V?t?z, Pora?enec, Syn

V?t?z, Pora?enec, Syn Morgan Rice Koruny A Sl?vy #8 Morgan Rice p?i?la s n???m, co se zd? b?t p??slibem dal?? brilantn? s?rie, kter? n?s zavede do fantasy pln? odvahy, cti, udatnosti, magie a v?ry ve vlastn? osud. Morgan dok?zala vytvo?it siln? postavy, kter? n?s p?im?j? je obdivovat na ka?d? str?nce.. Doporu?uji do knihovny ka?d?ho ?ten??e, kter? miluje dob?e napsanou fantasy literaturu. Books and Movie Reviews, Roberto Mattos (koment?? k Vzestup drak?) V?T?Z, PORA?ENEC, SYN je osm? a z?v?re?n? kniha ze s?rie bestseller? epick? fantasy s?gy KORUNY A SL?VY od Morgan Rice, kter? za??n? knihou OTROKYN?, BOJOVNICE, KR?LOVNA. Zat?mco Ceres bojuje v z?hadn?m sv?t? o znovu z?sk?n? ztracen? moci – a o z?chranu hol?ho ?ivota – Thanos, Akila a ostatn? se na Haylonu p?ipravuj? na z?v?re?n? st?etnut? se ?eropelskou flotilou. Jeva se sna?? zburcovat Kost?je, aby Thanovi pomohli a p?idali se k bitv? o Haylon. P?ich?z? epick? bitva, kter? se vlnu za vlnou t???t? o ostrovn? obranu. Pokud se ale Ceres nevr?t?, obrana nevydr?? dlouho. Stephania pluje do ?eropelu a chce p?esv?d?it Druh? k?men, aby s n? odjel do Delosu a pomohl j? z?skat zp?t kr?lovstv?, kter? bylo kdysi jej?. V nov?m sv?t? pln?m n?sil? ale nemus? v?e vyj?t tak, jak by si p?edstavovala. Irrien po sv?m posledn?m v?t?zstv? na Severu sb?r? s?ly, aby vedl ?eropelskou flotilu do posledn?ho, zdrcuj?c?ho ?toku na Haylon. Tak? si p?ipravuje ne?ekanou zbra? – monstrum nedosti?n? s?ly – kter? mu m? zajistit, ?e Ceres bude jednou pro v?dy zni?ena. Mezit?m vyslal do sv?ta svoji zbra? i ?arod?j Daskalos – Thanova a Stephaniina syna – s ?kolem zab?t jeho otce. Vyvrcholen? s?rie prob?hne v nejepi?t?j?? bitv? ze v?ech. Osud cel?ho sv?ta vis? na vl?sku. P?e?ije Ceres? A co Thanos? Co se stane s jeho synem? Budou lid? je?t? n?kdy svobodn?? Najdou Ceres s Thanem skute?nou l?sku?V?T?Z, PORA?ENEC, SYN vypr?v? epick? p??b?h tragick? l?sky, pomsty, zrady, ambic? a p?edur?en?. Kniha pln? nezapomenuteln?ch postav a dech berouc? akce n?s p?enese do sv?ta, na kter? nikdy nezapomeneme, a p?im?je n?s znovu a znovu se zamilov?vat do fantasy. Akc? nabit? fantasy, kter? jist? pot??? fanou?ky p?edchoz?ch knih od Morgan Rice, stejn? jako fanou?ky d?l jako je s?rie Odkaz dra??ch jezdc? od Christophera Paoliniho… Fanou?ci fikce pro mlad? budou toto posledn? d?lo Riceov? hltat a pak ?kemrat o p??davek. The Wanderer, A Literary Journal (koment?? k Vzestup drak?) V?T?Z, PORA?ENEC, SYN (KORUNY A SL?VY--KNIHA OSM?) MORGAN RICE (P?ELO?IL TOM?? SLAV?K) Morgan Rice Morgan Rice je autorkou epick? fantasy s?gy ?AROD?J?V PRSTEN, kter? obsahuje 17 knih, podle USA Today je tato s?ga bestsellerem ??slo jedna; podle USA Today jsou bestsellerem ??slo jedna tak? jej? dal?? s?gy, jako jsou: s?rie UP??? ?URN?LY, obsahuj?c? 12 knih; s?rie TRILOGIE P?E?IT?, postapokalyptick? thriller; epick? fantasy s?rie KR?LOV? A ?AROD?JOV?, skl?daj?c? se ze ?esti knih; a tak? zbrusu nov? epick? fantasy s?gy KORUNY A SL?VY. Autor?iny knihy jsou dostupn? v ti?t?n? i audio verzi a byly p?elo?eny do v?ce ne? 25 jazyk?. Morgan se r?da zaj?m? o n?zory sv?ch ?ten???, tak?e se pros?m nezdr?hejte nav?t?vit jej? webov? str?nky www.morganricebooks.com (http://www.morganr), kde se m??ete p?idat do seznamu kontakt?, z?skat knihu zdarma, stejn? jako dal?? ak?n? bonusy, st?hnout si zdarma aplikace, m?t p?ehled o posledn?ch novink?ch, p?idat se na autor?in Facebook ?i Twitter a jednodu?e b?t s Morgan v kontaktu! Vybran? ohlasy na tvorbu Morgan Rice “Pokud jste si mysleli, ?e po p?e?ten? s?gy ?AROD?J?V PRSTEN u? nebudete m?t pro co ??t, m?lili jste se. Ve VZESTUPU DRAK? p?i?la Morgan Rice s n???m, co se zd? b?t p??slibem dal?? brilantn? s?rie, kter? n?s zavede do fantasy sv?ta pln?ho trol?, drak?, odvahy, cti, udatnosti, magie a v?ry ve vlastn? osud. Morgan dok?zala vytvo?it siln? postavy, kter? n?s p?im?j? je obdivovat na ka?d? str?nce... Doporu?uji do knihovny ka?d?ho ?ten??e, kter? miluje dob?e napsanou fantasy literaturu.” --Books and Movie Reviews Roberto Mattos “Akc? nabit? fantasy, kter? jist? pot??? fanou?ky p?edchoz?ch knih od Morgan Rice, stejn? jako fanou?ky d?l jako je s?rie ODKAZ DRA??CH JEZDC? od Christophera Paoliniho…. Fanou?ci fikce pro mlad? budou toto posledn? d?lo Riceov? hltat a pak ?kemrat o p??davek.” --The Wanderer, A Literary Journal (koment?? k Vzestup drak?) “Odu?evn?l? fantasy, kter? do sv?ho p??b?hu sp??d? vl?kna z?had a intrik. Cesta hrdiny je o z?sk?v?n? odvahy a uv?dom?n? si smyslu ?ivota, kter? vede k r?stu, dosp?losti a dokonalosti… Pro v?echny, kdo hledaj? nap?nav? fantasy dobrodru?stv?, hrdiny a ak?n? pojat? sled ud?lost?, kter? ?ene Thora po cest?, na n?? se z mal?ho d?tsk?ho sn?lka postupn? st?v? mlad?m mu?em, jen? neohro?en? ?el? nebezpe??, i kdy? jsou vyhl?dky na p?e?it? b?dn?…A to je pouh? za??tek epick? s?gy pro mlad? ?ten??e.” --Midwest Book Review (D. Donovan, eBook Reviewer) “?AROD?J?V PRSTEN m? v?echny rysy pot?ebn? pro jasn? ?sp?ch: hlavn? i vedlej?? p??b?h, z?hadn? atmosf?ra, state?n? ryt??i a rozkv?taj?c? vztahy, kter? zaceluj? r?ny na zlomen?ch srdc?ch, a d?le tak? podvod ?i zrada. Slibuje dlouh? hodiny z?bavy a jist? uspokoj? v?echny v?kov? kategorie. D?lo najde sv? m?sto v knihovn?ch u v?ech p??znivc? fantasy literatury.” --Books and Movie Reviews, Roberto Mattos “V t?to akc? nabit? prvn? knize epick? fantasy s?rie ?arod?j?v prsten (kter? m? moment?ln? ji? 14 svazk?), Riceov? p?edstavuje ?ten???m ?trn?ctilet?ho Thorgrina „Thora“ McLeoda, jeho? sen je st?t se voj?kem St??brn?ch, elitn? jednotky ryt???, kter? slou?? kr?li… Riceov? skv?le p??e a m? fascinuj?c? p?edpoklady.” --Publishers Weekly Knihy od Morgan Rice CESTA OCELI POUZE KDO JE HODEN (Kniha ?.1) TR?N PRO SESTRY TR?N PRO SESTRY (Kniha ?.1) KORUNY A SL?VY OTROKYN?, BOJOVNICE, KR?LOVNA (Kniha ?.1) TULA?KA, V?ZE?KYN?, PRINCEZNA (Kniha ?.2) RYT??, N?SLEDN?K, PRINC (Kniha ?.3) REBEL, P??EC, KR?L (Kniha ?.4) VOJ?K, BRATR, ?AROD?J (kniha ?.5) HRDINKA, ZR?DKYN?, DCERA (kniha ?.6) VL?DCE, RIVAL, VYHNANEC (kniha ?.7) V?T?Z, PORA?ENEC, SYN (kniha ?. 8) KR?LOV? A ?AROD?JOV? VZESTUP DRAK? (Kniha ?.1) POVST?N? STATE?N?CH (Kniha ?.2) OT??E CTI (Kniha ?.3) ZROZEN? UDATNOSTI (Kniha ?.4) ???E ST?N? (Kniha ?.5) NOC STATE?N?CH (Kniha ?.6) ?AROD?J?V PRSTEN CESTA HRDINY (Kniha ?.1) POCHOD KR?L? (Kniha ?.2) OSUD DRAK? (Kniha ?.3) POK?IK CTI (Kniha ?.4) SLAVN? P??SAHA (Kniha ?.5) ?TOK CHRABR?CH (Kniha ?.6) OB?AD ME?? (Kniha ?.7) MOC ZBRAN? (Kniha ?.8) NEBE KOUZEL (Kniha ?.9) MO?E ?T?T? (Kniha ?.10) PANOV?N? OCELI (Kniha ?.11) ZEM? OH?? (Kniha ?.12) VL?DA KR?LOVEN (Kniha ?.13) BRATRSK? P??SAHA (Kniha ?.14) SEN SMRTELN?K? (Kniha ?.15) RYT??SK? KL?N? (Kniha ?.16) DAR BITVY (Kniha ?.17) TRILOGIE P?E?IT? AR?NA JEDNA: OTROK??I (Kniha ?.1) AR?NA DV? (Kniha ?.2) AR?NA T?I (Kniha ?.3) UP??? ?URN?LY PROM?N?N? (Kniha ?.1) MILOVAN? (Kniha ?.2) ZRAZEN? (Kniha ?.3) P?EDUR?ENA (Kniha ?.4) ??DAN? (Kniha ?.5) ZASNOUBEN? (Kniha ?.6) ZASL?BEN? (Kniha ?.7) NALEZEN? (Kniha ?.8) VZK???EN? (Kniha ?.9) TOU??C? (Kniha ?.10) PROKLET? (Kniha ?.11) POSEDL? (Kniha ?.12) Chcete knihy zdarma? Zaregistrujte se na e-mail list Morgan Rice a z?skejte zdarma 4 knihy, 3 mapy, 1 aplikaci, 1 hru, 1 grafick? rom?n a exkluzivn? d?rky! Pro registraci nav?tivte: www.morganricebooks.com (http://www.morganr) Copyright © 2017 Morgan Rice. V?echna pr?va vyhrazena. S v?jimkou povolen? podle U.S. Copyright Act 1976, ??dn? z ??st? t?to publikace nesm? b?t, bez p?edchoz?ho svolen? autora, za ??dn?ch okolnost? reprodukov?na, distribuov?na nebo p?ev?d?na do jak?chkoliv jin?ch form?t?, ani uchov?v?na ve sd?len? datab?zi. Tento ebook je licencov?n v?lu?n? pro Va?e osobn? vyu?it?. Tento ebook nesm? b?t d?le prod?v?n nebo darov?n ostatn?m lidem. Pokud chcete knihu sd?let s dal?? osobou, zakupte si pros?m dal?? kopie. Pokud ?tete tuto knihu, ale nezakoupili jste si ji, nebo nebyla zakoupena pouze pro Va?e pou?it?, vra?te ji pros?m a po?i?te si svou vlastn? kopii. D?kujeme, ?e respektujete usilovnou pr?ci, kterou autorka na vznik tohoto titulu musela vynalo?it. Obsah t?to knihy je fiktivn?. Jm?na, osobnostn? charakteristiky, organizace, m?sta, ud?losti a konflikty jsou beze zbytku produktem autor?iny p?edstavivosti, nebo je jejich pou?it? fiktivn?. Jak?koliv podobnost se skute?n?mi osobami, a? ji? ?iv?mi nebo mrtv?mi, je ?ist? n?hodn?. Ob?lka Captblack76, pou?ito v licenci Shutterstock.com. OBSAH KAPITOLA PRVN? (#u0ce59fa8-5391-573a-bf75-cea96a563191) KAPITOLA DRUH? (#ue05f4ccf-a6b5-50a1-b7c0-ac5f7584ed68) KAPITOLA T?ET? KAPITOLA ?TVRT? (#ue64a0c0c-cf0e-5af7-a95c-a17dcc0f1eb0) KAPITOLA P?T? (#u22de7572-d5d6-562d-a84e-fc61aac108ad) KAPITOLA ?EST? (#u558bd57b-7f22-5397-9031-7b2f38d914a0) KAPITOLA SEDM? (#ua73e2ffc-702b-5d0c-8630-4abea2edb058) KAPITOLA OSM? KAPITOLA DEV?T? (#u6427b888-d69f-59da-8b99-c04a731c2ef4) KAPITOLA DES?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA JEDEN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?TRN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA PATN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?ESTN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA SEDMN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA OSMN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DEVATEN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? PRVN? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? DRUH? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? T?ET? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? ?TVRT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? P?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? ?EST? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? SEDM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? OSM? KAPITOLA DVAC?T? DEV?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? PRVN? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? DRUH? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? T?ET? KAPITOLA T?IC?T? ?TVRT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? P?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? ?EST? (#litres_trial_promo) EPILOG (#litres_trial_promo) KAPITOLA PRVN? Thanos se p?ikr?il a ??p ne?kodn? prolet?l kolem. Sly?el ho, jak se odrazil od kamenn? st?ny jednoho z haylonsk?ch dom?. Sp?chal ulicemi zp?t, dorazil na k?i?ovatku a prudce se obr?til. V ruce sv?ral me?. Z jedn? strany se bl??il tucet mu?? lorda Westa, z druh? strany p?ich?zeli b?val? imperi?ln? voj?ci a z okoln?ch dom? vyb?hali voj?ci z ?ad obyvatel? ostrova. Sev?eli tak ?eropelsk? voj?ky, kte?? Thana pron?sledovali, do kle?t?. Thanos za?to?il. Bodl nad ?t?tem jednoho z ?to?n?k?, obr?til se, aby vykryl ?tok m???c? na mu?e po jeho boku a kopem srazil k zemi t?et?ho voj?ka. Sir Justin se vkl?nil do mezery a zabil dal??ho nep??tele. „Zachra?uje? mi ?ivot n?jak ?asto,“ prohl?sil Thanos, kdy? se bitva na moment zklidnila. „Prost? d?l bojuj a jsme vyrovnan?,“ odpov?d?l Justin. To Thanovi vyhovovalo. Me?em zachytil sekeru jednoho z ?to?n?k? a vytvo?il tak d?ru v jeho obran?. Toho okam?it? vyu?il jeden z imperi?ln?ch voj?k?, bodl ?eropelsk?ho v?le?n?ka a vyrval mu sekeru z rukou. P?ich?zeli st?le dal?? nep??tel? – n?jezdn?ci si uv?domili, ?e se setk?vaj? s tu???m odporem. Pro Thana a ostatn? to znamenalo, ?e je na ?ase zmizet. „?stup!“ za?val a mu?i kolem se st?hli do jednoho z bl?zk?ch dom?. Prob?jeli se skrz n?j do dal?? ulice. Thanos b??el a zjistil, ?e mu po bok? b??? gener?l Haven. Starcova tv?? byla rud? n?mahou. „Nem?l bys bojovat na n?jak?m… m?n? nebezpe?n?m m?st??“ zeptal se Thanos. Haven ho probodl pohledem. „Ne??kej mi, co m?m jak d?lat, mlad?ku! Nejsi m?j princ!“ Navzdory vy??en?m n?mitk?m ale bylo zjevn?, ?e star? gener?l je ??astn?, ?e m??e bojovat po Thanovu a Justinovu boku. Spole?n? pokra?ovali po kamenn?m schodi?ti vzh?ru na jednu z mnoha st?ech. Nedalo se ??ct, odkud jsou kte?? voj?ci. Thanos vid?l jen to, ?e obr?nci ostrova bojuj? s nesm?rnou state?nost? a zu?ivost?. Ze sv?ho sou?asn?ho stanovi?t? ale vid?l i to, jak velk? je flotila, kter? na ostrov ?to??. Nebyla tak obrovsk? jako invazn? s?ly, kter? napadly Delos, ale i tak byla ohromn?. T?hla se po mo?i kolem p??stavu jako obrovsk? inkoustov? skvrna, ze kter? se odpout?valy jednotliv? lod? a p?iv??ely k haylonsk?m b?eh?m dal?? a dal?? voj?ky. Jedinou nad?j? obr?nc? byla taktika bleskov?ho ?deru a okam?it?ho ?stupu. Vyl?kat ?to?n?ky do l??ky, co nejv?ce jich pob?t a rychle se st?hnout. Haylon?t? v?le?n?ci vypadali, jako by tuto taktiku vyu??vali odjak?iva. Thana ale p?ekvapilo, jak rychle si na ni zvykli i b?val? imperi?ln? voj?ci. Pravd?podobn? za to mohla doba, kterou str?vili skr?v?n?m se v m?stn?ch hor?ch. „Tudy,“ pokynul Haven a Thanos ho n?sledoval, proto?e p?edpokl?dal, ?e bude zn?t ostrov mnohem l?pe. Thanos by si p??l, aby tu byl Akila nebo Iakos, ale Akila byl p??li? t??ce zran?n, ne? aby se mohl z??astnit boj?, a jeho z?stupce byl mrtv?. Ulice, kter?mi prob?hali, n?hle p?ipadaly Thanovi pov?dom?. M?vl na gener?la. „Tady,“ vyk?ikl. „Do uli?ek.“ K jeho p?ekvapen? ho ostatn? n?sledovali. B??eli skrz ?zk? uli?ky a pr?chody, zahnuli za n?kolik roh?. N?kte?? Justinovi mu?i vypadali, ?e by se nejrad?ji obr?tili a znovu se vrhli na nep??tele, ale Thanos je zastavil. „Po?k?me si na n?,“ prohl?sil Thanos. „Na t?hle stran? se m??eme l?pe br?nit a… no, uvid?te.“ Neznali ho sice p??li? dob?e, ale p?esto ho poslechli a z?stali na m?st?. ?eropel?t? voj?ci za?to?ili, a pr?v? v tu chv?li se ostrovan? op?eli do zd? na obou stran?ch uli?ky a zasypali ?to?n?ky troskami. „Iakos z poloviny m?sta ud?lal past,“ vysv?tloval Thanos. T??ce oddechoval a p??l si, aby se alespo? na okam?ik mohli zastavit a odpo?inout si. V bitv?, jako byla tahle, ale nebyl na odpo?inek. „Poj?te, mus?me z?stat v pohybu.“ Znovu ustoupili, tentokr?t za sebou nechali n?stra?n? dr?ty a propadla. „Tohle nen? ?estn? zp?sob boje,“ prohl?sil sir Justin. Thanos mu polo?il ruku na rameno. Ch?pal, co m? mlad? mu? na mysli. Mu?i lorda Westa byli pravd?podobn? zvykl? na ohromn? j?zdn? ?toky a organizovan? souboje. Ne na boj v t?sn?ch uli?k?ch a ?prk p?ed nep??telem. „D?l?me to, co mus?me, abychom zv?t?zili,“ odpov?d?l. S?m vzpom?nal na ?asy, kdy bojoval tak opatrn?, aby nezab?jel sv? soupe?e. Kdy bojoval se ct?. P?ipadalo mu to tak d?vno. „Sna??me se chr?nit na?e rodiny a p??tele. Chr?n?me lid Haylonu i Imp?ria.“ Vid?l, jak ostatn? v?le?n?ci p?ik?vli, a vz?p?t? u? byli zase mezi domy a prchali p?ed p??valem ?to??c?ch jednotek. A pr?v? to Thanovi zp?sobovalo nejv?t?? starosti. P?i ka?d?m st?etnut? ustupovali a p?enech?vali tak ?to?n?k?m st?le v?t?? ?zem?, proto?e prost? nem?li mo?nost se postavit takov?mu mno?stv? nep??tel v p??m?m boji. Dokonce i kdy? se Thanos prudce obr?til, odrazil kop? a bodl jeho majitele me?em, bylo to zase jen na okam?ik, a pak u? se musel stahovat na dal?? stanovi?t? mezi domy. A pak na dal??. Nevypadalo to jako boj, kter? lze vyhr?t. Sp?? jako oddalov?n? nevyhnuteln? por??ky. Thanos byl zrovna za barik?dou hloub?ji ve m?st?, kdy? z bl?zk?ho pr?chodu vyrazil posel. Thanos po n?m t?m?? bezmy?lenkovit? sekl me?em, ale v posledn? chv?li se zarazil. „Akila vzkazuje, ?e je ?as, aby se v?ichni st?hli pry? z m?sta. Jedna z pl??? na vzd?len? stran? ostrova padla a pot?ebujeme v?echny mu?e, aby br?nili pr?smyky.“ Thanos p?ik?vl a sna?il se skr?t zklam?n?, kter? v n?m tato slova vyvolala. V?d?l, ?e je to nevyhnuteln? u? od chv?le, kdy ?eropel strhl p??stavn? br?ny, ale po??d doufal, ?e se jeho s?ly vy?erpaj?. Pokud se ?eropelu poda?ilo zmocnit se pl??? na druh? stran? ostrova, bylo v?e hor??, ne? se zd?lo. „?stup do hor!“ vyk?ikl Thanos. Mu?i kolem n?j se na okam?ik p?ekvapen? zarazili, pak ale vyrazili skrz m?sto sm?rem k horsk?m pr?smyk?m. Mu?i gener?la Havena vyrazili stejn? rychle jako haylon?t? bojovn?ci. O?ividn? si na hory b?hem dlouh?ch boj? zvykli. Mu?i lorda Westa je n?sledovali o n?co pomaleji a bylo vid?t, ?e n?sleduj? Thana. Ten jen doufal, ?e je nevede na smrt. Dostali se ke kamenn?m st?n?m a pr?smyk?m za hranic? m?sta. ?ekali tam mu?i s ohromn?mi palicemi a velk?mi d?ev?n?mi kl?ny. Thanos p?edpokl?dal, ?e jakmile kl?ny zaraz?, zhrout? se okoln? kamenn? st?ny a vznikne tak p??rodn? ze?. Tak? p?edpokl?dal, ?e pokud nebudou m?t dobr? odhad, riskuj?, ?e z?stanou zavalen? pod kamennou lavinou. Riskovali sv? ?ivoty, aby ostatn?m vykoupili ?as nav?c. Thanos je nemohl nechat podstoupit takov? riziko. Chopil se jedn? z palic a nev??mal si p?itom ?okovan?ho v?razu mu?e, kter?mu ji vytrhl z rukou. Sledoval voj?ky proch?zej?c? ??inou. P?ich?zeli dal?? a dal?? haylon?t? v?le?n?ci, ale za nimi u? bylo vid?t i ?eropelsk? pron?sledovatele. Uv?domil si, ?e vzpom?n? na Ceres. Doufal, ?e se j? na jej? v?prav? da?? l?pe ne? jemu p?i obran? ostrova. Tak moc by cht?l b?t s n?. Pokud tu zem?e, u? nikdy ji neuvid?. Nemohl se ale p?inutit opustit ostatn?. „Mus?me to shodit,“ pronesl jeden z mu??. Thanos zavrt?l hlavou. „Je?t? ne. Je?t? p?ich?zej? dal??.“ „Ale pokud se ?eropel?t? dostanou skrz…“ „Je?t? ne,“ zopakoval Thanos. P?ich?zeli dal?? a dal?? bojovn?ci. Thanos cht?l nechat proj?t tolik vlastn?ch lid?, kolik jen bude mo?n?. Kdy? k n?mu dorazil prvn? ze ?eropelsk?ch v?le?n?k?, odrazil Thanos jeho v?pad n?sadou palice a hlavic? pak ude?il mu?e do ?eber. Usly?el d?siv? zaprask?n? a mu? se zhroutil k zemi. Na Thana za?to?il dal?? nep??tel, toho ale seknut?m srazil gener?l Haven. „Tady bys nem?l b?t, princi,“ prohl?sil. „Myslel jsem, ?e nejsem tv?j princ,“ podotkl Thanos. Sly?el, jak si gener?l povzdechl. „To nejsi, ale m?l jsi pravdu. P?i?el jsem sem jako ?ezn?k. Chci b?t n???m v?c.“ K?vl a Thanos uc?til, jak se mu kolem pa?? sev?ely siln? ruce. Dva imperi?ln? voj?ci ho odt?hli a Haven se chopil palice, kterou Thanos upustil. „Havene, ned?lej to,“ ??dal ho Thanos. Bylo ale p??li? pozd?. Star? gener?l u? se rozm?chl, stejn? jako n?kolik haylo?an?. M?chl palic? silou mnohem mlad??ho mu?e, jeho ?dery zas?hly kl?n a sk?la zapraskala. Kdy? povolila, zn?lo to jako dun?n? hromu, jako by cel? sv?t zmizel pod lavinou skaln?ch ?lomk?. Gener?la Havena zasypalo padaj?c? kamen? a na m?st?, kde je?t? p?ed okam?ikem st?l, te? byla ohromn? neproniknuteln? st?na. Thanos ohromen? z?ral na vznikl? monument. I tak ale v?d?l, ?e t?m z?skali jen trochu ?asu nav?c. Haylon byl ztracen. Thanos jen doufal, ?e Ceres se da?? l?pe ne? jim. KAPITOLA DRUH? Ceres hled?la ze dna j?my vzh?ru a sledovala kruh nap?l mrtv?ch ?arod?j?, kter? ji obklopoval. Sna?ila se skr?vat sv?j strach. Sledovala, jak se shroma??uj?, a nar?stal v n? odpor k nim. V rukou sv?rala j?lce sv?ch dvou me?? a ?ekala, co bude d?l. Nedovol?, aby ji vid?li vyd??enou. „Mohla jsi n?s osvobodit,“ pronesl v?dce ?arod?j? hlasem ?ustiv?m jako star? pergamen. „Osvobodit v?s, abyste mohli d?l ni?it?“ vyk?ikla Ceres. „Nikdy.“ „Pak si vezmeme tvoji krev a alespo? na chv?li z?sk?me svoji starou podobu.“ Ceres st?la a ?ekala. Kter? z nich za?to?? jako prvn?? Pou?ij? svoji magii a zni?? ji shora? Ne, to p?ece nemohli, ?e ne? Ne, kdy? pot?ebovali jej? krev. Dostala n?pad. Napadlo ji, jak by se mohla dostat z pasti. Bude to ale nebezpe?n?. Velmi nebezpe?n?. „Mysl?te si, ?e se v?s boj?m?“ obo?ila se na n?. „Na podobn?ch m?stech jsem u? bojovala. Poj?te si pro m?. Klidn? v?ichni.“ Pokud by se na ni nevrhli v?ichni, nezabralo by to. I tak ji ale vyd?silo, kdy? se ti?e spou?t?li za n? dol? a bez jak?hokoli zvuku dopadali na kamennou podlahu. Vrhli se kup?edu, aby na ni za?to?ili. Ceres sekala a uh?bala. V j?m? bylo p??li? m?lo m?sta, a tak neust?le hrozilo, ?e j? zabr?n? v pohybu a p?em??ou ji. Usekla ruku, kter? se po n? s?pala, a vz?p?t? uhnula ?vihnut? ostr?ch neht?, kter? j? m??ilo na krk. C?tila, jak se j? n??? ruka chopila ze strany, a tak vykopla a odrazila dal??ho ?arod?je. Nebyli tak siln? jako d??v. Ceres p?edpokl?dala, ?e jej? pron?sledov?n? je st?lo v?c sil, ne? by sami cht?li. Nep?est?vala sekat a uskakovat a ?ekala na okam?ik, kdy je bude m?t v takov?m postaven?, v jak?m je cht?la m?t. Kdy? kone?n? p?i?la jej? ?ance, Ceres ani na okam?ik nezav?hala. Mo?n?, ?e u? nem?la svoji nadp?irozenou s?lu a rychlost, kterou j? prop?j?ovala jej? krev, ale po??d byla dost siln? a rychl? na to, aby to zvl?dla. Srazila jednoho ?arod?je na kolena, vyhodila me?e z j?my a pak vyu?ila jeho z?da k odrazu. Vysko?ila na ramena dal??ho nep??tele a pak se v?? silou odrazila, aby se zachytila okraje j?my. Pokud by se j? to nepoda?ilo, p?i?la by t?m o posledn? mo?nost z?chrany, proto?e se vzdala jedin?ch zbran?, kter? m?la. Narazila do kamenn? st?ny a rukama se j? poda?ilo zachytit. Sna?ila se p?it?hnout, ale uc?tila, ?e se j? n?kdo s?pe po noh?ch. Podv?dom? kopla dozadu a uc?tila zapra?t?n? kost?, jak jej? noha narazila do ?arod?jovy hlavy. Sou?asn? se od n? odrazila a poda?ilo se j? tak p?ekulit p?es hranu pasti, do kter? p?edt?m padla. Chopila se sv?ch me??, vstala a pod?vala se dol? na ?arod?je ?vouc? zlost?. „Dostaneme t?!“ vyhro?ovali j?. Jeden z nich zaje?el a vyslal sm?rem k Ceres bojov? kouzlo. Ceres p?ed n?m stihla usko?it, ale jako by to byl sign?l k ?toku i pro ostatn?. Z j?my vylet?ly plameny a blesky, kter? ji pron?sledovaly na ?t?ku od zr?dn?ho m?sta. Ceres sly?ela, jak okoln? st?ny praskaj?. Nejprve z nich za?aly odpad?vat men?? kameny, pak n?sledovaly v?t??. Ceres zoufale ut?kala d?l, kolem padaly odlamuj?c? se kusy st?n, odr??ely se od podlahy a ty v?t?? se valily d?l. Vrhla se skokem kup?edu, a kdy? se zastavila, zjistila, ?e tunel za n? je kompletn? zasypan?. Zastav? to b?val? ?arod?je? Nejsp?? ne napo??d. Pokud nemohli zem??t, pravd?podobn? se jim nakonec poda?? dostat skrz, ale bylo to po??d lep??, ne? kdyby se za Ceres hnali rovnou. Alespo? na chv?li byla v bezpe??. Pokra?ovala skrz tunely, ani? by v?d?la, kam p?esn? b???. V??ila ale sv?m instinkt?m a m?kk?mu sv?tlu, kter? ji vedlo do m?sta, kde se tunel roz???il do v?t?? jeskyn? se stalaktity vis?c?mi ze stropu. Oz?val se tu m?kk? zvuk proud?c? vody a Ceres s p?ekvapen?m zjistila, ?e st?edem jeskyn? prot?k? ?irok? potok. A co v?c, bylo zde i mal? molo s p?iv?zanou lo?kou. Ceres p?edpokl?dala, ?e lo?ka je tu mnohem d?le, ne? si v?bec dok??e p?edstavit. P?esto vypadala t?m?? jako nov?. D?l po proudu vid?la Ceres sv?tlo, kter? bylo jin? ne? ve zbytku jeskyn?, a podv?dom? tu?ila, ?e pr?v? k n?mu se mus? vydat. Nastoupila do lo?ky, odv?zala ji a nechala proud, aby ji odnesl. Voda pleskala o boky mal? lodi a Ceres c?tila, jak v n? cestou vzr?st? nap?t? sm?sen? s o?ek?v?n?m. Kdykoli jindy by j? podobn? proud d?lal starosti. Mohl by v?st k nep??jemn?mu jezu nebo je?t? hor??mu vodop?du. Tentokr?t ale m?la pocit, jako by tento proud byl vytvo?en z?m?rn?. Jako by ji m?l don?st a? k jej?mu c?li. Lo?ka proplula tunelem tak ?zk?m, ?e kdyby Ceres rozpa?ila, mohla by se dotknout st?n na obou stran?ch. Sv?tlo p?ed n? se ve srovn?n? s p???e??m jeskyn? zd?lo b?t neskute?n? jasn?. Tunel se rozestoupil a kolem nebyl ani k?men, ani sk?la. M?sto toho se na m?st?, kde by m?la b?t dal?? jeskyn?, objevila idylick? venkovsk? krajina. Ceres okam?it? poznala, ?e se jedn? o d?lo Prastar?ch. Jen oni by dok?zali vytvo?it n?co takov?ho. Mo?n?, ?e ?arod?jov? zjistili, jak vyvol?vat iluze, ale v?e kolem p?sobilo naprosto skute?n?. Ceres dokonce c?tila v?ni tr?vy a rosy. Lo?ka p?irazila ke b?ehu a Ceres p?ed sebou spat?ila rozlehlou louku plnou divok?ch kv?t?, jejich? v?n? byla p??jemn? nasl?dl?. Zd?lo se, jako by se n?kter? pohybovaly, kdy? kolem nich proch?zela. Ceres uc?tila ostrou bolest a v?imla si, ?e se ?kr?bla o trn jedn? z kv?tin. Na noze se j? objevily kapky krve. Potom se kv?tiny st?hly. O?ividn?, a? u? m?ly tohle m?sto chr?nit p?ed ??mkoli, nem?ly ho chr?nit p?ed n?. Ceres chv?li trvalo, ne? si uv?domila, ?e na m?st?, kter?m proch?z?, jsou dv? v?ci, kter? p??li? nehraj?. Tedy nehraj? je?t? v?c ne? kus venkovsk? krajiny uprost?ed rozlehl?ch jeskyn?. Prvn? zvl??tn? v?c bylo to, ?e vize z minulosti jako by ustaly. V jeskyn?ch naho?e se objevovaly a mizely, Ceres m?la mo?nost sledovat kone?n? ?tok Prastar?ch na ?arod?je. Tady ale sv?t nevypadal zachycen? mezi dv?ma ?asy. V?e tu bylo naprosto klidn?, na rozd?l od okol?, kter? jako by se neust?le m?nilo. Druh? zvl??tn? v?c byl d?m sv?tla, kter? se ty?il uprost?ed toho v?eho. Zlat? z??il na zelen?m pozad? louky. Byl velk? jako rozm?rn? d?m nebo stan n?jak?ho nom?dsk?ho lorda, p?esto ale vypadal, jako by byl z ?ist? energie. Kdy? se na n?j Ceres poprv? pod?vala, myslela si, ?e jde o n?jak? ?t?t nebo ze?, ale te? n?jak v?d?la, ?e je to mnohem v?c. ?lo o ?ivouc? m?sto. Domov. Tak? si uv?domila, ?e je to m?sto, na kter?m najde to, co hledala. Vlastn? poprv? od chv?le, kdy vstoupila na ?zem? ?arod?j?, si Ceres dovolila zadoufat. Mo?n?, ?e kone?n? na?la m?sto, na kter?m se j? poda?? z?skat zp?t svoj? moc. Mo?n? ?e nakonec opravdu pom??e zachr?nit Haylon. KAPITOLA T?ET? Cestou ke kost?jsk?mu ?zem? na ?eropelsk?m pob?e?? za??vala Jeva nejpodivn?j?? pocit sv?ho ?ivota: b?la se, ?e by mohla zem??t. Bylo to pro ni n?co naprosto nov?ho. Jej? lid? na n?co podobn?ho nebyli zvykl?. Rozhodn? to nebylo nic, co by kdy tou?ila za??t. Pravd?podobn? se to v jejich n?bo?enstv? dalo pova?ovat za kac??sk?. ??t, uv?domovat si, ?e je mo?nost p?ipojit se k mrtv?m a kone?n? se st?t jedn?m z nich, a m?t z t?hle mo?nosti obavy. Jej? lid? smrt brali takovou, jak? byla, dokonce ji v?tali. Ch?pali ji jako okam?ik, kdy se p?ipojuj? k ohromn?mu z?stupu sv?ch p?edk?. Rozhodn? se neb?li j? ?elit. P?esto pr?v? to te? Jeva c?tila, kdy? na obzoru zahl?dla vzd?lenou linii ?eropelsk?ho pob?e??. B?la se, ?e ji zabij? za to, co mus? ??ct. B?la se, ?e ji po?lou za p?edky m?sto toho, aby se j? poda?ilo sehnat pomoc pro Haylon. P?em?tala nad t?m, pro? se tak zm?nila. Odpov?? byla jasn?: Thanos. Jeva si uv?domila, ?e na n?j cestou k pob?e?? mus? myslet. Sledovala p?i tom mo?sk? pt?ky, kte?? v hejnech l?tali kolem a sna?ili se n?co ulovit. Ne? se s Thanem setkala, byla… no mo?n? ne ?pln? stejn? jako zbytek jej?ho n?roda, proto?e v?t?ina z nich nem?la pot?ebu cestovat do Z?v?t?? a je?t? d?l. P?esto se c?tila b?t stejn? jako oni, b?vala jako oni. Rozhodn? tenkr?t nec?tila strach. Nebyl to ale strach o sebe samu, i kdy? si jasn? uv?domovala, ?e v s?zce je i jej? ?ivot. V?c se b?la toho, co by se mohlo st?t s lidmi na Haylonu, pokud se nedok??e vr?tit zp?t. Zp?t k Thanovi. I to bylo kac??sk?. Na ?iv?ch nez?le?elo, pokud tedy neplnili p??n? mrtv?ch. Pokud m?l pod rukama n?jezdn?k? padnout cel? ostrov, pak to pro jeho obyvatele m?la b?t velk? ?est. Ne n?jak? katastrofa. V ?ivot? z?le?elo jen na pln?n? p??n? mrtv?ch a p?im??en? vzne?en? smrti. Ti, kdo mluvili za mrtv?, to v?em ?ekli dostate?n? jasn?. Jeva dokonce sama naslouchala ?epotu mrtv?ch, kdy? se zvedl d?m z vidouc?ch hranic. Plula d?l a sna?ila se ignorovat v?e, co se j? honilo hlavou. C?tila n?por vln na kormidlo a udr?ovala p??m? kurz k domovu. Uv?domila si, ?e te? sly?? jin? hlasy. Hlasy dohaduj?c? se o soucitu, o z?chran? Haylonu, o pomoci Thanovi. Vid?la ho riskovat ?ivot jen proto, aby pomohl jin?m, a p?itom k tomu nem?l v?bec ??dn? z?ejm? d?vod. Kdy? byla p?ipoutan? na p??di ?eropelsk? lodi a ?ekala, a? ji st?hnou z k??e, zachr?nil ji. Kdy? bojovali bok po boku, bylo to, jako by jeho ?t?t byl i jej?m ?t?tem. U sv?ho n?roda n?co podobn?ho nikdy neza?ila. V Thanovi bylo n?co, co musel ?lov?k obdivovat. Mo?n? v?c ne? to. Kone?n? potkala n?koho, kdo se sna?il ud?lat n?co dobr?ho pro sv?t, nejen naj?t dobr? zp?sob, jak zem??t. Nov? hlasy, kter? Jeva sly?ela, j? ??kaly, ?e pr?v? tak by m?la ??t, a ?e k tomu pat?? i pomoc Haylonu. ?patn? bylo, ?e hlasy vych?zely z n? samotn?. Nem?la by jim tolik naslouchat. Jej? lid? jim rozhodn? p??li? naslouchat nebudou. „Tedy ti, kte?? je?t? zbyli,“ za?eptala Jeva a v?tr odnesl jej? slova pry?. Vesnice jej?ho kmene byla pry?. Te? m??ila k jin?mu shroma?di?ti a chystala se ??dat dal?? ??st jej?ho n?roda o jejich ?ivoty. Jeva vzhl?dla a zad?vala se na malou plachtu nap?nanou v?trem, na p?nu vln?c? se na mo?sk? hladin?. Ze v?ech sil se sna?ila myslet na n?co jin?ho ne? na to, co bude muset ud?lat, aby v?e vy?lo. I tak j? ale slova zn?la v hlav? stejn? neodbytn?, jako my?lenky na smrt. Bude muset lh?t a tvrdit, ?e mluv? za mrtv?. Slova mrtv?ch zap???inila, ?e jej? lid? vyrazili k Delosu. I kdy? tenkr?t Thanos ani Jeva netvrdili, ?e za n? mluv?. Tentokr?t to ale Jeva nebude moct nechat na ostatn?ch mluv??ch. Riziko, ?e by Kost?jov? jej? pl?n odm?tli, bylo p??li? velk?. A co by se d?lo pak? Jej? p??tel by zem?el. To nemohla dopustit. I kdy? to znamenalo, ?e ud?l? n?co nemysliteln?ho. Jeva navedla lo? bl?? k pob?e??, propracov?vala se mezi ?tesy a vraky, kter? se o n? rozbily. Nebyla to pl?? pobl?? jej?ho star?ho domova, ale m?sto d?l po pob?e??, u jin?ho velk?ho shroma?di?t?. P?esto se m?stn?m lidem poda?ilo vraky do?ista vyrabovat. Jeva se p?i t? my?lence pousm?la a c?tila m?rnou hrdost. N?kolik lod? j? vyplulo vst??c. V?t?inou ?lo o lehk? ?luny, k?noe s plov?ky ur?en? k pron?sledov?n? ?lun?, kter? na prvn? pohled nepat?ily Kost?j?m. Kdyby k nim Jeva nepat?ila, z?ejm? by u? bojovala o hol? ?ivot. Takhle se jen ostatn? shrom??dili kolem, sm?li se a vtipkovali zp?sobem, kter?m by cizince nikdy nep?iv?tali. „Kr?sn? lo?, sestro. Kolik lid? jsi kv?li n? zabila?“ „Zabila?“ ozval se dal??. „Nejsp?? zem?eli strachem u? p?i pohledu na ni!“ „Zem?eli by p?i pohledu na tv?j hnusn? ksicht,“ ?t?kla po n?m Jeva. Mu?i se zasm?li spole?n? s n?. Takov? byly m?stn? zp?soby. Na zp?sobech z?le?elo. Jej? lid? mohli cizinc?m p?ipadat podivn?, ale ??dili se vlastn?mi pravidly. Jejich vlastn?mi z?sadami. Jeva se te? chystala p?ed n? p?edstoupit a pokud cht?la tvrdit, ?e mluv? za mrtv?, znamenalo to poru?it jedno z nejz?kladn?j??ch pravidel. Mohli ji vyhnat a nedovolit j? se vr?tit. Mohli ji zab?t a pohodit jej? t?lo, ani? by se dostala na hranici a p?idala se tak k p?edk?m. P?irazila lo?kou k pob?e??, sesko?ila a vyt?hla ji na pl??. ?ekali tam na ni dal?? lid?. P?ib?hla k n? d?vka s urnou v ruk?ch a nab?dla j? ?petku popela z m?stn? vesnice. Jeva ji p?ijala a spolkla. Symbolicky se tak stala ?lenkou vesnice, vstoupila do kontaktu s jejich p?edky. „V?tej, kn??ko,“ pronesl jeden z mu?? na pl??i. Byl to star? mu? s pergamenovou k???, p?esto byl ale Jev? pod??zen?, proto?e ji zdobila znamen?, kter? dokazovala, ?e pro?la posv?tn?mi ob?ady. „Co p?iv?d? mluv?? k na?im b?eh?m?“ Jeva na chv?li zva?ovala svoji odpov??. Bylo by tak snadn? prohl?sit, ?e mluv? za ty, kte?? jsou d?vno pry?. M?vala vize. Kdy? byla mal?, mnoz? prohla?ovali, ?e z n? bude skv?l? mluv?? s mrtv?mi. Jeden ze star??ch mluv??ch dokonce tvrdil, ?e pr?v? ona pronese slova, kter? zas?hnou cel? jejich lid. Pokud by prohl?sila, ?e ji sem zavolali mrtv? a ??daj? jejich n?rod, aby bojoval za Haylon, mo?n? by j? to uv??ili. Mohli by poslouchat autoritu, kterou j? prop?j?ovali mrtv?, tak, jako poslouchali m?lo co jin?ho. Kdyby to ud?lala, mohlo by se j? skute?n? poda?it zachr?nit Haylon. Byla ?ance, ?e ?tok jejich lid? bude sta?it ke zni?en? ?eropelsk? flotily. Mohlo by se jim poda?it z?skat pro obr?nce ?as. Pokud by lhala. To ale ud?lat nemohla. Ne?lo jen o samotnou le?, i kdy? u? jen to, ?e o n? uva?ovala, ji d?silo. Ne?lo jen o to, ?e by t?m zradila v?e, co v o??ch jej?ch lid? znamenalo sv?t. Ne, ?lo o to, ?e Thanos by necht?l, aby lhala a podv?d?la. Necht?l by, aby jej? lid? ?li na smrt pod fale?nou z?minkou, necht?l by je nutit bojovat proti ?eropelu bez toho, aby znali pravdu, pro? to d?laj?. „Kn??ko?“ zeptal se star? mu?. „Jsi tu, abys mluvila za mrtv??“ Co by tedy Thanos ud?lal? Jeva znala odpov??, d?ky tomu, co za?ila p?i jeho posledn? n?v?t?v? u jej?ho lidu. D?ky tomu, co s n?m za?ila v?ude jinde. „Ne,“ odpov?d?la. „Nejsem tu, abych mluvila za mrtv?. Jmenuji se Jeva a dnes tu chci mluvit za ?iv?.“ KAPITOLA ?TVRT? Irrien proch?zel planinou pokrytou mrtv?mi t?ly. Prohl??el si jatka, kter? jeho arm?dy zp?sobily. Tentokr?t ale bez obvykl?ho uspokojen?, kter? p?i podobn?ch p??le?itostech zpravidla c?til. Kolem le?eli mrtv? ?i um?raj?c? seve?an? rozdrcen? jeho arm?dami, pobit? jeho lovci. Irrien by se v t? chv?li m?l c?tit triumf?ln?. M?l by c?tit radost z v?t?zstv? nebo sladk? opojen? moc?, proto?e jeho nep??tel? byli mrtv?. M?sto toho m?l pocit, jako by ho o skute?n? v?t?zstv? n?kdo p?ipravil. Mu? v leskl? zbroji nep??telsk?ho vojska le?el v bahn? a st?nal. Sna?il se z?stat na?ivu navzdory zran?n?m, kter? utrp?l. Irrien se chopil kop? tr??c?ho z bl?zk?ho t?la a mu?e j?m probodl. Dokonce ani zabit? slabocha, jako byl tenhle, mu nezlep?ilo n?ladu. Popravd?, bylo to cel? a? p??li? snadn?. Na to, aby boj za n?co st?l, tu bylo p??li? m?lo nep??tel. Projeli cel? Sever, plundrovali vesnice a men?? hrady, dokonce dobyli i b?val? pevnosti lorda Westa. V?ude nach?zeli pr?zdn? domy a je?t? pr?zdn?j?? hrady, m?stnosti, kter? lid? d?vno opustili, aby unikli p?ed bl???c?mi se hordami. Nebylo to frustruj?c? jen proto, ?e t?m p?dem nedos?hl slavn?ch v?t?zstv?, jak pl?noval. Znamenalo to toti?, ?e jeho nep??tel? jsou st?le n?kde venku, a to ho v tuto chv?li do??ralo je?t? v?c. Irrien v?d?l, kde jsou, proto?e zbab?lec, kter? z?stal na hrad? lorda Westa, mu to ?ekl. Byli na Haylonu a opev?ovali ostrov, na kter? poslal jen ??st sv?ch invazn?ch sil. Kv?li tomu m?l Irrien pocit, jako by ka?d?m okam?ikem tady jen ztr?cel ?as. P?esto tu je?t? musel n?co vykonat. Rozhl?dl se a sledoval, jak jeho mu?i pracuj? spole?n? se skupinami nov? zajat?ch otrok? na str?en? jednoho z mnoha hrad?, kter?mi byla krajina poset? jako houbami po de?ti. Irrien nehodlal nechat opu?t?n? hrady st?t, proto?e by t?m poskytl sv?m nep??tel?m m?sta, kde se shrom??dit. A jako by to cel? nebylo m?lo, jeho mu?i je?t? ke v?emu vypadali, ?e jsou se snadn?m v?t?zstv?m spokojen?. Irrien vid?l mu?e, kte?? nebyli p?id?leni k ??dn?m pracovn?m ?et?m, jak se rozvaluj? na slunci, hraj? o nakraden? pen?ze nebo jen tak pro z?bavu mu?? zajatce. Samoz?ejm? tu tak? byli obvykl? mrcho?routi. N?kdo u? na okraji boji?t? postavil otrok??sk? t?bor a rozestav?l pod?l n?j vozy a klece, kter? se te? rychle plnily. Uprost?ed byl vyklizen? prostor, kde se otrok??i dohadovali nad t?m, jestli jsou otroci dost dob?? a otrokyn? dost kr?sn?. Pravdou ale bylo, ?e brali v?echno, co jim voj?ci nab?dli. Byli to opravdu jen mrcho?routi, ne v?le?n?ci. A pak tu byli kn??? smrti. Olt?? si vzty?ili uprost?ed boji?t?, tak, jak to obvykle d?l?vali. Voj?ci k nim te? p?in??eli ran?n? nep??tele a pokl?dali je na kamenn? st?l, kde jim kn??? pod?ez?vali hrdla nebo vy?ez?vali srdce. Jejich krev se vsakovala do zem? a Irrien p?edpokl?dal, ?e bohov? musej? b?t spokojeni. Kn??? ka?dop?dn? vypadali, ?e spokojen? jsou, vyz?vali v???c?, aby se pod??dili smrti, proto?e to byl jedin? zp?sob, jak z?skat jej? p??ze?. Jeden mu? je z?ejm? vzal v??n?. O?ividn? utrp?l v bitv? tak v??n? zran?n?, ?e musel po??dat sv? p??tele, aby mu pomohli dostat se na st?l. Irrien sledoval, jak se ho s obna?enou hrud? k?e?ovit? chytil a nechal kn?ze, aby ho d?kou z tmav?ho obsidi?nu bodl do srdce. Irrien si p?i pohledu na slabocha, kter? se nesna?il bojovat se zran?n?mi, odplivl. Konec konc?, on s?m nenechal sv? zran?n?, aby ho oslabila, ?e ne? Rameno ho bolelo p?i ka?d?m pohybu, ale p?esto se nenab?dl jako ob??, aby ostatn? ochr?nil p?ed smrt?. Podle jeho zku?enost? bylo jedinou ??innou ochranou p?ed smrt? to, kdy? byl ?lov?k siln?j?? ne? jeho nep??tel. S?la znamenala, ?e ?lov?k m??e ??t. D?ky s?le si ?lov?k mohl vz?t v?e, co se mu zacht?lo, a? u? to byl ciz? ?ivot, pozemky nebo ?eny. Na okam?ik se zamyslel, co si asi kn??? smrti mysl? o n?m. Nem?l je v ?ct?, pouze je vyu??val k tomu, aby mu pomohli ovl?dat jeho mu?e. Dokonce si ani nebyl jist?, jestli n?co z toho, co kn??? tvrd?, m? n?jak? skute?n? z?klad, nebo jestli jde jen o zp?sob, jak mohli lid? bez skute?n? s?ly ovl?dat ostatn?. P?edpokl?dal, ?e pokud n?jac? bohov? skute?n? existuj?, podobn? ?vahy mu jejich p??ze? nep?inesou. Na druhou stranu, nezabil pr?v? on v?c mu??, ?en i d?t? ne? kdokoli jin?? Neposkytoval jim ob?ti, kn??? a nevytv??el sv?t, kter? by se jim l?bil? Irrien to mo?n? ned?lal kv?li nim, p?esto to ale d?lal. St?l a na okam?ik se zaposlouchal do ?e?i hovo??c?ho kn?ze. „Brat?i! Sestry! Dne?ek je dnem velk?ho v?t?zstv?. Dnes jsme do sv?ta za ?ern?mi dve?mi poslali mnoho lid?. Dnes jsme uspokojili bohy, tak?e si z?tra nevyberou n?s. Z?t?ej?? v?t?zstv?—“ „Tohle nebylo v?t?zstv?,“ pronesl Irrien a jeho hlas snadno p?ehlu?il ten kn?z?v. „Aby to bylo v?t?zstv?, museli bychom bojovat. Copak m??eme naz?vat v?t?zstv?m zab?r?n? pr?zdn?ch dom?? Nebo masakrov?n? bl?zn?, kte?? z?stali, kdy? ostatn? m?li dost rozumu ut?ct?“ Irrien se rozhl?dl po lidech kolem. „Dnes jsme zab?jeli, a to je dob?e, ale mus?me toho ud?lat mnohem v?c. Dnes tu dokon??me na?i pr?ci, strhneme jejich hrady a p?ed?me jejich rodiny otrok???m. Z?tra ale vyraz?me n?kam, kde n?s ?ek? skute?n? v?t?zstv?. Na m?sto, kde se p?ed n?mi ukryli v?ichni jejich v?le?n?ci. Vyraz?me na Haylon!“ Sly?el, jak se jeho mu?i p?i t?ch slovech raduj?. Vra?d?n? nep??tel v nich podpo?ilo touhu po boji. Obr?til se ke kn?zi. „Co ?ekne? ty? Je to v?le boh??“ Kn?z nezav?hal. Chopil se no?e a roz??zl b?icho mu?e le??c?ho na olt??i. Vytrhl z n?j vnit?nosti, aby v nich mohl ??st. „Je, lorde Irriene. Bohov? t? podpo?? ve tv?m sna?en?! Irrien! Ir-ri-en!“ „Ir-ri-en!“ volali voj?ci. Tenhle mu? znal sv? m?sto. Irrien se usm?l a zam??il mezi ostatn?. Nep?ekvapilo ho, kdy? se za n?m vydala postava v k?pi. Irrien tasil d?ku. Mo?n?, ?e ji bude pot?ebovat. „Nepromluvil jsi se mnou od na?eho posledn?ho rozhovoru, N’cho,“ pronesl Irrien. „A j? nerad ?ek?m.“ Zabij?k sklonil hlavu. „P?tral jsem po tom, co jsi po mn? ??dal, Prvn? kameni. Vypt?val jsem se m?ch v?rn?ch kn???, ?etl zak?zan? svitky, mu?il ty, kte?? necht?li mluvit.“ Irrien si byl jist?, ?e v?dce Tuctu smrt? je spokojen? s?m se sebou. Z nich v?ech jen N’cho p?e?il ?tok na Irriena. Ten za??nal p?em??let, jestli se rozhodl spr?vn?. „Sly?el jsi, co jsem ?ekl mu??m,“ pronesl Irrien. „M???me na Haylon. To znamen?, ?e budeme bojovat s d?t?tem Prastar?ch. M?? pro m? ?e?en?, nebo bych t? m?l odt?hnout k olt??i a ud?lat z tebe dal?? ob???“ Sledoval, jak mu? zavrt?l hlavou. „To ne, bohov? se se mnou necht?j? setkat tak brzy, Prvn? kameni.“ Irrien p?imhou?il o?i. „Co t?m chce? ??ct?“ N’cho o krok ustoupil. „V???m, ?e jsem na?el to, co jsi po?adoval.“ Irrien mu pokynul, aby ho n?sledoval. Zam??il ke sv?mu stanu. Pohledem odehnal str??n? a otroky, tak?e z?stal s druh?m mu?em o samot?. „Co jsi zjistil?“ zeptal se. „Byla… stvo?en?, kter? bojovala ve v?lce proti Prastar?m,“ pronesl N’cho. „Takov? stvo?en? budou d?vno mrtv?,“ podotkl Irrien. N’cho zavrt?l hlavou. „St?le se daj? vyvolat a j? v???m, ?e jsem objevil m?sto, na kter?m by to bylo mo?n?. Bude to ale st?t spoustu ?ivot?.“ Irrien se p?i t?ch slovech zasm?l. Za zni?en? Ceres to byla jen mal? cena. „Vz?t n?komu ?ivot,“ pronesl, „nikdy nen? p??li? obt??n?.“ KAPITOLA P?T? Stephania sledovala sp?c?ho kapit?na Kanga a zmoc?ovalo se j? st?le v?t?? znechucen?. Kapit?n zachr?pal a jeho rozm?rn? t?lo se pohnulo. Stephania se musela odt?hnout, proto?e se po n? ve sp?nku nat?hl. Z doby, kdy byl vzh?ru, toho m?la v?c ne? dost. Nikdy nem?la probl?m pojmout mu?e za milence jen proto, aby ho mohla manipulovat. P?esn? to se p?eci chystala ud?lat i s Druh?m kamenem. Kang m?l ale k n??n?mu milenci hodn? daleko a zd?lo se, ?e ho bav? hledat st?le nov? zp?soby, jak Stephanii pon??it. Choval se k n? jako k otrokyni, kterou byla u Irriena, a Stephania si p?itom p??sahala, ?e u? nikdy ni?? otrokyn? nebude. Nav?c se k n? donesly drby, kter? se ???ily pos?dkou. ?e nakonec mo?n? do ?eropelu nedoraz? tak, jak by si p?edstavovala. ?e si s n? kapit?n jen u?ije a pak ji stejn? prod? do otroctv?. A pak se s pos?dkou rozd?l? o to, co za ni dostane. To Stephania rozhodn? nedovol?. To by rad?ji zem?ela. Ale jednodu???m ?e?en?m bude n?koho zab?t. Ti?e vyklouzla z postele a vyhl?dla z mal?ho ok?nka kapit?novy kajuty. Bl??ili se k Z?v?t?? a u? ve slab?m sv?tle sv?t?n? bylo vid?t, jak se na n?j sn??? prach z vysok?ch hor za m?stem. Bylo to o?kliv? m?sto, o?unt?l? a st?sn?n?, a dokonce i z lodi mohla Stephania ??ct, ?e rozhodn? nebude m?rumilovn?. I Kang ??kal, ?e po setm?n? rad?ji nevych?z?. Stephania p?edpokl?dala, ?e to byla jen v?mluva, aby ji mohl je?t? naposledy vyu??t, ale mo?n? ne?lo jen o to. Po setm?n? nefungovaly ani trhy s otroky. Rozhodla se a potichu se obl?kla. Zabalila se do pl??t? a s?hla do jednoho z jeho mnoha z?hyb?. Vyt?hla z n?j lahvi?ku a dlouhou p??zi. Pohybovala se s opatrnost? n?koho, kdo p?esn? v?, co dr?? v ruk?ch. Kdyby te? ud?lala chybu, byla by mrtv? – zabil by ji bu? jed nebo Kang. Stephania se postavila k posteli, sev?ela p??zi mezi prsty a nechala ji viset nad Kangov?mi ?sty. Ve sp?nku se pohyboval a p?evaloval a Stephania se sna?ila dr?et p??zi st?le v p??hodn? pozici. D?vala si pozor, aby se Kanga sama nedotkla. Kdyby se te? probudil, m?l by ji p??mo na dosah. Nechala kapky jedu st?kat po p??zi. Soust?edila se, zat?mco Kang n?co mumlal ze span?. Jedna kapka u? m??ila k jeho rt?m, pak druh?. Stephania se p?ipravovala na okam?ik, kdy Kang zalap? po dechu a zem?e, a? jej? jed zabere. M?sto toho Kang otev?el o?i a pod?val se na Stephanii nejprve s nech?pav?m a pot? s rozzu?en?m v?razem. „D?vko! Otrokyn?! Za tohle chc?pne?!“ Najednou byl nad Stephani? a tiskl ji k posteli. Jednou ji ude?il a vz?p?t? Stephania uc?tila na krku drtiv? tlak jeho rukou. Zalapala po dechu, ale jeho stisk byl p??li? siln?. Mrskala sebou a sna?ila se Kanga shodit. Ten na n? le?el celou svoj? ob?? v?hou a sna?il se ji znehybnit. Bojovala s n?m, ale on se jen sm?l a nep?est?val ji rdousit. Sm?l se i ve chv?li, kdy Stephania z kab?tu vyt?hla n?? a bodla ho. P?i prvn?m bodnut? prudce vydechl, ale Stephania nem?la pocit, ?e by uvolnil sev?en? na jej?m krku. Zorn? pole j? za?ala zast?rat temnota, ale ona nep?est?vala bodat, mechanicky a zcela slep?, proto?e te? m?la v?e zast?en? rozmazan?m z?vojem. Sev?en? kolem jej?ho krku po chv?li povolilo a Stephania c?tila, jak se na ni Kang bezvl?dn? zhroutil. Vyprostit se zpod jeho bezvl?dn?ho t?la trvalo a? neuv??iteln? dlouho. Stephania lapala po dechu a sna?ila se nabrat ztracenou rovnov?hu. Spadla z postele, pak vstala a znechucen? se pod?vala na Kangovo t?lo. Mus? to dokon?it. Ud?lala to, co m?la v ?myslu, i kdy? to nakonec bylo obt??n?j??, ne? ?ekala. A te? to ostatn?. Sp??n? p?erovnala p?ikr?vky, aby v?e alespo? na prvn? pohled vypadalo, jako by Kang spal. Rychle prohledala kajutu a na?la malou truhli?ku, ve kter? m?l Kang zlato. Pak si nasadila k?pi a vyklouzla na palubu. M??ila k mal?mu ?lunu na z?di. Nastoupila do n?j a op?ela se do rump?lu, aby spustila ?lun na vodu. Rump?l sk??pal jako star? dve?e, kter?m nikdo dlouho nemazal panty. Stephania zaslechla v?k?iky n?mo?n?k?, kte?? se za?ali zaj?mat, co je to za hluk. Stephania nezav?hala. Tasila n?? a rychle p?e?ezala lano, kter?m byl ?lun uv?z?n. Lano povolilo a ?lun i se Stephani? dopadl na vodn? hladinu. Stephania se chopila vesel a za?ala veslovat k p??stavu. N?mo?n?ci na lodi zjistili, ?e nemaj? mo?nost ji pron?sledovat. Stephania veslovala a? do chv?le, kdy p?irazila k molu. Vystoupila ze ?lunu a ani se neobt??ovala ho p?iv?zat. Stejn? se sem u? nebude vracet. ?eropelsk? hlavn? m?sto bylo p?esn? takov?, jak vypadalo z mo?sk? hladiny. Ve vln?ch se na n?j sn??el prach a popel, kolem Stephanie proch?zely postavy s o?ividn? nep??telsk?mi ?mysly. Jedna postava se nebezpe?n? p?ibl??ila a Stephania musela uk?zat n??, aby ji zahnala. M??ila st?le hloub?ji do m?sta. V?d?la, ?e se tu kdysi pohyboval i Lucious, a jak proch?zela pra?n?mi ulicemi, p?em??lela, jak se tu asi c?til. Nejsp?? bezmocn?, proto?e neum?l vych?zet s lidmi. Um?l na n? jen ?to?it a vynucovat si od nich slu?by z pozice moci, pomoc? v?hru?ek a zastra?ov?n?. Byl to bl?zen. Stephania takov? nebyla. Rozhl??ela se, dokud nenarazila na lidi, kte?? j? mohli poskytnout informace – ?ebr?ky a d?vky. Chodila od jednoho k druh?mu, rozd?vala ukraden? zlato a pokl?dala v?em jednu a tu samou ot?zku. „Co mi m??e? ??ct o Ulrenovi?“ Ptala se v zapadl?ch uli?k?ch i v hr??sk?ch doupatech, kde se platilo krv? stejn? ?asto jako pen?zi. Ptala se v obchodech, kde se prod?valy l?tky chr?n?c? p?ed prachem, a ptala se na m?stech, kde se v temnot? sch?zeli zlod?ji. Vybrala si hostinec a usadila se v n?m. Nechala rozn?st informaci, ?e d?v? zlato t?m, kdo s n? mluv?. A lid? p?ich?zeli, vypr?v?li j? ?tr?ky historek, drb?, pomluv a tajemstv? v chaotick? zm?ti informac?, na kterou byla Stephania zvykl? a se kterou um?la pracovat. Nep?ekvapilo ji, kdy? si pro ni p?i?li dva mu?i a jedna ?ena. V?ichni byli zabalen? v hadrech vyu??van?ch jako ochrana p?ed prachem, v?ichni nesli erb b?val?ho Druh?ho kamene. M?li tvrd? pohledy lid? zvykl?ch na n?sil?, ale to se dalo ??ct t?m?? o v?ech lidech v ?eropelu. „Klade? spoustu ot?zek,“ pronesla ?ena a naklonila se ke Stephanii p?es st?l tak bl?zko, ?e by ji Stephania mohla bodnout no?em, kdyby cht?la. Tak bl?zko, jako by byly d?v?rn? p??telkyn?, kter? si pr?v? ?u?kaj? n?jak? tajemstv?. Stephania se usm?la. „To ano.“ „Myslela sis, ?e v?echny ty ot?zky nep?it?hnou pozornost? ?e Prvn? k?men nem? sv? zv?dy ?pln? v?ude?“ Stephania se zasm?la. Opravdu p?edpokl?dali, ?e zrovna ona nepomyslela na p??tomnost ?peh?? Ona myslela mnohem d?l. Proch?zela m?stem a tv??ila se, jako by hledala odpov?di. P?itom ale hledala zp?sob, jak na sebe p?it?hnout pozornost. Jak?koli bl?zen mohl p?ij?t k br?n? a nechat se vyhodit. Chytr? ?ena to navle?e tak, aby ji ti uvnit? sami pozvali d?l. Konec konc?, pomyslela si Stephania pobaven?, v romantick?m vztahu by m?l mu? dob?vat ?enu. „?emu se sm?je??“ obo?ila se na ni ?ena. „Jsi ??len? nebo jen hloup?? Co jsi vlastn? za??“ Stephania s?ala k?pi, aby si ?ena mohla prohl?dnout jej? rysy. „J? jsem Stephania,“ pronesla. „B?val? man?elka d?dice Imp?ria, b?val? vl?dkyn? Imp?ria. P?e?ila jsem p?d Delosu a Irrienovy pokusy mne zab?t. Mysl?m, ?e tv?j p?n by si se mnou r?d promluvil, nemysl???“ Vstala, zat?mco ostatn? se na sebe zmaten? d?vali a o?ividn? se nemohli rozhodnout, co d?l d?lat. Nakonec rozhodla ?ena. „Vezmeme ji s sebou.“ Obestoupili Stephanii, ale ta sama vyrazila kup?edu, tak?e to vypadalo, jako kdy? str??e doprov?z? ?lechti?nu, ne jako kdy? odv?d? zajatce. Stephania se dokonce lehce zav?sila do ciz? ?eny, stejn? jako by se zav?sila do doprovodu p?i odpoledn? proch?zce parkem. Vedli ji skrz m?sto, a proto?e se p?se?n? bou?e zrovna v?jime?n? uklidnila a p?estala m?st prach z ?tes?, neobt??ovala se Stephania ani s nasazen?m k?p?. Nechala obyvatele m?sta, aby ji vid?li. V?d?la, ?e se tak roznesou drby o tom, ?e tu je. Samoz?ejm?, ?e i kdy? se hodn? sna?ila, m?lo to cel? daleko do p??jemn? proch?zky. St?le ji doprov?zeli t?i zabij?ci, kte?? by ji nev?hali pod??znout, pokud by jim Stephania dala z?minku. Kdy? se bl??ili k velk? usedlosti uprost?ed m?sta, c?tila Stephania, jak v n? nar?st? nap?t? a strach. Potla?ovala ho jen d?ky sv?mu odhodl?n? dokon?it v?e, kv?li ?emu do ?eropelu dorazila. Mus? se pomst?t Irrienovi. Mus? od ?arod?je z?skat zp?t sv?ho syna. Pro?li usedlost? kolem pracuj?c?ch otrok? a cvi??c?ch v?le?n?k?, kolem soch zachycuj?c?ch mlad?ho Ulrena ty??c?ho se nad t?ly mrtv?ch nep??tel. Stephania nepochybovala o tom, ?e to byl nebezpe?n? mu?. Skute?nost, ?e obsadil pozici t?sn? pod vl?dnouc?m Irrienem, znamenala, ?e se probojoval na jednu z nejnebezpe?n?j??ch pozic zn?m?ho sv?ta. Prohra tu znamenala smrt ?i n?co je?t? hor??ho, ale Stephania se nechystala prohr?t. Pou?ila se z invaze i ze sv?ho nevyda?en?ho pokusu ovl?dnout Irriena. Tentokr?t m?la co nab?dnout. Ulren cht?l to sam?, co ona: moc a smrt b?val?ho Prvn?ho kamene. Stephania sly?ela o s?atc?ch z mnohem hor??ch pohnutek. KAPITOLA ?EST? Ceres vystoupila z lo?ky na b?eh, ohromen? t?m, ?e takov?hle m?sto m??e v?bec pod zem? existovat. V?d?la, ?e za to m??e moc Prastar?ch, ale netu?ila, pro? by tvo?ili n?co takov?ho. Pro? tvo?it kr?snou zahradu uprost?ed no?n?ch m?r? Samoz?ejm? toho o Prastar?ch nev?d?la p??li?. Dost mo?n? jsou podle nich no?n? m?ry pr?v? t?m nejvhodn?j??m d?vodem k vytvo?en? kr?sn? zahrady. A pak tu byl ten d?m, kter? vypadal, jako by byl vytvo?en? z ?ist? zlat? z??e. Ceres se k n?mu pomalu p?ibli?ovala. Pokud m? naj?t odpov?di, najde ji ur?it? pr?v? v n?m. Sv?tlo se lehce zavlnilo a Ceres si v?imla, ?e se v n?m skr?vaj? dv? postavy. Doufala jen, ?e to nejsou dal?? nap?l mrtv? ?arod?jov?. Nebyla si toti? jist?, jestli m? dost sil na dal?? boj. Vstoupila do sv?tla a jej? t?lo se v tu chv?li napjalo v o?ek?v?n? bolestiv?ho v?boje nebo z?sahu s?ly, kter? by j? m?la br?nit vej?t dovnit?. M?sto toho uc?tila jen lehk? tlak a vz?p?t? u? byla uvnit? a rozhl??ela se kolem. Vnit?n? prostor d?mu vypadal jako rozlehl? a p?epychov? hala pln? ply?ov?ch koberc? a divan?, soch a ?ezeb, kter? jako by visely na jeho st?n?ch. Byly tu i dal?? v?ci – zdoben? sklenice a knihy, kter? odkazovaly na um?n? ?arod?j?. Uprost?ed st?ly dv? postavy. Mu? vypadal stejn? klidn? a vzne?en? jako Ceresina matka. M?l na sob? sv?tlou r?bu, jakou Ceres vid?la ve vzpom?nk?ch na Prastar?. ?ena na sob? m?la tmav? oble?en? ?arod?j?, ale na rozd?l od t?ch, se kter?mi Ceres bojovala, byla mlad?, ?as na n? nezanechal stopy. Kdy? se Ceres pod?vala pozorn?ji, uv?domila si, ?e i oni jsou lehce pr?svitn?, jako v?echno ostatn? ve vzpom?nk?ch. „Nejsou skute?n?,“ pronesla ti?e. Mu? se zasm?l. „Sly?ela jsi to, Lin? Nejsme skute?n?.“ ?ena nat?hla ruku a polo?ila mu ji na rameno. „Je to pochopiteln? omyl. Konec konc? si mysl?m, ?e te? asi vypad?me jako pouh? st?ny toho, co jsme b?vali.“ To Ceres p?ekvapilo. Bezmy?lenkovit? nat?hla k mu?i ruku a sledovala, jak hladce pro?la p??mo jeho hrud?. Uv?domila si, co pr?v? provedla. „Omlouv?m se,“ ?ekla. „To nemus??,“ pronesl mu?. „Dok??u si p?edstavit, ?e je to pon?kud znepokojiv?.“ „Co jste za??“ zeptala se Ceres. „Naho?e jsem vid?la ?arod?je, ale vy nejste jako oni. Nejste ani jako vzpom?nky na minulost, proto?e nejste jen pouh? obrazy.“ „My jsme… jin?,“ odpov?d?la ?ena. „J? jsem Lin a tohle je Alteus.“ „J? jsem Ceres.“ Ceres si v?imla, jak bl?zko k sob? ti dva stoj?, i zp?sobu, jak?m Lin polo?ila ruku Alteovi na rameno. Ti dva vypadali jako velice zamilovan? p?r. Bude i ona s Thanem n?kdy vypadat podobn?? Rozhodn? ale nikdy nebudou tak pr?svitn?. „Zu?ila bitva,“ ozval se Alteus, „a my ji nemohli zastavit. To, co ?arod?jov? pl?novali, bylo ?ist? zlo.“ „N?kte?? tv?ho druhu nebyli o nic lep??,“ pronesla Lin s n?znakem ?sm?vu, jako by podobn? rozhovor vedli u? mnohokr?t. „Seb?hlo se to tak rychle. Prasta?? uv?znili ?arod?je a jejich magie prom?sila minulost a budoucnost. Alteus a j?…“ „Stalo se z v?s n?co jin?ho,“ dokon?ila Ceres. Uv?dom?l? vzpom?nky. Duchov? minulosti, kte?? se mohou vz?jemn? dot?kat, kdy? u? nic jin?ho. „N?co mi ??k?, ?e ses neprobojovala t?m v??m nad n?mi jen proto, aby ses dozv?d?la o n?s,“ pronesl Alteus. Ceres polkla. Tohle ne?ekala. ?ekala n?jak? p?edm?t, mo?n? n?co, co udr?uje kouzla naho?e na ostrov?. Ale Prastar? p?ed n? m?l pravdu. P?i?la sem z n?jak?ho d?vodu. „M?m v sob? krev Prastar?ch,“ ?ekla. Alteus p?ik?vl. „To vid?m.“ „Ale n?co ji svazuje,“ pronesla Lin. „Omezuje.“ „N?kdo m? otr?vil,“ ?ekla Ceres. „Sebrala mi moji moc. Matka mi ji na chv?li vr?tila, ale nevydr?ela mi dlouho.“ „Daskal?v jed,“ pronesla Lin s n?znakem znechucen?. „Zl? v?c,“ prohl?sil Alteus. „Ale v?c, kterou jde napravit,“ dodala Lin. Pod?vala se na Ceres. „Pokud je toho ona hodna. Omlouv?m se, ale je to velk? moc a t?m p?dem i velk? zodpov?dnost. Vid?li jsme, ?eho je moc schopn?.“ „A nav?c vzhledem k tomu, jak na tom jsme, nebude snadn? to napravit,“ dodal Alteus. Lin mu znovu polo?ila ruku na rameno. „Mo?n? je ?as vid?t i n?co nov?ho. Jsme tu u? stovky let. Mo?n? i p?es to, co dok??eme, je ?as, abychom vid?li, co dal??ho n?s ?ek?.“ Ceres se zarazila, kdy? ji sly?ela. Uv?domila si, co to asi znamen?. „Moment, to, ?e m? uzdrav?te, v?s zabije?“ Cht?la zavrt?t hlavou, ale my?lenka na Thana a v?echny ostatn? na Haylonu ji zastavila. Pokud by na to nep?istoupila, zem?eli by oni. „Nev?m, co ??ct,“ p?iznala. „Nechci, aby kv?li mn? n?kdo zem?el, ale pokud tohle neud?l?m, zem?e spousta jin?ch lid?.“ Vid?la, jak se na sebe oba duchov? pod?vali. „To je dobr? za??tek,“ ozn?mil Alteus. „M?lo by to smysl. ?ekni n?m i zbytek. ?ekni n?m v?e o tom, co t? sem p?ivedlo.“ Ceres se sna?ila, se? mohla. Vysv?tlila jim v?e o povst?n? a revoluci, o v?lce. O invazi, kter? n?sledovala a o tom, ?e ji nedok?zala zastavit. O ?toku na Haylon, kter? i te?, kdy? mluvila, ohro?oval v?echny, na kter?ch j? z?le?elo. „Rozum?m,“ pronesla Lin a nat?hla ruku, aby se dotkla Ceres. Ceres p?ekvapilo, kdy? uc?tila lehk? tlak. „Tak trochu mi to p?ipom?n? na?i v?lku.“ „Minulost se opakuje v ozv?n?ch sebe sam?,“ ?ekl Alteus. „Ale jsou ozv?ny, kter? se nesm? opakovat. Mus?me zjistit, jestli to ch?pe.“ Ceres vid?la, ?e Lin p?ik?vla. „To je pravda,“ pronesl duch. „Tak?e, ot?zka na tebe, Ceres. Uvid?me, jestli ch?pe?. Pro? tu tohle v?e st?le je? Pro? jsou ?arod?jov? uv?zn?ni? Pro? je Prasta?? nezni?ili?“ Ot?zka p?sobila jako zkou?ka. Ceres m?la pocit, ?e pokud odpov? spr?vn?, tihle dva j? pomohou. Vzhledem k tomu, co by je to st?lo, Ceres p?ekvapilo, ?e jsou v?bec ochotn? nad t?m uva?ovat. „Mohli je Prasta?? zni?it?“ zeptala se Ceres. Alteus chv?li ml?el a pak p?ik?vl. „O to ne?lo. Mysli na sv?t.“ Ceres p?em??lela. Myslela na dopady v?lky. Na pustiny ?eropelu a zni?en? ostrov naho?e. Na to, jak m?lo Prastar?ch na sv?t? zbylo. Na invazi a na lidi, kte?? zem?eli p?i boji s Imp?riem. „Mysl?m, ?e je nezni?ili, proto?e by je to st?lo p??li? mnoho,“ ?ekla Ceres. „K ?emu je v?t?zstv?, pokud po ?lov?ku nic nez?stane?“ P?edpokl?dala ale, ?e jde o mnohem v?c. „Bojovala jsem p?i povst?n?. Bojovali jsme proti n??emu, co bylo obrovsk? a zl? a ni?ilo lidem ?ivoty. Kolik lid? ale u? zem?elo? Nem??ete n?co napravit t?m, ?e prost? v?echny zmasakrujete.“ Vid?la, ?e se Lin s Alteem na sebe pod?vali a pak p?ik?vli. „Nejprve jsme ?arod?j?m jejich povst?n? dovolili,“ pronesl Alteus. „Mysleli jsme si, ?e o nic nejde. Kdy? se rozrostlo, za?ali jsme bojovat, ale nap?chali jsme p?itom stejn? ?kody jako oni. M?li jsme moc ni?it rozlehl? ?zem? a pou??vali jsme ji. ? ano, hojn? jsme ji pou??vali.“ „Vid?la jsi ?kody nap?chan? na tomhle ostrov?,“ ?ekla Lin. „Kdy? t? vyl???m, pokud t? vyl???m, bude? m?t stejnou moc. Co s n? ud?l??, Ceres?“ Byly doby, kdy by Ceres pronesla prostou odpov??. Zni?ila by Imp?rium. Zni?ila by vrchnost. Te? jen cht?la, aby lid? ?ili spokojen? a v bezpe??. To p?eci nebylo moc. „Chci jen zachr?nit lidi, na kter?ch mi z?le??,“ ?ekla. „Nechci nikoho ni?it. J? jen… mysl?m, ?e budu muset. Nel?b? se mi to, chci m?r.“ Vlastn? slova Ceres p?ekvapila. Necht?la u? dal?? n?sil?. Cht?la prost? jen zabr?nit masakru nevinn?ch. Vyslou?ila si t?m dal?? p?ik?vnut?. „Dobr? odpov??,“ prohl?sila Lin. „Poj? sem.“ B?val? ?arod?jka pro?la mezi sklen?n?mi ampulemi a alchymistick?m vybaven?m, kter? vypadalo, ?e je tak? tvo?eno ze vzpom?nek. M?chala a rozd?lovala jednotliv? substance. Alteus se k n? p?idal a spole?n? pracovali v harmonii, kter? mohla vzniknout jen v pr?b?hu dlouh?ch let. P?el?vali kapaliny do jin?ch n?dob, p?id?vali dal?? slo?ky, ?etli v knih?ch. Ceres jen st?la a sledovala je. Musela si p?iznat, ?e nech?pe ani polovinu z toho, co d?laj?. Kdy? p?ed n? po chv?li stanuli s p?ipravenou sklen?nou ampul?, zd?lo se j?, ?e to ani nen? mo?n?. „Vypij to,“ pronesla Lin. Nat?hla k Ceres ruku, a a?koli ampule vypadala nehmotn?, kdy? ji Ceres p?evzala, zm?nila se v pevn? sklo. Pozvedla ji a sledovala jisk?en? zlat? tekutiny. Stejn? zlat? jako byl d?m kolem. Ceres obsah ampule bez v?h?n? vypila a m?la p?i tom pocit, jako by pila sv?tlo hv?zd. M?la pocit, jako by se skrz ni rozl?valo a c?tila, jak se jej? svaly uvol?uj?. Jak vyprch?v? bolest, o kter? ani nev?d?la, ?e ji c?t?. P?ipadalo j?, jako by v n? n?co rostlo, rozprost?ralo se to skrz ni jako ko?eny, jako kan?ly, kter?mi mohla proudit jej? moc. Kdy? bylo po v?em, c?tila se Ceres tak dob?e, jako u? od za??tku invaze ne. M?la pocit, jako by se skrz ni rozl?val hlubok? pocit m?ru. „To je v?e?“ zeptala se Ceres. Alteus a Lin se vzali za ruce. „Ne tak ?pln?,“ odpov?d?l Alteus. D?m n?hle vypadal, jako by se hroutil s?m do sebe, v?e kolem mizelo a m?nilo se v ?ist? sv?tlo, kter? se soust?edilo do m?sta, kde st?li Lin s Alteem. Tak? jejich obrysy se v intenz?vn?m sv?tle pomalu rozpou?t?ly, a? se i oni ztratili Ceres p??mo p?ed o?ima. „Bude zaj?mav? sledovat, co se bude d?t d?l,“ ?ekla Lin. „Sbohem, Ceres.“ Sv?tlo vybuchlo sm?rem k Ceres a jako by ji naplnilo. Rozl?valo se kan?ly v jej?m t?le jako voda rozl?vaj?c? se nov? vybudovan?mi akvadukty. Napl?ovalo ji st?le v?c a v?c, proudilo j?, tak?e m?la pocit, jako by v n? bylo v?c moci ne? kdy d??v. Poprv? ch?pala skute?n? rozsah moci Prastar?ch. St?la, c?tila moc, kter? j? pulzovala v ?il?ch a v?d?la, ?e nastal ?as. Nastal ?as v?l?it. KAPITOLA SEDM? Jeva c?tila nap?t?, kter? vzr?stalo s ka?d?m jej?m krokem k velk? s?ni. Lid? na shroma?di?ti na ni z?rali, jako by sami ke Kost?j?m nepat?ili a ona byla prvn? Kost?jka, kterou v ?ivot? vid?. Z?rali na ni jako na n?co ciz?ho, divn?ho, dokonce mo?n? nebezpe?n?ho. Nebyl to pocit, kter? by se Jev? zamlouval. Bylo to kv?li tomu, ?e sem nep?ich?zelo mnoho lid? s kn??sk?mi znaky? Nebo ?lo o n?co v?c? Teprve kdy? se ozvaly prvn? ur??ky a obvin?n?, za?ala Jeva ch?pat. „Zr?dkyn?!“ „Odvedla jsi na?e lidi na jatka!“ Z davu vystoupil mlad? mu?. M?l ve tv??i ??klebek, kter?ho byl schopn? jen mlad? ?lov?k jako on. Vykra?oval si, jako by cesta vedouc? k domu mrtv?ch pat?ila jen jemu. Kdy? kolem n?j cht?la Jeva proj?t, postavil se j? do cesty. Jeva by ho za to m?la ude?it, ale byla tu kv?li d?le?it?j??m v?cem. „Ustup,“ ?ekla. „Nejsem tu kv?li poty?k?m.“ „To u? jsi opravdu ?pln? zapomn?la na zp?soby na?eho lidu?“ obo?il se na ni. „Odt?hla jsi sv?j kmen na smrt u Delosu. Kolik lid? se vr?tilo zp?t?“ Jeva v jeho hlase c?tila hn?v. Ten druh hn?vu, kter? c?t? lid?, kte?? ztratili n?koho bl?zk?ho. ??ct mu, ?e jsou te? se sv?mi p?edky a ?e by proto m?l b?t ??astn?, by ni?emu nepomohlo. Ka?dop?dn? si ani Jeva nebyla zrovna jist?, jestli tomu sama v???. Vid?la ve v?lce spoustu zbyte?n?ho um?r?n?. „Ale ty ses vr?tila,“ pokra?oval mlad?k. „Zni?ila jsi jeden z na?ich kmen? a sama ses vr?tila zp?t, jsi zbab?l?!“ Kdysi by ho Jeva za podobn? ?e?i zabila. Te? u? j? ale na sp?l?n? n?jak?ho idiota v?bec nez?le?elo. Ne v porovn?n? se v??m ostatn?m, co bylo v s?zce. Znovu se ho pokusila obej?t. Kdy? tasil n??, zastavila se. „Tohle nechce?, chlap?e,“ pronesla. „Ne??kej mi, co chci!“ zaje?el a vrhl se na ni. Jeva reagovala podv?dom?, odsko?ila z cesty ?toku a sou?asn? ude?ila sv?mi ostr?mi ?et?zy. Natr?novan?m pohybem ?vihla tak prudce, ?e se jeden z ?et?z? t?sn? omotal mlad?kovi kolem krku. Vytryskla krev a mlad?k se rukama chytil za otev?enou r?nu. Padl na kolena. „Zatracen?,“ pronesla Jeva m?kce. „Pro? jsi m? to donutil ud?lat, ty hlup?ku?“ Odpov?? samoz?ejm? nep?i?la. Tak jako nikdy jindy. Jeva nad mlad?kov?m t?lem pronesla slova modlitby za mrtv?, pak vstala a zvedla ho. Ostatn? vesni?an? ji n?sledovali. Jeva c?tila nap?t?, kter? vyst??dalo p?edchoz? posm??ky. Kr??eli t?sn? za n?, jako ?estn? str??, nebo jako eskorta doprov?zej?c? v?zn? veden?ho na popravu. Kdy? dorazila k domu mrtv?ch, star?? vesnice na ni u? ?ekali. Jeva bosky pokra?ovala d?l a poklekla a? u neuhas?naj?c? hranice. Vhodila do n? t?lo mlad?ka, kter? ji napadl. Vstala a sledovala, jak jeho t?lo za??n? ho?et. Pak se rozhl?dla po lidech, kter? p?i?la p?esv?d?it. „P?i?la jsi sem s krv? na ruk?ch,“ pronesl mluv?? mrtv?ch a vystoupil z davu. Jeho r?ba se zavlnila. „Mrtv? n?m ?ekli, ?e n?kdo p?ijde, ale ne ?e to prob?hne takto.“ Jeva na n?j pohl?dla a p?em??lela, jestli je to pravda. Byly doby, kdy by jeho slova nezpochyb?ovala. „Za?to?il na m?,“ pronesla Jeva. „Nebyl tak rychl?, jak si myslel.“ Ostatn? pok?vali hlavami. Takov? v?ci se st?valy, obzvl??? v takto drsn?ch kraj?ch. Jeva na sob? nedala zn?t vinu, kterou uvnit? c?tila. „P?i?la jsi, abys n?s o n?co po??dala,“ pronesl mluv??. Jeva p?ik?vla. „To ano.“ „Pak ??dej.“ Jeva st?la a uspo??d?vala si my?lenky. „??d?m o pomoc pro ostrov Haylon. Na rozkaz Prvn?ho kamene na n?j ?to?? ohromn? flotila. V???m, ?e na?i lid? mohou zvr?tit v?sledek bitvy.“ Dav vybuchl nespo?tem hlas?. Oz?valy se ot?zky a v?hru?ky, obvin?n? a n?zory, v?e spl?valo v jeden nep?ehledn? hukot. „Chce, abychom za ni um?rali.“ „Tohle u? jsme sly?eli!“ „Pro? bojovat za lidi, kter? ani nezn?me?“ Jeva jen st?la a nechala ostatn?, aby se p?ek?ikovali. Pokud by se n?co pokazilo, bylo by velice pravd?podobn?, ?e ven u? nevyjde. Vzhledem k tomu, k?m byla, m?la by p?i t? my?lence c?tit klid. Ona ale sou?asn? myslela na Thana, kter? riskoval sv?j ?ivot, aby zachr?nil ten jej?. Myslela na lidi uv?zn?n? na Haylonu. Oni pot?ebovali, aby usp?la. „Za v?echno, co ud?lala, bychom ji m?li d?t mrtv?m!“ vyk?ikl n?kdo. Mluv?? mrtv?ch p?istoupil k Jev? a pozvedl ruce, aby se ostatn? uti?ili. „V?me, co po n?s na?e sestra ??d?,“ pronesl mluv??. „Te? nen? ?as na rozhovory. Jsme jen ?iv?. Je ?as poslouchat mrtv?.“ Nat?hl ruku k opasku a s?al z n?j v??ek posv?tn?ho prachu sm?chan?ho s popelem p?edk?. Vrhl ho na hranici a plameny se okam?it? rozho?ely o n?co jasn?ji. „D?chej, sestro,“ pronesl mluv??. „D?chej a z?i.“ Jeva vdechovala kou?, nas?vala ho hluboko do plic. Plameny tan?ily v j?m? a poprv? po mnoha letech spat?ila Jeva mrtv?. Za?alo to duchem mlad?ka, kter?ho zabila. Vystoupil ze sv?ho ho??c?ho t?la a proch?zel mezi plameny sm?rem k Jev?. „Ty jsi m? zabila,“ pronesl ?okovan?. „Ty jsi m? zabila!“ Pak ji ude?il, a i kdy? by mrtv? nem?li b?t schopni dotknout se ?iv?ch, Jeva c?tila jeho ?der, jako by byl na?ivu. Ude?il ji a odstoupil. S o?ek?v?n?m na ni hled?l. Pak k Jev? p?i?li ostatn? a nebyli o nic laskav?j?? ne? mlad?k, kter?ho zabila. Byli tu v?ichni: lid?, kter? zabila vlastn?ma rukama, lid?, kter? vedla na smrt u Delosu. P?ich?zeli k n? jeden za druh?m, bili ji a jejich ?dery srazili Jevu k zemi. Le?ela schoulen? do klub??ka. Zd?lo se j? to jako v??nost, ne? od n? odstoupili a ona mohla zase vst?t. Uv?domila si, ?e p?ed sebou vid? Haylon, ostrov obklopen? lod?mi, zu??c? bitvu. Vid?la lod? Kost?j?, jak se vrhaj? na nep??tele, prob?jej? se skrz. Jejich v?le?n?ci pronikaj? na pob?e??. Vid?la je bojovat, zab?jet a um?rat. Vid?la, ?e po?et um?raj?c?ch se vyrovn? jen masakru, kter? p?edt?m vid?la u Delosu. „Pokud je odvede? na Haylon, zem?ou,“ pronesl hlas, kter? zn?l jako by byl slo?en? z hlas? tis?c? sou?asn? hovo??c?ch p?edk?. „Zem?ou stejn?, jako jsme zem?eli my.“ „Zv?t?z??“ zeptala se Jeva. Ne? j? hlas odpov?d?l, prob?hla chv?le ticha. „Je mo?n?, ?e by ostrov mohl b?t zachr?n?n.“ Tak?e by to nebylo jen pr?zdn? gesto. Bylo by to jin? ne? u Delosu. „Byl by to konec na?eho lidu,“ pronesl hlas. „N?kte?? p?e?ij?, ale na?e kmeny zahynou. Na?e zvyky zaniknou. P?id? se k n?m spousta dal??ch, kte?? na tebe budou ve smrti ?ekat. P?i t?ch slovech uc?tila Jeva z?chv?v strachu. C?tila hn?v mrtv?ch, c?tila jejich ?dery. St?lo to za to? Mohla n?co takov?ho sv?mu lidu ud?lat? „A zahyne? i ty,“ pokra?oval hlas. „Oznam tohle na?im lidem a zem?e? za to.“ Jeva pomalu p?ich?zela k sob?. Uv?domila si, ?e le?? na zemi p?ed hranic?. Dotkla se vlastn? tv??e, a kdy? se pod?vala na svou ruku, zjistila, ?e je zkrvaven?. Nev?d?la, jestli jde o n?sledek vidiny nebo n?sil? mrtv?ch. P?inutila se st?t a rozhl?dla se po shrom??d?n?m davu. „?ekni n?m, co jsi vid?la, sestro,“ vyzval ji mluv?? mrtv?ch. Jeva st?la, zad?vala se na n?j a sna?ila se odhadnout, co vlastn?, pokud v?bec n?co, vid?l on. Mohla by te? lh?t? Mohla by shrom??d?n?mu davu ??ct, ?e mrtv? schvaluj? jej? pl?n? Jeva v?d?la, ?e by takhle lh?t nemohla. Ani kv?li Thanovi. „Vid?la jsem smrt,“ ?ekla. „Va?i smrt, moji smrt. Pokud to ud?l?me, p?ijde smrt cel?ho na?eho n?roda.“ Po s?le se rozlehlo muml?n?. Jej? lid? se neb?li smrti, ale zni?en? cel?ho jejich zp?sobu ?ivota, to bylo n?co jin?ho. „??dali jste, abych mluvila za mrtv?,“ ?ekla Jeva, „a ti mi ozn?mili, ?e v?t?zstv? na Haylonu bude vykoupeno smrt? na?ich lid?.“ Zhluboka se nadechla a p?em??lela, co by ud?lal Thanos. „Nechci mluvit za mrtv?. Chci mluvit za ?iv?.“ Muml?n? se zm?nilo, n?hle bylo mnohem zmaten?j??. Tak? ale zn?lo hn?viv?. „V?m, co si mysl?te,“ pronesla Jeva. „Mysl?te si, ?e je to rouh?n?. Ale existuje ostrov pln? lid?, kte?? pot?ebuj? na?i pomoc. Vid?la jsem mrtv? a oni m? prokl?nali za svou smrt. V?te, co mi z toho vyplynulo? ?e na ?ivot? z?le??! ?e ?ivoty v?ech, kte?? zahynou, pokud jim nepom??eme, jsou d?le?it?. Pokud nepom??eme jim, pom??eme zlu k v?t?zstv?. Dovol?me, aby zmasakrovalo ty, kte?? by jinak ?ili v m?ru. Proti tomu se stav?m a ne proto, ?e to ??daj? mrtv?, ale proto, ?e to ??daj? ?iv?!“ V s?le se zvedl hlasit? povyk. Mluv?? mrtv?ch se rozhl?dl po davu, pak se pod?val na Jevu a za?al ji strkat ke dve??m. „M?la bys j?t,“ ?ekl. „Jdi, ne? t? zabij? za rouha?stv?.“ Jeva ale ne?la. Mrtv? u? j? ?ekli, ?e za tohle zem?e. Pokud to byla cena za pomoc ostatn?m, zaplat? ji. St?la na m?st?, jedin? klidn? bod uprost?ed zmatku a dohad? v s?le. Kdy? se k n? jeden z mu?? rozb?hl, odkopla ho a nehnula se z m?sta. V?c toho d?lat nemohla. ?ekala na chv?li, kdy ji kone?n? n?kdo z nich zabije. Jevu p?ekvapilo, ?e ji nechali na?ivu. M?sto toho, aby ji zabili, utichl postupn? ruch v m?stnosti a lid?, kte?? p?ed n? st?li, si ji pozorn? prohl??eli. Pak jeden po druh?m padali na kolena a mluv?? mrtv?ch k n? znovu p?istoupil. „Zd? se, ?e s tebou p?jdeme na Haylon, sestro.“ Jeva zamrkala. „Tomu… nerozum?m.“ M?la by u? b?t mrtv?. Mrtv? j? ?ekli, ?e to je ob??, kterou ??daj?. „Copak jsi ?pln? zapomn?la na na?e zp?soby?“ zeptal se kn?z. „Nab?dla jsi n?m vzne?enou smrt. Kdo jsme my, abychom se j? br?nili?“ Te? padla na kolena i Jeva. Nev?d?la, co ??ct. O?ek?vala smrt a m?sto toho dostala ?ivot. Te? se je?t? musela postarat o to, aby ho byla hodna. „Jdeme za tebou, Thane,“ sl?bila. KAPITOLA OSM? Irrien m??il na jih po cest?, kterou jeho proj??d?j?c? arm?da zm?nila v bl?tivou strouhu. Pln? se soust?edil na to, aby zakryl v??nost sv?ch zran?n?. Nutil se sed?t v sedle vzp??men? a ned?val najevo ani ??st ze spaluj?c? bolesti, kterou c?til. Nezastavil ani nezpomalil navzdory mnoha ran?m, kter? utr?il, navzdory obvaz?m i steh?m. To, co na n?j ?ekalo na konci cesty, bylo toti? p??li? d?le?it? a on si nemohl dovolit zpo?d?n?. Jeho mu?i ho n?sledovali, m??ili do Delosu je?t? rychleji, ne? prve uh?n?li opa?n?m sm?rem – p?i ?toku na sever. Ti, kte?? hl?dali ?ady otrok? a vozy nalo?en? naloupen?mi v?cmi, se pohybovali pomaleji, v?t?ina n?jezdn?k? ale jela se sv?m p?nem, p?ipravena na bitvy, kter? je je?t? ?ekaly. „Ve sv?m vlastn?m z?jmu doufej, ?e to vyjde,“ vy?t?kl Irrien na N’choa. Zabij?k jel vedle n?j a tv??il se nekone?n? klidn?. Jako by hordy Irrienov?ch v?le?n?k?, kter? je n?sledovaly, nebyly nic. „A? doraz?me na m?sto, uvid?? s?m, Prvn? kameni.“ Cesta k Delosu jim netrvala dlouho, i kdy? ve chv?li, kdy dorazili, u? Irrien?v k?? t??ce oddechoval a m?l boky pokryt? potem. N’cho vedl Irriena mimo hlavn? cestu na m?sto pln? ruin a n?hrobn?ch kamen?. Kdy? kone?n? zastavili, Irrien se zklaman? rozhl?dl. „To je ono?“ obo?il se na N’choa. „To je ono,“ ujistil ho N’cho. „M?sto, kde je sv?t dost slab? na vyvol?n?… n??eho jin?ho. N??eho, co dok??e zab?jet Prastar?.“ Irrien sesko?il. M?l by to ud?lat sebejist? a ladn?, ale bolest v jeho zran?n?ch zp?sobila, ?e dosko?il s t??k?m zadun?n?m. Byla to p?ipom?nka toho, co mu zabij?k a jeho skupina provedli. A tak? toho, ?e pokud N’cho nespln? sv?j slib, draze za to zaplat?. „Vypad? to jako oby?ejn? h?bitov,“ vy?t?kl Irrien. „Je to m?sto n?le??c? smrti ji? od ?as? Prastar?ch,“ odpov?d?l N’cho. „Je tu tolik smrti, ?e se objevila puklina. Sta?? jen n?kolik spr?vn?ch slov, spr?vn?ch symbol?. A samoz?ejm? spr?vn?ch ob?t?.“ To posledn? dok?zal Irrien odhadnout i z toho, ?e se objevil mu? oble?en? jako jeden z kn??? smrti. P?esto, pokud mu to m?lo umo?nit zab?t to d?t? Prastar?ch, st?lo to za to. „Dostane? otroky,“ sl?bil. „Ale pokud se to nepoda??, p?id?? se k nim ve smrti.“ Nejd?siv?j?? bylo, ?e zabij?k na jeho pozn?mku nijak nezareagoval. Zachoval si svoji vyrovnanost a zam??il k m?stu, kter? vypadalo jako masov? hrob. Cestou p?itom vytahoval ze sv?ch r?b pr??ky a lektvary a vytv??el s jejich pomoc? zna?ky na zemi. Irrien p?ihl??el a ?ekal, co se bude d?t. Sed?l ve st?nu jedn? z hrobek a sna?il se skr?t, jak moc ho bolelo cel? t?lo po dlouh? cest? v ko?sk?m sedle. Nejrad?ji by zam??il p??mo do hradu, vykoupal se a o?et?il si zran?n?, mo?n? by si na chv?li odpo?inul. Ale jeho mu?i by pak kladli ot?zky, nap??klad pro? tam nebyl, pro? nesledoval zabij?kovo po??n?n?. Nevypadal by pak siln?. Poslal tedy sv? mu?e, aby p?ivedli ob?ti a p?ipravili dal?? v?ci, kter? po?adoval N’cho. Ne? bylo v?e p?ipraveno a jeho lid? se vr?tili z m?sta, trvalo to d?le ne? hodinu. A i tak to byla ta nejpodivn?j?? sb?rka v?c?, kter? kdy nechal shrom??dit. Spole?n? s otroky dorazil i tucet kn??? smrti, kte?? nesli masti, sv??ky a ?elezn? ko?e na ohe?. Irrien si v?iml, jak se N’cho v jejich p??tomnosti usm?v?, a d?ky tomu nabyl jistotu, ?e se ho nechyst? podv?st. „Cht?j? vid?t, jak to dopadne,“ pronesl. „Cht?j? vid?t, jestli je to v?bec mo?n?. Oni sice v???, ale nev???.“ „Uv???m, a? uvid?m v?sledky,“ prohl?sil Irrien. „Pak je dostane?, m?j pane,“ odpov?d?l zabij?k. Vr?til se na m?sto ozna?en? symboly, kter? s?m vytvo?il, rozm?stil sv?ce a zap?lil je. Pokynul, aby p?ivedli otroky a jednoho po druh?m je p?ipoutal na m?sta kolem kruhu, kter? nakreslil. Pot?ral je p?i tom oleji a otroci se sv?jeli a ?adonili o milost. To ale je?t? nebylo nic v porovn?n? s v??skotem, kter? se ozval, kdy? je zabij?k zap?lil. Irrien si v?iml, ?e n?kolik jeho mu?? p?i takov? uk?zce brutality zalapalo vyd??en? po dechu. N?kolik reptalo, ?e pokud se v?c nepoda??, bude se jednat o zbyte?n? pl?tv?n?. Pokud n?co nevyjde, bude dost ?asu N’choa potrestat. Ale v?echno vy?lo, a to takov?m zp?sobem, jak? Irrien rozhodn? neo?ek?val. Sledoval N’choa, jak vystupuje z kruhu a provol?v? p?itom nezn?m? hesla. Zem uvnit? kruhu se p?itom zachv?la a propadla se. Otev?ela se, jako kdy? se rozestupoval p?sek na pl?n?ch ?eropelu, kter? Irrien tak dob?e znal. V?e?t?c?, ho??c? ob?ti se z??tily do j?my a N’cho nep?est?val mluvit. Irrien zaslechl vrz?n? a prask?n? kamene, hrobky se za?aly otev?rat. Hrob nedaleko Irriena se otev?el s protivn?m trhav?m zvukem a Irrien vid?l kosti, kter? se z hrobu vznesly, jako by je nas?l n?jak? neviditeln? v?r, a beze stopy zmizely v d??e, kter? p?edt?m pohltila ho??c? ob?ti. N?sledovaly je dal?? a dal??, jako by je vtahovala n?jak? neviditeln? s?la, l?taly prudce, jako vr?en? kop?. Irrien vid?l jednoho ze sv?ch mu??, kter?ho probodla stehenn? kost a st?hla ho s sebou do j?my. Mu? k?i?el, pak zmizel v j?m? a nastalo ticho. N?kolik okam?ik? bylo v?e naprosto klidn?. N’cho pokynul kn???m smrti, aby k n?mu p?i?li. Poslechli ho, o?ividn? cht?li na vlastn? o?i vid?t, co prov?d?. Irrien je kv?li tomu pova?oval za bl?zny, proto?e up?ednost?ovali svoji touhu po moci p?ed v??m ostatn?m, dokonce i p?ed vlastn?m p?e?it?m. Irrien tu?il, co p?ijde, je?t? p?ed t?m, ne? se obrovsk? sp?rovit? ruka vyno?ila z kaverny a ch?apla po jednom z kn???. Sp?ry se zaryly do jeho t?la a t?hly ho dol? do j?my, zat?mco on ?kemral o milost. N’cho p?ihl??el, jak se stv?ra zmocnila um?raj?c?ho mu?e, a je?t? p?ed t?m, ne? jej? pazoura zmizela v temnot?, omotal kolem n? st??brn? ?et?z stejn? nenucen?, jako by nasazoval koni ohl?vku. P?edal ?et?z skupin? voj?k?. Ti se ho v?hav? chopili. Zjevn? se b?li, ?e budou dal?? na ?ad?. „T?hn?te,“ p?ik?zal jim. „T?hn?te jako o ?ivot.“ Mu?i se pod?vali na Irriena a ten p?ik?vl. Pokud ho to m?lo st?t n?kolik mu??, byl p?ipraven je ob?tovat. Sledoval, jak mu?i t?hnou, zap?raj? se nohama a nap?naj? svaly, jako kdy? n?mo?n?ci vytahuj? velkou plachtu. Nedok?zali vyt?hnout nestv?ru z jej?ho ?krytu, ale zd?lo se, ?e ji dok??ou p?esv?d?it, aby se pohnula. Stv?ra vylezla z j?my. M?la dlouh? nohy a cel? byla pokryt? tenkou, pergamenovitou k??? napnutou na kostech, z nich? ka?d? byla del?? ne? nejvy??? mu?. N?kter? kosti proch?zely jej? k??? a tvo?ily tak ostny a kost?n? h?ebeny, kter? byly del?? ne? hlavice kop?. P???era byla vysok? jako p?l st??n? ohromn? lodi, p?sobila neskute?n? mocn?, nezastaviteln?. Jej? hlava vypadala jako hlava krokod?la a byla pokryt? ?upinami. Z ?ela j? zlov?stn? z?ralo jedin? obrovsk? oko planouc? ?lutou z???. N’cho m?l p?ipraven? dal?? ?et?zy, ob?hal kolem nestv?ry a p?ed?val je dal??m mu??m. Brzy tak kolem n? st?la cel? skupina voj?k? a sv?rala ?et?zy, jako by na tom z?visel jejich ?ivot. Dokonce i kdy? byla spoutan? ?et?zy, p?sobila nestv?ra hroziv? nebezpe?n?. Zd?lo se, jako by z n? vyza?ovala smrt. Tr?va kolem hn?dla u? jen kv?li jej? p??tomnosti. Irrien se neh?bal. Netasil me? z jedin?ho d?vodu – nem?lo to smysl. Jak zab?t n?co, co o?ividn? nebylo ?iv? v ??dn?m smyslu, kter? znal? A co v?c – pro? by to cht?l zab?t, kdy? nejsp?? pr?v? tohle pot?eboval, aby se dok?zal vypo??dat s obr?nci Haylonu a d?vkou, kter? byla pravd?podobn? nebezpe?n?j?? ne? oni v?ichni dohromady? „Jak jsem sl?bil, Prvn? kameni,“ ozval se N’cho a pokynul rukou k bestii jako otrok??, kter? se chlub? obzvl??? kvalitn?m zbo??m. „Stvo?en? mnohem nebezpe?n?j?? ne? jak?koli jin?.“ „Dost nebezpe?n?, aby zabilo Prastar??“ nedal se Irrien. Vid?l, ?e zabij?k p?ik?vl, podobn? jako kov?? hrd? na sv? d?lo. „Tohle je stvo?en? z ?ist? smrti, Prvn? kameni,“ pronesl N’cho. „Dok??e zab?t cokoli, co ?ije. V???m, ?e jsi spokojen.“ Irrien sledoval sv? mu?e, jak bojuj? se st??brn?mi ?et?zy, a sna?il se odhadnout, jakou ta v?c m? asi s?lu. Nedok?zal si p?edstavit, jak by s n? mohl bojovat. Nedok?zal si p?edstavit, ?e by kdokoli p?e?il jej? ?tok. Jej? pohled se na okam?ik st?etl s Irrienov?m a jedin? dojem, kter? si z toho Irrien odnesl, byla nen?vist: ?ist?, spaluj?c? nen?vist ke v?emu ?iv?mu. „Pokud se toho nakonec dok??e? zase zbavit,“ pronesl Irrien. „V??n? nechci, aby si to pak p?i?lo pro m?.“ N’cho p?ik?vl. „Nepat?? do na?eho sv?ta, Prvn? kameni,“ odpov?d?l. „Moc, kter? to dr?? pohromad?, postupn? vyprch?, chce to jen ?as.“ „Odve?te to k lod?m,“ p?ik?zal Irrien. N’cho p?ik?vl a pokynul mu??m. Vydal rozkazy, kdy zat?hnout a jak siln?. Irrien vid?l, ?e jeden z jeho mu?? ud?lal chybn? krok a stv?ra na n?j za?to?ila, p?esekla ho v p?li t?la. Irriena nedok?zalo jen tak n?co vyd?sit. Tahle v?c ale ano. Co? bylo nakonec dob?e. Znamenalo to, ?e je siln?. Dost siln?, aby zni?ila jeho nep??tele. Dost siln?, aby v?e jednou pro v?dy ukon?ila. KAPITOLA DEV?T? Stephania netrp?liv? p?e?lapovala v p?ij?mac?m pokoji Ulrenova rozlehl?ho domu. Sna?ila se tv??it stejn? nete?n? jako sochy, kter? ji obklopovaly. Ve skute?nosti ale c?tila strach. B?la se i p?es to, jak dob?e v?e napl?novala. I p?es to, co v?echno u? ud?lala, aby se sem dostala. P?i sv?m pokusu sv?st Irriena zjistila, jak moc se m??e v?echno zvrtnout. Jedin? ?patn? krok a m??e skon?it mrtv? nebo h?? – jako otrokyn? n?jak?ho boh??e. Doufala, ?e to s Druh?m kamenem bude snadn?j?? ne? s t?m Prvn?m. Nep?etr?it? p??tomnost poh?nk?, kte?? ji p?ivedli, situaci nijak neuleh?ovala. Nemluvili ani nechovali se k n? tak, jak vy?adoval jej? p?vod. Naopak. Oba mu?i st?li u dve?? jako str??n? ve v?zen?, ?ena ode?la ozn?mit Ulrenovi, ?e na n?j Stephania ?ek?. Stephania zat?m tr?vila ?as p?em??len?m, jak se nejl?pe uv?st. Vybrala si pohovku uprost?ed m?stnosti. Polo?ila se na ni a sna?ila se vypadat elegantn? a sv?dn?. Cht?la, aby m?l Ulren od za??tku jasno, pro? tu na n?j ?ek?. Конец ознакомительного фрагмента. Текст предоставлен ООО «ЛитРес». Прочитайте эту книгу целиком, купив полную легальную версию (https://www.litres.ru/pages/biblio_book/?art=43694327&lfrom=688855901) на ЛитРес. Безопасно оплатить книгу можно банковской картой Visa, MasterCard, Maestro, со счета мобильного телефона, с платежного терминала, в салоне МТС или Связной, через PayPal, WebMoney, Яндекс.Деньги, QIWI Кошелек, бонусными картами или другим удобным Вам способом.