. Nar?staj?c? horko u? bylo t?m?? nesnesiteln?. Vedle nich zastavil zlat? ko??r, kter? odstrkoval v?echny ke stran?. Lid? se kv?li n?mu museli tisknout na st?ny dom? kolem. I Ceres drsn? odstr?ili, ta vzhl?dla a vid?la t?i dosp?vaj?c? d?vky v pestrobarevn?ch hedv?bn?ch ?atech, se zlat?mi jehlicemi a drah?mi ?perky zdob?c?mi jejich slo?it? ??esy. Jedna z d?vek se divoce sm?la a hodila na ulici minci. Hrstka chud?ch se vrhla na kolena a sna?ila se ulovit kousek kovu, kter? by dok?zal nasytit jejich rodinu na cel? m?s?c. Ceres se nikdy nesn??ila k tomu, aby sb?rala podobn? almu?ny. Rad?ji by vyhladov?la k smrti, ne? aby p?ij?mala dary od takov?ch lid?, jako byly tyhle t?i. Sledovala mlad?ho mu?e, kter?mu se poda?ilo minci z?skat. Vrhl se na n?j star?? mu?, srazil ho k zemi, rukou mu pevn? sev?el hrdlo a druhou rukou mu vyrval minci z prst?. Dosp?vaj?c? d?vky se sm?ly a ukazovaly si na n? prstem. Ko??r si pak d?l razil cestu skrz masu lid?. Ceres se uvnit? t??sla znechucen?m. „U? brzy tahle nerovnost skon??,“ pronesl Rexus. „Dohl?dnu na to.“ Kdy? ho Ceres poslouchala, dmula se j? hru? p?chou. Jednoho dne bude p?i povst?n? bojovat bok po boku s n?m i se sv?mi bratry. Jak se bl??ili k Ar?n?, za?aly se ulice roz?i?ovat a Ceres kone?n? c?tila, ?e m??e voln?ji d?chat. Vzduch hu?el nap?t?m a i Ceres si p?ipadala, jako by m?la ka?dou chv?li vybuchnout vzru?en?m. Pro?la jedn?m z klenut?ch vchod? a vzhl?dla vzh?ru. Tis?ce a tis?ce plebejc? se t?snily uvnit? velkolep? Ar?ny. Ov?ln? budova se na severn? stran? z??tila a v?t?ina ?erven?ch mark?z byla potrhan?. Poskytovaly tak jen malou ochranu p?ed spaluj?c?m sluncem. Divok? ?elmy vr?ely zpoza ?elezn?ch bran a padac?ch dve??. Za branami vid?la Ceres i p?ipraven? bojep?ny. U?asle otev?ela ?sta. Ani si to neuv?domila, ale kdy? se rozhl?dla, do?lo j?, ?e se zpozdila za Rexem i sv?mi bratry. Vyrazila kup?edu, aby je dohnala, ale v tu chv?li ji obklopili ?ty?i h?motn? mu?i. C?tila z nich alkohol a hnij?c? ryby, a kdy? se p?ibl??ili, i jejich t?lesn? pach. Byli k n? a? p??li? bl?zko, z?rali na ni a na obli?ej?ch jim hr?ly o?kliv? ?sm?vy pln? shnil?ch zub?. „P?jde? s n?ma, hol?i?ko,“ pronesl jeden z nich a rychle se k n? p?isunul. Ceres se rozbu?ilo srdce. Rozhl?dla se a pohledem p?trala po ostatn?ch, ale ti u? byli d?vno ztracen? v houstnouc?m davu. Obr?tila se tedy k mu??m a sna?ila se nasadit co nejodv??n?j?? v?raz. „Nechte m? b?t, nebo…“ Mu?i vyprskli sm?chy. „Co?“ provokoval ji jeden. „Takov? pr?av? hol?i?ka jako ty by dostala n?s ?ty?i?“ „Odt?hneme t? odsud, a i kdy? p?itom kolem sebe bude? kopat a ?v?t, v?em to bude ukraden?,“ dodal. M?l pravdu. Ceres koutkem oka sledovala lidi proud?c? kolem. V?ichni p?edst?rali, ?e si nev?imli, jak ji mu?i ohro?uj?. Tv?? v?dce n?siln?k? najednou zv??n?la a jedn?m rychl?m pohybem ji chytil za pa?e a p?it?hl si ji bl??. Ceres v?d?la, ?e ji mohou odt?hnout pry? a ?e u? by ji nikdo nikdy nevid?l. To pomy?len? ji vyd?silo v?c ne? cokoli jin?ho. Sna?ila se ignorovat bu??c? srdce, prudce se obr?tila a vytrhla se mu ze sev?en?. Ostatn? mu?i pobaven? zahu?eli, ale kdy? Ceres ude?ila jejich v?dce dlan? do nosu tak prudce, a? se mu hlava zvr?tila vzad, ztichli. N?siln?k se chytil ?pinav?ma rukama za nos a zachr?el. Ceres nezav?hala ani na okam?ik. V?d?la, ?e m? jen jednu ?anci. Rozpomn?la se na dny, kdy cvi?n? z?pasila, a hned vz?p?t? mu?e tvrd? kopla do b?icha. Ten se s bolestn?m v?razem ve tv??i zlomil v pase. Zb?vaj?c? t?i mu?i si ale uv?domili, co se d?je, a vrhli se na ni. Chytili ji siln?ma rukama a za?ali ji t?hnout pry?. Jejich sev?en? se ale n?hle uvolnilo. Ceres se ohl?dla a s ?levou si uv?domila, ?e se k nim p?ihnal Rexus, ude?il jednoho z n?siln?k? do obli?eje a srazil ho tak k zemi. Vz?p?t? se objevil Nesos, zachytil dal??ho mu?e, vrazil mu koleno do b?icha a pak ho skopl na zem do rud?ho prachu. ?tvrt? mu? se chystal za?to?it na Ceres. T?sn? p?ed t?m, ne? ji stihl ude?it, se Ceres p?ikr?ila, obkrou?ila ho a nakonec ho tvrd? nakopla do zadku. Trhan pokra?oval ve sm?ru sv?ho ?deru a prudce narazil hlavou do jednoho z pil???. Ceres se zastavila, prudce oddechovala a sna?ila se v?echno si to srovnat v hlav?. Rexus j? polo?il ruku na rameno. „Jsi v po??dku?“ Ceresino srdce st?le divoce bu?ilo, ale pocit hrdosti brzy vytla?il p?edchoz? strach. Bojovala dob?e. P?ik?vla a Rexus ji objal kolem ramen. Kdy? tak ?li d?l, hr?l mu na jeho pln?ch rtech ro???ck? ?sm?v. „Co?“ zeptala se Ceres. „Kdy? jsem si uv?domil, co se d?je, cht?l jsem je v?echny probodnout me?em. Ale pak jsem si v?iml, jak se br?n??.“ Zavrt?l hlavou a uchechtl se. „To rozhodn? ne?ekali.“ Ceres c?tila, jak j? rudnou tv??e. Cht?la mu ??ct, ?e se v?bec neb?la, ale pravdou bylo, ?e m?la strach. „Byla jsem nerv?zn?,“ p?iznala. „Ciri? Nerv?zn?? Nikdy.“ Pol?bil Ceres na ?elo a pak pokra?ovali do Ar?ny. Na?li n?kolik voln?ch m?st v nejni??? ?ad?, a tak se na n? posadili. Ceres m?la radost, ?e nedorazili p??li? pozd?. V?echny starosti v?edn?ho dne hodila za hlavu a nechala se un??et vzru?en?m ?i??c?ho davu. „Vid?? je?“ Ceres sledovala, kter?m sm?rem Rexus ukazuje, a uvid?la zhruba tucet mlad?ch lid?, kte?? sed?li pod st???kou chr?n?c? je p?ed sluncem. Usrk?vali v?no ze zlat?ch poh?r?. Nikdy d??v nevid?la tak kvalitn? oble?en?, tolik j?dla na jednom stole, tak moc t?pytiv?ch ?perk?. Nikdy v ?ivot?. A nikdo z t?ch mlad?ch lid? nem?l propadl? tv??e ani b?icho. „Co to d?laj??“ zeptala se, kdy? si v?imla, ?e jeden z nich vyb?r? mince do zlat?ho poh?ru. „Ka?d? z nich vlastn? bojep?na,“ odpov?d?l Rexus, „a tak s?zej? na to, kdo zv?t?z?.“ Ceres se u?kl?bla. Pro n? tohle byla jen hra, uv?domila si. Samoz?ejm?, ?e se tahle zka?en? ml?de? nezaj?mala o v?le?n?ky ani o um?n? boje. Jedin?, co cht?li, bylo vid?t, jestli jejich bojep?n zv?t?z?. Pro Ceres ale byla tahle ud?lost o cti, odvaze a dovednostech. Do vzduchu vystoupaly kr?lovsk? praporce, trubky hlasit? zabur?cely, a kdy? se na obou konc?ch Ar?ny otev?ely ?elezn? br?ny, vypochodovali z temn?ch pr?chod? bojep?ni. Pochodovali jeden za druh?m a jejich ko?en? a ?elezn? zbroje odr??ely slune?n? paprsky. Dav zahu?el, kdy? bijci vstupovali do ar?ny. Ceres vstala, aby jim zatleskala. V?le?n?ci se uspo??dali do kruhu ?elem ven ze st?edu. Sekery, me?e, kop?, ?t?ty, trojzubce, bi?e a dal?? zbran? pozvedli k nebi. „A? ?ije kr?l Claudius,“ zvolali spole?n?. Znovu zabur?cely trumpety a v tu chv?li se jednou z bran v??til do ar?ny zlat? ko??r kr?le Claudia a kr?lovny Ath?ny. N?sledoval je ko??r s korunn?m princem Aviliem a princeznou Florianou. Za nimi n?sledovala cel? z?plava ko??r? p?iv??ej?c?ch ostatn? vrchnost. Ka?d? ko??r t?hlo dvojsp?e?? sn?hob?l?ch kon? zdoben?ch drah?m kamen?m a zlatem. Ceres mezi vrchnost? spat?ila i prince Thana. Pohled na zachmu?en? v?raz devaten?ctilet?ho chlapce ji znechutil. ?as od ?asu, kdy? doru?ovala zbran? od otce do pal?ce, v?dala, jak princ Thanos hovo?? s bojep?ny. V?dycky p?i tom m?l kysel? v?raz absolutn? nad?azenosti. Co se t?kalo jeho vzhledu, nepostr?dal ??dn? rysy skute?n?ho v?le?n?ka – dokonce by bylo velmi snadn? si ho s v?le?n?kem spl?st – jeho pa?e se dmuly siln?mi svaly, m?l ?zk? svalnat? pas a nohy pevn? jako kmeny strom?. Ceres ale roz?ilovalo, ?e se neust?le tv??il, jako by nem?l ??dnou ?ctu ani nad?en? pro m?sto, kter? ve spole?nosti zast?val. Kr?lov?t? se kone?n? odebrali na sv? m?sta na tribun? a trumpety zabur?cely do t?etice, ??m? oznamovaly, ?e Jatka brzy zapo?nou. Dav zahu?el nad?en?m, kdy? se v?t?ina bojep?n? oto?ila k odchodu a zmizela za ?elezn?mi branami a? na dva, kte?? z?stali st?t proti sob? ve st?edu ar?ny. Jednoho z nich Ceres poznala, byl to Stefanus. Druh?ho bijce, kter? byl od?n? pouze do bedern? rou?ky zaji?t?n? ko?en?m opaskem a do p?ilby se sklopen?m hled?m, ale nepozn?vala. Dost mo?n? p?icestoval a? z daleka jen proto, aby se z??astnil. Jeho naolejovan? k??e m?la barvu ?rodn? prsti a vlasy m?l ?ern? jako nejtemn?j?? noc. Skrz pr?zor v helm? probleskovaly jeho odhodlan? o?i. Ceres okam?it? v?d?la, ?e Stefanus bude za n?kolik okam?ik? mrtv?. „Nem?j strach,“ pronesla Ceres a mrkla na Nesa. „Tv?j me? ti nech?m.“ „Zat?m ho neporazil,“ odfrkl si Nesos. „P?ece by na n?j v?ichni nes?zeli, kdyby nebyl nejlep??.“ Kdy? Stefanus pozvedl trojzubec a kryl se za ?t?tem, dav ztichl. „Stefanus!“ vyk?ikl jedem z mlad?k? ze skupinky pod st???kou. Pak pozvedl sev?enou p?st a dodal: „S?la a odvaha!“ Stefanus skupince mlad?ch lid? pokynul hlavou. Dav souhlasn? zahu?el a Stefanus vz?p?t? plnou silou za?to?il na cizince. Cizinec bleskov? uhnul ze sm?ru Stefanova ?toku, obr?til se a sekl po Stefanovi me?em. Minul ho sotva o palec. Ceres to vyd?silo. Pokud m? takov? reflexy, Stefanus opravdu dlouho nevydr??. Cizinec znovu a znovu dor??el na soupe??v ?t?t, d?siv? p?i tom ?val a Stefanus mohl jen ustupovat. Kone?n? se mu zoufal?m v?padem poda?ilo ude?it cizince okrajem ?t?tu do obli?eje. Vzduchem prolet?la spr?ka krve a cizinec padl k zemi. Ceres si ??kala, ?e to byl docela dobr? tah. Mo?n?, ?e Stefanus od doby, kdy ho vid?la naposledy, pokro?il ve v?cviku. „Stefanus! Stefanus! Stefanus!“ skandovali div?ci. Stefanus st?l u nohou zran?n?ho v?le?n?ka, ale kdy? se ho chystal dorazit trojzubcem, cizinec vykopl a srazil Stefana k zemi. Stefanus dopadl na zadek, ale rychle jako ko?ka vysko?il zp?t na nohy. Cizinec u? v tu chv?li st?l tak?. Oba se up?en? pozorovali a v kruhu se za?ali opatrn? obch?zet. Ceres si pomyslela, ?e nebezpe?? je ve vzduchu p??mo c?tit. Cizinec zavr?el, rozb?hl se na Stefana a pozvedl p?i tom me? vysoko do vzduchu. Stefanus se rychle sto?il stranou a bodl cizince do stehna. Cizinec na opl?tku sekl me?em a zas?hl ho do pa?e. Oba v?le?n?ci zachropt?li bolest?, ale jejich zran?n? jako by je sp?? rozzu?ila, ne? aby je zpomalila. Cizinec si strhl helmu z hlavy a odhodil ji na zem. Jeho ?ern?mi vousy zarostl? brada byla cel? od krve a oko m?l otekl?, ale Ceres m?la z jeho v?razu pocit, jako by si se Stefanem pr?v? p?estal hr?t a rozhodl se ho kone?n? zab?t. Jak rychle se mu m??e poda?it Stefana dorazit? Stefanus vyrazil na cizince a Ceres zalapala po dechu, kdy? se jeho trojzubec st?etl s me?em jeho protivn?ka. Oba v?le?n?ci si te? hled?li z o?? do o??, tla?ili se jeden na druh?ho, t??ce oddechovali a sna?ili se vz?jemn? shodit na zem. Na ?elech jim vystoupily ??ly, svaly pod zpocenou k??? se jen dmuly. Cizinec se p?ikr?il, vykroutil se ze smrt?c?ho bloku a k Ceresinu p?ekvapen? zav??il kolem Stefana jako torn?do. Jeho me? zasvi?t?l vzduchem a v m?iku s?al Stefanovi hlavu. P?rkr?t se prudce nadechl a pak ve v?t?zn?m gestu pozvedl ruku do v??e. Dav byl n?kolik okam?ik? naprosto tich?. Dokonce ani Ceres nedok?zala nic ??ct. Pod?vala se na mlad?ka, kter?mu Stefanus pat?il. Vid?la, ?e m? ?sta otev?en? p?ekvapen?m, obo?? sta?en? vztekem. Chlapec pak zu?iv? mr?til sv?m poh?rem do ar?ny a nasupen? ode?el pry?. Smrt je velk? vyrovn?va?, pomyslela si Ceres a potla?ila ?sm?v, kter? se j? dral na rty. „August!“ zvolal jeden mu? v publiku. „August! August!“ Div?ci se jeden po druh?m p?id?vali a b?hem n?kolika chvil dun?la cel? Ar?na jm?nem v?t?ze. Cizinec se uklonil kr?li Claudiovi a pak u? z ?elezn?ch bran vyb?hli dal?? t?i v?le?n?ci a vym?nili si s n?m m?sto. Jak den postupoval, prob?hal jeden souboj za druh?m. Ceres je v?echny sledovala s o?ima otev?en?ma doko??n. Nedok?zala se rozhodnout, jestli se j? Jatka l?b?, nebo jestli je nen?vid?. Na jednu stranu obdivovala dovednosti, strategii a udatnost bojovn?k?. Na druhou stranu pohrdala t?m, ?e v?le?n?ci nebyli nic jin?ho ne? p???ci zab?jen? pro z?bavu bohat?ch. Kdy? p?i?el posledn? souboj prvn?ho kola, bojoval Brennius s jin?m v?le?n?kem p??mo u m?sta, kde sed?li Rexus, Ceres a jej? brat?i. P?i boji postupovali bojovn?ci st?le bl?? ke skupin?, me?e ?in?ely, vzduchem l?taly jiskry. Bylo to strhuj?c?. Ceres sledovala, jak se Sartes nakl?n? p?es hrazen?, o?i up?en? na bojovn?ky. „Nenakl?n?j se tolik!“ p?ik?zala mu. Ale ne? stihl zareagovat, vysko?il n?hle z d?ry na druh? stran? ar?ny pratygr. Ohromn? ?elma se hladov? ol?zla, zabo?ila dr?py do rud?ho prachu a vyrazila sm?rem k v?le?n?k?m. Bojep?ni si bestie zat?m nev?imli a v?ichni div?ci zadr?eli dech. „Brennius je mrtv?,“ zamumlal Nesos. „Sarte!“ vyk?ikla Ceres znovu, „?ekla jsem, a? se – “ Nem?la ?anci dokon?it v?tu. Sou?asn? se toti? pod Sartem uvolnil jeden z kamen? a ne? stihl kdokoli zareagovat, Sartes p?epadl p?es hrazen? a se ?uchnut?m dopadl p??mo do ar?ny. „Sarte!“ vyk?ikla vyd??en? Ceres a okam?it? vysko?ila na nohy. Pod?vala se dol? a vid?la, ?e je Sartes o deset stop n??, sed? na zemi a op?r? se z?dy o ze?. Doln? ret se mu t??sl, ale slzy mu po tv???ch zat?m nekanuly. Ne?ekl ani slovo, jen se dr?el za pa?i. Vzhl??el vzh?ru a tv?? m?l zkroucenou bolest?. Kdy? ho Ceres tam dole vid?la, bylo to na ni v?c, ne? dok?zala sn?st. Bez rozm??len? vytrhla me? od Nesova pasu a p?esko?ila p?es z?bradl? p??mo do ar?ny. P?ist?la jen kousek od mlad??ho bratra. „Ceres!“ vyk?ikl Rexus. Vzhl?dla vzh?ru a vid?la, ?e n?kolik str??n?ch vle?e Rexe a Nesa pry?. Chytili je d??v, ne? stihli sko?it za n?. Ceres st?la v ar?n?, zaplavil ji neskute?n? pocit, uv?domila si, ?e je dole s ostatn?mi bojovn?ky. Cht?la dostat Sarta pry?, ale na to nebyl ?as. Postavila se tedy p?ed n?j a byla odhodlan? ho ochr?nit. Pratygr na ni zavr?el. P?ikr?il se a krut?ma ?lut?ma o?ima up?en? sledoval Ceres. Z pohledu ?elmy bylo jasn? c?tit nebezpe??. Ceres obouru? sev?ela Nes?v me? a n?kolikr?t j?m ?vihla vzduchem. „Ute?, d?v?e!“ vyk?ikl Brennius. Bylo u? ale p??li? pozd?. Pratygr m??il p??mo na Ceres a byl od n? u? jen pouh?ch n?kolik stop. Ceres ud?lala krok sm?rem k Sartovi a t?sn? p?ed t?m, ne? na ni pratygr za?to?il, Brennius ze strany sekl a usekl ?to??c?mu zv??eti ucho. Pratygr se postavil na zadn?, purpurov? krev mu skropila srst. Zu?iv? za?val a prackou od?t?pl kus zdi kousek od Ceres. Dav zahu?el. P?ibl??il se i druh? bojep?n, ale je?t? p?ed t?m, ne? stihl za?to?it, ?vihl po n?m pratygr prackou a dr?py mu prosekl hrdlo. V?le?n?k si sev?el krk rukama a zhroutil se na zem. Krev mu pr??tila mezi prsty a spole?n? s n? z n?j postupn? vyprch?val i ?ivot. Dav ??znil po dal?? krvi a jen spokojen? zabur?cel. Pratygr zavr?el a ude?il Ceres tak siln?, a? prolet?la vzduchem a opod?l dopadla na zem. P?i dopadu j? vypadl me? z ruky a doklouzal o n?kolik stop d?l. Ceres le?ela na zemi s vyra?en?m dechem, pl?ce se odm?taly nadechnout a hlava se j? to?ila. Pokusila se alespo? zvednout na v?echny ?ty?i, ale hned se zase zhroutila. Bez dechu le?ela na zemi, tv?? m?la p?itisknutou k hrub?mu p?sku a sledovala, jak se pratygr bl??? k Sartovi. Kdy? Ceres vid?la, v jak?m nebezpe?? se jej? bratr nach?z?, rozho?el se v n? nov? ohe? odhodl?n?. P?inutila se nadechnout a n?hle naprosto jasn? v?d?la, co mus? ud?lat, aby sv?ho bratra zachr?nila. Uc?tila, jak ji zaplavila vlna nov? energie. Dodala j? s?lu a Ceres se dok?zala postavit na nohy. Sebrala me? a vyrazila k ?elm? tak rychle, a? se j? zd?lo, ?e let?. P???ern? bestie u? od n? byla jen deset stop daleko. Osm. ?est. ?ty?i. Ceres zatnula zuby a vrhla se ?elm? na z?da, zabo?ila prsty do jej? naje?en? srsti a doufala, ?e tak odvede pozornost od sv?ho bratra. Pratygr se postavil na zadn? nohy a cel? se oklepal, jako kdy? se zv??e sna?? vyt??st vodu ze srsti. Sm?kal Ceres sem a tam, ta se ale dr?ela pevn?, jej? odhodl?n? a ?elezn? sev?en? bylo siln?j?? ne? zv??ec? pokusy ji shodit. Kdy? ?elma klesla zp?t na v?echny ?ty?i, vyu?ila Ceres p??le?itost, pozvedla me? vysoko do vzduchu a bodla zv??e do krku. Bestie zav?e?t?la, postavila se na zadn? a dav spokojen? zadun?l. ?elma sekla prackou po Ceres a zas?hla ji sv?mi dr?py do zad. Ceres vyk?ikla bolest?. Zv??ec? dr?py se j? zasekly do masa jako dlouh? d?ky. Pratygr ji zachytil a vrhnul j? proti zdi. Ceres p?ist?la n?kolik stop od Sarta. „Ceres!“ vyk?ikl Sartes. Ceres zvonilo v u??ch, sna?ila se posadit. C?tila pulzov?n? vzadu na hlav? a po krku j? st?kala tepl? tekutina. Nebyl ?as zji??ovat, jak moc v??n? je jej? zran?n?. Pratygr se znovu ??til p??mo proti n?. Kdy? se ?elma p?ikr?ila, nem?la u? Ceres mo?nost cokoli ud?lat. Bez p?em??len? pozvedla ruku, otev?ela dla? a h?betem ruky si p?ikryla o?i. Myslela si, ?e to bude posledn? v?c, kterou kdy uvid?. Ale ve chv?li, kdy se pratygr odrazil a vysko?il, p?epadl Ceres zvl??tn? pocit, jako by j? v hrudi zapl?la ohniv? koule. N?hle c?tila, ?e j? z dlan? vyst?elila koule nezn?m? energie. Zv??e uprost?ed skoku ochablo. Dopadlo na zem a sklouzlo se po p?edn?ch noh?ch. Ceres nap?l o?ek?vala, ?e se zv??e znovu zvedne a doraz? ji. Sledovala ho se zadr?en?m dechem. Ale stvo?en? se nepohnulo. Ceres se zmaten? pod?vala na svoji dla?. Div?ci nevid?li, co se stalo, tak?e si pravd?podobn? mysleli, ?e ?elmu smrteln? zranila Nesov?m me?em u? v pr?b?hu souboje. Ale Ceres v?d?la, ?e tak to nebylo. N?jak? z?hadn? moc vyst?elila z jej? dlan? a b?hem okam?iku bestii zabila. Co to bylo za s?lu? Ceres se nikdy d??v nic podobn?ho nestalo a sama po??dn? nev?d?la, co si o tom m? myslet. Co byla za?, ?e m? takovou moc? S obavami spustila ruku zp?tky do p?sku. V?hav? zvedla o?i a sledovala ztichl? lidi v hledi?ti. Nedok?zala se ubr?nit ?vah?m o tom, jestli to tak? vid?li. KAPITOLA DRUH? Na okam?ik, kter? se zd?l jako v??nost, c?tila Ceres, ?e se na ni up?raj? v?echny o?i kolem. Sed?la na zemi ztuhl? bolest? a nev??ila tomu, co se zrovna stalo. V?c ne? n?sledk?, kter? m?ly p?ij?t, se b?la nadp?irozen? s?ly, kter? se v n? skr?vala a kter? zabila pratygra. V?c ne? v?ech lid? kolem se b?la postavit se sob? samotn? – sv?mu j?, kter? neznala. Dav, kter? ?okovan? ml?el, n?hle propukl v nad?en? ?ev. Ceres chv?li trvalo, ne? si uv?domila, ?e ji oslavuj?. Nad?en? k?ik pro?al hlas zpovzd?l?. „Ceres!“ zvolal Sartes. „Jsi v po??dku?“ Ceres se ohl?dla na sv?ho bratra. Doch?zel j? dech a c?tila se, jako by m?la omdl?t. Uva?ovala, jestli vid?l, co se skute?n? stalo. Nev?d?la, jestli to vid?li ostatn?, ale ze vzd?lenosti, ve kter? byl on, by to byl z?zrak, kdyby si ni?eho nev?iml. Ceres zaslechla kroky a n?hle ji dv? siln? ruce postavily na nohy. „Okam?it? vypadni!“ zavr?el Brennius a tla?il ji k otev?en? br?n? po jejich levici. R?ny v z?dech ji nesnesiteln? bolely, ale p?inutila se jasn? uva?ovat. Chytila Sarta a vyt?hla ho na nohy. Spole?n? vyrazili k v?chodu a sna?ili se uniknout oslavn?mu hlaholu dav? kolem. Brzy dorazili k ?zk?mu temn?mu tunelu. Ceres si uvnit? v?imla tuctu bojep?n? ?ekaj?c?ch na sv?j okam?ik sl?vy v ar?n?. N?kte?? sed?li na lavic?ch a meditovali, jin? si protahovali svaly a mnuli si ruce, zat?mco chodili sem a tam. Jin? si zase p?ipravovali zbran? na bl???c? se krvavou l?ze?. V?ichni, kte?? sledovali p?edch?zej?c? boj v ar?n?, si ji prohl??eli se zv?davost? v o??ch. Ceres sp?chala podzemn?mi chodbami lemovan?mi pochodn?mi, kter? poskytovaly ?ed?m cihl?m tepl? n?dech. Proch?zela kolem v?ech mo?n?ch druh? zbran? op?en?ch o zdi a sna?ila se nevn?mat bolest v z?dech, co? bylo skute?n? obt??n?, proto?e se hrub? l?tka jej?ch ?at? p?i ka?d?m kroku ot?rala o otev?en? zran?n?. Pratygrovy dr?py byly jako d?ky, mo?n? i hor?? ne? d?ky. Ceres c?tila nesnesitelnou bolest pulzuj?c? v ka?d?m ?r?mu. „Krv?c? ti z?da,“ pronesl Sartes s hr?zou v hlase. „Budu v po??dku. Mus?me naj?t Nesa a Rexe. Jak je na tom tvoje ruka?“ „Bol?.“ Kdy? dorazili k v?chodu, rozlet?ly se dve?e a objevili se dva imperi?ln? voj?ci. „Sarte!“ Ne? stihla Ceres zareagovat, chytil jeden z voj?k? jej?ho bratra a druh? voj?k se chopil j?. Nem?lo smysl se br?nit. Voj?k si ji p?ehodil p?es rameno, jako kdyby byla jen pytel obil?, a odn??el ji pry?. Ceres se b?la, ?e ji zatkli a marn? tloukla voj?ka p?stmi do zad. Jakmile vy?li ven z Ar?ny, shodil ji voj?k na zem. Sartes p?ist?l vedle n?. N?kolik lid? se postavilo do p?lkruhu a ?ekalo, co se bude d?t. Zd?lo se, ?e tou?? po tom, aby voj?ci prolili jej? krev. „Je?t? jednou vkro??te do Ar?ny,“ zavr?el voj?k, „a budete viset.“ K jej?mu p?ekvapen? se pak voj?ci oto?ili a bez dal??ho slova zmizeli v davu. „Ceres!“ vyk?ikl hlubok? hlas p?es hu?en? p?ihl??ej?c?ch lid?. Ceres vzhl?dla a k nesm?rn? ?lev? spat?ila Rexe a Nesa, jak se k n? prod?raj? skrz dav. Kdy? ji Rexus objal, zalapala po dechu. Odt?hl se od n? a v o??ch se mu zra?ily obavy. „Budu v po??dku,“ ?ekla. Davy lid? se vyhrnuly z Ar?ny a Ceres s ostatn?mi se zam?chala mezi n?. Sp?chali, aby se ztratili v uli?k?ch, cht?li se vyhnout dal??m nep??jemn?m st?etnut?m. Cestou na Font?nov? n?m?st? si st?le je?t? ot?esen? Ceres p?ehr?vala v?echno, co se stalo. V?imla si, ?e po n? brat?i po o?ku pokukuj?. Uva?ovala, co si asi mysl?. V?imli si jej?ch schopnost?? Pravd?podobn? ne. Pratygr byl p??li? bl?zko. P?esto na ni ale koukali s nov?m respektem. Ceres tou?ila jim ??ct, co se stalo. P?esto v?d?la, ?e nem??e. Sama si toti? nebyla jist?, o co ?lo. Mezi nimi bylo hodn? nevy??en?ho, uprost?ed davu lid? ale nebyl ten spr?vn? ?as to ?e?it. Nejprve se museli bezpe?n? dostat dom?. ??m d?l od Ar?ny byli, t?m byly ulice pr?zdn?j??. Rexus, kter? kr??el po jej?m boku, ji vzal za ruku a propletl sv? prsty s jej?mi. „Jsem na tebe hrd?,“ ?ekl. „Zachr?nila jsi sv?mu bratrovi ?ivot. Nejsem si jist?, kolik sester by to dok?zalo.“ V jeho soucitn?ch o??ch se zra?il dobr?ck? ?sm?v. „Ta zran?n? vypadaj?, ?e jsou dost hlubok?,“ poznamenal p?i pohledu na jej? z?da. „Budu v po??dku,“ zamumlala. Byla to le?. V?bec si nebyla jist?, jestli bude v po??dku. Nebyla si ani jist?, jestli dok??e doj?t dom?. Z velk? ztr?ty krve se c?tila jako opil?. Kru?en? v ?aludku ani spaluj?c? slunce, kv?li kter?mu j? st?kaly po z?dech kapky potu, jej?mu stavu tak? nepom?haly. Kone?n? dorazili na Font?nov? n?m?st?. Kdy? proch?zeli kolem st?nk?, dohnal je obchodn?k a nab?zel jim velk? ko? j?dla za polovi?n? cenu. Sartes se usm?l od ucha k uchu – co?, jak si Ceres pomyslela, bylo docela divn? – a pak zdravou rukou uk?zal m?d?nou minci. „Mysl?m, ?e ti dlu??m trochu j?dla,“ ?ekl. Ceres na n?j ?okovan? hled?la. „Kde jsi to sebral?“ „Ta bohat? holka ze zlat?ho ko??ru vyhodila dv? mince, ne jen jednu. V?ichni se ale tak soust?edili na bitku t?ch dvou chlap?, ?e si druh? nikdo ani nev?iml,“ odpov?d?l s ?sm?vem Sartes. Ceres se rozzlobila a u? se chystala zabavit Sartovi minci a zahodit ji. Pro ni to byly krvav? pen?ze a oni od boh??? nic nepot?ebovali. Nat?hla se, aby minci sebrala, kdy? se p?ed n? n?hle objevila star? ?ena a zablokovala j? ruku. „Ty!“ pronesla a uk?zala na Ceres. Mluvila tak hlasit?, a? se Ceres zd?lo, ?e jej? hlas proch?z? p??mo skrz ni. Ple? t? ?eny byla hladk?, ale podivn? pr?svitn?. Jej? perfektn? klenut? rty byly zbarven? do zelena. Dlouh? hust? ?ern? vlasy m?la zdoben? ?aludy a mechem. Dlouh? hn?d? ?aty j? ladily s hn?d?ma o?ima. Na pohled byla velice kr?sn?, pomyslela si Ceres. Tak kr?sn?, a? ji to na okam?ik ohromilo. Ceres omr??en? zamrkala, byla si jist?, ?e tuto ?enu nikdy nevid?la. „Ty m? zn???“ Jejich o?i se setkaly, a kdy? k n? ?ena p?istoupila, uv?domila si Ceres, ?e z n? siln? c?t? myrhu. „Z hv?zd,“ odpov?d?la p??zra?n?m hlasem ?ena. Kdy? pak ?ena pozvedla ruku v p?vabn?m gestu, spat?ila Ceres na jej?m z?p?st? zna?ku triquetry. ?arod?jnice. Podle bo?sk? v?n? mo?n? takov?, kter? dok?zala p?edv?dat budoucnost. ?ena vzala do prst? pramen Ceresin?ch vlas? a p?ivon?la si. „Me? ti nen? ciz?,“ pronesla. „Tr?n ti nen? ciz?. Tv?j osud je vskutku velik?. Velik? zm?na nastane.“ ?ena se n?hle obr?tila a sp?chala pry?. B?hem chvilky zmizela za st?nkem a Ceres z?stala jen ohromen? st?t. C?tila, ?e ?enina slova pronikla a? hluboko do jej? du?e. C?tila, ?e ta slova byla v?c ne? jen pouh? n?hodn? pronesen? pozn?mka. Ta slova byla proroctv?. Velik?. Zm?na. Tr?n. Osud. To byla slova, kter? v souvislosti se sebou nikdy nevyslovila. Mohla by to b?t pravda? Nebo to byla pouh? slova bl?zniv? ?eny? Ceres se rozhl?dla a uvid?la Sarta dr??c?ho ko? j?dla. Pusu u? m?l nacpanou chlebem tak, ?e ani nemohl kousat. Nab?dl j?. Vid?la v ko?i pe?ivo, ovoce a zeleninu. Bylo toho tolik, ?e m?lem zahodila svoje odhodl?n?. Za norm?ln?ch okolnost? by se na j?dlo nakonec vrhla. Ale te? z n?jak?ho d?vodu ztratila chu? k j?dlu. ?ekala na ni budoucnost. Osud. * Cesta dom? trvala t?m?? o hodinu d?le, ne? bylo obvykl?, a v?ichni cel? zbytek cesty ml?eli. Ka?d? z nich se pono?il do vlastn?ch my?lenek. Ceres se mohla jen dohadovat, co si lid?, na kter?ch j? z?le?elo nejv?c na sv?t?, o n? mysleli. Po??dn? ani nev?d?la, co si o sob? m? myslet ona sama. Vzhl?dla a spat?ila jejich skrovn? domov. Vzhledem k tomu, jak ji bolela hlava a z?da, ji p?ekvapilo, ?e dok?zala uj?t celou cestu. Ostatn? ji opustili u? p?ed n?jakou dobou, brat?i b??eli nap?ed, aby doma pomohli otci, a Ceres sama p?ekro?ila rozpraskan? pr?h. P?ipravovala se na nejhor?? a doufala, ?e se nesetk? s matkou. Vstoupila do hork? m?stnosti. Do?la k mat?in? posteli a sebrala malou lahvi?ku s alkoholem, kterou matka pod postel? schov?vala. Odz?tkovala ji a doufala, ?e nepou?ije tolik alkoholu, aby si toho matka v?imla. P?ipravila se, ?e to bude ?t?pat, rozhrnula ko?ili a nalila si alkohol na z?da. Vz?p?t? vyk?ikla bolest?. Za?ala p?st a op?ela se hlavou o ze?. Zd?lo se j?, jako by v ran?ch po dr?pech c?tila tis?ce ?ihadel. P?ipadalo j? to, jako by se jej? ?erstv? zran?n? nem?la nikdy uzdravit. Dve?e se prudce otev?ely a Ceres se ot??sla. S ?levou zjistila, ?e je to jen Sartes. „Otec t? pot?ebuje vid?t,“ pronesl. Ceres si v?imla, ?e m? zarudl? o?i. „Co tvoje ruka?“ zeptala se a p?edpokl?dala, ?e bre?el kv?li bolesti, kterou mu ruka zp?sobovala. „Nen? zlomen?, jen vymknut?,“ odpov?d?l. P?istoupil k n? bl?? a tv?? mu zv??n?la. „D?ky, dnes jsi mi zachr?nila ?ivot.“ Usm?la se na n?j. „Jak bych mohla dopustit, aby se ti n?co stalo?“ pronesla. Usm?l se. „Jdi za otcem,“ ?ekl. „J? zat?m sp?l?m tvoje ?aty.“ Nev?d?la, jak matce vysv?tl?, ?e jsou jej? ?aty n?hle pry?, ale bylo jasn?, ?e je skute?n? mus? sp?lit. Pokud by je matka vid?la v sou?asn?m stavu – zakrv?cen? a pln? d?r – nedok?zala by Ceres ani domyslet, jak krut? trest by n?sledoval. Ceres vy?la ven a vydala se po cesti?ce u?lapan? tr?vy k p??st?e?ku za domem. Na jejich skromn?m pozemku u? zb?val jen posledn? strom – ostatn? u? pok?celi a sp?lili v krbu kv?li teplu za dlouh?ch zimn?ch noc?. Jeho v?tve se te? rozkl?daly nad domem jako ochrann? s??. Kdykoli ho Ceres vid?la, vzpomn?la si na svoji babi?ku, kter? zem?ela p?ed dv?ma lety. Pr?v? jej? babi?ka toti? tento strom zasadila, kdy? byla je?t? mal?. Pro Ceres byl strom n???m, jako jej? vlastn? chr?m. A stejn? tak i pro jej?ho otce. Kdy? u? to vypadalo, ?e ?ivot je nesnesiteln? t??k?, lehli si spolu pobl?? babi??ina stromu pod hv?zdn? nebe a otev?eli si navz?jem sv? srdce, jako by milovan? babi?ka byla st?le na?ivu. Ceres vstoupila do p??st?e?ku a s ?sm?vem pozdravila sv?ho otce. Ke sv?mu p?ekvapen? si uv?domila, ?e v?t?ina v?c? z pracovn?ho stolu byla pry? a ?e ve v?hni ne?ekal na kov??sk? kladivo ??dn? me?. Ani si nevzpom?nala, kdy naposledy vid?la podlahu tak umetenou nebo zdi a strop bez n??ad?. Modr? o?i jej?ho otce se rozz??ily p?esn? tak, jako v?dy, kdy? ji vid?l. „Ceres,“ ?ekl a vstal. V uplynul?m roce prorostly jeho vlasy a kr?tk? bradka ?edinami. Kruhy pod jeho miluj?c?ma o?ima se zdvojn?sobily. D??ve byl mohutn? a t?m?? tak svalnat? jako Nesos. Ned?vno si ale Ceres v?imla, ?e za?al ub?vat na v?ze a jeho kdysi bezchybn? postava ochabovala. Do?el k n? ke dve??m a polo?il j? mozolnatou ruku na z?da. „Poj? se mnou.“ Ceres se sev?ela hru?. Kdy? cht?l otec mluvit a sou?asn? j?t, znamenalo to, ?e se s n? chce pod?lit o n?co d?le?it?ho. Bok po boku se vydali sm?rem za p??st?e?ek na mal? pole. Nedaleko se na nebi formovaly temn? mraky, pov?val tepl?, rozechv?l? v?nek. Ceres doufala, ?e mraky p?inesou d???, tolik pot?ebn? pro ukon?en? obdob? sucha, kter? se te? zd?lo nekone?n?. Jejich p??slib v?ak mohl vyj?t na pr?zdno, jako u? tolikr?t p?edt?m. Zem? pod nohama jim zapraskala. P?da byla vyschl?, rostliny ze?loutl?, hn?d? a mrtv?. Kousek zem? za jejich pozemky n?le?el kr?li Claudiovi. U? roky na n?m ale nikdo nic nep?stoval. Vystoupali na kopec za pol??kem, kde zastavili. Otec se rozhl??el po krajin? a ml?el. Ruce dr?el slo?en? za z?dy. Pak se zahled?l na nebe a Ceresin strach se je?t? prohloubil. Takhle se otec nikdy nechoval. Nakonec promluvil. Zd?lo se, ?e pe?liv? vol? slova. „N?kdy si nem??eme dop??t ten luxus, abychom si zvolili svoji cestu,“ pronesl. „Mus?me ob?tovat v?echna na?e p??n? kv?li na?im milovan?m. N?kdy dokonce i sami sebe, kdy? je to nutn?.“ Povzdechl si a v dlouh?m tichu, kter? ru?il jen vanouc? v?tr, sly?ela Ceres i bu?en? vlastn?ho srdce. P?em??lela, kam t?m otec m???. „Co bych za to dal, abys mohla nav?dy z?stat d?t?tem,“ dodal s pohledem up?en?m do nebes. Tv?? se mu na chv?li zkroutila nevyslovenou bolest?, ale vz?p?t? se zase uvolnila. „Co se d?je?“ zeptala se Ceres a polo?ila mu ruku na pa?i. „Na chv?li budu muset odej?t,“ odpov?d?l. Ceres m?la pocit, jako by se nemohla nadechnout. „Odej?t?“ Obr?til se k n? a pohl?dl j? do o??. „V?? dob?e, ?e leto?n? zima a jaro byly obzvl??? tvrd?. Minul?ch n?kolik let sucha tak? ni?emu nepomohlo. Nevyd?lali jsme dost pen?z na to, abychom p?e?ili dal?? zimu, a pokud nep?jdu, vyhladov?me k smrti. Vybral si m? jin? kr?l, m?m se st?t jeho hlavn?m zbroj??em. Vyd?l?m tak hodn? pen?z.“ „Ale vezme? m? s sebou, ?e ano?“ vyhrkla rozho??en? Ceres. Zachmu?en? zavrt?l hlavou. „Mus?? z?stat tady a pom?hat svoj? matce a bratr?m.“ To pomy?len? ji vyd?silo. „Nem??e? m? tu nechat s matkou,“ ?ekla. „To bys mi neud?lal.“ „Promluvil jsem si s n?. Postar? se o tebe. Bude hodn?.“ Ceres si dupla, a? kolem zav??il prach. „Ne!“ Z o?? se j? vy?inuly slzy a kut?lely se j? po tv???ch. Otec se k n? o kr??ek p?ibl??il. „Poslouchej m? dob?e, Ceres. Pal?c po??d ?as od ?asu pot?ebuje me?e. Ztratil jsem za tebe slovo, a pokud bude? d?lat me?e stejn? dob?e, jako jsem t? to u?il, m??e? si sama n?co vyd?lat.“ Kdyby n?co vyd?lala sama pro sebe, byla by svobodn?j??. Zjistila, ?e se jej? drobn? lehk? ruce hod?, kdy? je pot?eba ozdobit ost?? ?i j?lce jemn?mi rytinami. Ruce jej?ho otce byly ?irok?, prsty tuh? a neohraban?. Jen n?kolik m?lo dal??ch lid? m?lo stejn? ?ikovn? ruce jako Ceres. Ale i tak zavrt?la hlavou. „Nechci pracovat jako kov??,“ ?ekla. „M?? to v krvi, Ceres. M?? ten dar.“ Zpupn? zavrt?la hlavou. „J? chci se zbran?mi bojovat,“ ?ekla, „ne je vyr?b?t.“ Sotva ta slova vypustila z ?st, u? jich litovala. Otec se zamra?il. „Ty chce? b?t bojovnice? Bojep?n?“ zavrt?l hlavou. „Jednoho dne mo?n? budou ?eny moct bojovat,“ ?ekla. „V??, ?e jsem cvi?ila.“ Obo?? se mu starostliv? st?hlo. „Ne,“ pronesl pevn?m hlasem. „To nen? tvoje cesta.“ Ceres poc?tila zklam?n?. C?tila, jak se jej? nad?je a sny o tom, ?e by se stala bojovnic?, p?i jeho slovech rozpl?vaj?. V?d?la, ?e nechce b?t zl? – nikdy nebyl zl?. Byl to prost? fakt. A proto, aby p?e?ili, musela i ona ob?tovat svoje sny. Zad?vala se do d?lky na nebe, kter? pro??sl blesk. O t?i ?dery srdce pozd?ji zadun?l hrom. ?e by si nev?imla, jak zoufal? byla jejich situace? V?dy p?edpokl?dala, ?e spole?n?, jako rodina, v?e zvl?dnou. Tohle ale v?e m?nilo. Te? tu nebude m?t otce, na kter?ho se mohla spolehnout. Nikdo se nepostav? mezi ni a matku. Po tv???ch j? kanuly slzy a jedna po druh? padaly na vyprahlou p?du. Nehnut? st?la na m?st? a p?em??lela. M?la by se ??dit otcovou radou a vzd?t se sv?ch sn?? N?hle otec zpoza zad n?co vyt?hl, a kdy? se Ceres pod?vala, co to je, vid?la v jeho ruk?ch me?. P?istoupil k n? bl??, aby si ho mohla prohl?dnout. Byl to ?chvatn? me?. J?lec byl z ryz?ho zlata, zdobila ho rytina hada. ?epel byla oboustrann? brou?en? a vypadala, ?e je ukut? z nejkvalitn?j?? oceli. I kdy? Ceres nev?d?la, kdo me? vyrobil, dok?zala okam?it? ??ct, ?e se jedn? o velmi kvalitn? zbra?. Na ?epeli byl vyryt? n?pis. Kdy? se spoj? me? se srdcem, p?ijde v?t?zstv?. Ohromen? z?rala na me?, ten pohled j? vyrazil dech. „To jsi vykoval ty?“ zeptala se s o?ima p?ilepen?ma k me?i. P?ik?vl. „Podle seve?ansk?ho zp?sobu,“ odpov?d?l. „Ladil jsem ho t?i roky. Jen samotn? ?epel m? takovou cenu, ?e by n?s v?echny nasytila na cel? rok.“ Pohl?dla na n?j. „Tak pro? ho neprod???“ D?razn? zavrt?l hlavou. „To nen? d?vod, pro? jsem ho vytvo?il.“ P?istoupil je?t? bl?? a k Ceresinu ??asu j? me? nab?dl. „Vyrobil jsem ho pro tebe.“ Ceres si ?divem p?itiskla ruku k ?st?m. „Pro m??“ zeptala se ohromen?. Otec se ?iroce usm?l. „Opravdu si mysl??, ?e bych zapomn?l na tv? osmn?ct? narozeniny?“ odpov?d?l. C?tila, jak se j? o?i znovu pln? slzami. Nikdy d??v nebyla tak dojat?. Ale kdy? si vzpomn?la na to, co ?ekl d??v, o tom, ?e nechce, aby bojovala, c?tila se zmaten?. „Ale stejn? jsi tvrdil,“ p?em??lela, „?e nechce?, abych cvi?ila.“ „Nechci, abys zem?ela,“ vysv?tloval. „Ale vid?m, kam t? t?hne srdce. A to je v?c, kterou nem??u zm?nit.“ Chytil ji za bradu a nato?il j? hlavu tak, a? se jejich o?i setkali. „Jsem za to na tebe hrd?.“ Podal j? me?, a kdy? Ceres uc?tila chladn? kov v dlani, zd?lo se j?, jako by se z me?e stala sou??st jej?ho t?la. Byl t??k? tak akor?t, j?lec sed?l v dlani, jako by podle n? byl vytvarov?n. V?echny nad?je, kter? v n? vyhasly, se te? znovu probudily k ?ivotu. „Ne??kej o n?m matce,“ varoval ji otec. „Schovej ho n?kam, kde ho nenajde, jinak ho prod?.“ Ceres p?ik?vla. „Jak dlouho bude? pry??“ „Pokus?m se v?s nav?t?vit je?t?, ne? napadne prvn? sn?h.“ „Ale to jsou m?s?ce!“ vyhrkla Ceres a o krok ustoupila. „Je to n?co, co mus?m ud?lat, abych –“ „Ne! Prodej me?. Z?sta? tu!“ Polo?il j? dla? na tv??. „Kdy? prod?m me?, pom??e n?m to letos. A mo?n? je?t? nap?esrok. Ale co pak?“ Zavrt?l hlavou. „Ne, pot?ebujeme dlouhodob? ?e?en?.“ Dlouhodob?? Ceres si n?hle uv?domila, ?e tahle otcova pr?ce nebude jen na p?r m?s?c?. Mo?n? bude na cel? roky. Jej? skl??enost se je?t? prohloubila. P?istoupil k n?, jako by to c?til, a objal ji. Ceres si uv?domila, ?e mu vzlyk? do ramene. „Bude? mi chyb?t, Ceres,“ ?ekl j? p?es rameno. „Jsi jin? ne? v?ichni ostatn?. Ka?d? den se budu d?vat na nebe a budu v?d?t, ?e pod stejn?mi hv?zdami jsi i ty. Bude? to d?lat stejn??“ Nejd??v na n?j cht?la k?i?et, ??ct mu: jak se opova?uje? m? tu nechat samotnou? Hluboko v srdci ale c?tila, ?e opravdu nem??e z?stat, a necht?la mu to d?lat je?t? t????, ne? u? to bylo. Po tv??i j? skanula dal?? slza. Popot?hla a pak p?ik?vla. „Ka?dou noc se zastav?m pod na??m stromem,“ ?ekla. Otec ji pol?bil na ?elo a pak ji n??n? objal. Zran?n? na z?dech Ceres zabolela, jako by do n? n?kdo vrazil n??, ale zatnula zuby a z?stala ti?e. „M?m t? r?d, Ceres.“ Cht?la mu odpov?d?t, ale nedok?zala se p?im?t, aby cokoli ?ekla – slova se j? zasekla v krku. Pak si otec p?ivedl ze st?j? kon?. Ceres mu pomohla nalo?it j?dlo, n??ad? a dal?? z?soby. Naposled ji objal a Ceres p?ipadalo, jako by j? m?lo smutkem puknout srdce. P?esto ale nedok?zala vyslovit ani jedin? slovo. Otec vysko?il do sedla, pok?vl Ceres na rozlou?enou a pak pob?dl kon?, aby vyrazil. Ceres ho sledovala a ne?navn? mu m?vala, a? dokud nezmizel za vzd?len?m kopcem. Jedin? ?lov?k, kter? ji kdy m?l opravdu r?d, byl te? pry?. Na tv???ch ji zalechtal z nebe padaj?c? d???. „Ot?e!“ vyk?ikla tak hlasit?, jak jen mohla. „Ot?e, m?m t? r?da!“ Padla na kolena a sev?ela si obli?ej do dlan?, sna?ila se zadusit vzlyky. ?ivot, jak v?d?la, u? nikdy nebude takov?, jako d??v. KAPITOLA T?ET? Ceres bolely nohy, pl?ce j? ho?ely, ale p?esto stoupala vzh?ru tak rychle, jak jen mohla. Sna?ila se nevyl?t ani kapku vody z v?der, kter? nesla. Za norm?ln?ch okolnost? by se zastavila a odpo?inula si, ale matka vyhro?ovala, ?e pokud Ceres nep?inese vodu p?ed rozb?eskem, nedostane sn?dani. Pokud nedostane sn?dani, bude o hladu a? do ve?e?e. Bolest ji stejn? moc nezaj?mala. Alespo? odv?d?la jej? mysl od vzpom?nek na otce a od toho, jak se v?e po jeho odchodu zhor?ilo. Slunce si pomalu klestilo cestu nad Alva?sk? hory v d?lce, malovalo oblaka r??ovozlatou barvou a m?kk? v?tr oh?bal ?lutou tr?vu po obou stran?ch cesty. Ceres zhluboka vdechovala sv??? rann? vzduch a nutila se do rychlej??ho kroku. To, ?e jejich studna vyschla, nebrala matka jako dostate?nou omluvu pro to, ?e voda doraz? pozd?ji. Ani to, ?e u druh? studny, p?l m?le vzd?len?, se st?la dlouh? fronta. Ceres se nezastavila, dokud se nedostala a? na vrchol kopce. Jakmile na n?j dorazila, z?stala st?t na m?st?. Pohled, kter? se j? naskytnul, ji p?ekvapil. V d?lce samoz?ejm? vid?la jejich d?m – p?ed n?m ale st?l bronzov? v?z. U n?j st?la jej? matka a bavila se s neskute?n? tlust?m mu?em. Ceres v ?ivot? nevid?la nikoho, kdo by byl jen z poloviny tak rozlo?it?. M?l na sob? v?novou pl?t?nou tuniku a ?erven? sametov? klobouk. Obli?ej mu pokr?valy hust? ?ediv? vousy. Ceres uva?ovala, kdo to m??e b?t. ?e by n?jak? obchodn?k? Jej? matka na sob? m?la nejlep?? ?aty – zelen?, se sukn? a? na zem. Koupila si je p?ed n?kolika lety za pen?ze, za kter? si m?la Ceres koupit nov? boty. Ned?valo to smysl. Ceres v?hav? vyrazila z kopce dol?. Neust?le je po o?ku sledovala, a kdy? vid?la, ?e mu? p?ed?v? matce t??k? ko?en? m??ec, v?imla si, jak se mat?ina vyhubl? tv?? rozz??ila. To v n? vzbudilo zv?davost. ?e by se na n? usm?lo ?t?st?? Bude se otec moct vr?tit dom?? To pomy?len? ji povzbudilo, i kdy? si nedovolila c?tit jak?koli nad?en? a? do doby, ne? si bude jist?, co se d?je. Kdy? se Ceres p?ibl??ila k domu, obr?tila se k n? jej? matka a mile se na ni usm?la. Ceres v tu chv?li uc?tila v ?aludku podivn? pocit. Naposledy, kdy? se na ni matka usm?la t?mhle zp?sobem – s rozz??en?ma o?ima a lesknouc?mi se zuby – dostala Ceres v?prask. „Dceru?ko, drahou?ku,“ pronesla matka p?eslazen?m hlasem a rozp??hla ruce s ?sm?vem, p?i kter?m Ceres tuhla krev v ?il?ch. „Tohle je to d?v?e?“ zeptal se mu? s dychtiv?m ?sm?vem. Tmav? kor?lkovit? o?i se mu p?i pohledu na ni roz???ily. Te? z bl?zka Ceres vid?la ka?d? z?hyb a vr?sku na tlus?ochov? k??i. Jeho ?irok? ploch? nos vypadal, jako by zakr?val cel? jeho obli?ej, a kdy? si mu? sundal klobouk, odr??ela jeho upocen? hol? hlava slune?n? paprsky. Matka p?itan?ila k Ceres, vzala j? v?dra z rukou a postavila je na sp?lenou tr?vu. U? tohle samotn? gesto sv?d?ilo o tom, ?e je n?co p???ern? ?patn?. Ceres c?tila, jak se j? v hrudi zved? vlna d?su. „P?edstavuji ti svoji radost a p?chu, moji jedinou dceru, Ceres,“ pronesla jej? matka a p?edst?rala, ?e si ot?r? z oka slzu, kter? tam ale ve skute?nosti nebyla. „Ceres, tohle je lord Blaku. Proka? ?ctu sv?mu nov?mu p?novi.“ Ceres uc?tila bodnut? strachu. Zhluboka se nadechla a pohl?dla na matku, kter? st?la k lordovi z?dy. Ta se na ni usm?la tak zle, jak jen mohla. „Sv?mu p?novi?“ zeptala se Ceres. „Aby zachr?nil na?i rodinu p?ed krachem a ve?ejnou ostudou, nab?dl milostiv? lord Blaku tv?mu otci a mn? v?hodn? obchod: m??ec zlata v?m?nou za tebe.“ „Co?e?“ zalapala Ceres po dechu. Zd?lo se j?, jako by se pod n? zhoupla zem?. „Tak bu? hodn? holka a proka? mu ?ctu,“ na??dila j? matka s varovn?m pohledem. „To ne,“ odpov?d?la Ceres, napnula hru? a ud?lala krok zp?t. P?ipadala si hloup?. M?la si uv?domit, ?e mu? je otrok?? a ?e zbo??m m? b?t jej? ?ivot. „Otec by m? nikdy neprodal,“ dodala skrz za?at? zuby. Pocit hr?zy a rozho??en? byl st?le siln?j??. Matka se zamra?ila a chytila Ceres za pa?i. Prsty j? zaryla do k??e. „Kdy? se bude? chovat slu?n?, mo?n? si t? tento mu? vezme za ?enu. Co? by pro tebe bylo velk? ?t?st?,“ zamumlala. Lord Blaku si ol?zl tenk? rozpraskan? rty a opuchl?ma o?ima si la?n? prohl??el Ceresino t?lo od hlavy a? k pat?. Jak j? to mohla matka ud?lat? Ceres v?d?la, ?e ji matka nem? r?da tolik, jako jej? bratry, ale tohle? „Marito,“ pronesl lord nosov?m hlasem. „Tvrdila jsi mi, ?e je tvoje dcera hezk?, ale opomn?la jsi mi ??ct, ?e je to naprosto n?dhern? stvo?en?. Odv???m se tvrdit, ?e jsem je?t? nevid?l ?enu s tak ??avnat?mi rty, v??niv?ma o?ima a pevn?m a v?stavn?m t?lem.“ Ceresina matka si s povzdechem polo?ila ruku na srdce. Ceres to zhnusilo tak, a? m?la pocit, ?e se na m?st? pozvrac?. Vytrhla se z mat?ina sev?en? a sev?ela ruce v p?st. „Mo?n? jsem si tedy m?la ??ct o v?c, kdy? se ti tolik l?b?,“ pronesla matka a sklopila o?i k zemi. „Konec konc?, je to na?e jedin? milovan? dcera.“ „Za takovou kr?sku r?d p?iplat?m. Dal??ch p?t zlat?ch bude sta?it?“ zeptal se. „To je od tebe tak ?t?dr?,“ odpov?d?la Ceresina matka. Lord Blaku se odkol?bal k vozu, aby p?inesl dal?? zlato. „Otec by s t?mhle nikdy nesouhlasil,“ zavr?ela Ceres. Ceresina matka k n? v?hru?n? vykro?ila. „Ale tohle byl n?pad tv?ho otce,“ vy?t?kla a obo?? j? p?itom vylet?lo a? do p?li ?ela. Ceres te? v?d?la, ?e matka l?e – kdykoli lhala, zvedalo se j? obo??. „Opravdu si mysl??, ?e t? m? otec rad?i ne? m??“ zeptala se j? matka. Ceres zamrkala, nech?pala, co to m? s ??mkoli spole?n?ho. „Nikdy bych nemohla m?t r?da n?koho, kdo si mysl?, ?e je lep?? ne? j?,“ dodala. „Nikdy jsi m? nem?la r?da?“ zeptala se Ceres a hn?v se v n? pomalu m?nil na beznad?j. Mezit?m se vr?til lord Blaku se zlatem v ruce, do?el a? k Ceresin? matce a p?edal j? ho. „Tvoje dcera stoj? za ka?d? jeden z nich,“ ?ekl. „Bude z n? skv?l? man?elka a porod? mi mnoho syn?.“ Ceres se kousla do rtu a rozhodn? zavrt?la hlavou. „Lord Blaku si pro tebe r?no p?ijede, tak?e jdi dovnit? a sbal si v?ci,“ rozk?zala j? matka. „To neud?l?m!“ vyk?ikla Ceres. „Tohle byl v?dycky tv?j probl?m, hol?i?ko. Mysl?? jen sama na sebe. Tohle zlato,“ pronesla jej? matka a zacinkala m??cem Ceres p?ed obli?ejem, „udr?? tvoje bratry na?ivu. Udr?? na?i rodinu p?i ?ivot?, dovol? n?m z?stat tady a opravit d?m. Nad t?m ses nezamyslela?“ Na zlomek okam?iku si Ceres pomyslela, ?e je mo?n? opravdu sobeck?. Pak si ale uv?domila, ?e si s n? matka znovu hraje, ?e s n? manipuluje a vyu??v? proti n? l?sku, kterou c?tila ke sv?m bratr?m. „Nem?j strach,“ pronesla Ceresina matka sm?rem k lordu Blakovi. „Ceres se podvol?. Je jen pot?eba m?t pevnou ruku. Pak bude pokorn? jako ber?nek.“ Nikdy. Nikdy nebude man?elkou toho chlapa ani ni?? majetek. A nikdy nenech? matku, aby vym?nila jej? ?ivot za pades?t p?t zlat?ch. „S t?mhle otrok??em nikam nep?jdu,“ vy?t?kla Ceres a vrhla na n?j znechucen? pohled. „Nevd??n? d?cko!“ zaje?ela jej? matka. „Pokud neud?l??, co ti ??k?m, zt??sk?m t? tak, ?e u? se nikdy nepostav?? na nohy. A te? padej dovnit?!“ Pomy?len? na v?prask od matky p?ineslo zp?t p???ern? bolestiv? vzpom?nky. Ceres se vr?tila do okam?iku, kdy j? bylo p?t let a matka ji zbila tak, a? j? p?ed o?ima v?echno z?ernalo. Zran?n? z bit? – i spousta dal??ch – se zhojila, ale r?ny na du?i nikdy nep?estaly krv?cet. A te?, kdy? v?d?la jist?, ?e ji matka nem? a nikdy nem?la r?da, j? srdce puklo u? nadobro. Ne? stihla Ceres zareagovat, p?ikro?ila k n? matka a vrazila j? takovou facku, a? j? za?alo zvonit v uchu. Ceres nejprve n?hl? ?tok p?ekvapil, t?m?? se st?hla zp?t. Ale pak se v n? n?co zlomilo. U? se necht?la schov?vat, jako to d?lala do te?. Oplatila matce jej? facku. Ude?ila ji tak tvrd?, a? ji srazila na zem. Tam matka jen vyd??en? zalapala po dechu. Zrudla v obli?eji, postavila se zp?t na nohy a chytila Ceres za rameno a za vlasy. Pak j? vrazila koleno do b?icha. Kdy? se Ceres bolest? p?edklonila, ude?ila ji matka kolenem je?t? do obli?eje, tak?e Ceres upadla na zem. Otrok?? jen st?l a sledoval, co se bude d?t. O?i m?l otev?en? doko??n a pobaven? se uchecht?val. O?ividn? se mu jejich boj l?bil. Ceres je?t? st?le ka?lala a lapala po dechu po ?derech, kter? schytala od matky. Rozt?esen? se postavila na nohy a se zaje?en?m se vrhla na matku a srazila ji k zemi. Tohle dnes skon??, to bylo v?e, na co Ceres dok?zala myslet. V?echna ta l?ta, kdy ji matka nen?vid?la, kdy s n? jednala s naprost?m opovr?en?m, to v?e te? ?ivilo jej? zu?ivost. Ceres sev?en?mi p?stmi bila matku do obli?eje, znovu a znovu. Sou?asn? se j? po tv???ch koulely hork? slzy a rty se j? chv?ly nekontrolovateln?mi vzlyky. Kone?n? jej? matka ochabla. Ceresina ramena se t??sla s ka?d?m vzlykem, p?ipadalo j?, jako by se j? m?l obr?tit ?aludek. Pohled rozmazan? slzami obr?tila k otrok??i. C?tila k n?mu je?t? v?t?? nen?vist ne? p?edt?m. „Bude? dobr?,“ pronesl lord Blaku se zr?dn?m ?sm?vem, pak sebral ze zem? m??ec zla??k? a p?ipnul si ho ke ko?en?mu opasku. Ne? stihla Ceres zareagovat, sev?el ji rukama. Zvedl j? a vy?plhal s n? do vozu. Rychl?m pohybem ji hodil dozadu, jako by byla pytel brambor. Byl p??li? siln? a hrub? na to, aby se mu dok?zala ubr?nit. Jednou rukou ji dr?el za pa?i a druhou si p?ipravoval ?et?z. P?itom k n? promlouval: „Nejsem tak hloup?, abych si myslel, ?e bys tu r?no je?t? byla.“ Ceres pohl?dla na d?m, kter? j? byl domovem po cel?ch osmn?ct let. Pomyslela na otce a bratry a o?i se j? p?itom zalily slzami. Pokud se cht?la zachr?nit, musela se rozhodnout rychle. D??v, ne? se j? zaklapne ?et?z kolem kotn?ku. Nakonec se rozhodla. Sebrala v?echnu s?lu, kter? j? je?t? zb?vala, vykroutila pa?i z otrok??ova sev?en?, zvedla nohu a kopla ho do obli?eje tak siln?, jak jen dok?zala. Otrok?? vylet?l z?dy nap?ed z vozu a skut?lel se na zem. Ceres sesko?ila a vyrazila co nejrychleji po pra?n? cest?. Daleko od ?eny, kterou, jak si p??sahala, u? nikdy nenazve svoj? matkou. Daleko od v?eho, co kdy znala a na ?em j? kdy z?le?elo. KAPITOLA ?TVRT? Thanos obklopen? kr?lovskou rodinou se ze v?ech sil sna?il udr?et p??jemn? v?raz. Neda?ilo se mu to ani p?es zlat? poh?r v?na, kter? sv?ral v ruce. Nen?vid?l to. Nen?vid?l v?echny ty lidi, svoji rodinu. A nen?vid?l kr?lovsk? se?losti – hlavn? ty, kter? n?sledovaly po Jatk?ch. V?d?l, jak ?ili b??n? lid?, jak chud? byli, a c?til, ?e v?echna pompa a pov??enost kolem je ve skute?nosti nespravedliv? a nesmysln?. Dal by cokoli za to, aby mohl b?t n?kde daleko odsud. Nedaleko post?vali jeho p??buzn? – Lucious, Aria a Varius. Thanos se nijak nesna?il zapojovat do jejich plytk?ho rozhovoru. M?sto toho sledoval imperi?ln? hosty proch?zej?c? se pal?cov?mi zahradami. V?ichni byli oble?eni v t?g?ch a ?t?l?ch a s fale?n?mi ?sm?vy nasazen?mi na obli?ej?ch si vz?jemn? pron??eli neup??mn? lichotky. N?kte?? jeho p??buzn? po sob? h?zeli j?dlem a b?hali p?itom po p?st?n?ch tr?vn?c?ch mezi stoly p?et?kaj?c?mi j?dlem a v?nem. Jin? si zase v mal?ch hlou?c?ch p?ipom?nali ud?losti z Jatek, kter? je zaujaly. Sm?li se p?itom a zesm???ovali ty, kte?? dnes p?i?li o ?ivot. Stovky lid?, uva?oval Thanos, a nikdo z nich nem? ani kousek cti. „P???t? m?s?c si koup?m t?i bojep?ny,“ pronesl nabub?ele Lucious – nejstar?? z nich – a p?ilo?il si na ?elo hedv?bn? ??tek, aby vys?l pot. „Stefanus nest?l ani za polovinu toho, co jsem za n?j zaplatil. Kdyby u? nebyl mrtv?, s?m bych ho probodl me?em. V prvn?m kole bojoval jako holka.“ Aria a Varius se zasm?li, ne tak Thanos. A? u? pova?ovali Jatka za hru nebo ne, podle Thana by i kr?lov?t? m?li prokazovat respekt ke state?nosti bojep?n? a ?ctu k padl?m. „No, vid?l jsi Brennia?“ zeptala se Aria a vykulila p?itom sv? velk? modr? o?i. „J? jsem dokonce uva?ovala o tom, ?e ho koup?m, ale kdy? jsem ho sledovala p?i n?cviku, d?val se na m? stra?n? namy?len?. V??ili byste tomu?“ proto?ila o?i a odfrkla si. „A taky smrd? jako tcho?,“ dodal Lucious. V?ichni krom Thana se znovu zasm?li. „Nikdo z n?s by si ho nevybral,“ pronesl Varius. „Je pravda, ?e vydr?el d?le, ne? jsme ?ekali, ale je v hrozn? form?.“ To u? Thanos nevydr?el, nemohl d?l ml?et. „Brennius je v nejlep?? form? ze v?ech bojep?n? v ar?n?,“ protestoval. „Nemluvte o um?n? boje, kdy? o n?m nic nev?te.“ Ostatn? zmlkli a Aria vykulila o?i, a? vypadaly, ?e j? vypadnou z d?lk?, ale sklonila pohled k zemi. Varius nadmul hru?, zalo?il si ruce a zamra?il se. P?istoupil k Thanovi, jako by se ho chystal vyzvat na souboj, a vzduch zhoustl nap?t?m. „No tak, ka?lete na ty nadut? bojep?ny,“ pronesla Aria a postavila se mezi chlapce, jako by cht?la uklidnit situaci. Pokynula jim, aby p?istoupili bl??, a pak za?eptala, „doslechla jsem se zvl??tn? novinku, pt??ek mi ji p?inesl. Kr?l pr? chce, aby se Jatek z??astnil n?kdo z kr?lovsk?ho rodu.“ V?ichni si vym?nili znepokojen? pohledy a ztichli. „Mo?n?,“ ?ekl Lucious. „Ale j? to ur?it? nebudu. Nechce se mi riskovat ?ivot v n?jak? hloup? h?e.“ Thanos v?d?l, ?e by dok?zal porazit v?t?inu bojep?n?, ale zab?t jin?ho ?lov?ka by bylo to posledn?, co by cht?l. „Prost? se jen boj?? smrti,“ pronesla Aria. „Neboj?m,“ odporoval Lucious. „To odvol??!“ Thanovi do?la trp?livost a rozhodl se skupinu opustit. Sledoval svoji vzd?lenou sest?enici Stephanii, kter? se motala kolem, jako by n?koho hledala – pravd?podobn? p??mo jeho. P?ed n?kolika t?dny prohl?sila kr?lovna, ?e je Thanovi souzeno b?t se Stephani?, ale on to tak nec?til. Stephania byla zka?en? stejn? jako zbytek jeho p??buzenstva a on by se rad?ji vzdal sv?ho jm?na, sv?ch d?dick?ch n?rok? a dokonce i sv?ho me?e, jen aby si ji nemusel vz?t. Byla kr?sn? na pohled, to ano – m?la zlat? vlasy, ple? b?lou jako ml?ko a rty rud? jako krev – ale kdyby m?l Thanos je?t? jednou poslouchat o tom, jak k n? je ?ivot nespravedliv?, rad?ji by si u?ezal u?i. Posp?chal k okraji zahrady sm?rem k r??ov?m ke??m a vyh?bal se o?n?mu kontaktu s kter?mkoli n?v?t?vn?kem. Kdy? ale zahnul za roh, zjevila se p??mo p?ed n?m Stephanie. Hn?d? o?i se j? rozz??ily. „Dobr? ve?er, Thane,“ vyhrkla se z??iv?m ?sm?vem, kter? by rozt??sl kolena v?t?in? chlapc? kolem. V?t?in?. Thanovi ale ne. „I tob? dobr? ve?er,“ odpov?d?l Thanos a bez zastaven? se prot?hl kolem n?. Stephania si povyt?hla ?t?lu a vyrazila za n?m jako dot?rn? kom?r. „Nemysl??, ?e je nespravedliv?, jak – “ za?ala. „M?m pr?ci,“ vy?t?kl Thanos drsn?j??m t?nem, ne? p?vodn? cht?l. Stephanii to p?ekvapilo. Pak se k n? obr?til „Omlouv?m se… Tyhle se?losti m? prost? unavuj?.“ „Mo?n? by ses se mnou cht?l proj?t zahradami?“ navrhla Stephania, ud?lala krok sm?rem k n?mu a pozvedla obo??. To byla ta posledn? v?c, po kter? tou?il. „Poslouchej,“ odpov?d?l, „j? v?m, ?e kr?lovna i tvoje matka si mysl?, ?e my dva n?jak pat??me k sob?, ale…“ „Thane!“ zaslechl za sebou. Thanos se ohl?dl a spat?il kr?lovsk?ho posla. „Kr?l si p?eje, aby ses s n?m setkal v alt?nku. Okam?it?,“ pronesl. „A ty tak?, m? pan?.“ „M??u v?d?t pro??“ zeptal se Thanos. „Je toho hodn? k probr?n?,“ odpov?d?l posel. Vzhledem k tomu, ?e se s kr?lem nikdy norm?ln? nebavil, uva?oval Thanos, co asi bude n?sledovat. „Samoz?ejm?,“ zareagoval Thanos. K jeho velk?mu zd??en? se do n?j Stephania nad?en? zav?sila a spole?n? n?sledovali posla k alt?nku. Kdy? si Thanos v?iml n?kolika kr?lovsk?ch r?dc? sed?c?ch na lavic?ch a v k?eslech a dokonce i korunn?ho prince, za?alo se mu zd?t divn?, ?e ho tak? p?izvali. St??? se mohl ??astnit jejich rozhovor?, nem?l ??m p?isp?t, proto?e jeho n?zory o tom, jak by m?lo b?t Imp?rium spravov?no, se diametr?ln? li?ily od n?zor? v?ech kolem. To nejlep??, co bude moct d?lat, pomyslel si, bude ml?et. „Jak? jste to kr?sn? p?r,“ p?iv?tala je kr?lovna s v?el?m ?sm?vem na rtech. Thanos ml?el a nab?dl Stephanii, aby se posadila po jeho boku. Jakmile se v?ichni usadili, Than?v str?c, kr?l, povstal a se?lost se zti?ila. Kr?l byl od?n? v t?ze po kolena, ale tam, kde ostatn? m?li b?lou, ?ervenou a modrou barvu, m?l on barvu purpurovou. Barvu vyhrazenou pouze pro kr?le. Kolem ple?at?j?c?ch sp?nk? m?l zlat? v?nec a tv??e i o?i m?l poklesl?, i kdy? se usm?val. „Masy se za??naj? vzpouzet,“ pronesl pomalu v??n?m hlasem. V??n?m pohledem p?ejel po tv???ch v?ech p??tomn?ch a v obli?eji se mu zra?ila kr?lovsk? nad?azenost. „P?i?el ?as jim uk?zat, kdo tu vl?dne, a zav?st drsn?j?? opat?en?. S okam?itou platnost? zdvojn?sobuji odvody z ve?ker?ho majetku i potravin.“ Ozvalo se p?ekvapen? muml?n? n?sledovan? souhlasn?mi pok?vnut?mi. „Skv?l? n?pad, nejjasn?j?? v?sosti,“ zvolal jeden z r?dc?. Thanos nemohl uv??it sv?m u??m. Zdvojn?sobit lidem dan?? Ob?as se setk?val s oby?ejn?mi lidmi a v?d?l, ?e sou?asn? dan? jsou u? tak dost vysok?. V n?kter?ch p??padech je lid? nezvl?dali platit. Vid?l matky truchl?c? nad smrt? jejich d?t?, kter? zem?ely hlady. Dokonce v?era nab?dl j?dlo ?ty?let? hol?i?ce bez domova, kter? zpod k??e vystupovala ka?d? kost v t?le. Odvr?til pohled, jinak by musel vystoupit proti tomuhle o?ividn?mu ??lenstv?. „A kone?n?,“ pokra?oval kr?l, „abychom odvr?tili podzemn? revoluci, kter? n?m tu za??n? bujet, od dne?n?ho dne bude prvorozen? syn z ka?d? rodiny povinn? odveden do kr?lovsk? arm?dy.“ Jeden po druh?m chv?lili ??astn?ci setk?n? kr?lovo moudr? rozhodnut?. Thanos si v?iml, ?e se nakonec obr?til kr?l i k n?mu. „Thane,“ pronesl, „celou dobu ml???. Mluv!“ Alt?nek ztichl a v?echny o?i se up?ely na Thana. Vstal. V?d?l, ?e mus? promluvit, kv?li vyhladov?l? hol?i?ce, kv?li truchl?c?m matk?m, kv?li v?em lidem, jejich? ?ivoty tu nem?ly ??dnou cenu. Musel mluvit za n?, proto?e kdy? nepromluv? on, tak nikdo. „Drsn?j?? opat?en? revoluci nezadus?,“ pronesl a srdce v hrudi mu prudce bu?ilo. „Jen ji v?c rozdm?ch?. V?t?povat b??n?m lidem strach a sebrat jim jejich svobody n?m nep?inese nic dobr?ho. Naopak je to p?inut? povstat proti n?m a p?idat se k revoluci.“ N?kolik lid? kolem se zasm?lo, zat?mco ostatn? se mezi sebou bavili. Stephania ho vzala za ruku a sna?ila se ho uklidnit, on se j? ale vytrhnul. „Dobr? kr?l vyu??v? k vl?d? nad poddan?mi l?sku stejn? jako strach,“ dokon?il svoji ?e? Thanos. Kr?l vrhl po kr?lovn? nep??jemn?m pohledem a pak do?el k Thanovi. „Thane, pronesl jsi slova hodn? state?n?ho mlad?ho mu?e,“ ?ekl a polo?il mu ruku na rameno. „Nebyl ale tv?j mlad?? bratr chladnokrevn? zavra?d?n t?mi stejn?mi lidmi, kter? tu obhajuje??“ Thanos za?al vid?t rud?. Jak si jeho str?c mohl dovolit vytahovat jen tak smrt jeho bratra? Thanos l?ta us?nal se z?rmutkem v mysli, zat?mco oplak?val smrt sv?ho bratra. „Ti, kte?? zabili m?ho bratra, nem?li dostatek j?dla,“ odpov?d?l Thanos. „Zoufal? lid? vyu??vaj? zoufal? prost?edky.“ „Zpochyb?uje? kr?lovu moudrost?“ zeptala se kr?lovna. Thanos nemohl uv??it tomu, ?e se nikdo dal?? neozval. Copak nevid?li, jak nespravedliv? to v?e bylo? Neuv?domovali si, ?e nov? z?kon jen p?ileje olej do ohn? revoluce? „Lid? si ani na okam?ik nebudou myslet, ?e tou??me po n??em jin?m, ne? jejich utrpen? a na?em vlastn?m prosp?chu,“ pronesl Thanos. Cel? skupina ?okovan? zalapala po dechu. „Pron???? drsn? slova, synov?e,“ ?ekl kr?l a pohl?dl mu do o??. „Skoro bych si myslel, ?e se chyst?? p?idat k revoluci.“ „Mo?n?. Pokud u? d?vno nen? jej? sou??st??“ pronesla kr?lovna a pozvedla obo??. „To nejsem,“ vy?t?kl Thanos. Vzduch v alt?nku pov??liv? zhoustl a Thanos si uv?domil, ?e pokud nebude na?lapovat opatrn?, m??e b?t obvin?n ze zrady – zlo?inu, kter? se trestal smrt?. Bez soudu. Stephania povstala a sev?ela do dlan? Thanovu ruku. Sv? gesto ale ?patn? na?asovala a rozzu?en? Thanos se ze sev?en? jej?ch dlan? vysmekl. Stephania se zatv??ila zklaman? a sklopila pohled k zemi. „Mo?n?, ?e za n?jak? ?as si uv?dom?? bl?hovost sv?ch n?zor?,“ pronesl kr?l trp?liv? k Thanovi. „Prozat?m plat? to, co jsem ?ekl, a to od t?to chv?le.“ „Dobr?,“ promluvila kr?lovna s n?hl?m ?sm?vem na rtech. „P?ejd?me k druh? v?ci, kterou mus?me projednat. Thane, jsi mlad? mu?, je ti devaten?ct let a my, tvoji imperi?ln? vl?dci, jsme ti vybrali ?enu. Rozhodli jsme, ?e se o?en?? se Stephani?.“ Thanos pohl?dl na Stephanii, jej?? o?i se zal?valy slzami a v obli?eji se j? zra?ily obavy. Ta slova ho vyd?sila. Jak to po n?m mohli ??dat? „J? si ji ale nem??u vz?t,“ za?eptal Thanos a c?til sv?rav? pocit v ?aludku. Lid? v alt?nku za?ali nespokojen? mumlat a kr?lovna vysko?ila z k?esla tak prudce, a? se s hlasit?m pr?sknut?m p?evr?tilo. „Thane!“ vyk?ikla s rukama zap?en?ma v bok. „Jak se odva?uje? odporovat kr?li? Vezme? si Stephanii, a? u? chce? nebo ne!“ Thanos pohl?dl na Stephanii, kter? se tv??ila nekone?n? smutn?, a po tv???ch se j? kut?lely slzy. „Ty si mysl??, ?e jsi pro m? a? moc dobr??“ zeptala se ho a t??sl se j? p?i tom ret. Thanos ud?lal krok sm?rem k n?, cht?l ji alespo? trochu ut??it, ale ne? se j? stihl dotknout, vyb?hla ven z alt?nku a uplakan? obli?ej skr?vala v dlan?ch. Kr?l vstal a bylo vid?t, ?e se zlob?. „Odm?tni ji, chlap?e,“ pronesl hlasem, kter? byl n?hle chladn? a tvrd? a dun?l cel?m alt?nkem, „a skon??? v temn?m ?al??i.“ KAPITOLA P?T? Ceres ut?kala spletit?mi m?stsk?mi uli?kami, dokud nec?tila, ?e ji nohy u? d?l nedonesou, dokud ji pl?ce nep?lily tak, a? se j? zd?lo, ?e puknou a dokud si nebyla naprosto jist?, ?e ji otrok?? nenajde. Nakonec se v zapadl? uli?ce zhroutila na zem. Kolem se povalovaly odpadky a pob?haly krysy, ale j? to bylo jedno. P?itiskla si kolena k hrudi a slzy j? kanuly po rozp?len?ch tv???ch. Jej? otec byl pry? a matka ji cht?la prodat. Nem?la nikoho. Kdy? z?stane na ulici a bude p?esp?vat ve st?nu budov, zem?e nakonec hlady nebo umrzne, a? p?ijde zima. Mo?n? by to ale bylo nejlep??. Hodiny sed?la a bre?ela, o?i j? opuchly a mysl se zaml?ila zoufalstv?m. Kam te? p?jde? Jak si vyd?l? pen?ze na ?ivobyt?? Den pokro?il, kdy? se nakonec rozhodla vr?tit dom?. Vpl??? se do p??st?e?ku, sebere t?ch n?kolik zb?vaj?c?ch me?? a prod? je v pal?ci. Stejn? je dnes o?ek?vali. Tak si vyd?l? pen?ze na p?r dn? a t?eba mezit?m vymysl? lep?? pl?n. Sou?asn? si vyzvedne me?, kter? j? v?noval otec a kter? skryla pod prkny podlahy v p??st?e?ku. Ale ten neprod?, ne. Ne, dokud nebude hled?t smrti do o??, teprve pak by se vzdala daru od sv?ho otce. Vyrazila sm?rem k domovu. Cestou si d?vala pozor na zn?m? tv??e i na otrok???v v?z. Kdy? zdolala posledn? kopec, za?ala se pl??it za domky a skrz pole, oparn? se pl??ila po vyprahl? zemi a p?trala po matce. Uc?tila provinil? bodnut?, kdy? si uv?domila, ?e zbila vlastn? matku. Nikdy j? necht?la ubl??it, dokonce ani po tom, jak krut? se k n? matka chovala. Dokonce ani tehdy, kdy? j? nen?vratn? zlomila srdce. Конец ознакомительного фрагмента. Текст предоставлен ООО «ЛитРес». Прочитайте эту книгу целиком, купив полную легальную версию (https://www.litres.ru/pages/biblio_book/?art=43694383&lfrom=688855901) на ЛитРес. Безопасно оплатить книгу можно банковской картой Visa, MasterCard, Maestro, со счета мобильного телефона, с платежного терминала, в салоне МТС или Связной, через PayPal, WebMoney, Яндекс.Деньги, QIWI Кошелек, бонусными картами или другим удобным Вам способом.