Недавно я проснулся утром тихим, А в голове – настойчивая мысль: Отныне должен я писать стихи. И так наполнить смыслом свою жизнь! Я первым делом к зеркалу пошёл, Чтоб убедиться в верности решенья. Взгляд затуманен. В профиль – прям орел! Типичный вид поэта, без сомненья. Так тщательно точил карандаши, Задумчиво сидел в красивой позе. Когда душа

Panov?n? Oceli

panovn-oceli
Автор:
Тип:Книга
Цена:299.00 руб.
Язык: Чешский
Просмотры: 241
Скачать ознакомительный фрагмент
КУПИТЬ И СКАЧАТЬ ЗА: 299.00 руб. ЧТО КАЧАТЬ и КАК ЧИТАТЬ
Panov?n? Oceli Morgan Rice ?arod?j?v Prsten #11 V PANOV?N? OCELI (S?GA ?AROD?J?V PRSTEN – KNIHA JEDEN?CT?) mus? Gwendolyn chr?nit sv?j lid, proto?e Kr?l?v Dv?r se ocit? v oble?en?. Gwen se sna?? dostat v?echny z Prstenu – je tu ale jeden probl?m: jej? lid? odm?taj? odej?t. Rozpout?v? se boj o moc a Gwenino kralov?n? je poprv? ohro?eno. P?i tom se objevuje nejv?t?? hrozba pro Prsten. Po McCloudech p?ich?z? hrozba Romula a jeho drak?. ?t?t je zni?en, Romulus p?ich?z? v katastrofick? invazi, nic u? nestoj? mezi n?m a naprost?m zni?en?m Prstenu. Romulus s Luandou na sv? stran? je po cel? m?s?c nezastaviteln?. Gwendolyn tak mus? bojovat o p?e?it? – nejen svoje, ale i sv?ho d?t?te a sv?ch lid?. To v?e uprost?ed epick? bitvy drak? a lid?. Kendrick vede St??brn? do vzne?en? bitvy, p?id?v? se k n?mu Elden a nov? rekruti z Legie. Stejn? tak i jeho bratr Godfrey, kter? p?ekvapuje ?pln? v?echny, v?etn? jeho samotn?ho, sv?mi state?n?mi skutky. Ale i tak to mo?n? nebude sta?it. Thor se mezit?m vyd?v? na v?pravu sv?ho ?ivota – do Zem? druid?. Proch?z? magickou, stra?idelnou zem?. Zem?, kter? nen? jako ??dn? jin?. Zem?, kter? m? vlastn? magick? pravidla. Pr?chod takovou krajinou bude vy?adovat ka?d? kousek jeho s?ly a v?cviku. Donut? ho s?hnout si je?t? hloub?ji do rezerv a st?t se velk?m v?le?n?kem – a druidem – jak mu bylo p?edur?eno. Zat?mco se setk?v? s p???erami a v?zvami jako nikdy d??v, bude muset riskovat sv?j ?ivot, aby se dostal k matce. Erec a Alistair m??? na Ji?n? ostrovy, kde je v?taj? v?ichni jeho lid?. V?etn? jeho sout??iv?ho bratra a z?vistiv? sestry. Erec za?il dramatick? setk?n? s otcem a cel? ostrov se chyst? k jeho n?stupu na tr?n. Na Ji?n?ch ostrovech si ale mus? ka?d? ?lov?k vybojovat sv? pr?vo vl?dnout. V epick? bitv? tak bude Erec zkou?en tak, jako nikdy d??v. V dramatick?m zvratu zjist?, ?e zrada se skr?v? ?pln? v?ude. Dokonce i na m?st?, kde jsou vzne?en? a velc? v?le?n?ci. Reece obkl??en na Horn?ch ostrovech mus?, po vykon?n? pomsty na Tirovi, bojovat o ?ivot. V zoufalstv? zjist?, ?e se mus? spojit se Starou. Oba si na sebe d?vaj? pozor, a p?esto se mus? spojit na cest? za p?e?it?m – cest?, kter? vyvrchol? epickou n?mo?n? bitvou. Bitvou, kter? ohroz? cel? ostrov. P?ekro?? Gwen mo?e na cest? do bezpe??? Zni?? Romulus Prsten? Z?stane Reece se Starou? Povstane Erec jako nov? kr?l? Najde Thor svoji matku? Co se stane s Guwaynem? Z?stane v?bec n?kdo na ?ivu? Se sofistikovan?m budov?n?m sv?ta a charakteristik je PANOV?N? OCELI epick?m p??b?hem o p??tel?ch a milenc?ch, o soupe??ch i n?padn?c?ch, o ryt???ch a drac?ch, o intrik?ch a politick?ch machinac?ch, o vyzr?v?n?, o zlomen?ch srdc?ch, o klamu, ambic?ch a zrad?. Je to p??b?h o cti a odvaze, osudu a p?edur?en?, o ?arod?jnictv?. Je to fantasy, kter? n?s p?enese do sv?ta, na kter? nikdy nezapomeneme. Do sv?ta, kter? zaujme ?lov?ka ka?d?ho v?ku i pohlav?. PANOV?N? OCELI (S?GA ?AROD?J?V PRSTEN – KNIHA JEDEN?CT?) MORGAN RICE Morgan Rice Morgan Rice je autorkou epick? fantasy s?gy ?AROD?J?V PRSTEN, kter? obsahuje 17 knih, a kter? je podle USA Today bestesellerem ??slo 1; s?rie UP??? ?URN?LY, obsahuj?c? zat?m 11 knih, betseller ??slo 1 v USA; bestselleru ??slo 1 v USA s?rie TRILOGIE P?E?IT?, post apokalyptick?ho thrilleru skl?daj?c?ho se zat?m ze 2 knih; a tak? zbrusu nov? epick? fantasy s?rie KR?LOV? A ?AROD?JOV?, skl?daj?c? se zat?m ze dvou knih. Autor?iny knihy jsou dostupn? v ti?t?n? i audio verzi, a byly p?elo?eny do v?ce ne? 25 jazyk?. Morgan se r?da zaj?m? o n?zory sv?ch ?ten???, tak?e se pros?m nezdr?hejte nav?t?vit jej? webov? str?nky www.morganricebooks.com (http://www.morganricebooks.com), kde se m??ete p?idat do seznamu kontakt?, z?skat knihu zdarma, stejn? jako dal?? ak?n? bonusy, st?hnout si zdarma bonusy, m?t p?ehled o posledn?ch novink?ch, p?idat se na autor?in Facebook ?i Twitter, a jednodu?e b?t s Morgan v kontaktu! Vybran? ohlasy na tvorbu Morgan Rice „?AROD?J?V PRSTEN m? v?echny rysy pot?ebn? pro jasn? ?sp?ch: hlavn? i vedlej?? p??b?h, z?hadn? atmosf?ra, state?n? ryt??i a rozkv?taj?c? vztahy, kter? zaceluj? r?ny na zlomen?ch srdc?ch, a d?le tak? podvod ?i zrada. Slibuje dlouh? hodiny z?bavy a jist? uspokoj? v?echny v?kov? kategorie. D?lo najde sv? m?sto v knihovn?ch u v?ech p??znivc? fantasy literatury.“ --Books and Movie Reviews, Roberto Mattos „Velice z?bavn? epick? fantasy.” —Kirkus Reviews „M??eme zde spat?it zrozen? n??eho v?jime?n?ho.” --San Francisco Book Review „Na?lapan? akc?…. Vyprav??sk? styl Riceov? je bohat? a p??b?h poutav?.“ --Publishers Weekly „ Velmi ?tiv? fantasy …. Po??tek n??eho, co m? ambice st?t se obl?benou fantasy s?gou pro mlad? ?ten??e.” --Midwest Book Review Knihy od Morgan Rice KR?LOV? A ?AROD?JOV? VZESTUP DRAK? (Kniha ?.1) POVST?N? STATE?N?CH (Kniha ?.2) OT??E CTI (Kniha ?. 3) ZROZEN? UDANOSTI (Kniha ?. 4) ???E ST?N? (Kniha ?. 5) NOC STATE?N?CH (Kniha ?. 6) ?AROD?J?V PRSTEN CESTA HRDINY (Kniha ?.1) POCHOD KR?L? (Kniha ?.2) OSUD DRAK? (Kniha ?.3) POK?IK CTI (Kniha ?.4) SLAVN? P??SAHA (Kniha ?.5) ?TOK CHRABR?CH (Kniha ?.6) OB?AD ME?? (Kniha ?.7) MOC ZBRAN? (Kniha ?.8) NEBE KOUZEL (Kniha ?.9) MO?E ?T?T? (Kniha ?.10) PANOV?N? OCELI (Kniha ?.11) ZEM? OH?? (Kniha ?.12) VL?DA KR?LOVEN (Kniha ?.13) BRATRSK? P??SAHA (Kniha ?.14) SEN SMRTELN?K? (Kniha ?.15) RYT??SK? KL?N? (Kniha ?.16) DAR BITVY (Kniha ?.17) TRILOGIE P?E?IT? AR?NA JEDNA: OTROK??I (Kniha ?.1) AR?NA DV? (Kniha ?.2) UP??? ?URN?LY PROM?N?N? (Kniha ?.1) MILOVAN? (Kniha ?.2) ZRAZEN? (Kniha ?.3) P?EDUR?EN? (Kniha ?.4) ??DAN? (Kniha ?.5) ZASNOUBEN? (Kniha ?.6) ZASL?BEN? (Kniha ?.7) NALEZEN? (Kniha ?.8) VZK???EN? (Kniha ?.9) TOU??C? (Kniha ?.10) PROKLET? (Kniha ?.11) Poslechn?te si si s?rii ?AROD?J?V PRSTEN ve form?tu audio knihy! Copyright © 2014 Morgan Rice V?echna pr?va vyhrazena. S v?jimkou povolen? podle U.S. Copyright Act 1976, ??dn? z ??st? t?to publikace nesm? b?t, bez p?edchoz?ho svolen? autora, za ??dn?ch okolnost? reprodukov?na, distribuov?na nebo p?ev?d?na do jak?chkoliv jin?ch form?t?, ani uchov?v?na ve sd?len? datab?zi. Tento ebook je licencov?n v?lu?n? pro Va?e osobn? vyu?it?. Tento ebook nesm? b?t d?le prod?v?n nebo darov?n ostatn?m lidem. Pokud chcete knihu sd?let s dal?? osobou, zakupte si pros?m dal?? kopie. Pokud ?tete tuto knihu, ale nezakoupili jste si ji, nebo nebyla zakoupena pouze pro Va?e pou?it?, vra?te ji pros?m a po?i?te si svou vlastn? kopii. D?kujeme, ?e respektujete usilovnou pr?ci, kterou autorka na vznik tohoto titulu musela vynalo?it. Obsah t?to knihy je fiktivn?. Jm?na, osobnostn? charakteristiky, organizace, m?sta, ud?losti a konflikty jsou beze zbytku produktem autor?iny p?edstavivosti, nebo je jejich pou?it? fiktivn?. Jak?koliv podobnost se skute?n?mi osobami, a? ji? ?iv?mi nebo mrtv?mi, je ?ist? n?hodn?. Copyright ob?lky Slava Gerj, pod licenc? Shutterstock.com OBSAH KAPITOLA PRVN? (#uae988a9a-9f66-57f4-a81e-80d96ea56f8a) KAPITOLA DRUH? (#ub6748f14-fe93-5997-adbc-1932f35bdaea) KAPITOLA T?ET? (#u87ac6abb-d075-540f-835f-c2bb76ab13e9) KAPITOLA ?TVRT? (#u475f5f3e-c5ec-5db1-8494-f83f69bb0319) KAPITOLA P?T? (#ubb65c736-4eb1-5355-8610-6002ac901e8e) KAPITOLA ?EST? (#ueeebaee7-88c0-5968-858e-70154e68ba80) KAPITOLA SEDM? (#u236562b9-37fa-504c-9058-f33be733df98) KAPITOLA OSM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DEV?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DES?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA JEDEN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?TRN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA PATN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?ESTN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA SEDMN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA OSMN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DEVATEN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? PRVN? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? DRUH? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? T?ET? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? ?TVRT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? P?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? ?EST? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? SEDM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? OSM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? DEV?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? PRVN? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? DRUH? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? T?ET? (#litres_trial_promo) “Je kraj, kde kdysi rodila se hojnost – ale to v?echno za?lo ohn?m. Saf?ry se ukr?valy v jeho skal?ch a po zemi le?el rozeset zlat? prach.” “K?? se strachu sm?je, ni?eho se neboj?; p?ed me?em nechce by? jen o krok ustoupit. Chv?je se vzru?en?m, hlt? d?lky, kdy? zazn? polnice, nic ho nezdr??. P?i ka?d?m zatrouben? ?eht?: ?h?! Pach bitvy z d?lky uc?t?…” --Kniha Jobova KAPITOLA PRVN? Reece ztuhnul v ?oku. V ruce t??mal d?ku, je? byla a? po j?lec zabo?ena do Tirovy hrudi. Cel? jeho sv?t se najednou mal?tn? rozto?il a v?echno se st?kalo do jedn? rozmazan? ?mouhy. Pr?v? zabil sv?ho nejhor??ho nep??tele a mu?e zodpov?dn?ho za Selesinu smrt. Poc?til mocnou vlnu uspokojen?. Jeho pomsta byla dokon?na a kone?n? alespo? n?co na cel? t? trag?dii dopadlo dob?e. To byl v?ak jedin? kladn? pocit, kter? v tom okam?iku poci?oval. M?stnost byla pln? Tirov?ch mu?? a bylo jasn?, ?e to, co mus? n?sledovat, je Reecova smrt. V?ichni zat?m bez hnut? a v ?oku celou akci sledovali. U? brzy v?ak vybuchnou ve spravedliv?m hn?vu a zadupou jej do zem?. Reece se vnit?n? p?ipravil na konec sv? v?le?nick? cesty. Nem?l v??itky. Alespo? se mu poda?ilo toho mu?e zab?t. Ten bl?zen si myslel, ?e se mu Reece p?i?el snad opravdu omluvit. Bylo jasn?, ?e z t?to situace nem??e uniknout. Bylo jich v t? m?stnosti p??li? mnoho a jedin?, kdo se za n?j nejsp??e postav?, byli pouze Srog s Matusem. Srog byl zran?n?, sv?zan? siln?mi lany a Matus st?l vedle n?j pod p??sn?m dohledem Tirov?ch loaj?ln?ch voj?k?. Proti rozzu?en?m hornoostrovan?m mu ti dva nijak nepomohou. ?ekl si, ?e ne? jej zabij?, vylep?? svou pomstu alespo? t?m, ?e s sebou vezme co nejv?c z nich. Bez v?h?n? vytrhl d?ku z Tirovy hrudi, v piruet? se oto?il a na konci toho pohybu hladce pod??zl hrdlo pobl?? stoj?c?mu gener?lovi. Oto?ka mu dodala spoustu setrva?n? energie, a tak se je?t? v prodlou?en? pohybu dostal k druh?mu vysok?mu d?stojn?kovi. Tomu vrazil ?epel do srdce. Ani jeden se nezmohl na reakci. Teprve te? se ostatn? za?ali probouzet. Reece v?ak tak? nelenil. Bleskurychle tasil me?e sv?ch posledn?ch ob?t? a vyrazil do ?toku. Ne? ostatn? v?bec sta?ili vyt?hnout zbran?, poslal u? ?ty?i z nich k zemi. Stovky voj?k? se kone?n? vrhly do akce. Obo?ily se na Reece ze v?ech stran. Ten musel okam?it? povolat do akce v?echno, ?emu se b?hem sv?ho tr?ninku v Legii nau?il. ?astokr?t se ji? ocitl v situac?ch, kdy musel bojovat s velkou po?etn? p?esilou a te? to nebylo o mnoho jin?. Pozvedl oba me?e. Nem?l na sob? zbroj jako ostatn?, co? krom? zna?n? nev?hody p?edstavovalo z?rove? mnohem v?t?? volnost v pohybu. Byl leh??, rychlej??, rozzu?en? do b?la a nav?c zahnan? do kouta. Dr?el se state?n?. Jeho pohyby byly rychlej?? ne? kter?hokoliv z protivn?k?. Zku?enosti ze v?ech t?ch cvi?n?ch souboj? s Thorem, nejlep??m bojovn?kem, jak?ho kdy poznal, mu te? dob?e slou?ily. Sr??el k zemi jednoho za druh?m. Potk?vaj?c? se me?e p?itom zvonily a chv?li co chv?li se p?i obzvl??t? siln?ch ?derech rozletovaly do okol? spr?ky jisker. Ot??el se a bojoval do v?ech stran najednou a ne? mu pa?e zt??kly, srazil k zemi u? dobr? tucet nep??tel. Jen?e se k n?mu hrnuli st?le dal?? a dal??. Bylo jich p??li? mnoho. Za ka?d?ch ?est, kter? poslal k zemi, se v jeho bl?zkosti objevilo nov?ch dvan?ct. Dav kolem n?j brzy tak zhoustnul, ?e u? ani nem?l kam ustupovat. U? te? zt??ka oddychoval a netrvalo dlouho a ciz? ?epel pro?ala k??i na jeho pa?i. S jeho v?k?ikem se objevila i krev. Oto?il se a bodnul ?to?n?ka pod ?ebra, ale ?koda u? byla nap?ch?na. Byl zran?n? a nep??tel p?itom st?le p?ib?valo. Bylo jasn?, ?e u? se dlouho neudr??. Alespo?, uv?domil si, se mu poda?ilo odej?t tou nej?estn?j?? cestou. “REECI!” pro??zl okoln? lomoz najednou v?k?ik. Byl to ?ensk? hlas. Trhl sebou, kdy? poznal o koho se jedn?. Byl to hlas jedin? ?eny na sv?t?, kter? by jej upoutal i uprost?ed zu??c? bou?e. Dokonce i te?, t?sn? p?ed jeho kone?n?m p?dem: Stara. Zvedl hlavu a spat?il ji jak stoj? na vrcholu d?ev?n? tribuny, kter? po stran?ch obkru?ovala m?stnost. St?la vysoko nad nimi a ve tv??i se j? zra?il v?raz nejvy???ho zd??en?. Na krku se j? p?i k?iku jasn? r?sovaly ??ly. V?iml si tak?, ?e v rukou dr?ela luk a ??py. Zac?lila n?kam na druhou stranu m?stnosti. Sledoval ten sm?r a zjistil na co Stara m???. Bylo to dlouh?, tlust? lano, kter? dr?elo obrovsk? ?elezn? lustr. M?l v pr?m?ru dobr?ch patn?ct metr? a visel na ?elezn?m h?ku p??mo nad nimi. Jeho jednotliv? ramena byla tlust? jako mlad? stromky a na ka?d?m se pl?polalo n?kolik stovek sv?c?. Uv?domil si, co se Stara chyst? prov?st. Pokud se tref?, lustr se z??t? dol? a rozdrt? v?echny, kte?? se v?as neschovaj? do bezpe??. Dal?? my?lenka pat?ila tomu, ?e on stoj? p??mo pod st?edem lustru. Stara na n?j k?i?ela proto, aby odtamtud co nejrychleji vypadl. Zachv?tila ho panika. Oto?il se, rozv??il me?e a zb?sile se vrhnul do davu ?to?n?k?. Za ??dnou cenu nesm?l z?stat tady, a? to bude padat. Kopal kolem sebe, rozd?val ?dery loktem i hlavou a byl by i kousal, kdyby mu to m?lo n?jak pomoci na cest? odsud. Z d?tstv? si pamatoval, jak skv?l? v?dy Stara se sv?m lukem byla. Bylo jist?, ?e se tref?. I kdy? si t?mto ?prkem odkryl vlastn? z?da, ani na vte?inu nev?hal, ?e Stara mu?e, kte?? jej pron?sleduj?, doslova smete. O vte?inu pozd?ji se ozvalo zadrn?en? t?tivy a vzduch pro??zl zvuk let?c?ho ??pu. Z?hy se lano utrhlo a gigantick? ?elezn? lustr byl najednou v pohybu. Ozvalo se stra?liv? za?in?en?, je? rozt??slo celou m?stnost?. R?na byla tak siln?, ?e Reece ztratil pevnou oporu pod nohama. Za z?dy poc?til z?vah v?tru, jak jej lustr jenom o kous??ek minul. Z??til se na v?echny ?ty?i na kamennou podlahu. Za sebou usly?el v?k?iky t?ch, kte?? takov? ?t?st? nem?li. Ohl?dl se a spat?il, jakou spou?? tam Stara nap?chala: des?tky mu?? le?ely rozdrceny na zemi, v?ude krev, k?ik a smrt. Jeho ?ivot t?m ale zachr?nila. Vy?kr?bal se na nohy a pod?val se k m?stu, kde ji prve spat?il. Te? u? byla v nebezpe?? i ona. N?kolik mu?? se k n? bl??ilo. Zalo?ila dal?? ??p a zam??ila, ale oba p?itom v?d?li, ?e nem? nekone?n? st?el ani ?asu. Nerv?zn? se pod?vala ke dve??m a hledala ?nikovou cestu. Jen?e to stejn? u? napadlo i nep??tele, kte?? dve?e rychle zahradili vlastn?mi t?ly a nav?c je je?t? ut?snili t??kou d?ev?nou petlic?. Tak jako tak byli v pasti. V?echny ?nikov? cesty byly od??znuty. Reece si na chvili?ku myslel, ?e mo?n? p?ece jenom nezem?e, ale te? si uv?domil, ?e je to ?ek? v?echny. Vid?l jak Stara zoufale t?k? o?ima po s?le. Potom se jej? pohled ust?lil na nejvy???m bod? d?ev?n? tribuny na zadn? st?n? s?lu. Nazna?ila Reecovi gestem, aby se tam vydal. Nem?l tu?en?, co m? v pl?nu. ??dnou ?nikovou cestu tam nevid?l. Ona ale v tomto hrad? vyrostla a znala jej l?pe jak on. Mo?n?, ?e tam n?jak? skryt? skulina p?ece jenom n?kde je. Oto?il se a rozb?hl nazna?en?m sm?rem. Po cest? bojoval s p?e?iv??mi, kte?? u? na n?j znovu za??nali dot?rat. Ne?el v?ak do p??m?ho kontaktu, jenom odr??el jejich ?toky a p?itom postupoval po??d d?l a d?l. Musel se na to m?sto dostat co nejrychleji a nikde se nezdr?ovat. Pod?val se sm?rem ke Srogovi a Matusovi. I jim p?ece musel pomoci. To, co vid?l, jej v?ak p??jemn? p?ekvapilo. Matus se toti? u? chopil dvou dlouh?ch me??, pat??c?ch p?vodn? jeho str??c?m, a oba je bodl. Te? p?e?ez?val Srogova pouta a propou?t?l jej na svobodu. Lord se pot? zmocnil dal??ho me?e a s vl?? zarputilost? se pustil do nep??tel. “Matusi!” k?i?el na p??tele. Osloven? se na n?j pod?val. Spat?il v t? chv?li i Staru a do?lo mu, ?e ti dva n?co pl?nuj?. Chytil Sroga za rameno a nazna?il mu, ?e se i oni musej? vydat stejn?m sm?rem. Prostor p?ed Reecem se te? za?al otev?rat. V tomto rohu s?lu nebylo zdaleka tolik voj?k?, jako na m?st? vypuknut? bitky. Ostatn? se nav?c shroma??ovali u v?chodu. Reece se jenom modlil, aby Stara skute?n? v?d?la co d?l?. Ta se vydala sprintem p?es d?ev?n? tribuny a stoupala po nich st?le v??. Mu?e, kte?? se po n? p?itom s?pali, kopala nekompromisn? do tv???. Reece se hnal za n?, sledoval jej? po??n?n? a st?le nem?l sebemen?? tu?en?, co m? za lubem. Kone?n? se dostal a? pod tribunu, na kterou se svi?n? vyhoupnul. N?kolika rychl?mi kroky potom p?eb?hnul na tu vy??? a tak stoupal po??d d?l a? najednou, dobr?ch p?t metr? nad hlavami ostatn?ch, stanul na nejvzd?len?j?? a nejvy??? ??sti d?ev?n? n?stavby. Tam se shledal se Starou a netrvalo dlouho a p?ibyli k nim i Srog s Matusem. Na pron?sledovatele m?li v tu chv?li docela slu?n? n?skok. S v?jimkou jednoho, kter? se objevil p??mo za Starou a cht?l j? vrazit d?ku do zad. Reece ji na posledn? chv?li odstr?il stranou a prokl?l mu?e me?em. Stara nem?la ani ?as Reecovi pod?kovat. Nam?sto toho u? st??lela ??py na bl???c? se voj?ky a sr??ela je z tribuny zp?tky do s?lu. V?ichni ?ty?i te? st?li na nejvy??? tribun?, z?dy ke zdi a zezdola se k nim bl??ila stovka p?e?iv??ch pron?sledovatel?. V tom rohu byli v dokonal? pasti. Odsud nebylo kam uniknout. Reece nemohl pochopit, pro? je sem Stara v?echny nal?kala. ?t?k z tohoto m?sta byl zhola nemo?n? a bylo jasn?, ?e ji? brzy budou v?ichni mrtv?. „Tohle byl ten pl?n?“ vyk?ikl sm?rem k n? ve chv?li, kdy u? museli znovu odr??et dal?? ?to?n?ky. „V?dy? tu ??dn? ?nikov? cesta nen?!” „Pod?vej se l?p,“ odpov?d?la. Reece se ve vhodn?m okam?iku zaklonil a spat?il nad nimi dal?? ?elezn? lustr. Tento byl podstatn? men??ch rozm?r?, ale i tak pom?rn? masivn?. Byl upevn?n ke zdi dlouh?m lanem, kter? te? m?li doslova na dosah ruky. Reecova tv?? se zachmu?ila. „Nech?pu,“ ?ekl. „To lano,“ pokra?ovala Stara. „Chy? ho. Vy ostatn? taky. A dr?te se ho jako o ?ivot.” U?inili jak jim ?ekla. Ka?d? uchopil lano ob?ma rukama a pevn? jej sev?el. Teprve v t?to chv?li Reecovi do?lo, co se Stara chyst? prov?st. „Jsi si jist?, ?e je to dobr? n?pad?“ sta?il se je?t? zeptat. Ale u? bylo p??li? pozd?. Stara popadla Reec?v me?, chytila se jej pevn? jednou rukou a druhou lano p?esekla. Reec?v ?aludek se okam?it? propadl o ?rove? n??, jak byli vyst?eleni jako protiv?ha padaj?c?ho lustru, vzh?ru ke stropu. V?ichni se k?e?ovit? dr?eli lana a zat?nali zuby. Lustr je jenom o chloupek minul a potom se z??til na doln? tribuny, kde poh?bil p?r dal??ch ne??astn?k?, zat?mco ?ty?i ute?enci se zastavili na lan? t?sn? pod stropem. Viseli te? dobr?ch patn?ct metr? nad zem? a lano nep?sobilo zrovna nejpevn?ji. Reece se pod?val pod sebe a okam?it? toho zalitoval. Jeho zpocen? dlan? klouzaly po lan?. „Tam!“ vyk?ikla Stara a uk?zala rukou. Pod?val se sm?rem, kter? mu nazna?ila bradou, a spat?il na zdi p?ed nimi okno. Kone?n? pochopil, co m? na mysli. Okno bylo dostate?n? velk? aby j?m pro?li. Bylo v?ak pot?eba to ud?lat rychle. Lano se jim za?ez?valo do rukou a oni ka?dou chv?li sklouz?vali n?? a n??. Reece nev?d?l, jak dlouho potrv?, ne? mu uklouzne ruka. „U? se dlouho neudr??m!“ k?i?el Srog, ale navzdory sv?m zran?n?m se zarputile sna?il bojovat s lanem d?l. „Mus?me se rozhoupat!“ vyk?ikla Stara. „Mus?me se odrazit od zdi!” Reece ji okam?it? uposlechl. Nat?hl nohu a nejprve zlehka se odstr?il od zdi. To lano rozhoupalo natolik, ?e p?i p???t?m p?ibl??en? u? se nohama dok?zali dotknout v?ichni. Odr??eli se v?c a v?c a jejich lidsk? kyvadlo tak opisovalo st?le v?t?? oblouky. A potom najednou m?li dostatek energie, aby se odrazili a? k oknu a dokonce i kousek nad jeho ?rove?. To byla chv?le, kdy se museli pustit, aby byli vymr?t?ni jako z katapultu proti zasklen?mu oknu. Sklo se s ?in?en?m rozlet?lo do v?ech stran. V?ichni ?ty?i j?m prolet?li jako velk? nohat? d?lov? koule a p?ist?li na kamenn? ??mse na druh? stran? zdi. Nechyb?lo mnoho a byli by pokra?ovali voln?m p?dem d?l do podhrad?, kde by je v?echny potkala jist? smrt. Op?el se do nich studen? v?tr. Reece se pod?val zp?tky do m?stnosti. Jejich pron?sledovatel? na n? pok?ikovali a sna?ili se vymyslet n?jak? zp?sob, jak se k nim dostat nahoru. Na druh? stran? se otev?rala propast do podhrad?. Venku padal siln? d??? a sko?it odsud by znamenalo prolet?t se p?ibli?n? patn?ct metr?, ne? by ?lov?k narazil na prvn? st?echu n?kter?ho z ni???ch staven?. Zlomen? nohy by nejsp??e byly t?m nejlep??m, co by je mohlo potkat. Trochu v?ce doprava v?ak rostlo n?kolik ko?at?ch borovic, jejich? v?tve dosahovaly t?m?? a? k nim a pod nimi? bylo doslova jako p?ipraven? rochni?t? pro prasata z hradn?ho chovu. I tak to bude p?d o zlomkrk. Mo?n? ale, ?e to bude mo?n? p?e??t bez ?hony. Vtom s n?m najednou n?co ?kublo a v pa?i poc?til novou vlnu ostr? bolesti. Vyk?ikl, pod?val se, co se to d?je a zjistil, ?e jej pr?v? ?kr?bl ??p vyst?elen? zdola. Bylo to na?t?st? jenom lehk? ??znut? hranou ??pu, ale ?lek p?esto zp?sobil, ?e m?lem spadl z ??msy dol?. Pod?val se dol? a spat?il des?tky Tirov?ch mu?? jak natahuj? luky a m??? na n?. ??py hv?zdaly v?ude kolem nich. Byla by pom?rn? n?hoda, kdyby se n?komu poda?ilo je sest?elit ze z?krytu na ??mse v takov? v??ce, ale i tak Reece v?d?l, ?e nemaj? ?asu nazbyt. Pod?val se po ostatn?ch. Stara st?la hned vedle n?j, zat?mco Matus se Srogem na druh?m konci ??msy. V?em se ve tv???ch zra?il strach, kdy? t?kali o?ima po propasti p?ed nimi a zoufale se sna?ili vymyslet n?jakou cestu dol?. Chytil Staru za ruku. Bylo to te? nebo nikdy. Matus se Srogem pochopili bezeslova co m? v pl?nu. Nakonec sko?ili v?ichni z?rove?. S k?ikem prolet?li do voln?ho prostoru bi?ovan?ho de?t?m a vst??c korun?m borovic. Reece s?m sebe ani te? nedok?zal p?esv?d?it, ?e tento den nen? jeho posledn?m. KAPITOLA DRUH? Godfrey pozvedl t?esouc?ma se rukama sv?j luk, naklonil se p?es ochoz a zam??il. Cht?l si rychle vyhl?dnout c?l a okam?it? na n?j vyp?lit – ale to, co uvid?l pod sebou, jej p?im?lo znovu ?okovan? pokleknout za hradbu. Pod n?m ?to?ily tis?ce McCloudsk?ch jezdc?. Jejich dob?e vytr?novan? arm?da doslova pohlcovala okol? a cel? to t?leso se ??tilo k bran?m Kr?lova Dvora. Mezi nimi bylo i mnoho op??al?ch, kte?? nesli beranidla a b?hem chv?le u? s nimi za?ali bu?it do kovov?ch portculis m?stsk?ch bran. P?i ka?d?m tom n?razu se hradba pod jeho nohama ot??sala. Znovu vstal, aby st??lel, ale n?raz beranu mu sebral rovnov?hu, a tak jeho ??p jenom prosvi?t?l vzduchem a netrefil v?bec nic. S?hl pro dal?? a zalo?il jej do ??pu. Zrychlen? tep vlastn?ho srdce c?til a? na sp?nc?ch. Byl si jist?, ?e tento den je jeho posledn?m. Naklonil se p?es ochoz a zam??il. Ne? v?ak sta?il vyst?elit, p?ilet?l n?hle odn?kud zezdola k?men vr?en? z ru?n?ho praku a tvrd? jej ude?il do ?elezn? helmice. To za?in?en? mu ??dn? pocuchalo u? tak napjat? nervy. Bylo to jako kdyby sed?l uvnit? pr?v? zvon?c?ho zvonu. Upadl nazad a z?rove? vyst?elil ??p, kter? let?l vzh?ru do nebes, jako kdyby snad cht?l dolet?t a? ke slunci. Godfrey si strhnul helmici z hlavy a promnul si m?sto, kam jej st?ela ude?ila. Nikdy by byl ne?ekl, ?e m??e oby?ejn? k?men nap?chat takovou neplechu. Rozezvu?en? p??lba p?enesla sv? vibrace do cel? jeho hlavy. Napadlo ho do ?eho se to zase namo?il. Pravda, byl hrdinou, poda?ilo se mu p?ed McCloudsk?m n?jezdem zalarmovat cel? m?sto a z?skat pro n? alespo? trochu drahocenn?ho ?asu. Mo?n?, ?e t?m i zachr?nil p?r ?ivot?. Rozhodn? tedy zachr?nil ten pat??c? jeho sest?e. A te? byl tady, spolu s p?r tucty dal??ch voj?k? a sna?il se dr?et hradbu. Nikdo z jeho spolubojovn?k? nebyl St??brn?m, ba dokonce ani po??dn?m ryt??em. Sna?ili se udr?et sko??pku evakuovan?ho m?sta proti cel? McCloudsk? arm?d?. P?itom tyhle vojensk? v?ci nebyly ani trochu jeho denn?m chlebem. Ozvala se stra?liv? r?na, je? jej p?im?la se znovu zapot?cet. Portculis byla prolomena. Do m?sta se za?aly hrnout n?jezdn?ci la?n?c? po krvi. Posadil se z?dy k ochozu a dob?e v?d?l, ?e je jenom ot?zkou ?asu, ne? se dostanou a? sem. A pak bude muset bojovat o hol? ?ivot. Copak tohle znamenalo b?t voj?kem? Tohle byla ta sl?va, hrdinstv? a ?est? Zem??t, aby ostatn? mohli ??t? Te?, kdy? u? t?m?? hled?l smrti do tv??e, si u? v?bec t?mi ryt??sk?mi ?e?mi nebyl jist?. Nebyl dobr? n?pad tu z?stat. St?t se voj?kem a hrdinou bylo skv?l?, ale co to bylo ve srovn?n? s t?m b?t jednodu?e na?ivu? Pomyslel na to, ?e by se m?l sebrat a ut?kat pry?, anebo se n?kde pokusit schovat, kdy? tu se najednou na ochozu objevilo n?kolik prvn?ch McCloud?. Godfrey se d?val jak byl jeden z jeho spolubojovn?k? bodnut a sra?en za vlastn?ho k?iku na kolena. A potom se to stalo zase. Navzdory jeho rozumov?mu uva?ov?n?, v?emu d?vtipu, kter? na n?j ?val, ?e b?t voj?kem je blbost, se v n?m cosi pohnulo a potom probudilo. N?co uvnit? jeho osobnosti, co jednodu?e nedok?zalo sn?st pohled na to, ?e n?kdo jin? trp?. B?hem vte?iny jej ten pocit naprosto pohltil. Kdyby pozd?ji hledal n?jak? pojmenov?n?, mo?n? by pou?il slovo ??len? hloupost. Ale jin? by to jist? ozna?ili za ryt??stv?. Zaregoval bez dal??ho p?em??len?. Vid?l s?m sebe, jak bere ze zem? dlouhou p?ku a rozb?h? se s n? proti ?ad? McCloud?, kter? postupovala nahoru po schodech. Za?val jako nestv?ra a zarazil ost?? p?ky do prvn?ho z mu??. Nabodl jej jako jednohubku, ale t?m to pro n?j neskon?ilo. Godfrey b??el d?l, plnou vahou se op?el do sv? dlouh? zbran? a i jeho pivn? b?ich te? byl v tomto man?vru u?ite?n?. K jeho vlastn?mu p?ekvapen? to fungovalo. Tla?il ty mu?e zp?tky dol? po zato?en?m schodi?ti a pry? z ochoz?. Jenom sv?mi vlastn?mi silami dr?el ?to??c? McCloudy na uzd?. Prozat?m. Kdy? bylo hotovo, odhodil p?ku a udiven? si prohl??el vlastn? ruce, jako kdyby nemohl uv??it, kde se to v n?m vzalo. Okoln? spolubojovn?ci na n?j z?rali s nemen??m ??asem. Ne? mohl za??t p?em??let co podniknout te?, bylo toto rozhodnut? vy?e?eno za n?j. Koutkem oka spat?il pohyb a z?hy uvid?l dal?? jednotku McCloud?, kter? se k n?mu bl??ila ze strany. Museli na ochoz prorazit na n?jak?m jin?m m?st?. Ne? se zmohl na jakoukoliv p??pravu k obran?, prvn? z nep??tel u? byl u n?j a rozm?chl se po n?m t??k?m v?le?n?m kladivem. Jestli neuhne, ta r?na mu rozlouskne lebku jako vla?sk? o???ek. Na posledn? chv?li se uhnul do bezpe?? – to mu odjak?iva ?lo velmi dob?e – a kladivo prol?tlo ne?kodn? n?kde nad jeho hlavou. V pokra?ov?n? toho pohybu vyrazil ramenem vp?ed proti nep??telov? b?ichu. S vr?en?m do n?j narazil jako b?k. Tla?il jej p?ed sebou d?l a d?l po ochozu. Voj?k se sna?il ze sev?en? vymanit a chytit Godfreyho pod krkem. Ten mu? m?l obrovskou s?lu, ale tu nepostr?dal ani Gdofrey. Alespo? v tomto jej p??roda fyzicky obda?ila velmi dob?e. V poty?ce se n?kolikr?t oto?ili kolem dokola, a? jeden jako druh? ztratili orientaci. Nakonec padli k zemi a n?sledn? se p?ekulili p?es okraj zdi. Prolet?li vzduchem do hloubky dobr?ch p?t metr? a i v letu pokra?oval jejich urputn? z?pas. Godfrey se pokou?el oto?it tak, aby p?ist?l plnou vahou na tom mu?i. Soupe??v z?jem byl samoz?ejm? naprosto opa?n?. To se ale nesm?lo st?t. Ten, kter? z?stane dole, bude vahou zbroje toho druh?ho zcela jist? rozdrcen. Na posledn? chv?li se Godfreymu poda?ilo dostat se nahoru. Mu? jenom bolestn? vydechl, kdy? se za?in?en?m dopadli na zem. Jeho o?i z?staly otev?en?, ale u? nad?le po Godfreym nep?traly. Ani v?t?z v?ak nedopadl zrovna do m?kk?ho. Tvrd? se p?itom ude?il helmic? o zem a kdy? se z pora?en?ho nep??tele odkulil stranou, m?l pocit, ?e m? zl?manou snad ka?dou kost v t?le. Oto?il se na z?da a sledoval, jak se n?dvo?? pod hradbou kolem n?j v divok? spir?le to?? a to??. Posledn? co vn?mal, byla arm?da McCloud?, kter? se valila do m?sta, p?eb?rala vl?du nad obrann?mi valy a rozj??d?la se do v?ech okoln?ch ulic. * Elden st?l uprost?ed legion??sk?ho cvi?i?t?, ruce zalo?en? v bok. Conven a O’Connor st?li vedle n?j a v?ichni t?i sledovali nov? rekruty, kter? jim Thorgrin p?ivedl. Elden okem experta sledoval jednotliv? brance, jak se pokou?ej? na tr?ninkov?ch kobyl?ch cv?lat p?es p?ek??kovou dr?hu tvo?enou skoky i v?moly a vrhat p?itom kr?tk? jezdeck? o?t?py na por?znu zav??en? ter?e. N?kter?m se nepoda?ilo dostat se p?es skok, jin? spadli ze sedla, kdy? m?li sv? kon? v?st nerovn?m ter?nem pln?m d?r. Jin? se v sedle udr?eli, ale potom netrefili ani jedin? z ter??. Elden zakroutil hlavou, sna?il se myslet na svoje prvn? dny v Legii a znovu a znovu si p?ipom?nat, ?e v?ichni tito mlad?ci za posledn? dny p?ece jenom prokazuj? ur?it? zlep?en?. P?esto v?ak v?t?ina z nich nebyla ani bl?zko tomu, co by v minulosti k p?ijet? k Legii v?bec sta?ilo. Elden nav?c nastavil la?ku velmi vysoko. Necht?l Thorgrina zklamat. Bylo ot?zkou jeho osobn? cti mu p?edat, v r?mci mo?nost?, co nejl?pe vycvi?enou jednotku. Conven s O’Connorem se s n?m na tom jednohlasn? shodli. „Pane, nesu zpr?vy.“ Elden se pod?val na jednoho pr?v? doraziv??ho rekruta. Merek, ten d??v?j?? zlod?j??ek, p?ib?hl s vykulen?ma o?ima. Vyru?il Eldena z p?em??len?, co? obr nem?l r?d. „Kluku, ??kal jsem ti, ?e m? nem??…“ „Ale, pane, ty tomu nerozum??! Mus??…“ „Ne, TY, tomu nerozum??,“ p?eru?il jej Elden. „Kdy? rekruti tr?nuj?, ty ne…“ „POD?VEJ!“ vyk?ikl Merek, chytil Eldena za rameno a uk?zal volnou rukou. Elden cht?l nejprve toho drzouna srazit k zemi, ale ta my?lenka se vytratila okam?it? pot?, co se pod?val sm?rem, kter?m chlapec ukazoval. Nemohl uv??it tomu, co vid?l. Na obzoru se zvedalo mno?stv? ?ern?ho kou?e. P?esn? v m?stech, kde le?el Kr?l?v Dv?r. Elden n?kolikr?t zamrkal a nedok?zal to pochopit. Copak je mo?n?, ?e ve m?st? ho??? Takhle hodn?? V?tr k nim p?inesl k?ik. Byl to k?ik arm?dy a chv?li co chv?li je p?eru?ovaly duniv? kovov? n?razy. L?mou portculis! Eldenovi se sev?el ?aludek. N?kdo ?to?? na br?ny m?sta. To mohlo znamenat pouze jedno jedin?, dorazila sem skute?n?, dob?e vycvi?en? a vybaven? arm?da. Ze v?ech dn? museli za?to?it zrovna dnes, kdy byl Poutnick? sv?tek. Conven s O’Connorem se vrhli do akce. Rozk?i?eli se na rekruty, aby nechali tr?ninku a shrom??dili se kolem nich. Branci si posp??ili splnit rozkazy. B?hem chv?le st?le kolem t?? sv?ch velitel?, ztichli a o?ek?vali pokyny. „Mu?i,“ zah?m?l Elden. „Kr?l?v Dv?r je napaden!“ Ozval se p?ekvapen? a notn? vzru?en? ?epot. „Je?t? nejste Legie a rozhodn? nem?te nic spole?n?ho se St??brn?mi, ba ani dokonce s b??nou arm?dou, kter? by se te? m?la na obranu m?sta postavit. Ti mu?i tam to mysl? zatracen? v??n? a nezastav? se p?ed ni??m. Pokud proti nim vyraz?te vy, nejsp??e v tom pokusu p?ijdete o ?ivot. Conven, O’Connor a j? m?me ale povinnost chr?nit na?e m?sto a mus?me okam?it? vyrazit. Ne?ek?m, ?e by se kdokoliv z v?s cht?l p?idat. Vlastn? v?s od toho chci odradit. Pokud by si v?ak n?kdo p?ece jenom p??l vyrazit s n?mi, a? te? p?edstoup?. Myslete v?ak na to, ?e tam m??ete zem??t stejn? snadno, jako se te? oto?it a ut?ct.“ N?sledovala chv?le ticha. Potom v?ak jeden z chlapc? p?edstoupil kup?edu. N?sledoval jej druh? a potom u? se najednou vp?ed hrnuli ?pln? v?ichni. Bojovn? vysunut? brady a jisk?en? v o??ch zcela zasti?ovaly nep??li? ?irok? ramena. Eldena ten pohled k jeho vlastn?mu sebezap?en? naplnil p?chou. „Nu, je vid?t, ?e kur?? u? v?m nechyb?.“ Nasedli na kon? a s neboj?cn?m pok?ikem vyrazili jako velk? jezdeck? jednotka riskovat vlastn? nezral? ?ivoty a na pomoc ostatn?m. * Elden, Conven a O’Connor vedli eskadronu zhruba stovky rekrut?. V?ichni pob?zeli kon? do cvalu, m?li tasen? zbran? a u? se notn? p?ibl??ili k m?stu. Kdy? se k n?mu dostali na dohled, Elden byl ?okov?n pohledem na n?kolik tis?c McCloudsk?ch jednotek. Z jejich po??n?n? bylo jasn? vid?t, ?e jsou dob?e organizov?n?. O?ividn? se chopili v?hody a za?to?ili v den velk?ho z?padn?ho poutnick?ho sv?tku. Obr?nci byli p?e??sleni minim?ln? deset ku jedn?. Conven se divoce rozesm?l, pob?dl h?ebce a dostal se tak na ?pici formace. „To je p?esn? pom?r sil, kter? m?m r?d!“ k?i?el spokojen? a pob?zel kon? do trysku. Jako v?dy cht?l b?t prvn?, kdo se sraz? s nep??telem. Zvedl nad hlavu svou bojovou sekeru. Elden jenom obdivn? kroutil hlavou. Conven nem?l ani trochu strach postavit se tak velk? p?esile a ur?it? by tam jel i s?m. Nejbli??? McCloudi si t? nepo?etn? jednotky zprvu ani nev?imli a tak Conven svou rychlost dokonale zu?itkoval a svou sekerou rychle slo?il hned dva z nich. Ihned se hrnul d?l do davu voj?k?. Potom se najednou odrazil od sv?ho sedla a jako meteor vlet?l p??mo mezi n?. T?i z nich srazil ze sedel jenom t?mto kouskem. Elden s ostatn?mi se dr?eli p??mo za n?m. Srazili se s McCloudy, kte?? ?tok do zad ani v nejmen??m ne?ekali. Elden vl?dnul me?em se zru?nost?, kterou p?ekon?vala u? jenom jeho zu?ivost a ukazoval tak ostatn?m rekrut?m, jak si maj? po??nat. Jeho obrovsk? s?la mu dob?e slou?ila p?i sr??en? jednoho protivn?ka za druh?m. Brzy se jejich postup v?ak zastavil a rozho?ela se bitva na me?e. Jejich mal? jednotka v?ak p?esto p?im?la zadn? voje McCloud? ke zm?n? taktiky. Najednou se museli br?nit. V?ichni legion??i se neboj?cn? vrhli do bitvy. Elden je koutkem oka sledoval a byl py?n?, ?e ani jeden zat?m nezakol?sal. V?ichni se pono?ili do boje naplno a bezv?h?n? se rvali jako skute?n? mu?i, stra?liv? p?e??sleni a p?itom bez sebemen??ch obav. McCloudi padali jako mouchy a byli n?hl?m p?epadem naprosto zasko?eni. V?hoda p?ekvapen? v?ak nikdy netrv? dlouho. Zadn? voje byly velmi brzy pos?leny o dal?? mu?e a legion??i se za?ali setk?vat s elitn?mi bojovn?ky. N?kte?? byli sra?eni z kon?. Merek a Ario obdr?eli n?jak? r?ny, ale zat?m se dr?eli v sedlech a zarputile ?dery opl?celi. Pozd?ji byli v?ak oba dva ?dery cep? rovn?? vyhozeni ze sedel. O’Connor, kter? bojoval vedle Mereka, vyslal n?kolik dobr?ch st?el ze sv?ho luku a zlikvidoval jimi mnoho nep??tel, av?ak i on pot? obdr?el r?nu ?t?tem a porou?el se k zemi. Elden byl kompletn? obkl??en nep??teli, p?i?el o moment p?ekvapen?, a netrvalo dlouho a obdr?el drtivou r?nu v?le?n?m kladivem do prsn?ho krun??e. T?m?? z?rove? mu nep??telsk? me? vy?al r?nu na lev? pa?i. Oto?il se a zu?ivou ranou zabil p?vodce sv?ho zran?n?, ale na jeho m?sto se ihned hrnuli dal??. Conven byl vlastn? volbou od za??tku op??al? a te? se bil jako b?h v?lky. Jeho sekera trestala v?echny kon? i jejich jezdce, kte?? se odv??ili p?ibl??it na dosah. Ale ani jeho zu?ivost mu nemohla d?t druh? p?r o?? na z?dech, a tak po ur?it? chv?li vlastn? p?evahy dostal drtivou r?nu kladivem doprost?ed zad a tv??? nap?ed padl k zemi. Dorazily dal?? McCloudsk? posily. Nep??tel te? dokonce upustil od dob?v?n? br?ny, aby se nejprve vypo??dal s t?mto nenad?l?m p?epadem. Elden kolem sebe vid?l st?le m?n? vlastn?ch bojovn?k?. Bylo jasn?, ?e za chv?li budou zcela smeteni. Ale bylo mu to jedno. Kr?l?v Dv?r byl pod ?tokem a on klidn? polo?? v jeho obran? vlastn? ?ivot. I za ty legion??sk? chlapce, kte?? se s n?m do t? bitvy tak neboj?cn? vrhli. Je?t? p?ed chv?l? z nich m?l sm??en? pocity, ale te? u? na n? byl jen a pouze py?n?. U? nez?le?elo na tom, jestli jsou to ost??len? bojovn?ci, anebo jenom chlapci – cedili svou krev po jeho boku a to z nich vz?jemn? d?lalo bratry, a? u? byla jejich budoucnost jak?koliv. * Kendrick cv?lal dol? ze svahu hory poutn?k? a vedl sv?ch tis?c St??brn?ch. V?ichni ?tvali sv? kon? co to ?lo, aby se co nejrychleji dostali ke zdroji ?ern?ho kou?e na obzoru. Za j?zdy s?m sebe pl?snil za to, ?e nechal br?ny a hradby tak slab? chr?n?n?. Nikdy by jej nenapadlo, ?e by pr?v? v tento den mohl p?ij?t ?tok a u? v?bec ne od McCloud?, kte?? m?li b?t pod Gweninou vl?dou u? d?vno pacifikov?ni. Za to, ?e poru?ili m?r pr?v? v tento svat? den a napadli jeho m?sto, mu te? ale ?eredn? zaplat?. Byl obklopen tisicihlavou elitn? jednotkou St??brn?ch, byli tu v pln? s?le a v?ichni do jednoho odhodl?ni McCloud?m ??dn? zatopit. V?ak oni uvid?, ?e St??brn? nejsou jako ostatn? bojovn?ci. Kendrick s?m sob? p??sahal, ?e nenech? ani jednoho z nep??tel na?ivu. A cel? jejich strana Prstenu zaplat? takt??. McCloudsk? kr?lovstv? u? nikdy znovu nepovstane. Kdy? se p?ibl??ili, v?iml si Kendrick, ?e zadn? voje nep??tele byly napadeny legion??skou j?zdou. Vid?l Eldena, O’Connora i Convena. Byli stra?liv? p?e??sleni, ale zat?m nejevili ??dn? zn?mky toho, ?e by se McCloud?m hodlali vzd?t. To jej naplnilo radost? i p?chou. P?esto v?ak nemohl nevid?t, ?e Legie bude brzy na hlavu pora?ena. Vyk?ikl a pob?dl kon? do trysku. Jeho mu?i se zformovali v ?to?n? kl?n a vybi?ovali kon? do maxim?ln? rychlosti. P?ipravili si jezdeck? o?t?py a kdy? byli dostate?n? bl?zko, za?ali je vrhat na nep??tele. Jeden z McCloudsk?ch velitel? se oto?il zrovna v okam?iku, aby je?t? sta?il spat?it o?t?p, kter? se mu vz?p?t? zabodl do hrudi a prokl?l jeho brn?n? skrz na skrz. Tis?c skv?l?ch ryt??? za Kendrickov?mi z?dy vydalo bur?civ? bojov? ryk. ??tili se sem jako bou?e. St??brn?! McCloudi se ot??eli a teprve te? si v??mali, co se to d?je. V o??ch mnoh?ch byl netajen? strach. Tis?cihlav? kl?n tvo?en? z??iv?mi ryt??i se na n? ??til jako kop?mi se je??c? hurik?n. Jejich pov?st je p?edch?zela a ka?d? v?d?l, ?e St??brn? se vyrovn? deseti i v?ce bojovn?k?m. McCloudsk? jednotky se ot??ely, aby se nov? hrozb? postavily, ale jejich ruce, nohy ani ?troby p?itom v?bec nebyly jist?. Potom do nich St??brn? narazili. A sv?t zanikl v ohlu?ujc?m t?eskotu. Kendrick jel na sam? ?pici kl?nu. Okam?it? za?al svou sekerou mezi nep??teli rozs?vat smrt. Po chv?li tasil je?t? do druh? ruky dlouh? me? a jako bojov? ma?ina pokra?oval v p?esn?ch z?saz?ch do slab?ch m?st v nep??telsk? zbroji. Kl?n St??brn?ch se do nep??telsk? masy zakousl jako n?? do m?sla a rychle pronikl tak hluboko, ?e byl jenom za malou chv?li u? zcela obklopen nep??telem. Pro ryt??e ze ??du St??brn?ch byla pr?v? tato situace n???m jako druh? domov. Sekali a bodali v?ude kolem sebe. McCloud?t? v?le?n?ci proti bojov?mu umu St??brn?ch najednou p?sobili jako neorganizovan? banda sedl?k? s vidlemi a sudlicemi. ?ev bitvy nab?ral na intenzit?, ale v?k?iky zran?n?ch pat?ily t?m?? beze zbytku jen a pouze McCloud?m. St??brn? byli nezastaviteln?. Byli neuv??iteln? rychl? a z?rove? t??ce obrn?n?. Jejich technika vl?dnut? me?em se li?ila od b??n?ch zp?sob? boje a ?inila extr?mn? obt??n? se s nimi pou?t?t do ?erm??sk?ch souboj?. Nav?c bojovali jako jedno t?leso, kdy jeden mu? br?nil bojovn?ka po sv?m boku. Elden, Conven, O’Connor a ostatn? byli brzy osvobozeni ze sev?en?, vysko?ili zp?tky na nohy a, i kdy? byli mnoz? zran?ni, se znovu vrhli do boje a je?t? umoc?ovali drtivou p?evahu, kterou te? MacGilov? m?li. B?hem kr?tk? chv?le u? na zemi le?ely stovky pobit?ch McCloud? a t?ch, kte?? byli prozat?m u?et?eni, se zmocnila panika. Jeden za druh?m se obraceli na ?t?k. Ti, kte?? u? pronikli do m?sta, se te? rovn?? ot??eli a naopak se sna?ili zase dostat ven a zmizet v les?ch. Kendrick byl odhodlan? nedop??t to ani jedin?mu z nich. Vjel do m?stsk? br?ny a spole?n? se sv?mi jednotkami se ujistil, ?e je ?nikov? cesta blokov?na. Prchaj?c? McCloudi byli pot? masakrov?ni pod stejn?mi branami, na kter? sami je?t? p?ed n?kolika m?lo hodinami ?to?ili. Kendrick te? bojoval se dv?ma dlouh?mi me?i a pob?jel nep??tele nalevo i napravo. Te? u? v?d?l, ?e McCloudi budou brzy do posledn?ho pobiti a Kr?l?v Dv?r bude zase jejich. Nikdo se nedok??e m??it se St??brn?mi! KAPITOLA T?ET? Luandiny ruce se t??sly, kdy? kr??ek po kr??ku kr??ela p?es dlouh? most, klenouc? se nad mlhami Ka?onu. S ka?d?m dal??m krokem m?la pocit, ?e jej? star? ?ivot kon??. Jako kdyby opou?t?la jeden sv?t a vstupovala do jin?ho. Do konce mostu zb?valo je?t? n?kolik krok? a ka?d? z nich j? d?val pocit, ?e je ?pln? posledn? na jej? zemsk? pouti. Na konci mostu na ni ?ekal Romulus a jeho milionov? arm?da, nad n?? na nebi za neskute?n?ch sk?ek? krou?ily des?tky drak?. Obludy tloukly sv?mi mohutn?mi k??dly neviditelnou bari?ru, naz?vanou v Prstenu ?t?t. Luanda v?d?la, ?e a? u?in? je?t? t?ch posledn?ch p?r krok?, opust? tak Prsten a s?la ?t?tu zcela zanikne. D?vala se sv?mu osudu p??mo do tv??e. D?vala se na jistou smrt, kter? p?ijde z rukou Romula a jeho brut?ln?ch mu??. Ale te? u? j? to bylo jedno. V?echno, co kdy milovala, u? j? stejn? sebrali. Jej? man?el Bronson, mu?, kter?ho milovala v?c ne? cel? sv?t, byl zavra?d?n – a v?echno to byla Gwendolynina chyba. Obvi?ovala mlad?? sestru ze v?eho, co ji potkalo. Te? ale nade?el ?as na jej? pomstu. Zastavila se pouh? dva metry od Romula a pohl?dla mu zp??ma do o??. Prohl??eli si jeden druh?ho p?es neviditeln? silov? pole. Byl to zvl??tn? mu?, dvakr?t tak ?irok? ne? jak?koliv jin?. ?ist? hora sval?. Svaly na jeho ramenou byly tak masivn?, ?e se v nich t?m?? ?pln? ztr?cel krk. Jeho tv??, to byla p?edev??m mohutn? ?elist a velk? ?ern? o?i. P?esto byla oproti mohutn?mu t?lu p??li? velk?. D?val se na ni pohledem draka, kter? si prohl??? svou ko?ist a ona ani na vte?inu nepochybovala, ?e ji p?i nejbli??? p??le?itosti roztrh? na kusy. Z?rali jeden na druh?ho v dlouh?m, t??k?m tichu. Na jeho tv??i sed?l celou dobu krut? ?sm?v, ale na okam?ik m?la pocit, ?e tam zahl?dla i p?ekvapen?. „Nikdy by m? nenapadlo, ?e t? je?t? n?kdy uvid?m,“ ?ekl j? po chv?li. Jeho hlas byl hrdeln? a velmi hlubok?. Podivn? akustika Ka?onu mu nav?c dod?vala je?t? stra?liv?j?? zabarven?. Luanda zav?ela o?i a sna?ila se p?edstavit si, ?e p?ed n? ten netvor v?bec nen?. Mo?n?, ?e by bylo nejlep??, kdyby zmizel i cel? jej? ?ivot. Jen?e kdy? potom o?i otev?ela, po??d tam st?l. „Moje sestra m? zradila,“ odpov?d?la stroze. „A te? je ?ada na mn?, abych zradila j? ji.“ Zav?ela o?i a u?inila jeden posledn? krok, kter? ji? kon?il mimo most. Vstoupila na vn?j?? okraj Ka?onu. Jakmile tak u?inila, ozval se ostr? zvuk podobn? hromu a pod?l cel?ho Ka?onu prolet?lo zajisk?en?, n?sledovan? mlhami, zdvihaj?c?mi se z hlubin. Stoupaly jako velk? vlna, aby se potom najednou zase rychle spustily zp?t. To byl okam?ik, kter? ji ujistil o tom, ?e jej? akce skute?n? ?t?t zni?ila. Te? u? mezi Romulem, jeho gigantickou arm?dou a Prstenem nest?lo nic. A ?t?t bude podle v?eho rozbit nav?dycky. Romulus se na n? pod?val a ona ten pohled hrd? sn??ela. Dokonce jej neohro?en? op?tovala. Uvnit? se t??sla strachem, ale byla odhodl?na to na sob? nenechat zn?t. Takovou radost by mu neud?lala. P??la si, aby ji zabil, zat?mco se na n?j vzpurn? d?v?. Alespo? na to bude moci b?t hrd?. Jen u? aby to bylo za n?. Jen?e Romulus se nam?sto toho ?iroce usm?l a nad?le se j? jenom d?val do o??. O?ek?vala, ?e se m?sto toho okam?it? vrhne na ni a potom na most. „Dostals cos cht?l,“ ?ekla zmaten?. „?t?t je dole. Prsten je tv?j. To m? te? nehodl?? zab?t?“ Zakroutil hlavou. „Nejsi takov?, jak jsem si myslel,“ odpov?d?l a prohl??el si ji. „Mo?n?, ?e t? nech?m na?ivu. Mo?n?, ?e si t? dokonce vezmu za man?elku.“ Luanda se uvnit? p?i tom pomy?len? ot??sla. Tohle rozhodn? nebyla reakce, kterou o?ek?vala. Zaklonila se a plivla mu do tv??e v nad?ji, ?e jej t?m rozzu?? a on ji nakonec zabije. Romulus si v?ak docela klidn? jej? slinu h?betem ruky z tv??e ot?el. Luanda se p?ipravila na r?nu, kter? jist? p?ijde. ?ekala, ?e ji ude?? p?st?, jako to ud?lal u? jednou, rozt???t? j? ?elist, nebo n?co podobn?ho. On nam?sto toho jenom p?istoupil k n?, chytil ji rukou zezadu za krk a za?al ji zu?iv? l?bat. C?tila jeho hrub?, podivn? tvarovan? rty. I tady byl sam? sval. Na dotek byl v?ce jako had ne? ?lov?k a tla?il ji k sob? takovou silou, ?e se sotva dok?zala nadechnout. Kone?n? se odtrhl – a potom ji vrazil facku tak silnou, ?e m?lem upadla. Zd??en? se na n?j pod?vala. V?bec nech?pala, co to do n?j vjelo. „Sva?te ji a ve?te ji s n?mi tak, abych ji m?l po??d nabl?zku,“ poru?il. Sv? slova t?m?? je?t? ani nedo?ekl a jeho mu?i u? se hnali rozkazy splnit. Sv?zali j? provazy ruce za z?dy. Romul?v obli?ej se rozz??il radost?. Oto?il se ke sv?m mu??m, aby se ujistil, ?e m? pozornost v?ech. Bylo to zbyte?n?. V?dycky m?l pozornost v?ech. Potom teatr?ln? vkro?il na most. Nebyl tam ??dn? ?t?t, kter? by jej zastavil. St?l na most? a byl naprosto v po??dku a voln?. Spokojen? se za?klebil a potom vybuchl v sm?ch. Svalnat? ramena se mu jenom ot??sala. Jeho hur?nsk? sm?ch, sm?ch radosti a triumfu, se v n?kolika ozv?n?ch proh?n?l Ka?onem tam a zp?tky. „Je m?j!“ k?i?el Romulus. „Je cel? m?j!“ Provol?n? se n?kolikr?t vr?tilo. „Mu?i!“ zavelel. „Kup?edu!“ Jednotky se okam?it? daly do pohybu a s bojov?m pok?ikem, zn?j?c?m jako bou?e se hrnuly na most. Draci se u? chv?li p?edt?m vydali sami na pr?zkum dosud nepoznan?ho ?zem?. Prol?t?vali se v mlh?ch Ka?onu a potom zam??ili na druh? okraj. Jejich ?ev v?stil jednu velikou novinu: Prsten u? nikdy nebude takov?, jako b?val. KAPITOLA ?TVRT? Alistair le?ela v Erecov? n?ru?? na z?di mohutn? lodi, kter? se jemn? pohupovala na vln?ch. V?ude kolem se rozprost?ral nekone?n? oce?n. Nemohla se vynad?vat na myri?dy narudl?ch hv?zd, lemuj?c?ch no?n? nebe a t?pyt?c?ch se n?kde stra?liv? daleko. Tady na mo?i to byl skute?n? ?chvatn? pohled. Foukal h?ejiv? mo?sk? v?nek a v jednom kuse ji kol?bal ke sp?nku. Byla spokojen?. Kdy? mohla b?t tady, t?sn? vedle Ereca, sv?t se zd?l b?t skv?l?m m?stem. Jako kdyby vody tohoto oce?nu odm?valy i v?echny jej? probl?my. V?echny ty nekone?n? p?ek??ky, kter? je v jednom kuse rozd?lovaly, u? kone?n? pominuly a jej? sny se kone?n? mohly st?t skute?nost?. Byli spolu a u? nez?stalo nic, co by je mohlo znovu rozd?lit. Vyrazili na cestu na Ji?n? ostrovy, Erecovy domoviny a a? tam budou, tak se za n?j provd?. Na sv?t? jenom st??? bylo n?co, co by si p??la v?ce. Erec ji k sob? p?itisknul a pohladil ji po z?dech. Spole?n? se takhle d?vali na no?n? nebe u? hodiny a hudebn? doprovod jim k tomu d?laly mo?sk? vlny, nar??ej?c? ti?e o boky jejich lodi. Alistair se kl??ily v??ka. P?inutila se je?t? neusnout a znovu se zad?vala na nebe. Poka?d? se musela podivit, jak obrovsk? sv?t vlastn? je. Myslela na sv?ho bratra Thorgrina a p?em??lela, kde te? asi je. V?d?la, ?e se vyrazil setkat s jejich matkou. Najde ji? Jak? bude? A existuje v?bec? ??st jej?ho j? si p??la se k n?mu na t? v?prav? p?ipojit a tak? se s matkou setkat. Z?rove? j? ale u? te? chyb?l Prsten a p??la si vr?tit se zp?tky dom?. Ze v?eho nejv?c v?ak c?tila vzru?en? z brzk? budoucnosti. Jej? ?ivot za?ne ps?t zcela novou kapitolu, spole?n? s Erecem a na ?pln? nov?m m?st?. T??ila se na setk?n? s jeho lidmi a a? uvid?, jak? jeho domovina ve skute?nosti je. P?em??lela, kdo asi tak m??e ??t na Ji?n?ch ostrovech. Jac? jsou tamn? lid?? P?ijme jej jeho rodina zp?t srde?n?? Budou ??astn?, ?e si ji p?ivedl s sebou, anebo s jeho volbou nebudou souhlasit? Budou p??t jejich svatb?? Anebo si pro Ereca p?edstavovali n?koho jin?ho? N?koho z vlastn?ch ?ad? Ob?vala se p?edev??m toho, co si o n? jeho lid? pomysl?, a? se uk??e pravda o jej?ch zvl??tn?ch schopnostech. Co ud?laj?, a? zjist?, ?e Alistair je druid? Budou se k n? chovat jako k n?jak? p???e?e, jako tomu bylo na mnoh?ch jin?ch m?stech p?edt?m? „Pov?z mi znovu o tv?m lidu,“ ?ekla jemn? Erecovi. Pod?val se na n? a potom se obr?til zp?t k nebi. „Co bys cht?la v?d?t?“ „V?ce o tvoj? rodin?,“ odpov?d?la. Erec se na notnou chv?li odml?el, ne? kone?n? promluvil: „M?j otec je brilantn? mu?. Je kr?lem ostrov? zhruba od chv?le, kdy byl stejn? star?, jako j? te?. A? zem?e, zm?n? to ostrovy nav?dycky.“ „A dal?? ?lenov? rodiny?“ Erec op?t chv?li v?hal a potom pok?val hlavou. „Ano. M?m sestru a…bratra,“ ?ekl v?hav?. „Moje sestra a j? jsme si byli velmi bl?zc?, kdy? jsme byli mal?. Ale mus?m t? p?ed n? varovat. Je docela teritori?ln? a snadno za?ne ??rlit. Nem? r?da cizince a u? v?bec ne nov? ?leny rodiny. A m?j bratr…“ Odml?el se. Alistair jej pob?dla. „Copak?“ „Nejlep?? bojovn?k, jak?ho jsi kdy vid?la. Jen?e je mlad?? ne? j? a odjak?iva se se mnou srovn?val. On pro m? byl v?dy bratrem, ale j? byl pro n?j p?edev??m soupe?. N?kdo, kdo mu stoj? v cest?. Nev?m, pro? to tak je. Ale je to fakt. P??l bych si, abychom k sob? m?li bl??e.“ Alistair se na n?j p?ekvapen? pod?vala. Nedok?zala si p?edstavit, ?e by Ereca n?kdo mohl nem?t r?d.“ „A je po??d je?t? takov??“ zeptala se. Erec pokr?il rameny. „Nevid?l jsem ho od chv?le, kdy jsme byli d?ti. Tohle je m?j prvn? n?vrat dom?. Ub?hlo skoro t?icet slune?n?ch cykl?. Nem?m tu?en?, co mohu o?ek?vat. Jsem te? u? mnohem v?ce Prste?an. Ale stejn?, pokud otec zem?e, pak jsem j? ten nejstar??. Moji lid? budou cht?t, abych jim vl?dnul.“ Alistair se na chv?li odml?ela, aby nep?sobila p??li? zv?dav?, ale nakonec j? to stejn? nedalo. „A bude??“ Znovu pokr?il rameny. „Nen? to n?co, co by m? zrovna l?kalo. Ale pokud si to otec bude p??t…nemohu jej odm?tnout.“ Pod?vala se na n?j. „M?? ho hrozn? r?d.“ Erec p?ik?vl a ve svitu hv?zd se mu trochu zaleskly o?i. „Jenom se modl?m, abychom tam dorazili je?t? v?as.“ Alistair p?em??lela o jeho slovech. „A co tv? matka?“ zeptala se. „Budu se j? l?bit?“ Erec se ?iroce usm?l. „Okam?it? t? p?ijme za vlastn?,“ odpov?d?l, „jakmile uvid? jak moc t? miluju.“ Pol?bili se a potom se znovu zad?vali na no?n? nebe. „Pamatuj si pros?m jednu v?c, m? pan?. Miluji t?. V?c ne? v?echny ostatn?. To je v?echno na ?em z?le??. Moji lid? n?m uspo??daj? tu nejv?t?? svatbu, kter? se kdy na Ji?n?ch ostrovech slavila. Doslova n?s zaplav? radost?. A tebe budou milovat a p?ij?mat ?pln? v?ichni.“ Alistair nespustila zrak z hv?zd, stiskla Erecovu ruku pevn?ji a p?em??lela. Nepochybovala o jeho l?sce, ale o jeho lidech u? si tak jist? nebyla. V?dy? on s?m je vlastn? t?m?? neznal. Opravdu ji p?ijmou tak srde?n?, jak Erec ??k?? Nedok?zala o tom b?t p?esv?d?en?. Najednou zaslechla zvuk t??k?ch bot, klapaj?c?ch o d?ev?nou palubu. Oto?ila se, aby spat?ila jednoho mu?e z pos?dky, jak kr??? pod?l boku lodi a p?es rameno si nese velikou k??. Zvedl ji nad hlavu a potom ji p?evr?til p?es palubu. Dole se ozvalo ?plouch?n?, jak jej? obsah dopadl do vody. N?sledoval dal??, mnohem siln?j?? zvuk. Jin? ryba nejsp??e vysko?ila z vody a pustila se do j?dla. Potom p?i?lo n?kolik o?kliv?ch vr?iv?ch zvuk?. Alistair si bl??e prohl?dla onoho n?mo?n?ka. Byl neupraven?, neoholen? a na sob? m?l jenom nuzn? hadry. Naklonil se p?es okraj z?bradl? a rozchechtal se. Potom se oto?il a pod?val se p??mo na n?. Chyb?lo mu n?kolik zub?. Jeho tv?? v sob? m?la v m?s??n?m sv?tle cosi d?siv?ho. Alistair se zachv?la. „Cos to hodil do vody?“ zeptala se. „St?eva ryby simka,“ odpov?d?l. „Ale pro??“ „Je to jed,“ zak?enil se. „Ka?d? ryba, kter? to se?ere, okam?it? na m?st? lekne.“ Alistair se zhrozila. „Ale pro? bys ty ryby cht?l zab?jet?“ Mu? se usm?l je?t? v?ce. „L?b? se mi koukat se jak um?raj?. L?b? se mi ty sk?eky a jak potom plavou b?ichem vzh?ru na hladin?. Je to sranda.“ Oto?il se a pomal?m krokem odch?zel pry? zp?tky. Alistair se na n?j d?vala a c?tila, jak j? naskakuje hus? k??e. „Co se d?je?“ zeptal se Erec. Pod?vala se stranou a zakroutila hlavou. Sna?ila se ten nep??jemn? pocit co nejrychleji set??st. Jen?e ji neopou?t?l. To setk?n? bylo jako n?jak? zl? p?edtucha, jenom nev?d?la ?eho. Nic, m?j pane,“ odpov?d?la. Uvelebila se zp?tky v jeho n?ru?? a sna?ila sama sebe p?edsv?d?it, ?e ten chlap je prost? prase a nic v?c to neznamen?. Jen?e n?kde hluboko uvnit? v?d?la, ?e v?ci v?bec nejsou tak v po??dku, jak by si p??la. * Erec se vzbudil uprost?ed noci s pocitem, ?e se lo? za??n? houpat jinak ne? p?edt?m. Okam?it? v?d?l, ?e je n?co v nepo??dku. V?le?n?k v jeho nitru se probudil a varoval jej jenom vte?inku p?edt?m, ne? se m?lo n?co zl?ho st?t. Byl to jeho ?est? smysl. M?l jej kam a? jeho pam?? sahala. Rychle se posadil a rozhl??el se do v?ech stran. Alistair tvrd? spala vedle n?j. Obloha byla st?le je?t? ?pln? temn?, lo? se pohupovala na vln?ch, ale p?esto n?co nebylo v po??dku. Ve sv?m okol? v?ak nena?el nic, co by bylo ?patn?. P?em??lel v ?em by to mohlo v?zet. Jak? nebezpe?? na n? mohlo ??hat tady uprost?ed ni?eho? Nebyl to tentokr?t jenom ?patn? sen? Erec byl v?ak zvykl? sv?m instinkt?m d?v??ovat, a tak s?hl po me?i. Jen?e ne? se sta?il by? jenom dotknout j?lce, najednou se kolem jeho t?la st?hla t??k? s??. Byla spletena z toho nejt????ho lana, jak? kdy vid?l, dost t??k? na to, aby slab??ho mu?e p?i?pendlila k zemi. Ne? se sta?il ze sev?en? vymanit, byla s?? pevn? uta?ena. A potom byl najednou ve vzduchu. S?? vyst?elila prudce vzh?ru a on v n? z?stal viset jako chycen? zv??e. Provazy jej sv?raly tak pevn?, ?e se t?m?? nemohl ani pohnout. Nav?c byl nucen se schoulet do t?sn?ho klubka. S?? jej vyn??ela st?le v??e, a? se nakonec zastavil a? pod str??n?m ko?em na hlavn?m st??ni, dobr?ch deset metr? nad palubou. Jeho srdce se mohlo p?etrhnout, kdy? se v ?leku sna?il zjistit, co se to s n?m d?je. Dole pod sebou vid?l probouzej?c? se Alistair. „Alistair!“ vyk?ikl. Ta jej hledala v?ude kolem sebe a kdy? se kone?n? pod?vala nahoru, zhrozila se. „ERECU!“ vyk?ikla zmaten?. St??brn? ji? vid?l, jak se k n? p?ibli?uje n?kolik n?mo?n?k?. V rukou m?li pochodn?. V?ichni se podivn? usm?vali a v jejich o??ch se jasn? zra?ily jejich z?m?ry. „U? bylo na ?ase, aby se o ni taky pod?lil,“ zavr?el jeden z nich. „Nau??m tuhle princeznu co to znamen? b?t s n?mo?n?kem,“ ?ekl jin?. Skupinka se rozesm?la. „A? po mn?,“ oponoval mu jin?. „Ne p?edt?m, ne? si u?iju j?.“ Erec sebou zm?tal, aby se uvolnil, zat?mco n?mo?n?ci se k Alistair p?ibli?ovali. Ale bylo to k ni?emu. Jeho ruce i nohy byly sev?eny tak pevn?, ?e s nimi nedok?zal ani pohnout. „ALISTAIR!“ k?i?el zoufale. Nemohl d?lat nic jin?ho, ne? sledovat, co se bude d?t dole. T?i z nich najednou sko?ili na Alistair zezadu. Vyk?ikla, kdy? ji vyt?hli na nohy, roztrhli j? ko?ili a chytili ruce za z?dy. Pevn? ji sev?eli aby se nemohla h?bat, zat?mco se n?kolik dal??ch p?ibli?ovalo. Erec zoufale p?tral po kapit?novi. Spat?il jej na horn? palub? jak se na v?echno d?v?. „Kapit?ne!“ k?i?el Erec. „Tohle je tvoje lo?. Ud?lej s t?m n?co!“ Mu? se na n?j jenom pod?val a potom se od sc?ny pomalou?ku odvr?til. Jako kdyby se na to s?m necht?l d?vat. Erec potom se zd??en?m vid?l, jak jeden z n?mo?n?k? vytrhl z opasku n?? a p?ilo?il jej Alistair na krk. D?vka vyk?ikla. „NE!“ k?i?el Erec. Bylo to jako sledovat svoje nejhor?? sny a nemoci se z nich probudit. A nejhor?? ze v?eho bylo, ?e nemohl ud?lat v?bec nic, aby tomu zabr?nil. KAPITOLA P?T? Thorgrin st?l proti Andronicovi. Byli jedin? dva, kte?? na bitevn?m poli je?t? z?stali na nohou. V?ude kolem kolem le?ely tis?ce t?l pobit?ch voj?k?. Zvedl sv?j me? a sekl j?m po Andronicovi. Ten v?ak nam?sto obrany zahodil svoje zbran?, ?iroce se usm?l a nat?hl se, aby Thora objal. M?j synu. Thor cht?l zbra? v letu zastavit, ale u? bylo p??li? pozd?. ?epel me?e prolet?la p??mo skrz jeho otce a rozp?lila ho ve dv?. Thora se zmocnilo zoufalstv?. Zav?el o?i a kdy? je potom znovu otev?el, zjistil, ?e proch?z? jak?msi nekone?n? dlouh?m alt?nem a dr?? p?itom za ruku Gwendolyn. Uv?domil si, ?e to mus? b?t den jejich svatby. Kr??eli vst??c krvav? rud?mu z?padu slunce. Zvl??tn? v?ak bylo, ?e sedadla pro svateb?any byla v?echna pr?zdn?. Pod?val se na Gwen, aby se j? zeptal, co to m? znamenat, ale ta ot?zka nikdy nevy?la z jeho ?st. Zhrozil se. Jej? tv?? byla ?pln? vysu?en? a ona te? p?ipom?nala v?ce kostlivce ne? d?vku, kterou znal. Potom se najednou p??mo v jeho rukou rozpadla na jemn? prach a zasypala jeho boty a podlahu v?ude kolem. A potom najednou st?l p?ed mat?in?m hradem. N?jak u? p?ekro?il dlouh? m?stek, vedouc? a? sem, a te? st?l p?ed obrovskou vstupn? branou, kter? na slunci z??ila zlatem. Byla t?ikr?t vy??? ne? on. Nebyla na n? ??dn? klika ani klepadlo. Za?al na ni tedy bu?it p?stmi a pokra?oval tak dlouho, a? mu z nich vytryskla krev. R?mus, kter? d?lal, se rozl?hal ?iroko daleko. Ale p?esto mu nikdo neotv?ral. Zaklonil hlavu. „Matko!“ k?i?el na ochozy hradu. Padl na kolena. Vtom se najednou kamenit? zem? prom?nila v hust? lepkav? bl?to. Thor po n?m uklouzl a padal. Padal stovky metr? z vysok? sk?ly, na kter? st?l hrad. Obrovskou rychlost? se ??til proti rozbou?en?m vod?m oce?nu. Zu?iv? kolem sebe m?chal rukama, jako kdyby jimi snad mohl p?d zastavit. Mat?in hrad mu zmizel z dohledu. K?i?el. * Thor otev?el o?i, lapal po dechu a na zpocen? tv??i c?til v?tr. Rozhl??el se kolem sebe a zprvu nech?pal, kde to vlastn? je. Pod?val se pod sebe a spat?il vody oce?nu, kter? ub?haly z?vratnou rychlost? n?kam dozadu, jako kdyby to byla sp??e horsk? ?eka. Pod rukama nahmatal hrub? povrch a sku?en? v?tru neust?le naru?oval dal?? mocn? zvuk, p?ipom?naj?c? nap?naj?c? se plachty mohutn? v?le?n? lodi. Uv?domil si, ?e ty hrub? obl?zky, kter?ch se dr??, jsou Mycoplesiny ?upiny a ten v?tr je zp?soben rychlost?, kterou dra?ice let?. Uv?domil si, ?e na jej?m h?bet? usnul p??mo za letu. U? takhle let?li n?kolik?t? den a zrovna te? kolem nich panovala hlubok? noc, oza?ovan? svitem obou m?s?c? a milionem narudl?ch hv?zd. Povzdechl si a rukou si ot?el z?tylek, kter? byl navzdory chladu cel? zpocen?. Zap??sahal se, ?e mus? z?stat bd?l?, ale u? byli na cest? do Zem? druid? tak dlouho, ?e to jednodu?e nedok?zal. Na?t?st? Mycoples jako v?dy poznala, co se hon? v hlav? jej?ho jezdce a kdy? zjistila, ?e Thor usnul, let?la opatrn?, aby m?la jistotu, ?e jej neshod?. Ti dva u? toho spolu pro?ili tolik, ?e byli sp??e jako jedna du?e ve dvou t?lech. I kdy? Thorovi u? stra?n? chyb?l Prsten a domov v n?m, m?l na druhou stranu obrovskou radost, ?e m??e znovu tr?vit tolik ?asu se svou starou p??telkyn?. Op?t to byli jenom oni dva, na cest? kolem sv?ta. C?til, ?e i ona z toho m? radost. Dra?ice byla r?da, ?e m? Thora zase jenom pro sebe a chv?li co chv?li mu to d?vala spokojen?m mru?en?m najevo. Nikdy by nedopustila, aby se mu stalo n?co zl?ho – a on by to sam? ud?lal pro ni. Pod?val se znovu pod sebe a prohl??el si zelen? sv?t?lkuj?c? vody mo?e. Bylo zvl??tn?. Nikdy p?edt?m takov? nevid?l. P?esto v?ak bylo jenom jedn?m z mnoha, kter? u? na jejich cest? minuli. Pokra?ovali vytrvale d?l a d?l na sever. Zarputile sledovali sm?r, kter?m je vedla st?elka v medailonu, jen? na?el v trosk?ch sv?ho domu. C?til, ?e se Zem? druid? ji? bl??? a jeho matka spolu s n?. Doufal, ?e st?elka ukazuje p?esn?. Snad ano. S ka?dou hodinou str?venou na cest? m?l pocit, ?e je jejich sm?r spr?vn?. Promnul si o?i. Odte? u? mus? z?stat vzh?ru. Myslel si, ?e by touhle dobou u? m?li v Zemi druid? b?t, v?dy? u? p?elet?li ur?it? minim?ln? polovinu sv?ta. Jen?e pod nimi st?le jenom pust? mo?sk? pl?? a plno mrak? kolem. Nebyl to v?echno jenom v?mysl? Co kdy? jeho matka u? v?bec ne?ije? Co kdy? i Zem? druid? existuje jenom v ???i poh?dek a legend? Nebo co kdy? je proklet? a nikdy ji nedok??e naj?t? Musel podobn? my?lenky dostat z mysli. Pob?dnul Mycoples ke sp?chu. Rychleji, pomyslel si. To sta?ilo, aby porozum?la. Zamru?ela a za?ala k??dly tlouct vzduch je?t? o pozn?n? mocn?ji. Znovu se sv??ep? zakousli do mrak? a pokra?ovali k c?li, le??c?mu n?kde za horizontem. K c?li, o kter?m si ani jeden z nich nebyl jist?, jestli v?bec existuje. * Zrodil se den jak? Thor je?t? nikdy v ?ivot? nevid?l. Na nebi toti? nevy?ly dv? slunce, ale t?i. V?echny t?i t?m?? z?rove?. Jedno rud?, druh? zelen? a posledn? fialov?. N?dhern? osv?covaly mraky, kter?mi s Mycoples te? prol?tali. Prost?raly se pod nimi jako nad?chan? hebk? koberec. Byl to nejkr?sn?j?? v?chod slunc?, jak? Thor kdy spat?il. Slunce vytv??ela na obloze skute?nou hru sv?tel a barev. M?l pocit, ?e se ocitl v n?jak?m ?pln? jin?m sv?t?. Navedl Mycoples ke kles?n? a poc?til vlhkost, kdy? si razili cestu skrz n?zkou obla?nost. Jakmile se do n? pono?ili, jejich sv?t se zm?nil v barevn? divadlo. Dole o?ek?val dal?? nekone?nou vodn? pl??. Jen?e tentokr?t tam spat?il n?co jin?ho. Jeho srdce se divoce rozbu?ilo kdy? se p?ed n?m otev?el pohled, kter? jej u? dlouho pron?sledoval ve snech. Spat?il zemi. Byl to ostrov, top?c? se v mlh?ch uprost?ed obrovsk? vodn? pl?n?. Jeho medailon se cel? rozvibroval. St?elka se t??sla a p?itom ukazovala p??mo k ostrovu. Byla jist? tam. Matka. Kouzeln? Zem? druid? existovala a on ji asi pr?v? na?el. Dol?, moje mil?, pomyslel si. Mycoples zam??ila k ostrovu, kter? se rychle zv?t?oval. Thor na n?m spat?il velk? pole pln? kv?tin a? n?padn? podobn?ch t?m, kter? bylo mo?n? sb?rat v okol? Kr?lova Dvora. Nerozum?l tomu. Ostrov p?sobil tak pov?dom?, jako kdyby se opravdu vracel dom?. ?ekal, ?e ta zem? bude mnohem exoti?t?j??. V?echno tu bylo tak zvl??tn? pov?dom?. Jak je to mo?n?? Ostrov obklopovaly pl??e t?pytiv? rud?ho p?sku, kter? v jednom kuse om?valy vody oce?nu. Kdy? se p?ibl??ili je?t? bl??e, spat?il Thor n?co podivn?ho. Ostrov obkru?ovala dobr?ch deset metr? vysok? ze?. Vstoupit se dalo pouze v jedin?m m?st?. Tam st?ly dva obrovsk? pil??e, zvedaj?c? se z obou konc? valu. Byly tak vysok?, ?e se naho?e ztr?cely v mrac?ch. Thor ale let?l na Mycoples a rozhodl se, ?e ony pil??e p?ece nepot?ebuje. Jednodu?e ze? p?elet? a p?istane na ostrov? kdekoliv se mu zamane. Ten vstup byl p?ece pro p???. Navedl ji do st?edu ostrova, ale kdy? se p?ibl??ili na ?rove? zdi, dra?ice jej p?ekvapila. Najednou vyk?ikla a mocn? zabrala k??dly zp?t, a? se nakonec zastavili ve vzduchu v t?m?? vertik?ln? poloze. Jej? k??dla p?itom jakoby dopadala na neviditelnou bari?ru, p?ehrazuj?c? prostor p?ed nimi. Thor m?l co d?lat, aby se na n? udr?el. Cht?l aby let?la d?l, ale ona jej ani za nic necht?la poslechnout. Potom si to kone?n? uv?domil: Ostrov mus? b?t obehn?n n?jak?m druhem energetick?ho pole, dost mo?n? podobn?ho prstensk?mu ?t?tu. Bylo jist? tak siln?, ?e by jej ani Mycoples nedok?zala p?ekonat. Ze? nebylo mo?n? p?elet?t. Jedinou cestou dovnit? byly ony dva vysok? pil??e. Navedl Mycoples k rud? pl??i. P?ist?li nedaleko pil???. Thor se sna?il Mycoples p?im?t, aby s n?m pro?la branou dovnit?, ale op?t se setkal s ne?sp?chem. J? nemohu vstoupit. Jej? v?ta mu jednodu?e zazn?la v hlav?. Pod?val se na ni a spat?il jak omluvn? mhou?? sv? velik? o?i. Do Zem? druid? bude muset vstoupit s?m. Sesko?il do rud?ho p?sku pl??e a do?el k pil???m, aby si je prohl?dl. „Nem??u t? tady jenom tak nechat, m? drah?,“ oto?il se znovu k Mycoples. „Je to p??li? nebezpe?n?. Pokud tam mus?m j?t s?m, tak tedy p?jdu. Ale ty by ses m?la vr?tit dom?. Po?kej tam na m?.“ Mycoples zafrkala a zat?epala hlavou. Potom si lehla do p?sku. Budu tu na tebe ?ekat t?eba do skon?n? sv?ta. Thor v?d?l, ?e s n? nic nenad?l?. Dra?ice m?la vlastn? hlavu i p?chu a oboj? bylo obrovsk?. Nedok??e ji p?im?t, aby ud?lala n?co, co sama nechce. Do?el k n? a pohladil ji po ?upin?ch na nose. Mycoples zamru?ela a n??n? do n?j ??ouchla. „Vr?t?m se pro tebe, m? mil?,“ ?ekl j? Thor. Potom se obr?til zp?tky k pil???m. Vypadaly, ?e jsou z jedin?ho kusu zlata a na slunci z??ily tak jasn?, ?e jej t?m?? oslepovaly. Vykro?il kup?edu. Okam?it? jej zalilo mno?stv? energie. C?til se v?ce na?ivu ne? kdykoliv d??ve. Kone?n? vstupuje do Zem? druid?. KAPITOLA ?EST? Gwendolyn sed?la v ko???e, kter? se kodrcal po nezpevn?n? cest? v ?ele dlouh?ho pr?vodu lid?, m???c?ho na z?pad od Kr?lova Dvora. Byla spokojen? s t?m, jak rychle a pohotov? evakuace prob?hla a byla r?da, ?e a? do t?to chv?le putovali bez ?hony. Ani trochu se j? samoz?ejm? nel?bilo, ?e musela svoje ?zkostliv? vybudovan? m?sto znovu opustit, ale bezpe?nost jeho obyvatel byla mnohem d?le?it?j??. M?li p?ed sebou dlouhou cestu vst??c z?padn?mu p?echodu p?es Ka?on, za n?m? se musej? nalodit na lod? a potom plavit p?es Tartuvian a nakonec a? na Ho?ej?? ostrovy. Byla si jist?, ?e je to jedin? zp?sob, jak jej? n?rod m??e p?etrvat. Pr?vod ??tal tis?ce lid?. Mnoz? ?li jenom tak p??ky, zat?mco jin? jeli podobn? jako ona na v?emo?n?ch povozech. Frk?n? kon?, drn?en? d?ev?n?ch kol voz? a v?udyp??tomn? hovor tis?c? lid? je prozrazovaly u? na dlouhou vzd?lenost dop?edu. Gwen se b?hem pomal?, monot?nn? cesty ut?p?la ve vlastn?ch my?lenk?ch. Guwayna si p?itom neust?le starostliv? tiskla k t?lu a houpala jej. Vedle n? sed?l Steffen a Illepria. Ti dva j? d?lali spole?nost po celou cestu. Pod?vala se do prachu pod koly vozu a sna?ila se p?edstavit si, ?e je kdekoliv jinde. Pracovala tak tvrd?, aby sv? kr?lovstv? znovu postavila na nohy, a te? byla tady. Znovu na ?t?ku do bezdomov?. Musela uv?st do pohybu nouzov? pl?n kv?li McCloudsk? invazi – ale p?edev??m kv?li v?em t?m proroctv?m, Argonov?m n?znak?m a vlastn?m stra?liv?m sn?m. Jen?e co kdy? se te? m?l?? Co kdy? to byly jenom oby?ejn? sny? Pouh? no?n? m?ry? S McCloudy si p?ece dok??? poradit. Co kdy? bude Prsten nakonec v po??dku? Cel? tato akce je mo?n? naprosto p?ehnan? a evakuace v?eho ?iv?ho byla ?pln? zbyte?n?. Nav?c p?ece mohla sv? lidi odv?st n?kam jinam. Pro? ne do skv?le osv?d?en? Sil?sie? Nemus? je p?ece hned br?t a? za mo?e. Jen?e na druhou stranu tohle m??e b?t klidn? za??tek skute?n? a kompletn? destrukce Prstenu. A v?echno co ?etla a c?tila, nazna?ovalo tomu, ?e je ten okam?ik nevyhnuteln?. Sama sebe uji??ovala, ?e evakuace byla jedinou rozumnou reakc?. Pod?vala se na obzor. Hrozn? si p??la, aby tu s n? byl Thor. Prohl??ela si oblaka plynouc? po obloze a p?em??lela, kde jej? mil? te? pr?v? asi je. U? dorazil do Zem? druid?? Setkal se s matkou? Doufala, ?e se k n? zase v po??dku vr?t?. A vezmou se v?bec n?kdy? Pod?vala se na mal?ho Guwayna a vid?la v jeho tv??i tu Thorovu. Dokonce jeho ?ed? o?i byly stejn?. P?itiskla jej k sob?. Pokou?ela se prozat?m nemyslet na ob??, kterou bude muset p?in?st v Z?sv?t?. M??e k tomu nakonec doj?t? Copak by osud mohl b?t tak krut?? „M? pan??“ Trhla sebou leknut?m, ale ihned se zase uvolnila, proto?e to byl jenom Steffen. Oto?il se k n? a uk?zal na nebe. Teprve te? si v?imla, ?e se pr?vod zastavil. Vz?p?t? tak s trhnut?m u?inil i jej? ko??r. Nech?pala, co to ko??ho napadlo, zastavit bez jej?ch pokyn?. Zad?vala se stejn?m sm?rem jako ostatn? a s ?divem otev?ela ?sta. Za obzorem vylet?ly vysoko k nebi t?i ??py. Let?ly jeden vedle druh?ho a jejich hlavice ho?ely, tak?e za sebou zanech?valy kou?ovou stopu. Vznesly se vysoko nad zem a potom se v ostr? k?ivce zase oto?ily zp?t k zemi. T?i ??py – t?i dr?py sokola, to bylo p?ece znamen? MacGil?. To mohlo znamenat jedinou v?c: v?t?zstv?. U? za jej?ho d?da se tento sign?l pou??val. Nemohl znamenat nic jin?ho, ne? ?e MacGilov? vyhr?li. Ale bylo to mo?n?? Kdy? ut?kali, nezd?lo se, ?e by byla jak?koliv nad?je na v?t?zstv?. Cel? m?sto bylo oble?eno McCloudy a nezbyl nikdo, kdo by se mohl postavit na hradby. Vtom spat?ila na obzoru vlajku. Byla vytahov?na st?le v??e a v??e a byla obrovsk?. Op?t se nebylo mo?n? spl?st. Byl to MacGilsk? sokol. Kr?l?v Dv?r byl opravdu osvobozen. Na jednu stranu poc?tila radost a okam?it? se cht?la oto?it a vr?tit dom?. Z?rove? si v?ak znovu p?ipomn?la v?echny ty Argonovy n?znaky a svoje vlastn? p?edtuchy. Hluboko v du?i c?tila, ?e i p?es toto v?t?zstv? je t?eba evakuaci prov?st. MacGilov? mo?n? z?skali zp?tky hlavn? m?sto, ale to p?ece neznamen?, ?e je Prsten v bezpe??. Byla si jist?, ?e se bl??? n?co mnohem, mnohem hor??ho a ?e p?esto mus? sv? lidi co nejrychleji odv?st do bezpe??. „Zd? se, ?e jsme vyhr?li,“ konstatoval Steffen. „D?vod k oslav?m,“ provolal Aberthol, kter? p?i?el k jej?mu ko??ru. „Kr?l?v Dv?r je zase n??,“ za?ali volat b??n? lid?. Odev?ad se najednou oz?val j?sot. „M??eme se vr?tit dom?!“ Gwen v?ak zarputile kroutila hlavou. Vystoupila z ko??ru a p?ehl?dla sv? lidi. O?i v?ech se up?ely k n?. „Nevr?t?me se!“ ?ekla hlasem, kter? nep?ipou?t?l diskuze. „U? jsme za?ali s evakuac? a budeme se j? dr?et i nad?le. V?m, ?e Prstenu hroz? mnohem v?t?? nebezpe??, ne? bylo toto. Mus?m v?s dostat do bezpe?? dokud st?le m?me ?as a dokud st?le ?ije nad?je.“ Lid? nesouhlasn? mru?eli a hned n?kolik okolostoj?c?ch vystoupilo z ?ady a roz??len? ukazovalo na obzor. „Nev?m jak to m?te vy ostatn?,“ prohl?sil jeden, „ale pro m? je Kr?l?v Dv?r domovem! Je to v?echno co zn?m a miluji! J? se nehodl?m kodrcat p?es mo?e na n?jak? zmrzl? ostrov, kdy? je na?e m?sto bezpe?n? a v rukou MacGil?! Vrac?m se zp?tky!“ Lid? se souhlasn? rozk?i?eli, za?ali ot??et sv? povozy a p?id?vat se k revolt?. „M? pan?, m?m je zastavit?“ zeptal se Steffen se strachem v o??ch. „Sly??? hlas sv?ho lidu, m? pan?,“ ?ekl Aberthol a do?el a? k n?. „Bylo by bl?znovstv? jim vzdorovat. Nav?c na to ani nem?me pr?vo. Je to jejich domov. Je to v?echno, co znaj?. Nebojuj s vlastn?mi lidmi. Neodv?d?j je pry? bez dobr?ho d?vodu.“ „Ale j? m?m dobr? d?vod,“ odpov?d?la Gwen. „?ene se na n?s pohroma.“ Aberthol zakroutil hlavou. „Oni si to nemysl?,“ ?ekl. „J? s?m o tob? nepochybuji, jen?e pouze kr?lov? maj? mo?nost ?init pl?ny do budoucna. Masy jednaj? impulzivn?. A ti kr?lov? jsou kr?li pr?v? proto, ?e je ony impulzivn? masy podporuj?.“ Gwen nerv?zn? p?e?l?pla. Bylo to poprv?, co se lid? vzep?eli jej?m p??kaz?m. Mnoz? u? dokonce odj??d?li zp?tky k m?stu. Do t?to chv?le to pro ni byl naprosto nepoznan? pocit. Ani trochu se j? nel?bil. Je tohle uk?zka po??dk?, kter? je v budoucnu ?ekaj?? Nejsou n?hodou jej? dny na kr?lovsk?m tr?n? u? te? se?teny? „M? pan?, m?m vyslat voj?ky aby je zastavili?“ zeptal se Steffen. Najednou m?la pocit, ?e hrbat? p??tel je jedin?m, kdo j? z?stal vskutku loaj?ln?. M?la sto chut? na jeho ot?zku odpov?d?t kladn?. Ale nam?sto toho se jenom d?vala, jak se jej? pr?vod rozpad? a z valn? ??sti obrac?. V?d?la, ?e by takov? snaha byla ve v?sledku marn?. „Ne,“ ?ekla slab?m, zlomen?m hlasem. Nemohla se p?itom ubr?nit pocitu, ?e se k n? jej? d?ti pr?v? obr?tily vzpurn? z?dy. Nejv?ce ji bolelo v?dom?, ?e v?echny jejich nyn?j?? akce povedou jen a pouze k jejich z?hub? a ona s t?m nedok??e nic ud?lat. Nedok??e je zachr?nit. „Nemohu vzdorovat osudu, kter? pro n? byl ur?en.“ * Gwendolyn n?sledovala sv? lidi skl??en? zp?t do Kr?lova Dvora. Pr?v? te? projela branou v opevn?n? a u? odsud sly?ela zvuky oslav, odehr?vaj?c?ch se na hlavn?m n?m?st?. Lid? byli ??astn?, tan?ili, pili a vyhazovali do vzduchu ?epice. Mnoz? se vraceli do m?sta s takovou pompou, jako kdyby snad oni sami byli onou v?t?znou arm?dou, kter? porazila nep??tele a te? slavila zaslou?en? triumf. Milovali to m?sto, to bylo v?ce ne? jasn?. Ka?d? se mohl p?erazit, aby mohl osobn? pod?kovat Legii a St??brn?m. Jedin? Gwendolyn se vracela dom? plna ?zkosti. I ona v?ak m?la radost, ?e je hrozba za?ehn?na a ?e vid? Kendricka i ostatn? v po??dku a McCloudy pora?en?. Tak? si oddechla, kdy? zjistila, ?e se jej?mu bratru Godfreymu poda?ilo p?e??t. Sed?l te? nedaleko a nech?val si o?et?ovat zbrusu novou r?nu na hlav?. Dal?? do sb?rky. To v?ak bylo z Gwenin?ch kladn?ch pocit? tak v?echno. Nemohla se zbavit dojmu, ?e se na n? ?ene n?co mnohem hor??ho, a ?e by stejn? bylo nejlep?? se okam?it? zase oto?it a odjet odsud co nejd?le to jde. Jen?e nikdo necht?l takov? slova poslouchat. Lid? nic nedali na varov?n?, kter? jim ??kala a d?l se ??astn? hrnuli do milovan?ho m?sta. Kdy? vstoupila t??, m?la alespo? radost z toho, ?e bylo osvobozeno velmi rychle a McCloudov? jej nesta?ili nijak v??n? poni?it. „Gwendolyn!“ Oto?ila se za hlasem a spat?ila Kendricka, kter? pr?v? seskakoval z kon? a hnal se k n?. Objali se. Jeho zbroj byla chladn? a tvrd?. Illepria se zat?m starala kousek od nich o Guwayna. „Brat?e,“ ?ekla a pod?vala se do jeho o??, kter? z??ily radost? z v?t?zstv?. „Jsem na tebe hrd?. Nejenom, ?e jsi ubr?nil m?sto – ty jsi je na hlavu porazil. Ty a tvoji St??brn?. Jsi dokonalou uk?zkou ryt??stv?. N?? otec by byl hrd?.“ Kendrick se usm?l a sklonil hlavu. „Jsem za tv? slova vd??n?, sest?i?ko. Necht?l jsem nechat ty barbary, aby zni?ili tvoje, na?e a otcovo m?sto. Nebyl jsem na to ale s?m. M?la bys v?d?t, ?e Godfrey se postavil do ?ela prvn?ho odporu. Jenom on a hrstka dobrovoln?k?, z nich? mnoz? dr?eli me?e poprv?. A tak? Legie – v?ichni ti ?erstv? odveden? chlapci je napadli je?t? p?edt?m, ne? jsme my v?bec dorazili.“ Gwen koutkem oka spat?ila, ?e k nim p?ich?z? Godfrey. Na tv??i mu sed?l jeho typick? dobromysln? ?sm?v. Jednou rukou si na hlav? p?idr?oval zakrv?cen? obvaz. „Dnes ses ji? nadobro stal v?le?n?kem, brat?e,“ ?ekla up??mn? a polo?ila mu ruku na rameno. „Otec by byl py?n?.“ Godfrey se rozpa?it? usm?l. „Jenom jsem t? cht?l varovat a potom vypadnout,“ ?ekl. Usm?la se. „Nakonec jsi ale ud?lal mnohem v?c.“ V davu se objevili Elden, O’Connor a Conven, jim? v pat?ch pochodovali ?erstv? legion??i. „M? pan?,“ oslovil Elden kr?lovnu. „Legie dnes bojovala udatn?. Bol? m? v?ak, ?e mus?m hl?sit, ?e p?i tom mnoz? padli.“ Pohl?dla zp?tky branou p?ed m?sto a spat?ila, ?e mezi t?ly pobit?ch McCloud? le?? i spousta legion???. Dokonce zahl?dla i n?kolik St??brn?ch. Okam?it? se j? vr?tily vzpom?nky na bitvu v Sil?sii. Musela sebrat v?echnu kur??, aby zbab?le neodvr?tila zrak. Nedaleko tak? spat?ila zhruba deset McCloudsk?ch zajatc?. St?li tam s rukama sv?zan?ma za z?dy. „A co jsou tihle za??“ zeptala se. „McCloud?t? gener?lov?,“ odpov?d?l Kendrick. „Nechali jsme je na?ivu. Jsou jedin? p?e?iv?? z cel? arm?dy. Co si p?eje?, abychom s nimi ud?lali?“ Gwendolyn si je dlouze a pozorn? prohl?dla. D?vala se jim p?itom do o?? a ani v jednom z jejich pohled? se nesetkala s ni??m, co by hovo?ilo o poko?e. Vzpurn? na ni pat?ili zp?t. V?rni McCloudsk?m zp?sob?m nijak ned?vali najevo l?tost. Povzdechla si. Byly ?asy, kdy byla p?esv?d?en?, ?e m?r je odpov?d? na v?echny probl?my Prstenu a ?e pouze laskavost k vlastn?m soused?m mu?e b?t tou kone?nou silou, kter? je jednou prov?dy sjednot?. Myslela si, ?e kdy? k nim bude dobr?, budou se oni k n? na opl?tku chovat stejn?. ??m d?le v?ak vl?dla, t?m v?ce vid?la, ?e laskavost a ?t?drost m??e b?t mnohdy tak? vykl?d?na jako slabost a ?ance z?skat pro sebe v?c. V?echny jej? snahy o ?t?dr? m?r vy?stily v p?ekvapiv? ?tok. A nav?c v nejsv?t?j?? den roku. Odte? musela b?t tvrd??. U? si nemohla dovolit onu dobromyslnou naivitu a v?ru v lidsk? dobro, kter? p?edt?m bylo jej? vlada?skou filozofi?. Naopak m?la st?le v?t?? dojem, ?e jedin? skute?n? vl?da m??e b?t dosa?ena za pomoci oceli. Kendrick a ostatn? ?ekali na odpov??. Gwendolyn se nadechla. „V?echny je zabijte,“ ?ekla. V?ichni vykulili o?i v ??asu. O?ividn? takov? rozhodnut? neo?ek?vali. Ne od kr?lovny, kter? v?dy zarputile trvala na milosrdenstv?. „Sly?el jsem spr?vn?, m? pan??“ zeptal se Kendrick p?ekvapen?. Gwendolyn p?ik?vla. „Sly?el,“ odpov?d?la. „A? budete hotovi, posb?rejte jejich t?la a sho?te je z hradeb.“ Oto?ila se a odch?zela pry?, pova?uj?c z?le?itost za vy??zenou. Neu?la ani deset krok?, kdy? se za n? ozvaly v?k?iky McCloud?. Ot??sla se. Proch?zela m?stem pln?m padl?ch, ale z?rove? tak? pln?m hudby a slav?c?ch lid?. M???an? se vraceli do sv?ch domov? a brzy se zd?lo, ?e se ani nic zl?ho neud?lo. Gwen se na to ale nedok?zala d?vat s radost?. Naopak byla zd??en?. „M?sto je op?t na?e,“ ozval se Kendrick, kdy? ji dohnal. Gwen ale zakroutila hlavou. „Jenom na kr?tkou chv?li.“ P?ekvapen? se na ni pod?val. „Co t?m mysl???“ Zastavila se a zad?vala se mu do o??. „Vid?la jsem proroctv?,“ ?ekla. „Prastar? knihy. Mluvila jsem s Argonem. M?la jsem spousty sn?. ??t? se na n?s dal?? ?tok. Je obrovsk? chyba se sem vracet. M?li bychom se okam?it? zase vydat na cestu.“ Kendrickova tv?? zpop?lav?la, zat?mco Gwen si prohl??ela slav?c? dav lid?. Povzdechla si. „Jen?e lid? to necht?j? sly?et.“ Kendrick zakroutil hlavou. „A co kdy? se jednodu?e m?l???“ zeptal se. „Co kdy? t?m proroctv?m d?v??uje? a? p??li?? M?me nejlep?? arm?du na sv?t?. Nic se nem??e dostat p?es na?e br?ny. McCloudov? jsou pora?eni a ??dn? jin? nep??tel v Prstenu u? nen?. ?t?t je siln? a chr?n? n?s. Tak? m?me Ralibara, a? u? je, kde je. Nem?? se ?eho b?t. My se nem?me ?eho b?t.“ Gwendolyn ale d?l nesouhlasn? kroutila hlavou. „To je p?esn? chv?le, kdy se mus?me b?t ze v?eho nejv?c,“ odv?tila. Kendrick si povzdechl. „M? pan?, tohle byl jenom hloup? n?jezd,“ ?ekl. „P?ekvapili n?s proto?e byl Den pout?. U? nikdy nenech?m Kr?l?v Dv?r podobn? nechr?n?n?. Tohle m?sto je pevnost. Nebylo dobyto po tis?c let. A u? tu nen? nikdo, kdo by m?l s?lu na n?s ?to?it.“ „Plete? se,“ ?ekla zatvrzele. „I kdyby, sama vid??, ?e lid? necht?j? j?t, sest?i?ko,“ zjemn?l Kendrick?v hlas. „M?m t? moc r?d, ale te? mluv?m jako velitel tv? arm?dy a ??du St??brn?ch. Pokud se pokus?? lidi k evakuaci p?inutit a d?lat n?co, s ??m nesouhlas?, bude jenom ot?zkou ?asu, kdy bude? m?t na krku vzpouru. Oni ??dn? nebezpe?? nevid? a, abych byl up??mn?, ani j? tv?j n?zor nesd?l?m.“ Gwendolyn se znovu pod?vala na lidi v ulic?ch. V?d?la, ?e Kendrick m? pravdu. Nebudou ji poslouchat. V?dy? j? nev??il ani jej? vlastn? bratr. To v?echno j? l?malo srdce. * Gwendolyn st?la osamocena na nejvy???ch ochozech sv?ho hradu, v n?ru?? dr?ela Guwayna a spolu s n?m se d?vala na dvojit? z?pad slunc?. V ulic?ch pod hradem se oz?valy tlumen? zvuky oslav. Byl to pouh? za??tek velk? slavnosti, kter? se m?la naplno rozproudit a? po soumraku. Za m?stsk?mi hradbami vid?la magicky osv?tlenou krajinu a jej? obl? kopce. Kr?lovstv? budilo dojem vrcholn?ho rozkv?tu. V?ude kolem byla spousta letn?ho bohatstv?, nekone?n? louky ??avnat? tr?vy, kv?tin, ovocn?ch sad? a tomu v?emu panoval hlubok? m?r. Zamra?ila se a p?em??lela, jak? dal?? temnota by sem mohla p?ij?t. Je mo?n?, ?e se proroctv? McCloudsk?m p??chodem u? skute?n? naplnilo? A d?ky Kendrickovi a ostatn?m u? bylo za?ehn?no? Mo?n?, ?e m? Kendrick nakonec pravdu. T?eba si to v?echno opravdu bere a? p??li?, proto?e od sam?ho po??tku jej? vl?dy ?elila jenom sam?m pohrom?m. Mo?n? to skute?n?, jak ??kal Kendrick, s opatrnost? u? trochu p?eh?n?. Koneckonc?, evakuovat v?echny lidi z jejich domov? a v?st je p?es Ka?on, na lod? a potom na neklidn? Ho?ej?? ostrovy byl drastick? tah, posledn? z?lo?n? pl?n, kter? m?l p?ij?t teprve v okam?iku nevyhnuteln? zk?zy. Co kdy? zazmatkovala a za?ala pl?n uskute??ovat v dob?, kdy Prstenu ve skute?nosti ??dn? nebezpe?? nehrozilo? Mo?n?, ?e jednou bude zn?ma jako kr?lovna, kter? zpanika?ila. Povzdechla si a p?itiskla k sob? Guwayna. Znovu se sama sebe ptala, jestli se opravdu nechov? a? p??li? paranoidn?. Zad?vala se na ve?ern? nebe a hledala jak?koliv n?znak, kter? by ohla?oval p??chod Thorgrina. Zoufale se modlila, aby se to stalo brzy. Hledala tak? Ralibara, ale nespat?ila ani jednoho, ani druh?ho. P?ed n? se rozprost?ralo nekone?n? n?dhern?, av?ak tak? nekone?n? pr?zdn? nebe. Byla zklaman?. Op?t se bude muset spol?hat jenom sama na sebe. Te?, kdy? se od n? dokonce i jej? poddan?, kte?? ji od za??tku vl?dy v?dy jen a pouze podporovali a brali ji skoro jako polobohyni, odvraceli. Na tohle ji otec nikdy nep?ipravoval. Jakou kr?lovnou m??e b?t, pokud ji v z?dech nebude st?t cel? n?rod? Bezmocnou. Zoufale si p??la, aby se objevil n?kdo, kdo ji povzbud? a odpov? na jej? ot?zky. Jen?e Thorgrin byl pry? a matka tak?. Jako kdyby ji v?ichni, kter? m?la r?da, n?hle opustili. St?la na rozcest? a nem?la potuchy, kter? cesta je ta spr?vn? a na kter? naopak ??haj? hladov? vlci. Zav?ela o?i a modlila se k Bohu. V?emi silami se sna?ila se k n?mu dostat a skute?n? s n?m promluvit. Nikdy sice nebyla v modlitb?ch p??li? horliv?, ale jej? v?ra nebyla slab?. Byla si jist?, ?e B?h existuje. Pros?m, Bo?e. Jsem tak zmaten?. Uka? mi cestu, jak mohu ochr?nit sv? lidi. Uka? mi, jak nejl?pe mohu chr?nit Guwayna. Uka? mi, jak se st?t skv?lou vl?dkyn?. „Modlitby jsou mocnou zbran?,“ ozval se vedle n? hlas. Nadsko?ila leknut?m, ale z?rove? m?la obrovskou radost, ?e ten hlas sly??. Jenom kous??ek vedle n? st?l Argon. Byl oble?en? v b?l?m pl??ti s kapuc? a v ruce t??mal svou druidskou h?l. Nam?sto na ni se d?val p??mo do zapaj?c?ho druh?ho slunce. „Argone, pot?ebuji poradit. Pros?m. Pomo? mi.“ „Neust?le pot?ebujeme odpov?di na ot?zky, kter? n?s tr?p?,“ odpov?d?l. „A p?esto je dost?v?me jenom m?lokdy. Na?e ?ivoty mus? b?t pro?ity a zku?enost nasb?r?na d?ky chyb?m. Nelze v?dy odhalovat vl?kna budoucnosti.“ „Ale lze alespo? nazna?it,“ oponovala Gwen. „V?echna ta proroctv?, kter? jsem ?etla, v?echny ty knihy, historie Prstenu – v?echno to odkazuje na n?jakou velkou pohromu, kter? se bl???. Mus?? mi to pov?d?t. Stane se to?“ Argon se na ni zad?val a v jeho pohledu se zra?ila v?echna s?la pr?v? zapadaj?c?ho slunce. Jeho tv?? v?ak m?la temn?j?? v?raz, ne? jak? u n?j kdy spat?ila. „Ano,“ odpov?d?l. Jednoduchost a jasnost t? odpov?di ji zas?hla. Obzvl??t? od Argona, kter? oby?ejn? mluvil v h?dank?ch. Gwen se ot??sla. „P?ijde to sem? Do Kr?lova Dvora? „Ano.“ M?la pocit, ?e se v?echen jej? strach pr?v? zhmot?uje. Celou dobu tedy m?la pravdu. „Bude Prsten zni?en?“ Argon neodpov?dal, ale potom pomalou?ku pok?val hlavou. „Je tu n?kolik v?c?, kter? ti snad mohu prozradit,“ ?ekl. „Pokud si tak zvol??, tohle m??e b?t jedna z nich.“ Gwen dlouze a usilovn? p?em??lela. V?d?la, ?e Argonova moudrost je nenahraditeln?, v?dy m? svou cenu a tak? ho m??e p??li?n?m vypt?v?n?m znovu dostat do probl?m?, jen?e ona tohle pot?ebovala v?d?t. „Pov?z mi to, pros?m.“ Argon se zhluboka nadechl a znovu se zad?val na obzor. N?sledovala dlouh? pomlka. „Prsten bude zni?en. V?echno co zn?? a m?? r?da jednodu?e zmiz?. M?sto, kde te? stoj?? nebude ni??m v?c ne? jenom hromadou doutnaj?c?ho popela. Cel? Prsten bude takov?. Tv?j n?rod zmiz? rovn??. Bl??? se velk? temnota. V?t?? ne? kter?koliv, kter? n?s v historii kdy potkala.“ Gwendolyn se p?i t?ch slovech rozt??sla. Jeho zemit?, prastar? hlas pronikal a? do hloubi jej? mysli. Okam?it? v?d?la, ?e ka?d? slov??ko z toho, co ?ekl, je pravda. „Moji lid? tohle nech?pou,“ povzdechla si. Argon pokr?il rameny. „Ty jsi kr?lovna. Ob?as je nutn? pou??t s?lu. Ne pouze proti nep??tel?m. Ob?as je bohu?el t?eba to ud?lat i proti vlastn?m lidem. D?lej to, co um??. Ne?ekej, ?e s t?m poka?d? budou v?ichni souhlasit. Dokonal? shoda v?ech nen? ani mo?n?. Ob?as se st?v?, ?e mus?? ud?lat i n?co, za co t? ostatn? nen?vid?, proto?e v tom okam?iku nevid?, ?e to d?l?? jen a pouze pro jejich dobro. Tv?j otec m?l obrovsk? ?t?st?, ?e vl?dl v dob?ch m?ru. Ale ty, Gwendolyn, bude? muset podstoupit mnohem n?ro?n?j?? ?koly: bude? muset vl?dnout v dob?ch krize a to nep?jde bez ?elezn? p?sti.“ Argon se oto?il a odch?zel pry?, ale ona jej je?t? necht?la propustit. „Argone,“ zavolala na n?j. Zastavil se, ale neoto?il. „Pov?z mi pros?m je?t? jednu posledn? v?c. Zoufale t? pros?m. Uvid?m je?t? n?kdy m?ho Thorgrina?“ Druid se dlouhou chv?li ani nepohnul. S ka?dou vte?inou, kdy se to ml?en? prodlu?ovalo, se jej? srdce t???tilo na men?? a men?? kous??ky. P?esto v?ak neust?le doufala v pozitivn? odpov??. „Ano,“ ozvalo se. Okam?it? cht?la v?d?t v?ce. „Nem??e? mi pov?d?t nic dal??ho?“ Oto?il se a smutn? se na n? pod?val. „Zapamatuj si, ?e jsi u?inila volbu. Ne ka?d? l?ska je ur?ena k tomu, aby vydr?ela nav?dy.“ N?kde vysoko nad nimi se ozval t?hl? sokol? k?ik. Pod?vala se na nebe. Potom se hned obr?tila zp?tky k Argonovi, ale ten u? byl pry?. P?itiskla k sob? Guwayna a zad?vala se do ulic m?sta. Dlouze a naposledy. Cht?la si vr?t do pam?ti ten obraz n?dhery, blahobytu a m?ru. Musela se ho dostate?n? nad?chat, dokud tu je?t? byl a trval. Ne? se v?echno obr?t? v popel. P?em??lela jak? stra?liv? nebezpe?? m??e pod v?? tou n?dherou t??mat a ?ekat na svou ?anci. Potom si ale ?ekla, ?e podobn? ?vahy nemaj? valn? smysl. U? brzy to ostatn? v?ichni uvid? na vlastn? o?i. KAPITOLA SEDM? Stara k?i?ela a ??tila se k zemi. Reecovi, Matusovi a Srogovi vedle n? se vedlo ?pln? stejn?. V?ichni ?ty?i pr?v? sko?ili z v?klenku ve zdi hradu a rozmo?en? zem? se rychle bl??ila. A je?t? bl??e byly v?tve borovice. Uv?domila si, ?e jedin? ?ance, jak by mohli tento p?d p?e??t, je pr?v? ten strom. O vte?inu pozd?ji narazila do v?tv? stromu, kter? jej? p?d t?m?? nezbrzdily a potom najednou p?i?la zem?. P?i dopadu se j? zatm?lo p?ed o?ima a teprve o okam?ik pozd?ji ji rozbolelo cel? t?lo. Byla si zcela jist?, ?e si musela n?co zlomit. Potom si uv?domila, ?e je na v?ce ne? dvacet centimetr? zabo?en? do bahna. Bez n?j by ten p?d jist? skon?il mnohem h??e. Ostatn? se s hek?n?m rovn?? pokou?eli dostat z bahna ven. Jen?e ono to nebylo tak jednoduch?. Zem?, kter? se zd?la b?t z v??ky ploch?, byla ve skute?nosti docela strm?m svahem a oni te? za?ali sklouz?vat. Z?hy u? v?ichni s ?evem svi?t?li dol?. Dostali se p??mo do koryta, kter? tu vymlela neust?le odt?kaj?c? de??ov? voda. Teprve tady nabrali plnou rychlost, kterou se potom ??tili z hory, na kter? hrad st?l. Sta?e se v jednu chv?li poda?ilo ohl?dnout a zachytit tak posledn? pohled na domovsk? hrad, jen? vz?p?t? zmizel v z?krutu t? velk? bahnit? klouza?ky. Uv?domila si, ?e se t?m dostanou do bezpe?n? vzd?lenosti od nep??tel. Pod?vala se zp?tky p?ed sebe, aby se jenom o vl?sek vyhnula kamen?m, kter? se j? p?ipletly do cesty. Uj??d?la tak rychle, ?e bylo t??k? se v?bec nadechnout. Bahno bylo nikdy nep?est?vaj?c?mi de?ti neuv??iteln? kluzk? a neust?l? z?kruty zp?sobily, ?e se j? brzy rozto?ila hlava. Sna?ila zpomalit, n??eho se chytit, zap??t se nohama, ale bylo to v?echno ?pln? k ni?emu. Napadlo ji kde tahle ??len? j?zda asi tak skon??, kdy? tu si uv?domila, ?e to vlastn? v?. Zachv?tila ji panika. Uv?domila si toti?, ?e ten se?up kon?? p??mo na konci ?tesu, pod kter?m na n? ?ek? dal?? p?d, kter? u? v ??dn?m p??pad? nemohou p?e??t. Pokud rychle nenajdou zp?sob, jak se zastavit, budou v?ichni mrtv?. Nikomu z ostatn?ch se to ale tak? neda?ilo, i kdy? o to nep?est?vali usilovat. Pod?vala se kup?edu a zjistila, ?e se konec klouza?ky u? bl???. Vlet? p??mo p?es okraj ?tesu. Najednou spat?ila, jak se Srog a Matus nato?ili doleva k mal? jesky?ce t?sn? p?ed koncem sr?zu. N?jak se jim poda?ilo trefit se nohama na okoln? kameny a zastavit se jenom kousek p?edt?m, ne? by se z??tili z ?tesu. Znovu se pokusila zar?t patami do bahna, ale nem?lo to ??dn? efekt. Jenom se mali?ko oto?ila a pokra?ovala v se?upu. Rozk?i?ela se, proto?e v ten okam?ik u? v??ila, ?e se nedok??e zachr?nit. Vtom ji najednou n?kdo popadnul zezadu za oble?en?, zpomalil ji a potom ?pln? zastavil. Zaklonila hlavu, aby spat?ila Reece. Jednou rukou se dr?el jak?hosi stromku, jen? m?l s?m co d?lat, aby na tom skalnat?m svahu n?jak p?e??val. Klouza?kou se nep?est?vala valit de??ov? voda. Stara pod jej?m tlakem ztr?cela onu chabou oporu nohou, kterou na chv?li na?la, a sklouz?vala n??e. Te? u? nohama t?m?? p?esahovala p?es okraj. Stromek se s Reecem za?al oh?bat a ona si uv?domila, ?e pokud ji nepust?, spadnou tam dol? oba. A tak? oba zem?ou. „Nech m?!“ za?vala na n?j. On ale zarputile kroutil hlavou a cenil p?itom zuby n?mahou. „Ani n?hodou!“ k?i?el zp?tky. Potom se najednou pustil stromku, aby ji mohl chytit ob?ma rukama a z?rove? ?vihl t?lem zp?t tak, ?e ovinul nohy kolem rostliny. Riskantn? man?vr se poda?il. Jeho nohy te? p?evzaly plnou odpov?dnost nad jejich ?ivoty. |Reece se zap?el a s v?k?ikem ji p?it?hl k sob?, ??m? ji definitivn? vyprostil z moci vodn?ho proudu a pomohl j? p?esko?it k jesky?ce k ostatn?m. Pak se do bezpe?? z posledn?ch sil vy?kr?bal i on s?m. Jakmile byli v?ichni v z?krytu jeskyn?, Stara se zhroutila tv??? k zemi a byla neskute?n? ??astn?, ?e to p?e?ili. Zhluboka oddychovala, kapala z n? voda a p?em??lela, jak bl?zko pr?v? byla smrti. Napadlo ji ale i n?co jin?ho: m? ji Reece po??d je?t? r?d? Ta druh? ot?zka okam?it? z?skala nad tou prvn? p?evahu a ?pln? ji vytla?ila z jej? mysli. Bylo to d?le?it?j??, ne? to jestli budou ??t anebo zem?ou. * Stara sed?la vedle ostatn?ch schoulen? u mali?k?ho ohn? uvnit? jejich nevelk? jeskyn? a kone?n? si za??nala p?ipadat tro?i?ku su???. Prohl?dla si ostatn? a uv?domila si, ?e te? vypadaj? jako ute?enci z n?jak? stra?liv? v?lky. Prot?hl? tv??e, skeln? pohledy do ohn?, ruce obepjat? kolem vlastn?ch kolen a jejich neust?l? t?en? v marn?m boji s vlhkost? a chladem. Zvenku k nim dol?haly zvuky v?tru a de?t?, v?udyp??tomn?ch element? na Ho?ej??ch ostrovech. Zd?lo se, ?e ta ?ina nikdy neskon?? a vlastn? to byla i sv?m zp?sobem pravda. Venku u? byla noc. U? skoro cel? den tu mrzli a zdr?hali se zap?lit ohe?, aby je kou? vych?zej?c? z jeskyn? neprozradil. Kdy? v?ak zapadlo slunce, byly chlad a vlhkost u? tak nesnesiteln?, ?e se rozhodli to risknout. Noc kou? p?ece skryje. Tak? ji? od jejich ?t?ku ub?hlo pom?rn? hodn? ?asu a nav?c Stara siln? pochybovala, ?e by se kdokoliv odv??il je hledat pr?v? na tak stra?liv? nedostupn?m m?st?. Svah byl tak strm? a zm??en?, ?e by p?i podobn?m p?tr?n? mohli hleda?i docela pravd?podobn? i zem??t. Jen?e to tak? znamenalo, ?e se ned? dostat pry?, a ?e tu i oni ?ty?i uv?zli jako v?zni. Pokud by se odsud n?jak dostali, d??ve nebo pozd?ji by je ostrovn? jednotky na?ly a zabily. Jej? bratr by s nimi nem?l sebemen?? slitov?n?, t?m si byla jist?. Situace se zd?la beznad?jn?. Skl??en? sed?la vedle Reece a znovu si v hlav? p?ehr?vala v?echny posledn? ud?losti. Tam naho?e na hrad? mu zachr?nila ?ivot a on potom zachr?nil ten jej? tady na sk?le. Zaj?malo ji, jestli se o ni st?le je?t? zaj?m? zp?sobem, jak?m to d?lal p?edt?m. Tak jako se ona zaj?m? st?le o n?j? Anebo byl p??li? smutn? z toho, co se stalo Selese? Neobvi?uje z toho Staru? A jestli ano, odpust? j? n?kdy? Nedok?zala si p?edstavit, jakou bolest? si te? Reece asi mus? proch?zet. Sed?l vedle n?, hlavu polo?enou v dlan?ch a u? dlouh? hodiny beze slova z?ral do ohn?. Vypadal po v?ech str?nk?ch vy?erpan?. P?em??lela, co se mu tak asi m??e honit hlavou. P?sobil, jako kdyby mu na sv?t? u? nez?stalo nic, pro co by mohl ??t. Jako n?kdo, kdo do?el a? na sam? okraj zoufalstv?, ale n?jak se mu nepoda?ilo se vr?tit zp?tky. Zaplavovalo ji to pocity viny. V?bec nevypadal jako ten mlad?k, kter?ho zn?vala. D??ve byl v?dy pln? legrace, sta?ilo m?lo aby se rozesm?l a v?dy bral sv?j ?ivot s obrovsk?m nadhledem a lehkost?. A tak? ji zaplavoval n?klonnost?. Te? ale vypadal, ?e v n?m v?echno tohle um?elo. Pod?vala se na n?j. B?la se mu pohl?dnout do o??, ale z?rove? pot?ebovala vid?t jeho tv??. Tajn? p?itom doufala, ?e se na ni pod?v? tak? a ?e se potom uk??e, ?e mysl? vlastn? p?edev??m na ni. Jen?e zjistila, ?e si j? Reece ani trochu nev??m?. Tup? z?ral do plamen? a na tv??i m?l ten nejnep??tomn?j?? v?raz, jak? u n?j kdy vid?la. Snad u? pomiliont? znovu p?em??lela, jestli to, co mezi nimi bylo, zem?elo, anebo nezem?elo spolu se Selese. A pomiliont? prvn? prokl?nala vlastn? bratry – a otce – ?e zosnovali v?echny ty zrady proti Prstenu. Odjak?iva Reece cht?la, ale nikdy by byla neschv?lila ?skok, kter? nakonec vedl k smrti jeho snoubenky. Nikdy si nep??la, aby Selese zem?ela, ba dokonce j? ani necht?la nijak ubl??it. Doufala, ?e j? Reece pov? nep??zniv? zpr?vy n?jakou taktn? cestou a ?e ona tomu, i kdy? se jist? bude zlobit, nakonec porozum?. Ani ve snu by ji nenapadlo, ?e by to mohlo skon?it tak ?patn?. Te? se Sta?iny pl?ny do budoucna hroutily jako dome?ek z karet. V?echno d?ky jej? nechutn? rodin?. Matus byl jedin? norm?ln? p??buzn?, kter?ho m?la. Stara p?em??lela, co se s n?m a vlastn? i s nimi ostatn?mi te? bude d?t. Nemohou p?ece donekone?na sed?t a hn?t v t?to jeskyni. D??ve nebo pozd?ji budou muset odej?t. Jen?e mu?i jej?ho bratra budou v hled?n? ne?navn?. Nep?estanou b?t ostra?it?, dokud nebude i posledn? z jejich ?tve?ice mrtev – obzvl??t? pot?, co Reece zabil jej?ho otce a jejich p?na. V?d?la, ?e by m?la b?t ohledn? otcovy smrti smutn?, rozzloben? nebo alespo? rozzru?en? – ale nec?tila v?bec nic. Nem?la toho mu?e r?da – odjak?iva. Mo?n?, ?e byla za tu akci Reecovi dokonce i trochu vd??n?. Byl to prolhan? ryt?? beze cti, kter? se cel? ?ivot nechal titulovat kr?lem ostrov?. Jako otec se k n? nikdy nechoval. Pod?vala se na sv? t?i spole?n?ky. Vypadali zkrou?en?. U? dlouh? hodiny nikdo z nich nepromluvil. Stara si ??kala, jestli t?eba neosnuj? n?jak? pl?n. Srog byl o?kliv? zran?n? a Matus s Reecem tak? nevy?li z t? bitky bez ?hony. V?ichni byli nav?c notn? zmrzl?. Dokonce ani po?as? jim v t?to v?ci nep??lo. To ale na tomto m?st? nikomu. „Tak?e budeme v t?hle d??e sed?t u? do smrti?“ prolomila ticho. U? ho nemohla d?le sn??et. Srog s Matusem k n? pomalou?ku oto?ili pohledy. Reece se ani nepohnul a nad?le z?ral do ohn?. „A kam navrhuje? j?t?“ zeptal se Srog. „Cel? ostrov se hem?? mu?i tv?ho bratra. Jakou ?anci v takov? situaci m?me? Obzvl??t? te?, kdy? jsou rozl?cen? nad smrt? jejich p?na.“ „Dostal jsi n?s do po??dn? ?lamastyky, bratran?e,“ usm?l se Matus a polo?il Reecovi ruku na rameno. „Byl to velmi odv??n? ?in. Mo?n? nejodv??n?j??, jak? jsem kdy v ?ivot? vid?l.“ Reece pokr?il rameny a odsekl: „Ukradl mi nev?stu. Zaslou?il si zem??t.“ Stara se p?i slov? nev?sta naje?ila. Zlomilo j? to srdce. Jeho volba slov hovo?ila za v?e – bylo to jasn?. Reece Selese st?le miloval. Ani te? se na Staru nepod?val. M?la sto chut? se rozplakat. „Ned?lej si starosti, bratran?e,“ ?ekl Matus sm?rn?. „J? jsem za smrt toho mu?e r?d a nijak mi nevad?, ?e se to stalo tvou rukou. Z ni?eho t? neobvi?uji. Naopak, m?? m?j obdiv. I kdy? jsi n?s t?m m?lem v?echny zabil tak?.“ Reece p?ik?vl, ale nic ne?ekl. „A kdo odpov? mn??“ ?ekla Stara. „Jak? je n?? pl?n? P?ece tady nechcete zem??t, nebo ano?“ „Jak? je tv?j pl?n?“ vy?t?kl na n? Reece. „??dn? nem?m,“ odpov?d?la. „J? u? jsem sv?j provedla. Dostala jsem v?s z toho m?sta pry?.“ „Ano, to je pravda,“ p?iznal Reece, ani? by jenom na vte?inu spustil zrak z plamen?. „Dlu??m ti vlastn? ?ivot.“ To j? dodalo malinkou jisk?i?ku nad?je, i kdy? se na ni ani p?i t?chto slovech nepod?val. Mo?n?, ?e p?ece jenom nen? pravda, ?e ji te? nen?vid?. „A ty jsi zase zachr?nil m?,“ ?ekla. „Tady na ?tesu. Jsme vyrovn?ni.“ Reece se ani nepohnul. ?ekala, ?e n?jak odpov?, t?eba ne p??mo n?co, co by potvrdilo jej? nad?je, ale alespo? n?co. Cokoliv. Jen?e on ml?el. Zjistila, ?e j? rudnou tv??e. „Tak?e je to te? takhle?“ ?ekla. „U? si nem?me co pov?d?t? Jsi tu se v??m hotov?“ Reece zvedl hlavu a v?bec poprv? se j? zasko?en? pod?val do o??. Stara u? to nemohla sn??et. Vysko?ila na nohy a drala se od nich pry?. Zastavila se ve v?chodu z jeskyn? a z?dy k ostatn?m. D?vala se do noci pln? de?t? a v?tru a p?em??lela, jestli to opravdu znamen?, ?e je mezi n? a Reecem definitivn? konec. Pokud ano, nevid?la d?vod, pro? by nem?la nasko?it zp?tky na tu rozbahn?nou klouza?ku. Конец ознакомительного фрагмента. Текст предоставлен ООО «ЛитРес». Прочитайте эту книгу целиком, купив полную легальную версию (https://www.litres.ru/pages/biblio_book/?art=43694247&lfrom=688855901) на ЛитРес. Безопасно оплатить книгу можно банковской картой Visa, MasterCard, Maestro, со счета мобильного телефона, с платежного терминала, в салоне МТС или Связной, через PayPal, WebMoney, Яндекс.Деньги, QIWI Кошелек, бонусными картами или другим удобным Вам способом.
Наш литературный журнал Лучшее место для размещения своих произведений молодыми авторами, поэтами; для реализации своих творческих идей и для того, чтобы ваши произведения стали популярными и читаемыми. Если вы, неизвестный современный поэт или заинтересованный читатель - Вас ждёт наш литературный журнал.