Osud Drak?

Osud Drak? Morgan Rice ?arod?j?v Prsten #3 ?AROD?J?V PRSTEN m? v?echny rysy pot?ebn? pro jasn? ?sp?ch: hlavn? i vedlej?? p??b?h, z?hadn? atmosf?ra, state?n? ryt??i a rozkv?taj?c? vztahy, kter? zaceluj? r?ny na zlomen?ch srdc?ch, a d?le tak? podvod ?i zrada. Slibuje dlouh? hodiny z?bavy a jist? uspokoj? v?echny v?kov? kategorie. D?lo najde sv? m?sto v knihovn?ch u v?ech p??znivc? fantasy literatury. --Books and Movie Reviews, Roberto Mattos OSUD DRAK? (?arod?j?v prsten – kniha t?et?) n?s zavede je?t? hloub?ji na Thorovu dobrodru?nou cestu nap??? Dra??m mo?em, na Ml?n? ostrov ob?van? draky, p?i kter? se Thor st?v? v?le?n?kem. Nehostinn? m?sto, kter? m??e b?t domovem jenom pro ty nejzku?en?j?? ze v?ech. Thorovy schopnosti se postupn? s jeho tr?ninkem zlep?uj? a prohlubuj?. P??telstv? s kamar?dy z Legie tak?, pot? co spolu pro??vaj? dobrodru?stv?, jak? si d??ve ani nedok?zali p?edstavit. Kdy? se potom setkaj? s p???erami, o kter?ch nesnili ani v nejdivo?ej??ch snech, Stovka se brzy m?n? z tr?ninkov? v?pravy na boj o hol? p?e?it?. Ne v?em se to nakonec poda??. Thor se v pr?b?hu v?pravy d?ky sv?m mystick?m schopnostem setk?v? s Argonem, kter? jej nep?est?v? povzbuzovat, aby usilovn?ji hledal odpov?di na ot?zky k?m je, kdo je jeho matka a co je zdrojem jeho s?ly. A tak? jak? je vlastn? jeho osud. Zp?tky v Prstenu se v?ci mezit?m rychle zhor?uj?. Pot?, co je Kendrick uv?zn?n, se Gwendolyn rozhoduje bojovat za jeho osvobozen? a z?rove? i svr?en? bratra Garetha, ??m? hodl? zachr?nit osud kr?lovstv?. Spolu s bratrem Godfreyem pokra?uje v hled?n? stop po otcov? vrahovi, b?hem ?eho? se oba sourozenci stanou mnohem bli???mi ne? d??ve. Gwendolyn se v?ak dostane v hled?n? u? p??li? hluboko a najednou se sama nach?z? v ohro?en?, kter? nemus? zvl?dnout. Gareth se pokus? pozvednout Me? Osudu a porozum?t, co to znamen? b?t kr?lem. Nam?sto toho je ale ??m d?l opilej?? touhou po moci. Jeho vl?da je krut?, nemilosrdn? a on s?m se st?v? paranoidn?m. Smy?ka kolem kr?lovraha se za??n? utahovat a McCloudov? z?rove? ?to?? ??md?l hloub?ji na jeho ?zem?. Kr?l?v Dv?r se tak dost?v? do extr?mn? prek?rn? situace. Gwendolyn tou?? po Thorov? n?vratu, aby mohli b?t spolu a jejich l?ska mohla kone?n? pln? rozkv?st. Kv?li mocn?m sil?m, kter? se jim v?ak stav? do cesty, je ??m d?l v?t??m otazn?kem, zda k tomu v?bec n?kdy bude moci doj?t. P?e?ije Thor Stovku? Padne nakonec Kr?l?v Dv?r do rukou nep??tel? Bude MacGil?v vrah odhalen? Setk? se nakonec Gwendolyn s Thorem? A zjist? Thor kone?n? tajemstv? sv?ho osudu? OSUD DRAK? je epick? p??b?h o p??telstv? a l?sce, rivalit? a spolupr?ci, o ryt???ch a drac?ch, intrik?ch a politick?ch machinac?ch, o dosp?v?n?, o zlomen?ch srdc?ch, o podvodu, ambic?ch a zrad?. To v?e je zasazeno do d?kladn? promy?len?ho fiktivn?ho fantasy sv?ta. Je to p??b?h o cti a odvaze, o osudu a p?edur?en?, a tak? o magii. Je to fantasy, kter? n?s p?ivede do sv?ta, na kter? u? potom nikdy nezapomeneme, a kter? oslov? ?ten??e obou pohlav? a ka?d?ho v?ku. Knihy ??slo 4 a? 17 jsou rovn?? dostupn?! Kniha m? od po??tku zaujala a u? nepustila…P??b?h je ??asn?m dobrodru?stv?m, kter? rychle plyne a je pln? akce od sam?ho po??tku. V cel? knize nen? jedin? nudn? m?sto. --Paranormal Romance Guild. Nabit? akc?, romantikou, dobrodru?stv?m a nap?t?m. S?hn?te po t?to knize a zamilujte se do n? znovu a znovu. --vampirebooksite. com OSUD DRAK? (S?GA ?AROD?J?V PRSTEN – KNIHA T?ET?) Morgan Rice Morgan Rice Morgan Rice je autorkou epick? fantasy s?gy ?AROD?J?V PRSTEN, kter? obsahuje 17 knih, podle USA Today je tato s?ga bestsellerem ???lo jedna; podle USA Today jsou bestsellerem ??slo jedna tak? jej? dal?? s?gy, jako jsou: s?rie UP??? ?URN?LY, obsahuj?c? prozat?m 11 knih; s?rie TRILOGIE P?E?IT?, postapokalyptick? thriller, skl?daj?c? se zat?m ze dvou knih; a tak? zbrusu nov? epick? fantasy s?rie KR?LOV? A ?AROD?JOV?. Autor?iny knihy jsou dostupn? v ti?t?n? i audio verzi, a byly p?elo?eny do v?ce ne? 25 jazyk?. Morgan se r?da zaj?m? o n?zory sv?ch ?ten???, tak?e se pros?m nezdr?hejte nav?t?vit jej? webov? str?nky www.morganricebooks.com , kde se m??ete p?idat do seznamu kontakt?, z?skat knihu zdarma, stejn? jako dal?? ak?n? bonusy, st?hnout si zdarma aplikace, m?t p?ehled o posledn?ch novink?ch, p?idat se na autor?in Facebook ?i Twitter, a jednodu?e b?t s Morgan v kontaktu! Vybran? ohlasy na tvorbu Morgan Rice „?tiv? fantasy, kter? sp??d? mysteri?zn? elementy s intrikami a tvo?? tak jedine?n? p??b?h. Cesta hrdiny je o z?sk?v?n? odvahy a uv?dom?n? si smyslu ?ivota, kter? vede k r?stu, dosp?losti a dokonalosti….Pro v?echny, kdo hledaj? nap?nav? fantasy dobrodru?stv?, hrdiny a ak?n? pojat? sled ud?lost?, kter? ?ene Thora po cest?, na n?? se z mal?ho d?tsk?ho sn?lka postupn? st?v? mlad?m mu?em, jen? neohro?en? ?el? nebezpe??, i kdy? jsou vyhl?dky na p?e?it? b?dn?….A to je pouh? za??tek epick? s?gy pro mlad? ?ten??e.“ --Midwest Book Review (D. Donovan, kritik) “?AROD?J?V PRSTEN m? v?echny rysy pot?ebn? pro jasn? ?sp?ch: hlavn? i vedlej?? p??b?h, z?hadn? atmosf?ra, state?n? ryt??i a rozkv?taj?c? vztahy, kter? zaceluj? r?ny na zlomen?ch srdc?ch, a d?le tak? podvod ?i zrada. Slibuje dlouh? hodiny z?bavy a jist? uspokoj? v?echny v?kov? kategorie. D?lo najde sv? m?sto v knihovn?ch u v?ech p??znivc? fantasy literatury.“ --Books and Movie Reviews, Roberto Mattos „Z?bavn? epick? fantasy od Riceov? (?AROD?J?V PRSTEN) nese v?echny klasick? rysy ??nru – siln? p??b?h, kter? je siln? inspirov?n st?edov?k?m Skotskem a jeho histori?, a tak? dobr? smysl pro popis dvorn?ch intrik.“ —Kirkus Reviews “Zbo??uji zp?sob jak?m Riceov? vytvo?ila postavu Thora a sv?ta, kter? jej obklopuje. Krajina i bytosti, kter? ji ob?vaj?, jsou velmi zda?ile pops?ny…P??b?h je poutav?. Kr?tk?, ale sladk?….Po?et vedlej??ch postav je citliv? nastaven, tak?e se ?ten?? nem??e ve vypr?v?n? „ztratit“. Nechyb? dobrodru?stv? ani momenty pln? hr?zy, kter? v?ak nep?ekra?uje hranice ??nru. Kniha je v?born? zejm?na pro n?ctilet? ?ten??e… V t?to knize m??eme rozhodn? spat?it po??tky n??eho pozoruhodn?ho…“ --San Francisco Book Review „V t?to akc? nabit? prvn? knize epick? fantasy s?rie ?arod?j?v prsten (kter? m? moment?ln? ji? 14 svazk?), Riceov? p?edstavuje ?ten???m ?trn?ctilet?ho Thorgrina „Thora“ McLeoda, jeho? sen je st?t se voj?kem St??brn?ch, elitn? jednotky ryt???, kter? slou?? kr?li….Vyprav??sk? styl Riceov? je bohat? a p??b?h poutav?.“ --Publishers Weekly „CESTA HRDINY je jednodechov? a snadn? ?etba. Konce jednotliv?ch kapitol v?s doslova nut? zjistit, co se stane v kapitole n?sleduj?c? a knihu je proto t??k? odlo?it. V knize nalezneme n?kolik m?lo p?eklep?, p?i?em? n?kter? jm?na jsou zam?n?n?, av?ak ani jedno nekaz? celkov? dojem z p??b?hu. Na konci p??b?hu jsem m?l pocit, ?e mus?m m?t okam?it? v rukou jeho dal?? ??st a nakonec to bylo p?esn? to, co jsem tak? ud?lal. V?ech dev?t d?l? ?arod?jova prstenu lze v sou?asnosti zakoupit v Kindle store, p?i?em? Cesta hrdiny je ke sta?en? zdarma, aby si ?ten??i mohli vyzkou?et o ?em s?rie bude! Pokud se poohl???te po rychl? a z?bavn? ?etb? na dovolenou, tato kniha spln? va?e p??n? kr?sn?.“ --FantasyOnline.net Knihy od Morgan Rice KR?LOV? A ?AROD?JOV? VZESTUP DRAK? (Kniha ?.1) ?AROD?J?V PRSTEN CESTA HRDINY (Kniha ?.1) POCHOD KR?L? (Kniha ?.2) OSUD DRAK? (Kniha ?.3) POK?IK CTI (Kniha ?.4) SLAVN? P??SAHA (Kniha ?.5) ?TOK CHRABR?CH (Kniha ?.6) OB?AD ME?? (Kniha ?.7) MOC ZBRAN? (Kniha ?.8) NEBE KOUZEL (Kniha ?.9) MO?E ?T?T? (Kniha ?.10) PANOV?N? OCELI (Kniha ?.11) ZEM? OH?? (Kniha ?.12) VL?DA KR?LOVEN (Kniha ?.13) BRATRSK? P??SAHA (Kniha ?.14) SEN SMRTELN?K? (Kniha ?.15) RYT??SK? KL?N? (Kniha ?.16) DAR BITVY (Kniha ?.17) TRILOGIE P?E?IT? AR?NA JEDNA: OTROK??I (Kniha ?.1) AR?NA DV? (Kniha ?.2) UP??? ?URN?LY PROM?N?N? (Kniha ?.1) MILOVAN? (Kniha ?.2) ZRAZEN? (Kniha ?.3) P?EDUR?ENA (Kniha ?.4) ??DAN? (Kniha ?.5) ZASNOUBEN? (Kniha ?.6) ZASL?BEN? (Kniha ?.7) NALEZEN? (Kniha ?.8) VZK???EN? (Kniha ?.9) TOU??C? (Kniha ?.10) PROKLET? (Kniha ?.11) Poslechn?te si s?rii ?AROD?J?V PRSTEN ve form?tu audio knihy! Copyright © 2014 Morgan Rice V?echna pr?va vyhrazena. S v?jimkou povolen? podle U.S. Copyright Act 1976, ??dn? z ??st? t?to publikace nesm? b?t, bez p?edchoz?ho svolen? autora, za ??dn?ch okolnost? reprodukov?na, distribuov?na nebo p?ev?d?na do jak?chkoliv jin?ch form?t?, ani uchov?v?na ve sd?len? datab?zi. Tento ebook je licencov?n v?lu?n? pro Va?e osobn? vyu?it?. Tento ebook nesm? b?t d?le prod?v?n nebo darov?n ostatn?m lidem. Pokud chcete knihu sd?let s dal?? osobou, zakupte si pros?m dal?? kopie. Pokud ?tete tuto knihu, ale nezakoupili jste si ji, nebo nebyla zakoupena pouze pro Va?e pou?it?, vra?te ji pros?m a po?i?te si svou vlastn? kopii. D?kujeme, ?e respektujete usilovnou pr?ci, kterou autorka na vznik tohoto titulu musela vynalo?it. Obsah t?to knihy je fiktivn?. Jm?na, osobnostn? charakteristiky, organizace, m?sta, ud?losti a konflikty jsou beze zbytku produktem autor?iny p?edstavivosti, nebo je jejich pou?it? fiktivn?. Jak?koliv podobnost se skute?n?mi osobami, a? ji? ?iv?mi nebo mrtv?mi, je ?ist? n?hodn?. Jacket image Copyright Photosani, v licenci Shutterstock.com. OBSAH KAPITOLA PRVN? (#u6097e78f-0f25-5553-a70f-ab03caee6a97) KAPITOLA DRUH? (#ue8bfedc5-f1c0-5a61-ac9f-cf7637c29e13) KAPITOLA T?ET? (#u5c8ebb00-417f-54c1-ac79-2f740a6eead2) KAPITOLA ?TVRT? (#u26781d94-1c98-543c-9a64-647a20033e4c) KAPITOLA P?T? (#u84964638-8b39-5652-a3b7-4292ae85d3b3) KAPITOLA ?EST? (#u14373fb4-a792-58f0-b121-af3fa41592ec) KAPITOLA SEDM? (#u9bb1fe79-635f-5e31-9dcc-9a7245981480) KAPITOLA OSM? (#u2570891d-b88a-5366-8e92-427fd24e2f7b) KAPITOLA DEV?T? (#u883396eb-37b8-514d-8bb6-220cad6a6b6d) KAPITOLA DES?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA JEDEN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?TRN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA PATN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?ESTN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA SEDMN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA OSMN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DEVATEN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? PRVN? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? DRUH? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? T?ET? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? ?TVRT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? P?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? ?EST? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? SEDM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? OSM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? DEV?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? PRVN? (#litres_trial_promo) “Nevch?zej mezi draka a jeho hn?v.” —William Shakespeare Kr?l Lear (p?eklad F.L. ?elakovsk?) KAPITOLA PRVN? Kr?l McCloud se ??til na sv?m koni ze svahu sm?rem k t? ??sti Vyso?iny, kter? u? le?ela na MacGilsk? polovin? Prstenu. N?sledovaly jej stovky mu??. Musel vynalo?it ve?ker? sv? s?ly a jezdeck? um?n?, aby se v tom krkolomn?m cvalu udr?el v sedle. S?hl za sebe, vyt?hl bi? a s rozmachem n?kolikr?t siln? ?vihnul kon?. Ne ?e by zv??e pot?ebovalo v tak p??kr?m svahu je?t? pob?zet. On si v?ak p?soben? bolesti zv??at?m u??val. McCloudovi se t?m?? za?aly sb?hat sliny, kdy? vid?l, co v?echno le?elo p?ed n?m. Idylicky p?sob?c? MacGilsk? vesnice, jej? mu?i venku na pol?ch a neozbrojen?, jejich ?eny u domk? v??ely pr?dlo na ???ry a v hork?m letn?m dni byly oble?en? jenom v tom skute?n? nejnutn?j??m. Dve?e domk? byly otev?en?, slepice se voln? potulovaly kolem a v kotl?ch se nad ohni?ti u? p?ipravovala ve?e?e. Pomyslel si, jak velk? ?kody je t?mhle MacGil?m schopen nap?chat, jakou ko?ist tu m??e z?skat, a v?echny ty ?eny, jich? se bude moci zmocnit – a jeho ?sm?v se roz???il. Na jazyku u? t?m?? c?til krev, kterou se chystal prol?t. Pokra?ovali v j?zd?, kopyta jejich kon? h?m?la jako p?ich?zej?c? bou?e, p?ipraveni rozl?t se jako p??livov? vlna po ?dol?, kdy? tu si jich kone?n? n?kdo v?imnul. Vesnick? str??n?. ?alostn? n?hra?ka voj?ka, n?ctilet? chlapec s kop?m, kter? st?l na str??i a pr?v? oto?il hlavu sm?rem k nim, kdy? zaslechl dusot kopyt. McCloud zahl?dl b?lma jeho o?? a ?etl v nich paniku, kter? chlapce zachv?tila. V t?hle ospal? osad? se ten voj??ek pravd?podobn? nikdy nedostal do opravdov? ?arv?tky. Byl o?ividn? ?alostn? nep?ipraven. McCloud nepl?tval ?asem: p??l si prvn? krev prol?t s?m, tak jako to d?l?val v ka?d? bitv?. Jeho mu?i o n?m v?d?li dost na to, aby mu to dop??li. P?et?hl kon? znovu tak siln? a? zar??l, je?t? p?idal do kroku a dostal se daleko p?ed ostatn?. Kr?l pozvedl kop?, kter? se v jeho rodu p?ed?valo po generace, byla to t??k? ?elezn? zbra?, a vrhnul na c?l. Jeho mu?ka byla jako v?dycky p?esn?. Chlapec se je?t? ani nesta?il cel? oto?it, kdy? u? se kop? zakouslo do jeho zad, pro?lo t?lem na druhou stranu a silou sv? v?hy jej p?i?pendlilo k nedalek?mu stromu. Ze str??cov?ch zad se vyhrnula krev a bylo j? dost na to, aby byl McCloud spokojen?. Radostn? vyk?ikl a spolu s ostatn?mi pokra?oval nap??? bohat?mi pozemky MacGil?, poli pln?mi obil?, jeho? zlat? st?bla se vlnila ve v?tru, sm?rem k vesnick? br?n?. Skoro by se dalo ??ct, ?e byl a? p??li? kr?sn? den, p??li? kr?sn? obr?zek vesnick? krajiny, na to, jakou zk?zu se tu pr?v? chystali rozpoutat. P?iharcovali k nechr?n?n? br?n? a jako p??val proudili dovnit?. Tahle vesnice, um?st?n? tak bl?zko sporn? hranice na Vyso?in?, si o n?co podobn?ho sama ??kala. Dostanou, o co si koleduj?, pomyslel si McCloud s despektem, kdy? jedinou ranou sv? sekery p?erazil k?l, na kter?m byla p?ipevn?n? cedule, oznamuj?c? jm?no osady. Brzy ji s?m d? jin?. Jakmile se jeho mu?i rozlili po vesnici, za?al se odev?ad oz?vat vyd??en? k?ik ?en, d?t?, star?ch mu?? a v?ech dal??ch, kte?? byli na tomto proklet?m m?st? zrovna doma. Byla tu asi tak stovka ne??astn?ch du??, kter? se McCloud chystal p?im?t zaplatit jenom za to, ?e nepat?ili k jeho klanu. Zvedl svou sekyru nad hlavu a sledoval ?enu, kter? z?dy k n?mu ut?kala pry? a sna?ila se spasit hol? ?ivot t?m, ?e se schov? ve sv?m dom?. To se j? nem?lo poda?it. McCloudova sekyra ji trefila doprost?ed l?tka, p?esn? jak to zam??lel, a ona se s v?k?ikem zhroutila k zemi. Necht?l ji zab?t. Sta?ilo ji jenom zmrza?it. Koneckonc?, hodilo se mu udr?et ji na?ivu, aby si s n? mohl pozd?ji u??t. Vybral si ji schv?ln?: ?ena m?la dlouh?, rozpu?t?n? blond vlasy, ?zk? boky a st??? vypadala star?? ne? osmn?ctilet?. Ta bude jeho. Zabije j? nejsp??e a? pot?, co s n? bude hotov. Anebo mo?n? ne. T?eba si ji ponech? jako otrokyni. Za?val radost?, dojel k n? a sesko?il ze sedla, i kdy? byl jeho k?? st?le je?t? uprost?ed kroku. P?ist?l rovnou na n? a p?i?pendlil ji k zemi. Obr?til ji na z?da a divoce se rozesm?l v z?chvatu radosti, ?e se jeho ta?en? kone?n? da??. ?ivot zase jednou chutnal sladce. KAPITOLA DRUH? Kendrick st?l v oku hurik?nu, uprost?ed Ryt??sk? s?n?, spolu s des?tkami bratr?, kte?? byli v?ichni zku?en?mi ?leny bratrstva St??brn?ch, a klidn? se d?val na Darloca, velitele kr?lovsk? str??e, kter? byl vysl?n na velmi ne??astnou v?pravu. Co si Darloc asi tak myslel? To v??n? po??tal, ?e m??e nakr??et do Ryt??sk? s?n? s deseti mu?i a zatknout Kendricka, nejobl?ben?j??ho ?lena kr?lovsk? rodiny? P??mo p?ed o?ima jeho ??dov?ch brat??? To si v??n? myslel, ?e se ostatn? budou jenom d?vat a nechaj? ho jeho ?kol prov?st? Stra?liv? podcenil loajalitu, kterou St??brn? ke Kendrickovi chovali. I kdyby Darloc p?i?el s opr?vn?n?mi d?vody k zat?en?, a tyto ani n?hodou opr?vn?n? nebyly, tak by Kendrick stejn? velmi pochyboval, ?e by jeho brat?i dopustili, aby byl odvle?en pry?. Byli mu odd?ni na ?ivot a na smrt. Takov? bylo ostatn? kr?do St??brn?ch. On s?m by reagoval ?pln? stejn?, kdyby se kter?koliv z jeho brat?? ocitl v podobn? situaci. V?ichni spole?n? spolu dlouh? l?ta tr?novali a tak? bok po boku bojovali v mnoha bitv?ch, kde ?ivot jednoho z?visel na pomoci druh?ch. Kendrick c?til nap?t?, kter? viselo v t??k?m tichu m?stnosti. St??brn? obkl??ili s tasen?mi me?i des?tku str??n?ch, kte?? se ot??eli do v?ech sm?r? a p?sobili n?hle mnohem m?n? sebev?dom? ne? p?edt?m. Bylo jim jasn?, ?e jestli kter?koliv z nich s?hne po me?i, tak budou b?hem chv?le zmasakrov?ni. Na?t?st? to nikdo neud?lal. V?ichni st?li a ?ekali na rozhodnut? velitele Darloca. Ten nerv?zn? polknul. Bylo mu jasn?, ?e nem? ??dn? nad?je. „Zd? se, ?e sis na to s sebou nevzal dost mu??,“ ?ekl mu Kendrick klidn? a s ?sm?vem. „Deset str??n?ch proti stovce St??brn?ch. Nem?? sebemen?? nad?ji.“ Darlocova tv?? byla bled? jako smrt. Odka?lal si. „M?j pane, my v?ichni slou??me tomuto kr?lovstv?. Nep?eji si s tebou bojovat. M?? pravdu, toto je boj, kter? nem??eme vyhr?t. Poru???-li n?m te?, opust?me tuto m?stnost a vr?t?me se ke kr?li. Ale ty s?m dob?e v??, ?e Gareth pot? po?le v?ce mu??. Jin?ch mu??. A jist? si i dob?e uv?domuje?, kam to nakonec povede. M??e? je v?echny pozab?jet, ale chce? opravdu m?t na rukou krev vlastn?ch brat??? Opravdu si p?eje? rozpoutat ob?anskou v?lku? Tvoji mu?i pro tebe kdykoliv nasad? hol? ?ivoty a tak? jak?koliv ?ivoty vezmou. Je to pro n? ale spravedliv??“ Kendrick se na n?j d?val a p?em??lel o t?ch slovech. Darloc m?l pravdu. Skute?n? si nep??l, aby kter?koliv z ryt??? byl zran?n jenom kv?li n?mu. Naopak, m?l pocit, ?e by je m?l uchr?nit jak?hokoliv krveprolit?, a? u? to pro n?j samotn?ho znamenalo cokoliv. A jakkoliv ?patn? jeho bratr Gareth byl jako ?lov?k, jakkoliv nevhodn? byl jako vl?dce, Kendrick si nep??l za??t ob?anskou v?lku. Alespo? ne za sebe. Byly zde jin? cesty. P??m? st?etnut? nebylo, jak jej ?ivot nau?il, v?dy t?m nejlep??m ?e?en?m. Nat?hl ruku, polo?il ji na ?epel me?e sv?ho p??tele Atmeho a pomalu zatla?il, aby ji sklonil k zemi. Potom se pod?val na v?echny St??brn?. Byl dojat, ?e se za n?j v?ichni bez v?h?n? postavili. „Moji draz? brat?i,“ ozn?mil. „Jsem poct?n va?? pomoc? a uji??uji v?s, ?e nep?i?la vnive?. V?ichni m? zn?te a dob?e v?te, ?e nem?m se smrt? m?ho otce a na?eho kr?le nic spole?n?ho. A jakmile dopadnu jeho vraha, kter?ho jsem u? odhalil na z?klad? tohoto obvin?n?, je? jsme p?ed chv?l? sly?eli, p??sah?m v?m, ?e budu prvn?, kdo vypln? tuto spravedlivou pomstu. Pr?v? jsem byl fale?n? obvin?n. Nechci se v?ak st?t jiskrou, kter? by za?ehla ob?anskou v?lku. Tak pros?m sklo?te sv? zbran?. Nech?m je, aby m? bez odporu odvedli, proto?e ??dn? z na?ich mu?? by nem?li bojovat jeden proti druh?mu. Pokud v tomto kr?lovstv? existuje spravedlnost, potom se mus? pravda uk?zat i v tomto p??pad?. A hned jak se tak stane, se k v?m zase vr?t?m.“ St??brn? pomalu a neochotn? sklopili me?e, na?e? se Kendrick oto?il zp?t k Darlocovi. Nechal se obestoupit str??n?mi a spolu s velitelem potom vykro?ili ke dve??m. Kendrick kr??el hrd? a vzp??men? uprost?ed skupiny. Darloc se ani nepokou?el jej spoutat – mo?n? to bylo z respektu, nebo tak? ze strachu, ?e by t?m znovu popudil ostatn? ryt??e, anebo jednodu?e proto, ?e ani on s?m nev??il, ?e by Kendrick mohl b?t vinen. Kendrick s?m sebe odv?d?l do sv? nov? v?ze?sk? cely. Byl v?ak odhodl?n nedat svou k??i jen tak snadno. N?jak?m zp?sobem se mu poda?? o?istit se a dostat se z kobek op?t na svobodu. Potom najde a zabije vraha sv?ho otce. I kdyby to skute?n? byl p??mo jeho vlastn? bratr. KAPITOLA T?ET? Gwendolyn s Godfreym st?li ve sklepen?ch hradu a up?en? se d?vali na Steffena, kter? se nerv?zn? o??val a neust?le si mnul ruce. Byla to zvl??tn? figurka – ne jenom z d?vodu, ?e se narodil s k?ivou p?te?? a na z?dech m?l velk? hrb, ale tak? proto, ?e z n?j neust?le vyza?ovala podivn? nerv?zn? energie. Jeho o?i nikdy nep?est?valy t?kat sem a tam, a ruce se bez p?est?n? t?ely jedna o druhou, jako by t?m u? d?val v?em najevo, ?e je vinen. St?l na m?st?, lehce se t??sl, neust?le p?e?lapoval z jedn? nohy na druhou a cosi si pro sebe mumlal hlubok?m hlasem. V?echny ty roky tady dole v m?stnosti s odpadem, uv?domila si Gwen, z n?j musely ud?lat tu podivnou bytost, kterou je te?. Napjat? ?ekala kdy kone?n? za?ne mluvit a vnese v?ce sv?tla na p??pad vra?dy jej?ho otce. Jen?e vte?iny se m?nily v minuty a krom? toho, ?e na ?ele neust?le p?e?lapuj?c?ho Steffena vyrazily velk? kr?p?je potu, se nic jin?ho nestalo. Jedin?, co vypl?ovalo m?stnost, bylo t??k? nerv?zn? ticho, jenom lehce p?eru?ovan? Steffenov?m muml?n?m. Gwen se v tom vlhk?m sklepen?, zah??van?m plameny oh??, na kter?ch se p?ipravovaly potraviny pro kuchy?, u? potila tak?. Venku nav?c za??nal dal?? letn? den. P??la si tu skon?it, odej?t z t?ch m?stnost? a u? se sem nikdy nevr?tit. Zkoumav? se d?vala na Steffena, ve snaze roz?ifrovat v?raz jeho tv??e a p?ij?t na to, co se mu pr?v? honilo v hlav?. Sl?bil jim, ?e jim n?co pov?, ale potom se najednou odml?el. Jakoby si to zase rozmyslel. O?ividn? m?l strach a tak? n?co skr?val. Kone?n? si Steffen odka?lal. „P?izn?v?m, ?e n?co spadlo dol? odpadn? j?mou,“ za?al, ani? by se komukoliv z nich pod?val do o??. Nam?sto toho up?en? z?ral do zem?. „Ale nejsem si jist?, co to bylo. Byl to n?jak? kov. Vynesli jsme potom sud se spla?ky a j? sly?el jak n?co ?plouchlo do ?eky. N?co jin?ho ne? obvykle. Tak?e,“ dodal a znovu si n?kolikr?t odka?lal, nep?est?vaje si mnout dlan?, „tak?e vid?te, ?e cokoliv to bylo, u? je to pry? v ?ece.“ „Jsi si jist??“ zeptal se d?razn? Godfrey. Steffen energicky zak?val hlavou. Gwen s Godfreym si vym?nili pohledy. „Zahl?dl jsi aspo? co to bylo?“ pokra?oval Godfrey. Steffen zakroutil hlavou. „Ale zmi?oval ses p?ece o no?i. Jak jsi mohl v?d?t, ?e to byl n??, kdy? jsi ho nevid?l?“ zeptala se Gwen. Byla si jist?, ?e jim Steffen l?e, jenom zat?m nev?d?la pro?. Steffen si znovu odka?lal. „?ekl jsem to, proto?e jsem si myslel, ?e to byl n??,“ zn?la odpov??. „Bylo to mal? a kovov?. Co jin?ho by to mohlo b?t?“ „To jsi se nepokusil zjistit, co je na dn? sudu?“ zeptal se Godfrey. „Pot?, co jste ho vylili? Mo?n? ta v?c z?stala uvnit? a te? tam st?le je?t? le??.“ Steffen zakroutil hlavou. „Na dno jsem se pod?val,“ ?ekl. „V?dycky to d?l?m. Nic tam nebylo. Do?ista pr?zdn?. Cokoliv to bylo, u? to odnesl proud. Vid?l jsem, jak to plave pry?.“ „Pokud to byl kov, jak jsi to mohl vid?t odplouvat?“ zeptala se Gwen. Steffen si zase odka?lal a potom pokr?il rameny. „?eka je zvl??tn?,“ odpov?d?l. „A proudy v n? jsou siln?.“ Gwen si znovu s Godfreym vym?nila skeptick? pohled. Podle v?razu jeho tv??e usoudila, ?e ani on nev??? Steffenovi jedin? slovo. Za??nala b?t siln? netrp?liv?. Te? se k tomu nav?c p?idala i bezradnost. Je?t? p?ed chv?l? jim Steffen cht?l v?echno pov?d?t, ale te? si to z n?jak?ho d?vodu najednou rozmyslel. P?istoupila k n?mu bl?? a zamra?ila se. Ten chlap rozhodn? n?co skr?val. Nasadila nejdrsn?j?? tv??, kter? byla schopna, a na okam?ik poc?tila, jako by jej?m t?lem proudila otcova energie. Byla odhodl?na za ka?dou cenu zjistit v?echno, co ten chlap v? – obzvl??t? pokud by to vedlo k odhalen? otcova vraha. „L?e?,“ ?ekla ledov? chladn?m hlasem a s takovou sebejistotou, kter? udivila i ji samotnou. „V?? jak? je trest za lhan? ?lenovi kr?lovsk? rodiny?“ Steffen spr?skl ruce, t?m?? posko?il leknut?m a na krati?k? moment se na n? pod?val. Potom ihned zase uhnul pohledem. „Je mi to l?to,“ ?ekl. „Omlouv?m se. Pros?m, nic dal??ho u? nev?m.“ „P?ed chv?l? ses n?s zeptal, jestli t? u?et??me v?zen?, pokud n?m v?echno vyklop??,“ ?ekla. „Ale ty jsi n?m ne?ekl zhola nic. Pro? by ses n?s p?edt?m na n?co takov?ho ptal, kdy? bys cht?l n?co pov?d?t?“ Steffen si ol?zl rty a d?l zaryt? zkoumal podlahu. „J?…j?…ehm,“ rozkoktal se. Potom si odka?lal. „J? jsem se b?l…?e budu m?t trable, ?e jsem nenahl?sil, ?e ta v?c spadla sem dol?. To je v?echno. Je mi to l?to. Nev?m, co to bylo. Je to pry?.“ Gwen p?imhou?ila o?i a d?vala se na n?j ve snaze pochopit, o co mu m??e j?t. „Co se tv?mu nad??zen?mu vlastn? stalo?“ zeptala se potom, odhodlan? nenechat na n?m nit suchou. „Bylo n?m ?e?eno, ?e z?hadn? zmizel. A ?e ty s t?m m?? co do ?in?n?.“ Steffen znovu a znovu kroutil hlavou. „Ode?el,“ odpov?d?l potom. „To je v?echno, co v?m. Je mi l?to. Nev?m nic, ??m bych v?m mohl pomoci.“ Zvuk spla?k?, st?kaj?c? z odpadn? j?mky do p?ipraven?ho sudu, nebo velk?ho no?n?ku, jak ho tu naz?vali, n?hle zaplnil m?stnost. V?ichni se pod?vali t?m sm?rem. Odpad za?al s ?vacht?n?m plnit sud. Steffen se oto?il a rychle p?eb?hl m?stnost k sudu. Potom st?l vedle a sledoval, jak se pln? odpadem z horn?ch pater hradu. Gwen se pod?vala na Godfreyho, kter? jej? pohled op?toval. I jeho tv?? te? u? nesla podobn? bezradn? v?raz, jako m?la ta jej?. „Cokoliv skr?v?,“ ?ekla, „nepov? ani za nic.“ „Mohli bychom ho nechat zav??t,“ ?ekl Godfrey. „To by ho p?im?lo mluvit.“ Gwen zakroutila hlavou. „Ani bych ne?ekla. Tohohle ne. Je o?ividn? k smrti vyd??en? a boj? se cokoliv prozradit. Ur?it? to m? n?co spole?n?ho s jeho nad??zen?m. N?co skr?v?, to je jasn?, ale nezd? se mi, ?e by to m?lo co do ?in?n? s otcovou smrt?. Mysl?m ale, ?e v? n?co, co by n?m mohlo pomoct, ale z?rove? bych ?ekla, ?e pokud ho budeme zkou?et zahnat do kouta, tak se bude jenom v?c a v?c uzav?rat.“ „Tak?e co navrhuje??“ zeptal se Godfrey. Gwen p?em??lela. Vzpomn?la si na jednu kamar?dku, kterou m?la, kdy? byla je?t? mal?, a kter? byla jednou p?isti?ena p?i lhan?. Vzpom?nala si, ?e na ni jej? rodi?e vyv?jeli tlak v?emi mo?n?mi zp?soby, aby ji p?im?li p?iznat pravdu, ale ona st?le jenom zaryt? ml?ela. Kdy? to potom ale v?ichni vzdali a nechali ji b?t, trvalo jenom p?r dn? ne? sama p?i?la a v?echno jim popravd? pov?d?la. Gwen m?la pocit, ?e to stejn? by mohlo fungovat i u Steffena. ?e sna?it se z n?j dostat informace n?tlakem jej bude jenom v?c a v?ce zatvrzovat, a ?e by bylo lep?? mu d?t prostor, aby mohl nakonec p?ij?t s p?izn?n?m s?m. „Dejme mu ?as,“ ?ekla. „Zat?m m??eme p?trat jinde. Uvid?me, co dok??eme naj?t a potom se k n?mu m??eme kdykoliv zase vr?tit. Mysl?m, ?e se ?asem otev?e. Te? ale je?t? nen? p?ipraven?.“ Potom se Gwen znovu pod?vala na Steffena, kter? na druh? stran? m?stnosti pozorn? sledoval, jak se sud pln? spla?ky. Byla si jist?, ?e je dok??e p?iv?st na stopu otcova vraha. P?em??lela, jak? tajemstv? se mohou asi ukr?vat v hrb??ov? mysli. Je to hodn? zvl??tn? figurka, pomyslela si. Vskutku velmi zvl??tn?. KAPITOLA ?TVRT? Thor bojoval o ka?d? nadechnut?. M?l vodu v o??ch, v nose, v puse a vlastn? i v?ude kolem sebe. Pot?, co byl str?en proudem nap??? palubou jejich gal?ry, se mu kone?n? poda?ilo zachytit se d?ev?n?ho z?bradl?, ke kter?m se p?itiskl ve snaze spasit hol? ?ivot. Ale neust?vaj?c? proud vody se i nad?le sna?il jej strhnout d?l. Ka?d? sval v jeho t?le se t??sl n?mahou. Za??nal pochybovat, ?e se dok??e udr?et dlouho. V?ude kolem n?j se ostatn? brat?i z Legie sna?ili o n?co podobn?ho. Dr?eli se zuby nehty ?ehokoliv pevn?ho, co na?li, aby je voda nesmetla do mo?e. Zat?m se ale v?em da?ilo udr?et se. H?m?n? vody bylo ohlu?uj?c? a kdy? se sna?il rozhl?dnout, zjistil, ?e vid? jenom na n?kolik m?lo metr? p?ed sebe. Navzdory faktu, ?e bylo l?to, byl tenhle d??? studen? a b?hem n?kolika m?lo minut se jeho t?lo t??slo zimou. Gener?l Kolk v?ak st?l s rukama op?en?ma o boky sv?ho mohutn?ho t?la jako socha a zd?l se b?t v??i proud?m de?t? naprosto imunn?. Mra?il se a ?t?kal v?ude kolem sebe. „OKAM?IT? SE VRA?TE NA M?STA!“ k?i?el. „VESLOVAT!“ Nakonec si s?m sedl za jedno z vesel a op?el se do pr?ce. To zafungovalo. B?hem n?kolika chvil se chlapci za?ali prod?rat proudem vody zp?tky na svoje m?sta. Thorovo srdce bilo strachem a n?mahou, kdy? se pustil z?bradl? a za?al pomalu bojovat s proudy vody na cest? ke sv? lavici. Krohn, kter?ho stihl schovat pod ko?ili, vyd??en? zam?oukal, kdy? Thor uklouzl a tvrd? dopadl na palubu. Zbytek cesty se u? vylo?en? plazil a po chv?li se mu skute?n? poda?ilo dostat se zp?tky na svou lavici a ke sv?mu veslu. „P?IVA?TE SE!“ velel Kolk. Thor se pod?val pod lavici, aby tam na?el n?kolik n?mo?n?ch lan a kone?n? pochopil, k ?emu tam celou dobu jsou. S?hl dol? po jednom z nich, ovinul si ho kolem z?p?st? a konec uv?zal k veslu. Tak byl najednou sv?z?n s lavic? i s veslem a mohl kone?n? sed?t pevn? na sv?m m?st?. Fungovalo to. N?hle p?estalo b?t tak obt??n? udr?et se na m?st? a za chvilku u? byl schopn? za??t veslovat. V?ichni ostatn? se tak? pustili do pr?ce. Thor si je?t? v?imnul, ?e Reece se usadil k veslu jenom o jedinou ?adu p?ed n?m. Po chvilce u? bylo c?tit, ?e se lo? h?be a b?hem n?kolika minut obloha kdesi vp?edu zesv?tlala. Veslovali a veslovali, k??e je p?lila z toho podivn?ho de?t?, ka?d? sval v jejich t?lech k?i?el o trochu odpo?inku, a? nakonec d??? za?al sl?bnout. Thor c?til, ?e na n?j najednou pad? m?n? a m?n? vody. O n?kolik okam?ik? pozd?ji d??? ustal a nad n?m se znovu otev?ela ?ist? a slune?n? obloha. P?ekvapen? se rozhl?dl. Najednou bylo zase kompletn? jasno a z oblohy u? nespadla ani kapka. Tohle byla snad nejpodivn?j?? v?c, jakou kdy za?il. Zadn? polovina lodi byla je?t? bi?ov?na de?t?m, zat?mco ta p?edn? byla n?hle zalita hork?mi slune?n?mi paprsky. O okam?ik pozd?ji u? se pod ?ist?m a blankytn? modr?m nebem ocitla cel? lo?. Okam?it? do nich ude?ilo ?hav? slunce. ?ev proud?c?ch vod vyst??dalo obvykl? ?um?n? oce?nu a de??ov? st?na se vzdalovala tak rychle, ?e si v?ichni jenom vym??ovali p?ekvapen? pohledy. Bylo to jako by pr?v? pro?li oponou, kter? odd?lovala dva r?zn? sv?ty. „POHOV!“ zavelel hur?nsk?m hlasem Kolk. V?ichni chlapci t?m?? z?rove? zahodili vesla, zhroutili se v lavic?ch a s?pav? lapali po dechu. Thor ud?lal to sam?. Ka?di?k? sval jeho t?la se t??sl. Byl neskute?n? ??astn?, ?e u? je to za nimi. Naklonil se kup?edu, t??ce oddychoval a sna?il se ulevit t??ce zkou?en?m sval?m, zat?mco jejich lo? pr?v? vplouvala do nov?ch vod. Po chv?li se kone?n? dok?zal sebrat, postavit se na nohy a rozhl?dnout kolem sebe. Pod?val se p?es palubu na vodu, aby zjistil, ?e zm?nila barvu. Te? byla mnohem sv?tlej?? a siln? na?ervenal?. Bylo jasn?, ?e vstoupili do jin?ho mo?e. „Dra?? mo?e,“ ?ekl Reece, kter? se te? tak? rozhl??el po vodn? hladin?. „??k? se, ?e je rud? kv?li krvi sv?ch ob?t?.“ Thor se znovu pozorn? zad?val na hladinu. Tu a tam se z hloubky vyno?ovaly bubliny a na obzoru ka?dou chv?li cosi velk?ho vysko?ilo z vody, aby v n? z?hy zase zmizelo. Tvor nikdy nez?stal nad hladinou dostate?n? dlouho, aby si ho mohl prohl?dnout. Thor ale nijak nec?til pot?ebu se jakkoliv p?ibli?ovat kv?li lep??mu v?hledu. Rozhl??el se do v?ech stran ve snaze zorientovat se v nov?m sv?t?. V?echno se na druh? stran? od d???ov? st?ny zd?lo tak jin? a ciz?. Dokonce i ve vzduchu se vzn??ela lehce narudl? mlha, kter? p?ikr?vala vodn? hladinu jako pr?svitn? pe?ina. Kdy? se rozhl?dl po horizontu, spat?il n?kolik mal?ch ostrov?, kter? se rozprost?raly po jeho ???i jako n??lapn? kameny v zahradn?m jez?rku. Najednou se zvedl siln? v?tr, na?e? Kolk ihned reagoval: „VYKASAT PLACHTY!“ V?ichni se okam?it? dali do pr?ce, spole?n? tahali za lana a vytahovali plachtov? v?? a v??e, aby mohli kone?n? zachytit trochu v?tru a cestovat snadn?ji. Plachty se rychle nadmuly a lo? se pohnula. Thor m?l pocit, ?e takhle rychle od za??tku v?pravy snad je?t? nepluli. V?tr je hnal p??mo k ostrov?m. Po chv?li si gal?ra musela za??t prokusovat cestu velk?mi vlnami, kter? se objevily b?hv? odkud, tak?e se paluba pohupovala nahoru a dol?. Thor se vydal na p???, op?el se o z?bradl? a rozhl??el se. Reece se k n?mu z?hy p?ipojil a netrvalo dlouho, aby se objevil i O’Connor. V?ichni t?i tam spolu pak st?li a sledovali ostrovy, kter? se za??naly rychle p?ibli?ovat. Dlouhou chv?li nikdo z nich nic ne??kal a jenom nech?vali v?tr, aby chladil jejich unaven? svaly a odpo??vali. Po chv?li si Thor uv?domil, ?e m??? k jednomu konkr?tn?mu ostrovu, kter? byl te? st?le v?t?? a v?t??. To musel b?t ur?it? c?l jejich cesty. „Ml?n? ostrov,“ ?ekl Reece s respektem. Thor se udiven? d?val na ostrov. Kdy? se p?ibl??il dost na to, aby mohli rozeznat detaily jeho pob?e??, zjistili, ?e je skalnat? a ne?rodn?. Rozkl?dal se mnoho mil do obou sm?r?. Byl dlouh?, ?zk? a d?ky specifick?mu zak?iven? p?ipom?nal obrovskou podkovu. O skalnat? pob?e?? se rozb?jely obrovsk? vlny, jejich? h?m?n? bylo sly?et dokonce a? sem. Vysok? sloupce zp?n?n? vody vyl?t?valy ka?dou chv?li k nebes?m a zkr?p?ly strm? sk?ly ostrova, stoupaj?c? rovnou z mo?e. Mezi kameny se ob?as na?el ?zk? prou?ek pl??e, ale ten okam?it? p?ech?zel v dal?? vysokou skaln? st?nu. Thor p?em??lel, jak tady asi tak dok??? p?ist?t. Jako by toto m?sto nebylo ji? dostate?n? zvl??tn?, vinula se i nad ostrovem zarudl? mlha, kter? se jako rosa t?pytila ve slune?n?ch paprsc?ch. P?sobilo to zlov?stn?. Bylo tu c?tit cosi, co nepoch?zelo z lidsk?ho sv?ta, mo?n? ani ne z t?to planety. „??k? se, ?e je tu u? miliony let,“ ?ekl O’Connor. „Je star?? ne? Prsten. Dokonce i ne? Imp?rium.“ „Je to ???e drak?,“ ?ekl Elden, kter? se k nim tak? p?idal. Zat?mco sledovali ostrov, druh? slunce se pomalu za?alo bl??it k z?padu, co? naplnilo oblohu odst?ny rud? a nachov? barvy. Bylo to zvl??tn?, slunce nikdy nezapadalo u? takhle brzy. Thor si ??kal co v?echno bude je?t? v tomto nov?m sv?t? jin?. „?ije na ostrov? n?jak? drak?“ zeptal se. Elden zakroutil hlavou. „Ne. Sly?el jsem ale, ?e ?ije pobl??. ??kaj?, ?e ta rud? mlha je ve skute?nosti dra?? dech. ?ije na jednom z dal??ch ostrov? a v?tr rozn??? jeho dech po cel?m okol?, tak?e pokr?v? i tenhle ostrov.“ Potom se ozval jak?si zvuk. Nejd??v to zn?lo jako hlubok? dun?n? hromu, t?hl? rachot dost hlasit? na to, dok?zal rozechv?t celou lo?. Krohn vystr?il hlavu zpoza Thorovy ko?ile a zam?oukal. V?ichni se oto?ili po sm?ru, odkud zvuk p?ich?zel. Na horizontu uvid?li slab? obrys plamen?, kter? olizovaly horizont a n?sledn? se ztr?cely v oblaku ?ern?ho kou?e, jako kdyby tam pr?v? vybuchla mal? sopka. „Drak,“ ?ekl Reece. „Te? u? jsme na jeho ?zem?.“ Thor polkl a p?em??lel, co je ?ek? d?le. „Jak tu ale m??eme p?ed n?m b?t v bezpe???“ zeptal se O’Connor. „Nejste v bezpe?? v?bec nikde,“ ozval se hlubok? hlas. Chlapci se oto?ili, aby spat?ili Kolka, kter? st?l s rukama v bok za nimi a p?es jejich hlavy tak? sledoval horizont. „To je z?kladn? my?lenka Stovky. Budete riskovat svoje ?ivoty ka?di?k? jeden den. Tohle nen? ??dn? cvi?en?. Drak ?ije bl?zko a nen? tu nic, co by mu zabr?nilo v ?toku, pokud se pro n?j rozhodne. Nejsp??e ale nic nepodnikne, proto?e ?zkostliv? hl?d? sv?j poklad na sv?m vlastn?m ostrov?. Draci neradi nech?vaj? sv? poklady bez dohledu. Usly??te ale jeho hlas a v noci uvid?te plameny, kter? chrl?. A pokud ho n?jak vyprovokujeme, potom se ani j? neodva?uju p?em??let, co by se s n?mi mohlo st?t.“ Zvuk se ozval znovu a stejn? jako p?edt?m jej doplnily plameny, tryskaj?c? na obzoru. Gal?ra se mezit?m p?ibl??ila k ostrovu natolik, ?e mohli rozeznat jednotliv? detaily pob?e??, o kter? se neust?le rozb?jely vysok? vlny. Thor si prohl??el vysokou st?nu ?tes? a p?em??lel, jak se jim asi povede dostat se nahoru na vysu?enou rovinu ostrova. „Ale kde tady m??eme p?ist?t? Nikde nevid?m vhodn? kotvi?t?,“ ?ekl Thor. „To by bylo p??li? snadn?,“ odpov?d?l Kolk. „Jak se teda dostaneme na ostrov?“ zeptal se O’Connor. Kolkovou tv??? p?eb?hl ??belsk? ?sm?v. „Poplavete,“ ?ekl. Na krati?kou chv?li si Thor myslel, ?e gener?l jenom ?ertuje, ale kdy? se jeho tv?? nijak nezm?nila, do?lo mu, ?e to tak skute?n? bude. Zt??ka polknul. „Poplaveme?“ opakoval Reece ned?v??iv?. „Ty vody se skoro hem?? v?emo?n?mi tvory!“ ?ekl Elden. „No, to je to posledn?,“ ?ekl Kolk. „Jsou tu po??dn? zr?dn? proudy. Ty v?ry v?s vt?hnou pod hladinu, vlny v?s m??ou rozb?t o ty sk?ly t?mhle a voda je po??dn? nap?n?n?. Pokud se v?m poda?? vyhnout se skal?m, budete muset vyl?zt nahoru, abyste se dostali na sou?. To v?e pokud si mo?sk? p???ery neusmysl? zm?nit va?e pl?ny. V?tejte v nov?m domov?.“ Chlapci st?li jako za?ezan? u z?bradl? a d?vali se na p?n?c? vody mezi nimi a ostrovem. Voda v??ila, jako by snad byla ?iv? a proudy se u? te? za??naly zmoc?ovat i lod?, tak?e se paluba za?ala kol?bat a bylo t???? po n? bez dr?en? chodit. Voda pod nimi byla te? tak rud?, ?e se zd?lo, ?e je v n? snad opravdu krev. A nejhor?? bylo, ?e nedaleko od nich se te? z vody na vte?inku vyno?ila dal?? mo?sk? obluda. Thor sta?il zahl?dnout jej? dlouh? zuby, ne? se zase rychle pono?ila pod hladinu. Potom jejich lo? n?hle spustila kotvu, ale bylo to st?le p??li? daleko od b?ehu. Thor polknul. Znovu se pod?val na velk? kameny, kter? lemovaly pob?e?? ostrova a netu?il, jak se jim m??e pov?st se odsud dostat a? tam nahoru. Zvuk t???t?c?ch se vln s?lil ka?d?m okam?ikem a nyn? ?val tak, ?e na sebe museli k?i?et, aby se v?bec sly?eli. Od boku lodi se odpoutalo n?kolik ?lun?, kter? jejich velitel? okam?it? po dosednut? na hladinu odv?d?li dobr?ch t?icet metr? daleko od lodi. Nebudou to m?t nijak snadn?, budou plavat minim?ln? k t?m ?lun?m. P?i pouh?m pomy?len? na to, se Thorovi sev?el ?aludek. „SK?KAT!“ zak?i?el Kolk. Thor poprv? na t?to v?prav? c?til skute?n? strach. P?em??lel, jestli jej to d?l? hor??m ?lenem Legie a hor??m v?le?n?kem. V?d?l, ?e v?le?n?ci mus? b?t neboj?cn? a? se d?je co se d?je. Te? ale musel s?m sob? p?iznat, ?e se boj?. Nel?bilo se mu, ?e to tak je a p??l si, aby se byl neb?l. Ale nijak to nepom?halo. Kdy? se potom ale rozhl?dl kolem sebe a spat?il zhrozen? tv??e ostatn?ch, c?til se u? o trochu l?pe. V?ichni ostatn? chlapci te? st?li u z?bradl? a z?rali dol? do vody. V?ichni do jednoho byli ztuhl? strachy. Jeden z chlapc? byl tak vyd??en?, ?e se t??sl. Byl to ten, kter? tehdy musel ob?hat okruhy nav?c, kdy? se u?ili pracovat s pav?zami a vrhac?mi zbran?mi. Kolk to musel vyc?tit, proto?e se okam?it? vydal sm?rem k n?mu. Zd?lo se, ?e na n?j naopak bou?liv? prost?ed? ned?l? nejmen?? dojem. Na jeho tv??i sed?l typick? ??klebek, vlasy mu ?esal siln? v?tr a gener?l celkov? p?sobil, ?e je p?ipraven se postavit v?em rozmar?m p??rody. Do?el k chlapci a zachmu?il se je?t? v?c. „SKO?!“ zak?i?el na n?j. „Ne!“ odpov?d?l kluk. „Nem??u! Neud?l?m to! Neum?m plavat! Vezm?te m? zp?tky dom?!“ Kolk do?el p??mo k chlapci, kter? se pr?v? chystal oto?it a odej?t od z?bradl?, chytil jej hrub? za ko?ili a zvedl do v??ky, jako by byl jenom mal? d?cko. „Tak se plavat nau???!“ vy?t?kl na n?j a potom, k Thorov? zd??en?, jej jednodu?e hodil p?es palubu do zv??en?ch vln. Chlapec prolet?l s k?ikem vzduchem a z?hy dopadl dobr? t?i metry od lodi do zp?n?n?ho mo?e. Okam?it? za?al bojovat s vodou a lapat po dechu. „POMOC!“ k?i?el. „Jak? je prvn? pravidlo Legie?“ zak?i?el Kolk a oto?il se k ostatn?m. Chlapce ve vod? naprosto ignoroval. Thor si matn? vzpom?nal, jak? je spr?vn? odpov??, ale te? byl p??li? rozru?en? p?i pohledu na chlapce, kter? se topil vedle lodi, ne? aby mohl odpov?d?t. „Pomoci bratru ve zbrani, kdy? to pot?ebuje!“ vyk?ikl Elden. „A pot?ebuje to?“ pokra?oval nahlas Kolk, p?i?em? uk?zal prstem sm?rem k chlapci. Ten zvedl ruce a cht?l vyk?iknout, ale voda mu ucpala ?sta d??v, ne? sta?il vydat hl?sku. Ostatn? st?li na palub? a byli p??li? ztuhl? strachem ne? aby sko?ili za n?m. V tom okam?iku se s Thorem stalo n?co zvl??tn?ho. Jak se tak d?val na toho top?c?ho se kluka, p?estal vn?mat v?echno ostatn? kolem. Dokonce u? si neuv?domoval ani s?m sebe. My?lenka na vlastn? smrt se te? ?pln? vytratila z jeho mysli. Rozbou?en? mo?e, siln? proudy, nezn?m? p???ery…v?echno ?lo stranou. V?echno, na co te? dok?zal myslet, byla z?chrana n?koho, kdo to pot?eboval. Vysko?il na ?irok? d?ev?n? z?bradl? lodi, ohnul se v kolenou a bez dal??ho p?em??len? sko?il do p?n?c?ch se rud?ch vod pod n?m. KAPITOLA P?T? Gareth sed?l na otcov? tr?n? v tr?nn?m s?le, p?ej??d?l prsty po hladk?ch d?ev?n?ch op?rk?ch a pozoroval sc?nu, kter? se odehr?vala p?ed n?m. Tis?ce jeho poddan?ch byly nama?k?ny v tomto s?le. Lid? ze v?ech kout? Prstenu toho dne p?i?li, aby byli sv?dky ud?losti, kter? se odehr?v? jenom jednou za ?ivot. P?i?li se pod?vat, jak nov? kr?l pozvedne Me? Osudu. P?i?li zjistit, jestli je Vyvolen?m nebo ne. Od okam?iku, kdy se jeho otec stal kr?lem, nem?li lid? mo?nost me? spat?it a tak si to te? nikdo necht?l nechat uj?t. Ve vzduchu viselo vzru?en? jako velk? t??k? mrak. S?m Gareth byl t?m?? ??len? nedo?kavost?. Jak tak sledoval, jak se s?l v?ce a v?ce pln? lidmi, za??nal si ??kat, jestli byl skute?n? dobr? n?pad nedbat na n?zory jeho rady, kter? byla proti tomu, aby se pokus o pozvednut? me?e dop?edu oznamoval, ba dokonce aby se odehr?val v tr?nn? s?ni p?ed zraky ve?ejnosti. Nal?hali na n?j, aby se o to pokusil v soukrom? v mal? Komnat? Me?e, kde by, v p??pad?, ?e neusp?je, p?ihl??elo jenom n?kolik m?lo p?r? o??. Jen?e Gareth otcov?m r?dc?m nev??il ani slovo, c?til, ?e je mu osud naklon?n mnohem v?ce ne? otci a p??l si, aby cel? kr?lovstv? bylo sv?dkem jeho triumfu. Aby v?ichni vid?li, ?e on je t?m Vyvolen?m. P??l si, aby si ten moment v?ichni p??tomn? v?t?pili do pam?ti. Moment, kdy se jeho osud napln?. Vstoupil do m?stnosti s noblesou. M?l na sob? kr?lovskou korunu, kab?tec, v ruce t??mal ?ezlo a za sv?j doprovod si vybral sv? nov? r?dce. Cht?l, aby v?ichni vid?li, ?e on, a ne jeho otec, je skute?n?m a prav?m kr?lem, skute?n?m a prav?m MacGilem. P?esn? jak p?edpokl?dal, mu nezabralo mnoho ?asu, aby za?al cel? hrad pova?ovat za sv?j majetek a v?echny tyto lidi za sv? poddan?. Cht?l, aby si to uv?domili i oni. M?la to b?t uk?zka s?ly. Po dne?ku u? si budou v?ichni jist?, ?e on je jedin?m a prav?m kr?lem. Jen?e te?, kdy? tu Gareth sed?l na tr?n? s?m a d?val se na masivn? ?elezn? stojan, ve kter?m bude u? za n?kolik okam?ik? usazen Me? Osudu, a kter? st?l v ku?elu slune?n?ho sv?tla proud?c?ho sem otvorem ve strop?, u? si nebyl s?m sebou natolik jist?. N?hle na n?j dolehla t??e toho, co se pr?v? chystal prov?d?t. A? u? se stane cokoliv, bude to nezvratn? a potom u? bude pozd? p??padn? ne?sp?ch n?jak napravovat. Co kdyby opravdu selhal? Sna?il se takovou my?lenku vypudit z mysli. Velk? hlavn? dve?e, um?st?n? na protilehl? stran? s?n?, se s rachotiv?m zvukem otev?ely doko??n. M?stnost? prolet?lo vzru?en? za?um?n?, na?e? v?ichni ztichli v o?ek?v?n? n?sleduj?c?ch ud?lost?. Dovnit? pomalu vkr??elo tucet nejsiln?j??ch mu??, kte?? v hradu slou?ili. V?ichni spole?n? se proh?bali pod ohromnou vahou me?e. I v takov?m po?tu mohli d?lat jenom mal? kroky a n?st b?emeno jenom s vyp?t?m v?ech sil. ?est mu?? z ka?d? strany neslo tuto relikvii do st?edu s?n? k jeho podstavci. Garethovo srdce za?alo b?t rychleji, kdy? se mu?i p?ibl??ili. Na krati?k? moment jeho sebed?v?ra zakol?sala. Pokud t?chto dvan?ct mu??, ka?d? z nich byl v porovn?n? s Garethem obrovsk?, st??? dok?ze me? n?st na ramenou, jak? ?ance potom m? on samotn?? Sna?il se ale podobn? my?lenky vypudit z hlavy. Koneckonc?, ten me? m? b?t p?ece o osudu a p?edur?en? a ne o s?le sval?. P?inutil se vzpomenout si, ?e p?ece bylo jeho osudem stanout tady. Byl prvorozen?m n?sledn?kem tr?nu z rodu MacGil?. M?l by b?t kr?lem. Sna?il se v davu zahl?dnout Argona. Z n?jak?ho podivn?ho d?vodu najednou c?til, ?e by pot?eboval druidovu radu. V tomto okam?iku jej pot?eboval ze v?ech nejv?c. Tak moc, ?e najednou ani nedok?zal myslet na nikoho jin?ho. Jen?e druid nebyl samoz?ejm? nikde k nalezen?. Mu?i se kone?n? dostali a? ke stojanu a ulo?ili me? do sv?teln?ho ku?ele. Zapadl do vidlic s charakteristick?m b?inknut?m, kter? potom je?t? rezonovalo m?stnost? d?l v n?koliker? ozv?n?. Potom se op?t rozhostilo napjat? ticho. Z?stup div?ku se za?al spont?nn? rozestupovat, aby uvolnil Garethovi cestu k me?i. Ten pomalu vstal z tr?nu a vychutn?val si okam?ik, kdy se k n?mu up?nala pozornost v?ech p??tomn?ch. Dok?zal doslova c?tit pohled v?ech lid? v s?le. Dob?e v?d?l, ?e chv?le jako tato u? nikdy nep?ijde. Cel? kr?lovstv? k n?mu te? vzhl??elo s takovou intenzitou a s obrovsk?m o?ek?v?n?m. Nikdo si necht?l nechat uj?t by? jenom sebemen?? pohyb jeho t?la. P?edstavoval si tuto chv?li u? mnohokr?t p?edt?m, vlastn? u? odmali?ka. A te? to bylo kone?n? tu. P??l si, aby v?echno plynulo co nejpomaleji. Za?al sestupovat ze schod?, vedouc?ch k tr?nu. Bral je p?kn? jeden po druh?m a ka?d? krok prodlu?oval tak, jak jen to bylo ?nosn?. Potom se vydal po m?kk?m rud?m koberci sm?rem ke stojanu s me?em. P?ipadal si, ?e pr?v? kr??? sv?m vlastn?m, milionkr?t vysn?n?m snem. T?m?? dok?zal vid?t s?m sebe, jak slavnostn? kr??? vst??c t? chv?li. M?l pocit, ?e u? tuto cestu urazil mnohokr?t p?edt?m, a stejn? tak ji? mnohokr?t pozvedl Me? Osudu vysoko nad hlavu. Ten pocit jej jenom utvrzoval v tom, ?e je p?edur?en k tomu, aby to dok?zal, ?e kr??? vst??c p??zniv?mu osudu. V duchu vid?l, jak se to m? st?t. P?istoup? sebev?dom? ke stojanu, uchop? me? jednou rukou, zat?mco druhou nech? le??rn? op?enou v bok. A jakmile se nap?t? p?ihl??ej?c?ch vystup?uje k maximu, tak me? jedin?m, plavn?m a rychl?m pohybem zvedne vysoko nad hlavu. V?ichni zalapaj? po dechu, padnou tv??emi k zemi a potom jej prohl?s? za Vyvolen?ho, nejd?le?it?j??ho ze v?ech MacGilovsk?ch kr?l?, kter? kdy vl?dl, a kter? bude vl?dnout nav?dy. N?kte?? budou p?i tom pohledu plakat radost?. A jin? se budou kr?it strachy. A v?ichni budou d?kovat Bohu, ?e ?ij? sv? ?ivoty pr?v? v dob?, kdy se tato ud?lost stala. Budou jej uct?vat jako boha. Gareth do?el k me?i. Te? u? st?l jenom jedin? metr od n?j v nau?en? p?ze, av?ak hluboko uvnit? se t??sl. Cht?l v??it, ?e d?vodem bylo nad?en?. P?esto, ?e Me? Osudu vid?l ji? mnohokr?t p?edt?m, te?, kdy? vstoupil do ku?elu sv?tla k n?mu, byl une?en jeho kr?sou. Mo?n? to bylo proto, ?e vlastn? je?t? nikdy nesm?l p?istoupit tak bl?zko. Me? byl ?chvatn?. Dlouh? z???c? ?epel, kter? byla ukov?na z materi?lu, jen? nikdo nedok?zal pojmenovat, tepan? j?lec zdoben? nespo?etn?mi ornamenty, nejvz?cn?j??mi drah?mi kameny a se znakem MacGilsk?ho orla na z??tit?. Kdy? p?ikro?il o krok bl??e a naklonil se nad zbra?, okam?it? uc?til mocnou energii, kter? z me?e vyza?ovala. P?i?lo mu, jako kdyby zbra? pulzovala ?ivotem. N?hle d?chal zt??ka. U? za n?kolik m?lo chvil bude me? v jeho dlani. Vysoko nad hlavou. Z???c? v ku?elu slune?n?ho sv?tla a cel? sv?t to uvid?. Pod?vejte se, Gareth Velik?. Nat?hl ruku a polo?il ji na j?lec. Potom pomalou?ku ovinul prsty kolem zdoben? rukojeti. Dotek ka?d?ho z drahokam?, ka?d?ho z?hybu tep?n?, jej doslova elektrizoval. C?til jak energie me?e proud? do jeho ruky, nahoru po pa?i k rameni a rozl?v? se do cel?ho t?la. Nep?ipom?nalo to nic, co c?til kdy p?edt?m. Tohle byla jeho chv?le. Chv?le, kter? znamenala v?echno. V posledn?m okam?iku se p?ece jenom rozhodl nic neriskovat, a rad?ji rychle polo?il na j?lec i druhou ruku, na?e? me? ob?ma pevn? uchopil. Zav?el o?i a sna?il se uklidnit n?hle tak m?lk? dech. Pokud jste mi bohov? naklon?ni, dovolte mi pozvednout tento me?. Dejte mi t?m znamen?. Uka?te mi, ?e jsem skute?n? kr?l. Uka?te mi, ?e jsem p?edur?en k tomu, abych vl?dnul. Modlil se potichu a ?ekal na znamen?, na perfektn? chv?li. Ale vte?iny ub?haly, te? u? jich bylo pln?ch deset, a on st?le bez hnut? ?ekal, cel? kr?lovstv? se d?valo, a nesly?el nic. Potom p?ed sebou najednou uvid?l tv?? sv?ho otce, kter? se na n?j zlostn? zamra?ila. V ?oku otev?el o?i a sna?il se okam?it? tu p?edstavu zapudit. Jeho srdce se zb?sile rozbu?ilo. Cht?, necht?, nedalo se to vykl?dat jinak, ne? jako velmi ?patn? znamen?. Ale t?m se te? nesm?l zdr?ovat. Bylo to te? nebo nikdy. Gareth se naklonil a v?? silou, kter? se v jeho pa??ch ukr?vala, se pokusil me? zvednout. Z?pasil s jeho vahou s ve?kerou energi?, kterou m?l, cel? jeho t?lo se rozt??slo n?mahou. Me? se ani nepohnul. Bylo to stejn? jako kdyby se pokou?el pohnout se z?klady Zem? samotn?. Zkou?el to siln?ji a siln?ji, v?ce a je?t? v?c. Nakonec u? nahlas st?nal a k?i?el, aby si dodal je?t? v?ce sil. O vte?inu pozd?ji se zhroutil k zemi. ?epel se za celou dobu nehnula ani o milimetr. Kdy? dopadl na zem, s?lem prolet?lo ?okovan? zalap?n? po dechu. N?kolik r?dc? vyrazilo kr?li na pomoc, pod?vat se zda je v po??dku, ale on je v?echny hrub? odstr?il a s?m se v nejhlub??m pon??en? ?kr?bal zp?tky na nohy. Potom se rozhl?dl po shrom??d?n?ch poddan?ch, aby zjistil, jak se na n?j d?vaj? te?. N?kte?? se od n?j u? odvr?tili a odch?zeli pry?. Gareth dob?e vid?l zklam?n? ve tv???ch v?ech. Te? v?ichni do jednoho v?d?li, ?e nen? skute?n?m kr?lem. Nebyl osudem ur?en?m ?ampionem rodu MacGil?. Neznamenal v?bec nic. Byl jenom dal?? princ, kter? si uzurpoval tr?n. Ho?el neskute?nou hanbou. Je?t? nikdy se ve sv?m ?ivot? nec?til tak s?m jako v tento moment. V?echno, co si kdy p?edstavoval od okam?iku, kdy byl mal?m d?t?tem, to v?echno byly jenom l?i. L?i sob? sam?mu. A on sv?m vlastn?m fantazi?m bl?znovsky uv??il. A te? na to doplatil. KAPITOLA ?EST? Gareth p?ech?zel nerv?zn? komnatou sem a tam. Jeho mysl bou?ila vztekem i studem nad ne?sp?chem s pozved?v?n?m me?e. Sna?il se p?edstavit si, jak? to asi bude m?t d?sledky. D?lalo se mu z toho zle. Nemohl uv??it, ?e byl tak hloup? a pokusil se pozvednout Me? Osudu, kter? nedok?zal zvednout ??dn? z MacGil? po cel?ch sedm generac? p?ed n?m. Pro? si myslel, ?e by mohl dopadnout l?pe ne? jeho p?edkov?? Co ho p?ivedlo k tomu, ?e m?l pocit, ?e je n?co lep??ho ne? byli oni? M?l si to uv?domit p?edt?m. M?l b?t opatrn? a v ??dn?m p??pad? nem?l p?ece?ovat vlastn? mo?nosti. M?l se prost? spokojit s faktem, ?e z?skal otc?v tr?n. Pro? se proboha sna?il m?t je?t? v?c? Te? v?ichni jeho poddan? v?d?li, ?e nen? Vyvolen?m. Jeho vl?da t?m bude u? nav?dycky poznamen?na a dost mo?n? to rozn?t? nov? pochybnosti o jeho ??asti na otcov? smrti. U? te? vid?l, ?e se na n?j ka?d? d?v? jinak ne? p?edt?m. Jako kdyby byl duchem. Jako kdyby se u? p?ipravovali, ?e po n?m brzy p?ijde n?kdo dal??. A co bylo je?t? hor??, poprv? ve sv?m ?ivot? se Gareth s?m p?ed sebou c?til nejist?. Cel? sv?j p?edchoz? ?ivot vid?l svou stezku jasn? nar?sovanou. ?il v domn?n?, ?e jednoho dne nastoup? na otc?v tr?n, ?e bude vl?dnout a ?e pozvedne ten slavn? me?. Te? byla jeho sebed?v?ra ot?esena v samotn?ch z?kladech. Te? si najednou nemohl b?t jist? v?bec ni??m. ?pln? nejhor?? ze v?eho ale bylo, ?e nedok?zal z mysli vypudit obraz otcovy zamra?en? tv??e, kter? se mu zjevila t?sn? p?edt?m, ne? se pokusil me? zvednout. M?l to b?t snad n?jak? zp?sob jeho odplaty? „Bravo,“ ozval se zatrpkl? hlas. Gareth se ?okovan? oto?il, nebo? netu?il, ?e nen? v m?stnosti s?m. Podle hlasu okam?it? poznal, o koho se jedn?. Znal ho u? dlouh? l?ta a po stejnou dobu jej doslova nen?vid?l. Byla to jeho man?elka. Helena. St?la ve vzd?len?m kout? komnaty, d?vala se na n?j a jemn? poku?ovala ze sv? opiov? d?mky. Zhluboka vydechla kou?, podr?ela jej na moment v plic?ch a potom jej pomalu a s rozko?? zase vydechla. Jej? o?i byly zarudl? jemn?mi krvav?mi ?ilkami a Garethovi bylo jasn?, ?e kou?? bez p?est?n? u? notn? dlouho. „Co tady d?l???“ zeptal se. „Tohle je vlastn? moje svatebn? komnata,“ odpov?d?la. „M??u tu d?lat cokoliv se mi zamane. Jsem tv? man?elka a kr?lovna. Nezapom?nej na to. Vl?dnu tomuhle kr?lovstv? stejn? jako ty. Po tom tv?m dne?n?m debaklu vezmu slovo vl?dnout mnohem v??n?ji.“ Garethova tv?? potemn?la. Helena mu v?dycky dok?zala zasadit ten nejtvrd?? direkt do toho nejbolav?j??ho m?sta a v nejm?n? vhodnou dobu. Opovrhoval j? v?ce ne? kteroukoliv jinou ?enou, kter? kdy chodila po sv?t?. Nech?pal, jak mohl tehdy souhlasit, ?e se s n? o?en?. „To mysl?? v??n??“ vy?t?kl, oto?il a rychle r?zoval k n?. „Nezapom?nej, ?e j? jsem tu kr?l, hol?i?ko, a m??u t? nechat zav??t jako kohokoliv jin?ho v tomhle kr?lovstv?. Jestli jsi nebo nejsi moje man?elka v tom nehraje v?bec ??dnou roli.“ Posm??n? se u?kl?bla. „A co potom?“ vy?t?kla. „Zaj?maj? se tvoji nov? poddan? o tvou orientaci? Ne, p?edpokl?d?m, ?e ani tro?ku. Ani mali?ko v tom vymy?len?m sv?t?, ve kter?m kr?l Gareth te? ?ije. Ne v p?edstav?ch n?koho, kdo se absolutn? nezaj?m? o to, jak jeho ?iny vn?maj? ostatn? lid?.“ Zastavil se p??mo p?ed n?. Zji?t?n?, jak snadno jej dok??e prokouknout, jej popuzovalo a? do morku kost?. Dob?e rozum?l jej? v?hr??ce a uv?domil si, ?e h?dat se s n? mu nem??e p?in?st nic dobr?ho. Tak?e p?ed n? jenom st?l se za?at?mi p?stmi a ?ekal. „Tak?e co ode mne chce??“ ?ekl potom pomalu a sna?il se ovl?dnout, aby neud?lal n?co neuv??en?ho. „Nep?i?la jsi ke mn? jenom tak. N?co chce?.“ Su?e a posm??n? se rozesm?la. „Cokoliv, co budu cht?t, si prost? vezmu. Nep?i?la jsem t? ??dat o nic. Chci ti ale n?co ??ct: cel? kr?lovstv? pr?v? vid?lo, jak ses zesm??nil p?i pokusu o zvednut? me?e. Kam n?s to p?iv?d??“ „Co mysl?? t?m n?s?“ zeptal se a p?em??lel, kam t?m m??e Helena m??it. „Tvoji lid? te? v?d? to, co j? v?d?la v?dycky: ?e jsi k ni?emu. ?e nejsi ??dn? Vyvolen?. Blahop?eji. Aspo? je to kone?n? ofici?ln? a m??eme se p?estat p?etva?ovat.“ Zamra?il se na n?. „M?j otec me? taky nedok?zal zvednout. A stejn? potom dok?zal efektivn? a dob?e vl?dnout.“ „Ale i tak to jeho vl?du poznamenalo,“ vy?t?kla. „Ka?dou jej? vte?inu.“ „Pokud nejsi spokojen? s m?mi schopnostmi,“ soptil Gareth, „pro? se prost? nesebere? a neodejde? odsud? Pro? m? neopust??? M? a cel? tohle sm??n? man?elstv?. J? jsem te? kr?lem. U? t? stejn? nepot?ebuju.“ „Jsem r?da, ?e jsi to zm?nil,“ ?ekla, „proto?e to je p?esn? d?vod, kv?li kter?mu jsem p?i?la. Chci abys na?e man?elstv? ofici?ln? ukon?il. Chci se rozv?st. Je tu jeden mu?, kter?ho miluji. Skute?n? mu?. Vlastn? je to jeden z tv?ch ryt???. Chrabr? v?le?n?k. Milujeme se, doopravdy. Nikdy jsem takovou l?sku nepoznala. A chci se za n?j provdat.“ Gareth na ni z?stal ?okovan? z?rat. Bylo to jako kdyby mu n?kdo do zad vrazil n??. Pro? s t?m Helena musela p?ij?t te?? Pro? ze v?ech mo?n?ch okam?ik? pr?v? te?? Bylo toho na n?j u? p??li?. M?l pocit, ?e si do n?j okoln? sv?t pot?ebuje je?t? i kopnout, zat?mco u? le?? na zemi a sna?? se popadnout dech. S vlastn?m sebezap?en?m si nav?c musel p?iznat, ?e pro Helenu p?ece jenom asi n?kde hluboko v mysli ur?it? city choval, proto?e kdy? mu te? tak stroze ozn?mila, ?e se chce rozv?st, tak se s n?m n?co stalo. Rozzlobilo ho to. St?lo ho to mnoho sil, ale musel uznat, ?e si ten rozvod nep?eje. Pokud by to p?i?lo od n?j, p?ipadalo by to v ?vahu, ale kdy? o to ??d? ona, to bylo n?co ?pln? jin?ho. Necht?l, aby dos?hla sv?ho. Ne takhle snadno. Tak? p?em??lel, jak by tenhle rozvod mohl ovlivnit jeho pozici na tr?n?. Rozveden? kr?l by mohl p?ece rozv??it celou ?adu ot?zek. Nav?c, a?koliv bylo obt??n? si to p?iznat, zjistil, ?e na toho ryt??e ??rl?. A tak? jej rozzlobilo, jak si dob?rala jeho nedostatek mu?nosti. P??l si odplatu. P??l si pomst?t se jim ob?ma. „To se nestane,“ zavr?el. „Jsi sv?z?na se mnou. Z?stane? moj? man?elkou napo??d. Nikdy t? nepust?m na svobodu. A pokud n?kdy odhal?m toho ryt??e, se kter?m mi zah?b??, tak ho nech?m mu?it a potom popravit.“ Helena mu v?novala pohled pln? nen?visti. „J? nejsem tvoje man?elka! A ty nejsi m?j man?el. Nejsi ani mu?. N??e man?elstv? je nesvat?. Od okam?iku, kdy jsme byli odd?ni takov? bylo. Byl to jenom domluven? svazek pro z?sk?n? v?ce moci. Bylo mi z toho u? tehdy nanic a ten pocit b?hem t?ch let nijak nezesl?bnul. Zni?il jsi v?echny m? nad?je, ?e bych n?kdy mohla b?t doopravdy ??astn?.“ Prudce a zlostn? oddechovala. „Ten rozvod mi odsouhlas??, nebo cel?mu kr?lovstv? odhal?m, jak??e to mu? ve skute?nosti jsi. Rozhodnut? je na tob?.“ Nato se k n?mu Helena oto?ila z?dy a nasupen? odkr??ela z m?stnosti pry?, p?i?em? se ani neobt??ovala za sebou zav??t dve?e. Gareth uprost?ed komnaty osam?l. Poslouchal ozv?nu jej?ch krok? a c?til, ?e jeho t?lem prostupuje mrazen?, kter? nebylo snadn? set??st. Z?stalo na tomhle sv?t? v?bec n?co, na co se je?t? mohl spolehnout? Je?t? se ani nesta?il uklidnit, kdy? tu si pov?imnul, ?e do otev?en?ch dve?? vstupuje n?kdo dal??. Nem?l ani dost ?asu, aby si v hlav? po??dn? urovnal vzru?en? rozhovor s Helenou, kdy? tu p?ed sebou spat?il dal?? zn?mou tv??. Firth. Obvykl? lehkost jeho ch?ze byla tatam. Nam?sto toho nesm?le vstoupil do m?stnosti a s provinilou tv??? se pomalu p?ibli?oval. „Garethe?“ zeptal se nejist?m hlasem. Jeho o?i byly do?iroka otev?en?. Gareth jasn? vid?l, jak ?patn? se Firth c?t?. M?l by se c?tit zle, pomyslel si. Koneckonc? to byl Firth, kdo jej povzbuzoval, aby se pokusil pozvednout me?, a kdo jej nakonec opravdu p?esv?d?il, ?e je v?c, ne? k?m si mysl?, ?e je. Kdo v?, jak by to bez Firthova na?ept?v?n? v?echno dopadlo? Mo?n?, ?e by se o to nakonec Gareth ani nepokusil. Zlostn? se k n?mu oto?il. Ve Firthovi kone?n? na?el objekt, na kter? m??e vypustit v?echnu zlobu, kter? se v n?m nahromadila. V?dy? to byl p?ece on, kdo zabil jeho otce. Byl to Firth, ten hloup? kluk ze st?j?, kdo jej zat?hl do v?eho tohohle zmatku, na konci kter?ho se stal pouh?m dal??m ztroskotan?m uchaze?em na MacGilsk?m tr?n?. „Nen?vid?m t?,“ zas?pal. „Kde jsou tvoje sliby te?? Kam se pod?lo tvoje p?esv?d?en?, ?e ten me? dok??u zvednout?“ Firth zt??ka polkl a zd?l se velmi nerv?zn?. Marn? hledal jak?koliv slova. O?ividn? nem?l nic, co by na svou obranu mohl ??ct. „Je mi to l?to, m?j pane,“ ?ekl. „M?lil jsem se.“ „M?lil ses v opravdu hodn? v?cech,“ vy?t?kl Gareth. No jist?, ??m v?ce o tom Gareth p?em??lel, t?m jasn?ji vid?l, jak moc Firth v?dycky v?echno zpackal. Ve skute?nosti, kdyby nebylo Firtha, tak by jeho otec dnes ?il a Gareth by se nedostal do ni?eho z toho, v ?em se musel koupat te?. T?ha kr?lovsk? koruny by nele?ela na jeho hlav? a v?echny ty v?ci, kter? se pokazily, by z?staly v po??dku tak, jak byly p?edt?m. Garethovi se st?skalo po svobod?, kterou m?l, kdy? je?t? nebyl kr?lem, kdy? je?t? otec ?il. Tou?il, aby se to tak mohlo vr?tit a v?ci zase byly tak jako d??v. Ale to ne?lo. A za v?echno mohl Firth. „Co tady chce??“ zavr?el na n?j. Firth si nerv?zn? odka?lal. „Sly?el jsem…zv?sti…slou??c? si ?eptali. Rozneslo se, ?e tv?j bratr a sestra kladou v?ude mo?n? r?zn? ot?zky. Byli vid?ni v prostor?ch pro slou??c?. Zkoumali dokonce odpadn? j?my a ur?it? hledali vra?ednou zbra?. Ten n??, kter? jsem pou?il k zabit? tv?ho otce.“ Garethovi p?i t?ch slovech ztuhla krev v ?il?ch. Zachv?til jej panick? strach. Copak tento den je?t? mohl b?t hor?? ne? u? byl? Odka?lal si. „A co objevili?“ zeptal se. V krku m?l takov? sucho, ?e ta slova skoro nedok?zal vyslovit. Firth zakroutil hlavou. „Nev?m, m?j pane. V?ecko, co jsem zjistil je, ?e maj? n?jak? podez?en?.“ Gareth poc?til novou vlnu zlosti. Takovou, o kter? by ani nev??il, ?e je j? schopen. Kdyby nebylo Firthova neskute?n?ho diletantstv?, s jak?m se vra?edn? zbran? zbavil, ??dn? z t?chto probl?m? by te? nemuseli ?e?it. Kv?li Firthovi byl vlastn? nejv?ce zraniteln?. „?eknu tohle jenom jednou,“ zasy?el Gareth, p?istoupil k Firthovi tak bl?zko, ?e mohl c?tit jeho strachem zrychlen? dech a zamra?il se na n?j tak p??sn?, jak jen toho byl schopen. „U? nikdy nechci tvoji tv?? znovu vid?t. Rozum?? mi? Odejdi a u? se nikdy nevracej. P?evel?m t? na n?jakou pozici hodn? daleko odsud. A jestli je?t? jednou vkro??? mezi zdi tohohle hradu, bu? si jist?, ?e t? nech?m zatknout. „A TE? VYPADNI!“ za?val. Firthovy o?i se zalily slzami. Mlad?k se oto?il a ut?kal z m?stnosti pry?. Ozv?na jeho krok? zn?la chodbou je?t? dlouho pot?, co zmizel za jej?m rohem. Gareth se vr?til k ?vah?m o sv?m ne?sp?chu s me?em. Nemohl se ubr?nit pocitu, ?e t?m uvedl do pohybu pohromu, kter? se na n?j u? te? ??tila. P?i?lo mu, jako s?m sebe postr?il z ?tesu a jedin?, co m?l od te? u? zakou?et, byl jen a pouze p?d. Dlouhou chv?li st?l jako socha uprost?ed otcovy komnaty a p?em??lel, jak? s?ly sv?m kon?n?m uvedl do pohybu. C?til se osam?l?, t??sl se a celou jeho bytost vedle strachu vypl?ovala nejistota. Copak tohle znamenalo b?t kr?lem? * Gareth bral schody kamenn?ho to?it?ho schodi?t? po dvou a rychle stoupal, patro za patrem, sm?rem na nejvy??? hradn? cimbu??. Zoufale pot?eboval ?erstv? vzduch. Pot?eboval tak? ?as a soukrom?, aby mohl p?em??let. Nutn? musel vyhledat n?jak? vyv??en? m?sto, odkud by se mohl rozhl?dnout po sv?m kr?lovstv?, p?ehl?dnout cel? m?sto a sv? poddan?, aby se znovu ujistil, ?e je to v?echno skute?n? jeho. Pot?eboval se ujistit, ?e po v?ech t?ch hrozn?ch ud?lostech, kter? tento den p?inesl, je st?le je?t? kr?lem. Ne? se vydal na cestu, poslal v?echny slou??c? pry?, a te? stoupal po schodech s?m a sotva popadal dech. V jednom z mezipater se zastavil, zlomil se v pase a sna?il se vyd?chat. Po tv???ch se mu kut?lely slzy. V ka?d?m st?nu vid?l otcovu zachmu?enou tv??. „Nen?vid?m t?!“ zaje?el do pr?zdn?ho prostoru schodi?t?. Skoro by p??sahal, ?e se ozv?na toho v?k?iku nakonec zm?nila ve v?sm??n? chechot. I hlas u? potom p?ipom?nal v?ce otc?v ne? jeho. Pot?eboval se odsud co nejrychleji dostat pry?. Znovu se dal do b?hu a nezastavil se, dokud nebyl ?pln? naho?e. Tam rozrazil dve?e a vyb?hl ven. Do tv??e jej ude?il ?erstv? vzduch. Zhluboka vydechoval a u??val si slune?n?ch paprsk?, stejn? jako h?ejiv?ho letn?ho v?tru. Potom si z ramen serval kr?lovsk? kab?tec, otc?v kr?lovsk? kab?tec, a odhodil jej na zem. Bylo tu na n?j p??li? horko a stejn? u? ho necht?l nikdy znovu obl?knout. Rychle p?er?zoval k okraji cimbu??, pevn? se chytil kamenn? zdi a zt??ka d?chaje se rozhl?dl do okol?. Vid?l nekone?n? dav, kter? proudil ven z hradu. Lid? st?le je?t? odch?zeli z ceremonie. Z jeho ceremonie. I odsud mohl c?tit m?ru jejich zklam?n?. Byli tak mali?c?. Najedou mu p?i?lo a? nemo?n?, ?e by v?ichni ti lid? m?li b?t bezv?hradn? pod jeho kontrolou. Ale byli. Jenom?e na jak dlouho? „Kr?lovsk? majest?t je legra?n? v?c,“ ozval se hlubok? hlas. Gareth se oto?il jako kdy? do n?j bodne, aby spat?il Argona, kter? st?l jenom jedin? metr za n?m, oble?en? v b?l?m pl??ti a t??maj?c? svou dlouhou h?l. D?val se na n?j s ?sm?vem v koutku ?st, ale jeho o?i o ?sm?vu v?bec nevypov?daly. Mra?ily se a vid?ly a? do jeho nitra. Garethovi ten pohled za?al b?t okam?it? protivn?. Zd?lo se, ?e Argon toho vid? a? p??li?. Byla zde velk? spousta v?c?, mnoho ot?zek, kter? cht?l Gareth Argonovi polo?it. Ale te?, pot? co p?ed chv?l? zklamal tv??? v tv?? Me?i Osudu, si nemohl vybavit by? jenom jedinou z nich. „Pro? jsi mi nic ne?ekl?“ zana??kal zoufal?m hlasem. „Mohl jsi mi pov?d?t, ?e nejsem hoden ten me? uzvednout. Mohl jsi mi u?et?it v?echnu tu hanbu.“ „A pro? bych to d?lal?“ zeptal se Argon. Gareth se zamra?il. „Ty nejsi ??dn? kr?lovsk? r?dce,“ ?ekl. „Mo?n?, ?e jsi d?val dobr? rady m?mu otci, ale pro m? jsi zat?m ?pln? k ni?emu.“ „Mo?n?, ?e tv?j otec zasluhoval dobr? rady,“ ?ekl na Argon. Garethova zlost za??nala znovu kyp?t. Nesn??el toho mu?e. „U? t? tu nechci vid?t,“ ?ekl zlostn?. „Nev?m, pro? t? m?j otec najal, ale j? nechci, aby ses zdr?oval v Kr?lov? Dvo?e.“ Argon se zasm?l dut?m, stra?ideln?m sm?chem. „Tv?j otec m? nenajal, ty bl?zniv? kluku,“ ?ekl. „Ani jeho otec p?edt?m. Jsem p?edur?en tu b?t. Klidn? by se dalo ??ct, ?e to j? jsem najal je.“ Nato Argon najednou u?inil krok kup?edu a jeho pohled se zakousl Garethovi a? do hloubi du?e. „D? se to stejn? ??ci o tob??“ zeptal se. „Jsi p?edur?en tu b?t?“ Ta slova zas?hla Garetha jako st?ela, na?e? mu po z?dech p?eb?hlo zamrazen?. Ta ot?zka byla p?esn? t?m, co Garetha tr?pilo ze v?eho nejv?c. P?em??lel, jestli to nem??e b?t m?n?no jako v?hru?ka. „Toho, kdo vl?dne krvav?, ?ek? krev,“ pronesl Argon, na?e? se oto?il a za?al odch?zet pry?. „Po?kej!“ zak?i?el za n?m Gareth. Najednou necht?l, aby druid ode?el. Pot?eboval jeho odpov?di. „Co t?m mysl???“ Nemohl si pomoci, aby to nech?pal jako zpr?vu, ve kter? mu Argon nazna?oval, ?e jeho vl?da nebude trvat nijak dlouho. Pot?eboval v?d?t, jestli to tak bylo skute?n? m?n?no. Rozb?hl se za n?m, ale kdy? u? byl t?m?? u n?j, kdy? u? natahoval ruku, aby po n?m s?hnul, Argon n?hle zmizel. Gareth se v ?leku zastavil, rozhl?dl se v?ude kolem, ale nikde ho nevid?l. Jedin?, co mu d?lalo na vrcholku hradu nad?le spole?nost, byl ten dut?, hlubok? sm?ch, kter? se oz?val odev?ad a z?rove? odnikud. „Argone!“ zak?i?el Gareth. Znovu se rozhl?dl kolem sebe. Potom padl na jedno koleno, zaklonil hlavu a s pohledem up?en?m k nebi vyk?ikl znovu: „ARGONE!“ KAPITOLA SEDM? Erec se spole?n? s V?vodou Savarijsk?m, Brandtem a des?tkami v?vodov?ch str??? ub?ral klikat?mi ulicemi Savarie, po jejich? stran?ch st?ly davy p?ihl??ej?c?ch. V?ichni m??ili k domu d?vky, kter? na hrad? slou?ila b?hem hostiny. Erec trval na tom, ?e se s n? mus? setkat bez sebemen??ch odklad? a v?voda se rozhodl, ?e jej za t?m ??elem osobn? doprovod?. A kdy? ?el v?voda, tak ?li i ostatn?. Erec se rozhl?dl po neust?le vzrustaj?c?m doprovodu a c?til se trapn?. Do?lo mu, ?e s tou d?vkou poprv? promluv? s des?tkami lid? v z?dech. Od okam?iku, kdy ji poprv? uvid?l, u? nedok?zal myslet na nic jin?ho. Kdo byla ta d?vka, kter? p?sobila tak vzne?en?, ale p?esto pracovala jako oby?ejn? slu?ka u v?vodova dvoru? A pro? tak narychlo utekla, kdy? zjistila, ?e si j? v?imnul? Jak se mohlo st?t, ?e po v?ech t?ch letech, kdy mu nadb?haly ty nejurozen?j?? z dam, zaujala jeho pozornost pr?v? tato jedin?? D?ky tomu, ?e se zdr?oval ve vysoce urozen? spole?nosti cel? sv?j ?ivot, a nav?c s?m nebyl ani v nejmen??m prost?ho p?vodu, dok?zal rozpoznat dobr? rod na prvn? pohled a od prvn?ho okam?iku, kdy ji spat?il, mu bylo jasn?, ?e poch?z? z mnohem vy???ho postaven?, ne? to, jak? nyn? zast?v?. Pot?eboval dal?? mo?nost, aby si ji prohl?dl a p?esv?d?il se, jestli si to jenom p?edstavoval, anebo je to skute?n? pravda. „Moji slou??c? mi pov?d?li, ?e bydl? v dom? na okraji m?sta,“ vysv?tlil v?voda. Jak proch?zeli, okenice dom? se otev?raly a dal?? a dal?? zkoumav? pohledy byly vrh?ny na jejich zvl??tn? pr?vod. V?vodova p??tomnost v t?chto b??n?ch ulic?ch, kde bydlel poddansk? lid, byla n???m zcela v?jime?n?m. „Z?ejm? je slu?kou u hospodsk?ho. Nikdo nev?, odkud vlastn? poch?z?. V?echno co v?me je, ?e jednoho dne dorazila do na?eho m?sta a vstoupila tu do slu?by. Ve?ker? jej? minulost je ale zahalen? tajemstv?m.“ Zahnuli do dal?? p?edm?stsk? uli?ky, jej?? dla?ba byla o n?co hor?? ne? v t? p?edchoz?, domy st?ly bl??e jeden k druh?mu a okol? celkov? p?sobilo o pozn?n? zch?traleji ne? p?edt?m. V?voda si odka?lal. „P?ijal jsem ji jako slou??c? u m?ho dvoru pro speci?ln? p??le?itosti. Je tich? a star? se sama o sebe. Nikdo o n? nic nev?, Erecu,“ oto?il se k ryt??i a chytil jej za z?p?st?, „jsi si t?mhle jist?? Ta ?ena, jakkoliv kr?sn? se ti m??e zd?t, je jenom dal?? poddanskou holkou. Ty si p?itom m??e? vyb?rat ze v?ech pannen v kr?lovstv?.“ Erec se na n?j pod?val se stejnou nal?havost?. „Mus?m tu d?vku znovu vid?t. Je mi jedno k?m te? je.“ V?voda zakroutil nesouhlasn? hlavou, na?e? v?ichni pokra?ovali dal??mi a dal??mi klikat?mi uli?kami. Brzy dorazili do pom?rn? pochybn? ?tvrti, ulice st?le ?ast?ji lemovaly opil? existence, v?udyp??tomn? nepo??dek, ve kter?m se popelily slepice a z ka?d?ch vrat ?t?kali velc?, na ?et?zech uv?zan? zl? psi. Mnoh? ze staven?, kter? lemovala zdej?? ulice, byly hospody, ze kter?ch se linul opileck? ?ev a? ven. Chv?li co chv?li museli z cesty odkl?zet n?jak?ho trhana, kter? se bez ?petky pozn?n? a respektu p?i?el pod?vat, kdo se to vydal na proch?zku do jeho sousedstv?, zat?mco ulice pomalu temn?ly v nadch?zej?c?m soumraku, a znovu se rozsv?covaly narudlou z??? pl?polaj?c?ch pochodn?. „Ud?lejte cestu pro v?vodu!“ k?i?el v jednom kuse velitel str??? a s?m odstrkoval opil? postavy z cesty, kterou te? lemovaly t?m?? beze zbytku o?unt?l? existence a u?asle se d?valy na tuto neo?ek?vanou n?v?t?vu. Kone?n? dorazili k mal?mu, ?pinav? vypadaj?c?mu hostinci postaven?m z hrub?ho kamene a s rovnou b?idlicovou st?echou. Zd?lo se, ?e by se do spodn?ho patra mohlo vej?t p?ibli?n? pades?t lid?, p?i?em? pro n?kter? z nich bylo je?t? n?kolik pokoj? naho?e. Dve?e sed?ly k?iv? ve sv?ch pantech a jedno z oken domu bylo rozbit?. Lampa nad vchodem visela nak?ivo a bylo v n? p??li? m?lo oleje, aby dok?zala prostranstv? dostate?n? osv?tit. Z oken se na ulici linuly opileck? v?k?iky, stejn? jako v?echny dal?? zvuky pij?ck? z?bavy. Zastavili se p?ed dve?mi. Jak m??e takov? n?dhern? d?vka pracovat na m?st?, jako je toto? Podivil se Erec zd??en?, kdy? usly?el v?echen ten ?ev a sm?ch zevnit?. Jeho srdce plakalo, kdy? si p?edstavil, kolik pon??en? mus? denn? zakou?et p?i slu?b? v takov? ?pelu?ce. Tohle nen? spr?vn?, pomyslel si. Okam?it? byl rozhodnut?, ?e ji odsud mus? dostat pry?. „Pro? sis musel pro hled?n? nev?sty vybrat to ?pln? nejhor?? m?sto ve m?st??“ zeptal se v?voda a v?noval Erecovi vy??tav? pohled. Brandt se k n?mu oto?il tak?. „Posledn? ?ance, p??teli,“ ?ekl. „Zp?tky na tebe ?ek? hrad pln? urozen?ch dam. V?echny nedo?kav? a? se vr?t??.“ Ale Erec rozhodn? zakroutil hlavou. „Otev?i dve?e,“ ?ekl. Jeden z v?vodov?ch mu?? si posp??il, aby splnil p??kaz. Z?pach rozlit?ho piva a mnoh?ch dal??ch v?c? jej okam?it? p?im?l ucuknout zp?t. Uvnit? bylo kolem baru a na lavic?ch okolo d?ev?n?ch stol? shrom??d?no velk? mno?stv? mu??, kte?? spolu velmi hlasit? mluvili, pok?ikovali na sebe vt?pky, sm?li se a n?kte?? se v?ce ?i m?n? hrub? po??uchovali. Byly to beze zbytku drsn? typy, s pivn?mi b?ichy, neoholen?mi tv??emi a mnohdy ve velmi ?pinav?m oble?en?. Nikdo z nich ale nevypadal, ?e by dok?zal obst?t v boji se cvi?en?m ryt??em. Erec u?inil n?kolik krok? dovnit? a rozhl?dl se kolem. Nedok?zal si p?edstavit, jak by d?vka jako tamta mohla pracovat na takov?m m?st?. ??kal si, ?e se nejsp??e spletli a vstoupili do ?patn?ho domu. „Promi? mi, pane, hled?m mladou ?enu,“ ?ekl Erec mu?i, kter? st?l vedle n?j. Byl vysok?, s ?irok?mi rameny, velk?m b?ichem a k?ovinat?m plnovousem. „To jako v??n??“ vyprskl mu? sm?chy. „No, to jsi p?i?el na dost ?patn? m?sto! Tohle nen? ??dnej bordel. Ale hned naproti p?es ulici jeden najde?, pan??ku. Holky tam jsou mil? a p?kn? buclat?!“ Opilec se roz?ehtal Erecovi do tv??e a n?kolik dal??ch se okam?it? p?idalo. „Nehled?m ??dn? bordel,“ odpov?d?l Erec klidn?, „hled?m jednu konkr?tn? ?enu, kter? tu pracuje.“ „To asi mysl? tu slu?ti?ku,“ vyk?ikl jin? velik? mu?. „Bude nejsp?? n?kde vzadu a drhne podlahu. ?koda, byl bych rad?i, kdyby byla tady a sed?la mi na kl?n?!“ V?ichni okolostoj?c? zabur?celi sm?chem nad t?m vtipem. Erec p?i pomy?len? na takovou situaci m?rn? zrudnul. Bylo mu j? l?to. Musela denn? obsluhovat takov? existence. To bylo v?t?? pon??en?, ne? o jak?m se odva?oval uva?ovat. „A kterej ty vlastn? se??“ ozval se jin? hlas. Nato se objevil dal?? mu?. Tento byl v?t?? ne? ostatn?, m?l tmav? plnovous i o?i, ?irokou ?elist a panova?n? v?raz ve tv??i. Spole?n? s n?m p?ich?zelo je?t? n?kolik dal??ch rv???. Na jeho t?le bylo v?ce sval? ne? tuku. Evidentn? p?in??el probl?my. „Pokou??? se sebrat mi moji slu?ebnou?“ zeptal se zlostn?m hlasem. „Tak to odsud rad?i hodn? rychle vypadni!“ Postoupil kup?edu a nat?hl se, aby chytil Ereca za l?mec. Jen?e ten nebyl nadarmo pova?ov?n za nejlep??ho bojovn?ka v cel?m kr?lovstv?. Po v?ech t?ch letech tr?ninku byly jeho reflexy na ?rovni, o kter? se tomu chlapovi nemohlo ani zd?t. V okam?iku, kdy se jeho ruka dotkla Erecova t?la, n?hle bleskurychle a automaticky zareagoval, chytil ji, st?hl dol?, zkroutil do bolestiv?ho ?hlu za mu?ov?mi z?dy a n?sledn? poslal celou tu horu masa nap??? m?stnost?. Obr narazil do ostatn?ch jako d?lov? koule a srazil je k zemi jako ku?elky. Cel? m?stnost se propadla do hrobov?ho ticha. V?ichni se se zatajen?m dechem d?vali co bude d?l. „BOJ! BOJ!“ za?al kdosi skandovat a ostatn? se brzy p?idali. Ot?esen? hostinsk? se vy?kr?bal zp?tky na nohy a se zu?iv?m rykem se rozb?hl na Ereca. Ten ale tentokr?t na nic ne?ekal. Vyrazil ?to?n?kovi vst??c, nap??hl se a v pln? rychlosti jej loktem ude?il do obli?eje, ??m? mu jednou ranou ?ist? p?erazil nos. Hromotluk se zapot?cel n?kolik krok? nazp?t a potom se jak ?irok?, tak dlouh? z??til na z?da na podlahu. Erec rychle do?el k n?mu, chytil jej za l?mec, zvedl ze zem? a navzdory obrovitosti toho mu?e, jej zvedl nad hlavu. Potom ud?lal dva svi?n? kroky kup?edu a hodil jej nap??? m?stnost? jako pytel brambor mezi ostatn?. Jedinou ranou tak srazil k zemi dobrou polovinu m?stnosti. V?ichni ostatn? z?stali ohrom?n? z?rat, p?estali pok?ikovat a utichli. Za??nalo jim doch?zet, ?e narazili na n?koho zvl??tn?ho. Najednou se v?ak k ?inu odhodlal barman, kter? se te? vy??til na Ereca s rozbitou lahv? v ruce. Erec o n?m v?as v?d?l a okam?it? polo?il ruku na j?lec sv?ho me?e. Ne? ale mohl tasit, objevil se na sc?n? Brandt, kter? bleskurychle vyt?hl d?ku a ne? si barman sta?il uv?domit kolik uhodilo, u? m?l jej? ?epel p?itisknutou ke krku. Zastavil se uprost?ed kroku jako socha, ost?? u? se t?m?? sta?ilo zakousnout do jeho k??e. Potom s o?ima ?iroce vykulen?ma strachem a s rukou t??maj?c? lahev st?le nap?a?enou, st?l a ?ekal, co p?ijde. V m?stnosti te? bylo takov? ticho, ?e spadnuv?? ?pendl?k by tu nad?lal nep?im??en? rand?l. „Zaho? to,“ ?ekl Brandt su?e. Barman jej okam?it? poslechl a pustil l?hev, kter? se rozt???tila o podlahu. Erec pomalu tasil me?, nechal si p?i tom z?le?et, aby byl zvuk ?epele, kter? se t?ela o pochvu, co nejhlasit?j?? a pomalu dokr??el k hostinsk?mu, kter? se st?le je?t? v?lel v mr?kot?ch na podlaze. ?pi?ka me?e sm??ovala k jeho krku. „Pov?m to jenom jednou,“ ozn?mil mu Erec. „Okam?it? vyho? v?echnu tuhle sebranku ven. Te? hned. A koukej za??dit, abych se mohl setkat s onou d?mou. O samot?.“ „V?voda!“ zak?i?el n?kdo. O?i v?ech se oto?ily ukazovan?m sm?rem a kone?n? si pov?imly v?vody, kter? st?l se svou str??? ve dve??ch. V?ichni p??tomn? si posp??ili, aby rychle s?ali z hlav jejich pokr?vky a uklonili se. „Pokud tahle m?stnost nebude pr?zdn? v okam?iku, kdy p?estanu mluvit,“ ozn?mil v?em v?voda, „tak ka?d? z v?s ni?em? skon?? v ?atlav?.“ M?stnost okam?it? explodovala aktivitou, v?ichni se jeden p?es druh?ho drali k v?chodu, a? u? volili jako nejkrat?? cestu dve?e nebo n?kter? z oken. Jejich nedopit? n?poje z?staly osam?le st?t na stolech. „Ty taky,“ ?ekl Brandt barmanovi, s?al d?ku z jeho krku, chytil jej hrub? za vlasy a sm?knul s n?m sm?rem ke dve??m. M?stnost, kter? je?t? p?ed n?kolika m?lo okam?iky praskala ve ?vech, te? najednou zela pr?zdnotou. Uvnit? z?stali jenom Erec s Brandtem a v?voda s n?kolika sv?mi mu?i. Ti za posledn?m opilcem zabouchli vachrlat? dve?e. Erec se oto?il k hostinsk?mu, kter? u? se mezit?m zvl?dl na zemi posadit a te? si nev???cn? vyt?ral krev z rozbit?ho nosu. Erec jej ob?ma rukama chytil za l?mec, zvednul ho a hrub? jej posadil na d?ev?nou lavici. „?pln? jste mi zni?ili dne?n? k?eft,“ post??oval si hostinsk?. „Za to mi zaplat?te.“ V?voda k n?mu p?istoupil a vrazil mu facku. „M??u t? klidn? nechat popravit za to, ?e ses dotknul tohoto mu?e,“ zavr?el na n?j. „V?? v?bec, kdo to je? Tohle je Erec, prvn? kr?lovsk? ryt?? a ?ampi?n St??brn?ch. Pokud si to bude p??t, m??e t? klidn? zab?t s?m, a to hned tady a te?.“ Hostinsk? se pod?val na Ereca a v?bec poprv? se v jeho tv??i objevil skute?n? respekt. T?m?? se na sv? lavici za?al t??st. „Nem?l jsem nejmen?? tu?en?. Nep?edstavil ses.“ „Kde je?“ ?ekl Erec netrp?liv?. „Je vzadu. Vyt?r? kuchy?. Co od n? chce?? Ukradla snad na t? hostin? n?co? Je to jenom oby?ejn? slu?ka.“ V Erecov? ruce se bleskurychle objevil n??, kter? se z?hy zastavil kous??ek od mu?ova hrdla. „Je?t? jednou ji nazve? ‘slu?kou‘,“ zahrozil mu, „a m??e? si b?t jist?, ?e ti pod??znu krk. Rozum?? mi?“ Mu?ovy o?i se zalily slzami. Pomalu pok?val hlavou. „P?ive? ji sem a koukej si posp??it?“ poru?il mu Erec, ?kubnut?m jej zvedl na nohy a je?t? jej nakopnul. Mu?ovi trvalo n?kolik dal??ch krok?, ne? op?t nabral rovnov?hu. Kdy? ode?el, ozvalo se z chodby vedouc? do kuchyn? ?in?en? n?dob? a tlumen? nad?vky. O n?kolik okam?ik? pozd?ji se dve?e znovu otev?ely a dovnit? vstoupilo n?kolik ?en od?n?ch v hadrech a s ?epci na hlav?ch, v?echny uma?t?n? od pr?ce. Byly tam t?i star? ?eny, mo?n? tak ?edes?tilet?. Erec si na okam?ik pomyslel, jestli hostinsk? pochopil, o kom celou dobu mluvil. Ale potom se objevila. Jeho srdce se v ten moment zastavilo. Najednou nemohl ani po??dn? d?chat. Byla to ona. M?la na sob? z?st?ru, celou uma?t?nou od ?p?ny, hlavu nesla hluboce sklon?nou, jakoby se ost?chala se rozhl?dnout. Vlasy m?la sv?zan? a schovan? pod ??tkem. Na tv???ch zela vrstva ?p?ny, ale p?es to v?echno Ereca znovu ohromila. Jej? ple? byla tak mlad? a perfektn?. M?la n?dhern? klenut? l?cn? kosti, mal? nos a pln? rty. M?la hrd? ?elo, sv?d??c? o urozenosti a n?kolik pramen? n?dhern?ch zlat?ch vlas? nezbedn? ut?kalo zpod ??tku. Na krati?k? okam?ik se po n?m pod?vala sv?ma velk?ma, mandlov? zelen?ma o?ima, kter? ve sv?tle pochodn? jisk?ily odst?ny blankytn? modr?, a znovu jej zbavila slov. Ke sv?mu p?ekvapen? zjistil, ?e je j? uchv?cen je?t? v?ce ne? kdy? ji uvid?l poprv?. Za n? p?ich?zel hostinsk?, mra?il se a st?le je?t? se sna?il zastavit krev vyt?kaj?c? z rozbit?ho nosu. D?vka, spolu se star??mi ?enami, p?e?la nesm?le m?stnost k Erecovi a uklonila se. Erec j? pokynul uklid?uj?c?m gestem. „M?j pane,“ ?ekla jemn?m, melodick?m hlasem, kter? napl?oval Erecovo srdce radost?. „Pros?m, pov?z mi ??m jsem t? urazila. Nev?m co jsem provedla, ale a? to bylo cokoliv, je mi to neskonale l?to.“ Erec se usm?l. Slova, kter? pronesla, zvuk jej?ho hlasu a jazyk, kter? k tomu volila, to v?echno v n?m probouzelo novou vlnu sympati?. P??l si, aby nikdy nep?estala mluvit. Nat?hl ruku, dotkl se jej? tv??e a nechal na n? sv? prsty a? do chv?le, kdy se mu kone?n? pod?vala do o??. Jeho srdce se rozbu?ilo. Bylo to jako pono?it se do blankytn? mo?sk? laguny. „M? pan?, neu?inila jsi nic ?patn?ho. Nemysl?m si, ?e bys m? n?kdy n???m dok?zala rozzlobit. Nep?i?el jsem sem z hn?vu, n?br? z l?sky. Od okam?iku, kdy jsem t? poprv? spat?il, u? nedok??u myslet na nic jin?ho.“ D?vku takov? odpov?? o?ividn? zasko?ila, nebo? okam?it? sklopila zrak zp?t k zemi a n?kolikr?t rychle zamrkala. Promnula si ruce a najednou p?sobila velmi nerv?zn?. O?ividn? na nic podobn?ho nebyla zvykl?. „M? pan?, pros?m, pov?z. Jak? je tv? jm?no?“ „Alistair,“ odpov?d?la skromn?. „Alistair,“ opakoval Erec nad?en?. P?i?lo mu to jako nejkr?sn?j?? jm?no, kter? kdy sly?el. „Nerozum?m ale, k ?emu jej pot?ebuje? zn?t,“ dodala jemn? ani? odtrhla zrak od podlahy. „Jsi lordem a j? jsem oby?ejn? slu?ebn?.“ „Moje slu?ebn?, abychom byli p?esn?,“ ?ekl hostinsk? drze a p?edstoupil kup?edu. „Zav?zala se mi. P?ed mnoha lety se tu upsala do slu?by. Sl?bila mi sedm let. Na opl?tku ode m? m? j?dlo a kde hlavu slo?it. Te? slou?? t?et? rok. Tak?e m??e? vid?t, ?e tu jenom marn?? ?as. Je moje. Vlastn?m ji na z?klad? pr?voplatn? smlouvy. Nem??e? si ji odv?st pry?. Je moje. Rozum?? tomu?“ Erec toho mu?e nen?vid?l v?c, ne? kohokoliv jin?ho. Nechyb?lo mnoho aby tasil sv?j me? a prokl?l jej. Ale jakkoliv by si to byl i zaslou?il, Erec nehodlal poru?it kr?lovsk? z?kony. A nav?c, ve?ker? jeho ?iny p?ece reprezentovaly s?m tr?n. „Kr?lovsk? z?kon je kr?lovsk? z?kon,“ odpov?d?l Erec stroze. „Nehodl?m jej poru?ovat. Tak? je ale pravda, ?e z?tra za??n? turnaj. A j?, jako?to ka?d? z jeho ??astn?k?, m?m pr?vo si vybrat nev?stu. T?mto oznamuji, ?e jsem si vybral Alistair.“ M?stnost? prob?hlo p?ekvapen? za?um?n?. „Pokud,“ dodal potom , „s t?m ona ov?em souhlas?.“ Pod?val se na Alistair, kter? nad?le klopila tv?? k zemi. Dob?e vid?l, ?e se ?erven?. „Souhlas??, m? pan??“ zeptal se. V m?stnosti nastalo hrobov? ticho. „M?j pane,“ ?ekla jemn? , „nem?? tu?en?, kdo jsem ani odkud poch?z?m, nato? pro? jsem te? tady. A j? se ob?v?m, ?e ti ??dn? z t?chto v?c? ani nemohu prozradit.“ Erec se na n? nech?pav? d?val. „Pro? bys mi to nemohla pov?d?t?“ „Ne?ekla jsem to nikomu od chv?le, co jsem sem p?ijela. P??sahala jsem.“ „Ale pro??“ nal?hal zv?dav?. Ale Alistair u? pouze ti?e st?la a klopila zrak. „Je to pravda,“ vlo?ila se do hovoru jedna ze star??ch ?en. „Tahle holka n?m nikdy ne?ekla, kdo doopravdy je. Anebo pro? se nechala najmout. Odm?t? n?m to pov?d?t. Sna??me se to z n? dostat u? roky.“ Erec byl naprosto zmaten?. Jen?e t?m se pro n?j st?vala je?t? zaj?mav?j??. „Pokud nesm?m v?d?t, kdo ve skute?nosti jsi, tak to v?d?t nebudu,“ ?ekl potom. „Ct?m tvou p??sahu. To ale nijak nezm?r?uje m?j z?jem o tebe. M? pan?, k?mkoliv jsi, pokud tento turnaj vyhraji, tak si t? vyberu za man?elku. P?ed v?emi ?enami z cel?ho kr?lovstv? chci bojovat pr?v? o tebe. Pt?m se t? znovu: souhlas?? s t?m?“ Jej? o?i z?st?valy i nad?le p?ibity k podlaze a te? se z nich nav?c je?t? za?aly hrnout velk? slzy. Pak se Alistair najednou oto?ila a utekla z m?stnosti pry?. Erec z?stal zkoprn?le st?t, stejn? jako v?ichni ostatn?. Nem?l tu?en?, jak by si jej? jedn?n? m?l vykl?dat. „Vid??? Akor?t jsi tu pl?tval sv?m i m?m ?asem,“ ?ekl hospodsk?. „Odm?tla t?. Smi? se s t?m tedy.“ Erec se na n?j zamra?il. „Neodm?tla ho,“ vlo?il se do toho Brandt. „Nedala ??dnou odpov??.“ „M? pr?vo vz?t si ?as na rozmy?lenou,“ ?ekl Erec na jej? obranu. „Koneckonc?, je tu mnoho v?c?, kter? je t?eba promyslet. Ani ona m? v?bec nezn?.“ Potom se omdl?el a p?em??lel, co by te? bylo nejlep?? ud?lat. „Dnes tu p?esp?m,“ ozn?mil nakonec. „Dej mi pokoj vedle jej?ho. R?no, je?t? ne? za?ne turnaj, se j? zept?m znovu. Pokud bude souhlasit a pokud se mi poda?? zv?t?zit, tak se stane moj? ?enou. Pokud k tomu dojde, tak j? vykoup?m ze slu?by u tebe a ona toto m?sto se mnou nav?dy opust?.“ Hostinsk? Ereca pod svou st?echou o?ividn? necht?l, ale nem?l odvahu cokoliv nam?tnout, tak?e se jenom oto?il a ode?el z m?stnosti pry?, p?i?em? za sebou pr?skl dve?mi. „Jsi si jist?, ?e tu chce? z?stat?“ zeptal se v?voda. „?e se nechce? rad?ji se s n?mi vratit do hradu?“ Erec v??n? p?ik?vnul. „Nikdy jsem si nebyl ni??m tak jist?, jako t?mhle.“ KAPITOLA OSM? Thor prolet?l hlavou nap?ed vzduchem a vz?p?t? narazil na hladinu Dra??ho mo?e. Jakmile se pono?il, uc?til, ?e voda je hork?. Otev?el o?i a okam?it? si p??l, aby to byl neud?lal. Zahl?dl ?adu podivn?ch, o?kliv?ch podmo?sk?ch p???er. N?kter? byly velk? a jin? mal?. V?echny v?ak vypadaly jako z jin?ho sv?ta. Tohle mo?e se p??mo hem?ilo ?ivotem. Modlil se, aby na n?j neza?to?ili, dokud se nedostane do bezpe?? na palub? ?lunu. Kdy? se vyno?il, aby se mohl nadechnout, ihned se za?al rozhl??et po top?c?m se chlapci. Uvid?l ho v posledn? chv?li, zrovna kdy? v posledn?m z?chv?vu sil v boji s vodou zm?tal rukama na hladin?. O n?kolik m?lo vte?in pozd?ji ji? by se jist? utopil. Thor se k n?mu nat?hl, ovinul mu pa?i kolem t?la, jeho hlavu si op?el o svoj? tak, aby z?stala nad vodou, a za?al plavat pry? z toho m?sta. Nato usly?el zak?u?en? a zhrozil se, kdy? zjistil, ?e Krohn musel sko?it do vody za n?m. Leopard te? plaval k Thorovi a k?u?el. Thor o n?j m?l strach, ale jeho ruce byly pln? zam?stn?ny, tak?e nemohl v tom okam?iku pro kot? mnoho ud?lat. Sna?il se p??li? ned?vat, jak bojuje s rudou rozv??enou vodou ze kter? se neust?le vyno?ovaly rozmanit? potvory. P??mo p?ed n?m se te? vyno?ila o?kliv?, nafialov?l? p???era, kter? m?la ?ty?i pa?e a dv? hlavy, zasy?ela na n?j a zase se pono?ila. Thor musel zm?nit sm?r, aby se j? vyhnul. ?lun byl te? asi dvacet metr? od n?j. Op?el se v?emi silami do vody. Jednou rukou a nohama p?dloval, zat?mco druhou p?idr?oval chlapce. Ten se zm?tal, k?i?el a nijak Thorovi jeho z?chrannou misi neuleh?oval. Ka?dou chv?li hrozilo, ?e st?hne oba pod hladinu. „Uklidni se!“ za?val mu Thor drsn? do ucha v nad?ji, ?e to pom??e. Nakonec se p?ece jenom uklidnil. Na chv?li se plavalo l?pe, a? do okam?iku, kdy se n?kde p?ed nimi ozvalo mohutn? ?plouchnut? a z vody se vyno?ila dal?? obluda. Tahle byla mal?, m?la ?lutou hranatou hlavu, ?ty?i chapadla a plavala s podivn?mi ch?estiv?mi zvuky p??mo k n?mu. P?ipom?nala trochu hada ch?est??e, kter? na?el zp?sob, jak se zabydlet v mo?i, a? na to, ?e jej? hlava byla p??li? hranat?. Thor se v duchu sm??il s my?lenkou, ?e bude z?hy pokous?n, ale p???era najednou otev?ela tlamu a plivla na n?j proud mo?sk? vody. Sna?il se rychle si ji vyt??t z o??. Potom plavala v kruz?ch kolem nich a opakovala stejn? postup. Thor napnul ve?ker? zb?vaj?c? s?ly a sna?il se uniknout. Da?ilo se. ?lun byl bl??e a bl??e, kdy? tu se po stran? z vody vyno?ila dal?? obluda. Tahle byla dlouh?, ?zk?, oran?ov? barvy, jej? tlama byla zakon?ena dv?ma velk?mi zuby a po t?le m?la des?tky mal?ch no?ek. T?lo bylo zakon?eno dlouh?m ocasem, kter? nep?est?val bi?ovat sv? okol? ve v?ech sm?rech. Trochu p?ipom?nala obr?cen?ho velk?ho humra. Za?ala krou?it kolem chlapc?, pomalu se p?ibli?ovat a ?to?it dlouh?m ocasem. V jednom okam?iku ostnat? ocas zas?hl Thora do pa?e. Ten vyk?ikl bolest?. Obluda se st?hla, aby vz?p?t? znovu ude?ila. Zas a znovu bi?ovala vyhl?dnutou ko?ist. Thor si p??l, aby mohl vyt?hnout sv?j me? a po??dn? ji p?et?hnout, ale m?l te? jenom jednu volnou ruku a tu pot?eboval, aby je oba dva udr?el nad vodou. Krohn, kter? se st?le dr?el pobl??, na p???eru zasy?el hlasem, p?i kter?m i Thorovi vst?valy vlasy na z?tylku. Potom se vydal neboj?cn? rovnou k tomu tvorovi, kter? byl takovou troufalost? zasko?en a ne? se k n?mu rozzloben? leopard sta?il dostat, zmizel pod hladinou. Thor si oddechl ?levou, kdy? tu se obluda najednou vyno?ila na druh? stran? a za?ala jej bi?ovat nanovo. Krohn je obeplul a ne?navn? tu v?c pron?sledoval. N?kolikr?t u? se dokonce dostal tak bl?zko, ?e ji mohl kousnout. Obluda byla v?ak neoby?ejn? mr?tn?, tak?e jeho ?elisti poka?d? nakonec sklaply napr?zdno. Thor plaval jako o ?ivot, bylo jasn?, ?e jedin? cesta, jak se ubr?nit, je dostat se co nejrychleji z vody. Po chv?li, kter? se zd?la jako v??nost, kdy musel plavat tak usilovn? jako snad je?t? nikdy p?edt?m, se kone?n? dostali bl?zko ke ?lunu, divoce se zm?taj?c?mu v p??livov?ch vln?ch. Star?? chlapci z Legie, kte?? s Thorem ani jeho vrstevn?ky nikdy nepromluvili ani slovo, u? ?ekali, aby mu pomohli nahoru. Natahovali se p?es okraj a pod?vali mu ruce. Thor nejprve pomohl zachr?n?n?mu chlapci. Star?? jej popadli za ruce a vyt?hli z vody. Potom byla ?ada na Krohnovi, kter?ho Thor chytil pod b?ichem a vyhodil z vody do ?lunu. Krohn dopadl na mokrou palubu na v?echny ?ty?i, ale okam?it? uklouzl a musel se do d?eva zaklesnout dr?py. Ihned pot?, co se mu na kol?baj?c? se palub? poda?ilo naj?t ztracenou rovnov?hu, se rozb?hl zp?tky k okraji vyhl??et Thora. Op?el se o okraj ?lunu, d?val se do vody a m?oukal. Thor se nat?hl, chytil nab?zenou ruku jednoho z chlapc? a za?al se vytahovat na palubu, kdy? tu najednou uc?til, ?e se kolem jeho kotn?ku a l?tka ovinulo n?co tlust?ho. Oto?il se, aby zjistil, co to je. Jeho srdce se m?lem zastavilo ?lekem, proto?e uvid?l obrovskou syt? zelenou olihe?, kter? se jej sna?ila st?hnout pod vodu. Vyk?ikl bolest?, nebo? jej? chapadla m?la ostr? trny, je? se mu zar?valy do k??e. Bylo jasn?, ?e pokud n?co rychle nepodnikne, bude to jeho konec. Volnou rukou s?hl k opasku, tasil kr?tk? n??, p?edklonil se a seknul do chapadla. To ale bylo p??li? pevn? a n?? ani nepronikl tlustou k???. Jenom t?m obludu rozb?snil. Najednou se cel? vyno?ila. Nem?la ??dn? o?i, za to v?ak dv? tlamy na dlouh?m krku, jednu nad druhou, a ob? pln? zub? ostr?ch jako ?iletky. Za?ala se vytahovat k Thorovi. Thor c?til, jak se mu ostny za?ez?vaj? do masa a vid?l, ?e r?na za?ala krv?cet. Musel jednat rychle. I kdy? se ho star?? chlapci pokou?eli udr?et, jeho ruka neust?le sklouz?vala a on byl pomalu stahov?n zp?tky do mo?e. Krohn ?alostn? na??kal a cel? naje?en? se p?ipravoval ke skoku do vody. Ale i on musel ur?it? v?d?t, ?e na to jeho s?ly nemohou sta?it. Jeden ze star??ch najednou zak?i?el: „SKR? SE!“ Thor sklonil hlavu, nad n?? vz?p?t? prolet?lo kop?. Hv?zdlo vzduchem, ale nakonec minulo sv?j c?l a ne?kodn? se utopilo v mo?i. P???era byla na tenhle zp?sob boje p??li? rychl? a tenk?. Krohn se najednou odhodlal a sko?il z boku ?lunu zp?tky do vody. Je?t? v letu otev?el do ?iroka tlamu, p?ist?l p???e?e rovnou na krku a zakousl se do n?j. Potom za?al zu?iv? trhat hlavou sem a tam. Nic by jej v ten okam?ik nedonutilo, aby ji pustil. Ale byla to p?edem prohran? bitva. K??e toho tvora byla p??li? tlust? a svaly p??li? siln?. Obluda sebou n?kolikr?t zazm?tala a nakonec Krohna shodila do vody. Z?rove? je?t? v?ce sev?ela Thorovu nohu. Zmocnil se ho podivn? pocit. Najednou lapal po dechu, jako by z n?j ten tvor snad vys?val kysl?k. Chapadlo zaklesnut? do r?ny nav?c ??len? p?lilo. Thor m?l pocit, ?e mu ka?dou chv?li snad mus? utrhnout nohu. V posledn?m zoufal?m pokusu o z?chranu se Thor s?m pustil chlapcovy ruky, odrazil se volnou nohou od boku ?lunu, ve skoku se oto?il a s?hl k opasku, aby tasil me?. Nepoda?ilo se mu ho ale vyt?hnout v?as. Nam?sto toho dopadl na bok do vody. Voda kolem n?j se okam?it? zm?nila v rychle tekouc? proud, jak byl un??en d?l od ?lunu. Obluda se ho sna?ila odt?hnout do mo?e. Byl stahov?n d?l a d?le, ??m d?l rychleji a i kdy? se ze v?ech sil sna?il v?emo?n? vzdorovat, nebylo to nic platn?. Dal?? my?lenkou, kter? mu vytanula na mysli, bylo, ?e je stahov?n pod vodu a do hlubin Dra??ho mo?e. KAPITOLA DEV?T? Gwendolyn b??ela po otev?en? louce. Jej? otec kr?l MacGil b??el spolu s n?. Byla je?t? mal?, mo?n?, ?e j? mohlo b?t tak deset let a jej? otec byl takt?? mlad??. Jeho plnovous byl kr?tce st?i?en? a nebyla v n?m ani jedin? st??brn? nitka. Tak? obli?ej byl bez jak?chkoliv vr?sek, ple? mlad? a z???c?. Byl ??astn?, bezstarostn?, dr?el ji p?i b?hu za ruku a spokojen? se sm?l. Tohle byl otec, kter?ho si pamatovala, takhle ho d??ve znala. Potom ji chytil a jedin?m pohybem si ji p?ehodil p?es rameno a za?al se to?it dokola. Znovu a znovu. Jeho sm?ch byl siln?j?? a siln?j?? a ona nemohla jinak, ne? hystericky v??skat. Bylo j? v jeho ruk?ch tak dob?e a p??la si, aby jejich spole?n? chv?le nikdy neskon?ily. Kdy? ji ale polo?il na zem, stalo se n?co divn?ho. Slune?n? den se najednou prom?nil v soumrak. Kdy? se Gwenina chodidla znovu dotkla zem?, poc?tila, ?e u? nestoj? na louce pln? kv?tin a tr?vy, ale bo?? se a? po kotn?ky do bahna. Jej? otec te? le?el v tom bahn? na z?dech n?kolik krok? od n? a vypadal mnohem star?? ne? p?edt?m. Mnohem, mnohem star??, dokonce a? p??li? sta?e. Zd?lo se, ?e se nem??e h?bat. O kus d?l od n?j le?ela v bahn? jeho kr?lovsk? koruna. „Gwendolyn,“ zas?pal. „M? dcero. Pomo? mi.“ S vyp?t?m v?ech sil zvedl z bahna ruku a nat?hl ji k n?. Okam?it? vyrazila, aby mu pomohla, aby chytila jeho nab?zenou ruku. Jen?e jej? chodidla se nemohla odlepit od zem?. Pod?vala se dol?, co se to d?je, aby zjistila, ?e bahno kolem jej?ch nohou tuhne, vysu?uje se a prask?. Za?ala se zm?tat, aby se z toho v?zen? dostala ven. Najednou mrkla a zjistila, ?e bahno zmizelo a ona nam?sto toho stoj? na ochozech jejich hradu a p?ed sebou vid? cel? Kr?l?v Dv?r. N?co tu ale nehr?lo. Kdy? se pod?vala pozorn?, nevid?la onu b??nou ok?zalost a ?il? ruch m?sta. Mnohem v?ce te? p?ipom?nalo opu?t?n? h?bitov. V?ude, kam a? jej? oko dohl?dlo se po zemi rozprost?raly ?erstv? hroby. Najednou za sebou usly?ela n?jak? pohyb. Oto?ila hlavou za t?m zvukem a zhrozila se, nebo? se k n? p?ibli?ovala postava cel? zahalen? v ?ern?m pl??ti s kapucou. Ta se n?hle dala do b?hu, strhla si k?pi, aby odhalila stra?livou tv?? mu?e, kter?mu chyb?lo jedno oko a nap??? jeho obli?ejem se t?hla velk? o?kliv? jizva. Zavr?el, vrhl se k n? a pozvedl dlouhou d?ku s n?padnou ?epel? ze zarudl? oceli. Pohyboval se p??li? rychle a ona nebyla schopn? v?as jakkoliv zareagovat. Zvedla ruce s v?dom?m, ?e j? to p?ed zavra?d?n?m nijak nepom??e. Mu? se rozm?chl a plnou silou bodl. Jenom n?kolik centimetr? od jej? tv??e se ale ?epel n?hle zastavila ve vzduchu. Vedle nich se najednou objevila dal?? postava, kter? chytila vraha za z?p?st? a zastavila jeho ?tok. Potom stra?livou silou z?p?st? zm??kla, dokud mu?i nevypadla d?ka z ruky a nezazvonila na kamenn? podlaze. Nov? p??choz? potom vraha zvednul nad hlavu a p?ehodil jej p?es okraj ochozu. Ozval se vzdaluj?c? se v?k?ik pln? d?su, kter? ukon?ilo ?uchnut? a zapra?t?n? l?man?ch kost?. Jej? otec se oto?il a pod?val se na ni. Chytil ji pevn? za ramena a pat?il do jej?ch o??. „Nen? tu pro tebe bezpe?no,“ varoval ji. „Nen? tu bezpe?no!“ k?i?el a zat?nal prsty do jej?ch ramen tak siln?, ?e za?ala k?i?et tak?. V tom v?k?iku se i probudila. Posadila se na posteli a rozhl?dla se po komnat? ve snaze zjistit, jestli se v n?kter?m ze st?n? n?kdo neukr?v?. Neobjevila v?ak nic ne? ticho temn? noci, kter? se u? bl??ila k ?svitu. Zpocen? a zad?chan? vysko?ila z postele a za?ala v no?n? ko?ili p?ech?zet po m?stnosti. Do?la k mal?mu kamenn?mu umyvadlu a omyla si tv?? trochou vody. Potom znovu a pak je?t? jednou. Z?dy se op?ela o chladivou ze?, c?tila stejn? chlad i z kamenn? podlahy, a sna?ila se uklidnit. Ten sen byl tak skute?n?. Ur?it? to bylo n?co v?c ne? jen pouh? sen – mo?n? skute?n? otcovo varov?n?, zpr?va, kterou se j? sna?il z onoho sv?ta poslat. Najednou ze v?eho nejv?c cht?la opustit tohle m?sto, p??mo te?, a u? nikdy se sem nevr?tit. Z?rove? v?ak v?d?la, ?e pr?v? tohle te? ud?lat nesm?. Musela se obrnit trp?livost? a vz?t rozum do hrsti. Ale poka?d?, kdy? mrkla, tak za v??ky uvid?la otcovu ustaranou tv??, kter? znovu a znovu p?ipom?nala ono varov?n?. Mus? ud?lat n?co, aby ten sen kone?n? dostala z hlavy. Pod?vala se z okna, a zjistila, ?e prvn? slunce u? pomalu za??n? vych?zet, a najednou j? napadlo, kam by se mohla vydat, aby p?i?la na jin? my?lenky. Kr?lovsk? ?eka. To bylo ono. Tam by te? m?la j?t. * Gwendolyn si dr?ela nos a znovu a znovu se no?ila do chladn?ch proud? Kr?lovsk? ?eky. Sed?la v mal?m p??rodn?m koupali?ti, kter? ?eka p?ed stalet?mi vykotlala do sk?ly, a kter? bylo schov?no na horn?m toku nad m?stem. Objevila toto m?sto, kdy? byla mal? a od t? doby sem ?asto chod?vala. Dr?ela hlavu pod vodou a c?tila chladn? proudy, kter? j? ?esaly vlasy a om?valy jej? nah? t?lo. To m?sto bylo odlou?en? od m?sta, schovan? za hradbou strom? a pom?rn? vysoko ve svahu jednoho z okoln?ch kopc?. Byla tam mal? laguna, kde ?eka zpomalovala sv?j tok a vytv??ela p??rodn? koupali?t?. Voda zde byla hlubok? a pom?rn? klidn?. Nad jez?rkem bublala v podob? divok? ???ky a ihned po n?m tuto formu op?t p?eb?rala, aby pokra?ovala dol? k m?stu. Kameny na dn? byly hladk? a cel? m?sto bylo ukryto tak dob?e, ?e se tu mohla s klidnou du?? koupat nah?, ani? by hrozilo, ?e by ji kdokoliv mohl objevit. Chod?vala sem v l?t? t?m?? ka?d?ho r?na, p??mo za v?chodu slunce, aby si vy?istila hlavu a p?ipravila se na nov? den. Koupel j? pom?hala obzvl??t? v dnech, jako byl tento, kdy? ji tr?pily no?n? m?ry. Bylo to jej? letn? ?to?i?t?. Zd?lo se j? tak t??k? o t? dne?n? p?em??let jenom jako o oby?ejn?m snu. Jak mohla v?d?t, ?e to ve skute?nosti nebylo n?co mnohem d?le?it?j??ho? N?jak? zpr?va nebo znamen?? Jak mohla v?d?t, jestli je to v?echno jenom v?plod jej? mysli, anebo jestli za t?m nestoj? n?co v?t??ho, co se rozhodlo j? d?t ?anci jednat, dokud je je?t? ?as? Vyno?ila se se ?plouchnut?m nad hladinu a zhluboka se nadechla tepl?ho rann?ho vzduchu. V?ude kolem zp?vali pt?ci. Polo?ila se do proudu na dlouh? ploch? k?men tak, ?e cel? jej? t?lo z?stalo pono?en? a? po krk, a p?em??lela. Co chv?li do dlan? nabrala trochu vody a opl?chla si tv??, na?e? prsty pro??sla dlouh? rus? vlasy. Pod?vala se na hladinu laguny, ve kter? se odr??ely koruny okoln?ch strom?, druh? slunce, kter? u? za?alo vych?zet, a tak? jej? tv??. Z t?esouc?ho se zrcadla se na n? d?valy mandlov? o?i. P?ipadaly j? jako otcovy. Znovu musela za??t myslet na ten sen. Sama dob?e v?d?la, ?e po atent?tu na otce nen? Kr?l?v Dv?r ani pro ni t?m nejbezpe?n?j??m m?stem. U? jenom kv?li v?em t?m ?pi?n?m a pletich?m, kter? se u dvora v jednom kuse kuly. A te? obzvl??t?, kdy? se kr?lem stal Gareth. Bratr byl naprosto nep?edv?dateln?. Mstiv? a paranoidn?. A velmi, velmi ??rliv?. Dok?zal vid?t hrozbu naprosto v ka?d?m, a v n? obzvl??t?. Mohlo se st?t cokoliv. Moc dob?e v?d?la, ?e zde nen? bezpe?n?. To toti? nebyl v?bec nikdo. Jen?e ona nebyla t?m, kdo by m?l te? ut?kat. Ona naopak musela zjistit, kdo byl vrahem jej?ho otce, a pokud to byl Gareth, byla rozhodnut? nedop??t si ani vte?iny oddechu, dokud nebude spravedlnosti u?in?no za dost. Dob?e v?d?la, ?e du?e jej?ho otce nedojde pokoje, dokud nebude jeho vrah vyp?tr?n. Spravedlnost byla to hlavn?, o co se cel? ?ivot sna?il a ze v?ech lid? na sv?t? si nejv?ce zaslou?il, aby byla vykon?na i pro n?j. Gwen znovu p?em??lela o jejich setk?n? se Steffenem. Byla si jist?, ?e ten ?lov?k n?co skr?v? a p?em??lela, co to m??e b?t. Doufala, ?e a? p?ijde vhodn? ?as, tak s?m za?ne mluvit. Jen?e co kdy? ne? V?d?la, ?e mus? ve sv?m p?tr?n? pokra?ovat co nejrychleji, jen?e bez Steffena nev?d?la, kde jinde vlastn? hledat. Po chv?li vstala ze sv? chladiv? koupele a jak ji p??roda stvo?ila se vydala ke b?ehu, na kter? obratn? vy?plhala. Jemn? se t?esouc? v rann?m vzduchu se schovala za tlust? strom a nau?en?m pohybem s?hla pro ru?n?k na v?tev, kter? ji k tomu ??elu v?dy slou?ila. Jen?e ru?n?k tam nebyl. St?la a nech?pala, co se to mohlo st?t. Byla si naprosto jist?, ?e jej tam p?ed koupel? pov?sila, tak jako to d?l?vala poka?d?. Zmaten? se rozhl??ela, jej? t?lo se t??slo, a sna?ila se pochopit, co se mohlo st?t, kdy? tu za sebou najednou usly?ela pohyb. Pak se v?echno stalo r?z na r?z. O zlomek okam?iku pozd?ji si uv?domila, ?e za n? stoj? jak?si mu?. M?l na sob? ?ern? pl??? s k?p? a vypadal ?pln? p?esn? jako ten z jej?ho snu. Popadl ji zezadu, kostnatou rukou j? zacpal ?sta, aby nemohla k?i?et, a pevn? j? stisknul. Druhou ruku ji ovinul kolem pasu, p?itiskl ji k sob? a zvednul tak, ?e se jej? chodidla ocitla ve vzduchu. Za?ala kopat nohama kolem sebe a sna?ila se k?i?et, dokud ji zase nepostavil na zem. Pokusila se vymanit z jeho sev?en?, ale byl na ni p??li? siln?. Uvid?la, ?e u sebe m? dlouhou d?ku s rud?m ost??m, ?pln? stejnou jako tu, kterou vid?la ve sv?m snu. Tak?e to nakonec opravdu bylo varov?n?. Ta ?epel se te? ocitla na jej?m krku a tiskla se k n?mu tak t?sn?, ?e kdyby se pohnula do jak?hokoliv sm?ru jen o mali?k? kousek, tak by t?m sama sebe ??zla. Musela bojovat o ka?d? nadechnut?. Po tv???ch se j? za?aly kut?let zoufal? slzy. Zlobila se sama na sebe. Jak jenom mohla b?t tak hloup?. M?la te? b?t p?ece mnohem opatrn?j??. „Pozn?v??, kdo jsem?“ zeptal se mu?. Naklonil se k n?, aby mohla zahl?dnout jeho tv??. Jej? srdce se zastavilo, byla to ta sam?, kterou vid?la ve sv?m snu. Mu?, kter?mu chyb?lo jedno oko a po tv??i se mu t?hla jizva. „Ano,“ odpov?d?la t?esouc?m se hlasem. Znala tu tv?? velmi dob?e. Nev?d?la jak? je jeho jm?no, ale byla si jist?, ?e to byl pouli?n? rv??. Takov? ten typ nejni???ho ra?en?, jeden z party v?rostk?, se kter?mi Gareth kamar?dil od dob, kdy byl je?t? mal? kluk. Tenhle pro Garetha pracoval jako posl??ek. V?dycky jej pos?lal, kdy? cht?l n?koho zastra?it – anebo mo?n? dokonce i zab?t. „Jsi pes m?ho bratra,“ zasy?ela mu vzpurn? do tv??e. V?noval j? ?sm?v, kter?mu chyb?lo n?kolik zub?. „Nesu od n?j vzkaz,“ ?ekl. „Nap??u ho ?epel? t?hle d?ky, aby sis ho pro budoucnost l?p zapamatovala. M?m ti vy??dit, abys p?estala ?muchat. A abys na to nezapomn?la, tak ti te? nech?m pozn?mku rovnou na t? tvoj? tv??i?ce. Tam ti to vydr?? cel? ?ivot.“ Nato si odfrkl, zvednul d?ku a za?al ji p?ibli?ovat ke Gwenin? obli?eji. „NE!“ vyk?ikla zoufale. Jedin? co v?ak mohla krom? k?iku ud?lat, bylo p?ipravit se na to, co m?lo p?ij?t a zm?nit cel? jej? ?ivot. Jen?e ne? se ?epel dotkla tv??e, n?co se stalo. N?kde z v??ky nad nimi se ozval vysok? drav?? v?k?ik a na mu?ovu hlavu se snesl velk? st??b?it? sokol. Gwen pt?ka okam?it? poznala: Estopheles. Pt?k zaryl svoje pa??ty do mu?ova obli?eje zrovna v okam?iku, kdy p?ilo?il ?epel na Gweninu tv??. N?? za?t?pal na jemn? k??i a stihnul ji ??znout ne? najednou zm?nil sv?j zam??len? sm?r. Mu? vyk?ikl, upustil n?? a zvedl ruce k hlav?, aby se br?nil ne?ekan?mu ?toku. V ten okam?ik proniklo v?tvemi strom?, kter? zakr?valy lagunu, n?kolik siln?ch paprsk? ostr?ho slune?n?ho sv?tla. Gwen zahl?dla jak Estopheles vyu?ila mu?ova chvilkov?ho osln?n? a odl?tala do bezpe?? pry?. Byla si jist?, prost? to v?d?la, ?e sokola ur?it? poslal jej? otec. Te? ale nesm?la marnit ?as. Prudce sebou trhla, oto?ila se a, p?esn? jak ji to u?ili jej? u?itel?, kopla mu?e patou p??mo na solar. Trefila se naprosto perfektn?. Chlap se okam?it? zlomil v pase, zdrcen p?esnost? z?sahu i jeho ne?ekanou razanc?. Tohle se u?ila od doby, kdy byla je?t? mal? d?cko a s takovou d?vkou rutiny ani nepot?ebovala velkou s?lu, aby byla schopna zlikvidovat ?to?n?ka. K takov?mu ?deru sta?ilo pou??t nejsiln?j??ch sval?, kter? lidsk? t?lo m? – stehen – a p?edev??m se precizn? trefit do spr?vn?ho m?sta. Musela v?ak pokra?ovat d?l, dokud jej? v?hoda trvala. Ob?ma rukama chytila mu?e za vlasy na z?tylku, ??m? p?idr?ela jeho hlavu dole, aby se nemohl hned snadno narovnat, a ve stejn?m momentu vyst?elila kolenem vzh?ru. Perfektn? se trefila doprost?ed jeho nosn?ho m?stku. Ozvalo se prasknut? oznamuj?c?, ?e r?na padla p?esn? jak m?la. Z mu?oval obli?eje se okam?it? za?ala ?inout krev. Bylo jasn?, ?e mu zlomila nos. V?d?la, ?e ho mus? vy??dit nadobro. Popadnout tu d?ku a vrazit mu ji do srdce. Конец ознакомительного фрагмента. Текст предоставлен ООО «ЛитРес». Прочитайте эту книгу целиком, купив полную легальную версию (https://www.litres.ru/pages/biblio_book/?art=43694183&lfrom=688855901) на ЛитРес. Безопасно оплатить книгу можно банковской картой Visa, MasterCard, Maestro, со счета мобильного телефона, с платежного терминала, в салоне МТС или Связной, через PayPal, WebMoney, Яндекс.Деньги, QIWI Кошелек, бонусными картами или другим удобным Вам способом.