Zem? Oh??

Zem? Oh?? Morgan Rice ?arod?j?v Prsten #12 V knize ZEM? OH?? (?AROD?J?V PRSTEN – kniha ?. 12), se Gwendolyn a jej? lid? ocitaj? na Ho?ej??ch ostrovech v oble?en? Romulov?ch drak? a milionov? arm?dy. V?e se zd? ztraceno – kdy? tu p?ich?z? sp?sa z ne?ekan?ho sm?ru. Gwendolyn je odhodl?na naj?t sv? d?t?, kter? se ztratilo na mo?i a potom v?st sv?j n?rod vyhnanc? do nov?ho domova. Cestuje p?es ciz? a exotick? mo?e, ?el? nep?edstaviteln?m nebezpe??m, reb?li?m i hladomoru a v mysli neust?le udr?uje sen o pokojn?m p??stavu, kde kone?n? naleznou bezpe??. Thorgrin se v Zemi druid? setk?v? s matkou. Ta jej u?in? siln?j??m ne? kdy d??ve. S nov?m ?kolem potom vyr??? zachr?nit Gwendolyn, naj?t sv?ho potomka a naplnit vlastn? osud. Ve strhuj?c? bitv? lid? i drak? jsou jeho schopnosti prov??eny a? do krajn?ch mez?. Bojuje s v?emo?n?mi monstry a d?v? p?itom v s?zku vlastn? ?ivot, aby zachr?nil ostatn?. To v?e jej vede k dal??mu zdokonalen? se na cest? hrdiny, kter?m se od sam?ho po??tku m? st?t. Na Ji?n?ch ostrovech zat?m Erec um?r? a Alistair, je? byla obvin?na z pokusu o jeho vra?du, mus? vynalo?it v?echnu svou moc i d?vtip, aby zachr?nila sv?ho milovan?ho a z?rove? sama sebe o?istila. Vypuknut? ob?ansk? v?lky o n?stupnictv? na ji?n?m tr?n? v?ak zabr?nit nedok??e a tak se s Erecem ocitaj? uprost?ed dal?? velk? bou?e a jejich ?ivoty znovu vis? na vl?sku. Romulus nad?le pokra?uje ve sv?ch snah?ch definitivn? zni?it Gwendolyn, Thorgrina a v?echno, co z Prstenu je?t? zb?v?, av?ak m?s??n? lh?ta se u? bl??? ke konci a jeho moc tak bude je?t? d?kladn? prov??ena. Mezit?m povst?v? v Severn? provincii Imp?ria nov? hrdina: Darius. Patn?ctilet? v?le?n?k, kter? je odhodl?n jednou prov?dy rozmetat otrock? ??d jen? v jeho zemi panuje, a v?st lidi do povst?n? proti tr?nu. Jen?e Severn? provincie je kontrolov?na Volusi?, osmn?ctiletou panovnic?, zn?mou svou neodolatelnou kr?sou – ale tak? neoby?ejnou barbarskou krutost?. Poda?? se Gwen a jej?mu lidu p?ekonat v?echna nebezpe??? Bude Guwayne nalezen? Nebo Romulus nakonec rozdrt? Prsten na prach? P?e?ije Erec? Stihne se Thor v?as vr?tit aby v?e napravil? D?ky promy?len?mu budov?n? fantasy sv?ta a charakteristik?m postav je ZEM? OH?? epick?m p??b?hem o p??telstv? a l?sce, rivalit? a spolupr?ci, o ryt???ch a drac?ch, intrik?ch a politick?ch machinac?ch, o dosp?v?n?, o zlomen?ch srdc?ch, o podvodu, ambic?ch a zrad?. To v?e je zasazeno do d?kladn? promy?len?ho fiktivn?ho fantasy sv?ta. Je to p??b?h o cti a odvaze, o osudu a p?edur?en?, a tak? o magii. Je to fantasy, je? n?s p?ivede do sv?ta, na kter? u? potom nikdy nezapomeneme, a kter? oslov? ?ten??e obou pohlav? a ka?d?ho v?ku. ZEM? OH?? (S?GA ?AROD?J?V PRSTEN – KNIHA DVAN?CT?) MORGAN RICE (P?ELO?IL TOM?? SLAV?K) Morgan Rice Morgan Rice je autorkou epick? fantasy s?gy ?AROD?J?V PRSTEN, kter? obsahuje 17 knih, podle USA Today je tato s?ga bestsellerem ??slo jedna; podle USA Today jsou bestsellerem ??slo jedna tak? jej? dal?? s?gy, jako jsou: s?rie UP??? ?URN?LY, obsahuj?c? prozat?m 11 knih; s?rie TRILOGIE P?E?IT?, postapokalyptick? thriller, skl?daj?c? se zat?m ze dvou knih; a tak? zbrusu nov? epick? fantasy s?rie KR?LOV? A ?AROD?JOV?, skl?daj?c? se ze ?esti knih. Autor?iny knihy jsou dostupn? v ti?t?n? i audio verzi, a byly p?elo?eny do v?ce ne? 25 jazyk?. Morgan se r?da zaj?m? o n?zory sv?ch ?ten???, tak?e se pros?m nezdr?hejte nav?t?vit jej? webov? str?nky www.morganricebooks.com (http://www.morganricebooks.com), kde se m??ete p?idat do seznamu kontakt?, z?skat knihu zdarma, stejn? jako dal?? ak?n? bonusy, st?hnout si zdarma aplikace, m?t p?ehled o posledn?ch novink?ch, p?idat se na autor?in Facebook ?i Twitter, a jednodu?e b?t s Morgan v kontaktu! Vybran? ohlasy na tvorbu Morgan Rice “?AROD?J?V PRSTEN m? v?echny rysy pot?ebn? pro jasn? ?sp?ch: hlavn? i vedlej?? p??b?h, z?hadn? atmosf?ra, state?n? ryt??i a rozkv?taj?c? vztahy, kter? zaceluj? r?ny na zlomen?ch srdc?ch, a d?le tak? podvod ?i zrada. Slibuje dlouh? hodiny z?bavy a jist? uspokoj? v?echny v?kov? kategorie. D?lo najde sv? m?sto v knihovn?ch u v?ech p??znivc? fantasy literatury.” --Books and Movie Reviews, Roberto Mattos “Zaj?mav? epick? fantasy.” —Kirkus Reviews “M?me zde za??tek n??eho pozoruhodn?ho.” --San Francisco Book Review “Je to nabit? akc? …. Riceov? skv?le p??e a m? fascinuj?c? p?edpoklady.” --Publishers Weekly “Odu?evn?l? fantasy ….Jedn? se o pouh? za??tek toho, co se slibuje st?t epickou s?gou pro mlad? ?ten??e.” --Midwest Book Review Knihy od Morgan Rice KR?LOV? A ?AROD?JOV? VZESTUP DRAK? (Kniha ?.1) VZESTUP STATE?N?CH (Kniha ?.2) OT??E CTI (Kniha ?.3) ZROZEN? UDATNOSTI (Kniha ?.4) ???E ST?N? (Kniha ?.5) NOC STATE?N?CH (Kniha ?.6) ?AROD?J?V PRSTEN CESTA HRDINY (Kniha ?.1) POCHOD KR?L? (Kniha ?.2) OSUD DRAK? (Kniha ?.3) POK?IK CTI (Kniha ?.4) SLAVN? P??SAHA (Kniha ?.5) ?TOK CHRABR?CH (Kniha ?.6) OB?AD ME?? (Kniha ?.7) MOC ZBRAN? (Kniha ?.8) NEBE KOUZEL (Kniha ?.9) MO?E ?T?T? (Kniha ?.10) PANOV?N? OCELI (Kniha ?.11) ZEM? OH?? (Kniha ?.12) VL?DA KR?LOVEN (Kniha ?.13) BRATRSK? P??SAHA (Kniha ?.14) SEN SMRTELN?K? (Kniha ?.15) RYT??SK? KL?N? (Kniha ?.16) DAR BITVY (Kniha ?.17) TRILOGIE P?E?IT? AR?NA JEDNA: OTROK??I (Kniha ?.1) AR?NA DV? (Kniha ?.2) UP??? ?URN?LY PROM?N?N? (Kniha ?.1) MILOVAN? (Kniha ?.2) ZRAZEN? (Kniha ?.3) P?EDUR?ENA (Kniha ?.4) ??DAN? (Kniha ?.5) ZASNOUBEN? (Kniha ?.6) ZASL?BEN? (Kniha ?.7) NALEZEN? (Kniha ?.8) VZK???EN? (Kniha ?.9) TOU??C? (Kniha ?.10) PROKLET? (Kniha ?.11) Poslechn?te si s?rii ?AROD?J?V PRSTEN ve form?tu audio knihy! Copyright © 2014 Morgan Rice V?echna pr?va vyhrazena. S v?jimkou povolen? podle U.S. Copyright Act 1976, ??dn? z ??st? t?to publikace nesm? b?t, bez p?edchoz?ho svolen? autora, za ??dn?ch okolnost? reprodukov?na, distribuov?na nebo p?ev?d?na do jak?chkoliv jin?ch form?t?, ani uchov?v?na ve sd?len? datab?zi. Tento ebook je licencov?n v?lu?n? pro Va?e osobn? vyu?it?. Tento ebook nesm? b?t d?le prod?v?n nebo darov?n ostatn?m lidem. Pokud chcete knihu sd?let s dal?? osobou, zakupte si pros?m dal?? kopie. Pokud ?tete tuto knihu, ale nezakoupili jste si ji, nebo nebyla zakoupena pouze pro Va?e pou?it?, vra?te ji pros?m a po?i?te si svou vlastn? kopii. D?kujeme, ?e respektujete usilovnou pr?ci, kterou autorka na vznik tohoto titulu musela vynalo?it. Obsah t?to knihy je fiktivn?. Jm?na, osobnostn? charakteristiky, organizace, m?sta, ud?losti a konflikty jsou beze zbytku produktem autor?iny p?edstavivosti, nebo je jejich pou?it? fiktivn?. Jak?koliv podobnost se skute?n?mi osobami, a? ji? ?iv?mi nebo mrtv?mi, je ?ist? n?hodn?. OBSAH KAPITOLA PRVN? (#ua55023f0-130a-55e4-8e22-b88ba33b39a9) KAPITOLA DRUH? (#u1f31318b-a2f7-55bc-88bb-88a2055b4d9c) KAPITOLA T?ET? (#u205ca714-d73c-52cd-9ad6-86748a4cb5cc) KAPITOLA ?TVRT? (#u8f3191a8-d5d0-5db4-844b-5710d26c500c) KAPITOLA P?T? (#u21fadfe7-0a43-5d83-ad6b-c63f886ea166) KAPITOLA ?EST? (#uf1f3fe8b-04a0-53c2-8efd-bf38dfb87047) KAPITOLA SEDM? (#ub4406226-7583-5369-9093-8282d1cf5709) KAPITOLA OSM? (#u481ae1d0-0e1e-5bdd-86d1-c1e8fca5f624) KAPITOLA DEV?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DES?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA JEDEN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?TRN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA PATN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?ESTN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA SEDMN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA OSMN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DEVATEN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? PRVN? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? DRUH? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? T?ET? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? ?TVRT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? P?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? ?EST? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? SEDM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? OSM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? PRVN? (#litres_trial_promo) “takto obrac?m k v?m z?da sv?: I jinde je?t? sv?t.” --William Shakespeare Coriolanus (p?eklad Franti?ek Doucha, 1896) KAPITOLA PRVN? Gwendolyn st?la na pob?e?? Horn?ch ostrov? a z?rala na oce?n. S hr?zou sledovala, jak se p?ivalila mlha a pomalu za?ala pohlcovat jej? d?t?. C?tila, jak se j? l?me srdce vedv?, kdy? vid?la Guwayna odplouvaj?c?ho d?l a d?l. Pomalu se j? ztr?cel z dohledu, mizel v mlze. Proud ho nesl b?hv? kam a s ka?d?m uplynul?m okam?ikem se dost?val d?l mimo Gwenin dosah. Gwendolyn kanuly po tv??i slzy, zat?mco sledovala mo?e. Nedok?zala se odtrhnout, p?ipadala si ?pln? znecitliv?l?. Ztratila pojem o m?st? i o ?ase, nevn?mala vlastn? t?lo. Jedna jej? ??st zem?ela, kdy? sledovala osobu, kterou milovala na sv?t? nejv?c ze v?eho, jak miz? pry? nesen? mo?sk?m proudem. Jako by jej? ??st z?stala v lo?ce s n?m. Gwen se nen?vid?la za to, co pr?v? ud?lala. Sou?asn? ale v?d?la, ?e to byla jedin? v?c, kter? mohla jej? d?t? zachr?nit. Sly?ela u? ?ev a v??sk?n? drak? na horizontu za n? a v?d?la, ?e u? brzy bude cel? ostrov pohlcen plameny. A nic na sv?t? je u? nem??e zachr?nit. Ani Argon, kter? byl ve sv?m nehybn?m, bezmocn?m stavu. Ani Thorgrin, kter? byl n?kde na druh?m konci sv?ta v Zemi druid?. Ani Alistair nebo Erec, kte?? byli na jin?m konci sv?ta, na Ji?n?ch ostrovech. A ani Kendrick nebo St??brn? ?i jin? state?n? mu?i, kte?? tu sice byli, ale nikdo z nich se nemohl postavit drakovi. Magie, to bylo to, co pot?ebovali – a tak? to byla jedin? v?c, kter? se jim nedost?valo. Se ?t?st?m se jim poda?ilo uniknout z Prstenu a te?, jak v?d?la, je osud dostihl. U? nem?lo p?ij?t ??dn? skr?v?n?, ??dn? ut?k?n?. Byl ?as ?elit smrti tv??? v tv??. Smrti, kter? je pr?v? po dlouh?m pron?sledov?n? dostihla. Gwendolyn se obr?tila a zahled?la se na prot?j?? obzor. U? z t?to d?lky vid?la ?ernou masu drak? bl???c? se jej?m sm?rem. M?la m?lo ?asu. Necht?la zem??t o samot? tady na pob?e??. Cht?la zem??t se sv?mi lidmi, cht?la zem??t p?i jejich ochran?. Gwen se obr?tila a naposledy se pod?vala na mo?e. Doufala, ?e je?t? naposledy Guwayna zahl?dne. Ale nic nevid?la. Guwayne te? byl n?kde daleko. N?kde za horizontem, pluj?c? do sv?ta, kter? ona nikdy nepozn?. Pros?m, Bo?e, modlila se Gwen se zav?en?ma o?ima. Z?sta? s n?m. Vezmi si m?j ?ivot v?m?nou za ten jeho. Ud?l?m cokoli. Zachovej Guwayna v bezpe??. Dovol mi, a? ho m??u je?t? jednou sev??t v n?ru??. Pros?m t?, pros?m. Gwendolyn otev?ela o?i. Doufala, ?e uvid? n?jak? znamen?. Mo?n? duhu na nebi nebo cokoli jin?ho. Obzor ale z?st?val pr?zdn?. Nebylo na n?m nic ne? ?ern? p?evaluj?c? se mraky. Jako by se cel? vesm?r bou?il proti tomu, co pr?v? ud?lala. Vzlykaj?c? Gwen se obr?tila z?dy k oce?nu, z?dy k tomu, co z?stalo z jej?ho ?ivota, a rozb?hla se pry?. Ka?d?m krokem se bl??ila k m?stu, kde m?la spole?n? se sv?mi lidmi zem??t. * Gwen st?la na horn?ch hradb?ch Tirovy pevnosti obklopen? tucty sv?ch lid?, mezi kter?mi byli i jej? brat?i Kendrick, Reece a Godfrey. Tak? jej? bratranec Matus a sest?enice Stara. Byl tam i Steffen, Aberthol, Srog, Brandt, Atme a cel? Legie. V?ichni ti?e a se zachmu?en?mi pohledy sledovali oblohu. V?ichni v?d?li, co se na n? ?ene. Naslouchali vzd?len?mu ?evu, kter? ot??sal zem?, a p?esto mohli jen bezmocn? ?ekat a sledovat, jak za n? Ralibar bojuje jejich v?lku. Samot??sk? state?n? drak, kter? ze sebe vyd?val v?e. Odr??el n?por nep??telsk?ch drak?. Gwen prudce bu?ilo srdce, kdy? vid?la, jak udatn? a neboj?cn? bojuje. Jeden drak proti n?kolika tuct?m, a p?esto se nest?hl. Ralibar chrlil ohe? na nep??tele, pou??val proti nim svoje ohromn? pa??ty a sv?mi ostr?mi zuby jim rval hrdla. Nebyl jen v?t?? ne? ostatn?. Byl tak? rychlej??. Sledovat ho v boji byla opravdu divok? pod?van?. Kdy? ho Gwen vid?la, jak tvrd? bojuje, dovolila si zadoufat, ?e by Ralibar mo?n? skute?n? mohl draky porazit. Sledovala ho, jak se p?esn? ve chv?li, kdy na n?j t?i draci sou?asn? vychrlili ohe?, vrhl dol? a ?to??c? draci tak dalece minuli. Ralibar pak vyrazil kup?edu a vrazil pa??ty do hrudi jednoho z nich. Vyu?il setrva?nosti a tla?il sv?ho nep??tele p??mo dol? k hladin? oce?nu. Zat?mco klesali, n?kolik drak? vychrlilo ohe? sm?rem k Ralibarovu h?betu a Gwen zd??en? sledovala, jak se Ralibar i s druh?m drakem m?n? v ohnivou kouli padaj?c? na hladinu. Druh? drak se sice br?nil, ale Ralibar vyu?il svoj? v?hu a nutil ho d?l klesat. B?hem chv?le narazili na vodn? hladinu. V tu chv?li se ozval hlasit? sy?iv? zvuk a vyvalila se ohromn? oblaka mlhy. Voda uhasila ohe?. Gwen s nap?t?m sledovala, co se bude d?t d?l. Doufala, ?e Ralibar bude v po??dku. A o chvilku pozd?ji se skute?n? Ralibar objevil nad hladinou. S?m. Za okam?ik se vyno?il i druh? drak. Ten ale jen voln? plul na hladin? a houpal se na vln?ch. Byl mrtv?. Ralibar bez zav?h?n? vyst?elil z vody p??mo k tuct?m drak? m???c?ch na n?j. V?ichni zu?iv? otv?rali zubat? tlamy. Ralibar se ale nenechal zasko?it. Vystr?il pa??ty, zaklonil se, rozev?el k??dla a zachytil dva ?to?n?ky. Pak se prudce oto?il a srazil je do mo?e. Dr?el je pod hladinou a v tu chv?li mu zezadu za?to?il tucet drak? na nekryt? h?bet. Cel? skupina se z??tila do mo?e a vzala Ralibara s sebou. I kdy? bojoval state?n?, m?li nep??tel? p??li? velkou p?evahu. Ralibar se sv?jel a bojoval, ale p?esto ho tucet zu?iv? v?e?t?c?ch drak? stahovalo st?le hloub?ji pod vodu. Gwen t??ce polkla. Pohled na osamocen? bojuj?c?ho Ralibara j? l?mal srdce. Byl tak s?m a ona si p??la, aby mu mohla alespo? n?jak pomoct. P?ej??d?la pohledem po vodn? hladin? a ?ekala, doufala, ?e se vyno??, ?e se objev? alespo? n?jak? n?znak, ?e Ralibar st?le ?ije. K jej?mu zd??en? se to ale nestalo. Ostatn? draci se vyno?ili a vyl?tli zp?t k obloze. P?eskupili se a obr?tili pohledy na Horn? ostrovy. Zd?lo se, ?e hled? p??mo na Gwendolyn. Pak d?siv? za?vali a rozt?hli k??dla. Gwen pukalo srdce. Jej? drah? p??tel Ralibar, jejich posledn? nad?je, jejich posledn? z?chrana, byl mrtv?. Gwen se obr?tila na sv? mu?e, kte?? ji ?okovan? sledovali. V?ichni v?d?li, co te? neodvratn? p?ijde: nezastaviteln? vlna zk?zy. Gwen c?tila, jak na ni pad? v?echna t?ha sv?ta. Otev?ela ?sta, ale slova se j? zadrhla v krku. „Zvo?te na poplach,“ ?ekla kone?n? chraptiv?m hlasem. „Na?i?te na?im lidem, aby se ukryli. Ka?d?, kdo nen? v podzem?, se tam mus? okam?it? p?em?stit. Do jeskyn?, do sklep?, kamkoli – hlavn? pod zem. Na?i?te jim to – okam?it?!“ „Zvo?te na poplach!“ vyk?ikl Steffen, kdy? dob?hl k okraji hradeb a naklonil se nad n?dvo??. B?hem chvilky zn?ly v?ude zvony. Stovky Gwenin?ch lid?, p?e?iv??ch z Prstenu, te? sp?chaly do ?kryt?. M??ily k jeskyn?m na okraji m?sta nebo ke sklep?m a ?kryt?m v podzem?. V?ichni se p?ipravovali na p??chod neodvratn? ohniv? vlny, kter? m??ila p??mo na n?. „M? kr?lovno,“ ?ekl Srog a obr?til se ke Gwen, „mo?n? bychom se mohli skr?t tady v pevnosti. Konec konc?, je p?eci postaven? z kamene.“ Gwen v?doucn? zavrt?la hlavou. „Ty nerozum?? dra??mu hn?vu,“ ?ekla. „Nic nad zem? nen? v bezpe??. Nic.“ „Ale m? pan?, mo?n? by to v pevnosti bylo p?eci jen bezpe?n?j??,“ trval na sv?m Srog. „Odol?v? zubu ?asu u? dlouho. St?ny jsou stopu siln?. Nebyla bys rad?ji tady ne? n?kde pod zem??“ Gwen zavrt?la hlavou. Ozvalo se za?v?n?, a kdy? pohl?dla na horizont, vid?la bl???c? se draky. S hr?zou sledovala, jak st?na dra??ho ohn? v d?lce zasahuje jej? flotilu kotv?c? v ji?n?m p??stavu. Sledovala, jak jej? cenn? lod?, jej? cesta pry? z ostrova, kr?sn? lod?, jejich? stavba trvala cel? desetilet?, se m?n? v popel a trosky. Uv?domila si, jak? ?t?st? bylo, ?e to p?edv?dala a ukryla n?kolik lod? na opa?n? stran? ostrova. Byla ov?em ot?zka, jestli sami p?e?ij?, aby je mohli vyu??t. „Nen? ?as se dohadovat. V?ichni odsud okam?it? odejdou. Za mnou.“ Pak vyrazila dol? po to?it?m schodi?ti. Sb?hala ho tak rychle, jak jen mohla. Ostatn? ji v z?v?su n?sledovali. Gwen cht?la podv?dom? stisknout Guwayna. Bodlo ji u srdce, kdy? si uv?domila, ?e je pry?. P?ipadala si, jako by j? p?i sb?h?n? schod? chyb?la ??st j? samotn?. Zat?mco brala schody po dvou, sly?ela za sebou rychl? kroky ostatn?ch. V?ichni se cht?li dostat do bezpe??. Gwen sly?ela vzd?len? ?van? drak?. Zd?lo se j? ale, ?e se oz?vaj? st?le bl??, ?e u? se t?esou i zdi, a modlila se, aby byl Guwayne v bezpe??. Gwen vyrazila z hradu a spole?n? s ostatn?mi ut?kala p?es n?dvo??. V?ichni b??eli ke vstupu do ?al??e, kter? ale u? byl d?vno bez v?z??. N?kolik jej?ch voj?k? ?ekalo p?ed ocelov?mi dve?mi, za kter?mi u? byly schody vedouc? dol? pod zem. Ne? do nich ale vkro?ili, Gwen zastavila a obr?tila se k ostatn?m. Uvid?la n?kolik lid? st?le zmaten? pob?haj?c?ch po n?dvo??, k?i??c?ch hr?zou – nev?d?li, kam maj? j?t. „Poj?te sem!“ vyk?ikla. „Poj?te do podzem?! Vy v?ichni!“ Gwen ustoupila stranou, aby se ujistila, ?e se v?ichni dostanou do bezpe??. Jeden po druh?m kolem n? prob?hali a sestupovali po kamenn?ch schodech dol? do temnoty. Posledn? lid?, kte?? se zastavili po jej?m boku, byli jej? brat?i – Kendrick, Reece a Godfrey – a jej? v?rn? druh Steffen. V?ech p?t pak spole?n? zkoumav? pohl?dlo na nebe, kdy? se ozvalo dal?? za?v?n?, kter? rozt??slo zemi. Hejno drak? te? bylo tak bl?zko, ?e je Gwen z?eteln? vid?la. Byli ve vzd?lenosti jen n?kolika set metr?. Ohromn? k??dla zatem?ovala slunce, draci byli nabuzen? a ve tv???ch se jim zra?ila zu?ivost. ?iroce rozev?rali zubat? ?elisti, jako by ?ekali, ?e jimi u? brzy n?koho roztrhaj?. Gwen p?ipadalo, ?e jsou jejich zuby v?t??, ne? je ona sama. Tak, pomyslela si Gwendolyn, takhle vypad? smrt. Gwen se je?t? naposledy rozhl?dla a vid?la, ?e stovky lid? se skr?vaj? ve sv?ch domovech nad zem? a odm?taj? se j?t schovat pod zem. „?ekla jsem jim, a? jdou do podzem?!“ vyk?ikla Gwen. „N?kte?? na?i lid? poslechli,“ odtu?il smutn? Kendrick a zavrt?l hlavou, „ale mnoho jich neposlechlo.“ Gwen zesmutn?la. V?d?la, co se stane s lidmi, kte?? z?stali nad zem?. Pro? jen byli jej? lid? v?dy tak um?n?n?? A pak se to stalo – prvn? vlna dra??ho ohn? se snesla z nebe. Dost daleko na to, aby je nepop?lila, ale dost bl?zko na to, aby Gwen c?tila, jak ji ??r h?eje na tv???ch. Zhrozen? poslouchala prvn? d?siv? v?k?iky p?ich?zej?c? ze vzd?len?j?? strany n?dvo??. Od lid?, kte?? se rozhodli ?ekat ve sv?ch domovech nebo v Tirov? pevnosti. Pevnost, je?t? p?ed chv?l? tak nedobytn? a pevn?, te? byla rozp?len? do ruda. Zevnit? ?lehaly plameny a vypadalo to, jako by cel? stavba byla z ?ist?ho ohn?. Kameny rud? z??ily a Gwen jen zt??ka polkla. V?d?la, ?e kdyby se pokusili z?stat v pevnosti, byli by te? u? v?ichni mrtv?. Ostatn? nem?li takov? ?t?st?: k?i?eli v plamenech, n?kte?? dokonce je?t? b?hali po ulic?ch, ne? se definitivn? zhroutili na zem. Vzduchem se za?al ???it odporn? z?pach ho??c?ho masa. „M? pan?,“ ?ekl Steffen, „mus?me j?t dol?. Hned!“ Gwen se nedok?zala p?im?t k pohybu, i kdy? v?d?la, ?e Steffen m? pravdu. Nechala tedy ostatn?, aby ji vedli. Doslova ji odt?hli skrz br?nu a dol? po schodech do temnoty. To v?e t?sn? p?ed t?m, ne? se k nim p?ivalila dal?? ohniv? vlna. Ocelov? dve?e se za nimi zav?ely jen okam?ik p?ed t?m, ne? se p?ihnali draci. Ozv?na zabouchnut?ch dve?? zn?la podzem?m a Gwen se zd?lo, jako by se za n???m zabouchly dve?e i v jej?m srdci. KAPITOLA DRUH? Alistair kle?ela u Erecova t?la a vzlykala. Pevn? ho sv?rala v n?ru??, svatebn? ?aty pokryt? jeho krv?. Zat?mco ho sv?rala, cel? sv?t se kolem n? to?il. C?tila, jak z n?j vyprch?v? ?ivot. Cel? t?lo m?l poset? bodn?mi ranami, na??kal a Alistair podle tepu jeho srdce poznala, ?e pomalu um?r?. „NE!“ zana??kala Alistair zoufale. Dr?ela ho v n?ru?? a houpav?mi pohyby jako by ho ut??ovala. C?tila, jak j? puk? srdce, jako by sama um?rala. Mu?, kter?ho si m?la vz?t a kter? k n? je?t? p?ed chv?l? vzhl??el s naprostou l?skou a oddanost?, te? le?el v jej?m n?ru?? t?m?? bez ?ivota. Nedok?zala to pochopit. Ne?ekal smrteln? v?pad, byl tak pohlcen l?skou a radost?, ?e ne?ekal zradu. Byla to v?echno jej? vina. Jen kv?li jej?mu hloup?mu n?padu, proto?e ho po??dala, aby zav?el o?i, kdy? p?ich?zela v nov?ch ?atech. Alistair se topila ve vlastn? vin?. Jako by to v?echno byla jej? chyba. „Alistair,“ vydechl Erec. Shl?dla na n?j a vid?la, ?e m? o?i zpola otev?en?. Vid?la, jak mu postupn? matn?, jak ho postupn? opou?t?la ?ivotn? s?la. „Chci, abys v?d?la, ?e to nen? tvoje chyba,“ za?eptal. „A taky chci, abys v?d?la, jak moc t? miluji.“ Alistair vzlykla, p?itiskla si ho k hrudi a c?tila, jak jeho t?lo chladne. Kdy? to ud?lala, n?co uvnit? v n? se zlomilo. N?co, co c?tilo v?echnu tu nespravedlnost, n?co, co rozhodn? odm?talo dopustit, aby Erec zem?el. Alistair n?hle uc?tila zn?m? mraven?iv? pocit. Jako by ji v kone?c?ch prst? popichoval tis?c jehli?ek. C?tila, jak j? cel? t?lo od hlavy a? k pat? zal?v? vlna horka. Zmocnila se j? podivn? s?la, n?co siln?ho a starobyl?ho. N?co, ?emu nedok?zala porozum?t. Zmocnilo se j? to siln?ji ne? jak?koli jin? p??val moci, kter? kdy v ?ivot? poc?tila. Jako by do jej?ho t?la vstoupil n?jak? ciz? duch. C?tila, jak ji p?l? dlan? a pak cel? ruce. Podv?dom? je nat?hla a polo?ila jednu dla? Erecovi na ?elo a druhou na jeho hru?. Alistair ponechala dlan? na m?st? a c?tila z nich st?le v?t?? horkost. Zav?ela o?i a mysl? j? za?aly prol?tat r?zn? v?jevy. Vid?la Ereca, jak opou?t? Ji?n? ostrovy. Byl tak hrd?, tak vzne?en? a vyplouval na ohromn? lodi. Pak ho vid?la, jak vstupuje do Legie, p?id?v? se ke St??brn?m. Bojuje na turnaji a st?v? se ?ampionem. Por??? nep??tele a br?n? Prsten. Vid?la ho, jak sed? na koni, z?da perfektn? rovn?, v leskl? zbroji – vzor vzne?enosti a odvahy. V?d?la, ?e ho nem??e nechat zem??t. Sv?t si nemohl dovolit, aby o Ereca p?i?el. Alistai?iny ruce p?lily st?le v?c a kdy? otev?ela o?i, uvid?la, ?e Erecovi pomalu klesaj? v??ka. Tak? vid?la, ?e j? z dlan? vyza?uje b?l? sv?tlo a pomalu Ereca zahaluje. Vid?la, jak do n?j pronik? a jak ho obklopuje b?l? aura. Sledovala, jak se jeho r?ny, ze kter?ch pr??tila krev, zaceluj?. Erec otev?el o?i. Z??ilo z nich b?l? sv?tlo a Alistair c?tila, jak se n?co v Erecovi m?n?. Jeho t?lo, je?t? p?ed chv?l? tak chladn?, se za?alo pomalu zah??vat. C?tila, ?e se do n?j vrac? jeho ?ivotn? s?la. Erec na ni pohl?dl se sm?sic? ?divu a p?ekvapen?. V tu chv?li Alistair uc?tila, ?e z?soby jej?ch sil jsou vy?erpan?. Jej? vlastn? ?ivotn? s?la zesl?bla. V?t?inu j? p?edala Erecovi. Ten pak zav?el o?i a upadl do hlubok?ho sp?nku. Jej? ruce n?hle zchladly, a kdy? zkontrolovala Erec?v tep, c?tila, ?e se vr?til do norm?ln?ho stavu. Alistair vydechla ?levou, v?d?la, ?e se j? poda?ilo ho zachr?nit. Ruce se j? t??sly vy?erp?n?m. Nov? zku?enost ji unavila, ale z?rove? se c?tila povznesen?. D?ky, Bo?e, pomyslela si a sklonila se k Erecovi. Polo?ila si tv?? na jeho hru? a objala ho. V o??ch se j? zaleskly slzy, tentokr?t to ale byly slzy radosti. D?kuji ti, ?e jsi mi nevzal m?ho man?ela. Alistair p?estala plakat, vzhl?dla a p?ehl?dla celou scen?rii. Vid?la Bowyer?v me? le??c? na kamenn? podlaze. ?epel i j?lec byly pokryt? krv?. Nen?vid?la Bowyera tak hluboce, ?e to nedok?zala skr?vat. Byla odhodlan? Ereca pomst?t. Alistair sama je?t? cel? od Erecovy krve, sebrala zakrv?cen? me?, pozvedla ho a za?ala si ho prohl??et. Cht?la ho odhodit pry?, cht?la vid?t, jak se za?in?en?m skon?? na opa?n? stran? m?stnosti – kdy? tu se n?hle prudce otev?ely dve?e. Alistair se obr?tila, v rukou st?le sv?rala zakrv?cen? me? a uvid?la, jak se do m?stnosti v??tila Erecova rodina. Spolu s n? p?isp?chal tucet voj?k?. Kdy? se dostali bl??, jejich popla?en? v?raz se zm?nil ve v?raz hr?zy – spat?ili na zemi v bezv?dom? le??c?ho Ereca. „Co jsi to ud?lala?“ vyk?ikla Dauphine. Alistair se na ni nech?pav? pod?vala. „J??“ zeptala se. „J? jsem neud?lala nic.“ Dauphine se zamra?ila a p?istoupila bl??. „V??n? nic?“ pronesla. „Jen jsi zabila na?eho nejlep??ho a nejv?t??ho kr?le!“ Alistair na ni s hr?zou hled?la. Uv?domila si, ?e se na ni v?ichni d?vaj?, jako by byla vra?edkyn?. Sklopila zrak a spat?ila me? ve sv?ch ruk?ch, spat?ila krvav? skvrny na sv?ch dlan?ch a sv? zakrv?cen? ?aty. Do?lo j?, ?e si v?ichni mysl?, ?e na Ereca za?to?ila ona. „J? jsem ho nepobodala!“ protestovala Alistair. „Ne?“ zeptala se Dauphine obvi?uj?c?m hlasem. „Tak?e ten me? se ve tv?ch ruk?ch objevil n?jak?m kouzlem?“ Alistair se rozhl?dla po m?stnosti. Ostatn? kolem n? vytvo?ili kruh. „Ud?lal to n?kdo jin?. Mu?, kter? vyzval Ereca v poli, v bitv?: Bowyer.“ Ostatn? se na sebe nev???cn? pod?vali. „Tak takhle to tedy bylo?“ oponovala Dauphine. „A kde je tedy ten mu??“ zeptala se a tak? se rozhl?dla po m?stnosti. Alistair po n?m nikde nevid?la ani stopy a uv?domila si, ?e si v?ichni mysl?, ?e je lh??ka. „Utekl,“ ?ekla. „Po tom, co Ereca pobodal.“ „A jak se jeho zakrv?cen? me? dostal tob? do rukou?“ pokra?ovala v obvin?n?ch Dauphine. Alistair se s hr?zou zad?vala na krvav? me?, kter? sv?rala v ruk?ch, a s odporem ho zahodila. Me? se za?in?en?m dopadl na zem. „Ale pro? bych j? cht?la zab?t sv?ho nast?vaj?c?ho man?ela?“ zeptala se. „Jsi ?arod?jka,“ pronesla Dauphine a te? u? st?la p??mo proti Alistair. „Tv?mu druhu se ned? v??it. Ach, brat???ku!“ vyk?ikla Dauphine a vrhla se na kolena k Erecovu boku. Dostala se tak mezi Alistair a Ereca, kter?ho te? pevn? obj?mala. „Co ti to jen provedli?“ zana??kala Dauphine mezi vzlyky. „Ale j? jsem nevinn?!“ vyk?ikla Alistair. Dauphine se k n? obr?tila s v?razem nejhlub?? nen?visti. Pak pohl?dla na voj?ky. „Odve?te ji do ?al??e!“ p?ik?zala jim. Alistair uc?tila, jak ji zezadu zachyt?vaj? ciz? ruce, jak j? sm?kaj? sem a tam. Byla ?pln? vy?erpan?. Nem?la s?lu se br?nit a tak j? str??e bez probl?m? spoutaly ruce za z?dy a za?aly ji t?hnout pry?. Alistair bylo t?m?? jedno, co se s n? stane – ale kdy? ji t?hli pry?, nedok?zala un?st my?lenku, ?e ji odd?l? od Ereca. Ne te?, kdy? ji pot?eboval ze v?eho nejv?c. Uzdraven?, kter? mu poskytla, bylo pouze do?asn?. V?d?la, ?e Erec bude pot?ebovat dal?? d?vku, a pokud mu ji Alistair neposkytne, bude v?e ztraceno a Erec stejn? zem?e. „NE!“ vyk?ikla. „Nechte m? b?t!“ Jej? k?ik se ale nesetkal s odezvou. T?hli ji pry?, ruce spoutan? za z?dy, jako by byla jen jedn?m z mnoha oby?ejn?ch v?z??. KAPITOLA T?ET? Thor si musel rukama zast?nit o?i, sv?tlo vych?zej?c? z otev?raj?c?ch se zlat?ch dve?? vedouc?ch do hradu jeho matky bylo tak intenzivn?, ?e ho t?m?? oslepilo. Ze dve?? sm?rem k n?mu vy?la postava. Ka?d?m kouskem t?la c?til, ?e je to ?ena. ?e je to jeho matka. Thorovo srdce se rozbu?ilo, kdy? ji uvid?l. Ruce m?la sv??en? voln? pod?l t?la a d?vala se na n?j. Sv?tlo se za?alo pomalu vytr?cet, sta?ilo to k tomu, aby mohl Thor d?t ruce dol? a pohl?dnout na ?enu. Byla to chv?le, na kterou ?ekal cel? ?ivot. Okam?ik, kter? ho pron?sledoval ve snech. Nemohl tomu uv??it. Byla to opravdu ona. Jeho matka. Uvnit? hradu posazen?ho na sam?m vrcholu skaliska. Thor otev?el o?i doko??n a poprv? na ni po??dn? pohl?dl. St?la jen n?kolik stop od n?j a op?tovala jeho pohled. Poprv? v ?ivot? spat?il jej? tv??. Thorovi se zatajil dech, kdy? pohl?dl na tu nejkr?sn?j?? ?enu, kterou kdy v ?ivot? vid?l. Vypadala, jako by st?la mimo ?as. Z?rove? star? i mlad?, jej? ple? byla t?m?? pr?svitn?, jej? tv?? z??ila. Mile se na n?j usm?la. V?iml si, ?e jej? blond vlasy j? sahaj? a? k pasu. V?iml si jej?ch velk?ch, pr?svitn? ?ed?ch o??, jej?ch perfektn? tvarovan?ch l?cn?ch kost? a ?elisti, kter? m?la stejn? tvar jako jeho vlastn?. To, co Thora p?i pohledu na ni p?ekvapilo nejv?c, bylo to, ?e v jej? tv??i vid?l mnoho vlastn?ch rys? – k?ivku jej? brady, jej? rty, ?e? jej?ch o??, dokonce i jej? hrd? ?elo. Jist?m zp?sobem to bylo jako d?vat se na sebe sama. Jej? pohled tak? n?padn? p?ipom?nal pohled Alistair. Thorova matka byla oble?en? do b?l? hedv?bn? r?by a pl??t?, k?pi m?la sta?enou. St?la jako prost? ?ena s rukama sv??en?ma pod?l t?la, nezdobila se ??dn?mi ?perky, k??i m?la hladkou a jemnou jako k??i d?t?te. Thor dok?zal c?tit energii, kter? z n? vyza?ovala. Intenzivn?j??, ne? jakou kdy c?til. Jako by c?til samotn? slunce. St?l a nech?val se tou energi? zaplavovat. C?til vlny l?sky, kter? k n?mu od n? proudily. Nikdy d??v nec?til tak bezpodm?ne?nou l?sku a p?ijet?. P?ipadal si, ?e sem pat??. Kdy? tam p?ed n? st?l, kone?n? si p?ipadal, jako by byl kompletn?. Jako by na sv?t? bylo v?e v nejlep??m po??dku. „Thorgrine, synu,“ ?ekla. Byl to ten nejkr?sn?j?? hlas, kter? kdy sly?el. M?kce se odr??el od prastar?ch kamenn?ch zd? hradu. Zn?l, jako by poch?zel ze samotn?ch nebes. Thor jen p?ekvapen? st?l a nev?d?l co d?lat nebo co ??ct. Bylo to skute?n?? Na chvilku uva?oval, jestli nejde jen o dal?? p?elud Zem? druid?. Jestli nejde jen o dal?? sen, nebo jestli si s n?m nezahr?vala jeho mysl. Na mo?nost obejmout matku ?ekal celou tu dobu, kterou si pamatoval. Ud?lal krok kup?edu odhodlan? zjistit, jestli jde jen o p?elud nebo o skute?nost. Thor se nat?hl, aby ji obejmul, ale z?rove? se ob?val, aby neobj?mal jen pr?zdn? vzduch. Jen iluzi. Pak ale uc?til, ?e je skute?n?, ?e v objet? sv?r? skute?nou osobu. A c?til, ?e ona ho tak? objala. Byl to pro n?j ten nej??asn?j?? a nejlep?? pocit na sv?t?. Pevn? ho objala a Thor se c?til nev?slovn? ??astn? z toho, ?e je skute?n?. ?e to v?e bylo skute?n?. ?e m?l matku, kter? skute?n? existovala, ?e tu byla s n?m, z masa a kost?, v zemi pln? iluz? a p?elud? – a ?e se o n?j skute?n? zaj?mala. Po dlouh? chv?li se pustili a Thor na ni pohl?dl se slzami v o??ch. Vid?l, ?e i j? se v o??ch lesknou slzy. „Synu, jsem na tebe tak hrd?,“ ?ekla. Jen na ni hled?l a nebyl schopn? promluvit, do?la mu slova. „Dorazil jsi na konec svoj? cesty,“ dodala. „Jsi hoden b?t tu. Stal ses mu?em, o kter?m jsem v?dy v?d?la, ?e se j?m stane?.“ Thor na ni hled?l a pe?liv? si ji prohl??el. St?le ?asl nad t?m, ?e skute?n? existuje. Nev?d?l po??dn? co ??ct. Cel? sv?j ?ivot pro ni m?l tolik ot?zek, ?e te?, kdy? p?ed n? skute?n? st?l, si nedok?zal ??dnou vybavit. Ani nev?d?l, kde by m?l za??t. „Poj? se mnou,“ ?ekla a obr?tila se, „uk??u ti tohle m?sto – m?sto, kde ses narodil.“ Usm?la se a nat?hla ruku. Thor ji sev?el ve sv? dlani. ?li bok po boku do hradu, jeho matka ho vedla. Vyza?ovalo z n? sv?tlo, odr??elo se od zd? a Thor to v?e sledoval s ??asem. Bylo to to nejz??iv?j?? m?sto, na kter?m kdy byl. Zdi byly vytvo?eny ze z??iv?ho zlata, v?echno se t?pytilo, v?e bylo perfektn?, t?m?? nere?ln?. P?ipadal si, jako by vstoupil do magick?ho hradu v oblac?ch. Pro?li dlouhou chodbou s vysok?mi klenut?mi stropy oz??enou sv?tlem, kter? se odr??elo od v?eho, co m?jeli. Thor sklonil hlavu a zjistil, ?e podlaha je pokryt? diamanty, brou?en?mi a jisk??c?mi miliony pablesk?. „Pro? jsi m? opustila?“ zeptal se n?hle Thor. Byla to prvn? slova, kter? j? ?ekl a i jeho samotn?ho p?ekvapila. Ze v?ech v?c?, na kter? se j? cht?l zeptat, vyhrkl z n?jak?ho d?vodu zrovna tohle. C?til se kv?li tomu v rozpac?ch, zastyd?l se za sebe, ?e ho nenapadlo ??ct n?co milej??ho. Necht?l zn?t nevrle. Ale ?sm?v jeho matky se ani nezachv?l. St?le ?la po jeho boku a hled?la na n?j pohledem ?ist? l?sky. Vyza?ovala z n? takov? l?ska a p?ijet?, ?e Thor c?til, ?e ho neodsoud? za nic, co by je?t? mohl ??ct. „M?? pr?vo se na m? zlobit,“ ?ekla. „Mus?m t? po??dat o odpu?t?n?. Ty a tvoje sestra pro m? znamen?te v?c ne? cokoli jin?ho na sv?t?. Cht?la jsem v?s vychovat tady – ale nemohla jsem. Proto?e jste oba v?jime?n?. Oba dva jste v?jime?n?.“ Zahnuli do dal?? chodby, kde Thorova matka zastavila a obr?tila se k n?mu. „Nejsi jen druid, Thorgrine. Nejsi jen v?le?n?k. Jsi nejv?t?? v?le?n?k, kter? kdy byl nebo kdy bude. A stejn? tak i nejv?t?? druid. Tv?j osud je v?jime?n? – tv?j ?ivot bude v?t??, mnohem v?t?? ne? je tohle m?sto. Je to ?ivot a osud, kter? bude? sd?let se zbytkem sv?ta. To je d?vod, pro? jsem ti dala svobodu. Musela jsem t? nechat j?t, aby ses stal mu?em, kter?m te? jsi. Abys z?skal zku?enosti, kter? jsi musel z?skat, aby ses stal takov?m v?le?n?kem, jak?m m?? b?t.“ Zhluboka se nadechla. „Jak vid??, Thorgrine, nen? to odlou?en? a privilegia, kter? d?laj? v?le?n?ka v?le?n?kem, ale od??k?n? a str?d?n?, utrpen? a bolest. Utrpen? hlavn?. Ni?ilo m?, kdy? jsem musela sledovat, jak trp??, a p?esto jsem v?d?la, ?e utrpen? je p?esn? to, co pot?ebuje? nejv?c, aby ses stal mu?em, kter?m ses stal. Rozum?? tomu, Thorgrine?“ Thor skute?n? poprv? v ?ivot? rozum?l. Poprv? mu v?echno d?valo smysl. Vzpomn?l na v?echno utrpen?, kter? ho v ?ivot? potkalo: na to jak vyr?stal bez matky, jak z?st?val ve st?nu sv?ch bratr?, jak ho otec nen?vid?l. V mal? vesnici, kter? ho dusila, kde ho v?ichni vn?mali jako naprostou nicku. Jeho v?chova se skl?dala z dlouh?ho ?et?zce poni?ov?n?. Te? ale za??nal ch?pat, ?e to v?echno pot?eboval. ?e v?echno to sou?en? a utrpen? muselo b?t. „V?echno tvoje str?d?n?, tvoje nez?vislost, tv?j boj za vlastn? cestu,“ dodala jeho matka, „byl m?j dar tob?. Byl to dar, kter? ti pomohl, aby ses stal siln?j??m.“ Dar, pomyslel si Thor. Nikdy o tom takhle neuva?oval. V t? dob? to v?e vypadalo jako v?c ze v?eho nejm?n? podobn? daru – a p?esto te?, p?i pohledu zp?t, v?d?l, ?e to skute?n? dar byl. Kdy? ta slova pronesla, uv?domil si, ?e m?la pravdu. V?echny nep??jemnosti jeho ?ivota, v?zvy, kter?m ?elil – to v?e byl dar, kter? mu pomohl st?t se t?m, ??m byl nyn?. Pak se jeho matka obr?tila a spole?n? pokra?ovali bok po boku na cest? hradem. Thorovou mysl? v??il milion ot?zek, kter? j? cht?l polo?it. „Nezd?? se mi?“ zeptal se Thor. Znovu se c?til trapn? za to, jak hloup? se pt?, a znovu polo?il ot?zku, o kter? nep?edpokl?dal, ?e by ji polo?il. C?til ale nezm?rnou touhu zjistit pravdu. „Je tohle m?sto skute?n??“ pokra?oval Thor. „Nebo je to v?e jen iluze, pouh? h???ka moj? vlastn? p?edstavivosti, jako zbytek t?hle zem??“ Matka se na n?j usm?la. „Jsem stejn? skute?n?, jako jsi ty,“ odpov?d?la. Thor p?ik?vl, jej? odpov?? ho uklidnila. „M?? pravdu, ?e Zem? druid? je zem? iluz?, kouzeln? zem? prom?taj?c? se do tv? mysli,“ dodala. „Jsem opravdu skute?n? – ale sou?asn? jsem jako ty – druid. Druidov? nejsou tolik spojen? s fyzick?mi m?sty jako lid?. Co? znamen?, ?e jedna moje ??st ?ije tady a dal?? ??st ?ije jinde. Proto jsem v?dy s tebou, i kdy? m? nem??e? vid?t. Druidi jsou sou?asn? v?ude a nikde. Na rozd?l od ostatn?ch jsme ve dvou sv?tech.“ „Jako Argon,“ odpov?d?l Thor, kdy? si vzpomn?l na Argon?v nep??tomn? pohled, kter? se mu ob?as objevil na tv??i a pak zase zmizel, jako by byl Argon sou?asn? v?ude a p?itom nikde. P?ik?vla. „Ano,“ odpov?d?la. „P?esn? jako m?j bratr.“ Thor ?okovan? vydechl. „Tv?j bratr?“ zopakoval. Souhlasn? p?ik?vla. „Argon je tv?j str?c,“ ?ekla. „Hodn? mu na tob? z?le??. V?dycky mu na tob? z?le?elo. A na Alistair tak?.“ Thor musel chv?li p?em??let, zasko?ilo ho to. „Pro m? je to ale jin?,“ ?ekl Thor. „Nec?t?m v?ci jako ty. C?t?m se mnohem v?c v?zan? k fyzick?m m?st?m, ne? jsi ty. Nedok??u cestovat do ostatn?ch sv?t? stejn? voln? jako Argon.“ „To proto, ?e jsi nap?l ?lov?k,“ odpov?d?la. Thor nad t?m uva?oval. „Te? jsem ale tady, v tomto hrad?, doma,“ ?ekl. „Je to m?j domov nebo ne?“ „Ano, je,“ odpov?d?la. „Je to tv?j skute?n? domov. Stejn? jako ka?d? jin? domov, kter? na sv?t? m??. P?esto druidi nejsou tolik n?chyln? naz?vat m?sta sv?mi domovy.“ „Tak?e pokud bych tu cht?l z?stat, kdybych tu cht?l ??t, mohl bych?“ zeptal se Thor. Jeho matka zavrt?la hlavou. „Ne,“ odpov?d?la. „Proto?e tv?j ?as tady, v Zemi druid?, je omezen?. Tv?j p??chod sem byl p?edur?en – ale Zemi druid? m??e? nav?t?vit jen jednou. Kdy? odejde?, nem??e? se u? vr?tit. Toto m?sto, tento hrad, v?echno co tu vid?? a zn??, m?sto z tv?ch sn?, kter? jsi v?dal tolik let, to v?e zmiz?. Jako ?eka, do kter? nejde vstoupit dvakr?t.“ „A ty?“ zeptal se Thor s obavami. Jeho matka lehce zavrt?la hlavou. „Ani m? u? neuvid??. Ne takhle. Ale i tak s tebou st?le budu.“ Thora to pomy?len? rmoutilo. „Tomu nerozum?m,“ ?ekl Thor. „Kone?n? jsem t? na?el. Kone?n? jsem na?el tohle m?sto, sv?j domov. A te? mi chce? ??ct, ?e je to jen pro jednou?“ Jeho matka si povzdechla. „V?le?n?k?v domov je venku ve sv?t?,“ ?ekla. „Je tvoj? povinnost? b?t venku, pom?hat ostatn?m, chr?nit ostatn? – a b?t st?le lep??m a lep??m v?le?n?kem. St?le je prostor se zlep?ovat. V?le?n?k?m nen? souzeno z?st?vat na jednom m?st?. Obzvl??? ne v?le?n?k?m s tak velk?m osudem, jako je ten tv?j. V ?ivot? se setk?? s nejr?zn?j??mi skv?l?mi v?cmi: skv?l?mi hrady, skv?l?mi m?sty, skv?l?mi lidmi. Nesm?? ale na ni?em lp?t. ?ivot je jako velk? proud a mus?? ho nechat, aby t? nesl tam, kam t? m? zan?st.“ Thor svra?til ?elo a sna?il se v?echno pochopit. Bylo toho na n?j p??li? nar?z. „V?dycky jsem si myslel, ?e a? t? najdu, bude to konec moj? nejv?t?? v?pravy.“ Usm?la se na n?j. „Takov? u? je ?ivot,“ odpov?d?la. „Jsou pro n?s p?ipraveny velk? v?pravy nebo si je sami ur?ujeme a sna??me se na nich usp?t. Nikdy si opravdu nep?edstavujeme, ?e bychom mohli doj?t do c?le a p?esto to n?jak?m zp?sobem dok??eme. Jakmile to zvl?dneme a dos?hneme c?le, mysl?me si, ?e t?m na?e ?ivoty kon??. Na?e ?ivoty jsou ale jen spoustou za??tk?. Zdol?n? jednoho vrcholu je samo o sob? ohromn? ?sp?ch, ale z?rove? vede k dal??mu, v?t??mu vrcholu. ?sp??n? dokon?en? jedn? v?pravy ti umo??uje vyrazit na dal??, je?t? v?t?? v?pravu.“ Thor na ni p?ekvapen? hled?l. „P?esn? tak,“ odpov?d?la, kdy? si p?e?etla jeho my?lenky. „To, ?e jsi m? na?el, znamen?, ?e vyraz?? na dal??, je?t? d?le?it?j?? v?pravu.“ „Jak? dal?? v?pravy a ?koly na m? m??ou ?ekat?“ zeptal se Thor. „Co m??e b?t d?le?it?j??ho ne? to, ?e jsem t? na?el?“ Usm?la se na n?j a v jej?ch o??ch se dalo vy??st, kolik toho v?. „Nedok??e? si ani p?edstavit, kolik ?kol? p?ed tebou je?t? le??,“ ?ekla. „N?kte?? lid? se narod? a ?ek? na n? pouze jeden ?kol. Na n?kter? ne?ek? nic. Ale ty – Thorgrine – ses narodil s osudem dvan?cti ?kol?.“ „Dvan?cti?“ zopakoval Thor ohromen?. Souhlasn? p?ik?vla. „Me? Osudu byl jeden. Zvl?dl jsi ho ohromn?. Naj?t m? byl dal??. Zat?m jsi splnil dva z nich. Zb?v? ti jich je?t? deset. Deset je?t? v?t??ch ne? tyto dva.“ „Deset dal??ch?“ zeptal se. „Je?t? v?t??ch? Jak je to mo?n??“ „Uk??u ti to,“ ?ekla, objala ho kolem ramen a vedla ho d?l chodbou. Pro?li z??iv?mi saf?rov?mi dve?mi a ve?li do m?stnosti cel? ze zelen? z???c?ch saf?r?. Thorova matka ho provedla kolem cel? m?stnosti k velk?mu klenut?mu oknu z k?i???lu. Thor st?l po jej?m boku, nat?hl ruku a polo?il dla? na k?i???l. C?til, ?e to mus? ud?lat. Kdy? to ud?lal, okenn? tabule se pomalu otev?ely. Thor vyhl?dl ven a spat?il oce?n, ?irok? panorama pokryt? oslepuj?c?m oparem a mlhou. Od v?eho se odr??elo b?l? sv?tlo a vypadalo to, jako by byli na vrcholu samotn?ch nebes. „Pohl?dni ven,“ ?ekla mu. „A pov?z mi, co vid??.“ Thor znovu vyhl?dl a nejprve nevid?l nic ne? oce?n b?l?ho oparu. Brzy se ale opar projasnil a oce?n pozvolna mizel. P?ed o?ima se mu za?aly m?hat obrazy. Nejprve spat?il Thor sv?ho syna, Guwayna, pluj?c?ho na mal? lo?ce na otev?en?m mo?i. Srdce se mu panicky rozbu?ilo. „Guwayne,“ ?ekl. „Je to pravda?“ „Dokonce i te? je ztracen? na mo?i,“ ?ekla. „Pot?ebuje t?. Naj?t ho bude jeden z nejv?t??ch ?kol? tv?ho ?ivota.“ Kdy? Thor sledoval, jak Guwayne odplouv?, c?til nutk?n? okam?it? odej?t, vyrazit k mo?i a hledat ho. „Mus?m j?t za n?m – okam?it?!“ Matka mu polo?ila ruku na z?p?st?, aby ho uklidnila. „Pod?vej se, co je?t? m?? spat?it,“ ?ekla. Thor znovu vyhl?dl ven a uvid?l Gwendolyn a jej? lidi. Choulili se na kamenit?m ostrov? a t??sli se p?ed bl???c? se skupinou drak? sn??ej?c?ch se z nebe. Vid?l ohnivou st?nu, ho??c? t?la a lidi k?i??c? v agonii. Nal?hav? se mu rozbu?ilo srdce. „Gwendolyn,“ vyk?ikl Thor. „Mus?m j?t za n?.“ Jeho matka p?ik?vla. „Pot?ebuje t?, Thorgrine. V?ichni t? pot?ebuj? – a tak? pot?ebuj? nov? domov.“ Jak Thor d?l hled?l z okna, vid?l, jak se zem? m?n? a vid?l cel? Prsten. Zni?en?, ?ern?. Romulova milionov? arm?da pokr?vala ka?dou jeho p??. „Prsten,“ vyslovil s hr?zou. „U? neexistuje.“ Thor c?til spaluj?c? touhu vyb?hnout ven a v?echny je okam?it? zachr?nit. Matka se rozhodla zav??t okno. Thor se k n? obr?til ?elem. „Tohle jsou n?kter? z ?kol?, kter? na tebe je?t? ?ekaj?,“ ?ekla. „Tvoje d?t? t? pot?ebuje. Gwendolyn t? pot?ebuje. Tvoji lid? t? pot?ebuj? - a co v?c, mus?? se p?ipravit na den, kdy se stane? kr?lem.“ Thor p?ekvapen? vykulil o?i. „J?? Kr?l?“ Jeho matka p?ik?vla na souhlas. „Je to tv?j osud, Thorgrine. Jsi posledn? nad?j?. Ty se mus?? st?t kr?lem druid?.“ „Kr?lem druid??“ zeptal se a sna?il se v?e pochopit. „Ale… nerozum?m tomu. Myslel jsem, ?e v Zemi druid? jsem te?.“ „Druidi u? tu ne?ij?,“ vysv?tlovala jeho matka. „Jsme n?rodem v exilu. Druidi ?ij? ve vzd?len?m kr?lovstv?, na vzd?len?m konci Imp?ria, a jsou ve velk?m nebezpe??. Tv?j osud je st?t se jejich kr?lem. Pot?ebuj? t? a ty pot?ebuje? je. Va?e spole?n? s?ly budou nezbytn? k tomu, abyste bojovali s nejv?t?? zn?mou silou. S hrozbou mnohem v?t??, ne? jsou draci.“ Thor na ni zamy?len? hled?l. „Jsem zmaten?, matko,“ p?iznal. „To proto, ?e tv?j v?cvik je?t? neskon?il. Dostal ses hodn? daleko, ale je?t? nejsi ani zdaleka na ?rovni, kter? mus?? dos?hnout, aby ses stal velk?m v?le?n?kem. Setk?? se s nov?mi mocn?mi u?iteli, kte?? t? povedou na tv? cest?. U?iteli, kte?? t? posunou na ?rovn? vy???, ne? si dok??e? p?edstavit. Zat?m je?t? nem??e? vid?t v?le?n?ka, kter?m se stane?.“ „A bude? je pot?ebovat. V?echen v?cvik, kter? ti jsou schopni poskytnout“ pokra?ovala. „Bude? ?elit ohromn?m ????m, kr?lovstv?m v?t??m, ne? jsi kdy vid?l. St?etne? se s divok?mi tyrany, vedle kter?ch bude Andronicus vypadat jako nevinn? ber?nek.“ Matka si ho prohl??ela zkoumav?m pohledem pln?m moudrosti a soucitu. „?ivot je v?dy v?t??, ne? si p?edstavuje?, Thorgrine,“ pokra?ovala. „V?dy je v?t??. Prsten je ve tv?ch o??ch ohromn?m kr?lovstv?m. St?edem sv?ta. Ale ve srovn?n? se zbytkem sv?ta je to jen mal? kr?lovstv?. V Imp?riu je to jen zrnko prachu. Thorgrine, existuj? sv?ty daleko p?esahuj?c? tvoje nejdivo?ej?? p?edstavy. V?t?? ne? v?echno, co jsi kdy vid?l. Je?t? jsi ani neza?al ??t.“ Odml?ela se. „A bude? pot?ebovat tohle.“ Thor uc?til n?co na z?p?st?, a kdy? pohl?dl dol?, vid?l, jak mu matka p?ipnula n?ramek. Byl n?kolik palc? ?irok? a kryl polovinu jeho p?edlokt?. Z??il zlatem a v jeho st?edu byl jeden ?ern? diamant. Byla to ta nejkr?sn?j?? a nejmocn?j?? v?c, kterou kdy vid?l. C?til, ?e do n?j z n?ramku proud? povzbuzuj?c? s?la. „Dokud ho bude? nosit,“ ?ekla, „??dn? mu? zrozen? z ?eny ti nedok??e ubl??it.“ Thor na ni znovu pohl?dl a mysl? mu prob?hly obrazy, kter? vid?l za k?i???lov?m oknem, a znovu poc?til nutk?n? vyrazit za Guwaynem a Gwendolyn, oba je zachr?nit, zachr?nit i v?echny ostatn?. Jedna jeho ??st ale necht?la odej?t. Tohle bylo m?sto z jeho sn?. M?sto, na kter? se nebude moct nikdy vr?tit. A necht?l opustit svoji matku. Prohl??el si n?ramek a c?til, jako jeho s?la roste. Zd?lo se mu, jako by u sebe m?l kousek sv? matky. „Je tohle d?vod, pro? jsme se museli setkat?“ zeptal se Thor. „Abych ho mohl dostat?“ P?ik?vla. „A co je je?t? d?le?it?j??,“ dodala, „abys dostal moji l?sku. Jako v?le?n?k ses musel nau?it nen?vid?t. Ale stejn? d?le?it? je, aby ses nau?il milovat. L?ska je siln?j?? z t?chto dvou sil. Nen?vist m??e ?lov?ka zab?t. Ale l?ska ho dok??e znovu postavit na nohy. A uzdravit n?koho je n?ro?n?j??, ne? n?koho zab?t. Mus?? poznat nen?vist, ale tak? mus?? poznat l?sku – a mus?? v?d?t, kdy pou??t kterou z t?chto sil. Nemus?? se jen nau?it milovat, ale co je d?le?it?j??, mus?? um?t l?sku p?ij?mat. Stejn? jako pot?ebujeme j?dlo, pot?ebujeme i l?sku. Mus?? v?d?t, jak moc t? miluji. Jak moc t? p?ij?m?m takov?ho, jak? jsi. Jak moc jsem na tebe hrd?. Mus?? v?d?t, ?e jsem v?dy s tebou. A tak? mus?? v?d?t, ?e se znovu setk?me. Mezit?m dovol moj? l?sce, aby t? prov?zela. A co je nejd?le?it?j??, dovol s?m sob? se milovat a p?ijmi se takov?, jak? jsi.“ Thorova matka pak ud?lala krok kup?edu a objala ho. On ji tak? objal. Thorovi bylo jej? objet? p??jemn?. Bylo mu p??jemn? v?d?t, ?e m? matku. Skute?nou matku. Kdy? ji obj?mal, c?til, jak ho prostupuje jej? l?ska, a c?til se d?ky tomu l?pe – jako znovuzrozen?. P?ipraven? postavit se ?emukoli. Thor se zaklonil a pohl?dl j? do o??. Byly to jeho o?i, ?ediv? a z??iv?. Polo?ila mu ob? ruce na hlavu, sklonila se k n?mu a pol?bila ho na ?elo. Thor zav?el o?i. Necht?l, aby tento moment skon?il. N?hle uc?til chladn? v?tr na pa??ch a usly?el zvuk t???t?c?ch se vln. C?til vlhkost mo?sk?ho vzduchu. Otev?el o?i a p?ekvapen? se rozhl?dl. ?okovalo ho, kdy? zjistil, ?e jeho matka je pry?. Hrad byl pry?. Skalisko bylo pry?. Kdy? se rozhl?dl, vid?l, ?e stoj? na pl??i, ?arlatov? pl??i, kter? le?ela na okraji Zem? druid?. N?jak?m zp?sobem se dostal ze Zem? druid? ven. A v?echno bylo pry?. Jeho matka zmizela. Thor pohl?dl na z?p?st?, na sv?j nov? zlat? n?ramek s ?ern?m diamantem v jeho st?edu, a p?ipadal si jako nov? ?lov?k. C?til, jako by v n?m byla ??st jeho matky. C?til jej? l?sku a p?ipadal si, jako by si dok?zal podrobit cel? sv?t. C?til se siln?j?? ne? kdy d??v a byl p?ipraven? postavit se v bitv? jak?mukoli nep??teli, jen aby zachr?nil svoji ?enu a sv? d?t?. Zaslechl bru?iv? zvuk, a kdy? se ohl?dl, spat?il Mycoples. Pot??ilo ho to. Sed?la nedaleko a pomalu roztahovala k??dla. Zavrn?la a pomalu se k n?mu p?ibli?ovala. Thor c?til, ?e i ona je p?ipraven?. Kdy? se k n?mu p?ibl??ila, Thor si p?ekvapen? v?iml, ?e pod n? na pl??ov?m p?sku n?co le??. N?co co bylo a? dosud ukryt? pod jej?m t?lem. Bylo to b?l?, velk? a obl?. Kdy? se pod?val pe?liv?ji, uv?domil si, ?e je to vejce. Dra?? vejce. Mycoples pohl?dla na Thora a Thor ?okovan? pohl?dl na ni. Mycoples se smutn? pod?vala zp?t na vejce, necht?la ho opustit, ale v?d?la, ?e bude muset. Thor s ??asem sledoval vejce a p?em??lel, jak? potomek m??e vzej?t ze spojen? Mycoples a Ralibara. Myslel si, ?e to bude nejv?t?? drak, kter?ho kdy lidstvo potkalo. Thor nasedl na Mycoples, oba se obr?tili a naposledy pohl?dli na Zemi druid?, z?hadnou zemi, kter? Thorgrina p?iv?tala po sv?m a pak ho vyplivla ven. Bylo to m?sto, kter? Thora z?rove? d?silo a kter? z?rove? nedok?zal po??dn? pochopit. Thor se obr?til a pohl?dl na ?ir? oce?n, kter? se p?ed nimi rozprost?ral. „Je ?as bojovat,“ na??dil Thor duniv?m hlasem. Zazn?valo v n?m sebev?dom? mu?e, v?le?n?ka, budouc?ho kr?le. Mycoples zav?e?t?la, rozt?hla ohromn? k??dla a oba se vznesli vysoko do vzduchu. Vylet?li nad oce?n, daleko od tohoto sv?ta, m??ili zp?t ke Guwaynovi, ke Gwendolyn, za Romulem a jeho draky. Let?li vybojovat bitvu Thorova ?ivota. KAPITOLA ?TVRT? Romulus st?l na p??di sv? lodi, prvn? v cel? flotile, a s uspokojen?m sledoval horizont. N?sledovaly ho tis?ce imperi?ln?ch lod? a vysoko ve vzduchu se vzn??elo jeho hejno drak?. Zat?mco bojovali s Ralibarem, jejich k?ik napl?oval vzduch. Romulus je sledoval a pevn? p?itom sv?ral z?bradl?. Jeho dlouh? nehty se p?itom zar?valy hluboko do d?eva. Pozoroval, jak jeho bestie ?to?? na Ralibara a sr??ej? ho do mo?e znovu a znovu. Draci se ho sna?ili udr?et pod hladinou. Romulus vyk?ikl radost? a sev?el z?bradl? tak siln?, a? prasklo, kdy? vid?l, ?e jeho draci v?t?zn? vylet?li z mo?e, ale Ralibar se nikde neobjevil. Pozvedl ruce do v??ky, naklonil se kup?edu a c?til, jak mu dlan? ho?? moc?. „Kup?edu, draci moji,“ za?eptal a o?i mu z??ily. „Kup?edu.“ Jakmile ta slova zamumlal, obr?tili se jeho draci a pohl?dli na Horn? ostrovy. Pak vyrazili kup?edu, v?e?t?li a m?chali k??dly. Romulus c?til, ?e je ovl?d?. P?ipadal si nep?emo?iteln?, p?ipadal si, ?e m??e ovl?dat cokoli v cel?m vesm?ru. Konec konc?, st?le byl jeho m?s?c. Jeho moc u? brzy zmiz?, ale prozat?m ho nic na sv?t? nemohlo zastavit. Romulovi zapl?ly o?i nad?en?m, kdy? sledoval, jak jeho draci m??? k Horn?m ostrov?m. Kdy? vid?l v d?lce ut?kaj?c? ?eny a d?ti, kter? se sna?ily dostat z dra??ho dohledu. S uspokojen?m sledoval, jak se dra?? ohe? rozl?v? po povrchu, a jak lid? ho?? za?iva. Jak se cel? ostrov m?n? v jednu obrovskou kouli zk?zy. Vychutn?val si ten pohled. Stejn? tak, jako si vychutn?val zni?en? Prstenu. Gwendolyn se p?ed n?m poda?ilo uprchnout – ale tentokr?t u? nem? kam j?t. Kone?n? vlastn? rukou zni?? v?echny MacGily. Kone?n? u? nebude ??dn? kout sv?ta, kter? by mu nebyl pod??zen. Romulus se ohl?dl a p?es rameno sledoval tis?ce sv?ch lod?. Svoji nezm?rnou flotilu pokr?vaj?c? cel? horizont. Zhluboka se nadechl a zaklonil se. Nastavil tv?? nebes?m, rozpa?il s dlan?mi obr?cen?mi vzh?ru a ze v?ech sil za?val. Za?val sv?j v?t?zn? pok?ik. KAPITOLA P?T? Gwendolyn st?la v prostorn?m kamenn?m sklep?, choulila se spole?n? s tucty sv?ch lid? a poslouchala, jak se zem? naho?e chv?je a ho??. P?i ka?d?m zvuku se ot??sla. Zem? se ob?as chv?la tak siln?, ?e se n?kter?m lidem podlamovala kolena, a n?kte?? dokonce upadli. Za v?echno mohli draci, kte?? si venku pohazovali ohromn?mi kusy kamen?, jako by to byly jen mal? hra?ky. Zvuk dopadaj?c?ch balvan? se nesl nekone?nou ozv?nou a? ke Gwenin?m u??m. Zn?lo to, jako by nastal konec sv?ta. I pod zem? bylo horko st?le siln?j?? – draci chrlili ohe? p??mo na ocelov? dve?e. Znovu a znovu, jako by v?d?li, ?e se za nimi skr?v? mno?stv? lid?. Ocel na?t?st? plameny zastavila, ale dovnit? pronikal ?ern? kou?, kter? v?em znesnad?oval d?ch?n? a zp?soboval z?chvaty ka?le. Ozval se d?siv? zvuk kamene nar??ej?c?ho do oceli a Gwen vid?la, jak se ocelov? dve?e naho?e proh?baj? a t?esou. Draci je t?m?? vyrazili. O?ividn? v?d?li, ?e se dole ukr?vaj? uprchl?ci, a sna?ili se ze v?ech sil dostat dovnit?. „Jak dlouho br?na vydr???“ zeptala se Gwen Matuse stoj?c?ho pobl??. „To nev?m,“ odpov?d?l Matus. „Otec vybudoval tohle podzem? tak, aby odolalo ?toku nep??telsk?ho vojska – ne dra??mu ?toku. Nemysl?m si, ?e by vydr?ela moc dlouho.“ Gwendolyn c?tila, jak se k n? pomalu bl??? smrt. V m?stnosti bylo st?le v?t?? horko, jako by nebyli v podzem?, ale st?li p??mo na sp?len? zemi. Kv?li kou?i bylo vid?t st?le h?? a podlaha se t??sla, jak si nad nimi draci pohazovali obrovsk?mi balvany. P?i ka?d?m n?razu jim ze stropu padaly na hlavy mal? kousky kamen? a prach. Gwen si prohl??ela vyd??en? obli?eje v?ech lid? kolem. Nemohla si pomoct a musela uva?ovat, jestli se v?ichni ?stupem do podzem? neodsoudili k pomal? a bolestiv? smrti. P?em??lela, jestli lid?, kte?? naho?e zem?eli v podstat? okam?it?, nakonec nem?li ?t?st?. N?hle nastalo ticho, draci z?ejm? odlet?li jinam. Gwen to p?ekvapilo a uva?ovala, kam asi zmizeli. Pak se ale ozvalo ohromn? dun?n? kamen? a zem? se zachv?la tak siln?, ?e v?ichni kolem popadali. Rachot se oz?val z d?lky a n?sledovaly ho dva z?chv?vy jako po n?jak? lavin?. „Tirova pevnost,“ ?ekl Kendrick, kter? do?el ke Gwendolyn. „Museli ji zni?it.“ Gwen vzhl?dla ke stropu a uv?domila si, ?e m?l asi pravdu. Co jin?ho by mohlo vyvolat takovou lavinu suti? Draci o?ividn? zu?ili a m?li v ?myslu zni?it v?echno na ostrov? do posledn? mali?kosti. V?d?la, ?e je jen ot?zka ?asu, ne? vraz? i k nim do sklepen?. V nastal?m tichu Gwen ?okoval zvuk d?tsk?ho pl??e, kter? pro?al vzduch. P?ipadalo j?, ?e se j? ten zvuk zabodl p??mo do srdce. Nemohla si pomoct, okam?it? pomyslela na Guwayna a kdy? se pl?? ozval znovu – n?kde na povrchu za dve?mi a byl st?le hlasit?j?? – jedna jej? ??st se ji sna?ila p?esv?d?it, ?e je to skute?n? Guwayne. ?e ji k sob? vol?. Samoz?ejm? v?d?la, ?e to nen? mo?n?, jej? syn byl venku na mo?i, daleko odsud. A p?esto hluboko v srdci tou?ila, aby to byl on. „Moje d?t?!“ vyk?ikla Gwen. „Je tam naho?e. Mus?m ho zachr?nit!“ Gwen se rozb?hla ke schod?m, kdy? tu n?hle uc?tila, jak se j? chopily siln? ruce. Ohl?dla se a vid?la, ?e ji dr?? jej? bratr, Reece. „M? pan?,“ ?ekl. „Guwayne je daleko odsud. Naho?e pl??e jin? d?t?.“ Gwen si p??la, aby nem?l pravdu. „Po??d je to d?t?,“ ?ekla. „A je tam naho?e ?pln? samo. Nem??u ho nechat zem??t.“ „Pokud tam nahoru p?jde?,“ ?ekl Kendrick, ud?lal krok kup?edu a zakuckal se sazemi, „budeme za tebou muset zav??t dve?e a ty tam z?stane? ?pln? sama. Zem?e? tam.“ Gwen nedok?zala jasn? myslet. V?echno, na co se soust?edila, bylo jen d?t?, kter? bylo ?pln? samo tam naho?e, a na to, ?e ho mus? zachr?nit. A? to stoj?, co to stoj?. Gwen se vyprostila z Reecova sev?en? a b??ela ke schod?m. Brala je po t?ech a ne? ji stihl kdokoli zastavit, odstranila kovovou ty?, kter? dve?e blokovala. Pak se p?edklonila a zap?ela se dlan?mi do dve??, aby je otev?ela. Okam?it? vyk?ikla bolest?, proto?e kov byl tak hork?, ?e j? pop?lil dlan?. Gwen rychle st?hla ruce, skryla dlan? do ruk?v? a neohro?en? se znovu zap?ela do dve??. Poda?ilo se j? je otev??t. Kdy? se kone?n? dostala na denn? sv?tlo, divoce se rozka?lala. Ze sklepa za n? se vyvalil ?ern? kou?. Gwen klop?tala po nerovn?m povrchu a m?ourala do sv?tla. Rukou si zast?nila o?i a ?okovan? sledovala n?sledky ni?iv? vlny, kter? se p?ehnala kolem. V?echno, co je?t? p?ed kr?tkou dobou st?lo a zd?lo se jako pevn? konstrukce, bylo te? zni?eno, srovn?no se zem? v hromad?ch ?hnouc?ch a kou??c?ch trosek. D?tsk? pl?? se ozval znovu. Tady na povrchu byl hlasit?j??. Gwen se rozhl??ela a ?ekala, a? se ?ern? kou? trochu rozpt?l?. Po chvilce si v?imla d?t?te zabalen?ho v p?ikr?vce, kter? le?elo na zemi na vzd?len?j?? stran? n?dvo??. Pobl?? le?eli jeho rodi?e, mrtv?, up?len? za?iva. D?t?ti se n?jak?m z?zrakem poda?ilo p?e??t. Gwendolyn si s hr?zou uv?domila, ?e ho matka mo?n? za?t?tila p?ed plameny vlastn?m t?lem. N?hle se vedle n? objevil Kendrick, Reece, Godfrey a Steffen. „M? pan?, mus?? se okam?it? vr?tit dol?!“ ??dal ji Steffen. „Tady naho?e zem?e?!“ „To d?t?,“ ?ekla Gwen. „Mus?m ho zachr?nit.“ „Nem??e?,“ p?esv?d?oval ji Godfrey. „?iv? se nevr?t??!“ Gwen to bylo jedno. V mysli se soust?edila na jedinou v?c a v?echno, co ji zaj?malo, v?echno, na co se dok?zala soust?edit, bylo to d?t?. Vyt?snila zbytek sv?ta a v?d?la, ?e stejn? tak, jako pot?ebovala d?chat, pot?ebovala zachr?nit to mali?k?. Ostatn? se ji sna?ili zastavit, ale Gwen se nedala. Set??sla jejich ruce a vyrazila k d?t?ti. B??ela ze v?ech sil, srdce j? prudce bu?ilo v hrudi a kolem n? se m?haly hromady trosek, mra?na dusiv?ho, ?ern?ho d?mu a plameny. Hust? ?ern? kou? fungoval i jako clona. D?ky n?mu ji draci zat?m nespat?ili. P?eb?hla p?es n?dvo?? skrz ?ern? mra?na – p?ed sebou vid?la jen mal? d?t? a sly?ela jen jeho pl??. B??ela ze v?ech sil, a? j? pl?ce t?m?? praskaly, dokud se k n?mu kone?n? nedostala. Sklonila se k n?mu a vzala ho do n?ru??. Okam?it? si prohl?dla jeho obli?ej – jedna jej? ??st doufala, ?e uvid? Guwayna. Zamrzelo ji, kdy? zjistila, ?e to nen? on. Bylo to d?v?e. Hol?i?ka m?la velk?, kr?sn? modr? o?i pln? slz z toho, jak bre?ela. T??sla se a sv?rala ru?ky. I p?esto ale Gwen c?tila radost, ?e dr?? v n?ru?? d?t?. Zd?lo se j?, jako by to n?jak?m zp?sobem vypl?ovalo pr?zdnotu vzniklou t?m, ?e Guwayne byl daleko. A u? te? dok?zala z kr?tk?ho pohledu do d?tsk?ch o?? poznat, ?e bude kr?sn?. Mra?na kou?e se rozpt?lila a Gwendolyn si uv?domila, ?e je nekryt? na vzd?len?m konci n?dvo?? i s na??kaj?c?m d?t?tem. Vzhl?dla k nebi a vid?la, ?e necel?ch sto metr? od n? se ve vzduchu vzn??? tucet rozzu?en?ch drak?. V?ichni obr?tili pohledy k n?. Bylo vid?t, ?e maj? radost z nov? ob?ti. O?ividn? se chystali ji zab?t. Draci vyl?tli vzh?ru, zam?vali ohromn?mi k??dly, kter? z takov? bl?zkosti vypadala je?t? v?t??, a vyrazili ke Gwendolyn. Ta se p?ipravovala na nejhor??. Pevn? sev?ela d?t? v n?ru?? a v?d?la, ?e se nestihne v?as dostat zp?t. N?hle se ozval zvuk tasen?ch me??, a kdy? se Gwen ohl?dla, vid?la, ?e Steffen i jej? brat?i Reece, Kendrick a Godfrey stoj? po jej?m boku. Dokonce i Atme, Brand a v?ichni ?lenov? Legie vy?li ze sklepen?, tasili me?e a p?ipravili si ?t?ty. V?ichni sp?chali, aby ji ochr?nili. Vytvo?ili kolem n? kruh a dr?eli ?t?ty zvednut? sm?rem k nebi. V?ichni byli p?ipraven? pro ni zem??t. Gwen jejich odvaha sou?asn? povzbudila i hluboce dojala. Draci se za?ali sn??et p??mo k nim, rozev?rali ohromn? ?elisti a v?ichni se p?ipravovali na nevyhnutelnou smr?? plamen?, kter? by je m?la zab?t. Gwen zav?ela o?i a vid?la otce, vid?la v?echny, kte?? byli v jej?m ?ivot? d?le?it?, ale u? ode?li. P?ipravovala se na setk?n? s nimi. N?hle se ozvalo d?siv? zav?e?t?n? a Gwen se zachv?la. P?edpokl?dala, ?e to je prvn? dra?? ?tok. Pak si ale uv?domila, ?e to bylo jin? zav?e?t?n?. Takov?, kter? pozn?vala. K?ik star?ho p??tele. Vzhl?dla a na nebi uvid?la osamocen?ho draka, jak se ze v?ech sil ?ene do bitvy s draky, kte?? se sn??eli k n?. N?co ji ale pot??ilo je?t? mnohem v?c, ne? drak, kter? je o?ividn? cht?l zachr?nit. Na z?dech mu sed?l mu?, kter?ho Gwen milovala v?c ne? cokoli jin?ho na sv?t?: Thorgrin. Vr?til se. KAPITOLA ?EST? Thor sed?l na Mycoplesin?ch z?dech a v?tr mu bi?oval tv??. Let?li tak rychle, ?e mohl jen st??? d?chat. Sp?chali k hejnu drak? a p?ipravovali se na boj. Thor?v n?ramek na z?p?st? pulzoval a Thor c?til, ?e ho jeho matka nabila moc?, kter? nedok?zal porozum?t. Bylo to, jako by ?as ani prostor ned?valy smysl. Thor m?lem je?t? ani nepomyslel na cestu zp?tky, jako by se z pob?e?? Zem? druid? vznesli p?ed kr?tkou chv?l?, a najednou u? byli nad Horn?mi ostrovy. Sp?chali p??mo k dra??mu hejnu. Thor si p?ipadal, jako by ho sem p?enesla n?jak? magie. Jako by cestovali mezerou v prostoru nebo ?ase, jako by let?li rychleji a d?l ne? kdy d??v. C?til, ?e mu jeho matka v?novala dar rychlosti. Thor m?oural do obla?n? pokr?vky, kdy? spat?il obrovsk? draky krou??c? nad Horn?mi ostrovy. Sn??eli se dol? a p?ipravovali se chrlit ohe?. Thor shl?dl dol? a srdce se mu zastavilo. Ostrovy u? ho?ely. Byly srovnan? se zem?. S hr?zou p?em??lel, jestli se n?komu poda?ilo p?e??t. Nevid?l ??dnou mo?nost, jak by to n?kdo mohl dok?zat. Dorazil p??li? pozd?? P?esto, kdy? se Mycoples snesla n??, padl jeho pohled na osamocenou osobu. P?itahovala ho jako magnet. Vymykala se chaosu kolem: Gwendolyn. St?la tam, jeho nast?vaj?c?, hrd? vzp??men? uprost?ed n?dvo?? a neboj?cn? sv?rala v n?ru?? d?t?. Kolem n? byli v?ichni, na kter?ch Thorovi z?le?elo. V?ichni st?li v kruhu kolem a zdvihali svoje ?t?ty k nebi, aby ji chr?nili p?ed ?tokem bl???c?ch se drak?. Thor s hr?zou sledoval, jak draci rozev?eli svoje ohromn? ?elisti a p?ipravovali se vychrlit plameny, o kter?ch Thor v?d?l, ?e b?hem n?kolika okam?ik? sp?l? Gwendolyn i v?echny ostatn?, na kter?ch mu z?le?elo. „DOL?!“ na??dil Thor Mycoples. Mycoples nepot?ebovala povzbuzovat: vrhla se dol? rychleji, ne? by Thor v??il, ?e je mo?n?. Tak rychle, ?e ani nemohl popadnout dech. Dr?el se tak pevn?, jako by na tom z?visel jeho ?ivot. A tak? z?visel. Byl m?lem hlavou dol?. B?hem chvilky se dostali ke t?em drak?m, kte?? se chystali za?to?it na Gwendolyn, a Mycoples do?iroka rozev?ela ?elisti, vystr?ila pa??ty dop?edu a se zu?iv?m ?evem za?to?ila na nic netu??c? bestie. Narazila do nich silou, kter? je?t? pom?hala zemsk? p?ita?livost. Do jednoho z nich zabo?ila pa??ty a do druh?ho sv? ohromn? zuby. T?et?ho ude?ila k??dly. Zastavila je t?sn? p?ed t?m, ne? sta?ili vychrlit ohe?, a poslala je p??mo k zemi, stranou od ohro?en? skupiny dole. Kdy? v?ichni spole?n? dopadli na zem, ozvalo se hroziv? zadun?n? a rozv??ili mra?na prachu. Mycoples pak zatla?ila jejich hlavy tak hluboko do zem?, ?e se nedok?zali vyprostit. Jen jejich zadn? pa??ty vystupovaly ze zem?. Kdy? se dostali dol?, Thor se obr?til a vid?l Gwendolynin ?okovan? v?raz. D?koval bohu, ?e ji dok?zal zachr?nit pr?v? v ?as. Ozval se hroziv? ?ev, a kdy? Thor vzhl?dl k nebi, vid?l nov? p??val bl???c?ch se drak?. Mycoples u? se obracela a m??ila zp?t nahoru, prudce zrychlovala a chystala se neboj?cn? st?etnout s dal??mi draky. Thor nebyl ozbrojen, ale c?til se jin?, ne? kdy? se jindy chystal k bitv?: poprv? v ?ivot? m?l pocit, ?e nepot?ebuje zbran?. C?til, ?e dok??e vyvolat a vyu??t svoji vnit?n? s?lu. Svoji opravdovou s?lu. S?lu, kterou v n?m povzbudila jeho matka. Kdy? se p?ibl??ili, pozvedl Thor ruku, zam??il zlat?m n?ramkem a z ?ern?ho diamantu v jeho st?edu vyst?elilo sv?tlo. ?lut? sv?tlo obklopilo draka, kter? byl nejbl??, p??mo ve st?edu hejna, a odrazilo ho zp?t. Odra?en? drak p?i tom narazil do ostatn?ch. Mycoples zu?ila, byla odhodlan? je v?echny zni?it, neboj?cn? vlet?la p??mo mezi draky a probojov?vala si skrz n? cestu. Do jednoho zabo?ila tes?ky, do dal??ho ohromn? pa??ty a odhodila ho pry?. N?kolik z nich odrazila po z?dech zp?t. Zu?iv? kousala do jednoho z drak?, dokud neochabl a pak ho pustila dol?. Z??til se k zemi jako balvan padaj?c? z nebe. Po dopadu vyvolal mal? zem?t?esen?. Thor sly?el ohromnou r?nu i ve v??ce, ve kter? se nach?zeli. Thor zb??n? pohl?dl dol? a vid?l Gwendolyn a ostatn?, jak sp?chaj? do ?krytu. V?d?l, ?e mus? odl?kat v?echny draky od ostrova, daleko od Gwendolyn, aby jim dal ?anci uniknout. Pokud by dok?zal vyl?kat draky nad oce?n, mohl by s nimi bojovat tam. „Nad mo?e!“ vyk?ikl Thor k Mycoples. Mycoples poslechla jeho p??kaz, zm?nila sm?r a prolet?la skrz draky na opa?nou stranu. Thor zaslechl za?i?en? a ohl?dl se. C?til vzd?len? plameny, kter? rozzu?en? draci chrlili jeho sm?rem. Spokojen? sledoval, ?e jeho pl?n zabral: v?ichni draci m??ili za n?m, vzdalovali se od Horn?ch ostrov? a sledovali ho nad otev?en? mo?e. Hluboko dole uvid?l Thor Romulovu flotilu pokr?vaj?c? mo?e a v?d?l, ?e i kdyby n?jak?m z?zrakem p?e?il st?etnut? s draky, st?le bude muset bojovat s milionovou arm?dou. V?d?l, ?e st?et s nejv?t?? pravd?podobnost? nep?e?ije. Alespo? ale z?sk? ?as pro ostatn?. D?le?it?j?? je, ?e to zvl?dne Gwendolyn. * Gwen st?la na zni?en?m a kou??c?m n?dvo?? toho, co zbylo z Tirovy pevnosti. St?le sv?rala v n?ru?? d?t? a vzhl??ela k nebi sou?asn? s ?divem, ?levou a smutkem. Srdce se j? naplnilo radost?, kdy? znovu uvid?la Thora, l?sku sv?ho ?ivota. Byl v po??dku, vr?til se i s Mycoples, to bylo skv?l?. Kdy? se vr?til, zd?lo se Gwendolyn, jako by se uvnit? n? n?co vr?tilo do po??dku. P?ipadalo j?, ?e te? u? je mo?n? v?echno. C?tila, n?co, co u? dlouho ne – chu? d?l ??t. Kdy? vid?li, ?e draci kone?n? odl?taj? pry? z Horn?ch ostrov? nad otev?en? mo?e, spustili jej? mu?i pomalu ?t?ty. Gwen se rozhl?dla a vid?la zk?zu, kterou za sebou draci zanechali. Ohromn? haldy trosek, v?ude ho??c? ohn? a mrtv? draky le??c? na z?dech. Vypadalo to jako ostrov, p?es kter? se p?ehnala v?lka. Tak? vid?la to, co je?t? p?ed chv?li museli b?t rodi?e hol?i?ky, kterou sv?rala v n?ru??. Dv? t?la le??c? pobl??, p??mo vedle m?sta, kde ji Gwen na?la. Pohl?dla d?t?ti do o?? a uv?domila si, ?e ona je pro n?j to posledn?, co na sv?t? m?. Pevn? ho sev?ela. „Te? m?me ?anci, m? pan?!“ ?ekl Kendrick. „Mus?me v?ichni okam?it? zmizet!“ „Draci si n?s nev??maj?,“ dodal Godfrey. „Alespo? prozat?m. Kdo v?, kdy se vr?t?. Mus?me tohle m?sto okam?it? opustit.“ „Ale Prsten u? neexistuje,“ ?ekl Aberthol. „Kam p?jdeme?“ „Kamkoli, hlavn? mus?me pry?,“ odpov?d?l Kendrick. Gwen sly?ela jejich slova, ale p?ipadala j? daleko, jako by za z?vojem. M?sto toho se obr?tila a prohled?vala oblohu, sledovala, jak Thor miz? v d?li a napl?oval ji smutek. „A co bude s Thorgrinem?“ zeptala se. „To ho nech?me samotn?ho tam naho?e?“ Kendrick s ostatn?mi se zamra?ili. Tv??e se jim zkroutili nesouhlasem. Takov? pomy?len? je o?ividn? tak? nel?kalo. „Bojovali bychom s Thorem a? do vlastn? smrti, kdybychom mohli, m? pan?,“ pronesl Reece. „Ale nem??eme. On je vysoko na nebi, nad mo?em, daleko odsud. Nikdo z n?s nem? draka. Ani nem?me jeho moc. Nem??eme mu pomoct. Mus?me pomoct t?m, kter?m pomoct m??eme. To je d?vod, pro? se Thor ob?toval. To je d?vod, pro? d?v? v s?zku sv?j ?ivot. Mus?me vyu??t p??le?itost, kterou n?m poskytl.“ „Na opa?n? stran? ostrova je st?le skryt? zbytek na?? flotily,“ dodal Srog. „Bylo od tebe moudr? schovat ??st lod?. Te? je mus?me vyu??t. V?echny, kdo p?e?ili, mus?me sebrat a okam?it? opustit tohle m?sto – d??v ne? se draci vr?t?.“ Gwendolyninu mysl naplnily sm??en? pocity. Tak moc cht?la j?t a zachr?nit Thora a sou?asn? v?d?la, ?e ?ekat a nechat tu v?echny lidi by ni?emu neprosp?lo. Ostatn? m?li pravdu: Thor riskuje ?ivot jen proto, aby mohli odv?st lidi do bezpe??. Jeho ob?? by byla bezcenn?, kdyby nevyu?ili ?ance, kterou jim poskytl. Je?t? jedna my?lenka ale Gwen tr?pila: Guwayne. Pokud te? rychle vypluj? na mo?e, mo?n?, jen mo?n?, by se jim mohlo poda?it ho naj?t. Pomy?len? na to, ?e by op?t vid?la sv?ho syna, j? vlilo do ?il nov? s?ly. Kone?n? Gwen p?ik?vla, sev?ela d?t? a p?ipravovala se na odchod. „Dobr?,“ ?ekla. „Poj?me a najd?me m?ho syna.“ * Dra?? ?ev se za Thorem oz?val st?le hlasit?ji, hejno se p?ibli?ovalo, pron?sledov?n? nep?est?valo. Mycoples byla st?le d?l a d?l nad mo?em. Thor c?til ohnivou vlnu, kter? se bl??ila k jeho z?d?m. V?d?l, ?e pokud rychle n?co neud?l?, ohe? ho pohlt? a on zem?e. Zav?el o?i. U? se neb?l vyu??vat svoji vnit?n? s?lu, u? nec?til pot?ebu spol?hat se na zbran? vyroben? ?lov?kem. Kdy? zav?el o?i, vzpomn?l si na dobu, kterou str?vil v Zemi druid?, p?ipomn?l si, jak mocn? tam byl, jak moc dok?zal pouhou mysl? ovlivnit v?e, co bylo kolem. Vyvolal svoje vnit?n? s?ly, jako by jeho okol? bylo jen prodlou?en?m jeho mysli. Thor si p?edstavil ohromnou ledovou st?nu ty??c? se za n?m a chr?n?c? ho p?ed ohn?m. P?edstavil si s?m sebe a Mycoples, jak jsou obklopeni ochrannou bublinou, kter? je oba dr?ela v bezpe?? p?ed st?nou dra??ho ohn?. Otev?el o?i a p?ekvapen? si uv?domil, ?e c?t? chlad. Skute?n? se kolem n?j ty?ila nezm?rn? ledov? st?na. P?esn? tak, jak si p?edstavoval. Byla t?i stopy siln? a mod?e z??ila. Ohl?dl se a vid?l, jak se k n?mu bl??? dra?? ohe? – a jak ho ledov? st?na zastavuje. Ozvalo se sy?en?, jak se plamen setkal s ledem a m?nil ho v oblaka p?ry. Draci za?ali zu?it je?t? v?c. Thor s Mycoples zakrou?il kolem a kdy? ledov? st?na rozt?la, rozhodl se setkat se zbytkem hejna p??mo tv??? v tv??. Mycoples neboj?cn? vlet?la p??mo mezi draky, kte?? o?ividn? p??m? ?tok neo?ek?vali. Mycoples se vrhla kup?edu, vytasila pa??ty a zachytila jednoho z drak? za krk, zato?ila s n?m dokola a vrhla ho do d?lky. Drak se ve vzduchu n?kolikr?t p?evr?til a spadl do oce?nu pod nimi. Ne? se stihla st?hnout a p?ipravit na dal?? ?tok, za?to?il na ni jin? drak, kter? j? zabo?il tes?ky do boku. Mycoples zaje?ela a Thor okam?it? zareagoval. Sesko?il z Mycoplesina h?betu na ?um?k ?to??c?ho draka, p?eb?hl mu p?es hlavu a krk a? na z?da a usadil se na n?m. Drak st?le sv?ral Mycoples v tlam? a sou?asn? se sna?il set??st Thora. Ten se na nep??telsk?m drakovi sna?il udr?et ze v?ech sil. Mycoples se naklonila kup?edu a sev?ela ?elisti kolem ocasu dal??ho z drak?. Poda?ilo se j? ho urvat. Drak za?val a z??til se do oce?nu. Mezit?m ale na Mycoples za?to?ilo n?kolik dal??ch p???er. Draci se zakusovali do jej?ch nohou. Thor se zat?m za ka?dou cenu pokou?el ovl?dnout draka, na kter?m se usadil. P?inutil se z?stat v klidu a sna?il se rozpomenout na v?e, co se nau?il. P?ipom?nal si, ?e v?e je jen v jeho mysli. C?til nezm?rnou s?lu prastar?ho stvo?en?, kter? mu kolovala v ?il?ch. Kdy? zav?el o?i a p?estal mu vzdorovat, za?al ho vn?mat jako ??st sebe sama. Vn?mal jeho srdce, vn?mal v mysli jeho tep. C?til, jak se s n?m m?n? v jedno t?lo. Thor otev?el o?i a stejn? tak otev?el o?i drak. Te? mu z??ily jinou barvou. Thor vid?l sv?t drakov?ma o?ima. Tenhle drak, tohle nep??telsk? stvo?en? se stalo Thorov?m n?strojem. To, co vid?lo, vid?l i Thor. Thor mu rozk?zal a ono ho poslouchalo. Drak na Thor?v p??kaz pustil Mycoples, pak za?val, vrhl se kup?edu na t?i draky ?to??c? na Mycoples a roztrhla je na kusy. Ostatn? draci to ne?ekali, nep?edpokl?dali, ?e na n? za?to?? jeden z nich. Je?t? p?ed t?m, ne? se stihli p?eskupit, za?to?il Thor na p?l tuctu z nich. Pou??val draka k tomu, aby jim p?ekusoval p?te? t?sn? za hlavou. Nedok?zali se tomu br?nit a ochromen? padali jeden za druh?m dol?. Thor se vrhl na t?i dal?? a nechal draka, aby jim ukousl k??dla. Doslova jim je vyrval ze zad a draci se ve spir?le ??tili do mo?e. N?hle na Thora za?to?ili ze strany. Ne?ekal to. Drak rozev?el ?elisti a Thora do nich sev?el. Thor za?val, kdy? mu dlouh? ostr? zub pronikl do hrudn?ku a srazil ho z draka. Po hlav? padal dol?. Vid?l, jak se k n?mu bl??? mo?sk? hladina a do?lo mu, ?e brzy zem?e. Koutkem oka zahl?dl, jak se k n?mu bl??? Mycoples. Jak let? pod n?j a dal?? v?c, kterou si Thor uv?domil, byla, ?e p?ist?l na jej?m h?bet?. Jeho star? p??telkyn? ho znovu zachr?nila. Znovu byli spolu a oba byli zran?n?. Thor t??ce oddechoval, sv?ral si hrudn?k a pozoroval, kolik ?kod stihli nad?lat. Tucet drak? byl mrtv? nebo zmrza?en? na mo?sk? hladin?. Na to, ?e byli jen dva, si vedli dob?e. Mnohem l?pe, ne? si p?edstavoval. P?esto Thor zaslechl d?siv? ?ev, a kdy? vzhl?dl, vid?l tucet zb?vaj?c?ch drak?. Zalapal po dechu, uv?domil si, ?e bojovali state?n?, ale ?ance na v?t?zstv? se zd?ly st?le men??. Ani tak nezav?hal. Neboj?cn? vyrazil s Mycoples vzh?ru a sp?chal, aby se setkal s draky, kte?? je vyz?vali na souboj. Mycoples zav?e?t?la a vydechla ohe? p??mo na draky, kte?? zase chrlili ohe? na Thora. Thor znovu vyu?il svoje s?ly a zhmotnil p?ed sebou ledovou st?nu, ??m? dra?? plameny zastavil. Pevn? sev?el Mycoples ve chv?li, kdy vrazila do skupiny, a sledoval, jak kousala a ?kr?bala a bila kolem sebe k??dly. Bojovala o ?ivot. Schytala n?kolik zran?n?, ale nijak ji to nezpomalilo. Sama likvidovala draky ze v?ech stran. Thor se k n? p?idal, pozvedl n?ramek a postupn? m??il na jednoho draka za druh?m a zasahovala je b?l?m sv?tlem. Odr??el je postupn? pry? od bojuj?c? Mycoples. Thor i Mycoples bojovali dlouho, oba byli pokryt? ?r?my a zran?n?mi. Krv?celi, byli vy?erpan?. P?esto ale zb?valy dal?? tucty nep??tel. Kdy? Thor pozvedl n?ramek, c?til, ?e jeho s?la sl?bne. C?til, jak i jeho vlastn? s?la ochabuje. Byl siln? a mocn?, to v?d?l, ale nebyl je?t? dost siln?. V?d?l, ?e nedok??e bojovat a? do konce. Thor vzhl?dl a uvid?l p??mo p?ed sebou ohromn? k??dla a vz?p?t? tak? dlouh? a ostr? pa??ty. Bezmocn? sledoval, jak probodly Mycoplesin krk. Thor se dr?el Mycoples ze v?ech sil i ve chv?li, kdy ji drak zachytil, zahryzl se j? do ocasu, zato?il s n? kolem a odhodil ji. Thor na n? bezmocn? visel, zat?mco Mycoples se ot??ela ve vzduchu. Nekontrolovateln? m??ila p??mo dol? k mo?sk? hladin?. P?ist?li do vody. Thor se st?le dr?el v?rn? dra?ice a oba klesli pod hladinu. Thor i dra?ice zabojovali a kone?n? se jejich kles?n? zastavilo. Obr?tili se a plavali vzh?ru k denn?mu sv?tlu. Kdy? se vyno?ili, Thor se zhluboka nadechl a zalapal po dechu. Plavali v chladn? mo?sk? vod? a on se st?le dr?el Mycoples. Oba dva se houpali na vln?ch, a kdy? Thor pohl?dl stranou, naskytl se mu pohled, na kter? u? nikdy nem?l zapomenout: ve vod? nedaleko se vzn??el drak, kter?ho si Thor zamiloval, Ralibar. O?i otev?en?, ale mrtv?. Mycoples ho tak? zahl?dla. Kdy? si ho v?imla, stalo se s n? n?co, co Thor je?t? nevid?l. Hlasit? za?vala neskute?n? smutn?m hlasem, pozvedla k??dla do v??ky, rozt?hla je tak, jak to jen bylo mo?n?. Cel? jej? t?lo se rozechv?lo, kdy? vypustila d?siv? zavyt?, kter? rozt??slo sv?t kolem. Thor vid?l, jak se jej? o?i m?n?, z??? v?emi mo?n?mi barvami, dokud nez?staly z??iv? ?lut? a b?l?. Mycoples se ohl?dla, byl z n? te? jin? drak. Vzhl?dla vzh?ru k bl???c?mu se hejnu drak?, kter? se chystalo je zab?t. Thor si uv?domil, ?e se v n? n?co zlomilo. Jej? ?al se zm?nil v zu?ivost. Dodalo j? to s?lu, jakou Thor d??v nevid?l. Te? byla jako drak posedl? d?monem. Mycoples vyrazila vzh?ru k nebi, nestarala se o krv?cej?c? r?ny. Thor tak? poc?til p??val nov?ch sil a sou?asn? zatou?il po pomst?. Ralibar byl jeho bl?zk? p??tel, ob?toval sv?j ?ivot za n? za v?echny a Thor se rozhodl vyrovnat ??ty. Kdy? se p?ibl??ili, sesko?il Thor z Mycoples a p?ist?l na ?um?ku nejbli???ho draka. Objal ho a rukama sev?el ?elisti, tak?e je drak nemohl rozev??t. Vyvolal v sob? ve?ker? s?ly, kter? mu je?t? zb?valy, a rozto?il draka ve vzduchu. Pak ho odhodil pry?. Drak v letu narazil do dvou dal??ch a v?ichni se pak v jednom zu?iv?m klubku z??tili do mo?e. Mycoples zav??ila kolem a zachytila padaj?c?ho Thora. Ten j? p?ist?l na z?dech a ona okam?it? vyrazila ke zb?vaj?c?m drak?m. Jej? ?ev se st?etl s jejich. Ona kousala siln?ji, l?tala rychleji a sekala hloub?ji ne? v?ichni ostatn?. ??m v?ce byla zran?n?, t?m m?n? se zd?lo, ?e si sv?ch zran?n? v??m?. Byla jako ni?iv? v?r a stejn? tak i Thor. Ve chv?li, kdy skon?ili, uv?domil si Thor, ?e na nebi u? nejsou ??dn? draci, se kter?mi by se mohli st?etnout. V?ichni byli na mo?sk? hladin?, a? u? zmrza?en? nebo mrtv?. Thor si uv?domil, ?e se vzn??? s Mycoples vysoko ve vzduchu, krou?? kolem padl?ch drak? dole a kontroluje situaci. Oba t??ce oddechovali a cr?ela z nich krev. Thor v?d?l, ?e Mycoples brzy vydechne naposled – vid?l krev, kter? j? tekla z tlamy, ka?d? jej? n?dech zn?l jako zalap?n? po vzduchu, zvuk bl???c? se smrti. „Ne, m? p??telkyn?,“ ?ekl Thor a sna?il se zadr?et slzy. „Ty nem??e? zem??t.“ M?j ?as u? p?i?el, sly?el Thor jej? odpov??. Alespo? jsem zem?ela d?stojn?. „Ne,“ trval na sv?m Thor. „Ty nesm?? zem??t!“ Mycoples vydechla krev a m?v?n? jej?ch k??del zesl?blo. Pomalu za?ala klesat dol? k oce?nu. M?m s?lu je?t? na jeden posledn? boj, ?ekla Mycoples. A chci, aby moje posledn? chv?le byla hrdinsk?. Mycoples vzhl?dla a Thor se pod?val, kter?m sm?rem m???. Vid?l Romulovu flotilu rozprost?raj?c? se na horizontu. Thor smutn? p?ik?vl. V?d?l, co Mycoples chce. Cht?la pozdravit smrt v posledn? velk? bitv?. Thor, s?m v??n? zran?n? a t??ce d?chaj?c?, c?til, ?e to tak? nezvl?dne. Cht?l zem??t stejn?m zp?sobem jako ona. P?em??lel, jestli proroctv? jeho matky byla pravdiv?. ?ekla mu, ?e s?m m??e zm?nit sv?j osud. Zm?nil ho? uva?oval. Zem?e tu te?? „Poj?me na to, p??telkyn?,“ ?ekl Thorgrin. Mycoples vyrazila hroziv? za?v?n? a oba dva se spole?n? spustili dol? sm?rem na Romulovu flotilu. Thor c?til v?tr a mraky nar??ej?c? mu do tv??e a ?echraj?c? mu vlasy. Tak? vyrazil sv?j bojov? pok?ik. Mycoples v?e?t?la, aby se vyrovnala jeho zu?ivosti, a kdy? byli dostate?n? n?zko a bl?zko k flotile, otev?ela tlamu a za?ala chrlit ohe? na jednu lo? za druhou. Brzy se po mo?i rozprost?rala ohromn? ohniv? st?na, kter? postupn? zapalovala lod?. Rozprost?raly se p?ed nimi des?tky tis?c lod?, ale Mycoples se nezastavovala. Otv?rala ?elisti a vys?lala kup?edu ohniv? koule. Plameny se rozprost?raly, jako by ?lo o jednu dlouhou st?nu. Rozezn?ly se v?k?iky mu??. Mycoplesiny plameny za?aly sl?bnout a brzy u? p?i jej?m v?dechu vychrlila jen mal? mno?stv? ohn?. Thor v?d?l, ?e pod n?m um?r?. Let?la st?le n?? a n??, p??li? slab? na to, aby dok?zala chrlit ohe?. Ale nebyla tak slab?, aby nemohla pou??t jako zbra? vlastn? t?lo. A tak se m?sto chrlen? ohn? sama vrhala na lod?, m??ila na n? sv?mi tvrd?mi ?upinami, bylo to jako by se na n? z nebe sn??el meteorit. Thor se dr?el ze v?ech sil, kdy? se sn??eli p??mo k lod?m. Zvuk praskaj?c?ho d?eva naplnil vzduch. Let?la od jedn? lodi k druh?, kup?edu a zp?t a ni?ila nep??telskou flotilu. Kolem Thora l?taly d?ev?n? trosky. Nakonec u? Mycoples nemohla d?l. Pot?, co zni?ila spoustu lod?, se zastavila uprost?ed flotily a houpala se na vln?ch. P?esto ale kolem zb?valy tis?ce dal??ch. Thor se dr?el jej?ho h?betu a d?chal u? jen m?lce. Zb?vaj?c? lod? se obr?tily sm?rem k nim. B?hem chv?le nebe potemn?lo a Thor zaslechl svi?tiv? zvuk. Vzhl?dl a vid?l mraky ??p?, kter? k n?mu obloukem let?ly. N?hle ho zaplavila nezm?rn? bolest. ??py ho probodaly, nem?l se kde skr?t. I Mycoples byla probodan? ??py. Spole?n? za?ali klesat do vln, dva hrdinov?, kte?? vybojovali posledn? slavnou bitvu sv?ch ?ivot?. Zni?ili draky a v?t?inu imperi?ln? flotily. Dok?zali spole?n? v?c, ne? by dok?zala cel? arm?da. Te? u? ale nezb?valo nic dal??ho. Mohli zem??t. Jak se do Thora zabod?val jeden ??p za druh?m a on se pot?p?l ??m d?l hloub?ji, uv?domil si, ?e mu u? nezb?v? nic jin?ho, ne? se p?ipravit na smrt. KAPITOLA SEDM? Alistair st?la na m?stku a kdy? shl?dla dol?, vid?la v hloubce oce?n t???t?c? se o kamenit? pob?e??. Zvuk rozb?jej?c?ch se vln j? dun?l v u??ch. Siln? poryv v?tru ji m?lem p?ipravil o rovnov?hu, a kdy? vzhl?dla vzh?ru, jako to ud?lala v tolika snech d??v, vid?la hrad stoj?c? na vysok?m ?tesu. Jeho pr??el? zdobily z??iv? zlat? dve?e. P??mo p?ed nimi st?la osamocen? postava, obrys ?eny, kter? k n? vztahovala ruce, jako by ji cht?la obejmout. A p?esto j? Alistair nevid?la do tv??e. „Dcero,“ pronesla ?ena. Alistair se sna?ila ud?lat krok kup?edu, ale jej? nohy byly jako z kamene. Kdy? se pod?vala dol?, zjistila, ?e je p?ipoutan? k zemi. A? se sna?ila, co mohla, nedok?zala se pohnout. Vzt?hla ruce sm?rem k matce a zvolala hlasem pln?m zoufalstv?: „Matko, zachra? m?!“ N?hle Alistair uc?tila, jak se kolem n? pohybuje cel? sv?t. P?ipadala si, jako by se ??tila do propasti, a kdy? se znovu pod?vala dol?, zjistila, ?e se pod n? m?stek rozpad?. Padala dol?, pouta za n? vl?la vzduchem a ona se ??tila p??mo dol? k mo?sk? hladin? i se zbytky m?stku. Alistai?ino t?lo v ledov? chladn?m oce?nu znecitliv?lo. St?le byla spoutan? a c?tila, jak kles? ke dnu. Kdy? vzhl?dla, vid?la, jak denn? sv?tlo nad n? je st?le slab?? a mdlej??. N?hle otev?ela o?i a zjistila, ?e sed? v mal? kamenn? cele. Na m?st?, kter? nepozn?vala. P?ed n? sed?la osamocen? postava, kterou pozn?vala jen vzd?len?: Erec?v otec. Zle se na ni mra?il. „Zavra?dila jsi mi syna,“ pronesl v??n?. „Pro??“ „J? to nebyla!“ zaprotestovala Alistair slab?. Mu? si odfrkl. „Bude? odsouzena k smrti,“ dodal. „J? Ereca nezavra?dila!“ protestovala Alistair znovu. Vstala a sna?ila se j?t bl?? k Erecovu otci. Zjistila ale, ?e je p?ipoutan? ke zdi. Za Erecov?m otcem se objevil tucet str??n?ch od?n?ch v ?ern?m brn?n?. V?ichni m?li spu?t?n? hroziv? hled? a zvuk jejich ostruh zaplnil m?stnost. Chytili Alistair a prudce ji t?hli od zdi. Jej? kotn?ky ale byly st?le p?ipoutan?, tak?e se jej? t?lo nap?nalo st?le v?c a v?c. „Ne!“ zaje?ela Alistair bolestn?, kdy? j? m?lem utrhli nohy. Alistair se probudila, byla cel? pokryt? studen?m potem. Rozhl?dla se a sna?ila se p?ij?t na to, kde je. Byla dezorientovan?. Nepozn?vala malou temnou celu, ve kter? sed?la. Starobyl? kamenn? zdi, kovov? m???e v oknech. Obr?tila se a zkusila ud?lat n?kolik krok?. Usly?ela zarachocen?. Pak uvid?la, ?e je za kotn?ky p?ipoutan? ke zdi. Pokusila se pouta uvolnit, set??st je, ale nepoda?ilo se j? to. ?elezo se j? za??zlo do kotn?k?. Alistair se zamyslela a uv?domila si, ?e je v mal? v?ze?sk? cele, ??ste?n? pod zem?. Jedin? zdroj sv?tla bylo mal? ok?nko vytesan? v kameni. Do n?j byly pevn? zasazen? ?elezn? m???e. Z d?lky se ozvalo mno?stv? hlas? a Alistair se zv?dav? vydala k oknu. Nat?hla se, kam a? j? pouta dovolila, naklonila se a sna?ila se z okna vyhl?dnout, zachytit alespo? paprsek denn?ho sv?tla a vid?t, co se venku d?je. Alistair vid?la, jak se venku shrom??dil ohromn? dav lid? a v jeho ?ele st?l Bowyer, samolib? s v?razem v?t?zstv? ve tv??i. „Ta ?arod?jnick? kr?lovna se pokusila zavra?dit sv?ho nast?vaj?c?ho man?ela!“ zadun?l Bowyer?v hlas nad davem. „P?i?la za mnou s pl?ny na Erecovu vra?du. Cht?la si m?sto n?j vz?t m?. Ale jej? pl?ny byly zma?eny!“ Z davu se ozval nespokojen? hlahol. Bowyer ?ekal, a? se dav trochu uklidn?. Pozvedl ruku a znovu promluvil. „V?ichni m??ete klidn? sp?t. Budi? v?m ?t?chou v?dom?, ?e Ji?n? ostrovy nebudou nikdy trp?t pod Alistai?inou vl?dou, ani pod vl?dou nikoho jin?ho. Vl?dnout budu jen j?. Te?, kdy? le?? Erec na smrteln? posteli, jsem to j?, Bowyer, a nikdo jin?, kdo v?s bude chr?nit. J?, druh? nejlep?? ?ampion.“ Ozvaly se souhlasn? hlasy a dav za?al skandovat: „Kr?l Bowyer, kr?l Bowyer!“ Alistair s hr?zou sledovala p?edstaven? odehr?vaj?c? se p?ed jej?ma o?ima. V?echno se d?lo tak stra?n? rychle, ?e to t?m?? ani nech?pala. Takov? monstrum, Bowyer, u? jen pohled na n?j ji napl?oval zu?ivost?. Ten sam? mu?, kter? se pokusil zavra?dit jej?ho milovan?ho, st?l p??mo p?ed n?. P?ed jej?ma o?ima tvrdil, ?e je nevinn? a obvi?oval ji samotnou. A co bylo nejhor??, stane se kr?lem. To opravdu neexistovala ??dn? spravedlnost? To, co se stalo j?, ji ale neznepokojovalo tolik, jako to, co se d?lo s Erecem. Myslela na to, jak se sv?j? na smrteln? posteli a st?le pot?ebuje jej? l??ivou s?lu. V?d?la, ?e pokud brzy l??en? nedokon?? pak Erec zem?e. Nestarala se o to, jestli str?v? zbytek ?ivota v ?al??i za ?in, kter? nesp?chala. Jen se cht?la ujistit, ?e Erec bude v po??dku. Dve?e jej? cely se n?hle otev?ely, a kdy? se Alistair oto?ila, spat?ila, jak dovnit? napochodovala velk? skupina lid?. V jej?m st?edu kr??ela Dauphine. Po jej?m boku ?el Erec?v bratr Strom a tak? jeho matka. Za nimi n?sledovala skupina kr?lovsk?ch str??n?ch. Alistair se je chystala pozdravit, ale pouta se j? se zach?est?n?m zaryla do kotn?k?. Nohama j? projela bodav? bolest. „Je Erec v po??dku?“ zeptala se zoufale Alistair. „Pros?m, ?ekn?te mi, jestli ?ije.“ „Jak se opova?uje? pt?t, jestli je na?ivu?“ vy?t?kla Dauphine. Alistair se obr?tila k Erecov? matce. Doufala, ?e alespo? ona se nad n? smiluje. „Pros?m, jen mi ?ekn?te, jestli je na?ivu,“ prosila a c?tila p?itom, jak j? puk? srdce. Jeho matka zachmu?en? p?ik?vla. V jej?ch o??ch se zrcadlilo zklam?n?. „?ije,“ ?ekla slab?m hlasem. „Ale zd? se, ?e stejn? brzy zem?e.“ „Vezm?te m? k n?mu!“ vyhrkla Alistair. „Pros?m, mus?m ho uzdravit!“ „Vz?t t? k n?mu?“ zopakovala Dauphine. „Takov? troufalost. K m?mu bratrovi se ani nep?ibl???? – popravd?, nep?jde? u? nikdy nikam. P?i?li jsme se na tebe naposled pod?vat. Abychom si t? naposledy prohl?dli, ne? t? poprav?.“ Alistair se ?okem zastavilo srdce. „Poprav??“ zeptala se. „To na tomhle ostrov? nen? ??dn? soudce nebo porota? To tu nen? ??dn? soud a spravedlnost?“ „Spravedlnost?“ zopakovala znovu Dauphine. Ud?lala krok kup?edu a tv??e j? ho?ely rozho??en?m. „Ty se opova?uje? mluvit o spravedlnosti? Na?li jsme t? se zakrv?cen?m me?em v rukou, n?? um?raj?c? bratr le?el u tv?ch nohou a ty mluv?? o spravedlnosti? Spravedlnosti bude u?in?no za dost.“ „Ale j? u? jsem ??kala, ?e jsem ho nezabila!“ br?nila se Alistair. „To je pravda,“ pronesla Dauphine a z jej?ho hlasu odkap?vala j?zlivost, „z?hadn? cizinec se magicky objevil v m?stnosti, zabil na?eho bratra. Pak vlo?il me? do tv?ch rukou a z?hadn? zmizel.“ „Nebyl to ??dn? z?hadn? cizinec,“ trvala na sv?m Alistair. „Byl to Bowyer. Vid?la jsem ho na vlastn? o?i. To on zabil Ereca.“ Dauphine se za?klebila. „Bowyer n?m uk?zal svitek, kter? jsi mu napsala. Cht?la jsi s?atek s n?m. Pl?novala jsi Erecovu vra?du a svatbu s Bowyerem. Jsi ??len? ?ena. To ti nesta?ilo m?t m?ho bratra? To ti nesta?ilo st?t se kr?lovnou?“ Dauphine p?edala Alistair svitek a Alistair zd??en? ?etla: Jakmile Erec zem?e, budeme moci str?vit na?e ?ivoty spole?n?. „Ale to jsem nepsala j?!“ protestovala Alistair. „Ten svitek je podvrh!“ „Ano, jsem si jist?, ?e je,“ ?ekla Dauphine. „Jsem si jist?, ?e m?? p?esv?d?iv? vysv?tlen? naprosto pro v?echno.“ „??dn? takov? svitek jsem nepsala!“ trvala na sv?m Alistair. „Copak se nesly???? Nic z toho ned?v? ??dn? smysl. Pro? bych cht?la Ereca zavra?dit? Miluji ho z cel?ho sv?ho srdce. V?dy? jsme byli t?m?? man?el?.“ „M??eme jen d?kovat nebes?m, ?e k tomu nedo?lo,“ pronesla Dauphine. „Mus?te mi v??it!“ trvala na sv?m Alistair a obr?tila se k Erecov? matce. „Bowyer se pokusil Ereca zab?t. Chce b?t kr?lem. J? nechci b?t kr?lovna. Nikdy jsme necht?la.“ „Nemus?? se b?t,“ ?ekla Dauphine. „Nikdy j? nebude?. Vlastn? ani nebude? ??t. My na Ji?n?ch ostrovech m?me rychlou spravedlnost. Z?tra bude? popravena.“ Alistair zavrt?la hlavou. Uv?domila si, ?e nem? smysl d?l diskutovat. Povzdechla si a c?tila na hrudi nezm?rnou t?hu. „Tak proto jste v?ichni p?i?li?“ zeptala se slab?. „Abyste mi to ozn?mili?“ Dauphine se v nastal?m tichu u?kl?bla a Alistair v jej?m pohledu vid?la nezm?rnou nen?vist. „Ne,“ odpov?d?la kone?n? Dauphine po dlouh? chv?li t??k?ho ticha. „P?i?li jsme nad tebou vyn?st rozsudek a tak? se naposledy pod?vat na tvou tv??, ne? t? kone?n? po?lou do pekla. Bude? trp?t stejn?, jako kv?li tob? trp?l n?? bratr.“ N?hle Dauphine zrudla, vyrazila kup?edu a chytila Alistair za vlasy. Stalo se to tak rychle, ?e Alistair ani nem?la ?as jakkoli zareagovat. Dauphine ze sebe vyrazila hrdeln? v?k?ik a zaryla nehty druh? ruky Alistair do tv??e. Alistair jen pozvedla ruce, aby si chr?nila hlavu, zat?mco ostatn? se vrhli na Dauphine a odtrhli ji od n?. „Pus?te m? na ni!“ je?ela Dauphine. „Chci ji zab?t te? a tady!“ „Spravedlnosti d?me pr?chod a? z?tra,“ pronesl Strom. „Odve?te ji odsud,“ rozk?zala Erecova matka. Str??e poslechly jej? rozkaz a vyvlekly Dauphine ven z m?stnosti. Ta se sna?ila vykroutit, kopala kolem sebe a je?ela. Strom je n?sledoval. M?stnost se pomalu vypr?zdnila. Z?stala v n? jen Alistair a Erecova matka. Ta se zastavila ve dve??ch a obr?tila se k Alistair. Alistair se sna?ila v jej? tv??i vy??st alespo? n?znak laskavosti nebo soucitu. „Pros?m, mus?? mi v??it,“ pronesla Alistair nal?hav?m hlasem. „Je mi jedno, co si o m? mysl? ostatn?, ale z?le?? mi na tob?. Byla jsi ke mn? laskav? u? od okam?iku, kdy jsme se poprv? setkaly. V??, jak moc miluji tv?ho syna. V??, ?e bych mu tohle nikdy neud?lala.“ Erecova matka se na ni zkoumav? zad?vala a o?i se j? zalily slzami. Vypadala nerozhodn?. „Proto jsi z?stala pozadu, nen? to tak?“ tla?ila na ni Alistair. „Proto ses zpozdila. Proto?e mi chce? uv??it. Proto?e v??, ?e mluv?m pravdu.“ Po dlouh?m tichu Erecova matka kone?n? souhlasn? p?ik?vla. Jako kdyby se kone?n? rozhodla, ud?lala n?kolik krok? sm?rem k Alistair. Ta si uv?domila, ?e j? Erecova matka skute?n? v???. To ji pot??ilo. Jeho matka k n? p?isp?chala a objala ji. Alistair jej? objet? op?tovala a rozplakala se j? na rameni. Erecova matka tak? bre?ela. Pak se vyprostila z jej? n?ru?e. „Mus?? m? poslouchat,“ promluvila Alistair nal?hav?. „Je mi jedno, co se se mnou stane, nebo co si o mn? mysl? ostatn?. Ale co se t?k? Ereca – mus?m se k n?mu dostat. Hned. On um?r?. Uzdravila jsem ho jen ??ste?n? a mus?m to dokon?it. Pokud to nestihnu tak zem?e.“ Jeho matka si ji prohl??ela od hlavy a? k pat?, jako by si a? te? uv?domila, ?e mluv? pravdu. „Po tom v?em, co se stalo,“ ?ekla, „je jedin?, o co se star??, m?j syn. Te? u? vid?m, ?e ti na n?m skute?n? hodn? z?le?? – a taky to, ?e bys takov? hrozn? v?ci nebyla nikdy schopn?.“ „Samoz?ejm?, ?e ne,“ ?ekla Alistair. „V?echno to nastra?il ten barbar Bowyer.“ „Dostanu t? k Erecovi,“ ?ekla jeho matka. „Mo?n? n?s to bude st?t ob? ?ivot, ale mus?me se o to alespo? pokusit. Poj? za mnou.“ Pak Erecova matka odemkla Alistai?ina pouta a Alistair ji rychle n?sledovala ven z cely. Pro?ly skrz ?al?? a vyrazily na cestu, na kter? m?ly riskovat v?echno pro Erecovu z?chranu. KAPITOLA OSM? Gwendolyn st?la na p??di lodi, v n?ru?? dr?ela zachr?n?n? d?t?, mo?sk? vzduch ji hladil po tv???ch a v?ude kolem byli jej? lid?. U? od vyplut? na ?ir? mo?e byli v?ichni jako v ?oku. A te? u? byli daleko od Horn?ch ostrov?. Pluly s nimi jen dv? dal?? lod?. To bylo v?e, co zbylo z kdysi majest?tn? flotily, kter? vyplula z Prstenu. Gwenini lid?, jej? n?rod, v?ichni hrd? obyvatel? Prstenu, se te? po??tali jen ve stovk?ch p?e?iv??ch lid?. N?rod v exilu. Pluj?c? po mo?i, bez domova, hledaj?c? m?sto, kde by mohl za??t znovu ??t. A v?ichni vzhl??eli ke Gwendolyn a k tomu, ?e je povede. Gwen hled?la na mo?e, prohl??ela si ho a zkoumala u? n?kolik dlouh?ch hodin. Nev??mala si chladn? oce?nsk? mlhy. Up?en? hled?la kup?edu a sna?ila se bojovat s pocitem zlomen?ho srdce. D?t? v jej?m n?ru?? kone?n? usnulo a Gwen u? dok?zala myslet jen na Guwayna. Nen?vid?la se. Byla tak hloup?, ?e ho nechala odplout. Kdy? ho pou?t?la na mo?e, zd?lo se to jako ten nejlep?? n?pad. Vypadalo to jako jedin? mo?nost, jak ho uchr?nit p?ed nevyhnutelnou smrt?. Kdo by dok?zal p?edpov?d?t, ?e se ud?losti nakonec pohnou jin?m sm?rem? Kdo by ?ekal, ?e draci budou odra?eni? Kdyby se Thor neobjevil v tu pravou chv?li, byli by te? u? v?ichni mrtv? – tohle Gwen opravdu nemohla p?edpokl?dat. Конец ознакомительного фрагмента. Текст предоставлен ООО «ЛитРес». Прочитайте эту книгу целиком, купив полную легальную версию (https://www.litres.ru/pages/biblio_book/?art=43694263&lfrom=688855901) на ЛитРес. Безопасно оплатить книгу можно банковской картой Visa, MasterCard, Maestro, со счета мобильного телефона, с платежного терминала, в салоне МТС или Связной, через PayPal, WebMoney, Яндекс.Деньги, QIWI Кошелек, бонусными картами или другим удобным Вам способом.