Cesta Hrdiny

Cesta Hrdiny Morgan Rice ?arod?j?v Prsten #1 ?AROD?J?V PRSTEN m? v?echny rysy pot?ebn? pro jasn? ?sp?ch: hlavn? i vedlej?? p??b?h, z?hadn? atmosf?ra, state?n? ryt??i a rozkv?taj?c? vztahy, kter? zaceluj? r?ny na zlomen?ch srdc?ch, a d?le tak? podvod ?i zrada. Slibuje dlouh? hodiny z?bavy a jist? uspokoj? v?echny v?kov? kategorie. D?lo najde sv? m?sto v knihovn?ch u v?ech p??znivc? fantasy literatury. --Books and Movie Reviews, Roberto MattosSv?tov? bestseller ??slo jedna! Autorka bestseller? Morgan Rice p?ich?z? s novou ??asnou fantasy s?ri?. P??b?h knihy CESTA HRDINY (Kniha prvn? v s?rii ?AROD?J?V PRSTEN) se to?? kolem osud? jednoho dosp?vaj?c?ho, a velmi zvl??tn?ho chlapce, ?trn?ctilet?ho poddan?ho ze zapadl? vesnice na okraji Kr?lovstv? Prstenu. Thorgrin je nejmlad?? ze ?ty? bratr?, jejich otec pro n?j m? jenom sam? pod?adn? pr?ce a brat?i j?m opovrhuj?. Thorgrin s?m ale c?t?, ?e je jin? ne? ostatn?. Sn? o tom, ?e se jednoho dne stane skv?l?m v?le?n?kem, p?id? se ke kr?lov? dru?in? a spole?n? s nimi bude ochra?ovat Prsten od hord nep??tel, ?ij?c?ch na druh? stran? Ka?onu. Kdy? dosp?je do ur?en?ho v?ku, otec mu zak??e, aby se pokusil o p?ijet? u kr?lovsk? Legie. Chlapec jej odm?tne poslechnout a na vlastn? p?st se vyd? na cestu z rodn? vesnice. Je odhodl?n prosadit si svou za ka?dou cenu. Jen?e Kr?l?v Dv?r je pln? z?pasu o moc, neuspokojen?ch ambic?, rodinn?ch dramat, ??rlivosti, n?sil? a zrady. Kr?l MacGil si mus? z potomk? vybrat sv?ho n?stupce, zat?mco Me? Osudu, zdroj ve?ker? jejich moci, st?le nedotknut? ?ek? na vyvolen?ho, kter? bude schopen j?m vl?dnout. Thorgrin p?ij??d? do m?sta jako nezvan? cizinec a mus? si prosadit sv? p?ijet? do Legie. Po ?ase zji??uje, ?e m? ur?it? zvl??tn? s?ly, kter?m s?m nerozum?. Zji??uje, ?e m? neoby?ejn? dar a ?e jej ?ek? neoby?ejn? osud. Navzdory sv?m mo?nostem se zamiluje do kr?lovy dcery, a kdy? jejich vztah za??n? postupn? rozkv?tat, Thor zji??uje, ?e proti n?mu stoj? mocn? soupe?i. Kdy? se sna?? porozum?t sv?m schopnostem, kr?l?v m?g jej vezme pod sv? ochrann? k??dla a pov? mu, ?e matka, kterou chlapec nikdy nepoznal, poch?zela z dalek? zem? za Ka?onem, vlastn? dokonce a? za Zem? Drak?. Ne? m??e Thorgrin uskute?nit sv?j sen a st?t se v?le?n?kem, ?ek? jej spousta n?ro?n?ho tr?ninku. Z n?j je v?ak neust?le vyru?ov?n, proto?e se proti sv? v?li st?v? st?edem dvorn?ch machinac? a intrik, kter? se sna?? zni?it jeho l?sku a srazit jej do kolen – a cel? kr?lovstv? s n?m. D?ky d?mysln? propracovan?mu fiktivn?mu sv?tu a postav?m je CESTA HRDINY epick?m p??b?hem o p??telstv? a l?sce, rivalit? a spolupr?ci, o ryt???ch a drac?ch, intrik?ch a politick?ch machinac?ch, o dosp?v?n?, o zlomen?ch srdc?ch, o podvodu, ambic?ch a zrad?. Je to p??b?h o cti a odvaze, o osudu a p?edur?en?, a tak? o magii. Je to fantasy, kter? n?s p?ivede do sv?ta, na kter? u? potom nikdy nezapomeneme, a kter? oslov? ?ten??e obou pohlav? a ka?d?ho v?ku. To v?e na plo?e 80 000 slov. Knihy ?. 3 a? ?. 17 jsou nyn? rovn?? dostupn?! Z?bavn? epick? fantasy. – Kirkus Reviews M??eme tu vid?t po??tek n??eho neoby?ejn?ho. San Francisco Book Review Nabit? akc? … Autor?in styl je skv?l? a p??b?h strhuj?c?. Publishers WeeklyTemperamentn? fantasy … Po??tek n??eho, co slibuje st?t se strhuj?c? epickou fantasy s?ri? pro mlad? ?ten??e. Midwest Book Review CESTA HRDINY (S?GA ?AROD?J?V PRSTEN - Kniha prvn?) Morgan Rice Morgan Rice Morgan Rice je autorkou epick? fantasy s?gy ?AROD?J?V PRSTEN, kter? obsahuje 17 knih, a kter? je podle USA Today bestesellerem ??slo 1;s?rie UP??? ?URN?LY, obsahuj?c? zat?m 9 knih, USA Today betseller ??slo 1; s?rie TRILOGIE P?E?IT?, USA Today bestseller ??slo 1, postapokalyptick?ho thrilleru skl?daj?c?ho se zat?m ze dvou knih; a tak? zbrusu nov? epick? fantasy s?rie KR?LOV? A ?AROD?JOV?. Autor?iny knihy jsou dostupn? v ti?t?n? i audio verzi, a byly p?elo?eno do v?ce ne? 25 jazyk?. PROM?N?N? (prvn? kniha ze s?rie Up???ch ?urn?l?), AR?NA JEDNA - OTROK??I (prvn? kniha z Trilogie p?e?it?), CESTA HRDINY (prvn? kniha ze s?gy ?arod?j?v prsten) a VZESTUP DRAK? (prvn? kniha ze s?rie Kr?lov? a ?arod?jov?), jsou v?echny dostupn? zdarma ke sta?en?! Morgan se r?da zaj?m? o n?zory sv?ch ?ten???, tak?e se pros?m nezdr?hejte nav?t?vit jej? webov? str?nky www.morganricebooks.com , kde se m??ete p?idat do seznamu kontakt?, z?skat knihu zdarma, stejn? jako dal?? ak?n? bonusy, st?hnout si zdarma aplikace, m?t p?ehled o posledn?ch novink?ch, p?idat se na autor?in Facebook ?i Twitter, a jednodu?e b?t s Morgan v kontaktu! Ohlasy na tvorbu Morgan Rice „?tiv? fantasy, kter? sp??d? mysteri?zn? elementy s intrikami a tvo?? tak jedine?n? p??b?h. Cesta hrdiny je o z?sk?v?n? odvahy a uv?dom?n? si smyslu ?ivota, kter? vede k r?stu, dosp?losti a dokonalosti….Pro v?echny, kdo hledaj? nap?nav? fantasy dobrodru?stv?, hrdiny a ak?n? pojat? sled ud?lost?, kter? ?ene Thora po cest?, na n?? se z mal?ho d?tsk?ho sn?lka postupn? st?v? mlad?m mu?em, jen? neohro?en? ?el? nebezpe??, i kdy? jsou vyhl?dky na p?e?it? b?dn?….A to je pouh? za??tek epick? s?gy pro mlad? ?ten??e.“ --Midwest Book Review (D. Donovan, kritik) “?AROD?J?V PRSTEN m? v?echny rysy pot?ebn? pro jasn? ?sp?ch: hlavn? i vedlej?? p??b?h, z?hadn? atmosf?ra, state?n? ryt??i a rozkv?taj?c? vztahy, kter? zaceluj? r?ny na zlomen?ch srdc?ch, a d?le tak? podvod ?i zrada. Slibuje dlouh? hodiny z?bavy a jist? uspokoj? v?echny v?kov? kategorie. D?lo najde sv? m?sto v knihovn?ch u v?ech p??znivc? fantasy literatury.“ --Books and Movie Reviews, Roberto Mattos „Z?bavn? epick? fantasy od Riceov? (?AROD?J?V PRSTEN) nese v?echny klasick? rysy ??nru – siln? p??b?h, kter? je siln? inspirov?n st?edov?k?m Skotskem a jeho histori?, a tak? dobr? smysl pro popis dvorn?ch intrik.“ —Kirkus Reviews “Zbo??uji zp?sob jak?m Riceov? vytvo?ila postavu Thora a sv?ta, kter? jej obklopuje. Krajina i bytosti, kter? ji ob?vaj?, jsou velmi zda?ile pops?ny…P??b?h je poutav?. Kr?tk?, ale sladk?….Po?et vedlej??ch postav je citliv? nastaven, tak?e se ?ten?? nem??e ve vypr?v?n? „ztratit“. Nechyb? dobrodru?stv?, ani momenty pln? hr?zy, kter? v?ak nep?ekra?uje hranice ??nru. Kniha je v?born? zejm?na pro ?ten??e ve v?ku mezi 15 a? 20 lety… V t?to knize m??eme rozhodn? spat?it po??tky n??eho pozoruhodn?ho…“ --San Francisco Book Review „V t?to akc? nabit? prvn? knize epick? fantasy s?rie ?arod?j?v prsten (kter? m? moment?ln? ji? 14 svazk?), Riceov? p?edstavuje ?ten???m ?trn?ctilet?ho Thorgrina „Thora“ McLeoda, jeho? sen je st?t se voj?kem St??brn?ch, elitn? jednotky ryt???, kter? slou?? kr?li….Vyprav??sk? styl Riceov? je bohat? a p??b?h poutav?.“ --Publishers Weekly „CESTA HRDINY je jednodechov? a snadn? ?etba. Konce jednotliv?ch kapitol v?s doslova nut? zjistit, co se stane v kapitole n?sleduj?c? a knihu je proto t??k? odlo?it. V knize nalezneme n?kolik m?lo p?eklep?, p?i?em? n?kter? jm?na jsou zam?n?n?, av?ak ani jedno nekaz? celkov? dojem z p??b?hu. Na konci p??b?hu jsem m?l pocit, ?e mus?m m?t okam?it? v rukou jeho dal?? ??st a nakonec to bylo p?esn? to, co jsem tak? ud?lal. V?ech dev?t d?l? ?arod?jova prstenu lze v sou?asnosti zakoupit v Kindle store, p?i?em? Cesta hrdiny je ke sta?en? zdarma, aby si ?ten??i mohli vyzkou?et o ?em s?rie bude! Pokud se poohl???te po rychl? a z?bavn? ?etb? na dovolenou, tato kniha spln? va?e p??n? kr?sn?.“ --FantasyOnline.net Knihy od Morgan Rice KR?LOV? A ?AROD?JOV? VZESTUP DRAK? (Kniha ?.1) ?AROD?J?V PRSTEN CESTA HRDINY (Kniha ?.1) POCHOD KR?L? (Kniha ?.2) OSUD DRAK? (Kniha ?.3) POK?IK CTI (Kniha ?.4) SLAVN? P??SAHA (Kniha ?.5) ?TOK CHRABR?CH (Kniha ?.6) OB?AD ME?? (Kniha ?.7) MOC ZBRAN? (Kniha ?.8) NEBE KOUZEL (Kniha ?.9) MO?E ?T?T? (Kniha ?.10) PANOV?N? OCELI (Kniha ?.11) ZEM? OH?? (Kniha ?.12) VL?DA KR?LOVEN (Kniha ?.13) BRATRSK? ??SAHA (Kniha ?.14) SEN SMRTELN?K? (Kniha ?.15) RYT??SK? KL?N? (Kniha ?.16) DAR BITVY (Kniha ?.17) TRILOGIE P?E?IT? AR?NA JEDNA: OTROK??I (Kniha ?.1) AR?NA DV? (Kniha ?.2) UP??? ?URN?LY PROM?N?N? (Kniha ?.1) MILOVAN? (Kniha ?.2) ZRAZEN? (Kniha ?.3) P?EDUR?ENA (Kniha ?.4) ??DAN? (Kniha ?.5) ZASNOUBEN? (Kniha ?.6) ZASL?BEN? (Kniha ?.7) NALEZEN? (Kniha ?.8) VZK???EN? (Kniha ?.9) TOU??C? (Kniha ?.10) PROKLET? (Kniha ?.11) St?hn?te si knihy od Morgan Rice p??mo te?! Poslechn?te si s?rii ?AROD?J?V PRSTEN v audio form?tu! © 2012 Morgan Rice V?echna pr?va vyhrazena. S v?jimkou povolen? podle U.S. Copyright Act 1976, ??dn? z ??st? t?to publikace nesm? b?t, bez p?edchoz?ho svolen? autora, za ??dn?ch okolnost? reprodukov?na, distribuov?na nebo p?ev?d?na do jak?chkoliv jin?ch form?t?, ani uchov?v?na ve sd?len? datab?zi. Tento ebook je licencov?n v?lu?n? pro Va?e osobn? vyu?it?. Tento ebook nesm? b?t d?le prod?v?n nebo darov?n ostatn?m lidem. Pokud chcete knihu sd?let s dal?? osobou, zakupte si pros?m dal?? kopie. Pokud ?tete tuto knihu, ale nezakoupili jste si ji, nebo nebyla zakoupena pouze pro Va?e pou?it?, vra?te ji pros?m a po?i?te si svou vlastn? kopii. D?kujeme, ?e respektujete usilovnou pr?ci, kterou autorka na vznik tohoto titulu musela vynalo?it. Obsah t?to knihy je fiktivn?. Jm?na, osobnostn? charakteristiky, organizace, m?sta, ud?losti a konflikty jsou beze zbytku produktem autor?iny p?edstavivosti, nebo je jejich pou?it? fiktivn?. Jak?koliv podobnost se skute?n?mi osobami, a? ji? ?iv?mi nebo mrtv?mi, je ?ist? n?hodn?. Jacket image Copyright RazoomGame pou?ito s licenc? Shutterstock.com. OBSAH KAPITOLA PRVN? KAPITOLA DRUH? KAPITOLA T?ET? KAPITOLA ?TVRT? KAPITOLA P?T? KAPITOLA ?EST? KAPITOLA SEDM? KAPITOLA OSM? KAPITOLA DEV?T? KAPITOLA DES?T? KAPITOLA JEDEN?CT? KAPITOLA DVAN?CT? KAPITOLA T?IN?CT? KAPITOLA ?TRN?CT? KAPITOLA PATN?CT? KAPITOLA ?ESTN?CT? KAPITOLA SEDMN?CT? KAPITOLA OSMN?CT? KAPITOLA DEVATEN?CT? KAPITOLA DVAC?T? KAPITOLA DVAC?T? PRVN? KAPITOLA DVAC?T? DRUH? KAPITOLA DVAC?T? T?ET? KAPITOLA DVAC?T? ?TVRT? KAPITOLA DVAC?T? P?T? KAPITOLA DVAC?T? ?EST? KAPITOLA DVAC?T? SEDM? KAPITOLA DVAC?T? OSM? “Nelehk? je hlava, kter? nese korunu.” —William Shakespeare Kr?l Jind?ich IV, D?jstv? II KAPITOLA PRVN? Chlapec st?l na nejvy???m n?vr?? ji?n?ho kraje Z?padn?ho kr?lovstv? Prstenu. Byl oto?en sm?rem k severu a sledoval v?chod prvn?ho ze slunc?. Kam a? jeho oko dohl?dlo se t?hly v?lcovit? zelen? kopce, kter? padaly do ?dol? a zase se zvedaly k vrcholk?m, jako by to byly hrby obrovsk?ch velbloud?. H?ejiv? oran?ov? paprsky prvn?ho slunce se protahovaly rann? mlhou, nutily ji jemn? jisk?it a dod?valy kraji neoby?ejnou atmosf?ru, kter? korespondovala chlapcovou n?ladou. M?lokdy se probudil takhle brzo a v??il cestu tak daleko od domova – a je?t? nikdy se nedostal a? takhle vysoko – proto?e v?d?l, ?e se otec bude kv?li tomu hn?vat. Ale ten den mu to bylo jedno. Nebral v ?vahu ??dn? z milionu pravidel a dom?c?ch povinnost?, kter? musel vykon?vat b?hem cel?ch sv?ch ?trn?cti let. Toho dne bylo v?echno jinak. Byl to den kdy p?i?el jeho osud. A v?echno se m?lo zm?nit. Chlapec, Thorgrin ze Z?padn?ho kr?lovstv?, z Ji?n? provincie, z klanu McLeod? – b??n? zn?m? jednodu?e jako Thor – nejmlad?? ze ?ty? bratr?, a nejm?n? obl?ben? syn sv?ho otce, z?stal vzh?ru celou noc v o?ek?v?n? tohoto dne. Netrp?liv? p?ech?zel sem a tam, s o?ima hore?nat? up?en?ma sm?rem, kde za?alo vych?zet slunce. Den jako tento p?i?el pouze jednou za n?kolik let a kdyby jej prop?sl, z?stal by v t?to vesnici, odsouzen starat se o otcovo st?do, do konce sv?ch dn?. A to byla my?lenka, se kterou se nedok?zal sm??it. Den odvod?. Jedin? den, kdy kr?lovsk? arm?da vyj??d?la do provinci? a vyb?rala si dobrovoln?ky pro kr?lovskou Legii. Po cel? sv?j ?ivot nesnil Thor o ni?em nikdy v?c. Slovo ?ivot pro n?j m?lo jenom jeden v?znam: dostat se k St??brn?m, k elitn? jednotce kr?lov?ch ryt???, vybaven?ch tou nejlep?? zbroj? a zbran?mi, kter? jsou k dost?n? v obou kr?lovstv?ch. A nikdo se nemohl dostat k St??brn?m, pokud p?edt?m neslou?il v Legii, jednotce pano?? ve v?ku mezi ?trn?cti a devaten?cti lety. Pokud ?lov?k nebyl synem urozen?ho otce, nebo alespo? uzn?van?ho v?le?n?ka, potom i dostat se pouze k Legii byl pro v?t?inu nep?ekonateln? probl?m. Den odvod?, vz?cn? ud?lost, ke kter? doch?zelo v?dy jednou za n?kolik let, kdy? Legie pot?ebovala doplnit, a kdy kr?lovi mu?i vyrazili do v?ech stran hledat nov? rekruty, byl jedinou v?jimkou, kdy se ?ance zv??ily. Ka?d? v?d?l, ?e pouze n?kolik m?lo uchaze?? z ?ad oby?ejn?ch ob?an? bylo vybr?no – a ?e je?t? m?n? z nich se nakonec do Legie skute?n? dostalo. Thor pozoroval horizont z?m?rn?, hledaje jak?koliv n?znak pohybu. Do vesnice vedla jedin? cesta a St??brn? po n? budou muset jet. Cht?l b?t prvn? kdo je uvid?. Jeho ov?? st?do se promen?dovalo v?ude kolem n?j, v jednom hlasit?m protivn?m ch?ru neust?le be?elo, do?aduj?c se, aby je vzal zp?tky na ni??? svahy, kde byly pastviny bohat??. Pokou?el se ten hluk prost? nevn?mat. A puch jakbysmet. Musel se soust?edit. V?echny ty roky, kdy se staral o st?do, a d?lal otci lokaje, aby pot? mohl d?lat lokaje bratr?m, v?echno to bylo snesiteln? jenom d?ky my?lence na ten jedin? den, kdy bude moct tohle m?sto opustit. Ten den, kdy p?ijdou St??brn?, a on p?ekvap? v?echny, kte?? jej podce?ovali t?m, ?e bude vybr?n. Jedin?m rychl?m pohybem se vy?vihne na jejich v?z a nav?dy ?ekne tomu v?emu tady sbohem. Thor?v otec jej samoz?ejm? nikdy nepova?oval za vhodn?ho ke kandidatu?e do Legie – vlastn? ho nikdy nepova?oval za vhodn?ho pro nic. Nam?sto toho rozd?loval svou l?sku mezi Thorovy t?i star?? bratry. Nejstar??mu bylo devaten?ct a druz? dva byli v?dy o rok mlad??, co? zanech?valo Thora pozadu o nejm?n? t?i roky za nimi v?emi. Mo?n? proto, ?e byli p?ibli?n? stejn? sta??, anebo i proto, ?e si byli vz?jemn? velmi podobn?, a z?rove? velmi rozd?ln? ne? Thor, dr?eli t?i brat?i pospolu a Thorovy existence si pram?lo v??mali. Ba co h??, byli i vy???, robustn?j?? a siln?j?? ne? on, a Thor, kter? dob?e v?d?l, ?e p?itom nen? ??dn? t?aso?itka, se vedle nich c?til mali?k?. Jeho svalnat? nohy se zd?ly k?ehou?k? v porovn?n? s t?mi dubov?mi sudy, kter? vlastnili jeho brat?i. Jeho otec nikdy neud?lal nic, aby se to mohlo zm?nit, a vlastn? se zd?lo, ?e se mu to tak i zamlouv?. Nech?val Thora starat se o ovce a udr?ovat zbran?, zat?mco jeho brat?i m?li ?as na tr?nink. I kdy? to nebylo nikdy nahlas ?e?eno, bylo v?ce ne? jasn?, ?e Thor je ur?en k tomu, aby str?vil sv?j ?ivot na okraji pozornosti a sledoval, jak jeho brat?i postupn? dosahuj? skv?l?ch schopnost?. Jeho osudem bylo z?stat pohlcen touto vesnic? a d?vat sv?mu otci i bratr?m co mo?n? nejv?ce podpory, aby mohli j?t za sv?mi sny. ?pln? nejhor?? ale bylo, ?e Thor ?asto c?til, ?e ho brat?i pro v?echnu pr?ci, kterou pro n? d?lal, paradoxn? sp??e nen?vid?. Mohl to vyc?tit v ka?d?m pohledu i ve v?ech jejich gestech. A i kdy? tomu s?m p??li? dob?e nerozum?l, b?l se jich a z?rove? jim z?vid?l. Mo?n? proto, ?e se od nich tolik li?il. Nevypadal jako oni, nepou??val jejich „chlapsk?“ v?razy, dokonce se ani neobl?kal jako oni, proto?e otec schov?val v?dy to nejlep?? – purpurov? tuniky a zlatem zdoben? zbran? – pouze pro bratry, zat?mco na Thora z?st?valy jenom ty nejhrub?? a nejoby?ejn?j?? hadry. Nicm?n? Thor se t?m nenech?val p??li? tr?pit a d?lal to nejlep?? co mohl, v?dy na?el cestu jak ?aty upravit, aby l?pe sed?ly. Uv?zal si kolem pasu ??tek nam?sto opasku, a kdy? p?i?lo l?to, odp?ral ruk?vy, aby jeho vypracovan? pa?e mohl ov?vat letn? v?nek. Ke sv? tunice nosil kalhoty z hrub? tkaniny – jeho jedin? p?r – a boty vyroben? z t? nejni?emn?j?? k??e, za?n?rovan? vysoko a? na holen?. T??ko je srovn?vat s ko?en?mi botami jeho bratr?, ale p?esto mu sta?ily. Cel? jeho uniforma byla vlastn? naprosto norm?ln? – pro past??e. T??ko by se u n?j ale na?lo typick? past??sk? vzez?en?. Thor byl vysok? a ?t?hl?, s hrd? vyklenutou ?elist?, v?razn?mi l?cn?mi kostmi a ?ed?ma o?ima. Vypadal sp??e jako v?le?n?k, kter? ztratil svou jednotku. Rovn? hn?d? vlasy mu voln? spadaly za u?i a skrz ofinu ?iv? probleskovaly bystr? o?i. Thorovi brat?i sm?li dnes sp?t dlouho. ?ekala na n? vydatn? sn?dan?. Pot? budou vysl?ni k Odvodu, vybaveni t?mi nejlep??mi zbran?mi a otcov?m po?ehn?n?m, zat?mco jejich mlad?? bratr se ani nesm? z??astnit. Jednou se pokusil otce zeptat, ale s dobrou se nepot?zal. Jeho otec diskuzi rezolutn? utnul odm?tnut?m a Thor to pak ji? nikdy znovu nezkusil. Nebylo to f?r. P?esto byl v?ak Thor rozhodnut? vzep??t se osudu, kter? pro n?j jeho otec napl?noval. Jakmile se objev? prvn? jezdec kr?lovsk? kolony, pob??? o z?vod zp?tky do jejich domu a postav? se otci znovu. A? se mu to bude nebo nebude l?bit, nakonec bude st?t u Odvodu s ostatn?mi. Jeho otec ho nem??e zastavit. P?i pomy?len? na ten moment v?ak c?til, jak mu v krku roste velk? knedl?k. Kdy? prvn? slunce vystoupalo o pozn?n? v??e, a kdy? se to druh?, m?tov? zelen?, odhodlalo rovn?? uk?zat na obzoru, p?id?vaj?c sv? sv?tlo na fialovou oblohu, kolona se objevila. St?l jako p?imra?en?, c?til jak se mu po z?dech p?ehnala chladiv? vlna. Tam na obzoru se objevil nejasn? obrys vozu ta?en?ho ko?mi, jejich? kopyta v??ila nad kolonou prach. Jeho srdce se rozbu?ilo je?t? v?ce, kdy? se z?hy objevil druh? v?z. A potom dal??. I na takovou d?lku bylo vid?t, jak se pozlacen? vozy bly?t? ve sv?tle slunc?. Jako kdy? plotice vyskakuj? z vody. Vokam?iku, kdy napo??tal dvan?ct voz?, nemohl u? d?le ot?let. Poprv? ve sv?m ?ivot? zapomn?l na sv? st?do, s divoce bij?c?m srdcem se oto?il a klop?tal dol? z kopce, pevn? rozhodnut? nezastavit se, dokud si nez?sk? jejich pozornost. * Thor se ani nezastavil aby nabral dech, kdy? se ??til dol? z kopce, skrz k?ovinat? stromy, nijak se nezaj?maj?c, ?e ho jejich v?tve zra?uj?. Brzy dorazil na m?tinu odkud u? mohl vid?t vesnici, kter? se rozkl?dala hned pod n?. Byla to mal? ospal? osada pln? jednopodla?n?ch, b?le om?tnut?ch domk? s do?kov?mi st?echami. ?ilo zde n?kolik tuct? rodin. Z v?t?iny kom?n? stoupal kou?, proto?e v?t?ina obyvatel u? byla vzh?ru a p?ipravovala sn?dani. Bylo to vlastn? idylick? m?sto, dostate?n? daleko – cel? den j?zdy – od Kr?lova Dvoru, aby to odradilo cestovatele od ?ast?ch n?v?t?v. Dal?? z mnoha farm??sk?ch vesnic na okraji Prstenu, dal?? zoubek ve velk?m kole Z?padn?ho kr?lovstv?. Thor p?esprintoval posledn? ?sek, kter? mu zb?val na n?ves, zanech?vaje za sebou oblak prachu. Slepice a psi se tak tak st?hali uh?bat z cesty a sta?ena sed?c? p?ed sv?m domkem, m?chaj?c cosi v hrnci, se na n?j zamra?ila. „Zpomal, kluku!“ zasy?ela, kdy? ji m?jel a prach rozv??en? jeho nohou t?m?? zadusil jej? ohe?. Ale Thor nezpomalil ani v nejmen??m – ne kv?li n?, ne kv?li nikomu. Zahnul do jedn? postrann? uli?ky, potom do druh?, kop?ruj?c sv?mi pohyby dokonale v?echny jej? z?kruty, kter? znal i poslepu, a? nakonec dorazil dom?. Bylo to mal?, ni??m nev?razn? obydl?, stejn? jako v?echna ostatn?. M?lo b?l? st?ny a vysokou do?kovou st?echu. Stejn? jako v?t?ina ostatn?ch m?lo jenom jednu m?stnost. Otec spal na jedn? stran? a jeho t?i brat?i naproti. Na rozd?l od ostatn?ch v?ak m?l jejich d?m vzadu p??stavek pro slepice. To bylo m?sto, kde spal i Thor. Zpo??tku sp?val spole?n? s bratry, ale postupem ?asu byli v?t?? a v?t??, a tak? zlej?? a namy?len?j??. Potom u? tam pro n?j nebylo m?sto. Thorovi to zpo??tku bylo l?to, ale nyn? si liboval, ?e m? vlastn? pokoj, kde se m??e od bratr? izolovat. Cel? to vlastn? jenom potvrdilo n?co, co u? d?vno stejn? v?d?l, ?e je v t?to rodin? jen a pouze trp?n?m vyd?d?ncem. Thor se v??til do vchodov?ch dve?? a zastavil se a? ve sv?tnici. „Ot?e!“ k?i?el a z?rove? lapal po dechu. „St??brn?! U? jedou!“ Otec s bratry se zrovna ma?kali kolem stolu se sn?dan?, oble?en? ve sv?ch nejlep??ch ?atech. Na jeho slova vysko?ili od stolu a drali se ke dve??m, strkaj?ce do Thora rameny tak, ?e ho m?lem porazili na zem. Thor je sp??n? n?sledoval a za malou chv?li u? v?ichni st?li s o?ima up?en?ma k obzoru. „Nikoho nevid?m,“ ?ekl hlubok?m hlasem Drake, nejstar?? z bratr?. Se sv?mi ?irok?mi rameny, hn?d?ma o?ima, ?zk?mi odm?tav?mi rty a na kr?tko st?i?en?mi vlasy, stejn? jako zb?vaj?c? dva brat?i, se te? zamra?il na Thora. Jako obvykle. „Ani j? nic nevid?m,“ zahalasil o rok mlad?? Dross, v?dy stoj?c? po bratrov? boku. „U? jedou!“ br?nil se Thor. „P??sah?m!“ Otec jej chytil hrub? za ramena a oto?il s n?m k sob?. “A jak to m??e? v?d?t?” do?adoval se odpov?di. „Vid?l jsem je.“ „Jak? Odkud?“ Thor zav?hal, proto?e ho otec dostal. Samoz?ejm?, ?e v?d?l, ?e jedin? m?sto odkud mohl Thor kolonu spat?it, bylo z vrcholku kopce. Thor nev?d?l co m? odpov?d?t. „J?…jsem vylezl na kopec…“ „Se st?dem? Dob?e v??, ?e nesm?j? tak daleko.“ „Ale dneska je to jin?. Musel jsem je vid?t.“ Otec se zamra?il. „Okam?it? jdi dovnit?, vyle?ti me?e a p?ines je bratr?m. Mus? p?ed kr?lov?mi mu?i vypadat co nejl?pe.“ T?m byl otec s Thorem hotov a oto?il se zp?t k bratr?m, kte?? st?li na cest? a vyhl??eli. „Mysl??, ?e n?? vyberou,“ zeptal se Durs, nejmlad?? z t?ch t??, ale i tak o t?i roky star?? ne? Thor. „Byli by bl?zni, kdyby to neud?lali,“ ?ekl otec. „Letos jim chyb? hodn? rekrut?. Byl asi hodn? mal? v?b?r, jinak by se neobt??ovali jet a? sem. Jen st?jte rovn?, vy t?i, brady vzh?ru a vypn?te hru?. Ned?vejte se jim p??mo do o??, ale ani neklopte zrak. Bu?te siln? a sebejist?. Nesm?te uk?zat ??dnou slabost. Jestli se chcete dostat do kr?lovy Legie, tak se mus?te chovat jako kdy? v n? u? jste.“ „Ano, ot?e,“ odpov?d?li t?i synov? jako jeden a nap??mili se. Otec se oto?il a zamra?il na Thora. „Co tady je?t? d?l???“ zeptal se. „Mazej dovnit?!“ Thor st?l na m?st? a nemohl se rozhodnout. Necht?l neuposlechnout otce, ale tak? s n?m p?ece musel mluvit. Jeho srdce prudce bu?ilo, zat?mco se rozhodoval. Nakonec usoudil, ?e bude nejlep?? uposlechnout, p?in?st me?e a teprve potom promluvit k otci. P?estat poslouchat ?pln? by jeho v?ci nijak nepomohlo. A tak se Thor rozb?hl skrz d?m k zadn?mu vchodu, kde byl mal? p??stavek na zbran?. Na?el me?e sv?ch bratr?, v?echny t?i byly to n?dhern? kusy, rukojeti zdoben? st??brn?m tep?n?m, vz?cn? dary, na kter? otec musel roky ?et?it. Popadl v?echny t?i, jako v?dy zasko?en jejich vahou, a b??el skrz d?m zase ven. P?i??til se zp?tky k bratr?m a ka?d?mu podal jeho zbra?. Potom se op?t oto?il k otci. „Co? Nejsou vyle?t?n??“ ?ekl Drake. Otec se na n?j odm?tav? pod?val, ale ne? sta?il cokoliv ??ct, Thor za?al mluvit s?m. „Ot?e, pros?m. Mus?m s tebou mluvit!“ „?ekl jsem ti, ?e m?? nale?tit…“ „Pros?m, ot?e!“ Otec se na n?j znovu, ale tentokr?t nejist?, zamra?il. Musel v Thorov? tv??i spat?it, ?e to o ?em chce mluvit, je opravdu d?le?it?, proto?e nakonec ?ekl: “Tak?e?“ „Chci aby m? posoudili. Stejn? jako ostatn?. Pro Legii.“ Sm?ch jeho bratr?, kter? se mu ozval za z?dy, zp?sobil, ?e se cel? za?ervenal. Ale otec se nesm?l, naopak, jeho u? tak zamra?en? obli?ej se te? se zachmu?il je?t? v?ce. „V??n? jo?“ zeptal se. Thor vzru?en? p?ikyvoval. „Je mi ?trn?ct. U? jsem zp?sobil?.“ „Od?ezkovi u? je ?trn?ct,“ ?ekl Drake pohrdav?. „Kdyby t? vybrali, byl bys ze v?ech nejmlad??. To si mysl??, ?e si vyberou sp?? tebe ne? n?koho jako jsem j?, o p?t let star?? chlap?“ „Jse? drzej,“ ?ekl Durs. „V?dycky jsi byl.“ Thor se na n? pod?val. „J? se ale nept?m v?s,“ ?ekl. Potom se hned obr?til zp?tky k otci, kter? se st?le je?t? kabonil. „Ot?e, pros?m,“ ?ekl. „Dej mi ?anci. To je v?echno o co ??d?m. J? v?m, ?e jsem mlad?, ale to se ?asem zm?n?. Dok??u se o sebe postarat.“ Otec zakroutil hlavou. „Ty nejsi voj?k, chlap?e. Nejsi jako tvoji brat?i. Jsi pas?k ovc?. Tv?j ?ivot je tady. Se mnou. Bude? d?lat svoje povinnosti a bude? je d?lat dob?e. ?lov?k by nem?l sn?t p??li? vysoko. Smi? se se sv?m ?ivotem a nau? se ho m?t r?d.“ Thor c?til, jak se mu srdce pomalou?ku l?me na mal? kousky a jeho ?ivotn? pl?ny se rozpadaj? p??mo p?ed jeho o?ima. Ne, pomyslel si. Tohle nem??e b?t konec. „Ale ot?e…“ „Ticho!“ roz??zl otc?v v?k?ik rann? vzduch. „M?m toho dost. U? jsou tady. Kli? se z cesty a chovej se slu?n? a? tu budou.“ Otec postoupil kup?edu a jednou rukou odstr?il Thora stranou, jako by byl n?jak? v?c, kter? ani nestoj? za pohled. Svalnat? pa?e se prudce op?ela do Thorovy hrudi. Ulic? se n?hle rozlehl velk? hluk. Lid? se vyhrnuli ven z domk? a post?vali po stran?ch cesty. Velk? oblak prachu ohla?oval p??chod karavany, kter? se z?hy objevila v ulic?ch. Tucet t??k?ch voz?, ta?en?ch ko?mi si to h?m?lo na n?ves. Objevili se ve m?st? n?hle jako skute?n? arm?da a zastavili nedaleko Thorova domu. Jejich kon? tan?ili na m?st? a frkali. Zabralo notnou chv?li, ne? se zvednut? prach alespo? trochu usadil, zat?mco Thor se sna?il p?es n?j zahl?dnout alespo? n?co z jejich v?zbroje a brn?n?. Nikdy nevid?l St??brn? takhle zbl?zka. Jeho srdce bilo vzru?en?m. Voj?k jedouc? v ?ele kolony sesedl ze sv?ho h?ebce. Opravdov? ?len St??brn?ch, od?n? v bly?tiv? krou?kov? ko?ili a dlouh?m me?em p?ip?san?m k boku. Vypadal asi tak na t?icet let, strni?t? na brad?, jizva na tv??i a nos kdysi zlomen? v boji. Byl to nejp?sobiv?j?? mu? jak?ho Thor kdy vid?l, dvakr?t ?irok? jako ostatn?. V?raz v jeho tv??i prozrazoval, ?e zde m? vedouc? ?lohu. Voj?k sesko?il na pra?nou cestu a, cinkaje ostruhami, p?edstoupil p?ed se?azen? chlapce. Kolem cel? n?vsi st?li tucty mlad?ch mu?? a chlapc? v o?ek?v?n? a s tichou nad?j?. Vstoupit do ?ad St??brn?ch znamenalo ?ivot pln? cti, bitev, sl?vy a proslulosti – a tak? titul?, bohatstv? a t?eba i p?dy. Znamenalo to z?skat tu nejlep?? nev?stu, nejp??hodn?j?? pozemky a ??t ?ivot na v?slun?. Znamenalo to ?est pro celou rodinu. Vstup do Legie byl pro tohle v?echno prvn?m krokem. Thor si prohl??el velik?, pozlacen? vozy a dob?e v?d?l, ?e jedin? tato monstra dok??? uv?st v?echny rekruty. Kolona nav?t?vila na sv? cest? mnoho m?st a vesnic. Znepokojen? polknul, kdy? si uv?domil, ?e jeho ?ance jsou je?t? nepatrn?j??, ne? si p?vodn? myslel. Musel by se vyrovnat v?em t?mto chlapc?m – mnoz? z nich byli rozen? bojovn?ci – stejn? jako sv?m t?em bratr?m. M?l pocit, ?e je mo?n? v?echno jeho sna?en? marn?. Thor mohl st??? d?chat, kdy? voj?k ti?e kr??el pod?l ?ady doufaj?c?ch r?doby rekrut?. Za?al na vzd?len?j??m konci n?vsi a pomalou?ku obch?zel dokola. Thor samoz?ejm? v?echny p??tomn? chlapce dob?e znal. V?d?l tak?, ?e n?kte?? z nich ve skute?nosti necht?j? b?t vybr?ni, ale jejich rodiny je p?esto cht?j? vyslat do sv?ta. Takov? m?li od za??tku strach a nejsp?? z nich budou jenom ?patn? voj?ci. Thor se propadal hanbou. C?til, ?e si zaslou?? b?t vybr?n stejn? jako kter?koliv z t?ch, co st?li te? v ?ad?. Jenom to, ?e jeho brat?i byli star??, v?t?? a siln?j?? p?ece je?t? neznamenalo, ?e by nem?l alespo? dostat tu ?anci postavit se do ?ady s nimi a b?t t?eba i vybr?n. Ho?el nen?vist? v??i sv?mu otci, a kdy? voj?k do?el a? k nim, m?l pocit, ?e snad vylet? z k??e. Voj?k se poprv? na sv? cest? kolem n?vsi zastavil. P??mo p?ed Thorov?mi bratry. Prohl?dl si je od shora dol? a zd?lo se, ?e na n?j ud?lali dojem. Nat?hl se, chytil j?lec jednoho z jejich me?? a tasil. Mo?n? aby zjistil, jak kvalitn? je kovan?. Pak se uchechtl. „Tys tenhle me? je?t? nikdy doopravdy nepou?il, ?e?“ zeptal se Drakea. Thor poprv? v ?ivot? uvid?l Drakea nerv?zn?ho. Drake t??ce polkl. „Ne, m?j pane. Ale pou?il jsem jej mnohokr?t p?i tr?ninku a…“ „P?i tr?ninku!“ Voj?k propukl v hur?nsk? sm?ch a oto?il se k ostatn?m, kte?? se rovn?? p?idali, vysm?vaj?ce se Drakeovi p??mo do tv??e. Ta se okam?it? zbarvila do ruda. Bylo to poprv?, co Thor vid?l Drakea pon??en?ho. B??n? to byl Drake, kdo poni?oval ostatn?. „No, potom m??eme nepochybn? na?im nep??tel?m ??ct, aby se t? b?li – ty, kter? vl?dne? me?em v tr?ninku!“ Z?stup voj?k? se znovu rozesm?l. Velitel se potom oto?il k dal??m Thorov?m bratr?m. „T?i kusy z jednoho st?da,“ hladil si strni?t? na brad?. „To se m??e hodit. V?ichni jste p?kn? urostl?. I kdy? zelen??i. Budete pot?ebovat spoustu tr?ninku, aby z v?s nakonec n?co bylo.“ Na chv?li se odml?el. „Mysl?m, ?e pro v?s najdeme m?sto.“ K?vnul bradou sm?rem k prvn?mu vozu. „Hybaj dovnit?. Ale posp??te si, ne? si to rozmysl?m.“ V?ichni t?i brat?i se cel? rozz??en? rozeb?hli k vozu. Thor si dob?e v?iml, ?e otcova tv?? se rozjasnila tak?. On s?m se c?til pod psa, kdy? je sledoval jak nastupuj?. Voj?k u? pomalu odch?zel k dal??mu domu. Thorova sebekontrola a trp?livost pr?v? do?la. „Sire!“ zak?i?el Thor. Otec po n?m vrhl rozzloben? pohled, ale Thor se o to u? nezaj?mal. Voj?k se zastavil z?dy k Thorovi a pomalou?ku se oto?il. Thor postoupil dva kroky kup?edu a, se srdcem bij?c?m a? v krku, vyp?nal hru? jak jenom dok?zal. „Je?t? jste neposoudil mne, sire,“ ?ekl. Voj?k si p?ekvapen? prohl?dl Thora od hlavy k pat?, jako by to byl n?jak? vtip. „Opravdu?“ zeptal se a propukl v sm?ch. Jeho mu?i se za?ali sm?t tak?. Ale Thora to v?bec nezaj?malo. Tohle byla jeho chv?le. Bylo to te?, nebo nikdy. „Chci vstoupit do Legie!“ ?ekl Thor. Voj?k p?edstoupil p?ed chlapce a ty?il se nad n?m jako hora. „Je?t? po??d tam chce??“ Vypadal pobaven?. „Bylo ti u? v?bec ?trn?ct let?“ „Bylo, sire. P?ed dv?ma t?dny.“ „P?ed dv?ma t?dny!“ Voj?k znovu vyprskl sm?chy, stejn? jako jeho druhov?. „V tom p??pad? by se na?i nep??tel? m?li za??t t??st strachy jakmile t? spat??.“ Thor op?t za??nal c?tit pon??en?. Musel rychle n?co ud?lat. Takhle to nemohl nechat. Voj?k se oto?il a odch?zel – p?esn? tomu musel Thor za ka?dou cenu zabr?nit. Postoupil o dal?? krok kup?edu a za?val: „Sire! D?l?te chybu!“ Dav zd??en? zalapal po dechu, kdy? se voj?k zastavil a znovu se velice pomalou?ku oto?il. Te? u? se ale mra?il. „Kluku hloup?,“ ?ekl Thor?v otec a chytil chlapce za rameno, „koukej mazat dom?!“ „Nikam nejdu!“ zak?i?el Thor a set??sl otcovu ruku. Voj?k znovu p?edstoupil p?ed chlapce. Otec se okam?it? st?hnul. „V?? jak? je trest za ur??ku ?lena St??brn?ch?“ vy?t?kl. Thorovo srdce bu?ilo jako o z?vod, ale dob?e v?d?l, ?e te? se nesm? poddat. „Pros?m, odpus?te mu, sire,“ ?ekl Thor?v otec. „Je to je?t? po??d jenom mal? d?cko a…“ „S tebou nikdo nemluv?,“ ?ekl voj?k a ne?stupn?m pohledem donutil otce aby ml?el. Potom se voj?k oto?il zp?tky k chlapci. „Odpov?z!“ ?ekl. Thor t??ce polkl. Tohle ne?lo tak, jak si to pl?noval. „Urazit ?lena St??brn?ch je stejn? jako urazit kr?le samotn?ho,“ ?ekl Thor pokorn? tak, jak se mu to vyno?ilo z pam?ti. „P?esn? tak,“ ?ekl voj?k. „To znamen?, ?e ti te? m??u nechat vys?zet ?ty?icet ran bi?em jestli budu cht?t.“ „Necht?l jsem t? urazit, sire,“ ?ekl Thor. „Jenom chci b?t vybr?n. Pros?m. Snil jsem o tom cel? sv?j ?ivot. Pros?m. Nechte m? st?t se jedn?m z v?s.“ Voj?k se na n?j up?en? d?val. Jeho tv?? pomalou?ku nab?vala m?k??ch rys?. Po dlouh? chv?li pok?val hlavou. „Jsi mlad?, kluku. M?? state?n? srdce. Ale je?t? nejsi p?ipraven?. Vra? se k n?m a? p?estane? p?t m?mino ml?ko.“ Pot? se oto?il, rychle odkr??el pry? a vysko?il na kon?. Ostatn?ch chlapc? si p?itom u? ani nev?iml. Naprosto skl??en? Thor pozoroval, jak se kolona dala do pohybu a stejn? rychle jako se ve vsi objevila, byla najednou ta tam. Posledn? v?c?, kterou Thor z kolony zahl?dl, byli jeho brat?i sed?c? na konci vozu. V?ichni t?i mu v?novali pohledy pln? posm?chu. Odj??d?li pry? p??mo p?ed jeho o?ima. Odj??d?li daleko odsud, za lep??m ?ivotem. Thor c?til, ?e v n?m cosi pr?v? zem?elo. Jakmile pod?van? pominula, vesni?an? se op?t za?ali rozch?zet do sv?ch domov?. „Uv?domuje? si v?bec, jakou hloupost jsi ud?lal, ty kluku bl?znivej?“ vy?t?kl Thor?v otec a chytil chlapce za ramena. „Uv?domuje? si, ?e jsi mohl naprosto zni?it ?ance sv?ch bratr??“ Thor hrub? set?epal otcovy ruce z ramen. Ten se nap??hl a u?t?d?il synovi pol??ek h?ebetem ruky. Chlapec se na otce tak? zamra?il. ??st jeho j? cht?la zpo??tku otcovi r?nu oplatit. Ale nakonec se dok?zal ovl?dnout. „Dojdi pro moje ovce a p?ive? je zp?tky. Te? hned! A a? se vr?t??, ne?ekej, ?e tu dneska bude? m?t ve?e?i. A doporu?uju ti hodn? pop?em??let o tom co jsi vyvedl.“ „Mo?n? se nevr?t?m v?bec!“ zak?i?el Thor, oto?il se a na?tvan? odch?zel pry?. Pry? od domova. Do kopc?. „Thore!“ k?i?el otec. Posledn?ch n?kolik vesni?an?, kte?? se je?t? neroze?li dom?, cel? sc?n? p?ihl??elo. Thor p?e?el do klusu a potom do b?hu, ve snaze dostat se od toho m?sta co nejd?l. Skoro si ani nev?iml, ?e jeho tv??e za?aly zal?vat velk? slzy, proto?e jedin? sen, kter? se kdy odva?oval sn?t, se te? zd?l b?t do?ista po?lap?n a zni?en. KAPITOLA DRUH? Thor se potuloval v kopc?ch cel? hodiny, a? nakonec na vrcholku jednoho z nich kone?n? usedl, ruce zk???il p?es nohy a zaduman? sledoval obzor. D?val se, jak kolona miz? v d?li, a jak se rozpl?v? oblak prachu, kter? zvedala, a kter? se potom dr?el ve vzduchu je?t? hodiny pot?. ??dn? dal?? n?v?t?vy u? nebudou. Nyn? byl odsouzen z?stat v t?hle vesnici po dlouh? roky a doufat, ?e p?ijde druh? ?ance – jestli ov?em v?bec n?kdy p?ijde. A jestli to jeho otec v?bec n?kdy dovol?. Odte? u? bude v dom? jenom on a otec, nikdo jin?. A m??e vz?t jed na to, ?e mu otec d? po??dn? poc?tit, jak moc jej na?tval. Cht?l by, aby Thor z?stal tady, a nad?le d?lat otci slu?ebn?ka, a? by se roky se?ly s roky a on by nakonec skon?il v t?hle vesnici a v tom mal?m, bezv?znamn?m ?ivot? nadobro, p?esn? jako otec. Brat?i mezit?m budou sb?rat sl?vu a proslulost. Po cel?m t?le c?til pon??en?, kter?ho se mu dostalo. Tohle nebyl ?ivot, kter? cht?l ??t a dob?e to v?d?l. Znovu a znovu Thor nam?hal mozek ve snaze na n?co p?ij?t. Cokoliv, co by to mohlo zm?nit. Ale nic takov?ho tu jednodu?e nebylo. ?ivot mu rozdal pr?v? tyto karty a ??dn? jin?. Po n?kolika hodin?ch se nakonec zvedl a, jakoby bez ?ivota, se za?al ?ourat zp?tky do zn?m?j??ch kopc?. V??e a v??e. Nevyhnuteln? nakonec musel skon?it na tom nejvy???m, kde r?no zanechal st?do. Zat?mco ?plhal vzh?ru, prvn? slunce zapadlo a druh? dos?hlo sv?ho poledne a zal?valo oblohu sv?m zelen?m sv?tlem. Kdy? se tak loudal krajem, pohr?val si Thor s prakem, kter? m?l uv?zan? kolem z?p?st?. Bylo to dobr?, l?ty prov??en? zbra?. Pot??kal v ruce ko?en? pytl?k, kter? m?l uv?zan? u boku, a prsty nahmatal kameny, je? byly ulo?en? uvnit?. Jeden hlad?? ne? druh?, v?echny nasb?ran? z okoln?ch potok?. N?kdy st??lel po pt?c?ch, jindy po hlodavc?ch. Byl to zvyk, kter? zako?enil v jeho ?ivot? u? p?ed mnoha lety. Zpo??tku nedok?zal trefit v?bec nic. Potom se mu jednou kone?n? poda?ilo trefit pohybliv? c?l. Od t? doby byla jeho mu?ka p?esn?. Nyn? bylo vrh?n? kamen? jako jeho p?irozenost – a nav?c to byla ?innost, u kter? se dok?zal uklidnit. Jeho brat?i mo?n? dok??? me?em p?eseknout poleno, ale nikdy by netrefili let?c?ho pt?ka kamenem. Thor bezmy?lenkovit? zalo?il k?men do praku, zaklonil se trochu dozadu, a vrhnul k?men v?? silou, kterou na?el, p?edstavuje si, ?e st??l? na vlastn?ho otce. Trefil v?tev vzd?len?ho stromu. ?ist? ji ze stromu ust?elil. Kdy? si kdysi uv?domil, ?e by mohl zv??ata, kter? mu slou?ila za c?le, vlastn? zab?t, zalekl se vlastn? s?ly i toho, co mohla zp?sobit. M?sto toho te? jako ter?e pou??val v?tve. Leda?e by se u jeho st?da objevila li?ka. Po n?jak?m ?ase je t?mhle zp?sobem nau?il, aby se dr?ely d?l. Thorovy ovce byly t?m nejbezpe?n?j??m st?dem z cel? vesnice. Thor pomyslel na sv? bratry, na to kde te? asi jsou, a u? byl zase rozzloben?. Po jednodenn? j?zd? doraz? do Kr?lova Dvoru. On si to mohl jenom p?edstavovat. Vid?l, jak p?ij??d?j? za zvuk? fanf?r a jak je lid?, oble?en? ve sv?ch nejlep??ch ?atech, p?ich?zej? pozdravit. V?le?n?ci je rovn?? zdrav?. ?lenov? St??brn?ch. Dostanou sv? m?sta v kas?rn?ch Legie, kde budou ka?d? den tr?novat v kr?lovsk?ch cvi?i?t?ch s t?mi nejlep??mi zbran?mi. Ka?d? z nich bude slou?it jako pano? pro n?kter?ho z ryt???. A jednoho dne se sami stanou ryt??i, dostanou sv? vlastn? kon?, sv? vlastn? erby a sv? vlastn? pano?e. Budou se pod?let na v?emo?n?ch festivalech a budou j?st u kr?lova stolu. Byla to p?edstava ??asn?ho ?ivota. Mo?nost, kter? mu doslova protekla mezi prsty. Thorovi se ze v?eho d?lalo nanic, a tak se sna?il to prost? pustit z hlavy. Ale nemohl si pomoci. ??st jeho j?, n?kde hluboko uvnit?, na n?j nep?est?vala k?i?et. ??kala mu, ?e to nesm? vzd?vat ani te?, ?e jeho osud byl, je a bude v?t?? ne? jak se te? zd?. On s?m nev?d?l, jak? jeho osud je, ale byl si naprosto jist?, ?e to nen? ?ivot tady. C?til, ?e je jin? ne? ostatn?. Mo?n? dokonce v?jime?n?. Nikdo z m?stn?ch mu vlastn? nikdy nerozum?l. A tak ho v?ichni jenom podce?ovali. Kone?n? Thor dorazil na vrchol nejvy???ho kopce a na?el sv? st?do. Skv?le vycvi?en? ovce se st?le dr?ely pohromad? a p?sly se spokojen? na ?emkoliv zelen?m, co se dalo v okol? naj?t. Kdy? v?ak spo??tal ?erven? te?ky, kter? m?ly namalovan? na z?dech, strnul v ?leku. Jedna ovce chyb?la. Po??tal znovu a znovu. Nemohl tomu uv??it, ale opravdu, jedna byla pry?. Nikdy p?edt?m Thor neztratil jedinou ovci, a otec ho nejsp?? rovnou zabije a? se to dozv?. Ba co h??, p?edstava, ?e jedna z jeho ovc? je te? n?kde sama, vystra?en? a zraniteln?, jej tr?pila ze v?eho nejv?c. Nesn??el pomy?len?, ?e kdokoliv nebo cokoliv nevinn?ho mus? trp?t. Thor pob?hal po vrcholku kopce sem a tam a obhl??el okol?, dokud ji neuvid?l. Daleko odsud, o n?kolik kopc? d?l, se p?sla osam?l? ovce s ?erven?m znakem na z?dech. Byla to ta nejmlad?? a nejdivo?ej?? ze st?da. Poklesl na duchu, kdy? si uv?domil, ?e ovce nejen?e utekla, ale ze v?ech mo?n?ch cest si vybrala pr?v? tu, kter? vedla na z?pad, do Temn?ho lesa. Thor polknul. Temn? les bylo zak?zan? m?sto. Nejenom pro ovce, ale dokonce i pro lidi. Bylo to daleko za hranic? vesnice a Thor v?d?l, ?e j?t tam je riskantn?. Nikdy p?edt?m to neud?lal. J?t tam byla podle pov?sti t?m?? jist? smrt. Neprozkouman? les byl pln? nebezpe?n?ch zv??at. Thor se pod?val na temn?c? se nebe a zva?oval, co si po??t. Nemohl p?ece nechat svoji ovci jen tak odej?t. Nakonec si ?ekl, ?e jestli se bude pohybovat opravdu rychle, mohl by b?t do soumraku zp?tky. Jednou jedinkr?t se ohl?dl, aby zkontroloval st?do a potom se rychle rozb?hl sm?rem na z?pad, do Temn?ho lesa, kolem kter?ho se stahovala t??k? mra?na. Chv?lemi m?l pocit, ?e u? prost? nem? ??dn? zb?vaj?c? dech, ale nohy ho p?esto nesly d?l a d?l. V?d?l dob?e, ?e te? u? se nem??e vr?tit, i kdyby t?eba cht?l. Bylo to jako b??et vst??c no?n? m??e. * Thor seb?hl s?rii men??ch kopc? ani? by si dop??l chvilku oddechu a u? se bl??il k t??k?mu baldach?nu Temn?ho lesa. Cesty kon?ily tam, kde stromy za??naly a on se najednou ocitl v nezn?m?m teritoriu. Spadan? list? hlasit? ?ustilo pod jeho nohama. V okam?iku, kdy vstoupil do lesa, v?e kolem n?j pohltilo p???e??. Denn? sv?tlo bylo zachycov?no borovicemi rozp?naj?c?mi sv? koruny n?kde v horn?ch patrech lesa. Tak? zde bylo znateln? chladn?ji ne? venku, a jakmile p?ekro?il pr?h lesa, uc?til mrazen? v z?dech. Nebylo zp?soben? jenom temnotou a chladem – bylo tu je?t? n?co dal??ho. N?co, co nedok?zal pojmenovat…byl sledov?n. Thor vzhl?dl vzh?ru k prastar?m v?tv?m, sukovit?m, siln?j??m ne? on s?m, pohupuj?c?m se a vrzaj?c?m v lehk?m v?tru. Je?t? se nedostal do lesa ani na pades?t krok?, kdy? tu zaslechl zvl??tn? zv??ec? zvuky. Ohl?dl se a zjistil, ?e u? te? m??e jenom st??? rozeznat m?sto, kter?m do lesa vstoupil, u? te? se zd?lo, ?e by nemusel naj?t cestu zp?tky ven. Zav?hal. Temn? les byl odnepam?ti pro celou osadu, i pro Thorovo vlastn? pov?dom?, n???m hluboce z?hadn?m. ??dn? pas?k, kter? kdy ztratil ovci v Temn?m lese, se nikdy neodv??il ji tam j?t hledat. Dokonce ani takov?hle kousek do lesa. Pov?sti o tomto m?st? byly p??li? temn?, p??li? zlov?stn?. Toho dne se ale u? ud?lo tolik v?c?, ?e se Thor jednodu?e p?estal starat a odhodil ve?kerou opatrnost za hlavu. Jedna jeho ??st si ze v?eho nejv?c p??la op??t se do mantinel? jeho star?ho ?ivota, dostat se od domova co nejd?l je to mo?n? a jednodu?e nechat ?ivot, aby s n?m nalo?il tak, jak uzn? za vhodn?. Odv??il se postoupit d?le. Brzy se ale zase zastavil, proto?e si nebyl jist? kudy se vydat d?l. V?iml si stop v list? a ohnut?ch v?tvi?ek. Tudy jeho ovce ur?it? musela proch?zet. Vydal se tedy t?m sm?rem. Po n?jak?m ?ase zm?nil sm?r je?t? jednou. Ne? sta?ila ub?hnout dal?? hodina, byl beznad?jn? ztracen?. Sna?il se vybavit si sm?r, kter?m p?i?el, ale a? d?lal co d?lal, nebyl si v?bec jist?. Nep??jemn? pocit sev?el jeho ?troby, ale z?rove? si uv?domoval, ?e jedin? spr?vn? sm?r je te? ten, kter? vede kup?edu. V d?lce najednou spat?il paprsek denn?ho sv?tla a vydal se k n?mu. Dostal se tak na malou m?tinku, na jej?m? okraji se zastavil jako p?imra?en?. Nemohl uv??it tomu, co vid?l. Uprost?ed m?tiny st?l mu? oble?en? v modr? sat?nov? r?b?. K Thorovi byl obr?cen? z?dy. N?co v?ak nebylo v ?pln?m po??dku. Postava stoj?c? na m?tin? nebyla norm?ln? ?lov?k. Thor to mohl jasn? c?tit. Mo?n? to byl druid. St?l tam, vysok? a vzp??men?, hlavu ukrytou v k?pi, dokonale klidn? a nehybn?, jako kdyby ho okoln? sv?t ani trochu nezaj?mal. Thor si nebyl jist? co te? ud?lat. O druidech u? sly?el, ale nikdy p?edt?m ??dn?ho nepotkal. Podle znak? na jeho zlat? lemovan? r?b? to nebyl jenom ledajak? druid, ty znaky byly kr?lovsk?. Byly to znaky Kr?lova Dvora. Thor to nedok?zal pochopit. Co d?l? kr?lovsk? druid v t?hle kon?in?? Po chv?li, kter? se zd?la sp??e jako v??nost, se druid pomalu oto?il a pod?val se na Thora. A Thor jeho tv?? poznal. Sebralo mu to dech. Byla to toti? jedna z nejzn?m?j??ch tv??? v cel?m kr?lovstv?. Kr?l?v osobn? druid. Argon, kancl?? kr?l? Z?padn?ho kr?lovstv? v posledn?ch n?kolika stolet?ch. Co pohled?val tak daleko od dvora, uprost?ed Temn?ho lesa, byla naprost? z?hada. Thor si nebyl jist?, jestli se mu to v?echno jenom nezd?. „Tv? o?i t? neklamou,“ ?ekl Argon a d?val se p??mo na Thora. Jeho hlas byl hlubok?, jakoby prastar?, jako kdyby skrze n?j promlouvaly samotn? stromy. Jeho velk? pr?svitn? o?i zkoumaly Thora od hlavy k pat? a snad i skrz n?j. Thor c?til silnou energii, kter? vyza?ovala z druidova t?la, jen? st?l ve slune?n?m ku?elu. Thor se okam?it? vzpamatoval, poklekl a sklonil hlavu. „M?j pane,“ ?ekl „je mi l?to, ?e jsem t? vyru?il.“ Projev ne?cty ke kr?lovu kancl??i se trestal v?zen?m nebo i smrt?. Tato informace byla Thorovi v?t?pov?na od narozen?. „Povsta?, d?t?,“ ?ekl Argon. „Kdybych cht?l abys poklekl, ?ekl bych ti to.“ Thor se pomalu postavil a pod?val se na druida. Argon popo?el o n?kolik krok? bl??e. Zastavil se a hled?l na Thora tak dlouho, a? se chlapec za?al o??vat. „M?? o?i po matce,“ ?ekl Argon. Thor strnul v p?ekvapen?. Svou matku nikdy nepoznal a nikdy nepoznal ani nikoho, kdo ji znal, tedy krom? otce. ?ekli mu, ?e zem?ela b?hem jeho porodu. Thor kv?li tomu cel? sv?j ?ivot c?til pocit viny. Myslel si, ?e to byl d?vod pro? ho jeho rodina nen?vid?la. „Mysl?m, ?e si m? s n?k?m plete?,“ ?ekl Thor. „J? nem?m matku.“ „Nem???“ zeptal se Argon pobaven?. „Zrodil jsi se pouze z mu?e?“ „Cht?l jsem ??ci, sire, ?e m? matka zem?ela p?i porodu. Mysl?m, ?e si m? plete?.“ „Jsi Thorgrin z klanu McLeod?. Nejmlad?? ze ?ty? bratr?. Ten, kter?ho nevybrali.“ Thor vykulil o?i. St??? dok?zal pochopit jak se tohle v?bec m??e d?t. ?e n?kdo jako je Argon ho zn? a v? o n?m tolik informac?. Bylo to mimo jeho ch?p?n?. Nikdy ho nenapadlo, ?e by ho mohl zn?t je?t? n?kdo jin? mimo lidi z vesnice. „Jak…tohle v???“ Argon se zasm?l, ale neodpov?d?l. Thora to pouze naplnilo zv?davost?. „Jak…“ opakoval Thor, „…jakto?e zn?? moji matku? Znal jsi ji? Jak? byla?“ Argon se oto?il a odch?zel pry?. „Ot?zky a? n?kdy jindy,“ ?ekl nakonec. Zmaten? Thor sledoval, jak druid odch?z?. Cel? setk?n? bylo z?hadn? a v?e se seb?hlo p??li? rychle. Chlapec se rozhodl, ?e nesm? nechat Argona jen tak odej?t a rozb?hl se za n?m. „Co tu d?l???“ zeptal se Thor ve snaze druida dohnat. Argon, op?raje se o prastarou slonovinovou h?l, kr??el neskute?n? rychle. „Ne?ekal jsi tady na m?, ?e ne?“ „A na koho jin?ho?“ zeptal se Argon. Thor musel zase popob?hnout, aby se mu druid op?t nevzd?lil. M?tina u? z?stala n?kde za nimi. „Ale pro? na m?? Jak jsi v?d?l, ?e tu budu? A co ode m? chce??“ „P??li? mnoho ot?zek,“ ?ekl Argon. „Po??d jimi napl?uje? vzduch. M?l bys m?sto toho zkusit poslouchat.“ Thor tedy n?sledoval druida nap??? lesem a ze v?ech sil se sna?il z?stat zticha. „P?i?el jsi, abys hledal svou ztracenou ovci,“ ?ekl Argon. „U?lechtil? z?m?r. Ale pl?tv?? sv?m ?asem. Ovce nep?e?ije.“ Thor vykulil o?i. „Jak to m??e? v?d?t?“ „Zn?m sv?ty, o kter?ch nikdy nebude? m?t ani potuchy, chlap?e. Tedy mo?n? alespo? nem?? te?“ Thor se nep?est?val divit. A tak? nesm?l p?est?vat sp?chat, jinak by druida brzy ztratil. „Stejn? neposlechne?. Takov? je tvoje n?tura. Tvrdohlavost. Stejn? jako tvoje matka. Stejn? se za ovc? po?ene? a pokus?? se ji zachr?nit.“ Thor c?til jak rudne, proto?e Argon jako by mu ?etl my?lenky. „Jsi zarputil? chlapec,“ doplnil druid. „M?? silnou v?li. Jsi velmi hrd?. M?? pozitivn? z?m?ry. Jednoho dne to m??e znamenat tv?j p?d.“ Argon za?al ?plhat do p??kr?ho b?ehu porostl?ho mechem. Thor ho t?sn? n?sledoval. „Chce? se p?idat ke kr?lovsk? Legii,“ ?ekl Argon. „Ano!“ odpov?d?l Thor vzru?en?. „Mysl??, ?e je pro m? n?jak? nad?je? M??e? to za??dit?“ Argon se zasm?l sm?chem tak hlubok?m, a? Thora zamrazilo. „M??u za??dit v?echno, anebo taky nic. Tv?j osud u? je naps?n. Ale je na tob? si jej zvolit.“ Tomu Thor nerozum?l. Kdy? vystoupali na vrchol svahu, Argon se oto?il a pohl?dl Thorovi do tv??e. Chlapec se ocitl jenom stopu od druida a c?til energie proch?zej?c? v?ude kolem. „Tv?j osud je jeden z t?ch d?le?it?ch,“ ?ekl. „Neopus? ho.“ Thorovy o?i se roz???ily. Jeho osud a d?le?it?? C?til, jak se v n?m rod? pocit hrdosti. „Nerozum?m. Mluv?? v h?dank?ch. Pros?m, vysv?tli mi to.“ Argon zmizel. Thor z?stal st?t s otev?enou pusou. D?val se do v?ech stran, poslouchal, p?em??lel. To se mu to cel? jenom zd?lo? Byl to n?jak? blud? Thor se rozhl?dl po okoln?m lese. Z m?sta, kde st?l, m?l mnohem lep?? p?ehled o okol? ne? p?edt?m. Jak se tak d?val, v?iml si n?hle v k?ov? n?jak?ho pohybu. Usly?el tak? zvuk a najednou si byl naprosto jist?, ?e je to jeho ovce. Seb?hl dol? z mechov?ho b?ehu a ut?kal sm?rem, odkud p?ich?zel zvuk. I kdy? b??el, st?le nemohl p?estat myslet na setk?n? s druidem. Pro? byl kr?lovsk? druid ze v?ech mo?n?ch m?st pr?v? tady? ?ekal tu na n?j. Ale pro?? A co to bylo s jeho osudem? ??m v?ce se Thor sna?il tu z?hadu rozmotat, t?m m?n? tomu rozum?l. Argon ho varoval p?ed pokra?ov?n?m a z?rove? ho pob?dl aby pokra?oval. Jak tak b??el lesem, m?l Thor n?hle pocit, ?e se m? n?co d?le?it?ho st?t. Najednou z?stal st?t jako omr??en?. Jeho nejhor?? no?n? m?ry se pr?v? naplnily. Vlasy se mu zje?ily na hlav?, kdy? si uv?domil, ?e pustit se do Temn?ho lesa byla nejv?t?? chyba jeho ?ivota. P??mo naproti n?mu, st??? v?ce ne? t?icet krok? od n?j, st?l Sybold. Mohutn?, svalnat?, na v?ech ?ty?ech stoj?c? a p?esto t?m?? velk? jako k??. Sybold byl nejob?van?j??m zv??etem z cel?ho Temn?ho lesa a dost mo?n? i cel?ho kr?lovstv?. Thor nikdy p?edt?m ??dn?ho nevid?l, ale zato sly?el hodn? pov?st?. Zv??e trochu p?ipom?nalo lva, ale bylo v?t??, ?ir??, m?lo temn? rudou srst a ?lut? ?hnouc? o?i. Pov?st pravila, ?e jeho rud? barva poch?zela z krve d?t?, kter? se?ral. Thor za sv?j ?ivot sly?el jenom n?kolikr?t, ?e Sybolda n?kdo spat?il, ale v?dycky se tomu i tak dalo st??? v??it. Mo?n?, ?e ve skute?nosti nikdo o setk?n? doopravdy mluvit nemohl, proto?e ho nep?e?il. N?kte?? ??kali, ?e Sybold je b?h lesa a z?rove? jeho smyslem. Jak? ten smysl ale byl, o tom nem?l Thor nejmen?? potuchy. Za?al pomalu ustupovat zp?tky. Sybold jej sv?ma ?lut?ma o?ima a tlamou nap?l otev?enou, ukazuj?c zuby, ze kter?ch odkap?valy sliny, up?en? pozoroval. Ta obrovsk? tlama v?ak nebyla pr?zdn?. Byla v n? Thorova zmizel? a st?le je?t? be??c? ovce. Polovina jej?ho t?la byla rozdr?san? ostr?mi dr?py. Zb?val v n? u? jenom posledn? dou?ek ?ivota. Sybold si d?val na ?as s jej?m zabit?m. Zd?lo se, ?e mu?en? ob?ti je pro n?j z?bava. Thor nemohl poslouchat ten n??ek. Ovce se bezmocn? zm?tala a on se za to c?til zodpov?dn?. Prvn? my?lenka, kter? Thorovi probleskla hlavou, byla obr?tit se a ut?ct, ale hned mu bylo jasn?, ?e by to stejn? ni?emu nepomohlo. Tahle p???era dok?zala dob?hnout cokoliv. ?t?k by ?elmu jenom vyprovokoval. Nav?c nemohl svou ovci jenom tak opustit. Z?st?val st?t, ztuhl? strachy, a bolestn? si uv?domoval, ?e mus? n?co ud?lat. Nakonec se vl?dy nad t?lem ujaly jeho reflexy. Pomalu s?hnul dol? k opasku, vyndal jeden k?men a zalo?il jej do praku. S t?esouc? se rukou prak rozto?il, ud?lal krok kup?edu a vrhnul. K?men prolet?l prostorem a p?esn? trefil c?l. Perfektn? r?na. Rovnou do oka neboh? ovce a d?le dovnit? do mozku. Ovce se okam?it? uvolnila. Byla mrtv?. Thor ji u?et?il dal??ho tr?pen?. Sybold se zachmu?il, kdy? zjistil, ?e chlapec zabil jeho hra?ku. Pomalu otev?el svoje neskute?n? ?elisti a upustil ovci, kter? s ?uchnut?m dopadla do list?. Potom pomalu oto?il svoje zraky k Thorovi. Odkudsi z hlubin jeho t?la se ozvalo hlubok?, d?monick? zavr?en?. V moment?, kdy se rozmrzel? zv??e ot??elo k chlapci, Thor, se srdcem a? v krku, zalo?il do praku dal?? k?men a p?ipravil se znovu vyst?elit. N?hle Sybold vyrazil. Rychleji ne? cokoliv, co Thor p?edt?m kdy vid?l. Chlapec nakro?il kup?edu a vrhnul k?men. Modlil se, aby k?men na?el sv?j c?l a z?rove? v?d?l, ?e mo?nost nab?t dal?? u? m?t nebude. K?men trefil p???eru p??mo do oka, vyrazil jej a pronikl do hlavy. Byl to ??asn? hod. Takov?, kter? by men?? zv??e poslal rovnou na zem. Jen?e tohle nebylo men?? zv??e. Sybold by nezastaviteln?. Zaje?el bolest?, kdy? jej k?men zas?hl, ale jinak dokonce ani nezpomalil. I kdy? ztratil oko a Thor?v k?men mu pronikl do lebky, dravec se nad?le ??dil na chlapce. Thor s t?m u? nemohl nic v?c ud?lat. O vte?inu pozd?ji byla p???era na n?m. Svoje obrovsk? dr?py zaryla chlapci do ramene. Thor zaje?el. Bylo to jako kdyby ho za?iva kr?jely t?i no?e najednou. R?ny se okam?it? zalily teplou krv?. P???era ho v?ema ?ty?ma p?i?pendlila k zemi. Jej? v?ha byla neskute?n?, jako kdyby mu na hrudi st?l slon. Thor c?til jak v?ha drt? jeho ?ebra. Sybold zaklonil hlavu, otev?el do?iroka tlamu plnou ostr?ch tes?k? a za?al se p?ibli?ovat k Thorov? krku. Thor vzt?hl ruce vzh?ru a chytil ?to?n?ka za neuv??iteln? svalnat? krk. Sna?il se ho v?emi silami udr?et od t?la. Ale sotva ho dok?zal by? na chvili?ku zbrzdit. Jeho ruce se ihned za?aly t??st a tlama se p?ibli?ovala. Na tv??i c?til hork? dech ?elmy a na krk mu dopadaly sliny. Sybold zabur?cel ?evem tak hlasit?m, ?e m?l Thor pocit, ?e p?i?el o sluch. Bylo jasn?, ?e za malou chv?li bude po v?em. Thor zav?el o?i. Pros?m, Bo?e. Dej mi s?lu. Dovol mi bojovat s touto p???erou. Pros?m. Sna?n? pros?m. Ud?l?m cokoliv si bude? p??t. Budu Ti zav?z?n po zbytek ?ivota. A pak se n?co stalo. Thor poc?til ohromn? teplo, kter? se zrodilo kdesi uvnit?, za?alo pulsovat jeho tepnami. Jako energetick? pole potom za?alo napl?ovat cel? jeho t?lo. Otev?el o?i a uvid?l n?co neuv??iteln?ho. P??mo z jeho dlan? vyza?ovalo ?lut? sv?tlo a jakmile se znovu op?el do krku ?to?n?ka, zjistil, ?e te? je jeho s?la schopna se se zv??etem m??it. Thor pokra?oval v z?pase, a? to najednou byl on, kdo p?etla?oval sv?ho soupe?e. Jeho s?la st?le nar?stala, a? m?l pocit, ?e mus? ka?dou chv?li vybuchnout. O m?ik oka pozd?ji let?la p???era daleko od n?j. Thor ji poslal zp?t o dobr?ch deset krok?. Sybold tvrd? dopadl na z?da. Thor se postavil a v?bec nech?pal co se pr?v? stalo. Zv??e se znovu postavilo na nohy a ve vzteku se na chlapce vrhlo. Jen?e tentokr?t se Thor c?til ?pln? jinak ne? p?edt?m. Energie j?m neru?en? proudila a on se c?til siln?j?? ne? kdykoliv za cel? sv?j ?ivot. Kdy? Sybold sko?il, chlapec se sehnul, popadnul zv??e za b?icho, vyu?il jeho vlastn? setrva?n? s?ly a odhodil jej daleko od sebe. P???era let?la lesem, narazila do stromu a zhroutila se vedle n?j do list?. Thor st?l a nev??il sv?m o??m. Hodil pr?v? se Syboldem jako s n?jakou hra?kou? P???era dvakr?t zamrkala, pod?vala se na Thora, postavila se na nohy a znovu za?to?ila. Tentokr?t se Thor nevyhnul. Sybold se na n?j vrhnul, Thor jej chytil za krk a oba se z??tili na zem. Netvor m?l zpo??tku navrch, ale Thor se p?ekulil stranou a te? to byl on, kdo le?el na sv?m protivn?kovi. Thor jej pevn? dr?el pod krkem ve snaze jej zadusit. P???era se ze v?ech sil sna?ila zvednout hlavu a kousnout chlapce, nebo jej alespo? zas?hnout dr?py, ale nikdy netrefila v?c ne? vzduch. Thor c?til st?le v?t?? a v?t?? p??liv energie. Jeho sev?en? se je?t? posilovalo. Nechal energii proudit voln? cel?m t?lem. A najednou c?til, ?e je siln?j?? ne? Sybold. ?krtil p???eru tak dlouho, dokud jej? ?dy nakonec neochably. Thor jej ale stejn? nepustil je?t? minim?ln? celou dal?? minutu. Potom se pomalu postavil, chytil se za poran?nou pa?i, a bez dechu z?ral p?ed sebe. Co se to tu stalo? Opravdu on, Thor, pr?v? zabil Sybolda? Bylo to jako znamen?, ?e dne?n? den nen? p?ece jen zbyte?n?. ?e ??dn? z jeho dn? nebyl zbyte?n?. C?til, ?e se pr?v? stalo n?co neskute?n?ho. Pr?v? zabil nejslavn?j?? a nejob?van?j?? monstrum kr?lovstv?. Hol?ma rukama. Beze zbran?. Bylo to p??li? neuv??iteln?. Nikdo mu to nebude v??it. Ne?lo mu do hlavy co to bylo za s?lu, kter? mu p?isp?chala na pomoc. A co to znamen?. Kdo ve skute?nosti je. Jedin?, kdo m?li podobn? schopnosti byli druidi. Ale jeho otec ani matka p?ece nebyli druidi, tak?e ani on nemohl jedn?m b?t. Nebo mohl? Najednou uc?til n??? p??tomnost. Oto?il se a spat?il Argona, kter? si prohl??el padl?ho dravce. „Jak ses sem dostal?“ zeptal se Thor p?ekvapen?. Argon ho v?ak ignoroval. „Vid?l jsi co se stalo?“ zeptal se Thor znovu. „Nev?m, jak jsem to ud?lal.“ „Ale v??,“ odpov?d?l Argon. „Tam n?kde uvnit? to v??. Jsi jin? ne? ostatn?.“ „Bylo to jako…vlna s?ly,“ ?ekl Thor. „Jako s?la, o kter? jsem nev?d?l, ?e ji m?m.“ „Energie,“ odpov?d?l Argon. „Jednoho dne ji bude? zn?t velmi dob?e. Mo?n? se i nau??? ji ovl?dat.“ Thor si sev?el rameno. Bolest se st?vala nesnesitelnou. Pod?val se na svou ruku a zjistil, ?e je cel? pokryt? krv?. Tak? c?til, ?e se mu trochu to?? hlava a za?al si d?lat starosti co by se mohlo st?t, jestli mu n?kdo nepom??e. Argon popo?el t?i kroky kup?edu, nat?hl se, uchopil Thorovu druhou ruku a p?itla?il ji t?sn? na zran?n?. Dr?el ji tam, m?rn? se zaklonil a zav?el o?i. Thor poc?til teplou vlnu, kter? se mu rozlila v pa?i. B?hem n?kolika vte?in se lepkav? krev na jeho ruce vysu?ila a zd?lo se, ?e i bolest za??n? sl?bnout. Pod?val se na r?nu znovu a nemohl uv??it sv?m o??m. R?na byla vyl??en?. V?echno co z?stalo byly t?i jizvy v m?st?, kde se do ramene zaryly dr?py. Te? ale byly zacelen? a vypadaly u? minim?ln? t?den star?. ??dn? dal?? krv?cen?. Thor pohl?dl na Argona v ??asu. „Jak jsi to ud?lal?“ zeptal se. Argon se usm?l. „J? jsem neud?lal nic. To ty. J? jsem jenom ??dil tvoj? energii.“ „Ale j? nem?m ??dnou schopnost l??it,“ odpov?d?l Thor bezradn?. „Nem???“ odv?til Argon. „Nerozum?m tomu. Nic z toho ned?v? ??dn? smysl,“ ?ekl Thor nerv?zn? a zv?dav? z?rove?. „Pros?m, ?ekni mi v?c.“ Argon se pod?val stranou. „N?kter? v?ci se prost? mus?? nau?it ?asem.“ Thora n?co napadlo. „Znamen? to, ?e m??u b?t p?ijat do Legie?“ Zeptal se vzru?en?. „Ur?it?! Kdy? dok??u zab?t Sybolda, tak se dok??u prosadit i mezi ostatn?mi kluky.“ „To ur?it? m??e?,“ odpov?d?l druid. „Ale oni vybrali jenom m? bratry. M? nevybrali.“ „Tvoji brat?i by setk?n? se Syboldem nep?e?ili.“ Thor z?stal st?t v zamy?len?. „Ale oni m? odm?tli. Jak se k nim te? m??u p?idat?“ „Od kdy v?le?n?k pot?ebuje pozv?nku?“ odpov?d?l Argon ot?zkou. Jeho slova na?la c?l a zaryla se do n?j. Thor c?til, jak jeho srdce zalila nov? nad?je. „??k??, ?e tam m?m prost? p?ij?t? Bez pozv?n??“ Argon se usm?l. „Ty tvo??? sv?j osud. Ne ostatn?.“ Thor zamrkal. Argon byl najednou pry?. Zase! Znovu se Thor rozhl??el do v?ech sm?r?, ale po druidovi nebylo nikde ani pam?tky. „Tady jsem!“ ozval se odkudsi hlas. Thor se oto?il a p??mo p?ed sebou spat?il vysokou sk?lu. Zd?lo se, ?e hlas p?ich?z? z jej?ho vrcholku, a tak se dal do ?plh?n?. Kdy? se vydr?pal nahoru, nebylo tam po Argonovi ani pam?tky. Byl te? docela vysoko, dokonce nad vrcholky nejbli???ch strom?, tak?e mohl pohodln? p?ehl?dnout kraj. Vid?l konec Temn?ho lesa.Vid?l tak?, ?e druh? slunce v temn? zelen?m soumraku u? zapad?. A tak? vid?l cestu do Kr?lova Dvora. „Je na tob?, kterou si zvol?? cestu,“ ozval se zase hlas. „Jestli si trouf??.“ Thor se ohl?dl, ale ani te? nikoho nevid?l. Hlas byl prost? jenom hlas. Ale stejn? v?d?l, ?e tam Argon n?kde je a nav?d? ho. A v hloubi du?e c?til, ?e m? pravdu. Bez dal??ho v?h?n? se Thor spustil dol? ze sk?ly a nam??il si to lesem rovnou k cest?, kterou p?edt?m vid?l. Vst??c sv?mu osudu. KAPITOLA T?ET? Kr?l McGil – korpulentn?, se sudovitou hrud?, ?ed? prokvetl?m plnovousem a stejn?m vl?knem pro?it?mi vlasy, ?irok?m ?elem pln?m vr?sek z p??li? mnoha du?evn?ch bitev – st?l na nejvy???m ochozu sv?ho hradu, spolu se svou kr?lovnou po boku. Oba sledovali s?l?c? davy na n?dvo?? a nep?est?vaj?c? m?stsk? ruch onoho dne. V?ude pod nimi, a taky v?ude kam a? oko dohl?dlo, se rozkl?dalo dechberouc? m?sto, obehnan? prastar?mi kamenn?mi opevn?n?mi. Kr?l?v Dv?r. Pospojovan? bludi?t?m klikat?ch ulic a uli?ek sed?ly ve m?st? domy v?ech velikost? i tvar? – pro bojovn?ky, majordomy, kon?, St??brn?, pro Legii, str??n?, byla tu kas?rna, zbrojnice a arzen?l – a mezi t?m v??m se hem?ilo nezpo?etn? lid?, kte?? ?ili v bezpe?? kr?lov?ch hradeb. Ulice rovn?? tvo?ily spojnice mezi mnohaakrov?mi travnat?mi poli, kr?lovsk?mi zahradami a kamenn?mi n?m?st?mi, na kter?ch zur?ely font?ny. Kr?l?v Dv?r byl stav?n a zu?lech?ov?n sv?mi vl?dci po stalet?. Jeho otec, p?edt?m zase jeho otec, a nyn? on s?m. Ti v?ichni p?id?vali do m?sta ??st sv?ho odkazu. Bez jak?koliv pochyby to byla nejbezpe?n?j?? pevnost v cel?m Z?padn?m kr?lovstv? Prstenu. MacGil se mohl py?nit t?mi nejlep??mi a nejloaj?ln?j??mi v?le?n?ky, jak? kdy kter? kr?l m?l. B?hem jeho ?ivota se nikdo neodv??il za?to?it. Ji? sedm? v po?ad? z dynastie MacGil? na kr?lovsk?m tr?n? jej spravoval po cel?ch t?icet dva let v?ce ne? dob?e. Byl to dobrotiv? a moudr? kr?l. Zem? po dobu jeho vl?dy jenom kvetla. Zdvojn?sobil velikost arm?dy, roz???il m?sta, byl k lidu ?t?dr? a snad ani jedin? st??nost by se nedala naj?t mezi jeho poddan?mi. Lid sv?ho kr?le miloval, proto?e nikdy nebylo l?pe ne? za dob jeho vl?dy. Co? bylo paradoxn? to, co ho nenech?valo v noci sp?t. MacGil znal dob?e historii vlastn?ho rodu. Nikdy v n? nebylo tak dlouh? obdob? m?ru. V?bec nep?em??lel o tom jestli jej napadnou – dumal pouze nad ot?zkou kdy. A kdo to bude. Nejv?t?? nep??telsk? s?la hrozila samoz?ejm? z vn?j?ku Prstenu, z ???e vyvrhel?, kte?? vl?dli okoln? Divo?in?, a kte?? si podmanili v?echny n?rody mimo Prsten. Pro MacGila a jeho sedm p?edch?dc? Divoc? nikdy nep?edstavovali p??mou hrozbu. Bylo to tak d?ky unik?tn? zem?pisn? poloze jeho kr?lovstv?, um?st?n?ho v perfektn?m kruhu – prstenu – jen? jej odd?loval od okoln?ho sv?ta hlubok?m, m?li ?irok?m Ka?onem, jeho? b?eh byl nav?c je?t? chr?n?n energetick?m ?t?tem ji? od dob MacGila Prvn?ho. D?ky tomu se Divok?ch musela jeho zem? pram?lo ob?vat. Barba?i se mnohokr?t pokou?eli za?to?it, poru?it ?t?t nebo se dostat p?es Ka?on, ale ani jednou se jim to nepoda?ilo. Dokud on a jeho lid z?st?vali uvnit? Prstenu, ??dn? skute?n? hrozba zven?? tu nebyla. To ov?em neznamenalo, ?e zde nebyla hrozba vnit?n?. A to bylo pr?v? to, co ned?valo MacGilovi sp?t. To byl tak? hlavn? d?vod oslav, kter? se ten den konaly: svatba jeho nejstar?? dcery. Politick? s?atek, kter? m?l usm??it nep??tele a podpo?it k?ehk? m?r mezi V?chodn?m a Z?padn?m kr?lovstv?m Prstenu. Prsten m?l v pr?m?ru dobr?ch p?t set mil a v polovin? byl rozd?len? horsk?m h?ebenem, Vyso?inou. Na druh? stran? Vyso?iny bylo V?chodn? kr?lovstv?, kter? ovl?dalo druhou polovinu Prstenu. A toto kr?lovstv?, kde po stalet? vl?dli jejich rivalov?, McCloudov?, se odjak?iva sna?ilo podkop?vat k?ehk? p??m??? s MacGily. McCloudov? byli se svou ??st? nespokojen? a neust?le obvi?ovali druhou stranu, ?e jejich polovina m? ?rodn?j?? p?du. Tak? si d?lali n?rok na cel? ?zem? Vyso?iny, p?ehl??ej?ce p?i tom fakt, ?e minim?ln? polovina hornat? oblasti pat?? MacGil?m. Na Vyso?in? neust?le doch?zelo k drobn?m pohrani?n?m p?tk?m a v?t?? invaze hrozila ka?d?m dnem. Kdy? o tom v?em MacGil p?em?tal, v?dycky se jenom rozzlobil. McCloudov? by m?li b?t r?di. Uvnit? Prstenu byli bezpe?n?. Ka?on chr?nil i je. M?li dobrou p?du a nemuseli se v?bec ni?eho ob?vat. Pro? se prost? nedok?zali spokojit se svou vlastn? polovinou Prstenu? Jenom d?ky faktu, ?e MacGil tak v?razn? pos?lil svou arm?du, si McCloudov? nic nedovolovali. Ale MacGil byl moudr? kr?l, dob?e c?til, ?e p?ece jen n?co le?? na obzoru, a ?e tenhle m?r nevydr?? napo??d. A tak nab?dl svou nejstar?? dceru jejich nejstar??mu princi. A den svatby pr?v? p?i?el. Jak se d?val z ochozu dol?, vid?l pod sebou tis?ce poddan?ch, oble?en?ch v tunik?ch z??iv?ch barev. Sjeli se ze v?ech kout? kr?lovstv? na obou stran?ch Vyso?iny. Skoro cel? Prsten se te? ocitl uvnit? jeho opevn?n?. Jeho lid? m?sto p?ipravovali dlouh? m?s?ce. Dostali rozkaz opravit v?e pot?ebn?, aby m?sto vypadalo co mo?n? nejreprezentativn?ji, prosperuj?c? a siln?. Nebyl to jenom svatebn? den. Byl to tak? den, kdy m?li McCloudov? obdr?et jasn? vzkaz. MacGil strategicky rozm?stil stovky voj?k? po v?ech hradb?ch, v ulic?ch a na n?m?st?ch. Bylo to mnohem v?ce mu??, ne? mohl pot?ebovat, a to ho uklid?ovalo. Byla to uk?zka s?ly, o kterou mu ?lo. Ve vzduchu byla ale tak? c?tit nervozita, prostor byl nabit? emocemi, kter? by mohly ka?dou chv?li p?er?st v ?arv?tku. Doufal, ?e se na ??dn? ze stran neobjev? hork? hlavy povzbuzen? alkoholem. P?ehl??el turnajov? a festivalov? pole, a p?em??lel o p?ich?zej?c?m dni, pln?m her, turnaj? a v?emo?n?ch druh? oslav. Bude to st?t za to. McCloudov? tak? dorazili s malou arm?dou. Ka?d? turnajov? souboj, ka?d? z?pas a ka?d? sout?? budou m?t sv?j v?znam. Pokud by jedna ud?lost dopadla ?patn?, m??e to skon?it bitvou. „M?j kr?li?“ Uc?til jemnou ruku na t? sv? a oto?il se ke sv? kr?lovn? Kree, st?le t? nejkr?sn?j?? ?en?, kterou kdy poznal. Za celou dobu jejich ??astn?ho man?elstv? mu porodila p?t d?t?. T?i z nich byli synov?. Nem?l si na? st??ovat. Ba co v?ce, stal se z n? jeho nejd?le?it?j?? r?dce. Jak roky plynuly, uv?domoval si st?le v?ce, ?e jeho man?elka je moud?ej?? ne? v?ichni jeho r?dci. Dokonce moud?ej?? ne? byl on s?m. „Je to den politick? pr?ce,“ ?ekla. „Ale tak? svatba na?? dcery. Zkus si to trochu u??t. Podruh? u? se to nestane.“ „M?l jsem m?n? starost?, kdy? jsem nem?l nic,“ odpov?d?l. „Te? kdy? m?me ?pln? v?echno, nem??u si pomoci, abych neust?le nec?til obavy. Jsme v bezpe??. Ale j? se p?esto tak nec?t?m. Ohl?dla se k n?mu sv?ma soucitn?ma o?ima, byly l?skov? hn?d?, velk? a zd?lo se, ?e v nich s?dl? v?echna moudrost sv?ta. Jej? v??ka byla m?rn? poklesl?, jako snad odjak?iva, a dod?vala ji m?rn? ospal? vzez?en?. Tv?? ohrani?ovaly kr?sn? hn?d? vlasy, nyn? ji? prokvetl? ?ed?mi nitkami, spadaj?c? po obou stran?ch tv??e na ramena. M?la o p?r vr?sek nav?c, ale jinak se ani za m?k nezm?nila. „Proto?e ty v bezpe?? nejsi,“ ?ekla. „??dn? kr?l nen? v bezpe??. U na?eho dvora je v?ce ?pi?n?, ne? ses kdy obt??oval zji??ovat. Tak se v?ci prost? maj?.“ Naklonila se k n?mu, pol?bila ho a usm?la se. „Pokus se trochu se uvolnit,“ ?ekla potom. „Je to p?ece svatba.“ Potom se oto?ila a ode?la z ochozu. D?val se jak odch?z?, a potom znovu zam??il svou pozornost k d?n? tam dole. M?la pravdu jako v?dycky. On si to cht?l u??vat. Miluje svou nejstar?? dceru a ona se p?ece dnes vd?v?. Nav?c byl nejkr?sn?j?? den v tom nejkr?sn?j??m ro?n?m obdob?, vrcholn?m jaru, kdy? l?to u? klepalo na dve?e. Ob? slunce z??ily na obloze a jemn? v?t??k ?e?il vzduch. V?echno bylo v pln?m kv?tu. Stromy v?ude kolem z??ily ?irokou paletou r??ov?ch, oran?ov?ch a b?l?ch kv?t?. Nic by si nep??l v?c, ne? sej?t dol? ke sv?m mu??m, sledovat dceru jak se vd?v? a p?t p?i tom tolik piva, ?e u? by ani nemohl p?t d?le. Ale to ne?lo. P?edt?m ne? mohl v?bec opustit hrad, jej ?ekala je?t? dlouh? ?ada povinnost?. Koneckonc?, svatba kr?lovsk? dcery nutn? znamenala povinnosti pro kr?le samotn?ho. Musel se setkat se svou radou, se sv?mi d?tmi a s dlouhou ?adou prosebn?k? o audienci, kte?? m?li pr?vo se v takov? den setkat s kr?lem. Bude r?d, kdy? se mu poda?? opustit hrad p?ed z?padem prvn?ho slunce, kdy m? b?t samotn? ob?ad. * MacGil, oble?en? ve sv?m nejlep??m kr?lovsk?m od?vu, kter? se skl?dal ze sametov?ch ?ern?ch kalhot, zlat?ho opasku, kr?lovsk? r?by z toho nejlep??ho purpurov?ho a zlat?ho hedv?b?, b?l?ho pl??t?, z??iv? vyle?t?n?mi ko?en?mi vysok?mi botami a s korunou na hlav? – kruh z ryz?ho zlata s velk?m rub?nem uprost?ed – kr??el komnatami sv?ho hradu, obklopen slu?ebnictvem. Pro?el jednou m?stnost? za druhou, seb?hl schody, zkr?til si cestu p?es kr?lovsk? komnaty a velk? s?l, kter? byl pro svou vysokou klenbu a vitr??ovan? okna jedn?m z architektonick?ch skvost? hradu. Kone?n? se tak dostal k velk?m dubov?m dve??m, tlust?m jako kmen stromu, kter? p?ed n?m jeho slu?ebn?ci chvatn? otev?eli. Tr?nn? s?l. Jeho r?dci se postavili do pozoru, kdy? vstoupil. Dve?e se za n?m s hlasit?m klapnut?m zase zav?ely. „Posa?te se,“ ?ekl pon?kud ost?ej??m t?nem ne? obvykle. Byl unaven?, obzvl??t? toho dne, v?emi t?mi nekone?n?mi formalitami, kter? jeho ??ad obn??el. Jak r?d by se jich byl zbavil. Rychl?m krokem p?e?el Tr?nn? s?l, kter? na n?j nikdy nep?estal d?lat dojem. Stropy se vyp?naly patn?ct metr? vysoko a celou jednu ze? zdobila barevn? vitr??. Zdi a podlahy byly z kamene dobr? dva metry tlust?ho. Do m?stnosti se pohodln? ve?lo sto hodnost???. Ale ve dnech jako byl tento, kdy zasedal pouze on a jeho rada, tu byl jen s?m s hrstkou sv?ch r?dc?. Dominantou s?lu byl obrovsk? st?l ve tvaru p?lkruhu, za kter?m r?dci st?li. Kr?l rychle p?e?el s?l a m??il rovnou ke sv?mu tr?nu. Vystoupal po schodech, vedouc?ch k tr?nu, minul p?itom hl?daj?c? zlat? lvy, a posadil se na rud? sametov? ?aloun?n? jinak beze zbytku zlat?ho tr?nu. Jeho otec tu sed?val, a p?edt?m i jeho otec. Stejn? jako v?ichni MacGilov? p?ed nimi. Jakmile se posadil, poc?til MacGil t?hu v?ech generac? sv?ch p?edch?dc?. Potom p?ehl?dl sv? r?dce. Byl zde Brom, jeho nejslavn?j?? gener?l a r?dce pro vojensk? z?le?itosti. Kolk, gener?l chlapeck? Legie. Aberthol, nejstar?? z r?dc?, u?enec, historik a u?itel kr?l? posledn?ch t?? generac?. Firth, r?dce pro vnit?n? z?le?itosti, huben? mu? s kr?tk?mi, ?ed?mi vlasy a hlubok?ma o?ima, kter? nikdy nevydr?el ani chvilku v klidu. MacGil Firtovi nikdy zcela neza?al d?v??ovat a vlastn? mu ani nebylo zcela jasn?, co p?esn? jeho ?innost pro korunu obn???. Ale jeho otec, i d?d p?ed n?m, si udr?ovali nabl?zku poradce pro vnit?n? z?le?itosti, tak?e i on tento ??ad respektoval. D?le zde byl Owen, kr?lovsk? pokladn?k. Bradaigh, poradce pro zahrani?n? z?le?itosti. Earnan, v?b?r?? dan?. Duwayne, poradce pro komunikaci s poddan?mi a jejich z?stupce. A nakonec Kelvin, z?stupce ?lechty. Kr?l m?l, samoz?ejm?, absolutn? autoritu. Ale kr?lovstv? jako takov? m?lo liber?ln? z?kladnu a u? jeho p?edch?dci v?dy dop??vali sluchu n?zor?m urozen?ch, kte?? se na n? prost?ednictv?m sv?ho z?stupce mohli obracet. Vznikla tak k?ehk? rovnov?ha mezi ??adem kr?le a ?lechtou. Zd?lo se, ?e syst?m funguje spr?vn?. Kdy? MacGil p?ehl?dl radu, zjistil, ?e jeden jej? ?len chyb?. Mu?, se kter?m pot?eboval mluvit ze v?ech nejv?c – Argon. Jako v?dy bylo t??k? p?edv?dat kdy a kde se druid uk??e. MacGil se kv?li tomu roz?iloval znovu a znovu, ale stejn? mu nezb?valo nic jin?ho, ne? situaci p?ijmout takovou, jak? byla. I pro kr?le byli druidi velmi nevyzpytateln?. Bez Argonovy p??tomnosti cht?l MacGil zased?n? ukon?it je?t? rychleji. Rychle to tu vy?id?t, aby se mohl vrhnout na tis?covku dal??ch v?c?, ne? se bude moci kone?n? z??astnit oslav. Jeho r?dcov? sed?li te? naproti n?mu kolem p?lkruhov?ho stolu v dvoumetrov?ch rozestupech, na t??k?ch dubov?ch ?idl?ch s vy?ez?van?mi op?radly. „M?j pane, pokud bych mohl za??t,“ zah?jil sezen? Owen. „M??e?. A ud?lej to stru?n?. M?j dne?n? rozvrh je nabit?.“ „Tv? dcera dnes obdr?? velk? mno?stv? dar?, co?, jak v?ichni douf?me, napln? jej? pokladnice. Deset tis?c lid? plat? dan?, p?in??ej? dary pro Tebe osobn? a zapl?uj? m?stsk? nev?stince a taverny. To napl?uje zase na?e pokladnice. Ale p??pravy na kr?lovskou svatbu, a v?echny oslavy s n? spojen?, tuto pokladnici z?rove? vy?erp?vaj?. Dovoluji si navrhnout ?pravu dan? prost?ho lidu i ?lechty. Jednor?zov? speci?ln? da? by mohla pomoci zlikvidovat dopad dne?n? v?jime?n? ud?losti. MacGil vid?l obavu ve tv??i sv?ho pokladn?ka a jeho ?troby sev?ela t?se? p?i p?edstav?, ?e budou pokladnice pr?zdn?. Ale stejn? nehodlal znovu zvy?ovat dan?. „Je lep?? m?t pr?zdnou pokladnici a loaj?ln? poddan?,“ odv?til MacGil. „N?? poklad tkv? ve spokojenosti na?ich lid?. Nem??eme po?adovat je?t? v?ce. „Ale, m?j pane, pokud ne…“ „Takto jsem rozhodl. Co m?me dal??ho?“ Owen se skl??en? zabo?il do k?esla. „M?j kr?li,“ ?ekl Brom hlubok?m hlasem. „Podle tv?ho rozkazu jsme rozm?stili velk? mno?stv? na?ich sil po m?st?. Uk?zka s?ly bude impozantn?. M? to ale nev?hodu. Pokud by n?kdo za?to?il kdekoliv jinde v kr?lovstv?, budeme zraniteln?. MacGil p?ik?vl a zamyslel se nad probl?mem. „Na?i nep??tel? n?s nenapadnou zat?mco je krm?me.“ Mu?i se rozesm?li. „Jak? jsou zpr?vy z Vyso?iny?“ „??dn? hl??en? aktivita u? dlouh? t?dny. Vypad? to, ?e st?hli sv? jednotky kv?li p??prav?m na svatbu. Mo?n? jsou opravdu rozhodnut? k uzav?en? m?ru.“ MacGil si t?m nebyl nijak jist?. „Stejn? tak to m??e znamenat, ?e vy?k?vaj?, aby n?s mohli napadnout ve vhodn?j?? dobu. Kterou z t?chto mo?nost? vid?? jako pravd?podobn?j??, star???“ oto?il se MacGil na Aberthola. Aberthol si odka?lal a chraplav?m hlasem ?ekl: „M?j pane, tv?j otec i jeho otec p?ed n?m nikdy McCloud?m nev??ili. To, ?e p?edst?raj? sp?nek neznamen?, ?e se nikdy neprobud?.“ MacGil p?ik?vl na znamen?, ?e m? stejn? n?zor. „A co Legie?“ zeptal se potom Kolka. „Dnes jsme p?iv?tali nov? rekruty,“ odpov?d?l Kolk s kr?tk?m pok?vnut?m. „M?j syn je mezi nimi?“ zeptal se MacGil. „Dr?? se mezi ostatn?mi se ct?. Je to dobr? jinoch.“ MacGil p?ik?vl a obr?til zrak k Bradaighovi. „A jak? jsou zpr?vy z druh?ho b?ehu Ka?onu?“ “M?j pane, na?e hl?dky registruj? za posledn? t?dny zv??en? po?et pokus? o p?ekro?en?. M??e to znamenat, ?e se Divoc? p?ipravuj? k ?toku.“ Mezi mu?i se roznesl tich? ?epot. MacGil c?til, ?e se jeho ?aludek je?t? v?ce st?hnul. Energetick? pole bylo neproniknuteln?, ale stejn? mu nedok?zal pln? d?v??ovat. „Co kdy? se pokus? o ?tok v pln? s?le?“ zeptal se. „Dokud je ?t?t aktivn?, nem?me se ?eho ob?vat. Divoc? se nedostali p?es Ka?on u? n?kolik stolet?. Nem?me d?vod ?ekat, ?e tomu te? bude jinak.“ MacGil si t?m nebyl v?bec jist?. ?tok zven?? u? nep?i?el p??li? dlouho a kr?l nemohl p?estat p?em??let, kdy k n?mu dojde. „M?j pane,“ ?ekl Firth sv?m nosn?m p??zvukem. „C?t?m se zav?z?n v?m sd?lit, ?e m?sto je dnes zapln?n? hodnost??i z McCloudova kr?lovstv?. Mohlo by b?t pova?ov?no za ur??ku, pokud jim neprok??eme n?le?itou ?ctu, nehled? na fakt, ?e se jedn? o protivn?ka. R?d bych doporu?il, abyste v?noval n?kterou ze sv?ch odpoledn?ch hodin k p??telsk?mu setk?n? s ka?d?m z nich. P?ivedli s sebou po?etn? doprovod, mnoho dar? - a ???? se zv?sti, ?e i mnoho ?pi?n?.“ „A kdo ??k?, ?e ?pi?ni u? tu d?vno nejsou?“ zeptal se MacGil a up?en? sledoval v?raz Firthovy tv??e, nebo? se v?dycky domn?val, ?e i on s?m by mohl b?t jedn?m z nich. Firth otev?el pusu aby odpov?d?l, ale MacGil si jenom povzdychl a zvedl dla? v zastavuj?c?m gestu. „Pokud je to pro dne?ek v?e, opust?m te? radu a p?id?m se k oslav?m svatby sv? dcery.“ „M?j pane,“ odka?lal si Kelvin, „je tu samoz?ejm? je?t? jedna dal?? z?le?itost. Tradice spojen? se svatbou tv?ho nejstar??ho potomka. Ka?d? MacGil v?dy v ten den jmenoval sv?ho n?stupce. Lid o?ek?v?, ?e ud?l?te to sam?. Mluv? se o tom v?ude. Nebylo by moudr? je te? zklamat. Obzvl??t?, kdy? Me? Osudu st?le nem? vlastn?ka.“ „Chce? abych jmenoval d?dice, kdy? jsem st?le je?t? v nejlep??ch letech?“ zeptal se MacGil. „M?j pane, necht?l jsem nijak urazit,“ sklonil Kelvin hlavu. MacGil mu pokynul rukou. „Zn?m tradici a samoz?ejm? dnes ozn?m?m ono jm?no.“ „Informuje? n?s kdo to bude?“ zeptal se Firth. MacGil se na n?j rozzloben? pod?val. Firth neudr?el tajemstv? a kr?l tomu mu?i jednodu?e nev??il. „Dozv?te se to, a? nadejde ten spr?vn? ?as.“ MacGil se postavil a ostatn? vstali s n?m. Uklonili se, oto?ili a rychle se vzdalovali z m?stnosti. MacGil tam z?stal st?t v zamy?len?, s?m si pozd?ji nebyl jist?, jak dlouho to trvalo. Ve dnech jako byl ten dne?n? si ze v?eho nejv?c p??l, aby kr?lem byl n?kdo jin?. * MacGil sestoupil z tr?nu a r?zn?mi kroky, kter? v pr?zdn?m Tr?nn?m s?le vytv??ely hlasitou ozv?nu, se vydal pry?. ?kubnul za ?eleznou kliku dubov?ch dve??, s?m si je otev?el a vstoupil do postrann? m?stnosti. Klid a m?r t?to komnaty na n?j jako v?dy okam?it? zap?sobil. M??ila v pr?m?ru st??? dvacet krok?, ale i ona byla zkr??lena stoupaj?c? klenbou. Cel? m?stnost byla vylo?ena kameny a osv?tlena pouze mal?m kruhov?m ok?nkem s vitr???, kter? sed?lo v jedn? ze zd?. ?lut? a rud? sv?tlo vytv??elo ku?el, kter? osv?tloval jedin? p?edm?t v jinak pr?zdn? m?stnosti. Me? Osudu. Tady byl, uprost?ed t?to m?stnosti. Spo??val horizont?ln? na dvou ?elezn?ch podstavc?ch. U? jako mal? chlapec jej MacGil ?asto nav?t?voval, chodil kolem n?j a zkoumal jej. Me? Osudu. Legend?rn? me?, zdroj s?ly a moci cel?ho kr?lovstv?, kter? se p?ed?val z generace na generaci. Ten, kdo m?l s?lu jej pozvednout, byl Vyvolen?m, t?m, jeho? osudem bylo vl?dnout kr?lovstv?, ochra?ovat jej od v?ech ?trap a nebezpe?? uvnit? i vn? Prstenu, a? do konce sv?ch dn?. Byla to kr?sn? legenda, na kter? vyr?stal, a jakmile byl MacGil s?m pomazan?m kr?lem, musel se pokusit me? pozvednout. Ostatn?, pouze kr?lov? z rodu MacGil? se o to mohli kdy pokusit. Jeho p?edch?dci, ?pln? v?ichni, v tomto testu selhali. On v?ak c?til, ?e to v jeho p??pad? bude jin?. Byl si jist?, ?e t?m Vyvolen?m je on. Ale m?lil se. Stejn? jako v?ichni kr?lov? p?ed n?m. Tento ne?sp?ch nav?dy poznamenal jeho kralov?n?. Kdy? se na me? d?val te?, prohl??el si pozorn? jeho dlouhou ?epel, vykovanou z nezn?m?ho kovu, kter? nikdo nedok?zal pojmenovat. P?vod me?e byl je?t? z?hadn?j??. Pov?sti ??kaly, ?e prost? povstal z hlubin zem? b?hem velk?ho zem?t?esen?. D?vaje se na zbra?, znovu poc?til ho?kost onoho selh?n?. Mo?n?, ?e i byl dobr? kr?l, ale p?ece jen nebyl Vyvolen?m. A jeho lid to v?d?l. Jeho nep??tel? to v?d?li tak?. I kdy? mo?n? opravdu byl dobr?m kr?lem, nikdy nebude Vyvolen?m. Pokud by j?m byl, ur?it? by u jeho dvora bylo m?n? neklidu a m?n? z?kulisn?ch machinac?. Jeho vlastn? lid by mu v?ce d?v??oval a jeho nep??tel? by se nikdy neodv??ili za?to?it. ??st jeho j? si p??la, aby me? prost? zmizel a cel? ta legenda s n?m. Dob?e ale v?d?l, ?e se to nestane. To bylo proklet? a tak? po?ehn?n? legendy o Me?i Osudu. Byl siln?j?? ne? cel? arm?da. Jak se te? snad po tis?c? na me? d?val, op?t se nemohl ubr?nit a musel p?em??let, kdo asi tak bude ten, kter? me? jednoho dne pozvedne. Kdo z jeho pokrevn? linie to dok??e? Ta ot?zka byla dnes mnohem pal?iv?j??, nebo? musel u? brzy jmenovat sv?ho n?stupce. Kdo z nich m? ?anci? Kdo z nich m??e b?t p?edur?en, aby me? pozvedl? „Je to t??k? ?epel,“ ozval se hlas. MacGil se zarazil p?ekvapen?m, ?e je v mal? m?stnosti je?t? n?kdo dal??. Ve dve??ch st?l Argon. MacGil jej poznal po hlase je?t? ne? ho uvid?l. Byl z?rove? rozzloben?, ?e se neuk?zal na zased?n? rady, stejn? jako byl r?d, ?e se uk?zal alespo? te?. „Jde? pozd?,“ ?ekl MacGil. „Va?e ch?p?n? ?asu se na m? nevztahuje,“ odpov?d?l Argon. MacGil se oto?il zp?tky k me?i. „Myslel sis n?kdy, ?e budu schopn? jej pozvednout?“ zeptal se zamy?len?. „Ten den, co jsem se stal kr?lem?“ „Ne,“ odpov?d?l su?e Argon. MacGil se oto?il a z?ral na n?j. „Tys v?d?l, ?e to nedok??u. Vid?l jsi to ve sv?ch viz?ch, ?e?“ „Ano.“ MacGil st?l a uva?oval. „Trochu m? d?s?, ?e odpov?d?? tak p??mo. To nen? tv?m zvykem.“ Argon ti?e st?l, dokud si MacGil neuv?domil, ?e u? ani nic dal??ho ??ci nehodl?. „Dnes jmenuji sv?ho n?stupce,“ ?ekl MacGil. „P?ijde mi zbyte?n? jmenovat n?sledn?ka zrovna te?. Dost to kaz? kr?lovu radost ze svatby vlastn?ho d?t?te.“ „Mo?n?, ?e ta radost pr?v? m? b?t takto usm?rn?na.“ „Ale j? m?m p?ed sebou je?t? tolik let vl?dy,“ br?nil se MacGil. „Mo?n?, ?e ne tolik, kolik si mysl??,“ odpov?d?l Argon. MacGil p?iv?el o?i. Co se mu to sna?? nazna?it? Ale Argon u? nic dal??ho ne??kal. „?est d?t?. Koho m?m vybrat?“ zeptal se MacGil. „Pro? se pt?? m?? U? sis p?ece vybral.“ MacGil se na n?j pod?val. „Vid?? toho hodn?. Ano, vybral jsem si. Ale st?le m? zaj?m? co ty si o tom mysl??.“ „Mysl?m, ?e jsi ud?lal moudr? rozhodnut?,“ ?ekl Argon. „Ale pamatuj si, ?e kr?l nem??e vl?dnout z vlastn?ho hrobu. Navzdory tomu koho sis vybral, osud si stejn? vyb?r? s?m za sebe.“ „Budu ??t, Argone?“ polo?il MacGil v??n?m hlasem ot?zku, kterou cht?l druidovi ??ci od sam?ho r?na, kdy? jej vzbudila ta stra?liv? no?n? m?ra. „Dnes v noci se mi zd?lo o vr?n?,“ dodal je?t?. „P?ilet?la a ukradla moji korunu. Dal?? m? potom odnesla pry?. Jak jsem let?l, vid?l jsem z v??ky sv? kr?lovstv?, jak se prom??uje v ?ernou, sp?lenou pustinu.“ Pod?val se na Argona. Jeho o?i se leskly. „Byl to jenom sen? Nebo n?co v?c?“ „Sny jsou v?dy n?co v?c, nebo ne?“ zeptal se Argon. MacGila se znovu zmocnila ?zkost. „Odkud hroz? nebezpe??, Argone. ?ekni mi jenom tuhle jedinou v?c.“ Argon postoupil k n?mu a hled?l mu p??mo do o?? s takov?m d?razem, ?e MacGil mohl c?tit moc, kter? z druida vyza?ovala. Argon se je?t? trochu naklonil a za?eptal: „Poka?d? bl?? ne? si s?m mysl??.“ KAPITOLA ?TVRT? Thor se schoval v sen? nalo?en?m na voze, kter? se pomalu sunul po venkovsk? cest?. Do?el k n? p?ede?l? noci a pokorn? potom v ?krytu ?ekal, dokud se neobjevil v?z natolik velk? a nalo?en?, aby na n?j mohl nepozorovan? nasko?it. Byla ?pln? tma a v?z jel dostate?n? pomalu, aby se Thor mohl rozeb?hnout a zezadu do n?j vsko?it. P?ist?l na sen? a okam?it? se do n?j zavrtal. Vozka si na?t?st? ni?eho nev?iml. Thor nev?d?l, jestli v?z jede do Kr?lova Dvora, ale ur?it? m?l alespo? spr?vn? sm?r. Nav?c takhle velk? v?z, kter? m?l po stran?ch takov? erby, ten jist? nemohl jet na mnoho jin?ch m?st. Jak tak Thor uj??d?l noc?, nutil se z?stat st?le vzh?ru a p?em??let o sv?m setk?n? se Syboldem, s Argonem, a tak? o sv?m osudu, b?val?m domov? a sv? matce. M?l pocit, ?e mu sv?t kone?n? dal odpov?? na ot?zku, zda jej ?ek? jin? osud nebo ne. Le?el tam s rukama p?ek???en?ma za hlavou a pozoroval no?n? oblohu, kter? probleskovala p?es potrhanou plachtu vozu. Pozoroval z???c? vesm?r a rud? hv?zdy daleko, daleko odsud. M?l radost. Poprv? ve sv?m ?ivot? byl na cest?. Nev?d?l kam, ale byl na cest?. Tak ?i onak, nakonec najde tu spr?vnou, kter? vede do Kr?lova Dvora. Kdy? Thor znovu otev?el o?i, bylo u? r?no. Slune?n? sv?tlo pronikalo do vozu a on si uv?domil, ?e usnul. Rychle se posadil a rozhl?dl se kolem, rozzloben? s?m na sebe, ?e nevydr?el bd?t. Mus? b?t opatrn?j??. M?l ?t?st?, ?e ho st?le nikdo neodhalil. V?z byl po??d je?t? v pohybu, ale u? na cest? tolik neposkakoval. To mohlo znamenat jednu jedinou v?c – lep?? cestu. Musej? b?t bl?zko n?jak?ho m?sta. Thor se pod?val pod kola a uvid?l jak hladk? cesta ve skute?nosti je. ??dn? kameny ani v?moly, vydl??d?n? pravideln?mi b?l?mi kostkami. Jeho srdce se roztlouklo vzru?en?m. Bezpochyby se bl??ili ke Kr?lovu Dvoru. Thor vyhl?dl zpoza plachty vozu a byl naprosto ohromen, proto?e u? tam ve skute?nosti byli. N?dhern? ulice se jen hem?ily v?emo?nou ?innost?. Tucty voz? v?ech tvar? a velikost?, s n?klady v?ech druh? a barev, plnily ulice. Jeden byl nalo?en? ko?e?inou, na jin?m se vezla halda hadr?, dal?? byl pln? ?iv?ch ku?at. Mezi nimi chodily stovky obchodn?k?. N?kte?? vedli dobytek a jin? nesli na hlav?ch ko?e pln? v?c?. ?ty?i urostl? mu?i nesli na ty??ch dlouh? svazky hedv?b?. Byla to u?in?n? arm?da lid?, kte?? v?ichni ?li t?mt?? sm?rem. Thor se c?til b?t na?ivu v?ce ne? kdykoliv p?edt?m. Nikdy p?edt?m nevid?l takov? mno?stv? lid?, zbo?? a tolik aktivity. Cel? sv?j ?ivot str?vil v mal? ospal? vesnici a nyn? byl ze v?eho toho lomozu kolem jako u vytr?en?. Sly?el hlasit? zvuky, cink?n? ?et?z?, n?razy polen tak t??k?ch, ?e se pod nimi zem ot??sala. O chv?li pozd?ji p?i?el dal?? zvuk. Zvon?n? ko?sk?ch podkov o d?evo. Pod?val se dol? a zjistil, ?e p?ej??d?j? p?es most. Pod nimi se objevil vodn? p??kop. Padac? most! Thor se znovu vyklonil ven a spat?il obrovsk? kamenn? pil??e, za nimi? se je?ila t??k? ?elezn? br?na. Proj??d?li Kr?lovskou Br?nou. Byla to ta nejv?t?? br?na, jakou kdy vid?l. D?val se na obrovsk? m???e s bodci na konc?ch a p?edstavoval si, ?e kdyby se te? br?na sesunula dol?, jist? by jej rozp?lila ve dv?. Pak uvid?l ?ty?i St??brn?, jak hl?daj? br?nu a jeho srdce se rozbu?ilo. Projeli dlouh?m kamenn?m tunelem, za kter?m se op?t otev?el v?hled na oblohu. Te? u? byli ve vnit?n?m m?st? Kr?lova Dvora. Thor tomu nemohl uv??it. Bylo tu je?t? v?ce ruchu ne? venku. Zd?lo se mu, ?e je tu snad tis?c lid? a ka?d? sm??uje n?kam jinam. M?jeli rozs?hl?, perfektn? zast?i?en? travnat? ?seky, ve kter?ch tu a tam kvetly kv?tiny. Cesta se roz???ila a po obou stran?ch ji lemovaly st?nky, drobn? prodejci a kamenn? domy. A mezi t?m v??m kr?lovi mu?i. Voj?ci oble?en? ve zbroji. Thor to dok?zal. Ve sv?m nad?en? se nep??li? proz?eteln? postavil, a kdy? te? v?z z?istajasna zastavil, chlapec se svalil dozadu do sena. Ne? se mohl zvednout, ozval se zvuk odsunovan?ho prkna, a kdy? vzhl?dl vzh?ru, spat?il rozzloben?ho star?ho mu?e. Byl ple?at?, od?n? do nuzn?ch hadr? a mra?il se. Vozka se nat?hl dovnit?, chytil sv?ma kostnat?ma rukama Thora za kotn?ky a vyt?hl ho ven. Thor tvrd? p?ist?l na cestu, zvedaj?c p?i tom oblak prachu. V?ude kolem se ozval chechot. „Je?t? jednou se sveze? v m?m voze a skon??? v ?et?zech! M?? ?t?st?, ?e na tebe rovnou nezavol?m St??brn?!“ Sta?ec se odvr?til a odplivl si. Potom vysko?il zp?tky na kozl?k a popohnal kon? do pohybu. Cel? v rozpac?ch sebral Thor pomalou?ku rozum do hrsti a postavil se. Potom se rozhl?dl kolem sebe. Jeden nebo dva kolemjdouc? se mu sm?li. Thor jim odpov?d?l ??klebkem, na?e? toho nechali a ?li si po sv?ch. Potom si o?istil ?p?nu z obli?eje a promnul ruce. Jeho p?cha sice utrp?la ?ok, ale t?lo z?stalo v po??dku. Kdy? se rozhl?dl kolem, n?lada se mu vr?tila. ?ekl si, ?e m??e b?t r?d, ?e se tak snadno dostal a? tak daleko. Te?, kdy? byl venku z vozu, tak se nav?c mohl rozhl??et naprosto neomezen?. A byl to ?chvatn? pohled. M?sto se rozkl?dalo kam a? oko dohl?dlo. Uprost?ed st?l ??asn? kamenn? hrad, obklopen? v??emi, opevn?n? mohutn?m zdivem s ochozy, na jejich? vrcholc?ch hl?dkovala kr?lovsk? arm?da. V?ude kolem potom byla zelen?, perfektn? udr?ovan? prostranstv?, kamenn? n?m?st?, font?ny i mal? lesn? h?jky. To bylo m?sto. A bylo naprosto zaplaven? lidmi. Odev?ad proudily v?echny druhy postav – obchodn?ci, voj?ci, hodnost??i – a v?ichni sp?chali. Thorovi zabralo p?r minut ne? si uv?domil, ?e se d?je n?co zvl??tn?ho. Jak se tak loudal kolem, vid?l, ?e se tu n?co p?ipravuje – lid? nosili ?idle a stav?li olt??. Zd?lo se, ?e se tu konaj? p??pravy na svatbu. Jeho srdce se m?lem zastavilo, kdy? v d?li uvid?l podlouhl?, pra?n? a bedlen?m rozd?len? prostor pro ryt??sk? kl?n?. Na jin?m m?st? uvid?l voj?ky, kte?? vrhali o?t?py na vzd?len? c?le. Jinde zase lu?i?tn?ky, kte?? sout??ili o to, kdo prvn? tref? st?blo sl?my. Vypadalo to, ?e v?ude kolem se konaj? hry a sout??e. Tak? zde byla hudba: loutny, fl?tny a cimb?ly. Kolem sebe mohl vid?t skupiny muzikant?. D?le vid?l v?no, velk? sudy byly vyvalov?ny ze sklep?. A j?dlo, dlouh? stoly byly p?ipravov?ny kam a? oko dohl?dlo. Zd?lo se, ?e se dostal p??mo doprost?ed n?jak? obrovsk? oslavy. I kdy? bylo v?echno to kolem vzru?uj?c?, Thor byl nedo?kav? naj?t Legii co nejrychleji. U? tak p?ich?zel pozd? a pot?eboval o sob? d?t v?d?t. Zastavil prvn?ho ?lov?ka, kter?ho uvid?l. Byl to star?? mu?, kter? vypadal, podle jeho krv? pokryt? z?st?ry, jako ?ezn?k, a kter? pr?v? b??el ulic?. V?ichni tady vypadali, ?e ohromn? sp?chaj?. „Promi? mi, pane,“ ?ekl Thor a zatahal mu?e za ruk?v. Mu? se nerv?zn? pod?val, kdo ho to obt??uje. „Co je, kluku?“ „Hled?m Kr?lovskou Legii. Nev??, pane, kde tr?nuj??“ „Vypad?m snad jako mapa?“ zasy?el mu? a b??el d?l. Thor z?stal ohromen na tou nezdvo?ilost?. Okam?it? se ale rozb?hl k dal?? osob?, kterou spat?il. K ?en?, kter? v?lela t?sto na dlouh?m stole. Vlastn? jich u toho stolu bylo v?c. V?echny piln? pracovaly. Thor si ??kal, ?e alespo? jedna z nich to ur?it? bude v?d?t. „Promi?, pan?,“ ?ekl. „Nev?d?la bys kde tr?nuje kr?lovsk? Legie?“ Pod?valy se na sebe a zahih?aly se. N?kter? byly jenom o p?r let star?? ne? on. Nejstar?? z nich se na n?j pod?vala. „Hled?? na ?patn?m m?st?,“ ?ekla. „Tady prob?haj? p??pravy na oslavy.“ „Bylo mi ale ?e?eno, ?e v Kr?lov? Dvo?e tr?nuj?,“ ?ekl Thor zmaten?. ?eny se op?t zachichotaly. Nejstar?? si polo?ila ruce v bok a zakroutila hlavou. „Mluv??, jako bys byl v Kr?lov? Dvo?e poprv?. M?? v?bec pon?t? jak velk? tohle m?sto je?“ Thor zrudnul, kdy? vid?l, ?e se mu ?eny sm?j?. Nakonec se sebral a b??el pry?. Nem?l r?d, kdy? si z n?j lid? d?lali legraci. P?ed sebou te? vid?l snad tucet cest, kter? se kroutily a zat??ely do v?ech kout? Kr?lova Dvora. I v kamenn?ch hradb?ch bylo rozm?st?no minim?ln? tucet vstupn?ch bran. Velikost a rozloha tohoto m?sta byla uchvacuj?c?. M?l opr?vn?nou obavu, ?e by tu mohl hledat klidn? i n?kolik dn? a stejn? bezv?sledn?. N?hle ho v?ak n?co napadlo: voj?ci ur?it? budou v?d?t, kde ostatn? cvi??. P?ibl??it se ke skute?n?mu kr?lovsk?mu voj?kovi ho sice napl?ovalo sm?sic? respektu a b?zn?, ale z?rove? dob?e v?d?l, ?e nem? na v?b?r. Oto?il se a posp?chal k hradb?m, kde u nejbli??? br?ny st?l na str??i voj?k. Snad Thora nevyhod?. Voj?k st?l vzp??men?, pohled up?en? p??mo p?ed sebe. „Hled?m kr?lovskou Legii,“ ?ekl Thor nejstate?n?j??m hlasem, jak?ho byl schopen. Voj?k se ani nepohnul, nad?le sledoval vzduch metr p?ed sv?m nosem a chlapce ignoroval. „??k?m, ?e hled?m kr?lovskou Legii,“ trval na sv?m o n?co hlasit?ji Thor. Po n?kolika vte?in?ch se na n?j voj?k j?zliv? pod?val. „M??e? mi ??ct, kde to je?“ pokra?oval Thor. „A kv?li jak? z?le?itosti je hled???“ „Kv?li velmi d?le?it? z?le?itosti,“ p?ik?vnul Thor v nad?ji, ?e se voj?k nebude d?le vypt?vat. Ale ten se m?sto toho narovnal do sv? p?vodn? pozice a znovu Thora ignoroval. Thor c?til, ?e tady se odpov?di asi nedobere. Po chv?li, kter? se zd?la sp??e jako v??nost, voj?k odv?til: „B?? v?chodn? branou, potom pokra?uj na sever a? kam to p?jde. Potom projdi t?et? branou, na k?i?ovatce zahni doprava a pak je?t? jednou. Projdi druh?m kamenn?m obloukem a uvid?? br?nu, za kterou jsou jejich pozemky. Ale ??k?m ti na rovinu, ?e pl?tv?? ?asem. N?v?t?vn?ci je zrovna dvakr?t nezaj?maj?.“ To bylo v?e co Thor pot?eboval sly?et. Rozb?hl se nap??? prostranstv?m sm?rem, kter? mu byl uk?z?n a neust?le si v hlav? opakoval instrukce, aby na n?co nezapomn?l. Tak? si v?iml, ?e slunce je na sv? pouti po obloze u? pom?rn? vysoko a modlil se, aby nedorazil na m?sto ur?en? p??li? pozd?. * Thor b??el po perfektn?ch dl??d?n?ch ulic?ch a hledal v jejich spleti svou cestu nap??? Kr?lov?m Dvorem. Sna?il dr?et se instrukc? jak jen to bylo mo?n? a doufal, ?e se neztratil. Na vzd?len?m konci n?dvo?? spat?il n?kolik bran. Vydal se tou spr?vnou a potom na n?sleduj?c?ch k?i?ovatk?ch zah?bal tak, jak mu bylo ?e?eno. Musel se p?itom propl?tat davem tis?c? lid?, kte?? proudili m?stem. Zd?lo se, ?e dav houstne s ka?dou dal?? minutou. Neust?le m?lem nar??el do ?ongl?r?, hr??? na loutnu, ?a?k? a v?ech rozli?n?ch bavi??, oble?en?ch ve sv?ch barevn?ch ?borech. Thor si nedok?zal p?edstavit, ?e by odvod rekrut? m?l za??t bez n?j a sna?il se koncentrovat, aby zahnul na ka?d? k?i?ovatce spr?vn?. Tak? se neust?le rozhl??el po ?emkoliv, co by mohlo vypadat jako cvi?i?t?. Pro?el kamenn?m obloukem, zahnul do dal?? ulice a potom najednou v d?lce uvid?l n?co, co opravdu mohlo b?t t?m, co hledal: stavba p?ipom?naj?c? koloseum, postaven? z kamene a vytvarovan? do perfektn?ho kruhu. U velk? br?ny hl?dkovali voj?ci. Zpoza zd? se oz?val tlumen? k?ik. Jeho srdce se roztlouklo jako o z?vod. Tohle muselo b?t ono. Dal se do sprintu, a? m?l pocit, ?e mu pl?ce snad sho??. Kdy? dorazil k br?n?, dva voj?ci postoupili o krok kup?edu a sk???ili kop? tak, aby zahradili cestu. T?et? hl?da? rovn?? vystoupil ze st?nu br?ny a zvedl ruku v zastavuj?c?m gestu. „St?t,“ poru?il. Thor se na m?st? zarazil a, lapaje po dechu, se sna?il nedat najevo vzru?en?. „Ne…ne…nerozum?te,“ sna?il se popadnout dech, „j? m?m b?t uvnit?. Jdu pozd?.“ „Pozd? na co?“ „K odvodu.“ Str??ce, kr?tk? a kulat? mu? s po?obanou tv???, se pod?val na zb?vaj?c? dva. Ti se pro zm?nu pohrdav? mra?ili na chlapce. Mu? se oto?il zp?tky k Thorovi a p?idal sv?j pohled k t?m dv?ma. „Rekruti byli p?ivezeni kr?lovsk?m transportem a p?ijati dovnit? u? p?ed n?kolika hodinami. Jestli nejsi pozv?n, nem?? ??dn? pr?vo vstoupit.“ „J? ale mus?m dovnit?, mus?? mi rozum?t. J? mus?m…“ Hl?da? se nat?hl a uchopil Thora za ko?ili. „Ty jsi ten kdo nerozum?, kluku nevychovan?. Co si to dovoluje? jen si sem p?ij?t a sna?it se protla?it dovnit?? Te? se kli?, ne? dostane? ?el?zka.“ S t?m do Thora str?il, a? se chlapec zapot?cel. Thor poc?til bolest v m?st?, kde do n?j str??ce str?il, ale mnohem siln?j?? byla bolest z dal??ho odm?tnut? uvnit? jeho hrudi. Byl rozho??en?. Neabsolvoval tak dlouhou cestu jenom proto, aby ho poslali zp?tky tihle pochopov?. Jeho osudem bylo b?t uvnit?. Str??ce se vr?til ke sv?m mu??m a Thor pomalu odkr??el pry? od br?ny a po sm?ru hodinov?ch ru?i?ek se jal obch?zet budovu. V hlav? se mu rodil nov? pl?n. Ode?el tak daleko, ?e u? ho str??n? nemohli vid?t, a potom se rozb?hl t?sn? pod?l zdi. Ujistil se, ?e ho opravdu nikdo nevid?, a pak je?t? p?idal do kroku. Kdy? ob?hl polovinu budovy, zjistil, ?e se tu nach?z? dal?? vchod do ar?ny – vysoko nad ulic? byla zam???ovan? okna. Jedno z t?ch oken v?ak m???e nem?lo. Zat?mco zevnit? se oz?valy dal?? vzru?en? v?k?iky, Thor se vyhoupl na ??msu a pod?val se co se d?je. Jeho srdce se rozbu?ilo. Uprost?ed obrovsk?ho kruhov?ho cvi?i?t? st?ly tucty rekrut?. Dokonce vid?l i sv? bratry. Se?azen? chlapci v?ichni sledovali n?kolik St??brn?ch. Kr?lovi mu?i proch?zeli mezi rekruty a posuzovali je. Jin? skupina rekrut? st?la opod?l a pod dohledem dal??ho voj?ka vrhala o?t?py na vzd?len? c?l. Jeden z nich pr?v? minul. Thora naplnilo rozho??en?. On by tohle trefil. Nebyl o nic hor?? ne? kdokoliv z t?ch dole. Jenom proto?e byl mlad?? a trochu men?? p?ece je?t? neznamenalo, ?e na to nem?. Najednou Thor uc?til ??si ruku, jak dopadla na jeho z?da, a hned potom jej zt?hla dozadu, a? se pustil ??msy a padal k zemi. Dopadl tvrd? do prachu pod oknem. Otev?el o?i a vid?l, ?e nad n?m stoj? onen str??n? a j?zliv? se na n?j d?v?. „Co jsem ti ?ekl, kluku?“ Ne? mohl jakkoliv reagovat, str??n? se nap??hl a tvrd? chlapce nakopl. Thor uc?til ostrou bolest v ?ebrech, zat?mco str??n? se nap?ahoval znovu. Tentokr?t v?ak Thor chytil jeho nohu v letu, zat?hl za ni a vyvedl mu?e z rovnov?hy tak, ?e ten se svalil na zem. Thor se rychle postavil na nohy. Ve stejn? okam?ik byl ale na nohou i str??n?. Thor na n?j up?en? z?ral, ?okovan? t?m, co se mu pr?v? poda?ilo se str??n?m ud?lat. Mu? se na n?j zachmu?en? mra?il. „Nejen, ?e p?jde? do ?elez,“ zasy?el, „za tohle draze zaplat??. Nikdo se nesm? dotknout kr?lovsk?ho str??n?ho! Na Legii m??e? zapomenout, proto?e p?jde? do ?al??e! A bude? m?t kliku, jestli t? pak je?t? n?kdo n?kdy uvid?!“ Str??n? vyt?hl ?et?z s pouty na konci a za?al se k Thorovi p?ibli?ovat. Ve tv??i se mu zra?ila chu? na pomstu. Thorova mysl se hnala jako zb?sil?. Nemohl dovolit, aby byl sv?z?n. Tak? ale necht?l zranit ?lena kr?lovsk? str??e. Musel n?co vymyslet a musel to ud?lat rychle. Vzpomn?l si na sv?j prak. Potom u? pracovaly jenom reflexy a rutina. Rychl?m pohybem vyt?hl prak, s?hnul pro k?men, zalo?il jej, nat?hl se a vrhnul. K?men prosvi?t?l vzduchem a vyrazil str??n?mu pouta z ruky. Tak? naplno trefil prsty, kter? dr?ely ?et?z. Hl?da?ova tv?? se zkroutila bolest?. Mu? za?val a zat?epal zasa?enou rukou. Pouta za?in?ela na zemi. Potom str??n? v?noval Thorovi vra?edn? pohled a tasil me?. Tasen? zbra? kovov? zacinkala. „To byla tvoje posledn? chyba,“ zavr?el temn? a za?to?il. Thor nem?l na vybranou, tenhle mu? ho na pokoji nenech?. Zalo?il dal?? k?men a vrhnul. Necht?l mu?e zab?t ani v??n? zranit, ale z?rove? ho musel zastavit. M?sto aby k?men let?l na srdce, nos, o?i nebo jednodu?e na hlavu, Thor jej vyslal na jedin? m?sto, o kter?m si byl jist?, ?e mu?e stoprocentn? zastav?. P??mo mezi nohy. Nevrhnul maxim?ln? silou, ale p?ece dost siln? na to, aby dok?zal ?lov?ka srazit k zemi. Trefil se naprosto perfektn?. Str??n? se zlomil v pase, upustil me?, chytil se za posti?en? m?sto a z??til na zem, kde se sto?il do klub??ka. „Za tohle bude? viset!“ poda?ilo se mu procedit mezi bolestiv?mi vzdechy. „Str??e! Str??e!“ Thor se ohl?dl a v d?lce uvid?l n?kolik kr?lovsk?ch str??n?ch, kte?? sp?chali na m?sto incidentu. Te? nebo nikdy. Ani? by prome?k?val dal?? cenn? vte?iny, rozeb?hl se Thor k ??mse pod oknem. Bude muset sko?it rovnou do ar?ny a jakkoliv strhnout na sebe pozornost. A bude muset bojovat s ka?d?m, kdo se mu postav? do cesty. KAPITOLA P?T? MacGil sed?l v horn?ch patrech sv?ho hradu ve sv? soukrom? p?ij?mac? m?stnosti, kterou pou??val pro osobn? setk?n?. Sed?l na men??m tr?n?, tento byl vy?ez?n ze d?eva, a d?val se na sv? ?ty?i potomky, kte?? tu st?li p?ed n?m. Byl zde jeho nejstar?? syn, Kendrick, dvacet p?t let star? v?le?n?k, vyhl??en? sv?mi vybran?mi zp?soby. Ze v?ech d?t? se MacGilovi podobal nejv?c, co? byla ironick? hra osudu, proto?e byl levobo?kem a v?sledkem jedin?ho proh?e?ku, kter? kdy MacGil sp?chal s jinou ?enou. ?enou, na kterou u? d?vno zapomn?l. Vychoval Kendricka spolu s ostatn?mi d?tmi i p?es kr?lovniny po??te?n? protesty a pod podm?nkou, ?e bude chlapec vy?azen z n?slednictv? na tr?n?. To te? MacGila tr?pilo, proto?e Kendrick byl nejv?te?n?j?? mu? jak?ho poznal, syn, kter?ho by r?d pov??il do n?slednick?ho stavu. T??ko si p?edstavit vhodn?j??ho n?stupce pro jeho kr?lovstv?. Vedle n?j st?l, jako jeho prav? opak, druhorozen?, v legitimn? linii v?ak prvorozen?, syn, Gareth, dvacet t?i let st?r, huben?, s hol?mi tv??emi a velk?ma hn?d?ma o?ima, kter? se nikdy nep?est?valy pohybovat. Jeho povaha nemohla b?t od star??ho bratra rozd?ln?j??. Garethova byla v??m, ??m Kendrickova nebyla. Tam kde byl jeho bratr up??mn?, Gareth skr?val sv? prav? my?lenky, kde se jeho bratr zachoval vzne?en?, Gareth jednal ne?ist? a lstiv?. MacGila tr?pilo, ?e m? jeho syn takovou n?turu, mnohokr?t se jej v minulosti sna?il vychov?vat a potom p?evychov?vat, ale kdy? chlapec dos?hl ?trn?cti let, sm??il se s t?m, ?e jeho povaha je jeho osudem. Jeho syn bude cti??dostiv? intrik??, kter? hled? chyby v ka?d?m slov? vy??en?m v jeho p??tomnosti. Gareth tak? nec?til ??dn? zal?ben? k ?en?m. MacGil dob?e v?d?l, ?e jeho syn m? nam?sto toho mnoho mu?sk?ch milenc?. Jin? kr?lov? by mo?n? takov?ho syna vyhnali, ale MacGil se v?dy sna?il vyh?bat se rozhodnut?m na z?klad? p?edsudk?. Nic z v??e ?e?en?ho nebylo d?vodem, aby sv?ho syna nemohl m?t r?d. Necht?l ho kv?li tomuhle soudit. Co jej v?ak u syna opravdu mrzelo, byla jeho podl? povaha. To bylo skute?n? n?co, nad ??m nemohl jen tak p?imhou?it oko. Po Garethov? boku st?la MacGilova druhorozen? dcera, Gwendolyn. Pr?v? j? bylo ?estn?ct let a u? te? byla tou nejkr?sn?j?? d?vkou, jakou si dok?zal p?edstavit. A jej? povaha je?t? p?edstihovala jej? kr?su. Byla mil?, ?t?dr? k ostatn?m, up??mn? – vskutku nejlep?? mlad? d?ma jakou znal. V tomto ohledu byla velmi podobn? Kendrickovi. Kdy? se na MacGila pod?vala tak, jak se miluj?c? dcera d?v? na sv?ho otce, v?dy c?til jej? nekone?nou oddanost. Byl na n? py?n? snad je?t? v?ce ne? na sv? syny. Vedle Gwendolyn st?l MacGil?v nejmlad?? chlapec, Reece, hrd? a chytr? mlad? pano?, kter? se ve sv?ch ?trn?cti letech pr?v? st?val mu?em. MacGil sledoval se zal?ben?m jeho p?ijet? do Legie a u? te? v n?m mohl rozeznat mu?e, kter?m se v budoucnu stane. Jednoho dne se Reece stane nejlep??m ze syn? a mohl by b?t skv?l?m kr?lem. Jen?e ten den je?t? nep?i?el. Zat?m byl p??li? mlad? a je?t? se toho musel hodn? nau?it. MacGil m?l sm??en? pocity, kdy? si prohl??el ?ty?i ze sv?ch potomk?, t?i syny a jednu dceru. Byl py?n?, ale z?rove? nemohl potla?it ani pocit zklam?n?. Tak? se zlobil, proto?e dva potomci st?le chyb?li. Nejstar?? z nich, dcera Luanda, se samoz?ejm? p?ipravovala na svou svatbu a proto?e se vd?vala do jin?ho kr?lovstv?, nehr?la by v rozhodov?n? o n?stupnictv? stejn? ??dnou roli. Av?ak dal?? syn, Godfrey, se sv?mi devaten?cti lety prost?edn? z legitimn? linie, tu tak? chyb?l. MacGil zrudl zlost? nad takovou opov??livost?. U? od mali?ka nem?l Godfrey nikdy respekt ke kr?lovsk?m z?le?itostem. Vlastn? bylo v?dycky jasn?, ?e jej to v?bec nezaj?m? a ?e nikdy vl?dnout nebude. Nejv?t??m zklam?n?m pro MacGila bylo, ?e Godfrey nam?sto toho pl?tval sv?mi dny vysed?v?n?m v n?levn?ch s partou p??tel a zp?soboval kr?lovsk? rodin? jenom pot??e a ostudu. Byl to lenoch, kter? v?t?inu dn? prospal a noc? propil. Na jednu stranu byl MacGil vlastn? r?d, ?e tu te? nen?. Na stranu druhou to byla ur??ka, kterou nemohl trp?t. Ve skute?nosti ale o?ek?val, ?e se to stane, a tak u? d??ve vyslal sv? mu?e, aby prohledali n?levny a p?ivedli syna dom?. MacGil sed?l a ti?e ?ekal, dokud se jim to nepoda?ilo. T??k? dubov? dve?e se kone?n? otev?ely a v nich se objevila kr?lovsk? garda. Dva mu?i vedli Godfreye za podpa??. Ve dve??ch jej postr?ili a Godfrey vklop?tal dovnit?. Dve?e se za n?m ihned s t?esknut?m zav?ely. Jeho brat?i a sestry se oto?ili a d?vali se na n?j. Godfrey byl ?pinav?, p?chnul pivem, neoholen? a vlastn? nebyl ani po??dn? oble?en?. Vesele se usm?l na pozdrav. Drz? jako v?dy. „Dobr? den, ot?e,“ ?ekl Godfrey. „Prom??kal jsem v?echnu z?bavu?“ „Postav?? se vedle sv?ch sourozenc? a poslechne? si co v?m mus?m ??ct. Pokud ne, B?h mi pom?hej, nech?m t? sv?zat v ?al??i spolu s ostatn?mi v?zni a neuvid?? j?dlo, a t?m sp?? ani pivo, po cel? t?i dny.“ Godfrey vrhl po otci vzpurn? pohled. MacGil v tom pohledu zahl?dl skrytou s?lu, kus sama sebe, z?blesk n??eho, co jednoho dne mohlo Godfreymu dob?e poslou?it. Pokud by ov?em n?kdy byl schopn? p?ekonat v?echny sv? ostatn? vlastnosti. Vzpurn? a? do posledn? chv?le ?ekal Godfrey dobr?ch deset vte?in, ne? se kone?n? rozhodl p?idat k ostatn?m. MacGil znovu p?ehl?dl p?t potomk?, kte?? st?li p?ed n?m. Bastard, deviant, opilec, jeho dcera a jeho nejmlad??. Byla to podivn? sm?sice a on mohl jen st??? p?ijmout fakt, ?e n?kte?? jsou na sv?t? d?ky n?mu. A dnes, kdy? nade?el den svatby jeho nejstar?? dcery, musel jednoho z nich vybrat za n?stupce. Jak jen to m?l ud?lat? Bylo to nav?c i zbyte?n?. MacGil byl koneckonc? ve sv?ch nejlep??ch letech a mohl klidn? vl?dnout po dal??ch t?icet zim, nebo i v?ce. Kdokoliv, koho dnes zvol? za n?stupce, se nemus? dostat na tr?n po n?kolik dal??ch des?tek let. Cel? ta tradice ho jenom popouzela. Mo?n? m?la sv? opodstatn?n? za dob jeho otc?, ale rozhodn? jej postr?dala te?. Odka?lal si. „Jsme tu dnes proto, abychom dodr?eli tradici. Jak dob?e v?te, v dne?n? den, kdy se moje nejstar?? dcera vd?v?, m?m povinnost jmenovat sv?ho n?stupce. N?stupce, kter? bude vl?dnout tomuto kr?lovstv?. Kdybych zem?el, nebylo by tu lep?? n?hrady, ne? kterou je va?e matka. Av?ak z?kony tohoto kr?lovstv? ??kaj? jasn?, ?e jedin?m mo?n?m n?stupcem mus? b?t kr?lovsk? potomek. A proto si mus?m vybrat.“ Na to se MacGil nadechl a zamyslel. T??k? ticho se rozprost?elo v m?stnosti a on mohl p??mo c?tit v?hu o?ek?v?n? v?ech. D?val se jednomu po druh?m do o?? a vid?l v nich rozd?ln? emoce. Levobo?ek se tv??il rezignovan?, v?d?l dob?e, ?e nebude vybr?n. Deviantovy o?i ho?ely cti??dost?, p?irozen? o?ek?val, ?e volba padne na n?j. Opilec se d?val z okna a bylo mu to ?pln? jedno. Jeho dcera se na n?j s l?skou d?vala, proto?e v?d?la, ?e vlastn? stejn? nen? sou??st? tohoto v?b?ru, ale z?rove? to nem??e jej? sympatie k otci nijak ohrozit. To sam? vid?l u sv?ho nejmlad??ho. „Kendricku, v?dycky jsem t? pova?oval za sv?ho plnopr?vn?ho syna. Z?kony kr?lovstv? ale bohu?el zakazuj? n?stupnictv? komukoliv, kdo nen? pln? legitimn?m n?sledn?kem.“ Kendrick se uklonil. „Ot?e, ani jsem neo?ek?val, ?e by tomu m?lo b?t jinak. Jsem se sv?m m?stem spokojen. Pros?m, nenech se mou z?le?itost? nijak znepokojovat.“ Takov? odpov?? MacGila zabolela. Jasn? podtrhla ?lechetnost jeho syna a on si ho p??l jmenovat t?m sp??e. „To znamen?, ?e zb?v?te vy ?ty?i. Reeci, jsi skv?l? mlad? mu?, nejlep?? jak?ho jsem kdy vid?l. Ale jsi p??li? mlad?, abych o tob? mohl uva?ovat.“ „Neo?ek?val jsem v?ce, ot?e,“ odpov?d?l Reece a lehce se uklonil. „Godfrey, jsi jedn?m z m?ch t?? legitimn?ch syn?, ale pl?tv?? sv?mi dny po hospod?ch s tou svou sebrankou. V ?ivot? se ti dostalo v?ech mo?n?ch privilegi?, a ty jsi v?echny odm?tl. Jestli je v m?m ?ivot? n?jak? opravdov? zklam?n?, pak jsi j?m ty.“ Godfrey se u?kl?bl v odpov?? a nepokojn? se o?il. „No, tak p?edpokl?d?m, ?e jsem tu hotov a m??u se vr?tit do hospody, ?e, ot?e?“ S rychlou, posm??nou ?klonou se Godfrey oto?il a nam??il si to nap??? m?stnost?. „Okam?it? se vra?!“ vy?t?kl MacGil. „IHNED!“ Godfrey otce ignoroval a pokra?oval d?le. Do?el ke dve??m, chytil za ?elezn? kliky a otev?el je. Dva str??n? st?li p??mo za nimi. MacGil kyp?l zlost?, kdy? se na n?j str??n? t?zav? pod?vali. Ale Godfrey na nic ne?ekal, prosm?kl se kolem nich a u? byl na dlouh? chodb?. „Zadr?te ho!“ za?val MacGil. „A n?kde ho zav?ete, aby ho kr?lovna nevid?la. Nechci, aby zkazil sv? matce radost ze slavnostn?ho dne jej? dcery.“ „Ano, m?j pane,“ ?ekli str??n?, zav?eli dve?e a vydali se za Godfreyem. MacGil se s tv??? rudou vzteky, a t??ce d?chaje, znovu posadil, ve snaze se uklidnit. Snad u? potis?c? se znovu t?zal, jak se mohlo st?t, ?e zplodil takov?ho potomka. Pak se pod?val na sv? zb?vaj?c? d?ti. V?ichni ?ty?i mu oplatili pohled a v tichosti ?ekali, co bude n?sledovat. MacGil se zhluboka nadechl a sna?il se znovu zkoncentrovat my?lenky. „T?m zb?v?te u? jenom vy dva,“ pokra?oval potom. „A z v?s dvou jsem si vybral n?stupce.“ MacGil se obr?til ke sv? dce?i. „Bude? to ty, Gwendolyn.“ V?ichni ?ty?i zalapali po dechu. Do jednoho vypadali ?okovan? a Gwendolyn nejv?c ze v?ech. „?ekl jsi to spr?vn?, ot?e?“ zeptal se Gareth. „?ekl jsi Gwendolyn?“ „Ot?e, jsem poct?na,“ ?ekla Gwendolyn. „Ale nemohu to p?ijmout. Jsem p?ece ?ena.“ „Pravda, ?ena nikdy p?edt?m nesed?la na tr?n? MacGil?. Ale rozhodl jsem se tuto zvyklost zm?nit. Gwendolyn, m?? tu nejlep?? povahu a bytrost, jakou jsem u mlad?ch d?vek je?t? nikdy nevid?l. Jsi mlad? a, bude-li si to B?h p??t, j? budu ??t je?t? dlouho. A a? nadejde ?as, kdy bude vl?da u konce, bude? moudr? natolik, abys mohla vl?dnout. Kr?lovstv? bude tvoje.“ „Ale ot?e!“ zaje?el zsinal? Gareth. „J? jsem nejstar?? legitimn? syn! V cel? historii MacGil? to byl poka?d? nejstar?? syn kdo byl ur?en n?sledn?kem.“ „J? jsem kr?l,“ ?ekl MacGil temn?, „j? tvo??m tradici.“ „Ale to nen? f?r!“ nam?tal Gareth t?esouc?m se hlasem. „J? m?m b?t p???t?m kr?lem. Ne moje sestra. Ne ??dn? holka!“ „Ml?, kluku!“ zak?i?el MacGil t?esouc? se zlost?. „Dovoluje? si snad zpochyb?ovat moje rozhodnut??“ „Tak?e jsem ve v?b?ru p?esko?en ?enou? Takhle o m? sm??l???“ „Tak jsem rozhodl,“ ?ekl MacGil. „A ty to bude? respektovat a poslu?n? se t?m ??dit, stejn? jako v?ichni ostatn? v m?m kr?lovstv?. Nyn? m??ete v?ichni odej?t.“ Jeho d?ti se rychle uklonily a sp?chaly ven z m?stnosti. Ale Gareth se ve dve??ch n?hle zastavil, neschopen prost? jen tak odej?t. Oto?il se zp?t a pod?val se na otce. MacGil mohl i p?es celou m?stnost dob?e vid?t zklam?n?, kter? m?l ve tv??i. Zcela jist? p?edpokl?dal, ?e bude dnes jmenov?n. Ba co v?c: on si to p??l. Zoufale. Co? pro MacGila v?ak nebylo ??dn? p?ekvapen? – pr?v? toto byl nejv?t?? d?vod, pro? mu n?slednictv? nesv??il. „Pro? m? nen?vid??, ot?e?“ zeptal se. „Nen? pravda, ?e t? nen?vid?m. Jenom si nemysl?m, ?e se nejl?pe hod?? k vl?dnut? v m?m kr?lovstv?.“ „A pro??“ nal?hal Gareth. „Proto?e je to p?esn? to co chce?.“ Garethova tv?? potemn?la. MacGil ho odhadl naprosto p?esn?. Hled?l mu te? do o?? a vid?l v nich zlobu tak obrovskou, ?e si to nikdy ani nedok?zal p?edstavit. Bez dal??ho slova Gareth odkr??el z m?stnosti a pr?skl za sebou dve?mi. Ozv?na se rozhlehla po m?stnosti a? se MacGil ot??sl. V pohledu sv?ho syna spat?il zlobu tak hlubokou, jakou nev?dal ani u sv?ch nejhor??ch nep??tel. V tom okam?iku si vybavil Argona a jeho p?edpov?? o bl?zk?m nebezpe??. Mohlo by b?t a? takhle bl?zko? KAPITOLA ?EST? Thor sprintoval nap??? rozlehlou ar?nou co mu s?ly sta?ily. Za sebou sly?el kroky sv?ch pron?sledovatel? z kr?lovsk? gardy. Pron?sledovali ho nap??? rozp?len?m, pra?n?m p?skem a neust?le u toho kleli. P??mo p?ed n?m byli ?lenov? – a nov? rekruti – Legie, des?tky chlapc? stejn?ch jako on, jenom star??ch a siln?j??ch. Tr?novali a z?rove? byli zkou?eni na mnoha m?stech. N?kte?? tr?novali boj s kop?m, jin? h?zeli o?t?py a n?kolik m?lo dal??ch tr?novalo techniky s p?kami. Ti, kte?? h?zeli na vzd?len? ter?e, m?lokdy minuli. Tohle byli jeho sokov? a p?sobili v?ce ne? impozantn?. Mezi nimi byla i spousta opravdov?ch ryt???, ?len? St??brn?ch. St?li v ?irok?m p?lkruhu a sledovali d?n? kolem. Posuzovali. Rozhodovali koho si ponechaj? a kdo bude posl?n zp?tky dom?. Thor v?d?l, ?e se bude muset uk?zat. Bude muset na tyto mu?e zap?sobit. B?hem n?kolika m?lo okam?ik? ho str??ci dopadnou. Pokud kdy m?l ?anci sv?j z?m?r prov?st, nastala pr?v? te?. Jen?e jak? Uh?n?l d?le nap??? cvi?i?t?m a rychle p?em??lel, rozhodnut dos?hnout sv?ho c?le. Jak Thor b??el ar?nou, ostatn? si ho za?ali v??mat. N?kte?? z rekrut? p?estali s tr?ninkem, kter?mu se pr?v? v?novali, a stejn? tak i n?kolik ryt???. Jenom o okam?ik pozd?ji u? Thor c?til, ?e na sebe strhl pozornost v?ech. Vypadali p?ekvapen? a on si uv?domil, ?e se mus? opravdu divit, kdo?e to tu naru?uje jejich tr?nink, a nav?c m? v pat?ch t?i kr?lovsk? str??e. Takhle prvn? dojem ud?lat necht?l. Po cel? sv?j ?ivot si p?edstavoval okam?ik, kdy vstoup? do Legie, a tohle se tomu nepodobalo ani v nejmen??m. Jak Thor upaloval d?l, p?em??leje co si po??t, ud?losti nabraly prost? sp?d. Jeden velk? chlapec, rekrut, se rozhodl, ?e ud?l? na ostatn? dojem a Thora zastav?. Vysok?, svalnat? a t?m?? dvakr?t tak velk? jak Thor, te? pozvedl sv?j d?ev?n? me?, aby zahradil Thorovi cestu. Thor si uv?domil, ?e se jej pokus? srazit k zemi, aby ho zesm??nil a z?rove? si z?skal respekt ostatn?ch rekrut?. To ho rozezlilo. Thor nem?l s t?mto chlapcem co do ?in?n?. Nebyl to v?bec jeho souboj. Ale on mu te? zahrazuje cestu a do souboje vstupuje jenom proto, aby se uk?zal p?ed ostatn?mi. Kdy? se p?ibl??il, Thor nemohl uv??it, jak je tenhle chlapec velk?. Ty?il nad n?m jako v?? a mra?il se zpoza sv?ch hust?ch vlas?, kter? mu spadaly do ?ela. Jeho bojovn? vysunut? brada byla snad ta nejv?t?? jakou kdy Thor vid?l. Nedok?zal si ani p?edstavit, jak by s takov?m hromotlukem mohl by? jenom pohnout. Chlapec za?to?il sv?m d?ev?n?m me?em a Thor v?d?l, ?e mus? jednat rychle, jinak bude sra?en do p?sku. Thorovy reflexy se op?t ujaly vl?dy. Instinktivn? s?hl po praku, nap??hl se a vrhnul k?men po chlapcov? ruce. St?ela na?la sv?j c?l a vyrazila mu me? z ruky zrovna v okam?iku, kdy se chystal k ?deru. Zbra? vylet?la, chlapec vyk?ikl a chytil se za ruku. Thor neme?kal. Vyu?il do?asn? p?evahy a za?to?il. S rozeb?hem vysko?il do vzduchu a ob?ma nohama sou?asn? kopl p??mo p?ed sebe, rovnou doprost?ed chlapcovy rozlo?it? hrudi. Jen?e ten byl tak siln?, ?e to bylo stejn?, jako by byl kopal do dubov?ho kmene. Chlapec se sotva zapot?cel a ustoupil o mal? kr??ek, zat?mco Thor se zastavil v letu na m?st? a potom tvrd? dopadl na zem u protivn?kov?ch nohou. Tohle nen? dobr?, pomyslel si Thor, kdy? s ?uchnut?m a zvon?n?m v u??ch dopadl na zem. Thor se pokusil dostat se zp?tky na nohy, ale chlapec byl o krok rychlej??. Nat?hl se, chytil Thora za ko?ili na z?dech a poslal jej tv??? nap?ed do p?sku dobr? dva metry od sebe. Ostatn? chlapci kolem nich okam?it? utvo?ili uzav?en? kruh a za?ali povzbuzovat. Thor zrudnul pon??en?m. Pokusil se oto?it a vst?t, ale chlapec byl i tentokr?t p??li? rychl?. U? byl zase na n?m, aby jej p?i?pendlil k zemi. Ne? se Thor nad?l, tak ?arv?tka p?e?la do z?pasnick?ho souboje, a v?ha toho druh?ho byla neskute?n?. Thor, jakoby z d?li, sly?el hlasy ostatn?ch rekrut?, kte?? st?li v?ude kolem a pok?ikovali. Nebylo pochyb, ?e cht?j? vid?t krev. Chlapcova tv?? se zakabonila, kdy? vzt?hnul ruce k Thorov? hlav?, palce nam??en? na jeho o?i. Thor tomu nemohl uv??it – vypadalo to, ?e mu ten kluk opravdu chce ubl??it. To se v??n? cht?l uk?zat i za takovou cenu? V posledn?m okam?iku se Thorovi poda?ilo uhnout hlavu do strany, co? jeho protivn?ka vyvedlo z rovnov?hy, a ten se musel ob?ma rukama op??t o zem. Thor okam?it? vyu?il ?ance a odkulil se stranou. Pak se ihned postavil na nohy a stanul chlapci, kter? se ji? rovn?? stihl postavit, tv??? v tv??. Kluk za?to?il p?st? na Thorovu hlavu, ten se ale v posledn?m okam?iku skr?il. Vlna vzduchu ovanula jeho tv?? a Thor si uv?domil, ?e kdyby ho b?val protivn?k trefil, r?na by byla tak siln?, ?e by mu ur?it? zlomil ?elist. Thor se narovnal a spodn?m h?kem ude?il chlapce do b?icha. Sotva to v?ak m?lo n?jak? ??inek. Bylo to stejn?, jako kdyby bu?il do stromu. Ne? mohl Thor podniknout n?co dal??ho, chlapc?v loket p?ist?l rovnou v jeho tv??i. Thor se zapot?cel a chytil se za tv??. Bylo to jak r?na t??k?m kladivem. A? se mu z toho rozzvonilo v u??ch. Chlapec okam?it? vyu?il Thorovy nepozornosti a kopl patou p??mo p?ed sebe, trefuje Thora doprost?ed hrudi. R?na byla tak siln?, ?e neboh? Thor odlet?l n?kolik krok? zp?t, a tam se nekontrolovan? z??til na z?da do p?sku. Ostatn? chlapci v??skali nad?en?m. Cel? ot?esen?, se Thor za?al zvedat, ale chlapec za?to?il je?t? jednou. Zhoupnul se v boc?ch a trefil jej p?st? rovnou do tv??e, pos?laje Thora op?t na z?da – a tentokr?t u? nadobro. Thor le?el bez pohybu, sly?el ztlumen? hlasy ostatn?ch a v puse c?til slanou chu? krve, kter? mu do n? tekla z rozbit?ho nosu. Tak? c?til, jak mu za??n? ot?kat tv??. Zast?nal bolest?. Otev?el o?i a uvid?l velk?ho kluka, kter? se k n?mu ji? oto?il z?dy a odch?zel k ostatn?m oslavovat v?t?zstv?. Thor to cht?l prost? vzd?t. Ten kluk byl obrovsk?, bojovat s n?m bylo marn?. Nav?c u? nedok?zal un?st ??dn? dal?? bit?. Ale n?co uvnit? mu nedovolilo toho jenom tak nechat. Nesm?l to prohr?t. Ne p?ed v?emi t?mihle lidmi. Nezvd?vej se. Vsta?. Vsta? u?! N?jak?m zp?sobem v sob? Thor na?el dal?? s?ly. Zast?nal a p?ekulil se na v?echny ?ty?i. A potom se pomalou?ku postavil. Pod?val se na chlapce. S otekl?ma o?ima a krv? ve tv??i horko t??ko vid?l co se d?je p?ed n?m. T??ce oddychuje pozvedl znovu ruce za?at? v p?sti do obrann?ho gardu. Velk? kluk se oto?il a z?ral na Thora. Zakroutil hlavou, jakoby necht?l uv??it, ?e to Thor po??d je?t? mysl? v??n?. „M?l jsi z?stat na zemi, chlap?e,“ ?ekl temn?, kdy? pomalu kr??el zp?tky k Thorovi. „DOST!“ zak?i?el jak?si hlas. „Eldene, zp?tky!“ Najednou se objevil ryt??, vstoupil mezi oba z?pasn?ky a vzty?enou dlan? zastavil Eldena, aby se nemohl k Thorovi p?ibl??it. Dav ztichl, kdy? se ryt?? objevil. Tento mu? zde o?ividn? po??val velk?ho respektu. Thor se na ryt??e uctiv? pod?val. Bylo mu mezi dvaceti a t?iceti lety, byl vysok?, s ?irok?mi rameny a ?tvercov? tvarovanou ?elist?. Jeho dob?e udr?ovan? vlasy m?ly hn?dou barvu. Od prvn?ho okam?iku se Thorovi l?bil. Jeho prvot??dn? zbroj, krou?kov? ko?ile z le?t?n?ho st??bra, nesla kr?lovsk? erb, sokola rodu MacGil?. Thorovi vyschlo v krku. Erb znamenal, ?e stoj? p?ed ?lenem kr?lovsk? rodiny. Nemohl tomu uv??it. „Vysv?tli co jsi za?, chlap?e,“ ?ekl mu? k Thorovi. „Pro? jsi vtrhnul do ar?ny bez pozv?n??“ Ne? mohl Thor jakkoliv reagovat, pronikli najednou skrz kruh oni t?i str??n?. Jejich velitel t??ce oddechoval a ukazoval prstem na Thora. „Neuposlechl na?ich p??kaz?!“ k?i?el str??n?. „Te? ho spout?m a odvedu do kr?lovsk? kobky!“ „Neud?lal jsem nic ?patn?ho!“ protestoval Thor. „Neud?lal jo?“ k?i?el d?le mu?. „A co neopr?vn?n? vloup?n? na kr?lovsk? pozemek?“ „V?echno co jsem cht?l, bylo dostat ?anci!“ zak?i?el Thor v odpov??, oto?il se a uklonil sm?rem k ryt??i. „Jedin? co jsem cht?l, bylo dostat ?anci b?t p?ijat k Legii!“ „Tohle cvi?i?t? je jenom pro pozvan?, chlap?e,“ ozval se drsn? hlas. Do kruhu vstoupil dal?? v?le?n?k. ?irok? pades?tn?k, kter? vypadal rozmrzele. M?l ple?atou hlavu a kr?tk? plnovous. P?es nos se mu t?hla dlouh? jizva. Vypadal, ?e str?vil snad cel? sv?j ?ivot jako profesion?ln? voj?k, a podle odznaku na jeho zbroji, zlat? bro?i, se zd?lo, ?e je to jejich velitel. Thorovo srdce se p?i pohledu na n?j rozbu?ilo: gener?l. „Nebyl jsem pozv?n, sire,“ ?ekl Thor. „To je pravda. Ale cel? ?ivot jsem snil, ?e tu jednou budu moci st?t. V?echno, co ??d?m, je dostat ?anci uk?zat co dok??u. Jsem stejn? dobr? jako kter?koliv z t?chto rekrut?. Jedin? co pot?ebuji je dostat jednu jedinou ?anci to dok?zat. Pros?m. St?t se ?lenem Legie je v?echno o ?em jsem kdy snil.“ „Tohle cvi?i?t? ale nen? pro sn?lky, chlap?e,“ dostalo se mu bru?iv? odpov?di. „Je pro bojovn?ky. A ??dn? v?jimky v pravidlech tu tak? nejsou. Rekruti jsou vyb?r?ni.“ Gener?l k?vl hlavou a kr?lov?t? str??n? s pouty v rukou vykro?ili sm?rem k Thorovi. Potom ale n?hle ryt?? s kr?lovsk?m erbem p?edstoupil a vzty?enou dlan? str??n? zastavil. „Mo?n?, ?e v tomto p??pad? by mohla b?t u?in?na v?jimka,“ ?ekl. Str??n? se na n?j ohromen? pod?vali. O?ividn? cht?li n?co ??ci, ale museli dr?et jazyk za zuby, aby nezneuctili ?lena kr?lovsk? rodiny. „Obdivuji tv?ho bojov?ho ducha, chlap?e,“ pokra?oval ryt??. „Ne? t? po?leme zp?tky dom?, r?d bych se p?ece jen pod?val, co dovede?.“ „Ale Kendricku, m?me p?ece pravidla, kter? …“ ?ekl gener?l, o?ividn? rozlad?n? nad v?vojem situace. „Kr?lovsk? rodina tvo?? tato pravidla,“ odpov?d?l Kendrick p??sn?, „a cel? Legie se zodpov?d? rovn?? kr?lovsk? rodin?.“ „Odpov?d?me tv?mu otci, kr?li – ne tob?,“ odsekl gener?l vzdorn?. Vzduch naplnilo nap?t?. Thor necht?l rad?i ani pomyslet jakou ?lamastyku pr?v? mo?n? zp?sobil. „Zn?m sv?ho otce a v?m, co by v takov? situace cht?l ud?lat. P??l by si, aby tento chlapec dostal svoj? ?anci. A to je p?esn? to, co tak? ud?l?me.“ Gener?l se na n?j n?kolik dlouh?ch chvil up?en? d?val. Potom se uklonil. Kendrick se oto?il k Thorovi a prohl??el si ho sv?ma hn?d?ma, pronikav?ma o?ima. M?l vskutku kr?lovskou tv??, ale i tv?? bojovn?ka. „D?m ti jednu jedinou ?anci,“ ?ekl Thorovi. „Pod?v?me se, jestli dok??e? trefit t?mhleten ter?.“ Uk?zal sm?rem k svazku sena, vzd?len?m skoro p?es celou ar?nu. Uprost?ed svazku byla mal? ?erven? te?ka. N?kolik kop? bylo ji? v ter?i zabodnut?ch, ale ??dn? netrefilo ?erven? st?ed. „Nikdo z t?chto chlapc? se tam netrefil – pokud ty dok??e? trefit zna?ku a? odsud, m??e? se k n?m p?idat.“ Ryt?? ustoupil stranou a Thor uc?til na z?dech pohledy v?ech p??tomn?ch. Pohl?dl na stojan s o?t?py a pozorn? si jeden po druh?m prohl?dl. Byly t? nejvy??? kvality. Lep?? ne? jak?koliv, kter? vid?l d??v. Vyrobeny ze solidn?ho dubov?ho d?eva a obalen? v t? nejpevn?j?? k??i. Srdce se mu rozbu?ilo jako o z?vod, kdy? postoupil kup?edu a ut?el si do ruk?vu krev, kter? mu st?le je?t? tekla z nosu. Takhle nerv?zn? snad je?t? nikdy v ?ivot? p?edt?m nebyl. O?ividn? mu dali ?kol, kter? bylo t?m?? nemo?n? splnit. Ale musel se o to alespo? pokusit. Конец ознакомительного фрагмента. Текст предоставлен ООО «ЛитРес». Прочитайте эту книгу целиком, купив полную легальную версию (https://www.litres.ru/pages/biblio_book/?art=43694303&lfrom=688855901) на ЛитРес. Безопасно оплатить книгу можно банковской картой Visa, MasterCard, Maestro, со счета мобильного телефона, с платежного терминала, в салоне МТС или Связной, через PayPal, WebMoney, Яндекс.Деньги, QIWI Кошелек, бонусными картами или другим удобным Вам способом.