Tula?ka, V?ze?kyn?, Princezna

Tula?ka, V?ze?kyn?, Princezna Morgan Rice Koruny A Sl?vy #2 Morgan Rice p?i?la s n???m, co se zd? b?t p??slibem dal?? brilantn? s?rie, kter? n?s zavede do fantasy pln? odvahy, cti, udatnosti, magie a v?ry ve vlastn? osud. Morgan dok?zala vytvo?it siln? postavy, kter? n?s p?im?j? je obdivovat na ka?d? str?nce.. Doporu?uji do knihovny ka?d?ho ?ten??e, kter? miluje dob?e napsanou fantasy literaturu. Books and Movie Reviews, Roberto Mattos (koment?? k Vzestup drak?) TULA?KA, V?ZE?KYN?, PRINCEZNA je druh? kniha ze s?rie bestseller? epick? fantasy s?gy KORUNY A SL?VY od Morgan Rice, kter? za??n? knihou OTROKYN?, BOJOVNICE, KR?LOVNA. Sedmn?ctilet? Ceres je kr?sn? chud? d?vka ?ij?c? v imperi?ln?m m?st? jm?nem Delos. Kr?lovsk?m v?nosem je nucena bojovat v Ar?n?, brut?ln?m kolbi?ti, kde se st?et?vaj? v?le?n?ci ze v?ech kout? sv?ta v boj?ch na ?ivot a na smrt. Proti zu?iv?m soupe??m m? jen malou ?anci na p?e?it?. Jedinou jej? ?anc? je tak chopit se sv? vnit?n? s?ly a jednou prov?dy p?estat b?t otrokyn? a st?t se bojovnic?. Osmn?ctilet? princ Thanos se probouz? na ostrov? jm?nem Haylon a zji??uje, ?e ho do zad bodli jeho vlastn? lid?. Nechali ho napospas smrti na pl??i nas?kl? krv?. V zajet? rebel? si mus? zaslou?it svobodu a sv?j ?ivot. Zjistit, kdo stoj? za pokusem o jeho vra?du a pomst?t se. Mezi Ceres a Thanem le?? cel? ?ir? sv?t a p?esto se st?le miluj?. Imperi?ln? dv?r je ale pln? l??, podvod? a dvojakosti, stejn? jako ??rliv?ch kr?lovsk?ch, kte?? spl?taj? slo?it? intriky, kv?li kter?m si oba mysl?, ?e ten druh? je mrtv?. Rozhodnut?, je? provedou, budou ur?ovat osud toho druh?ho. P?e?ije Ceres v Ar?n? a stane se bojovnic?, kterou se m? st?t? Uzdrav? se Thanos a odhal? tajemstv?, kter? p?ed n?m ostatn? skr?vaj?? Poda?? se jim se p?es v?echna protivenstv? k sob? vr?tit?TULA?KA, V?ZE?KYN?, PRINCEZNA vypr?v? epick? p??b?h tragick? l?sky, pomsty, zrady, ambic? a p?edur?en?. Kniha pln? nezapomenuteln?ch postav a dech berouc? akce n?s p?enese do sv?ta, na kter? nikdy nezapomeneme, a p?im?je n?s znovu a znovu se zamilov?vat do fantasy. Akc? nabit? fantasy, kter? jist? pot??? fanou?ky p?edchoz?ch knih od Morgan Rice stejn? jako fanou?ky d?l jako je s?rie ODKAZ DRA??CH JEZDC? od Christophera Paoliniho… Fanou?ci fikce pro mlad? budou toto posledn? d?lo Riceov? hltat a pak ?kemrat o p??davek. The Wanderer, A Literary Journal (koment?? k Vzestup drak?) Kniha t?et? ze s?rie Koruny a sl?vy vyjde ji? brzy! TULA?KA, V?ZE?KYN?, PRINCEZNA (KORUNY A SL?VY--KNIHA DRUH?) MORGAN RICE (P?ELO?IL TOM?? SLAV?K) Morgan Rice Morgan Rice je autorkou epick? fantasy s?gy ?AROD?J?V PRSTEN, kter? obsahuje 17 knih, podle USA Today je tato s?ga bestsellerem ??slo jedna; podle USA Today jsou bestsellerem ??slo jedna tak? jej? dal?? s?gy, jako jsou: s?rie UP??? ?URN?LY, obsahuj?c? 12 knih; s?rie TRILOGIE P?E?IT?, postapokalyptick? thriller, skl?daj?c? se zat?m ze dvou knih; epick? fantasy s?rie KR?LOV? A ?AROD?JOV?, skl?daj?c? se ze ?esti knih; a tak? zbrusu nov? epick? fantasy s?gy KORUNY A SL?VY. Autor?iny knihy jsou dostupn? v ti?t?n? i audio verzi, a byly p?elo?eny do v?ce ne? 25 jazyk?. Morgan se r?da zaj?m? o n?zory sv?ch ?ten???, tak?e se pros?m nezdr?hejte nav?t?vit jej? webov? str?nky www.morganricebooks.com (http://www.morganricebooks.com), kde se m??ete p?idat do seznamu kontakt?, z?skat knihu zdarma, stejn? jako dal?? ak?n? bonusy, st?hnout si zdarma aplikace, m?t p?ehled o posledn?ch novink?ch, p?idat se na autor?in Facebook ?i Twitter, a jednodu?e b?t s Morgan v kontaktu! Vybran? ohlasy na tvorbu Morgan Rice “Pokud jste si mysleli, ?e po p?e?ten? s?gy ?AROD?J?V PRSTEN u? nebudete m?t pro co ??t, m?lili jste se. Ve VZESTUPU DRAK? p?i?la Morgan Rice s n???m, co se zd? b?t p??slibem dal?? brilantn? s?rie, kter? n?s zavede do fantasy sv?ta pln?ho trol?, drak?, odvahy, cti, udatnosti, magie a v?ry ve vlastn? osud. Morgan dok?zala vytvo?it siln? postavy, kter? n?s p?im?j? je obdivovat na ka?d? str?nce... Doporu?uji do knihovny ka?d?ho ?ten??e, kter? miluje dob?e napsanou fantasy literaturu.” --Books and Movie Reviews Roberto Mattos “Akc? nabit? fantasy, kter? jist? pot??? fanou?ky p?edchoz?ch knih od Morgan Rice stejn? jako fanou?ky d?l jako je s?rie ODKAZ DRA??CH JEZDC? od Christophera Paoliniho…. Fanou?ci fikce pro mlad? budou toto posledn? d?lo Riceov? hltat a pak ?kemrat o p??davek.” --The Wanderer, A Literary Journal (koment?? ke knize Vzestup drak?) “Odu?evn?l? fantasy, kter? do sv?ho p??b?hu sp??d? vl?kna z?had a intrik. Cesta hrdiny je o z?sk?v?n? odvahy a uv?dom?n? si smyslu ?ivota, kter? vede k r?stu, dosp?losti a dokonalosti…. Pro v?echny milovn?ky nap?nav?ch fantasy dobrodru?stv? a odv??n?ch hrdin? p?in??? Morgan Rice ak?n? p??b?h tvo?en? sledem ud?lost?, kter? ?enou Thora kup?edu na jeho ?ivotn? cest?, b?hem kter? se z mal?ho d?tinsk?ho sn?lka postupn? st?v? mlad? mu?, jen? neohro?en? ?el? nebezpe?? i ve chv?l?ch, kdy jsou vyhl?dky na p?e?it? jen miziv?… A to je pouh? za??tek epick? s?gy pro mlad? ?ten??e.” --Midwest Book Review (D. Donovan, eBook Reviewer) “?AROD?J?V PRSTEN m? v?echny rysy pot?ebn? pro jasn? ?sp?ch: hlavn? i vedlej?? p??b?h, z?hadn? atmosf?ra, state?n? ryt??i a rozkv?taj?c? vztahy, kter? zaceluj? r?ny na zlomen?ch srdc?ch, a d?le tak? podvod ?i zrada. Slibuje dlouh? hodiny z?bavy a jist? uspokoj? v?echny v?kov? kategorie. D?lo najde sv? m?sto v knihovn?ch u v?ech p??znivc? fantasy literatury.” --Books and Movie Reviews, Roberto Mattos “V t?to akc? nabit? prvn? knize epick? fantasy s?rie ?arod?j?v prsten (kter? m? moment?ln? ji? 14 svazk?), Riceov? p?edstavuje ?ten???m ?trn?ctilet?ho Thorgrina „Thora“ McLeoda, jeho? sen je st?t se voj?kem St??brn?ch, elitn? jednotky ryt???, kter? slou?? kr?li… Riceov? skv?le p??e a m? fascinuj?c? p?edpoklady.” --Publishers Weekly Knihy od Morgan Rice CESTA OCELI POUZE HODNI (Kniha ?.1) KORUNY A SL?VY OTROKYN?, BOJOVNICE, KR?LOVNA (Kniha ?.1) TULA?KA, V?ZE?KYN?, PRINCEZNA (Kniha ?.2) KR?LOV? A ?AROD?JOV? VZESTUP DRAK? (Kniha ?.1) POVST?N? STATE?N?CH (Kniha ?.2) OT??E CTI (Kniha ?.3) ZROZEN? UDATNOSTI (Kniha ?.4) ???E ST?N? (Kniha ?.5) NOC STATE?N?CH (Kniha ?.6) ?AROD?J?V PRSTEN CESTA HRDINY (Kniha ?.1) POCHOD KR?L? (Kniha ?.2) OSUD DRAK? (Kniha ?.3) POK?IK CTI (Kniha ?.4) SLAVN? P??SAHA (Kniha ?.5) ?TOK CHRABR?CH (Kniha ?.6) OB?AD ME?? (Kniha ?.7) MOC ZBRAN? (Kniha ?.8) NEBE KOUZEL (Kniha ?.9) MO?E ?T?T? (Kniha ?.10) PANOV?N? OCELI (Kniha ?.11) ZEM? OH?? (Kniha ?.12) VL?DA KR?LOVEN (Kniha ?.13) BRATRSK? P??SAHA (Kniha ?.14) SEN SMRTELN?K? (Kniha ?.15) RYT??SK? KL?N? (Kniha ?.16) DAR BITVY (Kniha ?.17) TRILOGIE P?E?IT? AR?NA JEDNA: OTROK??I (Kniha ?.1) AR?NA DV? (Kniha ?.2) AR?NA T?I (Kniha ?.3) VAMPIRE, FALLEN P?ED ?SVITEM (Kniha ?.1) UP??? ?URN?LY PROM?N?N? (Kniha ?.1) MILOVAN? (Kniha ?.2) ZRAZEN? (Kniha ?.3) P?EDUR?ENA (Kniha ?.4) ??DAN? (Kniha ?.5) ZASNOUBEN? (Kniha ?.6) ZASL?BEN? (Kniha ?.7) NALEZEN? (Kniha ?.8) VZK???EN? (Kniha ?.9) TOU??C? (Kniha ?.10) PROKLET? (Kniha ?.11) POSEDL? (Kniha ?.12) Poslechn?te si s?rii ?AROD?J?V PRSTEN ve form?tu audio knihy! Chcete knihy zdarma? Zaregistrujte se na e-mail list Morgan Rice a z?skejte zdarma 4 knihy, 3 mapy, 1 aplikaci, 1 hru, 1 grafick? rom?n a exkluzivn? d?rky! Pro registraci nav?tivte: www.morganricebooks.com (http://www.morganricebooks.com) Copyright © 2016 Morgan Rice. V?echna pr?va vyhrazena. S v?jimkou povolen? podle U.S. Copyright Act 1976, ??dn? z ??st? t?to publikace nesm? b?t, bez p?edchoz?ho svolen? autora, za ??dn?ch okolnost? reprodukov?na, distribuov?na nebo p?ev?d?na do jak?chkoliv jin?ch form?t?, ani uchov?v?na ve sd?len? datab?zi. Tento ebook je licencov?n v?lu?n? pro Va?e osobn? vyu?it?. Tento ebook nesm? b?t d?le prod?v?n nebo darov?n ostatn?m lidem. Pokud chcete knihu sd?let s dal?? osobou, zakupte si pros?m dal?? kopie. Pokud ?tete tuto knihu, ale nezakoupili jste si ji, nebo nebyla zakoupena pouze pro Va?e pou?it?, vra?te ji pros?m a po?i?te si svou vlastn? kopii. D?kujeme, ?e respektujete usilovnou pr?ci, kterou autorka na vznik tohoto titulu musela vynalo?it. Obsah t?to knihy je fiktivn?. Jm?na, osobnostn? charakteristiky, organizace, m?sta, ud?losti a konflikty jsou beze zbytku produktem autor?iny p?edstavivosti, nebo je jejich pou?it? fiktivn?. Jak?koliv podobnost se skute?n?mi osobami, a? ji? ?iv?mi nebo mrtv?mi, je ?ist? n?hodn?. Ob?lka Kiselev Andrey Valerevich v licenci Shutterstock.com. OBSAH KAPITOLA PRVN? (#u276b28d8-b19f-5e7a-9a6b-f9bfd626354c) KAPITOLA DRUH? (#u98403808-c5ff-5e2f-ac3d-c7ef6ce73c3c) KAPITOLA T?ET? (#u9ec8e6fe-9fa1-59ea-9f18-a2df728aa6bb) KAPITOLA ?TVRT? (#u861f2aea-a0fd-50e9-afd9-dc004de4993e) KAPITOLA P?T? (#u1c6c0ffc-f593-51e7-898a-088d8d044a48) KAPITOLA ?EST? (#ub64ccfa0-2cdf-51f9-9a8a-baf62d767f6d) KAPITOLA SEDM? (#u4e5ab4ea-484a-549d-9e32-96e802e514f6) KAPITOLA OSM? (#u19284d77-9156-5c10-a5c4-7a63ade2d3b7) KAPITOLA DEV?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DES?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA JEDEN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?TRN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA PATN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?ESTN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA SEDMN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA OSMN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DEVATEN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? PRVN? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? DRUH? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? T?ET? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? ?TVRT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? P?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? ?EST? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? SEDM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? OSM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? DEV?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? PRVN? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? DRUH? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? T?ET? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? ?TVRT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? P?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? ?EST? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? SEDM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA PRVN? „Ceres! Ceres! Ceres!“ Bur?cen? davu p?ipadalo Ceres, jako by to byl divok? tlukot jej?ho vlastn?ho srdce. Zvedla me? na pozdrav a pevn? p?itom sev?ela jeho j?lec. V dlani p?itom c?tila k??i, kterou byl ovinut?. Nez?le?elo j? na tom, ?e lid? na tribun?ch se pravd?podobn? dozv?d?li jej? jm?no teprve p?ed n?kolika okam?iky. Sta?ilo j?, ?e ho znaj? a ?e te? vibrovalo skrz ni. Ceres ho vn?mala t?m?? fyzicky. Na opa?n? stran? Ar?ny byl jej? protivn?k. Obrovsk? bojep?n, kter? netrp?liv? p?ech?zel sem a tam. Kdy? ho Ceres uvid?la, zt??ka polkla. Sna?ila se ji potla?it, ale i tak se v n? vzedmula vlna strachu. Tohle, jak v?d?la, by mohl b?t posledn? boj jej?ho ?ivota. Bojep?n p?ech?zel sem a tam jako lev v kleci. M?val p?itom me?em v ?irok?ch oblouc?ch, p?i kter?ch se z?ejm? sna?il co nejv?c p?edv?d?t sv? dmouc? svaly. M?l na sob? hrudn? pl?t a na hlav? p?ilbu s hled?m. Vypadal, jako by byl vytesan? z kamene. Ceres nemohla uv??it tomu, ?e je to ?lov?k z masa a kost?. Zav?ela o?i a v duchu se povzbuzovala. Dok??e? to, ??kala si. Mo?n? nevyhraje?, ale mus?? se mu state?n? postavit. Pokud bys m?la zem??t, mus?? zem??t se ct?. Zazn?la fanf?ra, kter? p?ehlu?ila dokonce i ??d?n? davu na tribun?ch. Jej? zvuk se nesl p?es z?pasi?t? a Ceresin protivn?k byl najednou v pohybu sm?rem k n?. Byl rychlej??, ne? si myslela, ?e tak obrovsk? ?lov?k m??e b?t. Dostal se k n? d??v, ne? stihla zareagovat. Jedin?, co mohla ud?lat, bylo usko?it v?le?n?kovi z cesty a zv??it p?i tom trochu prachu. Bojep?n ?vihl obouru? dr?en?m me?em, Ceres se p?ikr?ila a uc?tila p?itom z?van proseknut?ho vzduchu. V?le?n?k nav?zal sekem shora, jako by byl oby?ejn? ?ezn?k dr??c? v rukou obrovsk? sek??ek na maso. Ceres zav??ila a zablokovala ?der. Kdy? narazil kov na kov, projel j? zvuk n?razu cel?m t?lem. Ne?ekala, ?e bude ?der tak siln?. Krou?ila kolem a protivn?k ji p?itom sledoval s krutou neodvratnost?. Ceres sly?ela sv? jm?no ve spojen? s povzbudiv?mi v?k?iky davu. P?inutila se z?stat soust?ed?n?. Nespou?t?la o?i ze soupe?e a sna?ila se vzpomenout na sv?j v?cvik. P?em??lela o v?em, co by se je?t? mohlo st?t, co by na ni mohl zkusit. Sama za?to?ila, aby otestovala jeho p?ipravenost, a vz?p?t? zakrou?ila z?p?st?m, aby se dostala p?es v?le?n?k?v blok. Poznamenala ho me?em na p?edlokt?, ale v?le?n?k tomu skoro ani nev?noval pozornost. Usm?l se, jako by ho to pobavilo. „Za to zaplat??,“ varoval ji. M?l hrub? p??zvuk, jako by poch?zel z n?jak? vzd?len? ??sti Imp?ria. Znovu byl u n?, nutil ji odr??et ?dery a uh?bat jim. Ceres v?d?la, ?e na n?j nem??e za?to?it plnou silou, ztratila by koncentraci a on byl i tak p??li? siln? na to, aby ho zvl?dla. P?i ?hybu uc?tila, ?e tam, kde by pod nohou m?la m?t pevnou zemi, je pr?zdno. Po o?ku se pod?vala a zjistila, ?e p?sek miz? v pr?zdn? d??e. Na moment st?la jednou nohou pevn? na zemi, druhou ve vzduchu nad propast?. Naslepo za?to?ila me?em, aby udr?ela rovnov?hu a nespadla po z?dech do pr?zdna. Bojep?n?v blok p?sobil t?m?? pohrdav?. Ceres si na okam?ik myslela, ?e to bude jej? smrt, proto?e nem?la mo?nost jakkoli kr?t v?pad, kter?m by j? bojep?n odpov?d?l. C?tila, jak se jejich ?epele s t?esknut?m st?etly, poda?ilo se j? nep??telsk? ?der pouze zpomalit. Ten pak pokra?oval d?l a zarazil se a? o jej? zbroj. Hrudn? pl?t ji zachr?nil, ale i tak c?tila, jak do n? tvrd? narazil. Na m?st?, kde ?der skon?il, c?tila bolest, jako by dostala z?sah p??mo a ne do brn?n?. Jako by j? me? p?e?al kl??n? kost. Poda?ilo se j? usko?it bokem a nez??tit se p?i tom do propasti. Vid?la, ?e kolem se v p?sku otev?raj? dal?? a dal?? propasti. Zej?c? d?ry jako otev?en? tlamy hladov?ch ?elem. A pak si p?i v?? sv? zoufalosti uv?domila, ?e by je mo?n? mohla vyu??t ve sv?j prosp?ch. Ceres kli?kovala po okraj?ch d?r a doufala, ?e tak zpomal? nep??telsk?ho v?le?n?ka. „Ceres!“ vyk?ikl Paulo. Obr?tila se a vid?la, ?e j? jej? zbroj?? hodil kr?tk? kop?. Hrub? d?ev?n? rati?t? j? vklouzlo do rukou. Kop? bylo krat??, ne? jak? se obvykle pou??valo v bitv?ch, ale po??d bylo dost dlouh? na to, aby se j?m dalo ?to?it p?es d?ry v zemi. „Rozkr?j?m t? kousek po kousku,“ sliboval j? bojep?n a sna?il se k n? p?ibl??it. Vzhledem k tomu, jak siln? byl jej? nep??tel, v?d?la Ceres, ?e jej? jedinou nad?j? je, ho unavit. Jak dlouho m??e n?kdo tak velk? vydr?et bojovat? Ceres u? te? c?tila, ?e ji p?l? svaly, a po tv??i j? st?k? pot. O kolik hor?? to bylo pro bojep?na, kter?mu pr?v? ?elila? Jist? to v?d?t nemohla, ale i tak musela doufat. Usko?ila p?ed jeho dal??m v?padem a sna?ila se vyu??vat d?lku kop?, jak nejl?pe mohla. Poda?ilo se j? proniknout v?le?n?kovou obranou, ale i tak jej? ost?? jen zarachotilo na jeho zbroji. Bojep?n vykopl p?sek sm?rem k Ceres, ale ta v?as odvr?tila hlavu, aby ji nezas?hl do o??. Pak se prudce zato?ila, ?vihla kop?m n?zko nad zem? a za?to?ila na protivn?kovy nechr?n?n? nohy. V?le?n?k se tomuto jej?mu ?toku vyhnul, ale kdy? Ceres stahovala kop? zp?t, znovu se j? poda?ilo zas?hnout ho do p?edlokt?. Ceres bodala chv?li n?zko, chv?li vysoko, sna?ila se zas?hnout nep??tele do kon?etin. Obr v??il me?em a blokoval jej? ?toky. Sna?il se k n? dostat bl??, ale Ceres z?st?vala v pohybu. Ob?as bodla sm?rem k jeho obli?eji a doufala, ?e ho tak vyvede z koncentrace. Bojep?novi se poda?ilo zachytit jej? kop?. Uchopil ho t?sn? za hlavic? a trhnul j?m kup?edu. Ceres ho musela pustit, proto?e necht?la riskovat, ?e si ji bojep?n p?it?hne na dosah sv?ho velk?ho me?e. V?le?n?k pak chytil kop? ob?ma rukama a zlomil ho p?es koleno, jako by to byl klac?k na podpal v krbu. Dav bur?cel. Ceres uc?tila na z?dech chladn? pot. V tu chv?li si toti? p?edstavila, jak snadno by obr zlomil jej? t?lo. P?i t? my?lence se j? v krku ud?lal knedl?k, t??ce polkla a p?ipravila si me?. Kdy? na ni m??il dal?? nep??telsk? ?der, sev?ela j?lec ob?ma rukama. Byl to jedin? zp?sob, jak mohla zachytit ??st energie v?le?n?kov?ch ?der?. I tak to ale bylo t?m?? nemo?n?. Ka?d? ?der j? p?ipadal, jako by byla podkovou na kovadlin?, do kter? bu?? kov?? sv?m obrovsk?m kladivem. Ka?d? ?der j? vys?lal do pa?? r?zov? vlny. Ceres c?tila, jak ji ?toky unavuj?. D?chalo se j? st?le h??, c?tila, ?e i samotn? d?ch?n? ji unavuje. Na proti?tok nemohla ani pomyslet, nemohla d?lat nic. Mohla jen ustupovat a doufat. A pak se to stalo. Ceres c?tila, jak se v n? za??n? hromadit nov? energie. Za?alo to, jako kdy? dopadne jiskra na troud a n?kdo ji pomalu rozfouk?v?. C?tila teplo v b?i?e, ?ekalo tam na ni a Ceres po n?m s?hla. Energie ji zaplavila jako vlna. Sv?t se zpomalil, pohyboval se jako moucha lapen? v medu. Ceres n?hle c?tila, ?e na zablokov?n? dal??ho ?toku m? tolik ?asu, kolik jen bude cht?t. Stejn? jako rychlost m?la k dispozici i s?lu. Dal?? ?tok zablokovala, ?vihla me?em a sekla bojep?na do pa?e. Z me?e v jej?ch ruk?ch byla jen ?mouha. „Ceres! Ceres!“ bur?cel dav. Vid?la, ?e bojep?n se tv??? st?le vztekleji. Dav nep?est?val skandovat jej? jm?no. Ch?pala, co se bojep?novi hon? hlavou. Cht?l, aby volali jeho jm?no, slavili jeho v?t?zstv?. U??vali si jej? smrt. Za?val a vyrazil kup?edu. Ceres ?ekala, p?inutila se z?stat st?t tak dlouho, jak si jen troufala. Nakonec byl t?m?? u n?. Vy?kala na nejvhodn?j?? okam?ik a padla na kolena. C?tila za?ept?n? bojep?novy ?epele, kter? j? prosvi?t?la nad hlavou. Pak hrub? p?sek kousaj?c? ji do kolenou. Vrhla se t?lem kup?edu, ?vihla me?em v ?irok?m oblouku a ve chv?li, kdy bojep?n prob?hal kolem, zam??ila mu na nohy. Z??til se obli?ejem k zemi, me? mu vyl?tl z rukou. Dav naprosto zdivo?el. Ceres vstala a te? se ona ty?ila nad bojep?nem. D?vala se na zbytky jeho nohou. Na chv?li si dokonce myslela, ?e se mu navzdory hroziv?mu zran?n? poda?? vst?t, ale bojep?n se nakonec zhroutil k zemi. P?eto?il se na z?da a pozvedl jednu ruku – ??dal o milosrdenstv?. Ceres z?stala st?t a pod?vala se sm?rem ke kr?lovsk?m, kte?? m?li rozhodnout, jestli mu? p?ed n? bude ??t, nebo zem?e. Tak nebo tak, ona se rozhodla, ?e bezmocn?ho v?le?n?ka nezabije. Znovu zazn?ly trumpety. N?sledovalo bur?cen? davu, kter? sledoval otev?raj?c? se br?ny po stran?ch boji?t?. Tentokr?t j? z toho zvuku p?eb?hl mr?z po z?dech. V tu chv?li si Ceres p?ipadala jako ko?ist, jako n?co, co m? b?t uloveno, jako n?co, co mus? prchat. Odv??ila se pohl?dnout ke kr?lovsk?m, v?d?la, ?e muselo j?t o jejich z?m?r. Boj skon?il. Ona zv?t?zila. Jim to ale ani tak nesta?ilo. Uv?domila si, ?e ji zabij?. A? tak nebo jinak. Nedopust?, aby z Ar?ny ode?la ?iv?. Dovnit? se vpot?cela o?kliv? stv?ra. Byla v?t?? ne? ?lov?k, pokryt? zacuchanou srst?. Z medv?dovit?ho obli?eje j? tr?ely dlouh? tes?ky, ze h?betu kostnat? v?b??ky. Na noh?ch m?la sp?ry dlouh? jako d?ky. Ceres nev?d?la, co je to za?, ale nepot?ebovala zn?t jej? jm?no na to, aby si uv?domila, o jak smrt?c? bestii jde. Medv?dovit? bestie se spustila na v?echny ?ty?i a vyrazila na Ceres. Ta si zat?m p?ipravovala me?. Bestie se nejprve dostala k padl?mu bojep?novi. Ceres by nejrad?ji odvr?tila zrak, ale nemohla si to dovolit. Mu? vyk?ikl bolest?, kdy? na n?j stv?ra zato?ila. Nem?l ?anci se j? odvalit pry? z cesty. Obrovsk? pracky za?to?ily a Ceres sly?ela zaprask?n? hrudn?ho pl?tu, kter? nevydr?el jejich ?tok. Bestie rvala Ceresina p?edchoz?ho soupe?e a divoce p?i tom ?vala. Kdy? zvedla hlavu, m?la tes?ky mokr? a zbarven? jeho krv?. Pod?vala se na Ceres, vycenila zuby a znovu vyrazila kup?edu. Ceres jen tak tak usko?ila, a kdy? ji bestie m?jela, sekla po n? me?em. Stv?ra zaje?ela bolest?. Setrva?nost ale vytrhla Ceres me? z rukou. Ceres se zd?lo, ?e kdyby me? nepustila, utrhl by j? ruce. S hr?zou sledovala, jak me? let? vzduchem, klou?e po p?sku a miz? v jedn? z d?r. Bestie uh?n?la d?l a Ceres zoufale p?trala po n??em, co by mohla vyu??t. Pohled j? padl na m?sto, kde v p?sku le?elo zlomen? kop?. Vrhla se k n?mu a v jedin?m pohybu sebrala polovinu kop? a sou?asn? se p?ekulila bokem. Potom zaklekla a vid?la, ?e bestie znovu m??? sm?rem k n?. Uv?domila si, ?e p?ed besti? neute?e. Tohle byla jej? jedin? ?ance. Bestie do n? narazila takovou silou a rychlost?, ?e ji zvedla ze zem?. Nebyl ?as p?em??let. Nebyl ?as se b?t. Ceres za?to?ila polovinou kop? a bodala s n? do stv?ry znovu a znovu. Medv?dovit? pracky se kolem n? za?aly sv?rat. Bestie m?la neskute?nou s?lu. Ceres se j? ani v nejmen??m nemohla vyrovnat. Sev?en? bylo st?le siln?j?? a Ceres ?ekala, ?e j? tlakem brzy prasknou ?ebra. Hrudn? pl?t u? se za?al proh?bat. Ceres c?tila, jak se j? pa??ty zar?vaj? do zad a do nohou. Vys?laly j? do t?la ??py agonick? bolesti. Bestie m?la p??li? silnou k??i. Ceres ji kop?m bodala znovu a znovu, ale zd?lo se j?, ?e jej? ?dery neproch?z? a? do masa, zat?mco bestie sv?mi pa??ty jej? maso rvala bez probl?m?. Ceres zav?ela o?i. Z posledn?ch sil se pokusila vyu??t s?lu, kterou v sob? skr?vala. Nem?la ale ani nejmen?? tu?en?, jestli to bude fungovat. C?tila, jak se j? zmoc?uje nov? s?la. Pak ji v?echnu nasm?rovala do kop?, kter? sv?rala v ruk?ch, a kter?m bodla do m?sta, kde doufala, ?e bude m?t bestie srdce. Bestie d?siv? zaje?ela, vzepjala se a padla k zemi. Dav zabur?cel. Ceres p?lily v?echny r?ny a ?kr?bance. Vyhrabala se zpod bestie a rozt?esen? se postavila na nohy. Shl??ela na bestii, kter? m?la jej? kop? st?le vra?en? v srdci. Zv??e se chv?li zkou?elo p?evalit a k?u?elo u toho vysok?m t?nem, kter? by Ceres ?ekala od mnohem men??ho tvora. Pak n?hle strnulo a jeho agonie skon?ila. Netvor byl po smrti. „Ceres! Ceres! Ceres!“ Ar?na se znovu naplnila nad?en?mi v?k?iky. V?ude kolem skandovali lid? jej? jm?no. Vzne?en? i chud?, zd?lo se, ?e ji v?ichni povzbuzuj?. V?ichni stejn? ohromen? jej?m v?t?zstv?m, v?ichni podlehli kouzlu okam?iku. „Ceres! Ceres! Ceres!“ Uv?domila si, ?e se op?j? jejich vol?n?m. Bylo nemo?n? nenechat se strhnout jejich obdivn?mi v?k?iky. Ceresino t?lo pulzovalo v rytmu skandov?n?, kter? napl?ovalo vzduch kolem. Ceres pozvedla ruce, aby se mu naplno vystavila. Jako by vol?n? dav? bylo d???, kter? z n? m??e sm?t v?echnu krev, v?echnu bolest. Obracela se v pomal?ch kruz?ch a sledovala tv??e v?ech, kte?? o n? je?t? v?era ani nesly?eli, ale te? ji oslavovali, jako by byla jedin? osoba sv?ta, na kter? z?le??. Ceres se nech?vala natolik un??et, ?e skute?n? t?m?? nevn?mala zran?n?, kter? utrp?la. Bolelo ji rameno, a kdy? se ho dotkla, zbarvily se j? prsty krv?, kter? ve slune?n?ch paprsc?ch z??ila jasn? rudou barvou. Ceres chv?li z?rala na rud? zbarven? prsty. Dav st?le bur?cel jej?m jm?nem, ale bu?en? jej?ho vlastn?ho srdce bylo v jej?ch u??ch najednou mnohem hlasit?j??. Odtrhla pohled od krvav?ch prst? a n?jakou dobu j? trvalo, ne? si uv?domila, ?e na dav kolem hled? z pokleku. Nevzpom?nala si, kdy padla na kolena. Koutkem oka zahl?dla Paula, kter? k n? sp?chal. P?i?el j? ale tak vzd?len?. Jako by s n? ani nem?l nic spole?n?ho. Z prst? j? kapala krev do p?sku a barvila ho do temn? ruda. Ceres nikdy nec?tila takovou z?vra?, tak lehkou hlavu. Posledn? v?c, kterou si uv?domila, bylo, ?e pad? obli?ejem k zemi. C?tila, ?e u? se nikdy nedok??e pohnout. KAPITOLA DRUH? Thanos pomalu otev?el o?i. P?ipadal si zmaten?. C?til vlny, kter? se mu p?el?valy p?es kotn?ky. Pod sebou c?til hrub? b?l? p?sek pl??e Haylonu. Do ?st mu ob?as vnikla slan? vodn? t????, tak?e se mu t??ko d?chalo. Naklonil hlavu na stranu a rozhl?dl se po pl??i. V?c nezvl?dl. I prost? oto?en? hlavy ho st?lo spoustu sil, upadal p?itom do bezv?dom? a zase se z n?j prob?ral. Zd?lo se mu, ?e v d?lce vid? plameny a sly?? divok? zvuky. V?k?iky a zvuk oceli nar??ej?c? do oceli. Ostrov, vzpomn?l si. Haylon. Zah?jili ?tok. Tak pro? le?? v p?sku? Chv?li trvalo, ne? mu bolest v rameni poskytla odpov??. Vzpomn?l si a p?itom se ot??sl. Vzpomn?l si na okam?ik, kdy mu me? pronikl do t?la. ?tok do zad. Vzpomn?l si na ?ok z toho, ?e ho Tajfun zradil. Bolest se za??rala Thanovi do t?la, prostupovala j?m jako rozv?jej?c? se kv?tina. Ka?d? n?dech ho bolel. Zkusil zvednout hlavu – ale jen znovu upadl do bezv?dom?. Kdy? se Thanos znovu probral, le?el v p?sku obli?ejem k zemi. Jedin?, podle ?eho poznal, kolik ?asu uplynulo, byl stoupaj?c? p??liv. Vlny se mu te? p?el?valy kolem pasu a ne jen p?es kotn?ky. Kone?n? se mu poda?ilo trochu zvednout hlavu a tak zjistil, ?e na pl??i le?? i dal?? t?la. Zd?lo se, ?e cel? sv?t je pokryt? mrtvolami. Le?ely na b?l? pl??i, kam a? jen dohl?dl. Vid?l mu?e v imperi?ln? zbroji, kte?? le?eli zkroucen? na m?stech, kde padli. Mezi nimi byli i obr?nci, kte?? zahynuli p?i obran? sv?ho domova. Thanos vdechoval pach smrti a d?lal, co mohl, aby nezvracel. Mrtv? je?t? nikdo nerozt??dil na p??tele a nep??tele. Takov? drobnosti m??ou po?kat, a? bitva skon??. Dost mo?n?, ?e tuhle pr?ci Imp?rium nech? na p??livu. Thanos koutkem oka vid?l, ?e ve vod? je krev, a hladinu pro?ez?valy h?betn? ploutve. Zat?m ??dn? velc? ?raloci, sp?? mrcho?routi ne? lovci – ale jak velk? by musel b?t ?ralok, aby Thana dok?zal se?rat ve chv?li, kdy se p??liv je?t? zvedne? Thana zachv?tila panika. Sna?il se vy?kr?bat vzh?ru po pl??i, d?l od mo?e. I kdy? byl svah m?rn?, p?ipadalo mu to, jako by ?plhal po svisl? st?n?. Kdy? se p?itahoval vzh?ru, ?val p?itom bolest?. Dok?zal se posunout mo?n? o polovinu svoj? v??ky. Znovu se ho zmocnila temnota. Kdy? se probral, le?el na boku. Skl?n?ly se nad n?m n?jak? postavy. Byly tak bl?zko, ?e by se jich mohl dotknout, kdyby na to m?l s?lu. Nevypadaly jako imperi?ln? voj?ci, vlastn? v?bec nevypadaly jako voj?ci. Thanos str?vil s voj?ky dostate?n? dlouhou dobu na to, aby je dok?zal poznat. Byli to dva mu?i, jeden mlad?? a druh? star??, vypadali sp?? jako farm??i, oby?ejn? lid?, kte?? pravd?podobn? uprchli z domov?, aby se vyhnuli n?sil?. Co? ale neznamenalo, ?e nejsou nebezpe?n?. Oba dr?eli v ruk?ch no?e, Thanos p?em??lel, jestli jde o stejn? mrcho?routy, jako byli ?raloci v mo?i. V?d?l, ?e se v?dy najde n?kdo, kdo po bitv? okr?d? mrtv?. „Tenhle je?t? dejch?,“ pronesl prvn? z nich. „To vidim. Prost? ho pod??zni a je vy?e?eno.“ Thanos se napjal. P?ipravoval se na souboj, i kdy? nebylo nic, co by mohl ud?lat. „Pod?vej se,“ ozval se mlad??. „N?kdo ho bodl do zad.“ Thanos vid?l, ?e se p?i tom star?? mu? lehce zamra?il. Pro?el kolem Thana a ztratil se mu ze zorn?ho pole. Thanos se ubr?nil v?k?iku, kdy? se mu? dotkl m?sta, ze kter?ho je?t? st?le proudila krev. Byl imperi?ln?m princem, nehodlal uk?zat slabost. „Asi m?? pravdu. Pomoz mi ho zvednout, a? se k n?mu nedostanou ?raloci. Ostatn? to budou cht?t vid?t.“ Thanos vid?l, ?e mlad?? mu? p?ik?vl a spole?n? ho i p?es v?hu v?zbroje a v?stroje zvedli. Tentokr?t u? Thanos vyk?ikl, nepoda?ilo se mu zvl?dnout bolest, kter? ho zalila, kdy? ho t?hli po pl??i. Nechali ho le?et jako kus prkna, kter? vyvrhl p??liv. Dost daleko od mo?e, aby na n?j nedos?hla voda. Z?stal s?m na such?m p?sku. Oba sp?chali n?kam pry?, ale Thana p??li? ochromovala bolest, tak?e nevn?mal, kam ?li. Te? u? nem?l ??dnou mo?nost, jak m??it ?as. St?le je?t? sly?el z d?lky zvuky bitvy, v?k?iky hn?vu a bolesti, bojov? pok?iky a sign?ly, kter? troubili truba?i na rohy. Bitva mohla trvat minuty i hodiny. Mohl b?t konec po prvn?m n?jezdu, nebo mohla trvat tak dlouho, dokud jedna ze stran nebude muset ustoupit. Thanos nem?l ?anci zjistit, co se d?je. Nakonec k n?mu dorazila skupina mu??. Tihle u? vypadali jako voj?ci. Ve tv??i m?li ostr? v?raz, kter? ?lov?k z?sk? jen ve chv?li, kdy bojuje o hol? ?ivot. Bylo snadn? poznat, kter? z nich je velitel. Vysok? tmavovlas? mu? v ?ele skupiny. Nem?l na sob? komplikovanou zbroj, kterou by nesl imperi?ln? gener?l, ale v?ichni k n?mu vzhl??eli a o?ividn? o?ek?vali rozkazy. Nov? p??choz?mu mohlo b?t zhruba t?icet let, m?l kr?tkou bradku, stejn? tmavou jako vlasy na hlav?. Postavu m?l ?t?hlou, ale stejn? z n?j s?lala jist? s?la. Na obou boc?ch se mu houpal kr?tk? me?. Podle toho, jak p?irozen? nesl ruce jen kousek od j?lc?, si Thanos uv?domil, ?e me?e z?ejm? nejsou jen pro par?du. Podle v?razu mu?ovy tv??e bylo z?ejm?, ?e ti?e p?em?t? o v?em, co vid? na pl??i, a p?em??l?, odkud by bylo mo?n? za?to?it ze z?lohy. Sna?il se b?t o krok nap?ed. Setkal se s Thanov?m pohledem a ?sm?v, kter? n?sledoval, v sob? skr?val n?co podivn?ho. Jako by jeho nositel v?d?l n?co, co nikdo jin? na sv?t? nedok?zal pochopit. „Tak kv?li tomuhle jste m? p?ivedli?“ zeptal se, kdy? ti dva, kte?? Thana na?li, vystoupili kup?edu. „Jeden um?raj?c? imperi?ln? voj?k v p?ehnan? nabl?skan?m brn?n??“ „Je vzne?en?,“ ?ekl star??. „To vid?? podle toho brn?n?.“ „A taky ho bodli do zad,“ poznamenal mlad??. „Zd? se, ?e to ud?lali jeho vlastn? lidi.“ „Tak?e nen? dost dobr? ani pro tu ch?tru, kter? se sna?? dob?t n?? ostrov?“ pronesl j?zliv? velitel. Thanos sledoval, jak se k n?mu mu? p?ibli?uje a poklek? po jeho boku. Mo?n? cht?l dokon?it, co Tajfun za?al. ??dn? bojovn?k z Haylonu nec?til sympatie k Imp?riu a jeho voj?k?m. „Co jsi ud?lal, ?e t? cht?li zab?t vlastn? lid??“ zeptal se nov? p??choz? Thana tak ti?e, ?e ho nikdo jin? nemohl sly?et. Thanos v sob? sebral dost sil na to, aby zavrt?l hlavou. „Nev?m.“ Zn?lo to chraptiv? a trhan?. I kdyby nebyl zran?n?, le?el na pl??i p??li? dlouho. „Ale j? to necht?l. Necht?l jsem tu bojovat.“ Vyslou?il si t?m dal?? z podivn?ch ?sm?v?. Thanovi se zd?lo, ?e se mu? usm?v? na sv?t, i kdy? kolem nebyl k ?sm?vu ??dn? d?vod. „A p?esto jsi tady,“ ozn?mil mu?. „Necht?l jsi b?t sou??st? invaze, ale le??? na na?? pl??i m?sto toho, abys le?el doma v posteli. Necht?l jsi n?m p?in?st zk?zu, ale imperi?ln? arm?da pr?v? te? p?l? na?e domovy. V??, co se d?je na pl??i?“ Thanos zavrt?l hlavou. I to ho bolelo. „Prohr?v?me,“ pokra?oval mu?. „Ano, bojujeme dost tvrd?, ale to nesta??. Nez?le?? na tom. Ne proti takov? p?evaze. Bitva st?le zu??, ale je to jen d?ky tomu, ?e polovina m?ch lid? je p??li? tvrdohlav? na to, aby si uv?domila pravdu. Nem??eme si dovolit takhle ztr?cet ?as.“ Thanos sledoval, jak nov? p??choz? tasil jeden z me??. Vypadal nep??jemn? ostr?. Tak ostr?, ?e Thanos nejsp?? ani neuc?t?, kdy? mu ho vraz? do srdce. Velitel ale m?sto smrt?c? r?ny me?em pokynul sv?m mu??m. „Ty a ty,“ ?ekl jim, „seberte na?eho nov?ho p??tele. Mo?n?, ?e pro druhou stranu m? n?jakou cenu.“ Zasm?l se. „A pokud ne, osobn? ho zabiju.“ Posledn? v?c, kterou Thanos uc?til, byly siln? ruce, kter? ho sev?ely v podpa??, trhly j?m vzh?ru a t?hly ho pry? z pl??e. Pak znovu upadl do bezv?dom?. KAPITOLA T?ET? Berin c?til bolestivou touhu po n?vratu. Putoval dlouhou cestu dom?, do Delosu. Jedin? v?c, d?ky kter? dok?zal pokra?ovat, byla my?lenka na rodinu – na Ceres. My?lenka na n?vrat k dce?i byla tak siln?, ?e ho hnala st?le d?l, i kdy? pochodoval u? cel? dny. Cesty byly zvr?sn?n? vyjet?mi kolejemi a kameny. Berin neml?dl a c?til bolest v koleni, kter? se p?idala k bolestem poch?zej?c?m od ?ivota str?ven?ho nam?havou prac? u kovadliny a od neust?l?ho zah??v?n? a bu?en? do ?eleza. V?echno to ale st?lo za to. Znovu uvid? domov, znovu se shled? s rodinou. Po celou tu dobu, kdy byl pry?, to bylo to jedin?, na co myslel. V?echno to te? vid?l jako ?iv? – Marita bude va?it v jejich skromn? kuchyni, v?n? se ponese vstupn?mi dve?mi a? ven. Sartes si pravd?podobn? bude hr?t za domem a Nesos na n?j bude dohl??et. I kdy? bude p?edst?rat, ?e to tak nen?. A taky tam bude Ceres. Miloval v?echny sv? d?ti, ale k Ceres c?til zvl??tn? pouto. To ona mu v?dy pom?hala s v?robou zbran?. Zd?lo se, ?e mu je nejpodobn?j?? a tak?, ?e jako jedin? p?jde v jeho stop?ch. Opustit Maritu a chlapce bylo bolestiv?, i kdy? nutn?, pokud je m?l u?ivit. Odej?t od Ceres bylo jako opustit ??st sebe sam?ho. A te? p?i?el ?as se k t?hle sv? ??sti vr?tit. Berin si jen p??l, aby nesl lep?? zpr?vy. Pokra?oval po ?t?rkov? cest?, kter? vedla k jejich domovu, a mra?il se. Je?t? nebyla zima, ale u? bylo c?tit, ?e se bl???. M?l v pl?nu odej?t a naj?t si pr?ci. Lordi v?dy pot?ebovali kov??e, kte?? jim budou vyr?b?t zbran? pro str??e, pro v?lky, pro Jatka. Ale uk?zalo se, ?e nepot?ebuj? Berina. V?ichni m?li sv? vlastn? mu?e. Mlad?? a siln?j?? mu?e. Dokonce i kr?l, kter? vypadal, ?e chce, aby pro n?j Berin pracoval, se k n?mu obr?til z?dy. Cht?l by ho do sv?ch slu?eb, kdyby to bylo p?ed deseti lety. My?lenky ho p?lily v hlav?. M?lo mu samotn?mu doj?t, ?e nikdo nebude pot?ebovat mu?e, kter? m?l v?c vous? ?ediv?ch ne? ?ern?ch. Bolelo by ho to je?t? v?c, kdyby mu to ned?valo mo?nost vr?tit se dom?. Domov byl v?e, na ?em Berinovi z?le?elo. I kdy? to byl v podstat? jen kus zem? ohrani?en? nahrubo p?itesan?mi prkny s drnovou st?echou. Domov byl o lidech, kte?? tam na n?j ?ekali. My?lenka na n? ho p?im?la p?idat do kroku. Kdy? Berin zdolal kopec a pohl?dl k domovu, okam?it? v?d?l, ?e n?co nen? v po??dku. Sev?el se mu ?aludek. Vybavil si, jak vypadal domov, kter? si pamatoval – a?koliv okol? bylo pust?, doma to v?dy p?et?kalo ?ivotem. V?dy tam byl n?jak? hluk, a? u? ?lo o z?bavu nebo h?dky. V t?hle ro?n? dob? bylo na okoln?ch pozemc?ch v?dy alespo? n?kolik rostlinek, zelenina a ke?e s bobulemi. T??ko mohla tak skromn? ?roda zasytit celou rodinu, ale v?dy se jim povedlo vyp?stovat alespo? n?co, co zm?rnilo jejich hlad. Nic takov?ho ale te? nevid?l. Berin se rozb?hl, nebo se o to alespo? po tak dlouh?m pochodu pokusil. C?til, jak se ho zmoc?uje pocit, ?e n?co je hrozn? ?patn?. Jako by se mu kolem srdce sv?rala studen? ruka. Vrazil do dve?? a prudce je otev?el. Mo?n?, pomyslel si, bude v?echno v po??dku. Mo?n?, ?e ho vid?li a cht?li ho p?ekvapit, a? doraz?. Uvnit? domku bylo ?ero. Okna pokryt? ?p?nou. Uvnit? skute?n? n?kdo byl. Marita st?la v hlavn? m?stnosti, m?chala n?co v hrnci. Na Berin?v vkus to p?chlo p??li? kysele. Kdy? Berin vrazil dovnit?, obr?tila se k n?mu. V tu chv?li v?d?l, ?e m?l pravdu. N?co bylo ?patn?. N?co bylo hrozn? ?patn?. „Marito?“ za?al. „Man?eli.“ Lhostejnost, s jakou to pronesla, mu potvrdila, ?e nic nen? tak, jak by m?lo b?t. Kdykoli jindy, kdy? se vracel, se k n?mu Marita vrhala, obj?mala ho a v?tala mezi dve?mi. V?dy vypadala pln? ?ivota. Te? vypadala… pr?zdn?. „Co se to tu d?je?“ zeptal se Berin. „Nev?m, co t?m mysl??.“ Znovu. Mnohem m?n? emoc?, ne? by v tom m?lo b?t. Jako kdyby se v jeho ?en? n?co zlomilo, jako by z n? n?co vys?lo v?echnu radost. „Pro? je tu v?echno tak… tak tich??“ pokra?oval Berin. „Kde jsou na?e d?ti?“ „Nejsou tu,“ odpov?d?la Marita. Vr?tila se k m?ch?n? a tv??ila se, jako by bylo v?echno v naprost?m po??dku. „Tak kde tedy jsou?“ Berin se nehodlal jen tak vzd?t. Mohlo se st?t, ?e chlapci byli u potoka, nebo se pokusili ut?ct z domova, ale alespo? jedno z jeho d?t? by ho vid?lo p?ich?zet a cht?lo by se s n?m setkat. „Kde je Ceres?“ „Ach, ano,“ pronesla Marita a Berin te? c?til ho?kost v jej?m hlase. „Samoz?ejm?, ?e se bude? pt?t na ni. Ne na to, jak jsem na tom j? nebo tvoji synov?. Ale ona.“ Berin nikdy nesly?el svoji ?enu mluvit takov?m t?nem. Ano, v?dycky v?d?l, ?e je v Marit? n?co tvrd?ho, n?co, kv?li ?emu se zaj?mala v?c o sebe ne? o zbytek sv?ta, ale te? to zn?lo, jako by se j? srdce zm?nilo v popel. Vz?p?t? se Marita uklidnila a p?ekvapiv? rychlost, s jakou k tomu do?lo, p?i?la Berinovi podez?el?. „Chce? v?d?t, co ud?lala tvoje drah? dceru?ka?“ zeptala se. „Utekla.“ Berinovy obavy se je?t? prohloubily. Zavrt?l hlavou. „Tomu nev???m.“ Marita pokra?ovala. „Utekla. Ne?ekla, kam jde, prost? n?m jen ukradla, co mohla, a pak zmizela.“ „Nem?me ??dn? pen?ze, kter? by mohla ukr?st,“ odporoval Berin. „A nav?c by Ceres nic takov?ho neud?lala.“ „Samoz?ejm?, ?e ji br?n??,“ pronesla Marita. „Ale sebrala… v?ci, r?zn? majetek. V?echno, co si myslela, ?e by mohla prodat v nejbli???m m?st?. Zn?m tu holku, opustila n?s.“ Marita si to mo?n? myslela, ale Berin si byl jist?, ?e ve skute?nosti Ceres v?bec neznala. A neznala zjevn? ani jeho, kdy? si myslela, ?e by j? mohl uv??it tak pr?hlednou le?. Sev?el j? ramena v dlan?ch, a i kdy? nem?l s?lu, jakou kdysi vl?dl, byl po??d dost siln? na to, aby si jeho ?ena p?ipadala v porovn?n? s n?m naprosto k?ehk?. „?ekni mi pravdu, Marito! Co se tu stalo?“ Berin j? zat??sl, jako kdyby t?m cht?l p?ivolat zp?t jej? star? j?. Jako by se najednou mohla st?t Maritou, kterou si p?ed dlouh?mi roky vzal. Ale v?echno, co t?m dok?zal, bylo, ?e se od n?j odt?hla. „Tvoji chlapci jsou mrtv?!“ za?vala na n?j Marita. Slova naplnila m?stn?stku jako zl? zavr?en?. Zlomil se j? hlas. „To se stalo. Na?i synov? jsou mrtv?.“ Jej? slova zas?hla Berina jako kopanec kon?, kter? se nechce nechat okovat. „Ne,“ ?ekl. „To je jen dal?? le?. Mus? to b?t le?.“ Nenapadlo ho nic jin?ho, co by mohla Marita ??ct, aby ho zas?hla tak siln?. Byl p?esv?d?en?, ?e to ??k? jen proto, aby mu ubl??ila. „Kdy ses rozhodla, ?e m? bude? tolik nen?vid?t?“ zeptal se Berin, proto?e to byl jedin? d?vod, kter? by podle jeho n?zoru mohl v?st jeho ?enu k tomu, aby mu ?ekla n?co tak krut?ho. Aby pou?ila smrt jejich syn? jako zbra? proti n?mu. Te? v jej?ch o??ch vid?l slzy. Kdy? se bavili o ?dajn?m ?t?ku jejich dcery, ??dn? tam nebyly, ale te? ano. „Kdy? ses rozhodl n?s opustit,“ zasy?ela na n?j. „Kdy? jsem musela sledovat, jak Nesos um?r?!“ „Jen Nesos?“ zeptal se Berin. „To ti nesta???“ za?vala na n?j Marita. „Nebo ti na tv?ch synech nez?le???“ „P?ed chv?l? jsi tvrdila, ?e mrtv? je i Sartes,“ pronesl Berin. „P?esta? mi lh?t, Marito!“ „Sartes je taky mrtv?,“ trvala na sv?m Marita. „P?i?li voj?ci a odvedli ho. Odt?hli ho, aby se stal sou??st? jejich imperi?ln? arm?dy. P?itom je to je?t? chlapec. Jak dlouho si mysl??, ?e s nimi asi p?e?ije? Ne, oba moji chlapci jsou pry?, zat?mco Ceres…“ „Co?“ cht?l v?d?t Berin. Marita jen zavrt?la hlavou. „Kdybys tu byl, nemuselo se nic takov?ho st?t.“ „Ty jsi tu byla,“ vyprskl Berin a chv?l se po cel?m t?le. „O to ?lo. Ty si mysl??, ?e jsem cht?l j?t pry?? M?la jsi na n? d?vat pozor, dokud nese?enu pen?ze, abychom m?li co j?st.“ Berina se zmocnilo zoufalstv?, c?til, ?e za??n? vzlykat. Nestalo se mu to od doby, kdy byl mal?. Jeho nejstar?? syn byl mrtv?. Ze v?ech l??, se kter?mi Marita p?i?la, tohle vypadalo jako pravda. Berin c?til, ?e po jeho synovi z?stane r?na, kter? se nikdy nezhoj?. A nepom??e tomu ani smutek ani hn?v, kter? se v n?m vzedmul. P?inutil se myslet na ostatn?, proto?e to vypadalo jako jedin? mo?nost, jak oba pocity zvl?dnout. „Voj?ci odvedli Sarta?“ zeptal se. „Imperi?ln? voj?ci?“ „Mysl?? si, ?e si to vym??l?m?“ zeptala se Marita. „U? nev?m, ?emu m?m v??it,“ odpov?d?l Berin. „Nepokusila ses je zastavit?“ „Dali mi n?? na krk,“ pronesla Marita. „Musela jsem.“ „Musela jsi co?“ zeptal se Berin. Marita zavrt?la hlavou. „Musela jsem ho zavolat ven. Jinak by m? zabili.“ „Tak?e jsi jim rad?i dala jeho?“ „Co mysl??, ?e jsem mohla d?lat?“ h?jila se Marita. „Nebyl jsi tu.“ Za to se Berin bude obvi?ovat pravd?podobn? po zbytek ?ivota. Marita m?la pravdu. Mo?n?, ?e kdyby tu byl, nestalo by se to. Ode?el, aby se pokusil zachr?nit rodinu p?ed vyhladov?n?m, a zat?mco byl pry?, v?echno se rozpadlo. Pocit viny ale nep?ebil ani hn?v, ani smutek. Jen se k nim p?idal. V Berinovi to v?elo, zd?lo se mu, jako by v n?m n?co o?ilo a sna?ilo se to dostat ven. „A co Ceres?“ zeptal se znovu. Znovu Maritou zat??sl. „?ekni mi to! Tentokr?t pravdu. Co jsi ud?lala?“ Marita se mu znovu vytrhla a odt?hla se od n?j. Tentokr?t klesla na podlahu, schoulila se a ani se na n?j nepod?vala. „Zjisti si to s?m. J? s t?mhle musela ??t. J?, ne ty.“ Berin bojoval s ??st? sv?ho j?, kter? m?la chu? t??st Maritou tak dlouho, dokud mu neodpov?. Cht?l z n? vyp??it pravdivou odpov??, a? to stoj? cokoli. Ale nebyl takov? a v?d?l, ?e nikdy ani nebude. Dokonce jen my?lenka na n?co takov?ho ho znechucovala. Kdy? odch?zel, nic si nevzal. Nebylo nic, co by cht?l. Pod?val se na Maritu top?c? se ve vlastn? ho?kosti. ?enu, kter? vydala sv?ho vlastn?ho syna, a kter? se p?ed sv?m mu?em sna?ila skr?vat, co se stalo s jejich d?tmi. Bylo t??k? v??it tomu, ?e tohle byl kdysi domov, kter? miloval. Berin vy?el ven a mrk?n?m se sna?il zahnat slzy, kter? se mu draly do o??. Kdy? ho do nich bodly slune?n? paprsky, uv?domil si, ?e nem? ani tu?en?, kam by m?l j?t. Co m??e d?lat? Sv?mu nejstar??mu synovi nemohl nijak pomoct. A zb?vaj?c? d?ti mohly b?t kdekoli. „Na tom nez?le??,“ ?ekl si Berin. C?til, jak se v n?m odhodl?n? m?n? podobn? jako roztaven? ?elezo, se kter?m kdysi pracoval. „Nic m? nezastav?.“ Mo?n?, ?e n?kdo z okol? bude n?co v?d?t, mo?n?, ?e n?kdo vid?l, kam ode?li. Ur?it? bude n?kdo v?d?t, kde je arm?da, a Berin v?d?l, ?e ten, kdo um? vyr?b?t zbran?, se k arm?d? dok??e dostat hodn? bl?zko. A Ceres… ur?it? na n?co p?ijde. N?kde b?t mus?. Proto?e pokud ne… to si ani nedok?zal p?edstavit. Berin se rozhl?dl po krajin? kolem sv?ho domova. Ceres byla n?kde tam venku. Stejn? tak i Sartes. Sv? n?sleduj?c? slova pronesl hlasit?, proto?e se mu zd?lo, ?e kdy? to ud?l?, skl?d? tak slib. Sob?, sv?tu i sv?m d?tem. „Najdu v?s oba,“ p??sahal. „A? to stoj? cokoli.“ KAPITOLA ?TVRT? Sartes t??ce oddechoval a prob?hal mezi vojensk?mi stany. V jedn? ruce sv?ral svitek a druhou si vyt?ral pot z o??. V?d?l, ?e pokud se nedostane k velitelsk?mu stanu v?as, zmrskaj? ho. Kli?koval a propl?tal se mezi stany nejrychleji, jak dovedl, a v?d?l, ?e mu doch?z? ?as. Zastavovali ho a? p??li? ?asto. Stopy po p?edchoz?ch mrsk?n?ch ho p?lily jako ?ihadla. Jedny z mnoha. Zoufale zamrkal a rozhl??el se kolem. Sna?il se vybavit si spr?vnou cestu skrz nekone?nou s?? stan?. V?ude vid?l zna?ky a standarty, kter? ozna?ovaly sm?ry, ale on se je st?le je?t? u?il rozezn?vat. Sartes c?til, ?e se o n?co zachytil nohou, a vz?p?t? padal k zemi. Zd?lo se mu, ?e se sv?t oto?il vzh?ru nohama. Na moment si myslel, ?e se nohou zachytil o povaluj?c? se lano, ale kdy? vzhl?dl, vid?l, ?e se kolem n?j sm?j? voj?ci. O?ividn? je vedl jeden star?? s kr?tk?mi ?ediv?j?c?mi vlasy a s jizvami z p??li? velk?ho mno?stv? bitev. Sarta se zmocnil strach, ale tak? c?til ur?itou odevzdanost. Takov? byl prost? ?ivot odvedenc? v arm?d?. Neptal se voj?k?, pro? mu podrazili nohy, proto?e kdyby se ozval, dostal by od nich v?prask. V podstat? cokoli byl pro ostatn? d?vod ho zb?t. Prost? jen vstal a set??sl z tuniky nejhor?? ?p?nu. „Kam se ?ene?, smrade?“ zeptal se voj?k, kter? mu podrazil nohy. „Nesu zpr?vu pro velitele, pane,“ odpov?d?l Sartes a uk?zal ?tr?ek pergamenu tak, aby si ho voj?k mohl prohl?dnout. Doufal, ?e to bude sta?it k tomu, aby byl v bezpe??. ?asto tomu tak nebylo, navzdory pravidlu, ?e rozkazy maj? p?ednost p?ed v??m ostatn?m. Za dobu, kterou tu str?vil od sv?ho p??chodu, se Sartes dozv?d?l, ?e imperi?ln? arm?da m? spoustu pravidel. N?kter? byla ofici?ln?: opus? t?bor bez povolen?, neuposlechni rozkaz, nebo zra? arm?du – a zem?e?. Pochoduj ?patn?m sm?rem, ud?lej n?co bez povolen? a dostane? v?prask. A byla tu i jin? pravidla. Ne tak ofici?ln?, ale jejich poru?en? bylo stejn? nebezpe?n?. „Co je to za zpr?vu?“ vypt?val se voj?k. Pomalu se jich kolem shroma??ovalo st?le v?c. Mu?i v arm?d? trp?li st?l?m nedostatkem z?bavy, tak?e jak?koli n?znak vzru?en? na ??et odvedenc? p?itahoval pozornost. Sartes se ze v?ech sil sna?il tv??it omluvn?. „Nev?m, pane. M?m prost? rozkaz doru?it pergamen veliteli. M??e? si ho p?e??st, pokud chce?.“ Byl to risk, kter? si ale Sartes dob?e promyslel. V?t?ina b??n?ch voj?k? ??st neum?la. Doufal, ?e mu t?n, kter?m mluvil, nevynese pohlavek. Sou?asn? se ale sna?il nedat najevo strach. Ned?vat najevo strach bylo jedn?m z nepsan?ch pravidel. Arm?da jich m?la minim?ln? stejn?, jako t?ch psan?ch. Pravidla na to, koho musel ?lov?k zn?t, aby dostal lep?? j?dlo. Na to, kdo znal koho a na koho bylo nutn? si d?vat pozor, bez ohledu na hodnost. Znalost pravidel se jevila jako jedin? mo?nost p?e?it?. „No tak to bys m?l rad?i pokra?ovat!“ vyk?ikl voj?k a kopnut?m popohnal Sarta kup?edu. Ostatn? se rozesm?li, jako by to byl ten nejlep?? vtip, kter? kdy sly?eli. Jedn?m z nejd?le?it?j??ch nepsan?ch pravidel asi bylo, ?e odvedenci slou?? jako zdroj z?bavy. Od p??jezdu do t?bora Sarta tloukli a fackovali, bili a po??uchovali. Musel b?hat tak dlouho, a? se hroutil k zemi, a pak je?t? o n?co d?l. Nalo?ili mu tolik vybaven?, ?e t?m?? nedok?zal vst?t a p?esto ho musel nosit. Musel kopat d?ry v zemi, kter? nem?ly ??dn? v?znam, musel d??t. Sly?el o nad??zen?ch, kte?? se k nov?m odvedenc?m chovali je?t? h??. I kdy? takov? odvedenec zem?el, z?le?elo na tom arm?d?? Byli tu, aby je velitel? vrhnuli na nep??tele. O?ek?valo se od nich, ?e zem?ou. Sartes si myslel, ?e zem?e hned prvn? den. Na jeho konci si dokonce p?ipadal tak, ?e se mu smrt zd?la jako dobr? n?pad. Choulil se ve stanu z ??dk? tkaniny, kter? mu p?id?lili, a cel? se t??sl. Doufal, ?e ho zem? pohlt?. A? se to zd?lo nemo?n?, druh? den byl je?t? hor??. Ten den zem?el jin? odvedenec, Sartes ani neznal jeho jm?no. Chytili ho, kdy? se pokusil ut?ct, a tak museli v?ichni sledovat jeho popravu, aby si z toho odnesli ponau?en?. Jedin? ponau?en?, kter? si odnesl Sartes, bylo, ?e arm?da um? b?t neskute?n? krut?. Jak zl? je na ka?d?ho, kdo uk??e strach! V t? dob? za?al s poh?b?v?n?m vlastn?ho strachu, nikomu ho neukazoval, i kdy? ho c?til t?m?? ka?d? bd?l? okam?ik. Odbo?il mezi dva stany a na kr?tko se tak odch?lil z p?vodn?ho sm?ru. M??il k jednomu z j?deln?ch stan?, kde jen o den d??v pot?eboval jeden z kucha?? pomoc s naps?n?m zpr?vy dom?. Arm?da odvedence t?m?? nekrmila a Sartes c?til, jak mu kru?? v ?aludku, kdy? vid?l v?echno to j?dlo. Z toho, co sebral, ale neukousl, a rychle pokra?oval v cest? do velitelsk?ho stanu. „Kde jsi byl?“ vyk?ikl d?stojn?k. Z t?nu jeho hlasu bylo jasn?, ?e zdr?en? zp?soben? jin?mi voj?ky nebude jako omluva sta?it. Ale to u? Sartes v?d?l. Pr?v? proto tak? byl v j?deln?m stanu. „Cestou jsem byl pro tohle, pane,“ odpov?d?l a uk?zal jable?n? kol??. Sly?el, ?e je m? velitel r?d. „V?d?l jsem, ?e mo?n? nebude ?as, abyste si pro n?j dnes za?el.“ D?stojn?kovo chov?n? se okam?it? zm?nilo. „To bylo velmi rozumn?, odveden?e—“ „Sartes, pane.“ Sartes se neodv??il usm?t. „Sarte. Pot?ebovali bychom voj?ky, kte?? p?em??lej?. Ale pro p???t? si pamatuj, ?e rozkazy maj? p?ednost za ka?d?ch okolnost?.“ „Ano, pane,“ odpov?d?l Sartes. „Je tu je?t? n?co, co bych mohl ud?lat, pane?“ D?stojn?k mu pokynul rukou. „Te? nic, ale budu si pamatovat tvoje jm?no. Odchod.“ Sartes odch?zel z d?stojnick?ho stanu s mnohem lep??m pocitem, ne? kdy? vstupoval dovnit?. Nebyl si jist?, jestli jeho mal? lest pom??e odvr?tit trest, kter? mu hrozil za zdr?en? zp?soben? znud?n?mi voj?ky. Prozat?m se zd?lo, ?e se vyhnul potrest?n? a dostal se do pozice, kdy si d?stojn?k bude pamatovat jeho jm?no. Vypadalo to na hran?, ale Sartovi tak p?ipadal cel? ?ivot v arm?d?. Zat?m p?e??val jen d?ky tomu, ?e byl chytr? a st?le o krok nap?ed p?ed nejhor??m n?sil?m. Vid?l chlapce sv?ho v?ku, kter? zabili nebo zbili tak, ?e bylo jasn?, ?e brzy zem?ou. I tak si ale nebyl jist?, jak dlouho to zvl?dne. Pro odvedence, jako byl on, byla arm?da m?sto, na kter?m se n?sil? a smrti d? vyh?bat jen ur?itou dobu. Sartes polkl, kdy? pomyslel na to, co v?echno by se mohlo pokazit. N?jak? voj?k ho mohl zb?t p??li? tvrd?. D?stojn?k mohl za ur??ku pova?ovat t?m?? cokoli a rozk?zat trest tak krut?, aby odradil ostatn? od podobn?ch chyb. Ka?dou chv?li je mohli nahnat do boje a sl?chal, ?e odvedenci jsou pos?l?n? v prvn? linii, aby se arm?da zbavila „slab?ch kus?.“ Dokonce i v?cvik mohl b?t smrt?c?, arm?da nem?la dostatek tup?ch zbran? a odvedenci dostali jen m?lo skute?n?ch rad, jak bojovat. A vedle toho v?eho se Sarta dr?ela je?t? jedna obava. Obava, ?e n?kdo zjist?, ?e se sna?il p?idat k Rexovi a jeho rebel?m. V podstat? nebyla ?ance, jak by se to ke komukoliv v t?bo?e mohlo don?st, ale i ta nejmen?? mo?nost by to v?e p?ev??ila. Sartes vid?l t?lo voj?ka, kter?ho obvinili, ?e sympatizuje s rebely. Jeho vlastn? jednotce rozk?zali, aby ho rozsekala na kusy a dok?zala tak svoji v?rnost Imp?riu. Sartes tak rozhodn? skon?it necht?l. Jen z pomy?len? na podobn? trest se mu sev?el ?aludek, a to i p?es to, ?e u? mu ho sv?ral mu?iv? hlad. „Ty tam!“ ozval se hlas a Sartes sebou trhnul. Bylo nemo?n? set??st ze sebe pocit, ?e n?kdo ?etl jeho my?lenky. P?inutil se alespo? p?edst?rat, ?e je klidn?. Sartes se rozhl?dl a uvid?l voj?ka v komplikovan? zdoben?m brn?n? ser?anta. Na tv???ch m?l tak hlubok? jizvy po ne?tovic?ch, ?e p?sobily jako tvarovan? mapa krajiny. „Ty jsi kapit?n?v posel?“ „Pr?v? jsem mu doru?il zpr?vu, pane,“ odpov?d?l Sartes. Co? vlastn? nebyla le?. „To mi sta??. Jdi a zjisti, kde jsou vozy s moj? z?sobou d?eva. Pokud by ti n?kdo d?lal probl?my, ?ekni mu, ?e t? pos?l? Venn.“ Sartes prudce zasalutoval. „Provedu, pane.“ Vyrazil splnit ?kol, ale cestou se nesoust?edil na misi, kterou mu p?id?lil Venn. Vydal se del?? cestou. Cestou kolem t?bora. Cestou, kter? mu dovolila prozkoumat hranice t?bora, z?chytn? body, a kter? mu poskytovala mo?nost naj?t jak?koli slab? m?sta. Proto?e – mrtv? nebo ?iv? – Sartes hodlal naj?t zp?sob, jak dnes v noci uprchnout. KAPITOLA P?T? Lucious se prod?ral davem vzne?en?ch lid? shrom??d?n?ch v tr?nn?m s?le. Zu?il. Zu?il, proto?e se musel prod?rat davem, i kdy? mu v?ichni m?li uctiv? uvol?ovat cestu a klan?t se p?ed n?m. Zu?il, proto?e Thanos skl?zel v?echnu sl?vu a drtil rebely na Haylonu. A ?pln? nejv?c zu?il kv?li tomu, co se stalo v Ar?n?. Ta mal? mrcha Ceres mu zase zkazila pl?ny. Lucious vid?l vp?edu sed?c?ho kr?le a kr?lovnu, jak n?co ?e?? s Cosmem. T?m star?m bl?znem z knihovny. Lucious by ?ekal, ?e toho starce uvid? naposledy jako d?t?, kdy? ho nutili, aby se u?il sm??n? fakta o sv?t? a o tom, jak funguje. Ale ne. Zd?lo se, ?e dopis, kter? sta?ec p?inesl a kter? dokazoval Ceresinu zradu, mu otev?el cestu ke kr?li. Lucious se d?l prod?ral kup?edu. Sly?el p?itom, jak se dvo?an? kolem dohaduj? o malichernostech a hloupostech. Vid?l svoji vzd?lenou sest?enici Stephanii, jak se sm?je n?jak?mu vtipu, kter? j? zrovna vykl?dala n?jak? jin? vzne?en? d?vka. Stephania se st?etla s Luciov?m pohledem a na chv?li se na n?j usm?la. Lucious si uv?domil, ?e skute?n? byla pon?kud hloup?. Ale sou?asn? tak? kr?sn?. Mo?n? n?kdy v budoucnu bude m?t Lucious ?as, aby se j? trochu v?noval. P?eci jen byl stejn? zaj?mav? jako Thanos. Prozat?m byl ale Lucious p??li? rozru?en? na to, aby mu podobn? my?lenky zvedly n?ladu. Do?el k ?pat? obou tr?n? a zastavil se. „St?le ?ije!“ vyhrkl pod tr?nem. Nez?le?elo mu na tom, ?e ho bylo sly?et po cel?m s?le. Jen a? to v?ichni sly??, pomyslel si. Nez?le?elo mu na tom, ?e Cosmas je?t? st?le kr?li i kr?lovn? n?co ?eptal. Uva?oval ale, co takov? sta?ec, kter? tr?v? v?ky mezi sv?mi svitky, m??e m?t na srdci? „Sly?eli jste m??“ ozval se znovu Lucious. „Ta holka—“ „St?le ?ije, ano,“ pronesl kr?l a rukou mu pokynul, aby zmlkl. „Pr?v? projedn?v?me mnohem d?le?it?j?? z?le?itosti. Thanos se ztratil v bitv? na Haylonu.“ Kr?lovo gesto jen povzbudilo Luciovu zu?ivost. Chovali se k n?mu jako k n?jak?mu slouhovi, na kter?ho jde jen tak m?vnout, aby ml?el. I p?es to ale ?ekal. Nemohl si dovolit rozzu?it kr?le. Krom toho mu chv?li trvalo, ne? mu do?lo, co pr?v? sly?el. Thanos zmizel? Lucious se sna?il p?em??let nad t?m, jak se to dotkne jeho. Zm?n? se jeho m?sto u dvora? Znovu se zamy?len? zad?val na Stephanii. „D?ky, Cosme,“ pronesla nakonec kr?lovna. Lucious sledoval, jak sta?ec sestupuje od tr?n? zp?t do davu p?ihl??ej?c?ch vzne?en?ch lid?. Teprve pak se mu za?ali kr?l s kr?lovnou v?novat. Lucious se sna?il st?t vzp??men?. Nehodlal nikomu uk?zat ani drobek z??ti, kter? mu pr?v? bublala v ?il?ch kv?li kr?lovu gestu. Pokud by se k n?mu podobn? zachoval kdokoli jin?, Lucious si p??sahal, ?e by ho na m?st? zabil. „Jsme si v?domi, ?e Ceres p?e?ila posledn? Jatka,“ pronesl kr?l Claudius. Lucious ?ekal, ?e kr?l bude zu?it, ale nezd?lo se, ?e by ho to jakkoli znepokojovalo. Pak si ale Lucious uv?domil, ?e to nebyl kr?l, koho ta holka porazila. A ne jednou, ale hned dvakr?t, proto?e ho n?jak?m podrazem dostala, i kdy? pronikl k n? do pokoje a cht?l j? d?t lekci. Lucious c?til, ?e m? d?vod, ?e m? pr?vo, br?t si jej? p?e?it? osobn?. „Pak jste si tak? v?domi, ?e to nem??e pokra?ovat,“ pronesl Lucious. Nedok?zal udr?et tak uctiv? t?n hlasu, jak? by p?ed kr?lem a kr?lovnou m?l m?t. „Mus?te se s n? vypo??dat.“ „Mus?me?“ ozvala se kr?lovna Ath?na. „Opatrn?, Lucie. St?le je?t? vl?dneme my.“ „P?i v?? ?ct?, veli?enstva,“ pronesla Stephania a Lucious ji sledoval, jak pluje sm?rem k nim. Hedv?bn? ?aty se j? nadouvaly. „Lucious m? pravdu. Ceres nesm? p?e??t.“ Lucious vid?l, jak kr?l lehce p?imhou?il o?i. „A co navrhuje??“ zeptal se kr?l Claudius. „M?me ji vyt?hnout ven a nechat popravit? To ty jsi navrhovala, abychom ji nechali bojovat, Stephanie. Nem??e? si st??ovat, ?e nezem?ela dostate?n? rychle.“ Alespo? tohle Lucious ch?pal. Pro jej? smrt nebyla ??dn? z?minka a zd?lo se, ?e prost? lid je u poprav lid?, kter? m?l r?d, vy?adoval. A co bylo zar??ej?c? je?t? v?c – zd?lo se, ?e ji lid skute?n? m? r?d. Pro?? Proto?e dok?zala bojovat? Podle toho, co Lucious ve sv?m ?ivot? vid?l, dok?zal bojovat ka?d? druh? hlup?k. Spousta hlup?k? z?pasila v Ar?n?. Kdyby byli lid? rozumn?, m?li by r?di ty, kte?? si to zaslou?? – sv? pr?voplatn? vl?dce. „Ch?pu, ?e nem??e b?t jen tak popravena, v?sosti,“ odpov?d?la Stephania s nevinn?m ?sm?vem. Lucious si uv?domil, ?e podobn? ?sm?vy j? jdou velice dob?e. „Jsem r?d, ?e to ch?pe?,“ pronesl otr?ven? kr?l. „Ch?pe? tak?, co by se stalo, kdyby te? p?i?la k ?hon?? Te?, kdy? bojovala? Te?, kdy? zv?t?zila?“ Lucious to ch?pal. Nebyl d?cko, kter? nerozum? politice. Stephania si to tak? spo??tala. „Podn?tilo by to revoluci, v?sosti. Lid? ve m?st? by se mohli vzbou?it.“ „Tady nen? ??dn? ,mohli‘,“ pronesl kr?l Claudius. „Ar?nu m?me z ur?it?ho d?vodu. Lid? ??zn? po krvi a my jim d?v?me to, po ?em tou??. Jejich ??ze? po n?sil? by se snadno mohla obr?tit proti n?m.“ Lucious se p?itom musel zasm?t. Bylo t??ko uv??iteln?, ?e si kr?l skute?n? myslel, ?e by je obyvatel? Delosu mohli svrhnout. Lucious je vid?l, nebyl to ??dn? zabij?ck? dav. Byl to p?vl. Dejme jim lekci, pomyslel si. Zabijme jich dost na to, aby si uv?domili n?sledky sv?ch ?in?. Brzy jim dojde, ?e nemaj? ?anci, a p?estanou d?lat probl?my. „Je tu n?co k sm?chu, Lucie?“ zeptala se ho kr?lovna. Lucious v jej?m hlase c?til ost??. Kr?l a kr?lovna nem?li r?di, kdy? se jim n?kdo sm?l. Na?t?st? m?l Lucious p?ipravenou odpov??. „Jen to, ?e odpov?? na tohle v?echno se mi zd? naprosto jasn?,“ prohl?sil Lucious. „Ne??d?m Ceresinu popravu. ??k?m, ?e jsme podcenili jej? schopnosti, jej? dovednosti bojovnice. P???t? u? to neud?l?me.“ „A d?me j? mo?nost b?t je?t? popul?rn?j??, kdy? zv?t?z??“ zeptala se Stephania. „Lid ji kv?li jej?mu v?t?zstv? miluje.“ Lucious se usm?l. „Vid?la jsi, jak ti ?ebr?ci v Ar?n? reaguj??“ zeptal se. Ch?pal jejich chov?n?, i kdy? ostatn? si toho nev?imli. Stephania pokr?ila nos. „Sna??m se nev??mat si jich, bratran?e.“ „Ale sly?ela jsi je. Volaj? jm?na sv?ch favorit?. Tou?? po krvi, ale kdy? jejich favorit padne, co d?laj? pak?“ Lucious se rozhl?dl a nap?l o?ek?val, ?e mu n?kdo dok??e odpov?d?t. Zklamalo ho, kdy? se nikdo neozval. Stephania nebyla dost chytr? na to, aby to vid?la, ale Luciovi to bylo jedno. „Skanduj? jm?no nov?ho v?t?ze,“ vysv?tlil Lucious. „Miluj? ho stejn?, jako milovali toho p?edchoz?ho. Ano, te? skanduj? jm?no t? holky, ale a? bude le?et na p?sku a krv?cet, budou tou?it po jej? smrti stejn?, jako tou?? po smrti kohokoli jin?ho. Jen mus?me sn??it jej? ?anci na v?t?zstv?.“ Kr?l se zatv??il zamy?len?. „Co m?? na mysli?“ „Pokud to nevyjde,“ pronesla kr?lovna, „budou ji milovat je?t? v?c.“ Lucious kone?n? c?til, jak ??st jeho zu?ivosti nahrazuje n?co jin?ho – uspokojen?. Pod?val se ke dve??m do tr?nn?ho s?lu, kde st?l jeden z jeho slou??c?ch a ?ekal na znamen?. Lucious lusknul prsty a slou??c? se okam?it? rozb?hl ke dve??m, aby splnil sv? zad?n?. V?ichni Luciovi slou??c? v?d?li, ?e nen? moudr? ho rozzlobit ne?innost?. „S t?m si porad?me,“ uk?zal Lucious sm?rem ke dve??m. Spoutan? mu?, kter? vstoupil dovnit?, byl rozhodn? vy??? ne? sedm stop. K??i m?l ebenov? ?ernou a cel? se dmul vypracovan?mi svaly. Oble?en? byl jen do kr?tk?ho kiltu. K??i mu kryla spousta tetov?n?. Otrok??, kter? bojovn?ka prod?val, Luciovi ?ekl, ?e ka?d? tetov?n? je za jednoho nep??tele zabit?ho v boji. A? u? v Imp?riu nebo v zem?ch daleko na jihu, odkud bojep?n poch?zel. Ale krom? jeho v??ky, sval? a v?ech tetov?n? na n?m bylo je?t? n?co jin?ho, co Luciovi nah?n?lo strach. Byl to pohled v bojep?nov?ch o??ch. Bylo v nich n?co, co d?valo najevo, ?e nezn? v?ci jako je soucit nebo milosrdenstv?. Ani bolest nebo strach. ?e by s radost? roztrhal vlastn?ma rukama v?echny okolo a v?bec by ho to netr?pilo. V?le?n?k m?l na t?le spoustu jizev po zran?n?ch z boje. Lucious pevn? v??il tomu, ?e i ve chv?li, kdy v?le?n?ka n?kdo zas?hl, se jeho zabij?ck? v?raz nezm?nil. Lucious si vychutn?val reakce ostatn?ch, jejich v?razy, kdy? poprv? uvid?li nov?ho bojep?na, kter? mezi nimi pr?v? proch?zel spoutan? jako n?jak? divok? zv??e. N?kter? ?eny vyd??en? vyjekly, zat?mco mu?i mu rychle ustupovali z cesty. Zd?lo se, ?e v?ichni instinktivn? c?t?, jak je mu? nebezpe?n?. Aura strachu ?istila prostor kolem n?j. Lucious si u??val ??inek, jak? m?l jeho bojep?n na ostatn? lidi. Sledoval, jak Stephania klop?t? a uskakuje mu z cesty. Usm?l se p?itom. „??kaj? mu Posledn? dech,“ ?ekl Lucious. „V souboji nikdy neprohr?l a nikdy nenechal sv?ho nep??tele p?e??t. Seznamte se,“ zak?enil se Lucious, „s Ceresin?m dal??m – a posledn?m – soupe?em.“ KAPITOLA ?EST? Ceres se probudila v temnot?. M?stnost osv?tlovalo pouze m?s??n? sv?tlo proch?zej?c? skrz okenice a jedna mihotaj?c? se sv??ka. Sna?ila se naplno probrat, rozpomenout se. Vzpomn?la si, ?e se j? pa??ty bestie zar?valy do masa a u? jen z t? vzpom?nky ji zase v?e rozbolelo. Zkusila se obr?tit na bok a v tu chv?li uc?tila tak n?hlou a ?havou bolest, a? vyk?ikla. Bolest ji ?pln? pohlcovala. „Och,“ ozval se hlas, „bol? t? to?“ Do zorn?ho pole j? vstoupila nezn?m? postava. Ceres nejd??v nedok?zala rozeznat podrobnosti, ale pomalu zaost?ila. Nad postel? se j? skl?n?la Stephania, bled? jako m?s??n? sv?tlo, kter? ji obklopovalo. Vypadala jako naprosto nevinn? osoba, vzne?en? ?lechti?na, kter? nav?t?vuje nemocn? a zran?n?. Ceres nepochybovala, ?e nejde o n?hodu. „Neboj se,“ pronesla Stephania. Ceres se zd?lo, jako by jej? slova p?ich?zela odn?kud zdaleka, jako by k n? pronikala skrz mlhu. „L??itel? ti dali n?co, co ti pomohlo sp?t, zat?mco ti se??vali z?da. Vypadali docela p??jemn? p?ekvapen? t?m, ?e jsi p?e?ila, a cht?li t? zbavit bolesti.“ Ceres vid?la, ?e Stephania dr?? malou lahvi?ku. Na pozad? jej? bled? k??e vypadala matn? zelen?. M?la korkovou z?tku a leskl? hrdlo. Ceres si v?imla, ?e se Stephania usm?v?, ale rozhodn? to nebyl p??jemn? ?sm?v. Sp?? se zd?lo, ?e by j? Stephania nejrad?i prokousla hrdlo. „J? nejsem p??jemn? p?ekvapen?, ?e jsi p?e?ila,“ pronesla Stephania. „Tak to v?bec b?t nem?lo.“ Ceres k n? nat?hla ruku. Tohle by mohla b?t jej? ?ance, p??le?itost k ?t?ku. Kdyby byla siln?j??, mohla by prob?hnout kolem Stephanie a ven ze dve??. Kdyby se j? poda?ilo naj?t zp?sob, jak bojovat s mlhou, kter? j? plnila hlavu, mohlo by se j? poda?it Stephanii chytit a p?inutit ji, aby Ceres pomohla v ?t?ku. Zd?lo se j? ale, ?e ji t?lo poslouch? jen l?n?. N?co po n?m cht?la a ono reagovalo a? p??li? pozd?. Jedin?, co se Ceres poda?ilo, bylo se posadit a z?stat zamotan? v pokr?vk?ch. A i to j? vyslalo do t?la novou vlnu bolesti. Vid?la, jak Stephania p?ej??d? prstem po lahvi?ce, kterou dr?ela v ruce. „Ach, neboj se, Ceres. To, ?e se c?t?? tak bezmocn?, m? sv?j d?vod. L??itel? m? po??dali, abych se ujistila, ?e jsi dostala svoji d?vku jejich l?ku, tak jsem ti ji dala. Nebo sp?? jej? ??st. Dost na to, abys nezlobila. Ale ne dost na to, aby t? zbavila bolesti.“ „Co jsem ud?lala, ?e m? tolik nen?vid???“ zeptala se Ceres, i kdy? u? d?vno znala odpov??. Sbl??ila se s Thanem a ten Stephanii odm?tl. „Opravdu ti tolik z?le?? na tom, abys z?skala Thana jako sv?ho man?ela?“ „Pl?tv?? dechem, Ceres,“ pronesla Stephania s dal??m ze sv?ch chladn?ch ?sm?v?. Ceres si na n? za??nala zvykat. „Nen? to tak, ?e bych t? nen?vid?la. Nen?vist by znamenala, ?e t? n?jak?m zp?sobem pova?uji za n?koho, kdo by se mi dok?zal postavit. ?ekni mi, v?? n?co o jedech?“ U? jen z t? ot?zky se Ceres rozbu?ilo srdce, v hrudi se j? rozlil t?sniv? pocit. „Jedy jsou elegantn? zbra?,“ pronesla Stephania, jako by tam Ceres ani nebyla. „Mnohem elegantn?j?? ne? no?e nebo kop?. Mysl?? si, ?e jsi siln?, proto?e si hraje? s me?em se v?emi skute?n?mi bojep?ny? A p?esto jsem t? klidn? mohla otr?vit, zat?mco jsi spala. Bylo by to tak snadn?. Mohla jsem p?idat n?co do tv? medic?ny, mohla jsem ti j? jednodu?e d?t tolik, ?e by ses u? nikdy neprobudila.“ „Lid? by to zjistili,“ poda?ilo se Ceres vyslovit. Stephania pokr?ila rameny. „A zaj?malo by je to? Ka?dop?dn? by to byla nehoda. Chud??ek Stephania se pokou?ela pomoct, ale ani nev?d?la, co vlastn? d?l?. Dala na?emu nov?mu hol?i??mu bojep?novi a? moc medic?ny.“ P?ilo?ila si ruku k ?st?m a p?edst?rala p?ekvapen?. Byla to tak perfektn? n?podoba ?oku a v??itek, dokonce se zd?lo, ?e se j? v koutku oka zaleskla slza. Kdy? znovu promluvila, zn?la ?pln? jinak. Hlas m?la pln? z?rmutku a zn?la, jako by byla p?ekvapen?. P?itom se i lehce zakoktala, jako by se br?nila vzlyk?n?. „Ale ne. Co jsem to ud?lala? To jsem necht?la. Myslela jsem… myslela jsem, ?e to d?l?m p?esn? tak, jak mi ?ekli!“ Pak se rozesm?la a v tu chv?li Ceres vid?la, jak? Stephania skute?n? je. Vid?la, ?e se celou dobu pe?liv? p?etva?uje. Jak to, ?e si toho nev?iml nikdo jin?? Ceres netu?ila, jak je to mo?n?. Jak to, ?e nikdo nevid?l, co se skr?v? za t?mi kr?sn?mi ?sm?vy a n??n?m sm?chem? „V?ichni si mysl?, ?e jsem hloup?, v??,“ pronesla Stephania. St?la te? vzp??men? a Ceres p?ipadala nebezpe?n?j?? ne? kdy jindy. „D?l?m v?echno pro to, abych se ujistila, ?e si mysl?, ?e jsem hloup?. Ach, nemus?? vypadat tak vyd??en?, nechci t? otr?vit.“ „Pro? ne?“ zeptala se Ceres. V?d?la, ?e pro to mus? m?t n?jak? d?vod. Vid?la, jak Stephaniin v?raz ve sv?tle sv??ky ztvrdl. Zamra?ila se a na jinak hladk? k??i se mezi obo??m objevila vr?ska. „Proto?e to by bylo p??li? snadn?,“ odpov?d?la Stephania. „Po tom, jak jste m? s Thanem pon??ili, budu rad?i, kdy? t? uvid?m, jak trp??. Oba si to zaslou??te.“ „Nen? nic, co bys mi je?t? mohla ud?lat,“ pronesla Ceres, i kdy? si v tu chv?li nep?ipadala p??li? jist?. Stephania mohla p?ij?t k posteli a ubl??it j? stovkou r?zn?ch zp?sob?. Ceres v?d?la, ?e by nemohla ud?lat nic, aby j? v tom zabr?nila. V?d?la, ?e vrchnost netu??, jak bojovat, ale v tuhle chv?li by Stephania snadno zv?t?zila. „Ale samoz?ejm?, ?e ano,“ pronesla Stephania. „Na sv?t? jsou je?t? lep?? zbran? ne? jedy. Nap??klad spr?vn? slova. Rovnou to vyzkou??me. Kter? by ti tak mohlo nejv?c ubl??it? Samoz?ejm?, tv?j milovan? Rexus. Je mrtv?. T?m m??eme za??t.“ Ceres se pokusila nedat najevo ?ok, kter? j? projel. Sna?ila se skr?t hlubok? smutek, kter? se v n? vzedmul. Necht?la, aby ho vzne?en? d?vka vid?la. A p?esto, podle spokojen?ho v?razu jej? tv??e, mohla ??ct, ?e se j? to nepoda?ilo. „Zem?el, kdy? se sna?il za tebe bojovat,“ pokra?ovala Stephania. „Myslela jsem si, ?e to bude? cht?t sly?et. Zn? to tak mnohem… romanti?t?ji.“ „L?e?,“ ozvala se Ceres, ale hluboko uvnit? c?tila, ?e Stephania nel?e. ?ekla by n?co takov?ho jen v p??pad?, ?e je to pravda, o kter? se Ceres bude moct sama p?esv?d?it. Aby j? ubl??ila a aby ji to bolelo je?t? v?c ve chv?li, kdy si to ov???. „Nemus?m lh?t. Ne, kdy? je pravda mnohem lep?? ne? le?,“ prohl?sila Stephania. „Thanos je tak? mrtv?. Zem?el v boji na Haylonu, p??mo na pl??i.“ Ceres zalila nov? vlna z?rmutku, p?elila se p?es ni a hrozila, ?e spl?chne v?echno, ??m Ceres kdy byla. Poh?dala se s Thanem, ne? odcestoval. H?dali se kv?li smrti jej?ho bratra a o tom, co chce ud?lat. ?e chce bojovat s rebely. Nikdy by si nepomyslela, ?e to budou posledn? slova, kter? mu kdy ?ekne. Z?m?rn? nechala u Cosma zpr?vu, aby se ujistila, ?e to tak nebude. „A je tu je?t? n?co,“ dodala Stephania. „Tv?j mlad?? bratr, Sartes? Odvedli ho do arm?dy. Postarala jsem se o to, aby ho verb??i nep?ehl?dli jen proto, ?e je bratr Thanovy zbroj??ky.“ Ceres se na ni tentokr?t pokusila vrhnout, zu?ivost ji hnala kup?edu, napl?ovala ji ?havou touhou roztrhat vzne?enou d?vku vlastn?ma rukama. Ale s t?m, jak byla slab?, nemohla usp?t. C?tila, jak se j? nohy zamotaly do p?ikr?vek a pak se zhroutila na zem. Vzhl?dla ke Stephanii. „Jak dlouho si mysl??, ?e tv?j bratr p?e?ije v arm?d??“ zeptala se Stephania. Ceres vid?la, jak se jej? v?raz m?n? v je?t? v?sm??n?j??. „Chud?k kluk. V?ichni jsou k odvedenc?m tak krut?. Konec konc?, v?t?ina odvedenc? jsou v podstat? zr?dci.“ „Pro??“ vyslovila Ceres ot?zku, kter? ji p?lila v hlav?. Stephania rozp??hla ruce. „Sebrala jsi mi Thana a on byl v?echno, co jsem cht?la pro svoji budoucnost. A te?, na opl?tku, seberu v?echno j? tob?.“ „Zabiju t?,“ sl?bila j? Ceres. Stephania se zasm?la. „K tomu nebude? m?t p??le?itost. Tohle,“ —sklonila se a dotkla se Ceresin?ch zad. Ceres se musela kousnout do rtu, aby nevyk?ikla— „nen? nic. Ta drobn? poty?ka v Ar?n? nebyla nic. ?ekaj? na tebe ty nejhor?? souboje, znovu a znovu, dokud nezem?e?.“ „Mysl?? si, ?e si toho lid? nev?imnou?“ zeptala se Ceres. „Mysl??, ?e jim nedojde, o co se sna???? Chce? to jen proto, ?e si mysl??, ?e by povstali, kdybys m? zabila p??mo. Co mysl??, ?e ud?laj?, a? zjist?, ?e je podv?d???“ Stephania zavrt?la hlavou. „Lid? vid?, co cht?j? vid?t. U tebe se zd?, ?e cht?j? vid?t svoji princeznu bojep?na. D?vku, kter? bojuje stejn? dob?e jako mu?i. Budou tomu v??it a budou t? milovat. A? do chv?le, kdy z tebe bude jen trocha masa t?esouc?ho se na p?sku. Budou sledovat, jak t? tv?j nep??tel rve na kusy, ale je?t? p?ed t?m ho budou prosit, aby to ud?lal.“ Ceres mohla jen p?ihl??et tomu, jak se Stephania obrac? ke dve??m a odch?z?. Vzne?en? d?vka se p?esto zastavila a obr?tila se zp?t k n?. Na chv?li vypadala stejn? sladce a nevinn?, jako v?dy. „Ach, m?lem jsem zapomn?la. Sna?ila jsem se ti d?t tvoji medic?nu, ale ne?ekala jsem, ?e mi ji vyraz?? z ruky d??v, ne? ti j? stihnu d?t dost.“ Znovu Ceres uk?zala lahvi?ku a pak ji hodila na zem. Ceres sledovala, jak let? vzduchem a pak se t???t? na tis?c kousk?. St?epy se rozlet?ly v?ude kolem a Ceres v?d?la, ?e kdy? se te? pokus? dostat zp?tky do postele, bude to pro ni bolestiv? i nebezpe?n?. Nepochybovala o tom, ?e p?esn? to byl Stephaniin z?m?r. Sledovala, jak se d?vka natahuje po sv??ce, kter? osv?tlovala m?stnost, a na moment, na krati?k? okam?ik p?ed t?m, ne? sv??ku sfoukla, zmizel ze Stephaniiny tv??e jej? sladk? ?sm?v a nahradilo ho n?co krut?ho. „Zatan??m si na tv?m poh?bu, Ceres. To ti slibuji.“ KAPITOLA SEDM? „Po??d si mysl?m, ?e bysme ho m?li vykuchat a zahodit jeho t?lo tak, aby ho na?li imperi?ln? voj?ci.“ „To proto, ?e jsi idiot, Nico. I kdyby si v?imli jednoho dal??ho t?la mezi ostatn?mi, jak m??eme v?d?t, ?e by je zaujalo? A i kdyby, byl by probl?m zab?t ho n?kde, kde by ho na?li. Ne. Mus?me vyjedn?vat.“ Thanos sed?l v jeskyni, kde se rebelov? ukryli, a poslouchal, jak se dohaduj? o jeho osudu. Sv?zali mu ruce, ale tak? se mu pokusili co nejl?pe o?et?it a ov?zat r?ny. Nechali ho, aby se s rukama slo?en?ma v kl?n? choulil u mal?ho oh?nku, tak?e neumrznul, zat?mco se handrkovali, jestli ho chladnokrevn? zab?t nebo ne. Rebelov? se choulili kolem vlastn?ch oh?? a debatovali o tom, co m??ou d?lat, aby ostrov nepodlehl imperi?ln? arm?d?. Mluvili ti?e, tak?e Thanos nerozum?l v?emu, ale to hlavn? pochopil – prohr?vali a m?li t??k? ztr?ty. Byli v jeskyn?ch, proto?e u? nem?li kam jinam se st?hnout. Po chv?li se proti Thanovi posadil voj?k, kter? byl o?ividn? velitelem rebel?. Zk???il nohy na tvrd? kamenn? podlaze jeskyn?. P?istr?il Thanovi kus chleba a Thanos ho hladov? zhltnul. S?m nev?d?l, jak je to dlouho, co naposledy jedl. „Jmenuji se Akila,“ pronesl mu?. „Vel?m tomuhle povst?n?.“ „Thanos.“ „Jen Thanos?“ Thanos v jeho hlase sly?el zv?davost a tak? netrp?livost. Uva?oval, jestli mu?i do?lo, s k?m m? ve skute?nosti tu ?est. A? u? to bylo jakkoli, zd?lo se, ?e bude lep?? mluvit pravdu. „Princ Thanos,“ p?iznal se. Akila n?kolik vte?in ml?ky sed?l a Thanos u? za?al p?em??let, jestli se chyst? ho na m?st? zab?t. Moc k tomu nesch?zelo, kdy? si rebelov? mysleli, ?e je jen n?jak? bezejmenn? ?lechtic. A te?, kdy? v?d?li, ?e je p??mo z kr?lovsk? rodiny, bl?zk? kr?li, kter? je tolik utla?oval, p?ipadalo mu nemo?n?, aby skon?il jinak. „Tak princ,“ ?ekl Akila. Pod?val se po ostatn?ch kolem a Thanos vid?l v jeho obli?eji z?blesk ?sm?vu. „Hej, chlapci, m?me tady prince.“ „Tak to za n?j rozhodn? mus?me ??dat v?kupn?!“ vyk?ikl jeden z rebel?. „Dostaneme za n?j cel? jm?n?!“ „Rozhodn? bysme ho m?li zab?t,“ vy?t?kl dal??. „Si vzpome?, co n?m provedli takov?, jako je on!“ „Dobr?, to sta??,“ pronesl Akila. „Soust?e?me se na nadch?zej?c? boj. Bude to dlouh? noc.“ Thanos zaslechl lehk? povzdech od druh?ho mu?e, zat?mco se v?ichni rozch?zeli zp?t ke sv?m oh??m. „Tak?e se v?m neda???“ zeptal se Thanos. „U? d??v jsi ??kal, ?e prohr?v?te.“ Akila se na n?j zamra?il. „Nikdy nev?m, kdy m?m ml?et. Mo?n?, ?e ty bys to v?d?t mohl.“ „Stejn? p?em??l?? nad t?m, jestli m? zab?t nebo ne,“ podotkl Thanos. „Je mi jasn?, ?e nem?m moc co ztratit.“ Pak se odml?el. Vid?l, ?e Akila nen? mu?, kter?ho by mohl k n??emu nutit. C?til, ?e hluboko uvnit? je tvrd? jako sk?la. Nezlomn? a p??m?. Thanos p?edpokl?dal, ?e kdyby se setkali za jin?ch okolnost?, z?ejm? by se mu l?bil. „Dobr? tedy,“ ?ekl Akila. „Ano, prohr?v?me. Vy kr?lov?t? m?te v?c mu?? ne? my a je v?m jedno, co p?i postupu zni??te. M?sto je v oble?en? jak na sou?i, tak na mo?i. Nikdo se nem??e dostat pry?. Budeme bojovat v hor?ch. Kr?lov?t? ale m??ou p?iv?zt nov? z?soby po vod?. A my toho moc nezm??eme. Draco je mo?n? ?ezn?k, ale nen? hloup?.“ Thanos p?ik?vl. „P?esn? tak.“ „A samoz?ejm? p?edpokl?d?m, ?e ty jsi byl pobl??, kdy? to v?echno pl?noval,“ pronesl Akila. Te? u? Thanos ch?pal, kam m???. „Tak v tohle ty douf??? ?e zn?m jejich pl?ny?“ Zavrt?l hlavou. „Ne, nebyl jsem p?i tom, kdy? je chystali. Necht?l jsem tam b?t a tady jsem jen proto, ?e m? na lo? eskortovaly str??e. Mo?n?, ?e kdybych tam byl, v?d?l bych o t? ??sti, kde se m? chystaj? bodnout do zad.“ Pak si vzpomn?l na Ceres a na to, jak ho p?inutili ji opustit. To ho bolelo v?c ne? v?echno ostatn? dohromady. Pokud se n?kdo mocn?j?? pokou?el ho zab?t, co se asi chystal ud?lat s n?? „M?? mocn? nep??tele,“ souhlasil Akila. Thanos vid?l, ?e p?itom sev?el a rozev?el jednu dla?, jako by z dlouh?ho boje ve m?st? dostal k?e?. „Dokonce jsou to stejn? nep??tel?, kter? m?m j?. P?esto ale nev?m, jestli to z tebe d?l? m?ho p??tele.“ Thanos se podez??vav? rozhl?dl po zbytku jeskyn?. P?ekvapovalo ho, jak m?lo voj?k? tu zb?valo. „Zd? se mi, ?e te? by se ti hodil jak?koli p??tel, na kter?ho naraz??.“ „Po??d pat??? k nim. M?? sv? postaven? jen d?ky prolit? krvi oby?ejn?ch lid?,“ prohl?sil Akila. Znovu si povzdechl. „Ale zd? se, ?e kdy? t? zabiju, dokon??m to, co si p?eje Draco a jeho p?n. Nav?c z toho, co ??k??, to vypad?, ?e za tebe nedostanu ??dn? v?kupn?. Mus?m bojovat a nem?m ?as se zdr?ovat s v?zni, kte?? o ni?em nic nev?. Tak co s tebou m?m d?lat, princi Thane?“ Thanovi do?lo, ?e to z?ejm? Akila mysl? v??n?. ?e od Thana opravdu o?ek?v? n?vrh na ?e?en?. Thanos musel n?co rychle vymyslet. „?ekl bych, ?e nejlep??, co m??e? ud?lat, je nechat m? j?t,“ odpov?d?l. To Akilu rozesm?lo. „Dobr? pokus. Pokud tam nem?? nic lep??ho, neh?bej se. Pokus?m se, aby t? to bolelo co nejm?n?.“ Thanos vid?l, jak pokl?d? jednu ruku na me?. „Mysl?m to v??n?,“ pokra?oval Thanos. „Nem??u ti pomoct vyhr?t bitvu o ostrov, kdy? jsem tady spoutan?.“ Vid?l Akil?v nev???c? v?raz, ve kter?m se zra?ilo p?esv?d?en?, ?e se ho Thanos sna?? obelst?t. Thanos musel rychle vysv?tlit, co m? na mysli, proto?e v?d?l, ?e p?e?it? v nejbli???ch n?kolika minut?ch bude z?viset na tom, jestli se mu poda?? p?esv?d?it Akilu, ?e mu skute?n? chce pomoct s povst?n?m. „S?m jsi ?ekl, ?e jedn?m z velk?ch probl?m? je imperi?ln? flotila, kter? podporuje ?tok na ostrov,“ pronesl Thanos. „J? v?m, ?e na lod?ch nechali v?t?inu z?sob, proto?e sp?chali s proveden?m ?toku. Tak?e mus?me dostat lod?.“ Akila vstal. „Sly?eli jste to, chlapci? Tady princ m? pl?n, jak p?ipravit Imp?rium o jeho lod?.“ Thanos sledoval, jak se kolem nich shroma??uj? rebelov?. „K ?emu to bude dobr??“ zeptal se Akila. „Sebereme jim lod?, ale co pak?“ Thanos se to pokusil vysv?tlit co nejl?pe. „Kdy? u? nic jin?ho, umo?n?? tak lidem ve m?st? a sv?m voj?k?m uprchnout z ostrova. Imperi?ln? voj?ky tak p?iprav?me o z?soby, tak?e nevydr?? bojovat tak dlouho. A pak, jsou na nich balisty.“ „A to je co?“ vyk?ikl jeden z rebel?. Nevypadal na zku?en?ho voj?ka. Z Thanova pohledu tak nevypadal skoro nikdo v jeskyni. „Obrovsk? ku?e,“ vysv?tlil Thanos. „Je to zbra? ur?en? k po?kozov?n? lod?, ale pokud je obr?t?me proti voj?k?m na pob?e??…“ Akila jako jeden z m?la vypadal, ?e zva?uje mo?nosti, kter? by jim to poskytlo. „To u? by k n??emu mohlo b?t,“ uznal. „A lod?, kter? nebudeme pot?ebovat, m??eme zap?lit. Tak? t?m p?im?jeme Draca, aby st?hl sv? mu?e zp?tky a pokusil se z?skat lod?. Nicm?n?, jak se t?ch lod? m??eme zmocnit, princi Thane? V?m, ?e tam, odkud poch?z??, sta??, aby si princ n?co p??l, a dostane to. Ale pochybuji, ?e to bude fungovat na Dracovu flotilu.“ Thanos se p?inutil usm?t, i kdy? si zdaleka nep?ipadal tak sebev?dom?, jak se tv??il. „No, skoro p?esn? tak to ale ud?l?me.“ Thanos m?l znovu pocit, ?e Akila mysl? rychleji ne? kdokoli jin? z jeho mu??. V?dce rebel? se pousm?l. „Ty jsi ??lenec,“ prohl?sil. Thanos si nebyl jist?, jestli to m?la b?t ur??ka, nebo ne. „Na pl??i je dost mrtv?ch,“ vysv?tloval Thanos, aby i ostatn? v?d?li, co zam??l?. „Vezmeme si jejich zbroje a zam???me k lod?m. Kdy? budu s v?mi, bude to vypadat, ?e se z bitvy vrac? jednotka voj?k? pro z?soby.“ „Co si o tom mysl?te?“ zeptal se Akila. V mihotav?m sv?tle oh??, kter? osv?tlovaly vnit?ek jeskyn?, Thanos nevid?l, kdo mu pokl?d? ot?zky, tak?e mu p?ipadaly, jako by se vyno?ovaly z temnoty. Netu?il tedy, kdo s n?m souhlas?, kdo jeho n?pad zpochyb?uje a kdo si p?eje ho zab?t. Nebylo to ale o nic hor?? ne? politika doma. Naopak to v mnoha ohledech bylo lep??. Tady se na n?j nikdo neusm?val a sou?asn? nepl?noval, ?e ho zabije. „Co se str??n?mi na lod?ch?“ zeptal se jeden z rebel?. „Nebude jich moc,“ odpov?d?l Thanos. „A nav?c m? znaj?.“ „A co lid?, kte?? zem?ou ve m?st?, zat?mco my budeme prov?d?t tv?j pl?n?“ vyk?ikl dal??. „Um?raj? u? te?,“ h?jil se Thanos. „A takhle budete m?t alespo? ?anci to sv?m nep??tel?m vr?tit. Pokud to vyjde, poda?? se n?m zachr?nit stovky lid?. Mo?n? dokonce i tis?ce.“ Nastalo hlubok? ticho a do n?j jako ??p vlet?la posledn? ot?zka. „Jak mu m??eme v??it, Akilo? Nen? jen jeden z nich, je z kr?lovsk?ch. Princ.“ Thanos se obr?til na pat? a nato?il se z?dy sm?rem, ze kter?ho ta ot?zka p?i?la. Cht?l, aby vid?li, jak na tom je. „Bodli m? do zad. Nechali m? na pl??i, abych zem?el. M?m stejn? d?vod je nen?vid?t jako vy v?ichni tady.“ V tu chv?li nemyslel jen na Tajfuna. Myslel na celou svoji rodinu, na to, co ud?lali lidem Delosu a na v?echno, co ud?lali Ceres. Kdyby ho nep?inutili j?t na Font?nov? n?m?st?, nikdy by nebyl p??tomen smrti jej?ho bratra. „M??eme tu z?stat sed?t,“ pronesl Thanos, „nebo m??eme jednat. Ano, bude to nebezpe?n?. Pokud prohl?dnou na?i lest, pravd?podobn? zem?eme. Ale j? jsem ochotn? to riskovat. A co vy?“ Kdy? se nikdo neozval, zv??il Thanos hlas. „A co vy?“ Tentokr?t u? zareagovali vzru?en?m pok?ikem. Akila k n?mu p?istoupil a sev?el mu rameno. „Dobr? tedy, princi, zd? se, ?e to ud?l?me tak, jak pl?nuje?. Pokud se to poda??, z?sk?? ve mn? p??tele na cel? ?ivot.“ Pak zv??il stisk na rameni, a? Thanos c?til, jak mu z?dy proj??d? bolest. „Ale zra? n?s nebo zap???i? smrt m?ch mu??, a j? ti p??sah?m, ?e si t? najdu.“ KAPITOLA OSM? V Delosu byly ulice, do kter?ch Berin norm?ln? nechodil. Byly to ulice, kter? mu p?chly potem a zoufalstv?m. Lid? v nich ud?lali cokoli, aby p?e?ili. Musel odh?n?t pokoutn? nab?dky ze st?n? a tv??it se dostate?n? tvrd? na to, aby mu v?ichni dali pokoj. Bylo mu jasn?, jak by skon?il, kdyby ostatn? v?d?li o zlat?, kter? s sebou nese. Pod??zli by mu krk a zlato by si rovn?m d?lem rozd?lili. Utratili by ho v m?stn?ch hospod?ch a prohr?li ho p?i hazardu je?t? d??v, ne? by padl soumrak. Nicm?n? musel chodit pr?v? na takov?to m?sta. Kde jinde by na?el voj?ky, kte?? dostali opu???k? Berin byl kov?? a tak znal voj?ky i m?sta, na kter? chodili. Zlato m?l d?ky tomu, ?e nav?t?vil obchodn?ka a vzal si s sebou dv? d?ky, kter? ukul, aby m?l uk?zku sv? pr?ce pro ty, kte?? ho mohli najmout. D?ky byly n?dhern?, vyj?maly by se na opasku kter?hokoli ?lechtice. Byly zdoben? zlat?m filigr?nem a na ?epel?ch m?ly vyleptan? loveck? v?jevy. Byly to posledn? cenn? v?ci, kter? mu je?t? zbyly. Musel kv?li tomu st?t v ?ad? s tuctem dal??ch lid?, kte?? nab?zeli obchodn?kovi sv? zbo??, a dostal za n? ani ne polovinu jejich skute?n? ceny. Berinovi na tom ale nez?le?elo. V?e, co te? cht?l, bylo naj?t sv? d?ti. ?ekal, ?e ho to bude n?co st?t. Za zlato mohl koupit pivo t?m spr?vn?m lidem, zla??ky mohl vtisknout do t?ch spr?vn?ch dlan?. Proch?zet hospody Delosu byla zdlouhav? a pomal? pr?ce. Nemohl prost? jen tak p?ij?t a kl?st ot?zky, na kter? pot?eboval zn?t odpov?di. Musel si d?vat pozor. Pomohlo mu, ?e m?l ve m?st? p?r p??tel a p?r dal??ch v imperi?ln? arm?d?. Za v?echny ty roky zachr?nily jeho ?epele v?c ne? p?r ?ivot?. Mu?e, kter?ho hledal, na?el n?kdy odpoledne, nap?l opil?ho, jak sed? v hospod? a smrd? tak, ?e se kolem n?j vytvo?il voln? prostor. Berin p?edpokl?dal, ?e jen d?ky uniform? imperi?ln? arm?dy, kterou m?l Jacare na sob?, ho nevyhodili na ulici. D?ky uniform? a tomu, ?e byl tak tlust?, ?e na jeho vyhozen? by musela spojit s?ly polovina osazenstva hospody. Berin vid?l, ?e mu? zvedl obo??, kdy? se k n?mu bl??il. „Berine? M?j star? p??teli! Poj? a napij se se mnou! I kdy? si to bude? muset zaplatit. Jsem te? trochu…“ „Tlust?? Opil??“ h?dal Berin. V?d?l, ?e to jeho p??teli nebude vadit. Voj?k vypadal, ?e se ze v?ech sil sna?? vypadat jako nejhor?? p??slu?n?k imperi?ln? arm?dy. Zd?lo se, ?e je na to jist?m zvr?cen?m zp?sobem hrd?. „…ve finan?n?ch pot???ch,“ dokon?il Jacare. „S t?m bych ti mo?n? mohl pomoct,“ prohl?sil Berin. Objednal jim pit?, ale s?m se ho ani nedotkl. V?d?l, ?e k tomu, aby na?el Ceres a Sarta, pot?ebuje ?istou hlavu. M?sto pit? ?ekal, zat?mco Jacare chlemtal svoje pit? za doprovodu zvuk?, kter? podle Berina mohl vyd?vat jedin? osel u napajedla. „Tak?e, co p?iv?d? mu?e, jako jsi ty, do m? mrzk? spole?nosti?“ zeptal se po chv?li Jacare. „Pot?ebuji zpr?vy,“ pronesl Berin. „Takov? druh zpr?v, kter? by mohl zaslechnout mu? tv?ho postaven?.“ „Aha, no, zpr?vy. Zpr?vy jsou dost such? z?le?itost. A mo?n? tak? drah?.“ „P?tr?m po sv?m synovi a dce?i,“ vysv?tlil Berin. U kohokoli jin?ho by to mohlo vyvolat soucit, ale v?d?l, ?e na mu?e, jako byl Jacare, to bude m?t jen mal? vliv. „Tak po synovi? Jmenuje se Nesos, ?e?“ Berin se naklonil nad st?l a kdy? se Jacare chystal znovu zvednout pit? k ?st?m, chytil ho za z?p?st?. U? nem?l takovou s?lu jako d??v, ale po??d j? je?t? m?l dost na to, aby sebou druh? mu? trhnul. V?born?, pomyslel si Berin. „Sartes,“ odpov?d?l Berin. „M?j nejstar?? syn je mrtv?. Sarta odvedli do arm?dy. V?m, ?e toho hodn? sly???. Chci zjistit, kde je, a chci tak? v?d?t, kde je moje dcera, Ceres.“ Jacare si odsedl a Berin ho pustil. Stejn? si nebyl v?bec jist?, jestli by ho dok?zal udr?et, i kdyby cht?l. „Tak to je p?esn? ten druh v?c?, kter? jsem sly?el,“ p?ipustil voj?k, „ale poslouch?n? je n?ro?n?. M?m sv? v?daje.“ Berin vyt?hl v??ek zlata. Vysypal ho na st?l dost daleko na to, aby po n?m Jacare nemohl jen tak hm?tnout. „Pokryje tohle tv? v?daje?“ zeptal se Berin a zad?val se na poh?r, kter? Jacare sv?ral v ruce. V?iml si, ?e druh? mu? odhaduje mno?stv? zla??k? a p?em??l?, jestli m??e dostat je?t? v?c. „S tvoj? dcerou je to snadn?,“ pronesl Jacare. „Je v hradu s kr?lovsk?mi. Ozn?mili, ?e si m? vz?t prince Thana.“ Berin si ?levou oddechl. Nev?d?l ale, co si m? myslet. V?d?l, ?e Thanos je jeden z m?la kr?lovsk?ch, kter? za n?co st?l. Ale s?atek? „S tv?m synem to bude hor??. Nech m? p?em??let. Sly?el jsem, ?e n?kde kolem va?eho domu se pohybovali voj?ci ze T?iadvac?t? a ?e n?koho odvedli, ale nem??u zaru?it, ?e u nich bude i tv?j syn. Pokud ano, tak t?bo?? kousek sm?rem na jih, sna?? se tam vycvi?it odvedence, aby bojovali s rebely.“ P?i tom pomy?len? se ud?lalo Berinovi ?patn?. Dok?zal si p?edstavit, jak se arm?da k Sartovi chov? a co ten „v?cvik“ asi obn???. Musel dostat sv?ho syna zp?tky. Ale Ceres byla bl?? a popravd?, musel ji alespo? vid?t, ne? se vyd? zachr?nit Sarta. Vstal od stolu. „Ty to nebude? p?t?“ zeptal se Jacare. Berin neodpov?d?l. M??il do hradu. *** Dostat se do hradu bylo pro Berina snaz?? ne? pro kohokoli jin?ho. Bylo to u? n?jakou dobu, ale po??d si ho pamatovali jako ?lov?ka, kter? chodil do hradu jednat o v?zbroji pro bojep?ny a p?in??el zvl??? zdoben? zbran? pro vrchnost. Ned?lalo mu probl?m se tv??it, ?e je tu kv?li obchodu. Pro?el p??mo mezi str??emi vn?j?? br?ny a d?l na cvi?i?t?, kde se p?ipravovali bojovn?ci. Dal??m krokem bylo dostat se odsud k dce?i, a? u? byla kdekoli. Mezi m?stem, kde cvi?ili v?le?n?ci, a zbytkem hradu byla dal?? br?na. Berin musel po?kat, a? ji z druh? strany otev?ou, a pak se protla?il skrz. Sna?il se tv??it, ?e m? d?le?it? ?kol hloub?ji v hradu. „Hej, ty! Kam si mysl??, ?e jde??“ Berin se kv?li hrub?mu t?nu okam?it? zarazil. Je?t? ne? se ohl?dl, v?d?l, ?e za n?m bude st?t str??n? a ?e nem? ??dnou odpov??, kter? by ho uspokojila. Nejlep??, v co te? mohl doufat, bylo, ?e ho vyhod? z hradu je?t? p?ed t?m, ne? se setk? s dcerou. Nejhor??, co se mohlo st?t, by obn??elo hradn? ?al?? a mo?n? dokonce popravu. Obr?til se a spat?il dva str??n?, kte?? u? o?ividn? slou?ili Imp?riu hodn? dlouhou dobu. M?li ve vlasech stejn? ?edin jako Berin. Nav?c m?li o?lehan? tv??e, stejn?, jak? m? ka?d? mu?, kter? bojuje mnoho let pod spaluj?c?m sluncem. Jeden z nich byl dob?e o hlavu vy??? ne? Berin, ale m?rn? se hrbil vedle kop?, o kter? se op?ral. Druh? m?l bradku, kterou si olejoval a voskoval, dokud nevypadala t?m?? stejn? ostr? jako zbra?, kterou dr?el. Berinovi se p?i pohledu na n? ulevilo. Oba dva je toti? pozn?val. „Varo, Caxe?“ pronesl Berin. „To jsem j?, Berin.“ Na okam?ik zavl?dlo ve vzduchu nap?t?, Berin doufal, ?e si na n?j oba str??n? vzpomenou. Ti se po chv?li rozesm?li. „To tedy jsi,“ pronesl Varo a na okam?ik se narovnal. „Nevid?li jsme t? snad… jak je to u? dlouho, Caxe?“ Druh? si pohladil bradku a p?em??lel. „Je to u? n?kolik m?s?c?, co jsme tu byli naposled. Mysl?m, ?e jsme spolu nemluvili od doby, kdy jsi mi minul? rok doru?il ty chr?ni?e.“ „Byl jsem pry?,“ vysv?tloval Berin. Ne?ekl kde. Kov???m tu sice moc neplatili, ale pochyboval, ?e by m?stn? pot??ilo, kdyby zjistili, ?e hledal pr?ci jinde. Voj?ci v?t?inou nebyli moc nad?en? z toho, kdy? n?kdo dod?val zbran? jejich nep??tel?m. „Nebylo to tu zrovna jednoduch?.“ „Nikde to nen? jednoduch?,“ souhlasil Caxus. Berin vid?l, ?e se zamra?il. „Po??d to ale nevysv?tluje, co d?l?? v hlavn? ??sti hradu.“ „Nem?l bys tu b?t, kov??i, a ty to v??,“ podpo?il ho Varo. „O co jde?“ zeptal se Caxus. „N?jak? kr?lovsk? chlape?ek pot?ebuje rychle opravit obl?ben? me?? Mysl?m, ?e jsem sly?el, ?e Lucious si zlomil ?epel. Pravd?podobn? za to nechal zbi?ovat n?kter?ho ze sv?ch slou??c?ch.“ Berin v?d?l, ?e takovou le? by mu neuv??ili, a tak se rozhodl pro jedinou v?c, kter? by mohla zabrat: up??mnost. „Jsem tu, abych nav?t?vil dceru.“ Sly?el, jak Varo nas?l vzduch skrz zuby. „Aha, tak to bude trochu slo?it?j??.“ Caxus p?ik?vl. „Vid?l jsem ji bojovat v Ar?n?. P?kn? tvrd? holka. Zabila ostnat?ho medv?da a bojep?na. Bylo to v??n? drsn?.“ Kdy? to Berin sly?el, sev?elo se mu srdce. Oni nechali bojovat Ceres v Ar?n?? Dokonce, i kdy? v?d?l, ?e o tom kdysi snila, nezn?lo to jako spln?n? jej?ho snu. Ne, tady ?lo o n?co jin?ho. „Mus?m ji vid?t,“ trval na sv?m Berin. Varo naklonil hlavu ke stran?. „Jak jsem ??kal, je to slo?it?. Nikdo se k n? te? nedostane. Kr?lovnin rozkaz.“ „Ale j? jsem jej? otec,“ br?nil se Berin. Caxus rozp??hl ruce. „Nem??eme nic d?lat.“ Berin rychle p?em??lel. „Nem??ete nic d?lat? To jsem ?ekl, kdy? jsi po mn? cht?l nov? rati?t? ke sv?mu kop? d??v, ne? kapit?n zjist?, ?e jsi ho zase zlomil?“ Конец ознакомительного фрагмента. Текст предоставлен ООО «ЛитРес». Прочитайте эту книгу целиком, купив полную легальную версию (https://www.litres.ru/pages/biblio_book/?art=43694335&lfrom=688855901) на ЛитРес. Безопасно оплатить книгу можно банковской картой Visa, MasterCard, Maestro, со счета мобильного телефона, с платежного терминала, в салоне МТС или Связной, через PayPal, WebMoney, Яндекс.Деньги, QIWI Кошелек, бонусными картами или другим удобным Вам способом.