Vys?l?n?

Vys?l?n? Morgan Rice Invazn? kroniky #1 VYS?L?N? je neot?el?, nep?edv?dateln? a siln?mi postavami podpo?en? thriller se sci-fi prvky. Co dal??ho by si mohli ?ten??i p??t? (Snad jen rychl? vyd?n? Knihy druh?, P?ist?n?) Midwest Book ReviewOd p?edn? sv?tov? autorky bestseller? p?ich?z? dlouho o?ek?van? sci-fi s?rie. Kdy? SETI kone?n? zachyt? sign?l od mimozemsk? civilizace, co se stane d?l?T?in?ctilet? chlapec um?raj?c? na vz?cnou mozkovou chorobu je jedin?, kdo sly?? sign?l z vn?j??ho vesm?ru. Dokonce mu rozum?. SETI potvrzuje, ?e je sign?l skute?n?. Co n?m sd?luje? Jak zareaguje sv?t? A hlavn?: bl??? se vet?elci?Nabit? akc?.. Riceov? skv?le p??e a m? fascinuj?c? p?edpoklady. Publishers Weekly, ke knize Cesta hrdinyPerfektn? fantasy.. doporu?eno v?em, kdo maj? r?di epick? fantasy pln? mocn?ch, ale uv??iteln?ch mlad?ch hrdin?. Midwest Book Review, koment?? ke knize Vzestup drak?Akc? nabit? fantasy, kter? jist? pot??? fanou?ky p?edchoz?ch knih od Morgan Rice, stejn? jako fanou?ky d?l jako je s?rie ODKAZ DRA??CH JEZDC? od Christophera Paoliniho… Fanou?ci fikce pro mlad? budou toto posledn? d?lo Riceov? hltat a pak ?kemrat o p??davek. The Wanderer, A Literary Journal (koment?? k Vzestup drak?) Kniha ??slo dv? ze s?rie – P?IST?N? – je tak? k dispozici pro p?edobjedn?vku! K dispozici je i mno?stv? dal??ch s?ri? Morgan Riceov?, tentokr?t ve fantasy ??nru, v?etn? knihy CESTA HRDINY (prvn? kniha s?rie ?AROD?J?V PRSTEN), kter? je zdarma a m? v?ce ne? 1300 p?tihv?zdi?kov?ch recenz?! VYS?L?N? (INVAZN? KRONIKY – KNIHA PRVN?) MORGAN RICE Morgan Rice Morgan Rice je autorkou epick? fantasy s?gy ?AROD?J?V PRSTEN, kter? obsahuje 17 knih, podle USA Today je tato s?ga bestsellerem ??slo jedna; podle USA Today jsou bestsellerem ??slo jedna tak? jej? dal?? s?gy, jako jsou: s?rie UP??? ?URN?LY, obsahuj?c? 12 knih; s?rie TRILOGIE P?E?IT?, postapokalyptick? thriller; epick? fantasy s?rie KR?LOV? A ?AROD?JOV?, skl?daj?c? se ze ?esti knih; a tak? zbrusu nov? epick? fantasy s?gy KORUNY A SL?VY. Autor?iny knihy jsou dostupn? v ti?t?n? i audio verzi a byly p?elo?eny do v?ce ne? 25 jazyk?. Morgan se r?da zaj?m? o n?zory sv?ch ?ten???, tak?e se pros?m nezdr?hejte nav?t?vit jej? webov? str?nky www.morganricebooks.com (http://www.morganricebooks.com), kde se m??ete p?idat do seznamu kontakt?, z?skat knihu zdarma, stejn? jako dal?? ak?n? bonusy, st?hnout si zdarma aplikace, m?t p?ehled o posledn?ch novink?ch, p?idat se na autor?in Facebook ?i Twitter a jednodu?e b?t s Morgan v kontaktu! Vybran? ohlasy na tvorbu Morgan Rice “Pokud jste si mysleli, ?e po p?e?ten? s?gy ?AROD?J?V PRSTEN u? nebudete m?t pro co ??t, m?lili jste se. Ve VZESTUPU DRAK? p?i?la Morgan Rice s n???m, co se zd? b?t p??slibem dal?? brilantn? s?rie, kter? n?s zavede do fantasy sv?ta pln?ho trol?, drak?, odvahy, cti, udatnosti, magie a v?ry ve vlastn? osud. Morgan dok?zala vytvo?it siln? postavy, kter? n?s p?im?j? je obdivovat na ka?d? str?nce... Doporu?uji do knihovny ka?d?ho ?ten??e, kter? miluje dob?e napsanou fantasy literaturu.” --Books and Movie Reviews Roberto Mattos “Akc? nabit? fantasy, kter? jist? pot??? fanou?ky p?edchoz?ch knih od Morgan Rice, stejn? jako fanou?ky d?l jako je s?rie ODKAZ DRA??CH JEZDC? od Christophera Paoliniho…. Fanou?ci fikce pro mlad? budou toto posledn? d?lo Riceov? hltat a pak ?kemrat o p??davek.” --The Wanderer, A Literary Journal (koment?? k Vzestup drak?) “Odu?evn?l? fantasy, kter? do sv?ho p??b?hu sp??d? vl?kna z?had a intrik. Cesta hrdiny je o z?sk?v?n? odvahy a uv?dom?n? si smyslu ?ivota, kter? vede k r?stu, dosp?losti a dokonalosti….Pro v?echny, kdo hledaj? nap?nav? fantasy dobrodru?stv?, hrdiny a ak?n? pojat? sled ud?lost?, kter? ?ene Thora po cest?, na n?? se z mal?ho d?tsk?ho sn?lka postupn? st?v? mlad?m mu?em, jen? neohro?en? ?el? nebezpe??, i kdy? jsou vyhl?dky na p?e?it? b?dn?….A to je pouh? za??tek epick? s?gy pro mlad? ?ten??e.” --Midwest Book Review (D. Donovan, eBook Reviewer) “?AROD?J?V PRSTEN m? v?echny rysy pot?ebn? pro jasn? ?sp?ch: hlavn? i vedlej?? p??b?h, z?hadn? atmosf?ra, state?n? ryt??i a rozkv?taj?c? vztahy, kter? zaceluj? r?ny na zlomen?ch srdc?ch, a d?le tak? podvod ?i zrada. Slibuje dlouh? hodiny z?bavy a jist? uspokoj? v?echny v?kov? kategorie. D?lo najde sv? m?sto v knihovn?ch u v?ech p??znivc? fantasy literatury.” --Books and Movie Reviews, Roberto Mattos “V t?to akc? nabit? prvn? knize epick? fantasy s?rie ?arod?j?v prsten (kter? m? moment?ln? ji? 14 svazk?), Riceov? p?edstavuje ?ten???m ?trn?ctilet?ho Thorgrina „Thora“ McLeoda, jeho? sen je st?t se voj?kem St??brn?ch, elitn? jednotky ryt???, kter? slou?? kr?li… Riceov? skv?le p??e a m? fascinuj?c? p?edpoklady.” --Publishers Weekly Knihy od Morgan Rice INVAZN? KRONIKY VYS?L?N? (Kniha ?. 1) P?IST?N? (Kniha ?. 2) STOUP?N? (Kniha ?. 3) CESTA OCELI POUZE KDO JE HODEN (Kniha ?. 1) TR?N PRO SESTRY TR?N PRO SESTRY (Kniha ?. 1) DV?R PRO ZLOD?JE (Kniha ?. 2) P?SE? PRO SIROTKY (Kniha ?. 3) ?ALOZP?V PRO PRINCE (Kniha ?. 4) KLENOT PRO ?LECHTU (Kniha ?. 5) POLIBEK PRO KR?LOVNY (Kniha ?. 6) KORUNA PRO ZABIJ?KY (Kniha ?. 7) SPONA PRO D?DICE (Kniha ?.8) KORUNY A SL?VY OTROKYN?, BOJOVNICE, KR?LOVNA (Kniha ?. 1) TULA?KA, V?ZE?KYN?, PRINCEZNA (Kniha ?. 2) RYT??, N?SLEDN?K, PRINC (Kniha ?. 3) REBEL, P??EC, KR?L (Kniha ?. 4) VOJ?K, BRATR, ?AROD?J (kniha ?. 5) HRDINKA, ZR?DKYN?, DCERA (kniha ?. 6) VL?DCE, RIVAL, VYHNANEC (kniha ?. 7) V?T?Z, PORA?ENEC, SYN (kniha ?. 8) KR?LOV? A ?AROD?JOV? VZESTUP DRAK? (Kniha ?. 1) POVST?N? STATE?N?CH (Kniha ?. 2) OT??E CTI (Kniha ?. 3) ZROZEN? UDATNOSTI (Kniha ?. 4) ???E ST?N? (Kniha ?. 5) NOC STATE?N?CH (Kniha ?. 6) ?AROD?J?V PRSTEN CESTA HRDINY (Kniha ?. 1) POCHOD KR?L? (Kniha ?. 2) OSUD DRAK? (Kniha ?. 3) POK?IK CTI (Kniha ?. 4) SLAVN? P??SAHA (Kniha ?. 5) ?TOK CHRABR?CH (Kniha ?. 6) OB?AD ME?? (Kniha ?. 7) MOC ZBRAN? (Kniha ?. 8) NEBE KOUZEL (Kniha ?. 9) MO?E ?T?T? (Kniha ?. 10) PANOV?N? OCELI (Kniha ?. 11) ZEM? OH?? (Kniha ?. 12) VL?DA KR?LOVEN (Kniha ?. 13) BRATRSK? P??SAHA (Kniha ?. 14) SEN SMRTELN?K? (Kniha ?. 15) RYT??SK? KL?N? (Kniha ?. 16) DAR BITVY (Kniha ?. 17) TRILOGIE P?E?IT? AR?NA JEDNA: OTROK??I (Kniha ?. 1) AR?NA DV? (Kniha ?. 2) AR?NA T?I (Kniha ?. 3) VAMPIRE, FALLEN P?ED ?SVITEM (Kniha ?. 1) UP??? ?URN?LY PROM?N?N? (Kniha ?. 1) MILOVAN? (Kniha ?. 2) ZRAZEN? (Kniha ?. 3) P?EDUR?ENA (Kniha ?. 4) ??DAN? (Kniha ?. 5) ZASNOUBEN? (Kniha ?. 6) ZASL?BEN? (Kniha ?. 7) NALEZEN? (Kniha ?. 8) VZK???EN? (Kniha ?. 9) TOU??C? (Kniha ?. 10) PROKLET? (Kniha ?. 11) POSEDL? (Kniha ?. 12) V?d?li jste, ?e jsem napsala n?kolik s?ri? knih? Pokud jste je v?echny ne?etli, klikn?te na obr?zek n??e a st?hn?te si jejich ?vodn? knihy! (http://www.morganricebooks.com/read-now/) Chcete knihy zdarma? Zaregistrujte se na e-mail list Morgan Rice a z?skejte zdarma 4 knihy, 3 mapy, 1 aplikaci, 1 hru, 1 grafick? rom?n a exkluzivn? d?rky! Pro registraci nav?tivte: www.morganricebooks.com (http://www.morganricebooks.com) Copyright © 2018 Morgan Rice. V?echna pr?va vyhrazena. S v?jimkou povolen? podle U.S. Copyright Act 1976, ??dn? z ??st? t?to publikace nesm? b?t, bez p?edchoz?ho svolen? autora, za ??dn?ch okolnost? reprodukov?na, distribuov?na nebo p?ev?d?na do jak?chkoliv jin?ch form?t?, ani uchov?v?na ve sd?len? datab?zi. Tento ebook je licencov?n v?lu?n? pro Va?e osobn? vyu?it?. Tento ebook nesm? b?t d?le prod?v?n nebo darov?n ostatn?m lidem. Pokud chcete knihu sd?let s dal?? osobou, zakupte si pros?m dal?? kopie. Pokud ?tete tuto knihu, ale nezakoupili jste si ji, nebo nebyla zakoupena pouze pro Va?e pou?it?, vra?te ji pros?m a po?i?te si svou vlastn? kopii. D?kujeme, ?e respektujete usilovnou pr?ci, kterou autorka na vznik tohoto titulu musela vynalo?it. Obsah t?to knihy je fiktivn?. Jm?na, osobnostn? charakteristiky, organizace, m?sta, ud?losti a konflikty jsou beze zbytku produktem autor?iny p?edstavivosti, nebo je jejich pou?it? fiktivn?. Jak?koliv podobnost se skute?n?mi osobami, a? ji? ?iv?mi nebo mrtv?mi, je ?ist? n?hodn?. OBSAH KAPITOLA PRVN? (#ucff0e392-1db6-5848-8e97-acf4f60e264e) KAPITOLA DRUH? (#u8b668b8d-5d5d-5231-aaba-851d877d7343) KAPITOLA T?ET? (#u1cab8887-d859-5261-90f3-e84bb735ebe4) KAPITOLA ?TVRT? (#uba451e57-7ce9-5677-8a5b-56f95cde96da) KAPITOLA P?T? (#u524c78a9-a550-5e2c-aeba-e22f5301e798) KAPITOLA ?EST? (#ue6d42459-a186-585c-856d-d0786a362492) KAPITOLA SEDM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA OSM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DEV?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DES?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA JEDEN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?TRN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA PATN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?ESTN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA SEDMN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA OSMN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DEVATEN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? PRVN? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? DRUH? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? T?ET? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? ?TVRT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? P?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? ?EST? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? SEDM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA PRVN? Kevin si byl docela jist?, ?e kdy? v?m je t?in?ct, nem?li byste se dozv?d?t, ?e um?r?te. Vlastn? byste se to nejsp?? nem?li dozv?d?t nikdy, ale ve t?in?cti to rozhodn? bylo dost ?patn?. „Kevine,“ zeptal se doktor Markham a naklonil se dop?edu, „ch?pe?, co ti ??k?m? M?? n?jak? ot?zky? A vy, pan? McKenzie?“ Kevin se pod?val na matku a doufal, ?e alespo? ona bude tu?it, co ??ct. Doufal, ?e se mo?n? p?eslechl a ona mu to vysv?tl?. Byla to mal? a ?t?hl? ?ena. P?sobila tvrd?m dojmem. Kdy? sama vychov?vala syna ve Walnut Creek v Kalifornii, musela takov? b?t. Kevin byl u? te? vy??? ne? ona a jednou, jedinkr?t, mu matka ?ekla, ?e vypad? jako jeho otec. Pr?v? te? se ale zd?lo, ?e se sna?? zadr?et slzy. „Jste si jist?, ?e nejde o omyl?“ zeptala se. „?li jsme na vy?et?en? jen kv?li v?cem, kter? Kevin vid?l.“ V?ci, kter? vid?l. To byl hodn? m?rn? zp?sob, jak o tom mluvit. Jako kdyby jen zm?nka o nich mohla v?echno zhor?it. Kdy? o tom Kevin matce ?ekl poprv?, udivilo ji to, ale ?ekla mu, aby si toho nev??mal. Kdy? pak jednou omdlel, dozv?d?l se po probuzen?, ?e ho bude muset n?kdo vy?et?it. Od rodinn?ho l?ka?e se rychle p?esunuli na dal?? testy do nemocnice a pak do ordinace doktora Markhama. St?ny tam byly b?l? a pokryt? upom?nkami na v?lety snad do v?ech kout? Zem?. Kdy? sem Kevin poprv? ve?el, zd?lo se mu, ?e se t?m doktor sna?? si trochu zp??jemnit pobyt v chladn?m prost?ed? kliniky. Te? m?l pocit, ?e si t?m sp?? p?ipom?nal m?sta, na kter?ch lidem neoznamuje, ?e um?raj?. „Halucinace jsou v podobn?ch p??padech jedn?m z p??znak?,“ pronesl doktor Markham soucitn?. Kevin si nemyslel, ?e halucinace jsou spr?vn? ozna?en?. Halucinace p?ece znamenaly n?co neskute?n?ho, nere?ln?ho. To, co vid?l on, ale jako by napl?ovalo cel? sv?t. Obrazy krajin, kter? nikdy nenav?t?vil a kter? se t?hly do daleka. A samoz?ejm? tu byla ta ??sla. „23h 06m 29.283s, ?05° 02? 28.59,“ ?ekl. „To p?ece mus? n?co znamenat. Prost? mus?.“ Doktor Markham zavrt?l hlavou. „Je mi jasn?, ?e ti to tak p?ipad?, Kevine. Ch?pu, ?e chce?, aby to n?co znamenalo, ale je nutn?, abys pochopil, co se s tebou d?je.“ Pr?v? kv?li nim o tom v?em Kevin matce ?ekl. Trvalo mu t?dny ji p?esv?d?it, ?e si ned?l? legraci a na nic si nehraje. Nejprve si toti? myslela, ?e si z n? st??l?. Kdy? se objevily bolesti hlavy, za?ala ho br?t v??n?, a dokonce ho omluvila ze ?koly, kdy? byla bolest obzvl??? siln?. Kdy? se poprv? zhroutil, nahnala ho k doktorovi. „Co se se mnou d?je,“ zeptal se Kevin. Divn? bylo, jak klidn? se c?til – no, ne klidn?. Sp?? otup?le. Otup?le bylo asi to spr?vn? slovo. Jeho matka vypadala, ?e se ka?d?m okam?ikem sesype, ale Kevin jako by v?e vn?mal jen z d?lky. Jako by mu cel? t?ha sd?len? teprve m?la doj?t. „M?? jedno ze skupiny degenerativn?ch mozkov?ch onemocn?n? zn?m?ch jako leukodystrofie,“ pronesl doktor Markham. „M??u ti to napsat, jestli chce?.“ „O n??em takov?m jsem nikdy nesly?ela,“ prohl?sila Kevinova matka t?nem n?koho, kdo nemohl uv??it tomu, co sly??. Kevin v jej?ch o??ch vid?l t??ko zadr?ovan? slzy. „Jak by m?j syn mohl m?t n?co, o ?em jsem nikdy nesly?ela?“ Pro Kevina bylo nejt???? vid?t svoji matku takhle trp?t. V?dycky byla tak siln?. Kevin nikdy nem?l probl?m, kter? by nedok?zala vy?e?it. P?edpokl?dal, ?e i ji te? napadlo p?esn? tot??. „Je to velice vz?cn? onemocn?n?, pan? McKenzie,“ pronesl doktor Markham. „Nebo sp??e skupina onemocn?n?, p?i?em? ka?d? se projevuje jinak. Existuj? r?zn? formy, v?echny zp?soben? genetickou abnormalitou ovliv?uj?c? b?lou hmotu mozkovou, kterou naz?v?me myelinov? pochva. T?mto onemocn?n?m trp? obvykle jen n?kolik set lid? z cel? sv?tov? populace.“ „Pokud v?te, o co jde, pro? s t?m n?co neud?l?te?“ zeptala se Kevinova matka. „Copak neexistuje n?jak? genov? terapie nebo tak n?co?“ Kevin vid?l, ?e jeho matka n?co hledala na internetu. Te? mu bylo jasn?, o co ?lo. Nic mu ne?ekla, ale nejsp?? tenkr?t doufala, ?e se plete. Mo?n? doufala, ?e n?co p?ehl?dla. „Na n?kter? formy leukodystrofie existuj? terapie,“ odpov?d?l doktor Markham, ale pak zavrt?l hlavou. „Douf?me, ?e v budoucnu by mohly pomoci v?em, ale Kevin nepat?? k t?m, kter?m by v tuto chv?li pomohly. Smutnou pravdou je, ?e o ??m vz?cn?j?? onemocn?n? se jedn?, t?m m?n? je prozkouman?, proto?e chyb? prost?edky na v?zkum.“ „N?co existovat mus?,“ nedala se Kevinova matka. „N?jak? experiment?ln? mo?nosti, studie…“ Kevin se nat?hl a vzal matku za ruku. Bylo zvl??tn?, ?e m?l dla? t?m?? v?t?? ne? ona. „To je dobr?, mami,“ ?ekl a sna?il se zn?t, jako by m?l v?echno pod kontrolou. „Ne, nen?.“ Jeho matka vypadala, ?e se ka?d?m okam?ikem zhrout? v ?oku. „Pokud nen? ??dn? mo?nost, co budeme d?lat?“ „Pou?ijeme dostupn? l?ky, abychom Kevinovi zajistili nejvy??? mo?nou kvalitu ?ivota,“ odpov?d?l doktor Markham. „Alespo? po dobu, kter? mu je?t? zb?v?. Je mi l?to, ?e nem?m lep?? zpr?vy.“ Kevin sledoval matku, jak se sna?? b?t state?n?. Jak se s ka?d?m n?dechem trochu zklid?uje. Ch?pal, ?e se sna?? kv?li n?mu a t?m?? kv?li tomu m?l pocit viny. „Co to znamen??“ zeptala se. „Co p?esn? pro Kevina m??ete ud?lat?“ „P?edep??u mu tablety na zm?rn?n? bolesti,“ odpov?d?l doktor, „a tak? na sn??en? rizika k?e??. Kevine, v?m, ?e t? ty halucinace m??ou stresovat, proto bych r?d, aby sis s n?k?m promluvil o tom, jak s nimi pracovat a jak na n? reagovat.“ „Chcete Kevina poslat k psychologovi?“ zeptala se Kevinova matka. „Linda Yalestromov? je expertkou v dan?m oboru a m? skv?l? v?sledky obzvl??? s mlad?mi lidmi trp?c?mi vz?cn?mi nemocemi,“ p?ik?vl doktor Markham. „Vzhledem k v?cem, kter? Kevin vid?, rozhodn? doporu?uji konzultaci s n?.“ „Nejsou to jen p?eludy,“ ozval se Kevin. Byl si jist?, ?e jde o n?co v?c. „Ur?it? ti to tak p?ipad?,“ ch?pav? pok?val hlavou doktor Markham. „Doktorka Yalestromov? by ti mohla pomoct.“ „Pokud… pokud mysl?te, ?e to pom??e,“ pronesla Kevinova matka. Kevin tu?il, ?e chce co nejrychleji odej?t z ordinace. Po??d ale bylo n?co, co pot?eboval v?d?t. N?co, na co se prost? musel zeptat, i kdy? vlastn? ani necht?l zn?t odpov??. „Jak dlouho?“ zeptal se nakonec. „Tedy, jak dlouho to bude trvat, ne?… um?u?“ Po??d tomu je?t? nemohl uv??it. Kevin si uv?domil, ?e douf? v omyl. ?e to v?echno je jen n?jak? velk? chyba. Ale v?d?l, ?e to tak nen?. Nemohl to b?t omyl. „To se ned? p?esn? ur?it,“ odpov?d?l doktor Markham. „Rychlost postupu leukodystrofie se r?zn?. Ka?d? p??pad je jin?.“ „Jak dlouho?“ zopakoval Kevin. „Mo?n? ?est m?s?c?,“ rozp??hl doktor Markham ruce. „Je mi l?to Kevine, ale v?c ti ??ct nedok??u.“ *** Kevin s matkou zam??ili dom?. Jeho matka ??dila velice opatrn?. Kevin tu?il, ?e se pot?ebuje na n?co soust?edit, aby se nerozplakala. V?t?inu cesty na p?edm?st? tak str?vili v tichu. Kevin si nebyl jist?, co by m?l ??ct. Jeho matka promluvila jako prvn?. „N?co vymysl?me,“ ?ekla. „Najdeme jin?ho doktora, zjist?me jeho n?zor. Zkus?me n?jak? l?ky.“ „To si nem??eme dovolit,“ pronesl Kevin. V?d?l, ?e matka tvrd? pracuje v marketingov? agentu?e, ale p?esto m?li jen mal? d?m, a tak mu bylo jasn?, ?e na podobn? v?ci nemaj? moc pen?z. Nikdy toho moc necht?l, proto?e v?d?l, jak smutn? se jeho matka c?t?, kdy? mu nemohla dop??t, co by se mu l?bilo. Nel?bilo se mu, kdy? svoji matku vid?l takhle, ??m? to v?echno bylo je?t? t????. „Mysl??, ?e mi na tom z?le???“ obo?ila se na n?j matka. Te? u? se j? po tv???ch naplno valily slzy. „Jsi m?j syn, um?r?? a j?… j? t?… nem??u zachr?nit.“ „Nemus?? m? zachra?ovat,“ prohl?sil Kevin, i kdy? by si p??l, aby ho n?kdo zachr?nil. P??l by si, aby se objevil n?kdo, kdo to v?echno zastav?. Postupn? mu za?alo doch?zet, co to znamen?. Co to zp?sob?. A d??v, ne? skon?? ?koln? rok. Bude mrtv?. Bude po n?m. V?echno, na co se kdy t??il, je v nen?vratnu. V?echno, v co kdy doufal, je marn?. Nem? u? ??dnou budoucnost. Nebyl si jist?, jak se vlastn? c?t?. Smutn?, to ano, proto?e ?lo o zpr?vu, u kter? se lid? obvykle c?tili smutn?, a proto?e necht?l zem??t. Na?tvan?, proto?e se zd?lo, ?e u? nez?le?? na ni?em, co si kdy p??l. Zmaten?, proto?e v?bec nev?d?l, pro? to potkalo zrovna jeho, kdy? na sv?t? byly miliardy lid?. V porovn?n? s matkou byl ale klidn?. Ona se p?i ??zen? cel? t??sla a Kevin se za?al b?t, ?e by se mohli vybourat. Kdy? vjeli do ulice, ve kter? st?l jejich d?m, vydechl ?levou. ?lo o jeden z nejmen??ch dom? v bloku, nav?c byl star? a viditeln? opravovan?. „Bude to dobr?,“ prohl?sila jeho matka. Nezn?la moc p?esv?d?iv?. Vzala Kevina za pa?i, aby ho odvedla dom?, ale Kevin m?l sp?? pocit, ?e ji mus? podp?rat. „Bude,“ odpov?d?l Kevin, proto?e p?edpokl?dal, ?e to jeho matka pot?ebuje sly?et v?c ne? on s?m. Lep?? by ale bylo, kdyby to byla pravda. Ve?li dovnit? a po tom v?em se zd?lo podivn? n?co d?lat. Jako kdyby norm?ln? ?innosti nebyly v souladu s t?m, co jim ?ekl doktor Markham. Kevin dal do trouby mra?enou pizzu, zat?mco jeho matka vzlykala na gau?i. Cht?l ji j?t ut??it, ale zarazily ho dv? v?ci. Jednak by si jeho matka nejsp?? nep??la, aby ji ut??oval. To ona byla v?dycky ta siln?, ta, kter? na n?j dohl??ela, kdy? je opustil jeho otec. Kevin byl tenkr?t je?t? mal? d?t?. A pak to vid?n?. Kevin vid?l krajinu pod nebem, kter? m?lo sp?? purpurovou ne? modrou barvu. Stromy byly divn? tvarovan?, s listy, kter? Kevinovi p?ipom?naly palmy na pl???ch. Kmeny byly ale pokroucen? zp?sobem, jak?m palmy nikdy nerostly. Nebe vypadalo, jako by pr?v? zapadlo slunce, ale i to bylo divn?. Kevin si nebyl jist?, co se mu na n?m nezd?, proto?e pozorov?n? slunce nikdy nev?noval moc ?asu, ale v?d?l, ?e takhle vypadat nem?. V koutku mysli mu znovu a znovu pulzovala ??sla. Proch?zel m?stem pln?m na?ervenal?ho p?sku a c?til, jak se mu do n?j bo?? chodidla. Vid?l drobn? stvo?en?, je?t?rky, kter? ut?kaly, kdy? se k nim p?ibl??il. Rozhl?dl se… …a sv?t zmizel v plamenech. Kevin se probral na kuchy?sk? podlaze, p?paj?c? ?asova? na troub? mu oznamoval, ?e je pizza p?ipraven?. Pach p?l?c?ho se j?dla ho vyburcoval, aby vstal d??v, ne? p?ijde jeho matka. Necht?l, aby ho takhle vid?la, aby m?la dal?? d?vod se tr?pit a b?t. Vyndal pizzu z trouby, rozkr?jel ji na d?lky a vzal je do ob?vac?ho pokoje. Jeho matka byla na gau?i, a i kdy? u? neplakala, m?la zarudl? o?i. Kevin polo?il pizzu na konferen?n? stolek a posadil se k matce. Zapnul televizi, aby mohli alespo? p?edst?rat, ?e je v?e v po??dku. „Promi?, ?e se mus?? takhle starat,“ pronesla jeho matka a Kevin si nebyl jist?, jestli mysl? pizzu nebo n?co jin?ho. Stejn? na tom te? nez?le?elo. V hlav? mu st?le pulzovala ??sla: 23h 06m 29.283s, ?05° 02? 28.59. KAPITOLA DRUH? Kevin p?em??lel, jestli byl n?kdy tak unaven?, jako ve chv?li, kdy jeho matka zajela na ?koln? parkovi?t?. M?li v pl?nu chovat se co nejnorm?ln?ji, ale m?l pocit, jako by ka?dou chv?li mohl usnut. To ani zdaleka nebylo norm?ln?. Nejsp?? za to mohly ty l?ky. V posledn?ch n?kolika dnech jich spolykal spousty. Jeho matka na?la dal?? doktory a ka?d? z nich m?l jin? pl?n, jak alespo? zpomalit postup jeho nemoci. Pr?v? tak to v?dycky ??kali, v?ichni d?vali jasn? najevo, ?e i kdy? jejich p??stup je naprosto v?jime?n?, stejn? nemaj? mo?nost Kevina zachr?nit. „A? ti to ve ?kole ute?e, zlato,“ pop??la mu matka. V jej?m hlase zazn?val n?znak fal?e. Kevin vyc?til, ?e ji stoj? hodn? sil se na n?j usm?t. V?d?l, ?e se sna?? kv?li n?mu, a tak se sna?il b?t siln? i on. „Ur?it? to ute?e, mami,“ ujistil ji a sly?el, ?e ani jeho hlas nezn? p?irozen?. Jako kdyby oba hr?li n?jakou roli, proto?e se b?li p?ijmout pravdu. Kevin hr?l ale hlavn? proto, ?e necht?l vid?t matku znovu bre?et. Kolikr?t u? p?ed n?m plakala? Kolik dn? ub?hlo od chv?le, kdy poprv? nav?t?vili doktora Markhama? Kevin u? to ani nepo??tal. P?r dn? nechodil do ?koly, proto?e mu bylo ?patn?, ale nakonec si uv?domil, ?e to tak nevyhovuje ani jemu ani jeho matce. Znovu tak chodil do ?koly a jen doch?zel na testy a pokusn? terapie. Nap?chali do n?j nepo??tan? injekc?, provedli nespo?et krevn?ch test? a u??val mraky potravinov?ch dopl?k?, proto?e jeho matka n?kde na internetu ?etla, ?e m??ou pomoct. A nav?c te? jedli zdrav?, tak?e u? ??dn? pizza. „R?da bych, aby v?e bylo pokud mo?no norm?ln?,“ pronesla jeho matka. Ani jeden z nich ale nemluvil o tom, ?e za norm?ln?ch okolnost? by do ?koly jel Kevin autobusem a ur?it? by se nestarali o to co je norm?ln? a co ne. Nemluv? o tom, ?e norm?ln? by neskr?val, co ho tr?p?, ani by nem?l radost z toho ?e, proto?e se s matkou p?est?hoval, jeho nejlep?? kamar?dka chod? do jin? ?koly, a tak te? nev? nic z toho, co se s n?m d?lo. S Lunou netelefonoval u? n?kolik dn?, a tak mu jen p?ib?valy zpr?vy v telefonu. Kevin je ignoroval, proto?e v?bec netu?il, co by m?l odpov?d?t. Jakmile ve?el do ?koly, okam?it? na sob? uc?til up?en? pohledy ostatn?ch. V?ude se ???ily nejr?zn?j?? zv?sti, proto?e nikdo nev?d?l p?esn?, co s n?m je. V?iml si u?itele, pana Williamse, a za norm?ln?ho dne by kolem n?j pro?el, ani? by si ho v?bec v?iml. Nepat?il k d?tem, kter?m u?itel? v?novali zv??enou pozornost, proto?e neust?le vyv?d?ly n?jak? lump?rny. Te? ho ale u?itel zastavil a prohl??el si ho od hlavy k pat?, jako by ?ekal, ?e m??e ka?dou chv?li padnout mrtv? k zemi. „Jak se c?t??, Kevine?“ zeptal se. „Jsi v pohod??“ „Dob?e, pane Williamsi,“ ujistil ho Kevin. Bylo to snadn?j?? ne? vysv?tlovat, jak se skute?n? c?t? – ?e se boj? o matku, ?e je z l??ebn?ch pokus? po??d unaven? a jak ho d?s?, co asi bude d?l. Jak mu hlavou neust?le rotuj? ta ??sla. 23h 06m 29.283s, ?05° 02? 28.59. Nemohl je zapudit, dr?ela se ho jako kl??t?. Nedala se zapomenout, nedala se ignorovat. Kevin se sna?il poslechnout matku a dostat je z hlavy, ale ne?lo to. „No, kdybys n?co pot?eboval, ur?it? dej v?d?t,“ po??dal ho u?itel. Kevin si nebyl jist?, co na to ??ct. Byla to jedna z v?c?, kter? lid? ??kali a kter? byla sou?asn? mil?, ale neu?ite?n?. Jedin? v?c, kterou pot?eboval, byla takov?, kterou mu nikdo d?t nemohl – v?echno to zvr?tit, vr?tit v?e do norm?lu. U?itel? toho dok?zali hodn?, ale tohle nebylo v jejich sil?ch. P?esto se Kevin sna?il, aby vypadal co nejnorm?ln?ji. P?e?il matematiku a z v?t?? ??sti i d?jepis. Pan? Kapinsk? jim vypr?v?la o rann? evropsk? historii a Kevin si nebyl jist?, jestli se to objev? v n?jak?m testu nebo ne. O?ividn? ?lo ale o to, ?e se tomu jejich u?itelka v?novala na vysok?, a tak se cht?la pod?lit. „V?d?li jste, ?e v?t?ina stop po ??manech v severn? Evrop? ve skute?nosti nepoch?z? od ??man??“ zeptala se. Kevin m?l hodiny pan? Kapinsk? r?d, proto?e se neb?la odch?lit od t?matu a bavit se s nimi o tom, co se j? zrovna honilo hlavou. Kevinovi to p?ipom?nalo, kolik se toho ve sv?t? stalo je?t? p?ed narozen?m v?ech lid? ve t??d?. „Tak?e jsou fale?n??“ zeptal se Francis de Longe. Norm?ln? by se mo?n? zeptal Kevin, ale te? se sna?il b?t pokud mo?no neviditeln?. „To zase ne,“ pronesla pan? Kapinsk?. „Kdy? jsem ?ekla, ?e nejsou od ??man?, cht?la jsem t?m ??ct, ?e je tam zanechali lid?, kte?? nikdy nebyli tam, kde je dnes It?lie. Tyto pam?tky poch?zej? od m?stn? populace. Jak ale ??man? postupovali a podrobovali si st?le v?t?? ??st sv?ta, uv?domili si m?stn?, ?e bude nejlep?? se p?izp?sobit. Zm?nili zp?sob obl?k?n?, stavebn? styl, a dokonce i ?e?, kterou mluvili. Zm?nili v?echno, aby dali najevo, na jakou stranu se postavili a z?skali tak v nov?m uspo??d?n? spole?nosti lep?? postaven?.“ Usm?la se. „A pak, kdy? za?ala propukat povst?n? proti ??mu, bylo nutn? znovu zm?nit postoj.“ Kevin si to zkusil p?edstavit: stejn? lid?, jen se m?nil jejich n?zor podle toho, kdo zrovna vl?dl. Cel? jejich osobnost se m?nila v z?vislosti na okolnostech. P?edstavoval si to, jako kdyby cht?l b?t v nejlep?? part? ze ?koly a sna?il by se nosit spr?vn? oble?en? a ??kat ty spr?vn? v?ci. I tak ale nebylo snadn? si to p?edstavit a nejen proto, ?e se mu v hlav? st?le objevovaly nezn?m? kraje. Tohle byla z?ejm? jedin? dobr? v?c na tom, co se mu d?lo – symptomy nebyly viditeln?. Sou?asn? to ale bylo trochu d?siv?. N?co ho zab?jelo a pokud o tom n?kdo nev?d?l, nem?l mo?nost to zjistit. Kevin tu mohl jen tak sed?t a nikdo— N?hle m?l divn? pocit, c?til, jak se ho zmoc?uje jak?si vid?n?. Nar?stal v n?m tlak. Uc?til z?vra?, jako by se cel? sv?t zahoupal, jako by byl propojen? s n???m… jin?m. Kevin vstal, aby se zeptal, jestli m??e na z?chod, ale pak u? bylo pozd?. Nohy ho zradily a on se zhroutil. Vid?l p?ed sebou stejnou krajinu jako v minulosti. Nebe m?lo divn? odst?n, stromy byly divn? pokroucen?. Sledoval, jak cel? okol? ho?? oslepuj?c?m plamenem. Jako by plameny ?lehaly ?pln? ze v?eho. V?echno to u? vid?l. Te? ale c?til n?co nav?c. Jak?si pravideln? tep?n?, jako zvuk podivn?ch hodin. Jedna Kevinova ??st v?d?la, ?e se ur?it? jedn? o hodiny. Stejn? jako podv?dom? v?d?la, ?e hodiny n?co odpo??t?vaj?, ?e jen nem??? ?as. Pulzy jako by se postupn? st?valy intenzivn?j??, nal?hav?j??. C?til slovo v jazyce, kter?mu nem?l rozum?t. Jen?e on mu rozum?l. „Po?kej.“ Kevin se cht?l zeptat, na co m? ?ekat, jak dlouho nebo pro? vlastn?. Neud?lal to ale, proto?e sou?asn? nev?d?l, koho by se m?l zeptat a hlavn? proto, ?e u? se prob?ral z temnoty a uv?domil si, ?e le?? na podlaze u?ebny. St?la nad n?m pan? Kapinsk?. „Z?sta? le?et, Kevine,“ ?ekla. „Poslala jsem pro ?koln?ho zdravotn?ka. Hal tu bude ka?dou chv?li.“ Kevin se p?esto posadil, proto?e u? v?d?l, co ho ?ek?. „Jsem v pohod?,“ ujistil ji. „To rad?ji nech?me na Halovu posouzen?.“ Hal byl velk? obtloustl? b?val? sani??k, kter? m?l za ?kol, aby se studenti ?koly svat?ho Brendana dostali ze v?eho, co se jim p?i vyu?ov?n? mohlo st?t. Kevin m?l n?kdy pocit, ?e to zvl?dali jen proto, ?e kv?li zdravotn?kov? p??i rad?ji ignorovali ta nejhor?? zran?n?. Kdykoli mohli, vyh?bali se mu. „N?co jsem vid?l,“ pronesl Kevin. „Byla tam planeta a ho??c? slunce a n?jak? zpr?va… n?jak? odpo??t?v?n?.“ Ve filmech n?kdy kontaktovali n?koho d?le?it?ho. A ten pak poznal, co je to za zpr?vu. V?dycky pak svol?vali porady a za??nali vy?et?ovat. N?kdo by s t?m n?co ud?lal. Jen?e tohle nebyl film a Kevin byl norm?ln? t?in?ctilet? kluk a pan? Kapinsk? se na n?j d?vala se sm?sic? l?tosti a zd??en?. „No, jsem si jist?, ?e o nic nejde,“ ?ekla. „Nejsp?? je norm?ln? m?t vidiny, kdy? dojde k podobn?… p??hod?.“ Kevin zat?m sly?el muml?n?, kter? se neslo t??dou. Nijak mu nepomohlo. „…prost? upadl a za?al se t??st…“ „…sly?ela jsem, ?e je nemocn?. Snad to nen? naka?liv?…“ „…Kevin si mysl?, ?e vid? jin? planety…“ Zabolelo ho hlavn? to posledn?. Ostatn? si z?ejm? mysleli, ?e za??n? ??let. Kevin ne??lel. Nebo si o sob? alespo? nemyslel, ?e by ??lel. I kdy? trval na tom, ?e je v po??dku, stejn? musel j?t s Halem. Musel se posadit v jeho ordinaci, zat?mco mu medik sv?til do o?? a ptal se ho na jeho stav. O?ividn? nem?l o nic v?t?? tu?en?, co se d?je ne? Kevin. „?editel mi na??dil, a? t? k n?mu vezmu, jakmile t? prohl?dnu,“ ?ekl. „Mysl??, ?e to zvl?dne?, nebo ho m?m zavolat sem?“ „Dojdu tam,“ odpov?d?l Kevin. „Jsem v pohod?.“ „Kdy? mysl??,“ pronesl Hal. Zam??ili k ?editelov? kancel??i a Kevina vlastn? ani nep?ekvapilo, kdy? si v?iml, ?e je tam jeho matka. Samoz?ejm?, ?e ji zavolali, kdy? se o n?j musel postarat ?koln? zdravotn?k. Samoz?ejm?, ?e dorazila, kdy? se Kevin zhroutil. Jen?e ona tu nem?la b?t. M?la b?t v pr?ci. „Kevine, jsi v po??dku?“ zeptala se ho, sotva si Kevina v?imla. Okam?it? ho objala. „Co se stalo?“ „Jsem v pohod?, mami,“ odpov?d?l Kevin. „Pan? McKenzie, pokud by to nebylo v??n?, nevolali bychom v?m,“ prohl?sil ?editel. „Kevin se zhroutil.“ „U? je to dobr?,“ trval na sv?m Kevin. Nejsp?? ale bylo ?pln? jedno, kolikr?t jim to zopakoval. „A nav?c,“ pokra?oval ?editel, „se zd?, ?e byl po probuzen? pon?kud zmaten?. Mluvil o… no, jin?ch planet?ch.“ „Planet?ch?“ zopakovala Kevinova matka. Jej? hlas zn?l dut?. „Pan? Kapinsk? tvrd?, ?e to jeho t??du docela znerv?znilo,“ pronesl ?editel. Povzdechl si. „??k?m si, jestli by pro Kevina nebylo lep?? z?stat chv?li doma.“ ?ekl to, ani? by se na Kevina pod?val. O?ividn? bylo rozhodnuto, a i kdy? ?lo o Kevina, zd?lo se, ?e on se k tomu nesm? vyj?d?it. „Nechci zame?kat hodiny,“ prohl?sil Kevin a pod?val se p?itom na matku. Ani ona ur?it? necht?la, aby ve ?kole chyb?l. „Asi bychom si m?li polo?it ot?zku,“ pronesl ?editel, „jestli je v tuto chv?li ?kola opravdu to nejlep??, ?emu m??e Kevin v?novat sv?j ?as.“ Nejsp?? to m?lo zn?t soucitn?, ale Kevinovi to jen p?ipomn?lo, co mu ?ekl doktor. ?est m?s?c?. Nezd?lo se, ?e by to bylo dost ?asu na cokoli, nato? na pro?it? ?ivota. ?est m?s?c?, kter? let? jako spla?en?. Odtik?vaj? sekundu za sekundou ve stejn?m rytmu jako odpo?et v jeho hlav?. „Chcete ??ct, ?e nem? smysl, aby m?j syn chodil do ?koly, proto?e stejn? u? brzy zem?e?“ ?t?kla na n?j Kevinova matka. „Tohle jste cht?l ??ct?“ „Ne, to samoz?ejm? ne,“ vyhrkl ?editel a zvedl ruce v omluvn?m gestu. „P?esn? tak to toti? zn?,“ pronesla Kevinova matka. „Zn? to, jako by v?s nemoc m?ho syna d?sila stejn?, jako d?ti v jeho t??d?.“ „Cht?l jsem t?m ??ct, ?e kdy? se Kevin?v stav zhor??, bude st?le t???? ho u?it,“ pronesl ?editel. „Zkus?me to, ale… nechcete si rad?ji ?as s n?m po??dn? u??t?“ ?ekl to skute?n? soucitn?, ale Kevina se to stejn? dotklo. ?ekl toti? p?esn? to, co si jeho matka myslela, jen pon?kud jemn?ji. Nejhor?? bylo, ?e m?l pravdu. Kevin nebude ??t dost dlouho na to, aby se dostal na st?edn?, vysokou nebo si na?el pr?ci, nebude d?lat nic z toho, na co ho m?la ?kola p?ipravit, tak pro? se tr?pit? „To je dobr?, mami,“ ?ekl a vzal ji za ruku. Jen to sta?ilo, aby matku p?esv?d?il. I z toho bylo Kevinovi jasn?, jak v??n? to v?echno je. Za jin?ch okolnost? by se toti? h?dala. Te? ale jako by nem?la na nic s?lu. Ml?ky do?li k autu. Kevin se ohl?dl ke ?kole. Zas?hla ho my?lenka, ?e u? se nejsp?? nikdy nevr?t?. Dokonce ani nem?l ?as se rozlou?it. „Mrz? m?, ?e t? vyt?hli z pr?ce,“ ?ekl Kevin, kdy? se usadil do auta. C?til nap?t? ve vzduchu. Jeho matka nenastartovala. Prost? jen sed?la. „O to nejde,“ ?ekla. „J? jen… bylo docela snadn? p?edst?rat, ?e se nic ned?je.“ Zn?la zase hrozn? smutn?. V?echno se j? to dot?kalo. Kevin si zvykl na jej? v?raz, kter? prozrazoval, ?e bojuje s pl??em. Moc se j? to ale neda?ilo. „Jsi v po??dku, Kevine?“ zeptala se, i kdy? se pr?v? te? sna?il podporovat on ji. „Jsem… ?koda, ?e jsem musel pry? ze ?koly,“ ?ekl Kevin. Nikdy by ho nenapadlo, ?e ?ekne n?co takov?ho. Nejsp?? by to ne?ekl nikdy nikdo. „M??eme se vr?tit,“ pronesla matka. „M??u ??ct ?editeli, ?e t? z?tra p?ivezu, i poz?t??… a? dokud…“ Zlomil se j? hlas. „Dokud se to je?t? nezhor??,“ dokon?il Kevin. Zav?el o?i. „Mo?n?, ?e u? se to zhor?ilo, mami.“ Sly?el, jak pra?tila do palubn? desky. Dut? r?na rezonovala autem. „J? v?m,“ ?ekla. „V?m to a ?tve m? to. Nen?vid?m tu nemoc, kter? mi krade m?ho syna.“ Na chv?li se znovu rozplakala. Kevin se sna?il b?t siln?, ale tentokr?t se neudr?el ani on. Zd?lo se, ?e trvalo hodn? dlouho, ne? se jeho matka uklidnila a znovu promluvila. „Pr? jsi vid?l… planety, Kevine?“ zeptala se. „To je pravda,“ odpov?d?l Kevin. Jak by j? mohl vysv?tlit, jak? to bylo? Jak skute?n? mu v?e p?ipadalo? Jeho matka se na n?j zad?vala a Kevin vid?l, jak se sna?? vybrat ta spr?vn? slova. Cht?la ho sou?asn? ut??it a sama z?stat klidn?. „Ch?pe?, ?e to nen? skute?n?, ?e, zlato? To jen… je to ta nemoc.“ Kevin v?d?l, ?e by to tak m?l ch?pat, ale… „Nep?ijde mi to tak,“ odpov?d?l. „J? v?m, ?e ne,“ p?ik?vla matka. „A mrz? m? to, proto?e mi to p?ipom?n?, jak p?ich?z?m o sv?ho chlape?ka. Tohle v?echno… nejrad?ji bych to v?echno smazala.“ Kevin nev?d?l, co na to ??ct. I on by to nejrad?ji v?e smazal. „P?ipad? mi to skute?n?,“ ?ekl nakonec. Jeho matka pak dlouho ml?ela. Kdy? pak promluvila, chv?l se j? hlas jako tenkr?t, kdy? si poprv? vyslechla diagn?zu. Od t? doby se j? ale hlas chv?l a? p??li? ?asto. „Asi… asi je na ?ase zaj?t za tou psycholo?kou.“ KAPITOLA T?ET? Ordinace doktorky Lindy Yalestromov? rozhodn? nevypadala stejn? doktorsky, jako jin? ordinace, kter? Kevin v posledn? dob? nav?t?vil. Jednak ji m?la u sebe doma v Berkeley, a nav?c bydlela tak bl?zko k univerzit?, jako by je?t? cht?la podpo?it osv?d?en? a certifik?ty, kter? byly zar?movan? na st?n?ch. Jinak vypadala jako dom?c? kancel??, jakou Kevin v?dal v televizi. Byl tam polstrovan? n?bytek, kter? z?ejm? z?stal po p?edchoz?m n?jemn?kovi a st?l na kter?m se za??nal lehce hromadit nepo??dek a n?kolik divoce rostouc?ch kv?tin v kv?tin???ch, kter? jako by ?ekaly na p??le?itost p?evz?t kontrolu nad m?stnost?. Kevin si uv?domil, ?e se mu doktorka Yalestromov? l?b?. Nebyla vysok?, m?la tmav? vlasy a bylo j? kolem pades?ti let. Nosila v?razn? zdoben? oble?en?, kter? ani zdaleka nep?ipom?nalo l?ka?sk? pl??t?. Kevin p?edpokl?dal, ?e se tak obl?k? z?m?rn?, hlavn? proto, ?e pracovala s lidmi, kte?? si od b?l?ch pl???? vyslechli tolik ?patn?ch zpr?v. „Poj? se posadit, Kevine,“ vyzvala ho s ?sm?vem a pokynula k velk?mu ?erven?mu gau?i, kter? byl po letech slu?by u? docela o?oupan?. „Pan? McKenzie, d?te n?m chvilku? R?da bych, aby m?l Kevin mo?nost ??ct v?echno, co mi ??ct chce. Dejte si zat?m k?vu.“ Kevinova matka p?ik?vla. „Budu venku.“ Kevin se posadil na gau?, kter? byl p?esn? tak pohodln?, jak na prvn? pohled vypadal. Rozhl?dl se po m?stnosti a p?el?tl pohledem fotky z ryb??sk?ch v?let? a dovolen?ch. Chv?li mu trvalo, ne? si n?co uv?domil. „Nejste ani na jedn? z t?ch fotek,“ prohl?sil. Doktorka Yalestromov? se usm?la. „V?t?ina m?ch klient? si toho nev?imne. Pravdou je, ?e jde v?t?inou o m?sta, na kter? bych se cht?la pod?vat, nebo o m?sta, kter? mi p?ijdou zaj?mav?. M?m je tu, proto?e mlad? mu?i, jako jsi ty, tr?v? hodn? ?asu t?m, ?e se rozhl??ej? a v?bec d?laj? cokoli, jen aby si se mnou nemuseli pov?dat. P?edpokl?d?m, ?e je dobr? m?t alespo? na co koukat.“ Kevinovi to p?ipadalo jako podvod. „Pokud pracujete s lidmi, kte?? hodn? um?raj?,“ ?ekl, „pro? m?te tolik fotek m?st, na kter? jste se cht?la pod?vat? Pro? to odkl?d?te, kdy? v?te…“ „Kdy? v?m, jak rychle m??e v?echno skon?it?“ zeptala se doktorka Yalestromov? ch?pav?. Kevin p?ik?vl. „Mo?n? kv?li ??asn? lidsk? schopnosti v?d?t a p?esto prokrastinovat. Nebo mo?n? proto, ?e jsem na n?kter?ch t?ch m?stech byla a mysl?m si, ?e sta??, kdy? m? tu lid? vid? jednou. Nemusej? m? vid?t je?t? na fotk?ch.“ Kevin si nebyl jist?, jestli jde o dobr? d?vody nebo ne. P?esto se mu ale zd?lo, ?e je za t?m n?co v?c. „Kam bys cht?l ty, Kevine?“ zeptala se doktorka Yalestromov?. „Kam bys ?el, kdybys mohl j?t kamkoli?“ „Nev?m,“ odpov?d?l. „No tak se nad t?m zamysli. Nemus?? mi odpov?dat hned.“ Kevin zavrt?l hlavou. Bylo to zvl??tn?, mluvit s dosp?l?m takhle. Za norm?ln?ch okolnost?, kdy? v?m bylo t?in?ct, skl?daly se rozhovory z ot?zek a rozkaz?. Mo?n? s v?jimkou m?my, kter? ale stejn? byla skoro po??d v pr?ci, se dosp?l? moc nezaj?mali o to, jestli m? kluk v jeho v?ku co ??ct. „Nev?m,“ zopakoval. „Tedy, nikdy jsem nep?em??lel nad t?m, jestli se chci n?kam pod?vat.“ Sna?il se vzpomenout si na m?sta, kter? by mo?n? cht?l r?d vid?t, ale nic ho nenapadalo, zvl???, kdy? v?d?l, ?e mu zb?v? jen n?kolik m?s?c?. „A? m? napadne cokoli, stejn? nev?m, k ?emu by to bylo. Stejn? brzo um?u.“ „K ?emu mysl??, ?e to m? b?t?“ zeptala se doktorka Yalestromov?. Kevin se sna?il vymyslet odpov??. „Mo?n?… proto?e brzy nen? tot??, co hned?“ Psycholo?ka p?ik?vla. „Mysl?m, ?e i tak se to d? ??ct. Tak?e, je n?co, co bys cht?l brzy podniknout, Kevine?“ Kevin se nad t?m zamyslel. „Asi… nejsp?? bych m?l Lun? ??ct, co se d?je.“ „A kdo je Luna?“ „Moje kamar?dka,“ odpov?d?l Kevin. „U? nechod?me do stejn? ?koly, tak?e nevid?la, jak jsem se zhroutil. U? p?r dn? jsem j? nevolal, ale…“ „Ale m?l bys j? to ??ct,“ p?ik?vla doktorka. „Nen? dobr? zavrhovat sv? p??tele, kdy? se d?je n?co ?patn?ho, Kevine. Ani kdy? je chce? chr?nit.“ Kevin u? cht?l n?co nam?tnout, ale zarazil se. Proto?e p?esn? to toti? d?lal. Necht?l Lun? ubl??it. Necht?l, aby ji n?jak ovlivnily jeho ?patn? zpr?vy. I proto j? tak dlouho nezavolal. „Co je?t??“ zeptala se doktorka. „Zkusme se zam??it na n?v?t?vu r?zn?ch m?st. Kdybys mohl j?t kamkoli, kam by ses cht?l pod?vat?“ Kevin cht?l vybrat n?kter? z m?st na fotk?ch, ale pravdou bylo, ?e se mu neust?le vracela jedna krajina. V barv?ch, kter? norm?ln? fotoapar?t prost? nemohl zachytit. „Bude to zn?t hloup?,“ ?ekl. „Na tom, ?e n?co zn? hloup?, nen? nic ?patn?ho,“ ujistila ho doktorka Yalestromov?. „?eknu ti tajemstv?. Lid? si ?asto mysl?, ?e v?ichni, krom nich, jsou n?jak v?jime?n?. Mysl? si, ?e ostatn? jsou chyt?ej??, state?n?j?? nebo lep??, proto?e oni sami o sob? v?d? n?co, kv?li ?emu takov? nejsou. Boj? se, ?e v?ichni ostatn? ??kaj? spr?vn? v?ci a oni budou zn?t hloup?. To ale v?bec nen? pravda.“ Kevin p?esto chv?li jen tak sed?l a zkoumal ?aloun?n? gau?e. „J?… j? vid?m krajinu. Jedno m?sto. Mysl?m, ?e pr?v? proto jsem tady.“ Doktorka Yalestromov? se usm?la. „Jsi tady, proto?e nemoc, kterou trp??, m??e m?t zvl??tn? p??znaky, Kevine. Jsem tu, abych ti pomohla se s nimi vyrovnat tak, aby ti nep?im??en? nezasahovaly do ?ivota. Cht?l bys mi ??ct v?c o tom, co vid???“ Kevin se znovu v?noval detailn? prohl?dce gau?e. Zkoumal jeho topografii, v?iml si jedn? nit?, kter? tr?ela ze ?vu. Doktorka Yalestromov? ml?ela a ?ekala. V?d?la, ?e Kevin nakonec promluv?. „Vid?m m?sto, na kter?m nen? nic takov?, jako je tady. Barvy jsou divn?, zv??ata i rostliny jsou jin?,“ pronesl Kevin. „Vid?m, jak ho n?co ni??… alespo? si to mysl?m. Je tam ohe? a horko a jasn? sv?tlo. Taky vid?m ??sla. A m?m pocit, ?e c?t?m odpo??t?v?n?.“ „Pro? mysl??, ?e je to odpo??t?v?n??“ zeptala se doktorka. Kevin pokr?il rameny. „To nev?m. Mo?n? proto, ?e to je jako by se ty pulzy zrychlovaly?“ Psycholo?ka p?ik?vla a pak p?e?la ke stolu. Vr?tila se s pap?rem a pastelkami. „Jak ti jde kreslen??“ zeptala se. „Ne, neodpov?dej. Nez?le?? na tom, jestli vytvo??? um?leck? d?lo nebo ne. Jen chci, abys mi nakreslil, co vid??, abych si mohla p?edstavit, jak? to asi je. Nijak moc se nesoust?e?, prost? kresli. Ud?l?? to pro m?, Kevine?“ Kevin pokr?il rameny. „Zkus?m to.“ Vzal si pastelky a pap?r a pokusil se nakreslit krajinu, kterou v?d?. Sna?il se nezapomenout ??dn? detail. Bylo to t??k?, proto?e i kdy? ta ??sla vn?mal po??d jasn?, v?e ostatn?, jako by musel lovit hluboko z pam?ti. Jako by to byly zasunut? vzpom?nky a Kevin se nesm?l soust?edit na nic jin?ho ne? na jejich obraz. Nechal ruku s pastelkou klouzat po pap??e t?m?? automaticky… „Dob?e, Kevine,“ pronesla doktorka a vzala si od n?j pap?r d??v, ne? se na n?j Kevin stihl pod?vat. Ani nev?d?l, co vlastn? nakreslil. „Tak se pod?v?me…“ Vid?l, jak ?okovan? se doktorka zatv??ila. Jen na kr?tk? okam?ik. ?e by se mu to jen zd?lo? Ne, nezd?lo. Kevina by zaj?malo, co asi nakreslil, ?e to ?okovalo n?koho, kdo ka?d? den poslouchal o n???m um?r?n?. „Co tam je?“ zeptal se Kevin. „Co jsem nakreslil?“ „Ty to nev???“ zeptala se doktorka Yalestromov?. „Sna?il jsem se moc nep?em??let,“ odpov?d?l Kevin. „Ud?lal jsem n?co ?patn??“ Doktorka Yalestromov? zavrt?la hlavou. „Ne, Kevine, neud?lal jsi nic ?patn?.“ Nat?hla ruku s kresbou. „Cht?l by ses pod?vat, co jsi vytvo?il? Mo?n? by ti to pomohlo n?co pochopit.“ Kresba byla p?elo?en? a doktorka ji dr?ela jen kone?ky prst?, jako by se j? necht?la dot?kat v?c, ne? bylo nutn?. To Kevina trochu p?ekvapilo. Co asi nakreslil, ?e dosp?l?k reagoval zrovna takhle? Vzal si kresbu a rozev?el pap?r. Objevil se p?ed n?m obr?zek kosmick? lodi. Obr?zek ale asi nebylo to spr?vn? slovo. ?lo sp?? o kompletn? pl?n, dota?en? do nejmen??ho detailu. Vzhledem k ?asu, kter? m?l Kevin na kreslen?, nebylo mo?n?, aby ho stihl. Nav?c nikdy nic takov?ho nevid?l, ale p?esto to tam bylo. Vypadalo to jako velk? placat? kruh, jako m?sto. Kolem se vzn??ely men?? disky jako v?el? d?lnice kolem kr?lovny. V?echny ty detaily zachycovaly n?co dokonal?ho, t?m?? klinicky ?ist?ho. Na zp?sobu, jak?m to bylo nakresleno n?co bylo. Na proporc?ch, kter? byly… divn?. Byly tam ?hly a hloubka, kter? by p?i norm?ln?m kreslen? nem?la b?t zachytiteln?. „Ale tohle…“ Kevin nev?d?l co ??ct. Copak to nebyl d?kaz, ?e se n?co d?je? Copak si n?kdo mohl myslet, ?e by tohle nakreslil jen tak? Doktorka Yalestromov? o?ividn? nebyla ?pln? p?esv?d?en?. Vzala si kresbu zp?tky a opatrn? ji slo?ila. Jako by se na ni necht?la znovu pod?vat. Kevin p?edpokl?dal, ?e doktorka nezvl?d? jej? podivnost. „Mysl?m, ?e je d?le?it? se bavit o v?cech, kter? vid??,“ ?ekla. „Mysl??, ?e jsou to skute?n? v?ci?“ Kevin zav?hal. „J?… si nejsem jist?. P?ipadaj? mi skute?n?, ale spousta lid? mi u? ?ekla, ?e skute?n? nejsou.“ „To d?v? smysl,“ pronesla doktorka. „To, co c?t??, je naprosto b??n?.“ „Opravdu?“ To, co za??val, mu v?bec b??n? nep?ipadalo. „Myslel jsem, ?e je moje nemoc v?jime?n?.“ Doktorka Yalestromov? znovu p?e?la ke stolu a vlo?ila Kevinovu kresbu do slo?ky. Vzala tablet a za?ala si zapisovat pozn?mky. „Z?le?? na tom, jestli ostatn? za??vaj? to, co za??v?? ty, Kevine?“ „Ne, nez?le??,“ pronesl Kevin. „J? jen, ?e doktor Markham tvrdil, ?e tuhle nemoc m? jen p?r lid?.“ „To je pravda,“ souhlasila doktorka Yalestromov?. „Ale p?esto v?d?m lidi, kte?? za??vaj? r?zn? halucinace. By? z jin?ch d?vod? ne? ty.“ „Mysl?te si, ?e jsem ??len?,“ h?dal Kevin. Zd?lo se, ?e ho tak vid? ?pln? v?ichni. A nejsp?? i jeho matka, proto?e pr?v? ona ho sem p?ivedla, kdy? o tom za?al mluvit. On s?m si ale nemyslel, ?e ??l?. „Takov? slovo tu nerada sly??m,“ pronesla doktorka. „Chci t?m ??ct, ?e chov?n?, kter? pova?ujeme za ??len?, je velmi ?asto docela dob?e zd?vodniteln?. Jde jen o to, ?e ty d?vody jsou z?ejm? pouze tomu, kdo se tak zrovna chov?. Lid? se v?dycky sna?? vyhnout situac?m, kter? jsou pro n? obt??n? zvl?dnuteln?. Situac?m, kterou jsou… neobvykl?.“ „Mysl?te, ?e tohle d?l?m s t?m, co vid?m?“ zeptal se Kevin. Zavrt?l hlavou. „Nevym??l?m si. Skute?n? to vid?m.“ „M??u ti ??ct, co si mysl?m, Kevine? Podle m? se jedna tvoje ??st k t?m – vid?n?m – up?n?, proto?e ti pom?h? ??kat si, ?e tvoje nemoc se projevuje z n?jak?ho d?vodu, kter? souvis? s vy???m dobrem. Mo?n?, ?e tyhle tv? vize d?vaj? smysl tv? nemoci. Jejich projevy… ta divn? m?sta, kter? nejsou z norm?ln?ho sv?ta. Nemohly by reprezentovat to, ?e se v?ci zm?nily?“ „Mo?n?,“ odpov?d?l Kevin. Doktorka ho ale nep?esv?d?ila. V?ci, kter? vid?l nesouvisely se sv?tem, ve kter?m by byl zdrav?. Byly o ?pln? jin?m m?st?, kter? v?bec neznal. „A ten pocit nevyhnuteln? zk?zy s ohn?m a sv?tlem,“ pokra?ovala doktorka. „Pocit, ?e se n?co bl??? ke konci. Dokonce m?? i odpo?et s ??sly.“ ??sla ale nebyla sou??st? odpo?tu. Odpo?et byl jen to pulzov?n?, kter? se postupn? zrychlovalo. Kevin se ob?val, ?e tohle u? j? nevysv?tl?. Kdy? se dosp?l? rozhodli, ?e maj? pravdu, nikdy se mu nepoda?ilo je p?esv?d?it o opaku. „Tak?e co m??u d?lat?“ zeptal se Kevin. „Pokud p?edpokl?d?te, ?e to nen? skute?n?, nem?l bych se toho n?jak zbavit?“ „A ty se toho chce? zbavit?“ zeptala se doktorka. Kevin se zamra?il. „Nev?m. ?ekl bych, ?e by to mohlo b?t d?le?it?, ale nikoho jsem o to neprosil.“ „Stejn? jako jsi se neprosil o diagn?zu degenerativn?ho mozkov?ho onemocn?n?,“ pronesla doktorka. „Mo?n?, ?e jsou tyhle dv? v?ci propojen?, Kevine.“ Kevin u? si n?jakou dobu myslel, ?e jeho vidiny maj? n?jakou souvislost s jeho nemoc?. Mo?n?, ?e se jeho mozek zm?nil tak, ?e na n? byl citliv?j??. Nep?edpokl?dal ale, ?e to psycholo?ka myslela zrovna takhle. „Tak co m??u d?lat?“ zeptal se Kevin. „Jsou v?ci, kter? bys mohl ud?lat. Sice se jich nezbav??, ale bude? je zvl?dat.“ „A co t?eba?“ zeptal se Kevin. Musel uznat, ?e p?i t? my?lence trochu zadoufal. Necht?l, aby se s jeho hlavou d?lo n?co tak divn?ho. Neprosil se, aby jen on vn?mal zpr?vy, kter?m nikdo nerozum?l a kv?li kter?m vypadal ??len?, kdy? o nich jen promluvil. „M??e? zkusit p?ij?t na n?co, co t? rozpt?l?, kdy? se objev? tv? halucinace,“ pronesla doktorka. M??e? si zkusit p?ipomenout, ?e nejsou skute?n?. Pokud bude? pochybovat, najdi zp?sob, jak si to ov??it. Mo?n? se zeptej n?koho jin?ho, jestli vid? tot??, co ty. Pamatuj, ?e je v po??dku vid?t to, co vid??, ale jak zareaguje?, je na tob?.“ Kevin p?edpokl?dal, ?e si to zapamatuje. I tak se mu ale nepoda?ilo uti?it to neust?l?, pomalu se zrychluj?c?, pulzov?n? odpo?tu n?kde vzadu v hlav?. „A tu??m, ?e bys to m?l n?komu ??ct,“ pronesla doktorka. „Nen? f?r n?kter? v?ci zaml?ovat.“ M?la pravdu. A byl tu n?kdo, kdo se o Kevinov? stavu prost? musel dozv?d?t. Luna. KAPITOLA ?TVRT? „Tak?e,“ pronesla Luna, zat?mco s Kevinem proch?zela cesti?ky rekrea?n? oblasti Lafayette Reservoir. Vyh?bali se turist?m i rodin?m, kter? si vychutn?valy den v p??rod?, „pro? ses mi vyh?bal?“ Jako obvykle, p??mo k v?ci. To byla jedna z v?c?, kter? se na n? Kevinovi l?bily. Ne, ?e by se mu l?bila p??mo ona. Ka?d? si to ale myslel. Nejsp?? proto, ?e Luna byla hezk? a blond, nejsp?? by z n? byla super roztlesk?va?ka, kdyby si nemyslela, ?e je to hloupost, v?ichni samoz?ejm? p?edpokl?dali, ?e spolu chod?. Takov? u? byl sv?t. Nechodili spolu. Luna byla jeho nejlep?? kamar?dka. Osoba, se kterou mimo ?kolu tr?vil nejv?c ?asu. Nejsp?? to byla jedin? osoba na sv?t?, se kterou se mohl bavit naprosto o ?emkoli. Tedy, jak se uk?zalo, skoro o ?emkoli. „J? se ti…“ selhal Kevinovi hlas pod Lunin?m pohledem. Luna to s pohledy um?la. Kevin p?edpokl?dal, ?e si to nejsp?? cvi?ila. Vid?l ?koln? tyrany i nep??jemn? prodava?e, jak se rad?ji st?hli, ne? aby ?elili jej?mu pohledu. Kdy? mu te? m?l ?elit on, bylo nemo?n? j? lh?t. „Dob?e, tak jsem se ti vyh?bal, ale je to slo?it?. J? toti?… nev?m, jak ti to p?esn? ??ct.“ „Ale notak, ned?lej ze sebe hlup?ka,“ vyzvala ho Luna. V?imla si vyhozen? plechovky od Coly a za?ala si s n? kopat. ?lo j? to docela dob?e. „Tedy… jak v??n? to asi m??e b?t? St?huje? se? M?n?? ?kolu?“ Mo?n? si v?imla n??eho v jeho v?razu, proto?e na okam?ik ztichla. Bylo to k?ehk? ticho, jako by se oba b?li ho poru?it. I tak to ale museli ud?lat. Nemohli takhle kr??et do nekone?na. „Stalo se n?co zl?ho?“ zeptala se a posledn?m kopnut?m dostala plechovku do odpadkov?ho ko?e. Kevin p?ik?vl. N?co zl?ho bylo dobr? ozna?en?. „Jak zl?ho?“ „Zl?ho,“ ?ekl. „K n?dr?i?“ N?dr? byla m?stem, kam oba chodili, kdy? si cht?li o n??em promluvit. Bavili se o Billym Hamesovi, kdy? se mu v jej?ch dev?ti letech l?bila Luna i o Kevinovu kocourovi Tygrovi, kter? um?ral, kdy? jim bylo deset. Ani jedno z toho jako p??prava nesta?ilo. Kevin nebyl kocour. Do?li a? k pob?e?? a zad?vali se na stromy na opa?n? stran? n?dr?e. Prohl??eli si lidi na lo?k?ch a k?no?ch. V porovn?n? s n?kter?mi jin?mi m?sty, na kter? se dostali, tu bylo v??n? kr?sn?. Lid? p?edpokl?dali, ?e to Kevin sv?d? Lunu na scest?, ale ve skute?nosti to byla ona, kdo ho l?kal na prohl?dky opu?t?n?ch budov nebo za vysok? ploty. Tady nebylo ani jedno. Jen voda a stromy. „O co jde?“ zeptala se. Zula si boty a pono?ila nohy do vody. Kevin na n?co takov?ho nem?l ani pomy?len?. Pr?v? te? by nejrad?ji n?kam utekl, ukryl se. Ud?lal by cokoli, jen aby Lun? nemusel ??ct pravdu. M?l pocit, ?e ??m d?le o tom Lun? ne?ekne, t?m d?le to nebude pravda. „Kevine,“ ozvala se Luna. „D?s?? m?. Pod?vej, pokud mi nechce? ??ct o co jde, tak zavol?m m?m? a ona mi to prozrad?.“ „Ne, to ned?lej,“ vyhrkl Kevin. „Nejsem si jist?… mamka to moc nezvl?d?.“ Luna v tu chv?li vypadala je?t? ustaran?ji. „Co se d?je? Je nemocn?? Jsi ty nemocn??“ P?i posledn? ot?zce Kevin p?ik?vl. „Jsem nemocn?,“ ?ekl. Polo?il ruku Lun? na rameno. „M?m n?co, ?emu se ??k? leukodystrofie. Um?r?m, Luno.“ V?d?l, ?e to na ni vychrlil p??li? rychle. N?co takov?ho cht?lo po??dn? vysv?tlen?. M?l j? to sd?lit postupn?, ale vlastn? ?ekl v?echno d?le?it?. Vykulila na n?j o?i a zavrt?la hlavou. O?ividn? mu nev??ila. „Ne, to nen? mo?n?, to…“ Objala ho tak pevn?, a? Kevin m?lem nemohl d?chat. „?e si d?l?? legraci? ?e to nen? pravda?“ „K?? by to tak bylo,“ pronesl Kevin. Nic by si v tuhle chv?li nep??l v?c. Luna se od n?j odt?hla a Kevin vid?l, jak se j? obli?ej k?iv? ?sil?m. Sna?ila se nebre?et. Za norm?ln?ch okolnost? Luna moc nebre?ela. Te? ale m?la co d?lat, aby se udr?ela. „Tohle… kolik je?t??“ zeptala se. „A to bylo p?ed cel?mi dny, tak?e u? je to m??,“ ?t?kla Luna. „A ty ses s t?m musel vypo??dat ?pln? s?m a…“ Ztichla, proto?e j? zrovna do?ly v?echny souvislosti. Kevin ji sledoval, jak si prohl??? lidi na n?dr?i, d?v? se, jak p?dluj?. V?ichni vypadali tak ??astn?. Z?rala na n?, jako kdyby nemohla uv??it tomu, jak jsou spokojen?. „To nen? f?r,“ ?ekla. „Tihle v?ichni se chovaj?, jako kdyby se nic ned?lo, bav? se, a ty zat?m um?r??.“ Kevin se smutn? pousm?l. „A co s t?m? ?ekneme jim, aby se p?estali bavit?“ Riziko toho, co ?ekl, si uv?domil a? pozd?. Pr?v? ve chv?li, kdy Luna prudce vstala a slo?ila si ruce k ?st?m jako improvizovanou hl?snou troubu. „Hej vy v?ichni, okam?it? toho nechte! M?j kamar?d um?r? a j? v?s ??d?m, abyste se okam?it? p?estali bavit!“ P?r lid? se po n? udiven? pod?valo, ale nikdo j? nev?noval v?t?? pozornost. Kevin p?edpokl?dal, ?e j? o to ani ne?lo. Luna tam chv?li jen tak st?la a tentokr?t musel obejmout on ji, zat?mco plakala. Kevina to ?okovalo. Nikdy nevid?l Lunu takhle k?i?et na lidi a pak bre?et. N?co takov?ho by od n? rozhodn? ne?ekal. Ne?ekal by, ?e ji to takhle zlom?. „Je ti l?p?“ zeptal se po chv?li. Zavrt?la hlavou. „Ani ne. Co ty?“ „No, je hezk? v?d?t, ?e je tu n?kdo, kdo by kv?li mn? zastavil cel? sv?t,“ pronesl. „V??, co je hor???“ Lun? se poda?ilo pousm?t se. „?e neum?? po??dn? vyslovit jm?no toho, co t? zab?j??“ Kevin j? ?sm?v oplatil. Luna o?ividn? pochopila, ?e pot?eboval, aby byla takov?, jako v?dy. Aby si z n?j d?lala legraci. „Ale um?m, cvi?il jsem si to. Nejhor?? je, ?e mi kv?li tomu nikdo nev???, kdy? mu ?eknu, co vid?m. V?ichni si mysl?, ?e je to kv?li t? nemoci.“ Luna naklonila hlavu ke stran?. „Co vid???“ Kevin j? popsal nezn?mou podivnou krajinu, kterou v?dal, ohe?, kter? ji spaloval i ten podivn? odpo?et. „To…“ za?ala Luna, kdy? skon?il. O?ividn? ale nev?d?la, jak to zakon?it. „V?m, je to ??len?. J? jsem ??len?,“ ?ekl Kevin. Dokonce ani Luna mu nev??ila. „Nenechal jsi m? dokon?it v?tu,“ ohradila se Luna a zhluboka se nadechla. „To… je fakt hust?.“ „Hust??“ zopakoval Kevin. Tohle nebyla reakce, kterou o?ek?val, dokonce ani od n? ne. „V?ichni ostatn? si mysl?, ?e ??l?m. ?e se mi rozt?k? mozek nebo co.“ „V?ichni ostatn? jsou blb?,“ prohl?sila Luna. Nutno p?iznat, ?e tohle byl jej? obvykl? n?zor. Podle n? byli v?ichni blb?, dokud j? nedok?zali opak. „Tak?e mi v?????“ zeptal se Kevin. Ani on si u? nebyl ?pln? jist? t?m, co je pravda. Ne potom, co mu tvrdili v?ichni ostatn?. Luna ho vzala za ramena a pod?vala se mu zp??ma do o??. Od kter?koli jin? holky by Kevin ?ekal polibek. Od Luny ale ne. „Kdy? mi ??k??, ?e jsou tv? vidiny skute?n?, pak jsou skute?n?. J? ti v???m. A schopnost vid?t mimozemsk? sv?ty je rozhodn? hust?.“ Kevin mimod?k vykulil o?i. „Pro? si mysl??, ?e to je mimozemsk? sv?t?“ Luna pokr?ila rameny. „Co jin?ho by to m?lo b?t?“ Kdy? se ho tak zeptala, m?l Kevin pocit, ?e ji to ohromilo stejn? jako jeho. Ona to jen um?la l?pe skr?vat. „Mo?n?…,“ zamyslela se, „…mo?n?, ?e ti to zm?nilo mozek tak, ?e m? p??m? spojen? s n?jak?m m?stem mimo Zemi?“ Pokud by Luna m?la n?jakou super schopnost, nejsp?? by to byla schopnost d?lat n?kolik ukvapen?ch z?v?r? sou?asn?. I to se na n? ale Kevinovi l?bilo, zvl???, kdy? mu d?ky tomu v??ila. P?esto mu ale p?ipadalo nevhodn? to tak rychle uzav??t. „V??, jak ??len? to zn?, ?e?“ zeptal se. „O nic ??len?ji ne? to, ?e mi sv?t jen tak bez d?vodu sebere dobr?ho kamar?da,“ ?t?kla na n?j Luna a za?ala p?sti, jako by se s n?m kv?li tomu klidn? poprala. Nebo je mo?n? sev?ela ?sil?m se znovu nerozbre?et. Luna snadno vtipkovala, snadno se roz??lila nebo d?lala ??len? v?ci, ale v?t?inou ji jen tak n?co nerozhodilo. Pr?v? te? se j? ale Kevin nedivil. Sledoval ji, jak se ze stavu, kdy t?m?? plakala, pomalu vracela do stavu norm?ln?ho. Nakonec se p?inutila usm?t. „Tak?e, m?? hroznou nemoc, hust? vid?n? mimozemsk?ch sv?t?… je je?t? n?co, co jsi mi neprozradil?“ „Jenom ta ??sla,“ odpov?d?l Kevin. Luna se na n?j podr??d?n? pod?vala. „Ch?pe?, ?e te? jsi m?l ??ct, ?e ne?“ „Cht?l jsem ti ??ct ?pln? v?echno,“ prohl?sil Kevin, i kdy? mu do?lo, ?e u? je na to trochu pozd?. „Promi?.“ „Dob?e,“ pronesla Luna. Kevin m?l znovu pocit, ?e se sna?? se v??m vyrovnat. „??sla?“ „Taky je vid?m,“ doplnil Kevin. Zpam?ti je zopakoval. „23h 06m 29.283s, ?05° 02? 28.59.“ „Dob?e,“ zopakovala Luna. Na?pulila rty. „To by m? zaj?malo, co znamenaj?.“ ?e by neznamenaly nic ji asi ani nenapadlo. Tohle na n? m?l Kevin r?d. Vyt?hla telefon. „Na pozn?va?ku to je moc dlouh?, heslo to taky asi nebude. Co by to mohlo b?t?“ Kevin nad t?m nikdy nep?em??lel, nebo ne s takovou p??most?, jakou aplikovala Luna. „Mo?n? je to n?jak? ??slo sou??stky nebo ??rov?ho k?du?“ napadlo Kevina. „Ale v?dy? v tom jsou hodiny a minuty,“ dumala d?l Luna. Zd?lo se, ?e se ?pln? pono?ila do ?vah. „Co d?l?“ „Mo?n? m?sto a ?as doru?en??“ zkusil to znovu Kevin. „Ta druh? ??st vypad? jako n?jak? sou?adnice.“ „Na ur?en? m?sta to nevypad?,“ prohl?sila Luna. „Ale zkus?m to vygooglit… wow, hust?.“ „Co?“ zaj?mal se Kevin. Jeden pohled na Lunin v?raz sta?il, aby v?d?l, ?e n?co na?la. „Kdy? to zad?? do vyhled?va?e, t?kaj? se v?sledky jen jedn? v?ci,“ pronesla Luna. N?hle zn?la sebejist?. Nato?ila mobil ke Kevinovi, aby si mohl prohl?dnout ?hledn? sloupec v?sledk?. „Hv?zdn? soustava Trappist 1.“ Kevin c?til, jak se mu rozbu?ilo srdce. A co v?c, c?til novou nad?ji. Nad?ji, ?e by to v?echno opravdu mohlo m?t n?jak? smysl. ?e to v?echno nebylo jen jeho nemoc?, a? u? v?ichni ??kali, co cht?li. Doufal, ?e se neplete. „Pro? ta ??sla ale vid?m?“ nech?pal. „Mo?n? proto, ?e soustava Trappist je jedna z t?ch, ve kter?ch by mohl existovat ?ivot?“ tipovala Luna. „Podle toho, co se tu p??e, je tam n?kolik planet, kter? by mohly b?t v obyvateln? z?n?.“ V jej?m pod?n? to v?echno zn?lo tak samoz?ejm?. Zpr?va o planet?ch, na kter?ch by mohl b?t ?ivot, kdy? Kevin ten ?ivot p??mo vid?l, to nemohla b?t n?hoda. Tedy, vid?l prost? n?jak? podivn? ?ivot. „Mus?? si o tom s n?k?m promluvit,“ vyhrkla Luna. „Ty jsi… jsi prvn? d?kaz kontaktu s mimozem??any nebo tak n?co. Co to bylo za lidi, jak hledali mimozem??any? Ti v?dci. Vid?la jsem o nich po?ad v televizi.“ „SETI?“ napov?d?l j? Kevin. „Jo, to je ono,“ p?ik?vla Luna. „Nes?dl? n?hodou v San Franciscu, San Jose nebo tak n?kde?“ To Kevin nev?d?l, ale ??m v?c nad t?m p?em??lel, t?m v?c se mu ta my?lenka zamlouvala. „Mus?? tam j?t, Kevine,“ prohl?sila Luna. „Mus?? si s nimi alespo? promluvit.“ *** „Ne,“ odm?tla ho rezolutn? matka a postavila p?itom k?vu na st?l tak prudce, a? vy?pl?chla. „Ne, Kevine, tohle rozhodn? ne!“ „Ale mami—“ „Nepovezu t? do San Francisca jen aby sis mohl popov?dat s bandou cvok?,“ zavrt?la hlavou matka. Kevin k n? nat?hl ruku s telefonem, aby j? uk?zal informace o SETI. „Nejsou to cvoci,“ h?jil se. „Jsou to v?dci.“ „I v?dci m??ou zcvoknout,“ prohl?sila matka. „A cel? ta my?lenka… Kevine, nem??e? se prost? sm??it s t?m, ?e vid?? v?ci, kter? neexistuj??“ A to byl ten probl?m. Sm??it se s t?m by bylo a? p??li? snadn?. Bylo by snadn? si ??ct, ?e nic z toho neexistuje, ale st?le ho hlodala my?lenka, ?e pokud by se s t?m sm??il, nebylo by to spr?vn?. Odpo?et po??d tikal a Kevin m?l pocit, ?e si s n?k?m mus? promluvit d??v, ne? bude pozd?. „Mami, ta ??sla, o kter?ch jsem ti ??kal… uk?zalo se, ?e jsou to sou?adnice hv?zdn? soustavy.“ „Existuje spousta hv?zd a jsem si docela jist?, ?e jak?koli n?hodn? ??seln? ?ada by se na n?kterou z nich hodila,“ odporovala matka. „Bu? by to byla n?jak? hv?zdokupa nebo… nebo… nev?m toho o hv?zd?ch dost, ale ur?it? by se v?dycky n?co na?lo.“ „Tak to nen?,“ br?nil se Kevin. „Byly to ?pln? p?esn? sou?adnice. Luna je vyhledala a objevil se syst?m Trappist 1. Je to jedin? v?c, kter? se objevila.“ „Mohlo m? napadnout, ?e za t?m bude Luna,“ povzdechla si matka. „M?m tu holku r?da, ale m? a? p??li? divokou p?edstavivost.“ „Pros?m, mami,“ ?kemral Kevin. „V??n? je to tak.“ Matka mu polo?ila ruce na ramena. Kevin si uv?domil, ?e je vy??? ne? ona? Kdy vlastn? tak vyrostl? „Nen? to tak, Kevine. Doktorka Yalestromov? mi ?ekla, ?e m?? probl?m se s t?m v??m sm??it. Mus?? pochopit, co se d?je a j? ti mus?m pomoct se s t?m sm??it.“ „J? v?m, ?e um?r?m, mami,“ pronesl Kevin. Nem?l to ??kat takhle nap??mo, proto?e u? zase vid?l, jak se matce hrnou slzy do o??. „V??n?? Proto?e tohle—“ „Najdu zp?sob, jak se tam dostat,“ prohl?sil Kevin. „Pojedu autobusem, kdy? budu muset. Nebo vlakem a pak p??ky. Mus?m si s nimi alespo? promluvit.“ „V?dy? se ti vysm?jou,“ odt?hla se od n?j matka. Ani se mu nepod?vala do o??. „Ch?pe?, ?e p?esn? to se stane, ?e, Kevine? Sna??m se t? chr?nit.“ „J? v?m, o co se sna???,“ p?ik?vl Kevin. „A v?m, ?e se mi nejsp?? vysm?jou, ale mus?m to alespo? zkusit, mami. M?m pocit, ?e je to v??n? d?le?it?.“ Cht?l toho ??ct v?c, ale m?l pocit, ?e by to mo?n? pr?v? te? ni?emu nepomohlo. Jeho matka ztichla a on tu?il, ?e p?em??l?. V nic lep??ho ani te? nemohl doufat. P?em??lela a bubnovala p?itom prsty na kuchy?skou linku. Pak se rozhodla. Kevin sly?el jej? hlubok? povzdech. „Tak dob?e,“ ?ekla. „Ud?l?m to pro tebe. Vezmu t? tam, ale jen proto, ?e kdybych to neud?lala, nejsp?? by mi brzy volala policie, ?e m?j syn zkolaboval n?kde na autobusov? zast?vce.“ „D?ky, mami,“ usm?l se Kevin a objal ji. V?d?l, ?e mu nev???, ale sv?m zp?sobem to jen dokazovalo, jak moc ho m? r?da. KAPITOLA P?T? Cesta z Walnut Creek do SETI institutu v Mountain View trvala zhruba hodinu, ale Kevin m?l pocit, jako by to byla cel? v??nost. Ne?lo jen o dlouh? poj??d?n? v kolon?ch, ale i o to, ?e ??m del?? dobu trvalo, ne? se tam dostane, t?m d?le nebude v?d?t, co se to d?je. Byl si jist?, ?e pr?v? v SETI mu n?kdo porad?. „Rad?ji si ned?lej velk? nad?je,“ varovala ho matka u? snad po dvac?t?. Kevin v?d?l, ?e se ho sna?? chr?nit, ale i tak se nemohl ubr?nit vzru?en?. Byl si jist?, ?e pr?v? tohle bude m?sto, kde zjist?, co se vlastn? d?je. V?dy? tam byli v?dci, kte?? studovali mimozem??any, ti musej? v?d?t v?echno. Kdy? se tam dostali, poc?til Kevin lehk? zklam?n?. Tohle nebylo to, co o?ek?val. Budova na 189 Bernardo Avenue vypadala sp??e jako um?leck? galerie nebo sou??st univerzity, rozhodn? nevypadala jako ultra super modern? budova, kterou si Kevin p?edstavoval. P?edpokl?dal, ?e p?jde o stavbu, kter? bude vypadat jako vesm?rn? stanice ale m?sto toho vlastn? vid?l budovy, kter? mu p?ipom?naly jeho ?kolu, jen trochu vybaven?j??. Zaparkovali p??mo p?ed jednou z budov. Kevin se zhluboka nadechl. Bylo to tu. Ve?li do haly, kde je n?jak? ?ena p?iv?tala t?zav?m ?sm?vem. „Dobr? den, v?te jist?, ?e jste tu spr?vn??“ „Chci si s n?k?m promluvit o mimozemsk?ch sign?lech,“ vyhrkl Kevin d??v, ne? stihla promluvit jeho matka. „Je mi l?to,“ pronesla ?ena. „Prohl?dky pro ve?ejnost nenab?z?me.“ Kevin zavrt?l hlavou. V?d?l, ?e j? to mus? po??dn? vysv?tlit. „Nejsem tu kv?li prohl?dce,“ pronesl. „Mysl?m… mysl?m, ?e p?ij?m?m n?jak? mimozemsk? sign?l.“ ?ena se na n?j nepod?vala s obvyklou sm?sic? ?oku a nev???cn?ho ??asu, kterou obvykle za??val u ostatn?ch lid?. Dokonce ani nebyla p?ekvapen? jako jeho matka, kdy? se j? p?iznal. V jej?m pohledu byla sp?? rezignace, jako by se s podobn?mi v?cmi musela vyrovn?vat ?ast?ji, ne? j? bylo mil?. „Ch?pu,“ pronesla. „Bohu?el nem?me mo?nost si pov?dat s k?mkoli, kdo sem jen tak p?ijde. Pokud n?m po?lete e-mail na na?i kontaktn? adresu, r?di se na to pod?v?me, ale pr?v? te?…“ „Poj?me, Kevine,“ promluvila poprv? jeho matka. „Alespo? jsme to zkusili.“ Kevin p?ekvapil s?m sebe, stejn? jako ob? ?eny a zavrt?l hlavou. „Ne, nikam nejdu.“ „Kevine, poslouchej,“ vyzvala ho matka. Kevin se posadil p??mo doprost?ed haly. Koberec nebyl zrovna pohodln?, ale jemu to bylo jedno. „Nikam nep?jdu, dokud si o tom se mnou n?kdo nepromluv?.“ „Tak po?kat, tohle by ne?lo,“ ozvala se recep?n?. „J? nikam nejdu,“ zopakoval Kevin. „Kevine…“ zkusila to jeho matka. Kevin jen zavrt?l hlavou. V?d?l, ?e se chov? d?tinsky, ale v?dy? mu bylo jen t?in?ct, tak pro? by se tak nechoval? A nav?c to bylo d?le?it?. Kdyby te? ode?el, byl by konec. Nemohl se jen tak vzd?t. „Vsta?, nebo zavol?m ostrahu,“ vyzvala ho recep?n?. P?i?la k n?mu a sev?ela mu pa?i, jako by ho cht?la vyt?hnout na nohy. Pozornost Kevinovy matky se okam?it? p?esunula z n?j na recep?n?. Z o?? j? sr?ely blesky. „Okam?it? m?ho syna pus?te.“ „V tom p??pad? ho koukejte p?esv?d?it, aby vstal a ode?el d??v, ne? zavol?m policii.“ P?esto ho ale recep?n? pustila. Nejsp?? to souviselo s mat?in?m pohledem. Kevin m?l pocit, ?e kdy? u? ho nemohla ochr?nit p?ed nemoc?, cht?la ho ochr?nit p?ed v??m ostatn?m, a? ji to bude st?t cokoli. „Pro? vyhro?ujete polici?? Kevin nikomu nic neud?lal.“ „Mysl?te, ?e nev?m, jak to vypad?, kdy? sem p?ijde n?jak? bl?zen?“ „Kevin nen? bl?zen!“ vyk?ikla jeho matka hlasit?. Takhle k?i?ela jen kdy? bylo n?co opravdu hodn? ?patn?. N?kolik dal??ch minut zahrnovalo v?c h?d?n?, ne? by se Kevinovi l?bilo. Jeho matka na n?j k?i?ela, aby vstal. Recep?n? k?i?ela, ?e zavol? ochranku. Pak na sebe ob? ?eny k?i?ely navz?jem, proto?e se Kevinov? matce nel?bily v?hru?ky recep?n? a t? se zase zd?lo, ?e se Kevinova matka nesna?? ho p?im?t vst?t. Kevin to v?e vn?mal s podivn?m klidem. Ukol?balo ho to, jako by se propadal st?le hloub?ji a v t? hloubce n?co vid?l… Rozprost?rala se kolem n?j chladn? temnota vesm?ru, hv?zdy se mihotaly a Zem? vypadala z v??ky ?pln? jinak. Kevinovi to vyrazilo dech. Vesm?rem se vzn??el st??b?it? objekt, jeden z mnoha na ob??n? dr?ze. Nesl ozna?en? Pioneer 11… Pak n?hle Kevin le?el na podlaze SETI institutu a matka i s recep?n? mu pom?haly vst?t. „Je v po??dku?“ zeptala se recep?n?. „M?m zavolat ambulanci?“ „Ne, jsem v po??dku,“ ozval se Kevin. Jeho matka zavrt?la hlavou. „V?me, co je s n?m. M?j syn um?r?. Tohle v?echno… myslela jsem si, ?e mu pom??e, kdy? sem p?ijdeme a n?kdo mu vysv?tl?, ?e to, co vid?, nen? skute?n?, ?e je to jen tou nemoc?.“ Kevin si p?i t?ch slovech p?ipadla zrazen?. Jako kdyby jeho matka pl?novala, ?e rozdrt? v?echny jeho nad?je. „Ch?pu,“ pronesla recep?n?. „No dobr?, zkus vst?t, Kevine. M??u pro v?s n?co ud?lat?“ „Prost? si chci s n?k?m promluvit,“ ?ekl Kevin. Recep?n? se kousla do rtu a pak p?ik?vla. „No dobr?, zkus?m s t?m n?co ud?lat.“ N?hle jako by byla ?pln? jin? ?lov?k. „Po?kejte tady a posa?te se. Zkus?m zjistit, jestli tu je n?kdo, kdo by si s v?mi promluvil, nebo v?s tu provedl. I kdy? vlastn? ani nen? moc co vid?t.“ Kevin se i s matkou posadil. Cht?l j? ??ct o v?em, co pr?v? vid?l, ale z jej?ho v?razu vy?etl, ?e by j? to jen ubl??ilo. A tak rad?ji ml?el. Nakonec se objevila n?jak? ?ena. Bylo j? kolem pades?ti, m?la na sob? tmav? ?aty, kter? nazna?ovaly, ?e m?la sch?zku, na kterou se norm?ln? oble?en? p??li? nehodilo. N?jak?m zp?sobem z n? vyza?ovalo, ?e je vzd?lan? – mo?n? ji prozradila zv?davost se kterou se na Kevina zad?vala. Nejd??v podala ruku jeho matce a pak i Kevinovi. „Ahoj, Kevine,“ ?ekla. „J? jsem doktorka Elise Levinov?. Jsem ?editelka tohoto institutu.“ „Vy tu vel?te?“ zeptal se Kevin a znovu c?til vlnu nad?je. „V?em t?m mimozemsk?m v?cem?“ Pobaven? se usm?la. „No, to jsou asi trochu siln? slova. Spousta extraterestri?ln?ho v?zkumu prob?h? i jinde. NASA poskytuje data, spolupracuj? s n?mi univerzity a ?asto vyu??v?me i ciz? teleskopy. Ale ano, j? tomuhle institutu vel?m a tak? v?emu, co se tu d?je.“ „Pak v?m to mus?m ??ct,“ vyhrkl Kevin. Mluvil rychleji, ne? cht?l, sna?il se vychrlit ze sebe v?echno d??v, ne? mu dosp?l? p?estanou v??it. „N?co se d?je. V?m, ?e to zn? divn?, ale vid?m v?ci, je tu n?jak? odpo?et…“ Jak mohl vysv?tlit ten odpo?et? V?dy? tam nebyla ??dn? ??sla, nic, podle ?eho by se dalo ur?it, kdy skon??. ?lo jen o nev?razn? pulzov?n?, kter? p?ich?zelo se sign?lem v jeho mozku. Postupn?, t?m?? nepost?ehnuteln? se zrychlovalo. Kevin netu?il, co mohlo znamenat. „Co kdybys mi o tom povypr?v?l, zat?mco se projdeme?“ navrhla doktorka Levinov?. „Uk??u ti, co tu d?l?me.“ Vedla Kevina i s matkou chodbami institutu a Kevin musel uznat, ?e o?ek?val n?co zaj?mav?j??ho. Ne?ekal, ?e to tam bude vypadat jako v n?jak? ?ad? kancel???. „Pro? tu nejsou velk? teleskopy nebo laborato?e na testov?n? vzork? z vesm?ru?“ zaj?mal se Kevin. Doktorka Levinov? pokr?ila rameny. „N?jak? laborato?e m?me, dokonce v nich n?kdy i testujeme materi?ly, ale teleskopy skute?n? nem?me. Spolupracujeme s Berkeley na v?stavb? vyhrazen?ho pole radiov?ch teleskop?.“ „Tak jak hled?te mimozem??any?“ zaj?mala se te? Kevinova matka. Zd?lo se, ?e ji absence teleskop? a vesm?rn?ch mikrofon? p?ekvapila stejn?, jako Kevina. „Spolupracujeme s r?zn?mi lidmi,“ odpov?d?la doktorka Levinov?. „N?kdy dostaneme ?as na teleskopu zdarma, n?kdy si ho mus?me pronajmout, stejn? jako senzorov? pole. Pracujeme s daty od NASA. Navrhujeme m?sta, kam by se NASA mohla pod?vat, nebo data, kter? by mohla shroma??ovat. Mrz? m?, ?e to nen? tak vzru?uj?c?, jak si n?kdy lid? mysl?. Poj?te pros?m se mnou.“ Zavedla je do kancel??e, kter? alespo? vypadala trochu zaj?mav?ji ne? n?kter? jin?. Bylo v n? n?kolik po??ta??, spousta plak?t? slune?n? soustavy a n?kolik ?asopis?, kter? zmi?ovali pr?ci SETI. A tak? n?bytek, kter? byl z?ejm? stejn? ergonomick?, stylov? a pohodln? jako cihly. „Uk??u v?m n?co z toho, na ?em tu pracujeme,“ pronesla doktorka Levinov? a vyjela na po??ta?i n?kolik fotek rozestav?n?ch teleskopov?ch pol?. „Sna??me se vytvo?it pole radiov?ch teleskop?, kter? by byly dost siln? na p??jem okoln?ho radiov?ho vys?l?n?. Nemuseli bychom tak ?ekat, ne? n?m n?kdo bude p??mo vys?lat.“ „Ale j? mysl?m, ?e k n?m pr?v? n?kdo vys?l?,“ prohl?sil Kevin. Pot?eboval, aby ho pochopila. Doktorka Levinov? se odml?ela. „Cht?la jsem se zeptat, jestli mluv?? o teorii, kdy n?kte?? lid? pova?uj? vysokofrekven?n? radiov? pulzy z pulsaru za srozumiteln? sign?ly, ale tak to nemysl??, ?e ne?“ „N?co jsem vid?l,“ vyhrkl Kevin. Pokusil se j? vysv?tlit sv? vize. ?ekl j? o krajin?, kterou vid?l i o odpo?tu. „Ch?pu,“ p?ik?vla doktorka Levinov?. „Ale mus?m se t? na n?co zeptat, Kevine. Ch?pe?, ?e SETI je o hled?n? mimozemsk? civilizace pomoc? v?dy? ?e pot?ebujeme skute?n? d?kaz? To je jedin? mo?nost, jak si ov??it, ?e to, co jsme na?li, je skute?n?. Tak?e se t? mus?m zeptat – jak m??e? v?d?t, ?e to, co vid??, je skute?n??“ Kevin dok?zal odpov?d?t jen d?ky tomu, ?e p?edt?m mluvil s Lunou. „Vid?l jsem ??sla. Kdy? jsem je vyhledal, uk?zalo se, ?e jde o sou?adnice n??eho, co se jmenuje syst?m Trappist 1.“ „Jeden ze slibn?j??ch kandid?t?, pokud jde o mimozemsk? ?ivot,“ pronesla doktorka Levinov?. „I tak ale rozum??, jak? m?m te? probl?m? Tvrd??, ?e jsi vid?l ta ??sla a j? ti to v???m. Ale mo?n? jsi je vid?l, proto?e sis je n?kde p?e?etl. Nem??u p?esunout na?e zdroje jen na z?klad? tv?ho tvrzen?. A ka?dop?dn? stejn? nev?m, co bychom je?t? mohli ?e?it, pokud jde o Trappist 1. Pot?ebovala bych n?co ?pln? nov?ho. N?co, co ses nemohl dozv?d?t ??dn?m jin?m zp?sobem.“ Kevin pochopil, ?e se sna?? b?t k n?mu pokud mo?no mil?, ale i tak ho to bolelo. Jak by jim mohl ??ct n?co v?c? A pak si vzpomn?l na to, co vid?l dole v hale. To p?ece m?lo n?jak? d?vod, nebo ne? „Mysl?m…“ nebyl si jist?, jestli to ??ct, nebo ne, ale v?d?l, ?e je to jedin? mo?nost. „Mysl?m, ?e dostanete zpr?vu z n??eho, co se jmenuje Pioneer 11.“ Doktorka Levinov? na n?j chv?li ml?ky hled?la. „Mrz? m? to, Kevine, ale to se asi nestane.“ Kevin vid?l, jak se jeho matka zamra?ila. „Co je Pioneer 11?“ „Jde o jednu ze sond, kterou NASA vyslala do hlubok?ho vesm?ru,“ vysv?tlila doktorka Levinov?. „Prolet?la na?? slune?n? soustavou, pos?lala zp?tky spoustu informac? a m?la dost vysokou rychlost, aby se dostala a? za hranice soustavy. Bohu?el, posledn? kontakt s n? byl zaznamen?n v roce 1995, tak?e si opravdu nemysl?m, ?e—“ P?eru?ilo ji zazvon?n? mobiln?ho telefonu. P?vodn? se zd?lo, ?e si hovoru nebude v??mat, ale pak si Kevin uv?domil, jak se zm?nil jej? v?raz, kdy? se pod?vala na displej. „Omlouv?m se, ale mus?m to vz?t,“ ?ekla. „Ano, co se d?je? M??e to chv?li po?kat, zrovna tu n?co… dob?e, pokud je to tak nal?hav?… Sign?l? Vol?te mi, proto?e m? NASA nov? data. Ale NASA m? po??d n?jak?…“ Znovu se odml?ela a s nev???c?m v?razem se zad?vala na Kevina. I tak ale pronesla. „M??u h?dat?“ ?ekla do telefonu. „Pr?v? jste zachytili sign?l z Pioneer 11, ?e? Ne, to v?m ??ct nem??u. Stejn? byste mi asi nev??il.“ Ukon?ila hovor a zad?vala se na Kevina, jako by ho vid?la v nov?m sv?tle. „Jak jsi to ud?lal?“ zeptala se. Kevin pokr?il rameny. „Vid?l jsem to, kdy? jsme byli v hale.“ „Ty jsi to vid?l? Stejn?, jako jsi vid?l mimozemskou krajinu?“ doktorka z n?j nespou?t?la o?i a Kevinovi se zd?lo, ?e nad n???m p?em??l?. Nejsp?? se sna?ila p?ij?t na to, jestli by Kevin dok?zal n?co takov?ho zfal?ovat. T?m?? po minut? se rozhodla. „Mysl?m,“ pronesla doktorka Levinov? t?nem n?koho, kdo se sna?? p?esv?d?it s?m sebe, ?e pr?v? neze??lel, „?e bys m?l j?t se mnou.“ KAPITOLA ?EST? Kevin s matkou n?sledovali doktorku Levinovou ven z budovy k autu, kter? vypadalo p??li? mal? na n?koho v tak v?znamn?m postaven?. „Je velice ekologick?,“ pronesla doktorka t?nem, ze kter?ho se dalo poznat, ?e a? p??li? ?asto ?el? nejr?zn?j??m nar??k?m. „Poj?te, bude jednodu???, kdy? v?s svezu oba. Pokud jde o bezpe?nost, maj? striktn? pravidla.“ „Kdo konkr?tn??“ zeptala se Kevinova matka. „NASA.“ Kevin m?lem zapomn?l d?chat. Oni pojedou do NASA? Pokud ?lo o mimozem??any byla NASA dokonce je?t? lep?? ne? SETI. Cesta skrz Mountain View trvala jen kr?tce, maxim?ln? p?r minut. I tak m?l ale Kevin dost ?asu koukat z ok?nka a prohl??et si budovy technologick?ch firem v?ude kolem. O?ividn? je sem p?it?hla NASA a Berkeley. Nebo mo?n? mno?stv? chytr?ch lid?, kter? se kolem takov?ch spole?nost? pohybovalo. „Opravdu jedeme do NASA?“ zaj?mal se Kevin. Po??d tomu je?t? nemohl uv??it, co? vzhledem k v?cem, kter?m v posledn?ch n?kolika dnech u? uv??il, ned?valo moc smysl. Kampus NASA p?sobil ?pln? jinak ne? budova SETI. Byl ohromn?, zahrnoval n?kolik budov a byl z n?j v?hled jak na okoln? hory, tak i z?liv. N?v?t?vnick? centrum bylo v podstat? obrovsk? stan, cel? jasn? b?l? s velk?m logem NASA. Projeli kolem k m?stu, kter? bylo ve?ejnosti uzav?eno. Dorazili ke kontroln?mu stanovi?ti, kde musela doktorka Levinov? uk?zat sv? doklady. „O?ek?vaj? m?,“ prohl?sila. „A kdo je tohle, madam?“ zeptal se str??n?. „Kevin McKenzie a jeho matka,“ odpov?d?la doktorka. „Jsou tu se mnou.“ „Nejsou na—“ „Jsou tu se mnou,“ zopakovala doktorka Levinov? a Kevin v jej?m hlase poprv? zaznamenal autoritu poj?c? se s jej?m postaven?m. Str??n? na okam?ik zav?hal, pak ale vyt?hl n?kolik n?v?t?vnick?ch pr?kazek, kter? p?edal doktorce a ta pak Kevinovi. Kevin si pov?sil pr?kazku kolem krku a m?l pocit, jako by z?skal n?jak? ocen?n? nebo talisman. S t?mhle se mohl dostat, kam pot?eboval. S t?mhle u? mu museli v??it. „Budeme muset j?t do laborato??,“ upozornila je doktorka Levinov?. „D?vejte si pros?m pozor a ni?eho se nedot?kejte. N?kter? experimenty jsou velice choulostiv?.“ Zavedla je do budovy, kter? vypadala, ?e je postaven? hlavn? ze skla a oceli. Pr?v? n?co takov?ho Kevin o?ek?val, kdy? dorazili do Mountain View. Tohle vypadalo jako m?sto, kde se zkoumal vesm?r. Byly tu laborato?e vybaven? nejr?zn?j??mi p??stroji, kter? nejsp?? mohly otestovat cokoli, co se kde kdy objevilo. Byly tam lasery a po??ta?e, stoly a chemick? vybaven?. Byly tam d?lny se sva?ovac?m n??in?m a n?jak? automobilov? sou??stky, ale Kevin pevn? v??il tomu, ?e jde o sou??stky voz?tek ur?en?ch k pr?zkumu jin?ch planet. Doktorka Levinov? cestou zastavovala lidi, kter? m?jeli a ptala se jich, kde naj?t n?koho, kdo pracuje na zpr?v? od Pioneer 11. Vypadalo to, ?e zn? ?pln? v?echny. SETI mo?n? bylo odd?len? pracovi?t?, ale bylo jasn?, ?e doktorka tr?vila spoustu ?asu pr?v? tady v NASA. „Hej, Marvine, kde jsou v?ichni?“ zeptala se vousat?ho mu?e v k?rovan? ko?ili. „V?t?ina se jich shrom??dila v centru pro v?zkum superpo??ta??,“ odpov?d?l. „Kdy? jde o n?co takov?ho, cht?j? vid?t co vypadne ze ?achet.“ „?achet?“ nech?pal Kevin. Doktorka Levinov? se usm?la. „V?ak uvid??.“ „Kdo je to?“ zeptal se vous??. „Co kdybych ti ?ekla, ?e tady Kevin vid? mimozem??any?“ zeptala se doktorka. Marvin se zasm?l. „Klidn? si m??e? hr?t na ??lenou lovkyni mimozem??an?, Elise. Stejn? v?ichni v?me, ?e jsi skeptik, jako my ostatn?.“ „Tentokr?t mo?n? ne,“ pronesla doktorka. Pod?vala se na Kevina a jeho matku. „Tudy.“ Zavedla je do dal?? ??sti budovy a Kevin te? m?l pocit, ?e jsou na n?jak?m obzvl??? hl?dan?m m?st?. Skoro v?ude museli skenovat sv? pr?kazy a na ka?d?m rohu byla kamera. Nav?c tam bylo neskute?n? ?isto. Mnohem ?ist?ji ne? t?eba v jeho pokoji. Zd?lo se, ?e sem bez povolen? nesm?lo vlet?t ani zrnko prachu, nato? hromady star?ho oble?en?, kter? se v?lely u n?j v pokoji, ne? mu matka ?ekla, aby ho uklidil. Конец ознакомительного фрагмента. Текст предоставлен ООО «ЛитРес». Прочитайте эту книгу целиком, купив полную легальную версию (https://www.litres.ru/pages/biblio_book/?art=43694319&lfrom=688855901) на ЛитРес. Безопасно оплатить книгу можно банковской картой Visa, MasterCard, Maestro, со счета мобильного телефона, с платежного терминала, в салоне МТС или Связной, через PayPal, WebMoney, Яндекс.Деньги, QIWI Кошелек, бонусными картами или другим удобным Вам способом.