Dar Bitvy

Dar Bitvy Morgan Rice ?arod?j?v Prsten #17 ?AROD?J?V PRSTEN m? v?echny rysy pot?ebn? pro jasn? ?sp?ch: hlavn? i vedlej?? p??b?h, z?hadn? atmosf?ra, state?n? ryt??i a rozkv?taj?c? vztahy, kter? zaceluj? r?ny na zlomen?ch srdc?ch, a d?le tak? podvod ?i zrada. Slibuje dlouh? hodiny z?bavy a jist? uspokoj? v?echny v?kov? kategorie. D?lo najde sv? m?sto v knihovn?ch u v?ech p??znivc? fantasy literatury. Books and Movie Reviews, Roberto Mattos (o knize Cesta hrdiny) DAR BITVY (kniha ?. 17) je velk?m fin?le s?gy bestseler? jm?nem ?AROD?J?V PRSTEN, kter? za??n? knihou CESTA HRDINY! V DARU BITVY Thor ?el? posledn? a nejv?t?? zkou?ce, kter? jej zavede hluboko do Krvav? zem?, kde se pokus? osvobodit Guwayna. Protivn?ci, kte?? se mu tam postav? do cesty, budou mocn?j?? ne? kdykoliv p?edt?m. Brzy zjist?, ?e stoj? proti cel? arm?d? temnoty, se kterou se ani jeho moc nem??e m??it. Zjist? v?ak, ?e existuje p?edm?t, kter? by mu mohl pomoci – p?edm?t, kter? byl po cel? v?ky dr?en v utajen?. Mus? se tedy vydat jej z?skat ne? bude p??li? pozd?, proto?e osud Prstenu ji? op?t z?vis? jenom na n?m. Gwendolyn dodr?? slovo, kter? dala kr?li ?tesu a vstoup? do v??e kultu, kter? su?uje jeho kr?lovstv?, aby zjistila, jak? tajemstv? se tam ukr?vaj?. Tak se nakonec dostane zp?tky k Argonovi a dokonce i k jeho u?iteli, od kter?ho se nau?? nejv?t??mu tajemstv? ze v?ech. I na tom bude z?viset osud jej?ch lid?. Kdy? je ?tes odhalen Imp?riem, zapo?ne invaze nejv?t?? arm?dy, jakou sv?t kdy spat?il a je na Gwendolyn, aby kr?lovstv? br?nila a posl?ze vedla cel? n?rod na dal?? ?t?k. Thorovi brat?i, b?val? legion??i, mezit?m ?el? vlastn?m p?ek??k?m, zat?mco Angela pomalu um?r? na lepru. Darius bojuje po boku sv?ho otce v imperi?ln?m Kapitolu, kdy? jej ne?ekan? zvrat osudu p?ivede do situace, kdy? u? nem? co ztratit a najde cestu ke sv?m zvl??tn?m sil?m. Erec s Alistair si probojov?vaj? cestu po ?ece k Volusii a pokra?uj? ve sv?m hled?n? ztracen? Gwendolyn. Godfrey si na sv? vlastn? cest? kone?n? uv?dom?, ?e se mus? jednou prov?dy rozhodnout, jestli se chce st?t opravdov?m mu?em nebo ne. Volusia je v oble?en? ??du ryt??? Sedmi a je nucena podstoupit dal?? zkou?ku sv?ho domn?l?ho bo?stv? a dok?zat, ?e je skute?n? schopna sama vl?dnout mu??m a cel?mu Imp?riu, zat?mco Argon si uv?dom?, ?e se jeho ?kol na sv?t? naplnil a ?e se mus? ob?tovat pro dobro ostatn?ch. Schyluje se k posledn? epick? bitv? mezi dobrem a zlem, kter? ovlivn? osud Prstenu u? napo??d. D?ky promy?len?mu budov?n? fantasy sv?ta a charakteristik?m postav je DAR BITVY epick?m p??b?hem o p??telstv? a l?sce, rivalit? a spolupr?ci, o ryt???ch a drac?ch, intrik?ch a politick?ch machinac?ch, o dosp?v?n?, o zlomen?ch srdc?ch, o podvodu, ambic?ch a zrad?. To v?e je zasazeno do d?kladn? promy?len?ho fiktivn?ho fantasy sv?ta. Je to p??b?h o cti a odvaze, o osudu a p?edur?en?, a tak? o magii. Je to fantasy, je? n?s p?ivede do sv?ta, na kter? u? potom nikdy nezapomeneme, a kter? oslov? ?ten??e obou pohlav? a ka?d?ho v?ku. Na?lapan? akc?… Vyprav??sk? styl Riceov? je bohat? a p??b?h poutav?. Publishers Weekly (o knize Cesta hrdiny) Morgan Rice Dar Bitvy. ?arod?j?v Prsten 17 Morgan Rice Morgan Rice je autorkou epick? fantasy s?gy ?AROD?J?V PRSTEN, kter? obsahuje 17 knih, a kter? je podle USA Today bestesellerem ??slo 1; s?rie UP??? ?URN?LY, obsahuj?c? zat?m 11 knih, betseller ??slo 1 v USA; bestselleru ??slo 1 v USA s?rie TRILOGIE P?E?IT?, post apokalyptick?ho thrilleru skl?daj?c?ho se zat?m ze 2 knih; a tak? zbrusu nov? epick? fantasy s?rie KR?LOV? A ?AROD?JOV?, skl?daj?c? se zat?m ze dvou knih. Autor?iny knihy jsou dostupn? v ti?t?n? i audio verzi, a byly p?elo?eny do v?ce ne? 25 jazyk?. Morgan se r?da zaj?m? o n?zory sv?ch ?ten???, tak?e se pros?m nezdr?hejte nav?t?vit jej? webov? str?nky www.morganricebooks.com (http://www.morganricebooks.com/), kde se m??ete p?idat do seznamu kontakt?, z?skat knihu zdarma, stejn? jako dal?? ak?n? bonusy, st?hnout si zdarma bonusy, m?t p?ehled o posledn?ch novink?ch, p?idat se na autor?in Facebook ?i Twitter, a jednodu?e b?t s Morgan v kontaktu! Vybran? ohlasy na tvorbu Morgan Rice „?AROD?J?V PRSTEN m? v?echny rysy pot?ebn? pro jasn? ?sp?ch: hlavn? i vedlej?? p??b?h, z?hadn? atmosf?ra, state?n? ryt??i a rozkv?taj?c? vztahy, kter? zaceluj? r?ny na zlomen?ch srdc?ch, a d?le tak? podvod ?i zrada. Slibuje dlouh? hodiny z?bavy a jist? uspokoj? v?echny v?kov? kategorie. D?lo najde sv? m?sto v knihovn?ch u v?ech p??znivc? fantasy literatury.“ –-Books and Movie Reviews, Roberto Mattos „Velice z?bavn? epick? fantasy.” –Kirkus Reviews „M??eme zde spat?it zrozen? n??eho v?jime?n?ho.” –-San Francisco Book Review „Na?lapan? akc?…. Vyprav??sk? styl Riceov? je bohat? a p??b?h poutav?.“ –-Publishers Weekly „ Velmi ?tiv? fantasy …. Po??tek n??eho, co m? ambice st?t se obl?benou fantasy s?gou pro mlad? ?ten??e.” –-Midwest Book Review Dal?? knihy od Morgan Rice CESTA OCELI POUZE KDO JE HODEN (Kniha ?.1) KORUNA A ?EST OTROK, V?LE?N?K, KR?LOVNA (Kniha ?.1) KR?LOV? A ?AROD?JOV? VZESTUP DRAK? (Kniha ?.1) POVST?N? STATE?N?CH (Kniha ?.2) OT??E CTI (Kniha ?. 3) ZROZEN? UDATNOSTI (Kniha ?. 4) ???E ST?N? (Kniha ?. 5) NOC STATE?N?CH (Kniha ?. 6) ?AROD?J?V PRSTEN CESTA HRDINY (Kniha ?.1) POCHOD KR?L? (Kniha ?.2) OSUD DRAK? (Kniha ?.3) POK?IK CTI (Kniha ?.4) SLAVN? P??SAHA (Kniha ?.5) ?TOK CHRABR?CH (Kniha ?.6) OB?AD ME?? (Kniha ?.7) MOC ZBRAN? (Kniha ?.8) NEBE KOUZEL (Kniha ?.9) MO?E ?T?T? (Kniha ?.10) PANOV?N? OCELI (Kniha ?.11) ZEM? OH?? (Kniha ?.12) VL?DA KR?LOVEN (Kniha ?.13) BRATRSK? P??SAHA (Kniha ?.14) SEN SMRTELN?K? (Kniha ?.15) RYT??SK? KL?N? (Kniha ?.16) DAR BITVY (Kniha ?.17) TRILOGIE P?E?IT? AR?NA JEDNA: OTROK??I (Kniha ?.1) AR?NA DV? (Kniha ?.2) AR?NA T?I (Kniha ?.3) PADL? UP?R P?ED ?SVITEM (Kniha ?.1) UP??? ?URN?LY PROM?N?N? (Kniha ?.1) MILOVAN? (Kniha ?.2) ZRAZEN? (Kniha ?.3) P?EDUR?EN? (Kniha ?.4) ??DAN? (Kniha ?.5) ZASNOUBEN? (Kniha ?.6) ZASL?BEN? (Kniha ?.7) NALEZEN? (Kniha ?.8) VZK???EN? (Kniha ?.9) TOU??C? (Kniha ?.10) PROKLET? (Kniha ?.11) POSEDL? (Kniha ?. 12) Poslechn?te si s?rii ?AROD?J?V PRSTEN ve form?tu audio knihy! Copyright © 2014 Morgan Rice V?echna pr?va vyhrazena. S v?jimkou povolen? podle U.S. Copyright Act 1976, ??dn? z ??st? t?to publikace nesm? b?t, bez p?edchoz?ho svolen? autora, za ??dn?ch okolnost? reprodukov?na, distribuov?na nebo p?ev?d?na do jak?chkoliv jin?ch form?t?, ani uchov?v?na ve sd?len? datab?zi. Tento ebook je licencov?n v?lu?n? pro Va?e osobn? vyu?it?. Tento ebook nesm? b?t d?le prod?v?n nebo darov?n ostatn?m lidem. Pokud chcete knihu sd?let s dal?? osobou, zakupte si pros?m dal?? kopie. Pokud ?tete tuto knihu, ale nezakoupili jste si ji, nebo nebyla zakoupena pouze pro Va?e pou?it?, vra?te ji pros?m a po?i?te si svou vlastn? kopii. D?kujeme, ?e respektujete usilovnou pr?ci, kterou autorka na vznik tohoto titulu musela vynalo?it. Obsah t?to knihy je fiktivn?. Jm?na, osobnostn? charakteristiky, organizace, m?sta, ud?losti a konflikty jsou beze zbytku produktem autor?iny p?edstavivosti, nebo je jejich pou?it? fiktivn?. Jak?koliv podobnost se skute?n?mi osobami, a? ji? ?iv?mi nebo mrtv?mi, je ?ist? n?hodn?. Copyright ob?lky Photosani v licenci Shutterstock.com. Pro Jakea Maynarda. Skute?n?ho bojovn?ka. „Ty jde? proti mn? s me?em, kop?m a o?t?pem, j? v?ak jdu proti tob? ve jm?nu Hospodina z?stup?, Boha izraelsk?ch ?ad, kter?ho jsi potupil.     --David Goli??ovi     Prvn? kniha Samuelova, 17:45 KAPITOLA PRVN? Thorgrin st?l na divoce se zm?taj?c? palub? lodi, z?ral p?ed sebe a pomalou?ku si za??nal uv?domovat, co pr?v? provedl. ?okovan? se d?val na svou vlastn? ruku, kter? st?le je?t? sv?rala Me? mrtv?ch a potom vzhl?dl, aby pohl?dnul Reecovi do tv??e. Na?el v n? v?raz vypov?daj?c? o bolesti, nepochopen? a zrad?. Thorovy ruce se rozt??sly, kdy? si naplno uv?domil, ?e pr?v? bodl do hrudi sv?ho nejlep??ho p??tele a ten mu te? p??mo p?ed o?ima um?r?. Nech?pal, jak se to mohlo st?t. Lo? sebou zu?iv? zm?tala a najednou byli z ??in ??lenstv? zase venku. Proudy se rychle uklidnily, tenk? pruh nebe nad jejich hlavami se znovu rozt?hl do ?irok? oblohy a oni se op?t ocitli v pokojn?ch vod?ch jezera. Jakmile se tak stalo, hlasy z Thorovy mysli zmizely a on se za?al c?tit zase jako d??ve. Sv?t byl op?t jasn? srozumiteln? a jeho t?lo jej poslouchalo. D?val se na Reece a m?l pocit, ?e i jemu krv?c? srdce. Ten koho bodnul nebyl nep??tel, n?br? naopak ten nejv?rn?j?? druh ze v?ech. Thor jej bodnul, kdy? byl v moci n??eho v?t??ho ne? byl on s?m. Zmocnilo se ho jak?si ??lenstv?, kter? nedok?zal kontrolovat a kter? z n?j u?inilo loutku. „NE!” vyk?ikl ochrapt?le. Vyt?hl Me? mrtv?ch z Reecovy hrudi. Jeho p??tel zalapal po dechu a za?al padat k zemi. Thor zahodil ten zpropaden? me? stranou, padl na kolena a zachytil Reece do n?ru??. Musel naj?t n?jak? zp?sob jak jej zachr?nit. „Reeci!” k?i?el zoufale. Za?al mu dlan? tla?it proti r?n? ve snaze zastavit krv?cen?. Hork? krev ale proudila mezi jeho prsty d?l a Reecovo t?lo sl?blo. Elden, Matus, Indra a Angela byli rovn?? osvobozeni ze sp?r? ??lenstv? a te? se vrhli k Thorovi. Ten zav?el o?i a za?al se usilovn? modlit za n?jak? z?zrak, kter? by situaci je?t? zvr?til a vr?til jeho p??tele zp?tky do ?ivota. Tu za sebou usly?el kroky. Spat?il Selese, kter? sp?chala k nim a byla b?l? jako smrt. Jej? o?i z?rove? nadp?irozen? z??ily. Padla na kolena vedle Reece a vzt?hla po n?m ruce. Thor jej pustil a d?val se na sv?tlo, kter? se za?alo ???it z jej?ho t?la. M?lem by zapomn?l, ?e Selese je l??itelka. Pod?vala se na n?j ?hnouc?m pohledem. „Jenom ty s?m ho m??e? zachr?nit,” ?ekla nal?hav?. „Polo? mu znovu ruku na r?nu.” Thor poslechl co mu poru?ila a p?ilo?il ruku. Selese polo?ila tu svoji p?es jeho. Okam?it? poc?til ohromnou vlnu h?ejiv? s?ly, proud?c? z jej? dlan? p?es jeho ruku do Reecova t?la. Zav?ela o?i a za?ala si pro sebe cosi mumlat. Thor c?til, ?e se teplo je?t? zvy?uje. Modlil se, aby n?jak jej? snahu podpo?il. Modlil se, aby se Reece uzdravil a odpustil mu, ?e se nechal ovl?dnout tou moc?. A? u? to bylo cokoliv. A potom najednou s uleh?en?m sledoval jak Reece pomalou?ku otev?r? o?i. N?kolikr?t zamrkal a potom se dokonce pomalou?ku posadil. Thor u?asle sledoval, jak se Reece pod?val na r?nu ve sv? hrudi, kter? se p??mo p?ed jejich o?ima rychle zacelovala. Selesiny schopnosti byly dechberouc?. „Brat?e!” vyk?ikl Thorgrin. Nahnul se k Reecovi a objal jej. Ten se trochu nech?pav? rozhl?dl po ostatn?ch a potom Thora v?hav? objal t??. Thor mu pomohl zp?t na nohy. „Ty ?ije?!” vydechl, jako by tomu ani s?m nemohl uv??it. Po v?ech t?ch bitv?ch a dobrodru?stv?ch, kter?mi spolu pro?li, bylo zcela nep?edstaviteln?, ?e by m?l Reece ztratit. „Pro? bych nem?l?” zeptal se Reece nech?pav?. Rozhl?dl se po tv???ch ostatn?ch a o?ividn? nev?d?l, kter? bije. V?ichni mu v?novali uleh?en? objet?. Thor se v?ak najednou zarazil. Uv?domil si, ?e jim chyb? je?t? n?kdo dal??. O'Connor. Vrhnul se k z?bradl? a za?al o?ima prohled?vat vodu. Vzpomn?l si, ?e O'Connor p?ece v z?chvatu ??lenstv? sko?il p?es palubu. „O’Connore!” rozk?i?el se. Ostatn? se tak? vzpamatovali, dob?hli k z?bradl? a za?ali pohledem prohled?vat hladinu. Thor si mohl krk ukroutit, kdy? hledal v krvav?ch vod?ch kolem lodi i zp?tky v sout?sce. A tu najednou O'Connora spat?il. Zm?tal se v proudech p??mo na okraji ??in. Thor neme?kal. Veden instinkty se p?ehoupl p?es z?bradl? a nohama nap?ed sko?il do krvav?ch vod. Vysok? teplota i mazlavost tohoto podivn?ho mo?e jej zasko?ila. Bylo to sp??e jako plavat v rozeh??t?m bl?t? ne? ve vod?. Sebralo mu spoustu sil jenom se prodrat t?m hnusem zp?tky na povrch, aby se mohl nadechnout. Pod?val se k O'Connorovi a vid?l, ?e se jeho p??tel za??n? topit. V panice kolem sebe pl?cal rukama. Proud jej v?ak ji? vynesl mimo sout?sku a tak i v jeho mysli ??lenstv? ji? ur?it? polevilo. Te? se v?ak topil a Thor v?d?l, ?e jestli se k n?mu co nejrychleji nedostane, zmiz? pod hladinou a u? jej nikdy nikdo nenajde. Thor zabral a v?? silou se za?al prod?rat tou b?e?kou. Jenom p?r temp sta?ilo, aby jej ramena rozbolela tak, jako kdyby cel? den tr?noval ?dery. P?esto se v?ak k top?c?mu se O'Connorovi bl??il. Adrenalin jej hnal kup?edu a d?val mu medv?d? s?lu. V?d?l, ?e je to te? nebo nikdy. Nadechl se, pono?il se cel? pod hladinu a potom se mocn? odrazil kup?edu. Pokusil se otev??t o?i v nad?ji, ?e pod vodou n?co spat??, ale rud? tekutina byla zcela nepr?hledn?. Nav?c jej o?i okam?it? za?aly nesnesiteln? ?t?pat. Musel se tedy spolehnout jenom na sv?j instinkt. Nam??il svoje zvl??tn? schopnosti tak, aby alespo? ??ste?n? dok?zal vid?t i bez o??. Dal??m mohutn?m odra?en?m se posunul kup?edu a nahmatal ruk?v. S nad?j? O'Connora chytil a za?al jej tahat k hladin?. Kv?li hustot? vody byl hrozn? t??k?. Thor se ze v?ech sil odr??el nohama a pomalu m??il zp?tky k hladin?. Jeho pl?ce ?valy po kysl?ku, ka?di?k? sval v t?le p?lil, ale on v?d?l, ?e nesm? polevit. V t? hust? kapalin? byl mnohem v?t?? tlak ne? v oby?ejn? vod?. C?til, ?e mu to snad rozdrt? pl?ce. S ka?d?m z?b?rem ruky m?l pocit, jako kdyby se sna?il h?bat cel?m sv?tem. Kdy? u? si myslel, ?e to nezvl?dne a bude O'Connorem sta?en zp?tky do hlubiny, kde je oba potk? o?kliv? smrt, tu se najednou hladina nad n?m rozev?ela a on se vyno?il. Byli nedaleko vstupu do ??in ??lenstv?. O'Connor vyplaval opod?l, rozka?lal se a Thor si mohl kone?n? dokonale oddechnout. D?val se, jak ??lenstv? v o??ch jeho p??tele miz? a pomalou?ku se do nich op?t navrac? p???etnost. O'Connor vyka?lal chuchvalec krvav? vody, zmaten? se rozhl?dl kolem sebe a potom se pod?val na Thora. „Co tady d?l?me?” zeptal se zmaten?. „Kde to jsme?” „Thorgrine!“ ozval se hlas. Osloven? usly?el, jak za n?m n?co dopadlo do vody, oto?il se a spat?il lano hozen? z paluby jejich lodi. U z?bradl? st?la Angela s ostatn?mi, kte?? mezit?m oto?ili plavidlo, aby jim mohli pomoci. Thor pevn? uchopil lano, O’Connora si podep?el druhou rukou a dal znamen? Eldenovi, kter? u? byl p?ipraven? za??t je oba svou ohromnou silou vytahovat nahoru. Ostatn? ?lenov? dru?iny se p?idali, a tak se oba brzy ??astn? dostali na palubu. Dopadli na ni jako um??en?, odporn? zap?chaj?c? krvav? smotky. Oba dva le?eli zcela vy?erpan? na palub?, ka?lali krvavou vodu a d?vali se jeden na druh?ho. Thor spat?il v O’Connorov?ch o??ch obrovskou vd??nost. Nebylo pot?eba ??dn?ch slov, jako pod?kov?n? to zcela sta?ilo. Bojovali spolu u? tak dlouho, ?e u? si to stejn? v?echno d?vno mnohokr?t ?ekli. Ob?tovat se jeden pro druh?ho bylo n?co, co d?lali ka?dou chv?li. Pr?v? proto je?t? po??d byli na?ivu. O‘Connor najednou vyprskl sm?chy. Thor se nejprve zalekl, ?e jej ??lenstv? je?t? zcela neopustilo, ale potom si uv?domil, ?e je jeho p??tel v naprost?m po??dku. Sm?l se s?m sob? a z radosti, ?e op?t svobodn? d?ch?. Byl zase s?m sebou. Thor se dal do sm?chu t?? a ostatn? se z?hy p?idali. Bylo u? opravdu st??? uv??iteln?, ?e navzdory tomu v?emu, ??m si pro?li, st?le je?t? ?ij?. Potom vyt?hli Thora s O’Connorem zp?tky na nohy a je?t? je radostn? objali. Jejich lo? se kone?n? pohupovala na vod?ch klidn? a m??ila d?l do t? zvl??tn? zem?. Thor spokojen? sledoval, jak se s ka?dou vte?inou vzdaluj? d?l a d?l od t? stra?liv? sout?sky. C?til se ??m d?l siln?j??. Zvl?dli to, propluli ??inami ??lenstv?, i kdy? zato m?lem zaplatili stra?livou cenu. Thor si nemyslel, ?e by p?e?ili, kdyby se pokusili projet je?t? jednou. „Tam!“ zvolal najednou Matus. V?ichni se pod?vali sm?rem, kter?m uk?zal, a u?asli. P?ed nimi se rozkl?dal zcela nov? pohled. Pevnina Krvav? zem?. Byl to temn? sv?t, nad kter?m se neust?le p?evalovaly t??k? mraky a okoln? voda byla i nad?le krvav? rud? a lepkav?. Zem? samotn? byla ?ern? jako uhel, zcela prosta jak?chkoliv strom? ?i jin?ch zn?mek ?ivota. Vypadala jako hromada bl?ta a popela. Thorovo srdce se roztlouklo rychleji, kdy? v d?lce spat?il obrovsk? ?ern? hrad, postaven? z?ejm? ze stejn?ho materi?lu jako byl zbytek t? zem?. Vypadal vlastn? jako kdyby z n? p??mo vyr?stal. Thor okam?it? poc?til, ?e je to m?sto pln? velk?ho zla. P??mo ke hradu vedl ?zk? kan?l, lemovan? z obou stran ho??c?mi pochodn?mi a na konci p?ehrazen? padac?m mostem. Thor vid?l pochodn? i v oknech hradu a najednou si byl jist?, jednodu?e to v?d?l, ?e jeho Guwayne mus? b?t n?kde tam uvnit?. „Plachty naplno!“ zavelel s pocitem nov? nad?je. Dru?ina se vrhla do akce, rychle za?ala vykas?vat plachty a chytat do nich v?tr, kter? tu dul o pozn?n? siln?ji. V?bec poprv?, co dorazili do t?to prazvl??tn? zem?, poc?til Thor ?petku optimismu. Mo?n?, ?e nad?je na z?chranu jeho syna je?t? nen? zcela mrtv?. „Jsem r?da, ?e jsi na?ivu,“ ozvalo se za n?m. Thor se usm?l na Angelu, poklekl k n? a objal ji. „J? jsem taky r?d, ?e jsi to zvl?dla,“ odpov?d?l. „Nech?pu, co se to stalo,“ ?ekla. „V jeden moment jsem byla v po??dku, a najednou…jako kdyby m? n?co ovl?dlo.“ Thor zakroutil hlavou a sna?il se na ten pocit rad?ji zapomenout. „??lenstv? je nejhor?? nep??tel ze v?ech,“ odpov?d?l. „Na?e vlastn? j? se m??e st?t hrozbou, kterou nejsme schopni porazit.“ D?vka se zamra?ila. „Stane se n?co hrozn?ho znovu?“ zeptala se a ustaran? si p?itom prohl??ela okol?. „Je tu n?jak? dal?? m?sto hr?zy?“ Thor se rozhl??el tak?. Musel p?em??let o tom sam?m, kdy? tu se najednou odpov?? nab?dla sama od sebe. P??li? brzy ne? aby byla v?t?na. Ozvalo se hlasit? za?plouch?n?, jako kdy? se vedle lodi pr?v? vyno?ila obrovsk? velryba. V?ichni se pod?vali na tu nejohyzdn?j?? obludu, kterou kdy na vlastn? o?i spat?ili. Vypadala jako ohromn?, t?icet metr? dlouh? olihe? z??iv? rud? barvy. Vylet?la z vody vedle lodi a do?iroka rozt?hla zd?nliv? nekone?n? dlouh? chapadla. Pat?ila na n? ?lut?ma o?ima pln?ma zloby. Pod nimi byla mohutn? tlama, pln? ?ad ostr?ch ?lut?ch zub?. Obluda vysko?ila n?kolik metr? nad lepkavou krvavou hladinu a let?la p??mo proti jejich lodi, stahuj?c p?itom chapadla tak, aby je z?hy mohla uchopit a rozl?mat na kusy. Na Thora i ostatn? brzy padl jej? st?n, oznamuj?c?, ?e pr?v? unikli z jedn? hr?zy jenom proto, aby se vrhli do dal??. KAPITOLA DRUH? Imperi?ln? velitel znovu a znovu bi?oval svou zertu a uh?n?l na n? nap??? Velkou Pustinou po stop?, kterou sledoval ji? cel? dny. Jeho mu?i se st?le sna?ili dr?et za n?m. U? mleli z posledn?ho, proto?e jim ani te? je?t? nedop??l minutu odpo?inku. Jeli dokonce i v noci. Ten mu? dob?e v?d?l, jak dostat ze zerty ?pln? v?echno a to sam? platilo i o lidech. S?m se sebou nem?l sebemen?? slitov?n? a t?m m?n? ho poci?oval se sv?mi mu?i. Cht?l, aby nehled?li na ?navu, horko, ani chlad – obzvl??t? na svat? misi, jako byla tato. Pokud ta stopa toti? vede tam, kam tajn? doufal – tedy do legend?rn?ho ?tesu – zm?n? to historii Imp?ria nav?dy. Zabo?il ostruhy do zertin?ch slabin, a? zv??e vyk?iklo a vyrazilo kup?edu tak rychle, ?e u? jeho nohy t?m?? nest?haly. Jezdec na to nedbal a bez p?est?n? sledoval stopu na zemi. U? takto v ?ivot? stopoval mnohokr?t a na konci ka?d? stopy v?dycky jej?ho autora zabil. Je?t? nikdy v?ak pron?sledov?n? nebylo tak zaj?mav? jako tentokr?t. V?d?l, ?e je jenom kr??ek od odhalen? nejv?t??ho tajemstv? v historii Imp?ria. Pokud se to poda??, jeho jm?no se stane nesmrteln?m a bude se o n?m vypr?v?t je?t? po mnoho generac?. Vystoupali na jedno z ne?etn?ch pou?tn?ch n?vr??, kdy? tu usly?el s?l?c? hu?iv? zvuk p?ich?zej?c? bou?e. O?ek?val, ?e spat?? p?se?nou smr??, kter? se val? jejich sm?rem, ale nam?sto toho z?stal v ??asu z?rat. To, co spat?il, sice byla p?se?n? bou?e, ale nam?sto aby se valila krajinou, st?la jako st?na na m?st? a vyp?nala se od zem? a? do nebes. Na n?kolik dlouh?ch minut se tam zastavili a pozorovali, zda se bou?e skute?n? neh?be. Takov? jev byl zcela nevysv?tliteln?. Vypadalo to jako hradba ze zv??en?ho p?sku, kter? jednodu?e sed?la na jednom m?st?. Mohli se pouze dohadovat o tom, co le?? na druh? stran?. Jeho domn?nka, ?e by to mohl b?t b?jn? ?tes, se t?m je?t? pos?lila. „Tvoje stopa tu kon??,“ ?ekl jeden z voj?k? posm??n?. „P?es tu bou?i se nedostaneme,“ ?ekl jin?. Velitel v?ak pomalu zakroutil hlavou a zamra?il se na n?. „A co kdy? na druh? stran? toho p?sku le?? n?co, co stoj? za objeven??“ odsekl. „Na druh? stran??“ zeptal se voj?k. „Jsi bl?zen? Nen? to nic ne? p?se?n? bou?e uprost?ed nekone?n? pustiny. Na druh? stran? je dal?? ohromn? kus ni?eho.“ „P?iznej si por??ku,“ dodal jin?. „Obra?me to dom? – pokud ne, pojedeme bez tebe.“ Velitel se k nim oto?il. To byla do nebe volaj?c? drzost. V jejich o??ch v?ak spat?il, ?e to mysl? v??n?. V?d?l, ?e mus? rychle jednat, jestli tu vzpouru chce za?ehnat. Pohybem rychl?m jako blesk s?hl k opasku, vytrhl z n?j dlouhou zak?ivenou d?ku a snad je?t? rychleji ji zabodnul do krku jednoho z nich. Mu? vyk?ikl, padl na z?da sv? zerty a potom se svezl na pou?t? podlo??, kter? okam?it? za?alo dychtiv? p?t jeho krev. Tu se najednou ze zem? vyrojilo st?do pou?tn?ch ?rav?ch brouk? a b?hem n?kolika vte?in jej obsypali a dali se do j?dla. Ostatn? to sledovali a v o??ch u? se jim op?t zra?ila vystra?en? poslu?nost. „Je?t? n?kdo dal?? by se cht?l protivit m?m rozkaz?m?“ zavr?el velitel. Mu?i se na n?j nerv?zn? d?vali, ale nikdo u? nic ne?ekl. „Bu? v?s zabije pou??, anebo j?,“ dodal. „Volba je na v?s.“ Potom najednou vyk?ikl jako kdy? se chyst? do boje, oto?il na m?st? zertu a vyrazil p??mo proti p?se?n? st?n?. V?d?l, ?e jej tam m??e potkat smrt. V?d?l i to, ?e jej ostatn? budou n?sledovat a kdy? po chv?li usly?el jejich k?ik, kter?m pob?zeli sv? zv??ata, samolib? se pousm?l. Samoz?ejm?, bez n?j by byli ?pln? ztracen?. Kdy? vstoupil do p?se?n?ho v?ru, vyk?ikl. Najednou se do n?j op?ely miliony jemn?ch zrnek p?sku a sna?ily se jej strhnout ze sedla, neust?le m?nily sm?r a p?ib?valy na s?le s t?m, jak se do st?ny no?il hloub?ji. V u??ch mu hu?elo, jako kdyby si z nich ud?lali hn?zdo sr?ni. On v?ak nep?est?val pob?zet protestuj?c? zertu, aby uh?n?la d?l a hloub?ji dovnit?. C?til, jak jej p?sek bije do obli?eje, pronik? do u??, nosu, ?st i o?? a nev?d?l, jestli o p?r metr? d?l je?t? v?bec bude schopen d?chat. Nezastavil se. Kdy? u? za?al s?m o sob? pochybovat a p?em??let, ?e jeho mu?i nakonec m?li pravdu, ?e ta cesta nikam nevede a oni v t? bou?i v?ichni zem?ou, tu se najednou jeho sv?t znovu projasnil a on projel skrz. S?la p?sku prudce sl?bla, stejn? jako bzu?iv? hukot, a nad hlavou se mu op?t otev?elo blankytn? modr? pou?tn? nebe. Asi je?t? nikdy v ?ivot? nebyl tak ??astn?, ?e jej vid?. Hned za n?m se z bou?e vyno?il i zbytek jeho dru?iny. V?ichni ka?lali p?sek a vypadali v?ce mrtv? ne? ?iv? – ale i oni to na druhou stranu zvl?dli. Velitel se rozhl?dl a u?asl. Jeho srdce se rozbu?ilo jako o z?vod a dech byl n?hle p?er?van?, proto?e to, co p?ed sebou spat?il, m?lo sladk? n?dech v?t?zstv? a triumfu v?t??ho, ne? v jak? pro sebe ve sv?m ?ivot? kdy doufal. P?ed nimi se do ohromn? v??e vyp?nalo kruhov? tvarovan? horsk? p?smo. To m?sto nemohlo b?t zam?n?no s ??dn?m jin?m. ?tes! Le?el na obzoru p??mo p?ed nimi, ty?il se k obloze a jeho vzd?len? konce se ztr?cely v d?lce. Na vrcholku vid?l pevnosti a v??i?ky s ochozy, na nich? se bly?t?la zbroj ryt??sk?ch hl?dek. Na?el ho. On a nikdo jin? byl t?m, kdo objevil b?jn? ?tes. Jeho mu?i se zastavili vedle n?j a i oni na ten v?jev z?rali s otev?en?mi pusami. V?ichni kone?n? pochopili d?le?itost t?to v?pravy. V?ichni budou hrdinov? a imperi?ln? p?sn? se o nich budou p?t je?t? n?kolik stalet?. Velitel se na n? s ?irok?m ?sm?vem pod?val. Najednou na n?j hled?li s ?ctou. Potom trhnul za ot??e, aby svou zertu oto?il a p?ipravil se vjet zp?tky do p?se?n? st?ny. Pojede celou cestu znovu bez p?est?vky, a? se dostane k n?jak? imperi?ln? pevnosti, odkud pod? Ryt???m Sedmi hl??en?, co on s?m osobn? objevil. Potrv? jen n?kolik dn? ne? se ve?ker? brann? moc Imp?ria za?ne stahovat k tomuto m?stu, aby jej dobyla. Milion voj?k? bude vysl?n, aby rozdrtil ty bly?tiv? ryt??e. Projdou p?se?nou st?nou, slezou ?tes a potom zaberou posledn? zb?vaj?c? svobodn? teritorium v Imp?riu. „Mu?i,“ zah?m?l slavnostn?. „N?? ?as nade?el. P?ipravte se otisknout sv? jm?na do historie.“ KAPITOLA T?ET? Kendrick, Brandt, Atme, Koldo a Ludvig kr??eli pou?t? vst??c vych?zej?c?m slunc?m. Byli op??al? a u? na cest? str?vili celou noc, ale nic z toho je nemohlo zastavit p?i hled?n? Kadena. Kr??eli beze slov, co noha nohu mine, v?ichni s rukama p?ipraven?ma na zbran?ch a neust?le ve st?ehu p?ed P?se?n?mi Chodci. Stovky jejich stop je vedly hloub?ji a hloub?ji do t? vyprahl? krajiny. Kendrick p?em??lel, jestli ta cesta v?bec n?kdy skon??. P?em?tal, jak se to seb?hlo, ?e se znovu ocitl v t?to pozici uprost?ed Velk? Pustiny, bez kon?, z?sob a s malou nad?j? na n?vrat zp?tky do civilizace. Ve?ker? nad?je museli vkl?dat do zbytku dru?iny, kter? se vydala zp?tky k ?tesu, aby tam zajistila nov? kon? a vr?tila se po stop? za nimi. Pokud v?ak sel?ou, bude Kendrickova skupina jenom st??? schopna doj?t p??ky zp?t. Ryt??sk? ?est si v?ak takov? rozhodnut? ??dala. Kaden byl nad?jn? mlad? bojovn?k s velk?m srdcem, nav?c byl z p??m? kr?lovsk? linie a nemohl b?t jenom tak ponech?n osudu. S?m se t? noci postavil state?n? na str??, aby dok?zal ostatn?m, ?e je dostate?n? siln?. Jen?e potom byl unesen t?mi bytostmi. Koldo s Ludvigem se od n?j, navzdory mal?m nad?j?m na z?chranu, nemohli jen tak odvr?tit a Kendrick s ostatn?mi zase byli zav?z?ni jim. Ryt??i z ?tesu jim nab?dli p??st?e?? v dob? nejvy??? nouze a te? p?i?el ?as, kdy jim jejich milosrdenstv? mohli oplatit – a? u? bude cena jak?koliv. Smrt pro ryt??e koneckonc? zase tolik neznamenala – ne v porovn?n? se ct?. Ta byla naopak v??m. „Pov?z mi v?c o Kadenovi,“ obr?til se Kendrick ke Koldovi, aby n?jak prolomil monot?nn? ticho. Koldo se na n?j pod?val a povzdychl si. „Je to jeden z nejlep??ch adept? na ryt??e, jak? jsem kdy vid?l,“ odpov?d?l. „Jeho srdce bylo odjak?iva v?t?? ne? po?et let, kter? pro?il. P??l si b?t mu?em je?t? p?edt?m, ne? se v?bec stal z d?t?te chlapcem. Cht?l se oh?n?t me?em, kdy? je?t? ani nem?l dostatek sil, aby jej uzvedl.“ Zakroutil hlavou. „Nep?ekvapuje m?, ?e se vydal na hl?dku tak daleko a ?e si vybral zrovna tu nejt???? dobu. Nikdy se p?ed ni??m neskl?n?l a ochrana ostatn?ch byla jednou z jeho priorit.“ Ludvig se rozhodl zapojit se do rozhovoru. „Kdyby byl unesen kdokoliv jin?,“ ?ekl, „n?? mal? brat???ek by byl prvn?, kdo by se hl?sil na v?pravu za jeho osvobozen?m. Mo?n? je z n?s nejmlad??, ale opravdu p?edstavuje to nejlep?? z n?s v?ech.“ Kendrick si o Kadenovi, soud? podle hovor?, kter? spolu vedli, ostatn? myslel n?co podobn?ho. I on vid?l, ?e m? chlapec bojovnick?ho ducha a navzdory sv?mu v?ku je velmi state?n?. Odjak?iva byl p?esv?d?en, ?e v?k m? s chrabrost? jenom pram?lo spole?n?ho a mlad? princ mu to jenom potvrzoval. Bu? ?lov?k m?l du?i v?le?n?ka, anebo ji nem?l. Nebylo to nic, ?emu by se dalo nau?it. Znovu se odml?eli a dlouhou chv?li pokra?ovali v ch?zi jenom za sku?en? pou?tn?ho v?tru. Po chv?li se v?ak odhodlal promluvit Brandt. „A co ti P?se?n? Chodci?“ zeptal se Kolda. Ten se na n?j pod?val, ale pokra?oval v ch?zi. „Je to kmen divok?ch nom?d?,“ odpov?d?l. „Sp??e p???ery ne? lid?. Sv?m zp?sobem jsou n?m ale prosp??n?, proto?e chr?n? perif?rii P?se?n? St?ny.“ „Jen?e jsou to i lido?routi,“ p?idal se Ludvig. „Jsou pom?rn? zn?m? t?m, ?e odv?d?j? sv? ob?ti hluboko do pou?t?.“ „Kam?“ zeptal se Atme. Koldo s Ludvigem se na sebe temn? pod?vali. „Na m?sto shrom??d?n? – m?sto, kde prov?d?j? ritu?l, b?hem kter?ho ob?? roztrhaj? na kusy.“ Kendrick se ot??sl, kdy? si p?edstavil osud, kter? na Kadena ?ekal. „Potom nesm?me ztr?cet ?as,“ ?ekl. „Pob???me, co ??k?te?“ V?ichni si vym?nili pohledy. Byli uprost?ed ohromn? pou?t?, slunce stoupala nad obzor, s ka?dou minutou zvy?ovala teplotu vzduchu a oni p?itom byli navle?en? ve zbroji. Pohybovat se tu jinak ne? ?sporn?m krokem bylo velice riskantn?. P?esto v?ak nikdo z nich nezav?hal a jeden po druh?m se rozb?hli. Jejich tv??e brzy zalil pot a dech se jim prot?hl. V?d?li, ?e mus? Kadena naj?t co nejrychleji, jinak pou?? zabije nejenom jeho, ale i v?echny ostatn?. * Kendrick st??? popadal dech, ale nep?est?val b??et. Druh? slunce nyn? bylo p??mo v nadhlavn?ku, jeho paprsky se odr??ely od p?sku a oslepovaly je. Bylo vedro k zalknut?. P?esto v?ak nikdo z nich nezpomaloval a za ch?estiv?ch zvuk? sv? zbroje se jako velc? obrn?n? brouci d?le protloukali pou?t?. Pot je p?itom ?t?pal v o??ch tak, ?e u? ani po??dn? nevid?li, co je p?ed nimi. Jejich pl?ce doslova ho?ely a bylo jenom st??? se dohadovat, zda to bylo kv?li teplot? vzduchu nebo kv?li vzr?staj?c?mu kysl?kov?mu dluhu. Takov? stra?liv? horko Kendrick snad je?t? nikdy p?edt?m neza?il. Bylo to tak intenzivn?, ?e m?l pocit, ?e se jeho t?lo za?ne v brn?n? brzy p?ct. Uv?domoval si, ?e t?mto tempem a v takov?m vedru to u? nikdo z nich dlouho nevydr??. Brzy se jeden po druh?m zhrout? a stane se z nich potrava pro brouky stejn? jako se to p?edt?m p?ihodilo jejich kon?m. Nav?c nad nimi u? del?? dobu krou?ilo hejno sup?, ?ekaj?c?ch na sv?j okam?ik a v?douc?ch, ?e je nevyhnuteln?. Dob?e poznali, kde se brzy objev? ?ance urvat si n?co k sn?dku. Kendrick se d?val na stopy Chodc?, t?hnouc? se jako rovn? ??ra k horizontu a nech?pal, jak se jim mohlo poda?it urazit tak obrovskou vzd?lenost tak rychle. Modlil se, aby byl Kaden st?le je?t? na?ivu a aby tato v?prava m?la alespo? smysl a nad?ji. P?esto se v?ak nemohl ubr?nit pochybnostem, ?e jeho ?nosce v?bec n?kdy dostihnou. Nezd?lo se toti?, ?e by jejich stopy byly ?erstv?j??. Rozhl?dl se po ostatn?ch a shledal, ?e u? se sp??e pot?c? ne? b???. V?ichni byli odhodl?ni pokra?ovat do padnut?, ale jejich t?la u? za?ala vypov?dat poslu?nost. On s?m na tom nebyl o mnoho l?pe. Z?rove? v?ak v?d?l, ?e jestli se te? zastav?, bude to znamenat jejich smrt. Cht?l prolomit ml?en?, ale byl tak unaven?, ?e u? ani nem?l s?lu mluvit. Nam?sto toho se jenom soust?edil, aby jeho nohy pokra?ovaly v pohybu. M?l pocit, ?e ka?d? v??? minim?ln? metr?k. Dokonce u? ani nepl?tval energi? na to, aby se d?val na obzor. Stejn? by tam, jako u? mnohokr?t p?edt?m, nespat?il nic ne? pr?zdnotu a ten pohled by jenom prohloubil zoufalstv?, je? se jich v?ech ji? za?alo zmoc?ovat. Nam?sto toho tedy jenom z?rali na zem, sledovali stopu a sna?ili se ve?kerou zb?vaj?c? energii vyu??vat jen a pouze k pohybu kup?edu. Vtom se v?ak ozval jak?si zvuk. Kendrick si nejprve myslel, ?e je jenom ??l? unaven? smysly, ale potom se to ozvalo znovu. Zn?lo to jako bzukot v?el?ho roje. P?inutil se vzhl?dnout, i kdy? v?d?l, ?e je to hloupost a ?e stejn? neobjev? nic ne? p?sek. Dokonce u? se i b?l doufat, ?e to bude jinak. Jen?e kdy? tak u?inil, jeho srdce se rozbu?ilo vzru?en?m. Ani ne dv? st? metr? od nich spat?il velk? shrom??d?n? Pou?tn?ch Chodc?. Rychle posunkem upozornil ostatn?, aby je vytrhl z letargie. V?ichni se p?ekvapen? zastavili. Okam?ik jejich bitvy nade?el. Kendrick s?hl po me?i a stejn? jako ostatn? poc?til, jak se mu v ?il?ch rozl?v? adrenalin. Chodc? byly des?tky a mnoz? u? nov? n?v?t?vn?ky spat?ili a ot??eli se k nim. I oni se p?ipravili k boji. Potom vyrazili hrdeln? pok?ik a vrhli se do ?toku. Kendrick zvedl me? nad hlavu a s bojov?m pok?ikem Prstenu na rtech se jim vydal v ?strety. Byl p?ipraven? zab?jet, anebo se nechat zab?t. KAPITOLA ?TVRT? Gwendolyn s Krohnem a Steffenem proch?zela ml?ky ulicemi hlavn?ho m?sta ?tesu a jej? mysl? neust?le v??ila Argonova zlov?stn? slova. Na jednu stranu m?la radost, ?e se druid uzdravil a byl zase s?m sebou – ale zpr?va, kterou j? potom p?edal, zcela ot??sla jej?m sv?tem. Podle toho, jak to ?ekl, to vypadalo, ?e se s Thorem ji? nikdy v ?ivot? nesetk?. Sna?ila se zadr?ovat slzy a odhodlan? kr??et k v??i. Pokou?ela se na ta slova nemyslet a nenechat proroctv?, aby j? kazilo ?ivot. Odjak?iva p?ece byla silnou osobnost? a tak to mus? z?stat i te?. Mo?n?, ?e budoucnost skute?n? je dan?, ale to je?t? neznamen?, ?e by se m?la p?estat sna?it ji zm?nit. Osud se ur?it? nakonec n?jak nech? ohnout. ?lov?k si to jenom musel dostate?n? zoufale p??t a b?t ochoten pro to ob?tovat cokoliv. Tohle byl p?esn? ten p??pad. Gwendolyn jednodu?e odm?tala na Thorgrina s Guwaynem jenom tak zapomenout. Byla odhodlan? neblahou p?edpov?? zm?nit. Bude se vzp?rat vlastn?mu osudu a ob?tuje tomu v?echno, co si vesm?r bude ??dat. ?e by m?la pokra?ovat v ?ivot?, ani? by ty dva znovu potkala, to nep?ipadalo v ?vahu. Krohn, jako by ?etl jej? my?lenky, zamru?el a mazliv? se j? ot?el o nohu. Vytrhnul ji t?m z my?lenek. Vzhl?dla a spat?ila, ?e v?? u? je nedaleko. Vyp?nala se skoro t?m?? v centru m?sta a s?dlil v n? kult, o kter?m j? kr?l pov?dal. Gwendolyn mu p??sahala, ?e se do t? v??e vyprav? a pokus? se vysvobodit jeho syna, vyzpov?d? samotn?ho v?dce kultu a pokus? se zjistit n?jak? informace o prastar?ch knih?ch, kter? jsou snad ve v??i dr?eny pod z?mkem. ?dajn? v nich m?lo b?t ukryto tajemstv?, jak zabr?nit zni?en? ?tesu. Gwenino srdce divoce tlouklo, kdy? se bl??ila k v??i. Neo?ek?vala, ?e v?echno p?jde snadno, ale cht?la kr?li i ?tesu pomoci. Je?t? v?ce si te? v?ak p??la b?t odsud pry? a hledat Thora s Guwaynem, ne? bude p??li? pozd?. K?? by tak m?la po sv?m boku draka. K?? by se tak Ralibar vr?til, vzal ji zp?tky na sv?j h?bet a spole?n? se potom rozlet?li do sv?ta. Odlet?li by daleko odsud a dostate?n? vysoko, aby se jich ani Imp?rium net?kalo. Let?li by n?kam na druh? konec sv?ta a znovu se setkali s Thorgrinem a Guwaynem. K?? by se potom mohli vr?tit do Prstenu a za??t ??t ?ivot jako d??ve. Gwen dob?e v?d?la, ?e jsou to bl?hov?, nere?ln? sny. Prsten byl zni?en? a ?tes byl posledn?m ?to?i?t?m, kter? m?la. Musela te? naopak napnout v?echny s?ly, aby jej pomohla zachr?nit. „M? pan?, mohu t? doprovodit do t? v??e?“ Gwen se pod?vala na Steffena. Kr??el vedle n?, jednu ruku p?ipravenou na me?i a jako v?dy dohl??el na jej? bezpe??. Byl nejloaj?ln?j??m ze v?ech lid?, kter? kolem sebe m?la a u? pro ni za dobu, co se znali, vykonal tolik, ?e mu bude nadosmrti dlu?n?. Zastavili se p?ed padac?m mostem, vedouc?m ke vstupu do v??e. Gwen se podez?rav? rozhl?dla. „V?bec se mi tohle m?sto nel?b?,“ ?ekl. Popl?cala jej po z?p?st?. „Jsi nejlep?? ochr?nce, jak?ho jsem kdy m?la, Steffene,“ odpov?d?la. „Hluboce si tv?ch slu?eb v???m, ale tohle je m?sto, kam mus?m vstoupit sama. Mus?m se pokusit zjistit co nejv?ce a kdy? tam bude? se mnou, jenom t?m vzbud?me pozornost. U? sta??, ?e si s sebou vezmu Krohna.“ Pod?vala se na leoparda, kter? jej? pohled op?toval, a p?ik?vla. Steffen pok?val hlavou t??. „Po?k?m na tebe tady,“ odpov?d?l, „ale pokud se tam cokoliv semele, p?jdu pro tebe.“ „Pokud v t? v??i nenajdu to, co hled?m,“ odpov?d?la, „ob?v?m se, ?e se semele n?co mnohem hor??ho.“ * Gwen pomalu kr??ela p?es padac? most. Jej? boty klapaly na d?ev?, na rozd?l od Krohnov?ch tlap, kter? p?ech?zel nevelk? p??kop zcela nehlu?n?. Most byl lemov?n des?tkami mnich?, stoj?c?ch v perfektn?m pozoru a oble?en?ch v ?arlatov?ch r?b?ch, jejich? ruk?vy ukr?valy cel? ruce. M?li zav?en? o?i. Byl to prazvl??tn? soubor str??n?ch. Na prvn? pohled nebyli ozbrojeni a navzdory faktu, ?e u? tu museli hl?dat cel? hodiny, st?li v?ichni bez sebemen??ho pohybu a rovn? jako sv??ky. Jejich oddanost k v?dci kultu musela b?t ohromn?. Gwendolyn si vzpomn?la na kr?lova slova o tom, ?e jej ve skute?nosti uct?vaj? jako boha. Rad?ji se ani sama sebe neptala, do ?eho se to zase pou?t?. Kdy? se p?ibl??ila, spat?ila velk? dve?e zasazen? v lomen?m oblouku. Byly vyrobeny z byteln?ho dubu a pops?ny symboly, kter?m nerozum?la. N?kolik mnich? vzalo dve?e za kovan? madla a otev?elo je doko??n. V pantech zavrzalo a ob? mohutn? k??dla odhalila temn? vnit?ek v??e, osv?tlen? pochodn?mi. Jej? obli?ej ovanul z?van chladn?ho vzduchu s jemnou p??m?s? kadidla. Krohn za?enichal a potom slab? zavr?el. Gwen s n?m ve?la dovnit? a dve?e se za nimi s hlasit?m klapnut?m zase zav?ely. Ozv?na se n?kolikr?t odrazila od st?n a vr?tila se tak siln?, ?e sebou Gwen mimod?k trhla. Uvnit? bylo temno. Pochodn? bylo poskrovnu a okna s barevn?m sklem dovnit? p??li? mnoho denn?ho sv?tla rovn?? nevpou?t?la. Bylo tu ticho. Od prvn?ho okam?iku m?la pocit, jako kdy? vstoupila do kostela. Vzhl?dla nad sebe, aby zjistila, ?e se v?? klene ve spir?le do v??e. Kolem zd? kulovit?ho p?dorysu se jako had vinula stoupaj?c? rampa. V??e u? nebyla ??dn? okna a odn?kud shora se oz?val tlumen? zp?v. Tady d?l ode dve?? u? byla v?n? kadidla hust? a t??k?. Chv?li co chv?li se objevovali mni?i, aby z?hy zase zmizeli v n?kter?m ze z?kout?. Jedni m?li v rukou kadidelnice, zat?mco jin? mumlav? prozp?vovali. Dal?? byli zcela ti??, nemluvn? a pl??ili se prostorem pla?e jako st?ny. Gwen musela p?em??let, o ?em tento kult vlastn? v?bec byl. „Poslal t? m?j otec?“ ozval se hlas. Gwen se p?ekvapen? oto?ila, aby spat?ila mu?e, stoj?c?ho jenom dva metry za n?. M?l na sob? dlouhou ?arlatovou r?bu jako ostatn? a p??telsky se na ni usm?val. Bylo a? k nev??e, jak moc jeho obli?ej p?ipom?nal ten kr?l?v. „V?d?l jsem, ?e d??ve nebo pozd?ji n?koho po?le,“ ?ekl Kristof a pokynul rukou za sebe. „Jeho snaha p?iv?st m? zp?t do sv?ho st?da je nekone?n?. Pros?m, n?sleduj m?.“ Gwen se k n?mu p?idala a nechala se v?st na kamennou rampu, ov?jej?c? se kolem kulovit?ch zd? v??e a stoupaj?c? do vy???ch pater. Kristof ji p?ekvapil. O?ek?vala ??len?ho fanatika, ale on p?itom vypadal mil?, zdrav? a velice p??telsk?. A p?edev??m spokojen?. Ani trochu nevypadal jako n?kdo, kdo je ztracen a om?men ciz? ideologi?, jak to popisoval jeho otec. „Tv?j otec si t? ??d?,“ odpov?d?la kone?n? po chv?li, kdy? minuli dal??ho z tich?ch mnich?. Tento ani na okam?ik nezvednul o?i z podlahy. „P?eje si, abych t? p?ivedla zp?tky dom?.“ Kristof zakroutil hlavou. „To je pr?v? ta pot??,“ odpov?d?l. „Otec si mysl?, ?e nalezl jedin? spr?vn? domov a ?hel pohledu na sv?t?. J? v?ak pochopil n?co jin?ho. Na sv?t? m??e b?t mnoho skute?n?ch domov?.“ Povzdechl si a vedl ji d?l. Gwen se rozhodla, ?e jej nech? mluvit samotn?ho a nebude alespo? z po??tku nijak nal?hat. „M?j otec by nikdy nep?ijal to, k?m jsem,“ dodal po chv?li. „Nikdy by se to nepokusil pochopit. Z?st?v? ve sv?m star?m omezen?m sv?t? – a chce m? tam st?hnout zp?tky. Jen?e j? nejsem on – a to on nikdy nedok??e p?ijmout.“ „Nechyb? ti rodina?“ zeptala se Gwen. P?edstava, ?e by n?kdo ob?toval cel? ?ivot jenom t?to v??i j? p?ipadala podivn?. „Ano,“ odpov?d?l stroze a p?ekvapiv?. „Velice. Rodina pro m? znamen? v?echno – ale moje spiritu?ln? vol?n? je je?t? siln?j??. M?j domov je te? tady. Slou??m Eldofovi. On je m?m sluncem. Kdybys jej znala, byl by i tv?m.“ Gwen uhnula o?ima. Zajisk?en?, kter? se mu p?i t?ch slovech objevilo v o??ch, se j? ani tro?ku nel?bilo. „J? slou??m jenom sama sob?,“ odpov?d?la. Usm?l se. „Mo?n? pr?v? proto m?? tolik starost?,“ odpov?d?l. „Ov?em, nikdo v tomto sv?t? neexistuje, ani? by neslou?il n?komu jin?mu. I ty n?komu slou???.“ Gwen se na n?j podez?rav? pod?vala. „Jak to mysl???“ zeptala se. „M??e? si namlouvat, ?e jde? svou vlastn? cestou,“ pokra?oval, „ale t?m klame? sama sebe. Osoba, kter? slou???, nejsi ty, ale ten, koho tvoji rodi?e vychovali. Slou??? de facto sv?m rodi??m – a v?em jejich n?zor?m a ch?p?n? sv?ta. Kdy sebere? odvahu jejich v?chovu odvrhnout a za?ne? b?t skute?n? sama sebou?“ Gwen se zamra?ila. Ta filozofie se j? ani trochu nel?bila. „A nam?sto toho bych m?la p?ijmout ?? v?chovu?“ zeptala se. „Eldofovu?“ Zakroutil hlavou. „Eldof je pouh? prost?edn?k,“ odpov?d?l. „Pom?h? n?m odhodit na?e star? j? a naj?t to skute?n?. Naj?t to, ??m jsme osudem m?n?ni b?t. Tomu potom mus?me slou?it. To je n?co, co ty ve sv?m sv?t? nikdy nem??e? pochopit. Eldof to ale d?l?, propou?t? n?s tak na svobodu.“ Gwendolyn se d?vala do jeho up??mn?ch o?? a vid?la, ?e je t? my?lence zcela odd?n – bylo to stra?ideln?. Ihned si byla jist?, ?e jej nic na sv?t? nem??e p?inutit, aby odsud ode?el. S??, kterou kolem sebe ten Eldof rozprost?el, byla lepkav? a ti, kter? do n? chytil, ji potom u? ani nevn?mali. V?echno, co mu k tomu sta?ilo, byla trocha lacin? filozofie, kter? st?la na sv? vlastn? logice. Gwen u? necht?la nic z toho nad?le poslouchat. ??m d?le se bude od t? pavu?iny dr?et, t?m l?pe. Pokra?ovala v ch?zi a sna?ila se ze sebe ten pocit set??st, zat?mco stoupali d?l v kruz?ch pod?l vnit?n?ch st?n v??e. Kam, to vlastn? nev?d?la, ale Kristof ji n?sledoval, a tak to snad nebude nebezpe?n?. „Nep?i?la jsem sem, abych prob?rala detaily va?? v?ry,“ ?ekla. „Nechci t? ani p?esv?d?ovat, aby ses vr?til k otci. Sl?bila jsem pouze, ?e se na to zept?m a to jsem ud?lala. Pokud si nedok??e? v??it vlastn? rodiny, j? nejsem ten, kdo by t? tomu m?l u?it.“ Kristof se na ni zachmu?en? pod?val. „A mysl??, ?e si m?j otec v??? sv? rodiny?“ zeptal se. „Velice,“ odpov?d?la bez v?h?n?. „Alespo? podle toho, co jsem m?la mo?nost pozorovat.“ Kristof zakroutil hlavou. „Dovol mi, abych ti n?co uk?zal.“ Vzal ji jemn? za loket a nasm?roval do jedn? z chodeb, odbo?uj?c?ch ze schodi?t?. T?hla se daleko a potom znovu nav?zala na schody vzh?ru. Na jej?m konci se objevily t??k? dubov? dve?e, kter? kdy? otev?el, odhalily ?elezn? m???e. V?znamn? se na Gwen pod?val. Ta se zv?dav? i nerv?zn? z?rove? zad?vala dovnit?. Zhrozila se, kdy? tam spat?ila mladou d?vku, sed?c? zcela osamocen? u okna a hled?c? ven. Jej? tv?? p?ekr?valy dlouh? vlasy. O?i m?la do?iroka otev?en?, ale ona p?esto nijak nedala najevo, ?e si v?bec v?imla jejich p??tomnosti. „Takhle se n?? otec star? o svou rodinu,“ ?ekl Kristof. Gwen se na n?j zv?dav? pod?vala. „Jeho rodinu?“ zeptala se. Kristof p?ik?vl. „Kathryn. Jeho dcera a m? sestra. Ta, kterou schov?v? p?ed sv?tem. Byla p?esunuta do t?to cely. Pro?? Proto?e je posedl?. Proto?e nen? dokonal? jako on. Proto?e se za ni styd?.“ Gwen nev?d?la, co na to ??ct. Bylo j? t? d?vky l?to a p??la by si j? n?jak pomoci. Poprv? o kr?li zapochybovala. Bylo na Kristofov?ch slovech n?co pravdy? „Eldof si rodiny v???,“ pokra?oval Kristof. „Nikdy by nikoho z n?s neopustil. V??? si na?ich skute?n?ch j?. Nikdo odsud nikdy nebyl vyhn?n, proto?e by byl hor?? ne? ostatn?. Ti, kte?? jsou posedl?, jsou nav?c sv?mu prav?mu j? bl??e ne? ostatn?.“ Povzdechl si. „A? se s n?m setk??,“ dodal, „pochop??, co mysl?m. Nikdo takov? jako on na sv?t? u? nen? a nikdy ani nebude.“ Gwen znovu vid?la v jeho o??ch ono fanatick? jisk?en? a v?d?la, ?e je Kristof na tomto m?st? naprosto ztracen a nejsp??e se u? nikdy ke dvoru nevr?t?. Znovu se pod?vala na nete?nou princeznu a bylo j? smutno. Nejenom pro ni, n?br? i pro cel? toto m?sto a v?echny ty rozd?len? rodiny. Jej? p?edstava dokonal?ho ?tesu utrp?la zna?nou trhlinu. I toto m?sto m?lo sv? temn? z?kout? a probl?my. Navenek p?sobilo skoro idylicky, ale uvnit? p?itom ho?ela skryt? n?bo?ensk? v?lka. Gwendolyn nav?c v?d?la, ?e jednu z jej?ch bitev, ve kter? hr?la svou roli, nem??e vyhr?t. Nem?la na to ?as. Myslela na svou vlastn? rozt???t?nou rodinu a c?tila, ?e se mus? co nejd??ve pustit do hled?n? sv?ho man?ela a syna. Z tohoto m?sta se j? to?ila hlava. V?n? kadidla byla st?le t???? a nikde nebyly ??dn? v?trac? pr?duchy. P??la si zjistit to, co pot?ebovala a co nejrychleji odsud odej?t. Vzpomn?la si na den, kdy do tohoto kr?lovstv? p?i?la a jak potom kr?li sl?bila, ?e mu s t?m pom??e. „Tv?j otec v???, ?e tato v?? uchov?v? ur?it? tajemstv?,“ p?e?la k v?ci, „tajemstv?, kter? m??e spasit ?tes a v?echny jeho obyvatele.“ Kristof se pousm?l a ironicky zk???il ukazov?ky s prost?edn??ky. „Otec a jeho domn?nky,“ odpov?d?l. Gwen se zamra?ila. „Tvrd?? tedy, ?e to nen? pravda?“ zeptala se. „??dn? star? v?domosti a knihy?“ Odvr?til pohled a potom si povzdechl. Teprve po chv?li se rozhodl znovu pokra?ovat. „Co ti m? b?t odhaleno a kdy,“ odpov?d?l, „p?esahuje moje pravomoce. Pouze Eldof ti m??e na takov? ot?zky d?t odpov??.“ Gwen u? nemohla d?le ?ekat. „M??e? m? za n?m okam?it? odv?st?“ zeptala se netrp?liv?. Kristof se usm?l, oto?il se a odch?zel chodbou pry?. „Ale jist?,“ odpov?d?l po p?r metrech, „no?n? mot?l u? let? ke sv?tlu.“ KAPITOLA P?T? Stara st?la na rozkym?cen? plo?in? v?tahu a sna?ila se ned?vat pod sebe. Byla vytahov?na v??e a v??e a s ka?d?m posko?en?m cel? konstrukce se j? otev?ral lep?? a lep?? v?hled na kr?lovstv?. Stoupala k vrcholku ?tesu a srdce j? p?itom tlouklo jako ??len?. P?es hlavu m?la p?eta?enou k?pi, po z?dech j? st?kal studen? pot a u? te? c?tila, jak se p?es vrcholky masivu p?evaluje vedro z pou?t?. Je?t? ani nevy?lo slunce, ale tady naho?e u? te? bylo obt??n? d?chat. Lana a p?ezky sku?ely pod t?hou plo?iny, dopl?ov?ny sborov?m hek?n?m voj?k?, kte?? za n? silou vlastn?ch pa?? tahali. Ani jeden nem?l tu?en?, kdo Stara ve skute?nosti je. Kdy? potom vystoupali a? nahoru a s klepnut?m se zastavili, vyst??dalo v?echen ten lomoz jenom sku?en? v?tru. V?hled odsud byl neuv??iteln?. ?lov?k m?l pocit, ?e stoj? na st?e?e sv?ta. Stara musela vzpom?nat, jak sem na ?tes dorazila poprv? pot?, co s Gwendolyn, Kendrickem a ostatn?mi p?e?la Velkou Pustinu. Tehdy byli v?ce mrtv? ne? ?iv? a nic moc nevn?mali. M?la ?t?st?, ?e tu cestu p?e?ila a do?la a? sem. Vzpom?nala si, ?e prvn? pohled na masiv ?tesu pro ni byl jako kdyby se podruh? narodila. A te? se odtud pokou?ela ut?ct, spustit se zp?tky do pou?t? a znovu se vydat nap???. Vedle sebe m?la p?ipraven?ho kon?, kter? m?l zv??it jej? ?ance na p?e?it?. Neklidn? p?e?lapoval a klapal kopyty. Pohladila jej po ??ji, aby jej uklidnila. Cesta pou?t? na jeho h?bet? bude mnohem p??jemn?j?? a bezpe?n?j?? ne? p??ky. „Nepamatuji se, ?e by n?? velitel ??kal n?co o t?to akci,“ ozval se hlas voj?ka, kter? m?l moment?ln? nad v?tahem velen?. Stara strnula. „Potom bych to m?l znovu probrat p??mo s tv?m velitelem – za ??asti m?ho str?ce, na?eho kr?le,“ odpov?d?l Fithe autoritativn?m hlasem. Stara v?d?la, ?e l?e, ?e pro ni stra?liv? riskuje a byla mu za to ohromn? vd??n?. Fithe j? vlastn? p?ekvapil, ?e sv? slovo skute?n? dodr?el a ud?lal v?e, co bylo v jeho sil?ch, aby j? pomohl ut?ct z ?tesu a z?skat tak ?anci se znovu shledat s milovan?m Reecem. Reece. Stara nemohla myslet na nic jin?ho. Opust? toto m?sto, i kdy? bylo jedin? bezpe?n? na cel?m sv?t?, p?ejde tu nejhor?? z pou?t? a pak klidn? i v?echny oce?ny a cel? sv?t. To v?echno kv?li bl?hov? nad?ji, ?e jej po cest? n?kde potk? a bude mu moci pov?d?t, jak moc jej miluje. To, ?e vystavuje Fitheho takov?mu nebezpe?? se j? ani trochu nezamlouvalo, ale bez jeho pomoci nem?la nad?ji. Musela riskovat nejenom vlastn? ?ivot. Nedok?zala sed?t v bezpe?? a bohatstv? ?tesu, dokud je Reece n?kde tam venku. ?elezn? m???e zdvi?n? platformy se se zask??p?n?m otev?ely a Fithe ji vzal za ruku, aby ji doprovodil. Pl?n zabral a str??n? je propustili na val. Vyvedli kon? na k?men a byli vystaveni v?tru naplno. Byl tak siln?, ?e se Stara zapot?cela a kapuce j? m?lem slet?la z hlavy. K?e?ovit? sev?ela uzdu sv?ho kon? a op?ela se o n?j. Potom pohl?dla do nekone?n? ???e Velk? Pustiny a naplno si uv?domila, o jakou ??lenost se to pokou??. „Dr? hlavu sklon?nou a za ??dnou cenu si nesund?vej k?pi,“ po?eptal j? Fithe. „Pokud uvid?, ?e jsi holka, bude jasn?, ?e tu nem?me co d?lat a po?lou t? zp?tky. Te? se p?esuneme o kus d?l po valu, kde je dal?? v?tah, kter? t? dostane na druhou stranu. Pojede? v n?m u? jenom ty.“ Stara se n?kolikr?t rychle nadechla, aby si dodala odvahy a potom se s Fithem po boku jala v?st sv?ho kon? skrz ?pal?r ryt???. Dr?ela p?itom hlavu sklon?nou, aby nikdo nemohl nahl?dnout pod jej? k?pi. Po chv?li kone?n? osam?li, zastavili se a on j? znovu po?eptal: „Dobr?, pod?vej se vp?ed.“ Stara si odhrnula k?pi z hlavy, odhalila potem slepen? vlasy a spat?ila dv? oran?ov? slunce, jak vych?z? zpoza obzoru a barv? oblohu odst?ny od rud? a? po fialovou. Bylo to n?dhern? r?no. P?ehl?dla neskute?nou rozlohu Velk? Pustiny, ale ani zdaleka nemohla dohl?dnout na jej? konec. V d?lce vid?la nikdy neust?vaj?c? bou?i P?se?n? St?ny a potom se zapomn?la a pod?vala se p??mo pod sebe. Odjak?iva m?la strach z v??ek a tak se te? ot??sla a polekan? ustoupila o krok zp?t. P??mo pod ochozem zela ohromn? propast. A o p?r krok? vedle ji? ?ekal p?ipraven dal?? v?tah, kter? ji do t? propasti i s kon?m za chv?li spust?. Stara se pod?vala na Fitheho, kter? j? v?noval v?znamn? pohled. „Jsi si jist??“ zeptal se starostliv?. Vid?la mu na o??ch, ?e o ni m? up??mnou starost. V t? chv?li si nebyla jist?, ?e se na tu cestu chce vydat, ani trochu. Jedin?, co z?st?valo nezm?n?no, byla jej? touha znovu vid?t Reece. A to bylo rozhoduj?c?. V?hav? p?ik?vla. On pok?val hlavou t??. „D?kuji ti,“ ?ekla. „Nev?m, jak ti to oplat?m.“ Fithe se usm?l. „Najdi sv?ho mil?ho,“ odpov?d?l. „Pokud to nem??u b?t j?, alespo? a? jsi tedy ??astn? s n?m.“ Vzal ji za ruku, dvorn? ji pol?bil, potom se uklonil a odch?zel pry?. Stara se za n?m d?vala a najednou si o n?j d?lala starosti. Pokud by jej? srdce nepat?ilo Reecovi, tento mlad?k by pro ni jist? byl p??mo skv?l?. Oto?ila se zp?tky k pou?ti a vydechla, aby si dodala odvahy. Potom uchopila kon? za uzdu a vykro?ila s n?m do v?tahu. Pokou?ela se p??li? se ned?vat do propasti pod sebou a ani nemyslet na to, co ji na cest? ?ek?. B?la se, ?e zjist?, ?e to nen? nic jin?ho ne? smrt. K tomu tak? po chv?li navzdory v?? snaze do?la. Lana a kladky znovu sk??p?ly, v?tah sebou h?zel sem a tam a voj?ci se s vycen?n?mi zuby ?inili. Stara za?ala klesat do pustiny. „Reeci,“ za?eptala ti?e sama pro sebe. „Mo?n?, ?e p?itom zem?u, ale p?edt?m pro tebe p?ejdu t?eba cel? sv?t.“ KAPITOLA ?EST? Erec s Alistair a Stromem po boku st?li na p??di lodi a d?vali se na hem??c? se vody imperi?ln? ?eky. Znovu propluli ?st?m, kde uhnuli z hlavn? ?eky doleva na men??, kter? vedla pry? od Volusie i Gwendolyn. Erec m?l sm??en? pocity. P??l si zachr?nit Gwendolyn co nejd??ve, ale z?rove? se musel dr?et kodexu ryt??e, kter? mu velel osvobodit ty otrock? vesnice a zlikvidovat nedalekou imperi?ln? z?kladnu. Pokud by to neud?lal, jej? pos?dka by pozab?jela vesni?any, kter? ji? stihl osvobodit a v?echny jeho snahy by tak vy?ly vnive?. Do vesnice by se op?t vr?tily imperi?ln? po??dky, jako kdyby tu jeho lod? nikdy nepropluly. D?val se na obzor a byl ??m d?l nerv?zn?j??. V?d?l, ?e s ka?d? z?b?rem vesel a ka?d?m zadut?m v?tru se od Gwendolyn i sv? p?vodn? mise vzdaluje. Z?rove? si v?ak i uv?domoval, ?e ?est si ob?as ??dala, aby ryt?? na sv?m ta?en? volil komplikovan?j?? cesty. Ob?as vojensk? kampa? jednodu?e neprob?hala tak, jak si ji ?lov?k napl?noval. Mnohdy z pl?n?, p?vodn? na?rtnut?ch ve velitelsk?m stanu, nez?stalo nic ne? ?ada nespln?n?ch bod? a c?le se nakonec dos?hlo zcela jinak. Erec s?m sob? p??sahal, ?e zni?? tu imperi?ln? pevnost co nejrychleji a okam?it? se potom vr?t? na cestu zp?tky za Gwendolyn. „Pane!“ ozval se v?k?ik. Erec se pod?val na jednoho ze sv?ch n?mo?n?k?, kter? m?l slu?bu ve str??n?m ko?i a te? ukazoval prstem p?ed sebe. Pod?val se t?m sm?rem t?? a z?hy za ohybem ?eky spat?il imperi?ln? hrad. Nebyl velk? ale doslova p?et?kal voj?ky a byl strategicky um?st?n? p??mo na ???n?m b?ehu. Byla to pom?rn? jednoduch? opevn?n? ?tvercov? stavba z kamene. Nebyla nijak vysok?. Imperi?ln?ch voj?k? bylo kolem vid?t velk? mno?stv?, ale ??dn? se ned?val k ?ece. Byli zam?stn?ni dohl??en?m na vesni?any, kte?? se lopotili ve vesnici, je? k hradu p??mo p?il?hala. Mnoz? pracovn?ky nemilosrdn? bi?ovali, i kdy? se neprovinili ni??m hor??m ne? ?e u? byli z dennodenn? t??k? pr?ce unaven?. Spousta z dozorc? se tomu dokonce hlasit? sm?la. Erecova tv?? zrudla vzteky p?i pohledu na tu nespravedlnost. Kone?n? se ujistil, ?e vypravit se t?mto ramenem ?eky nebylo ?patn? rozhodnut?. Nech? ty imperi?ny zaplatit nejvy??? cenu a d? tu v?ci do po??dku. Mo?n?, ?e to bude jenom jehla v kupce imperi?ln?ho sena, ale tak? to ve stejn? kupce mohlo znamenat ho??c? z?palku. Erec v?d?l, ?e pocit nov? nabyt? svobody d?v? lidem velkou s?lu a odhodl?n?. B?ehy kolem pevnosti byly lemov?ny zakotven?mi imperi?ln?mi lod?mi, na nich? byly rozm?st?ny jenom velmi sporadick? hl?dky. Imperi?ni se c?tili v naprost?m bezpe??. Pro? by tak? ne, u? po stalet? se nebylo ve vnitrozem? koho ob?vat. Pokud ov?em ?lov?k nepat?il k poroben?m n?rod?m. Jen?e te? tu byl Erec. Spo??tal si, ?e jsou nep??tel? v p?esile, ale ?e moment p?ekvapen? ji snad dok??e vymazat. Pokud se jim poda?? za?to?it dostate?n? d?razn? a p?edev??m rychle, m??ou je zlikvidovat b?hem p?r minut. Pod?val se na Stroma, kter?mu se ruce u? t?m?? t??sly nedo?kavost?. „P?evezmi velen? na vedlej?? lodi, brat?e,“ ?ekl mu Erec. Je?t? to ani nedo?ekl a Strom u? se hnal jeho rozkaz splnit. Rozb?hl se nap??? palubou a plavn?m skokem p?esko?il na vedlej?? lo? i bez pou?it? lana. Tam se okam?it? hnal ke kormidlu. Erec se pod?val na vlastn? pos?dku, kter? jej do posledn?ho mu?e sledovala a o?ek?vala rozkazy. „Nechci na sebe upozornit d??v ne? ude??me,“ ?ekl. „Mus?me se potichu dostat co nejbl??e to p?jde. Lu?i?tn?ci p?ipravit! V?ichni a? maj? zbran? po ruce a schovejte se. Jestli uvid? lod?, nemus? hned vid?t, ?e se je?? helmicemi.“ Voj?ci zaujali postaven? v krytech proti lukost?elb? i za z?bradl?m a trp?liv? o?ek?vali dal?? rozkazy. Zvedl se v?tr a nesl lod? p??mo tam, kam pot?ebovali. Erec c?til na k??i ono zn?m? mraven?en?, kdy? se cel? organismus p?ipravoval na bitvu. Byli bl??e a bl??e. Te? u? zb?valo m?n? ne? pades?t metr? a on ho?el nervozitou. Doufal, ?e nebudou spat?eni. U? pot?ebovali jenom kousek. Jeho mu?i byli rovn?? neklidn?. Ka?d? si p??l, aby to u? rad?ji vypuklo a m?li to co nejd??v za sebou. Pot?ebovali u? jenom chv?li, ne? se dostanou do dost?elu. Ka?d? metr nav?c bude potom m?t hodnotu drah?ho kovu. S luky a o?t?py budou m?t jenom jednu ?anci a musej? ji zu?itkovat co nejl?pe. No tak, pomyslel si. Je?t? kous??ek. Potom se v?ak jeden z imperi?ln?ch voj?k? oto?il k ?ece, zaclonil si rukou o?i proti slunci a za?al zkoumat jej? vody postupn? po proudu dol?. Bylo jasn?, ?e je za chv?li spat?? a ?e to bude p??li? brzy. V tu chv?li je?t? nebudou v dost?elu. Alistair, stoj?c? vedle n?j, uvid?la toho mu?e tak?. Ne? mohl Erec vyk?iknout rozkaz, kter?m by uvedl sv? mu?e do pohybu p?ed?asn? v nad?ji, ?e se p?esto poda?? z?skat moment p?ekvapen?, zvedla ruku a nam??ila ji dlan? p?ed sebe. Kolem jej? ruky se okam?it? utvo?ila ?lut? energetick? koule. Erec u?asle sledoval, jak se koule odd?lila od Alistai?iny ruky a jako kulov? blesk se mot?l?m pohybem vznesla nahoru nad jejich flotilu. Potom n?hle nehlu?n? vybuchla. Vzduch se naplnil vlhkost? a paprsky slunc? v n?m okam?it? za?aly tvo?it duhu. Potom v?e zhoustlo a jeho flotilu zahalila mlha. Imperi?ln? voj?k se zad?val na podivn? ml?n? opar nad ?ekou, ale nic dal??ho u? tam nespat?il. Erec se usm?l na Alistair a znovu se musel s?m sebe pt?t, co by si bez n? byl po?al. Flotila pokra?ovala kup?edu v perfektn?m z?krytu. „Tv? jemn? dla? je mocn?j?? ne? ost?? m?ho me?e, m? pan?,“ ?ekl s m?rnou ?klonou. Usm?la se. „Po??d je?t? tu bitvu mus?? t?m me?em vyhr?t,“ odpov?d?la. V?tr je nesl bl??e a magick? mlha se dr?ela st?le nad nimi. Erec vid?l, jak jeho mu?e u? p?l? o?t?py v rukou a ch?pav? se pousm?l. Ten jeho p?lil ?pln? stejn?. „Je?t? ne,“ ?ekl tlumen?. Potom se mlha pon?kud rozestoupila a Erec znovu spat?il obrysy imperi?ln?ch voj?k? na b?ehu. Jejich svalnat? z?da byla oto?en? z?dy k ?ece a oni se nad?le v?novali sv? krut? pr?ci. A? sem bylo sly?et pr?sk?n? bi??. Jin? v?ak te? st?li na b?ehu a p?trav? se d?vali na tu podivnou mlhu nad ?ekou. Byli ve st?ehu a ?ekali, co z toho bude. Erecovy lod? u? te? byly jen pouh?ch dvacet metr? od b?ehu. Srdce mu tlouklo a? v u??ch. Vzd?lenost byla nyn? ide?ln? a Alistai?ino kouzlo nav?c u? ztr?celo na s?le. Nade?la chv?le pro ?tok. „Lu?i?tn?ci!“ zah?m?l Erec. „Pal!“ Des?tky jeho mu?? vstaly zpoza ?kryt?, nat?hly luky, zam??ily a vyp?lily mohutnou salvu ??p?. Nebe potemn?lo hv?zdaj?c?mi st?elami, kter? vystoupaly z lod?, opsaly oblouk a potom se sn??ely na imperi?ln? b?eh. O vte?inu pozd?ji u? vyvolaly v m?st? sv?ho dopadu mocnou salvu p?ekvapen?ho ?evu. Bitva zapo?ala. V?ude se rozezvu?ely rohy, kdy? byla pos?dka hradu upozor?ov?na na hroz?c? nebezpe?? a hnala se o p?ekot do boje. „O?T?PY!“ velel Erec. Strom byl prvn?, kdo se nap??hl a vrhnul sv?j kr?sn? post??b?en? o?t?p na b?eh. Zbra? prosvi?t?la vzduchem a doslova p?i?pendlila k zemi jednoho z nep??telsk?ch velitel?. Erec vrhnul sv?j o?t?p hned po n?m. Jeho zbra? m?la zdoben? zlat?. Potom u? n?sledovala mra?na o?t?p? ze v?ech palub, kter? na b?ehu kosily zcela zasko?en? obr?nce. Imperi?ni nem?li dostatek ?asu se zorientovat, ani zformovat do obrann?ch pozic. Hned prvn? salvou jich padly des?tky a des?tky a Erec v?d?l, ?e prozat?m mohou slavit velk? ?sp?ch. Stovky dal??ch v?ak st?le st?ly na nohou a formovaly se k obran?. Erec vedl svou lo? ke b?ehu. Nade?el ?as si to s nimi rozdat zbl?zka. „?TOK!“ zah?m?l. Tasil me? a vysko?il na z?bradl?, ze kter?ho potom ko?i??m skokem sesko?il rovnou na p?s?it? ???n? b?eh. Stovky mu?? z pos?dek n?sledovaly jeho p??kladu a brzy zaplavily pl?? jako kobylky. Okam?it? se museli za??t pot?kat s imperi?ny, kte?? u? se vzpamatovali natolik, ?e za?ali op?tovat st?elbu z luk?. Ostrovan? s mohutn?m bojov?m pok?ikem vyrazili k pevnosti, zat?mco imperi?ni se rychle zformovali a vyrazili jim v ?strety. Erec se p?ikr?il, kdy? se na n?j vy??til ohromn? nep??telsk? voj?k, t??maj?c? t??kou dvoub?itou sekeru. Sekl s n? ze strany ve snaze utnout Erecovi hlavu. St??brn? se sehnul, bodnul ?to?n?ka do b?icha a pokra?oval d?l. Jeho bojov? reflexy, vypilovan? l?ty d?iny, se sepnuly naplno a on kolem sebe za?al rozs?vat smrt. Dal??ho nep??tele bodnul do srdce, ustoupil do strany, aby se vyhnul r?n? sekerou zezadu a ani? by se oto?il, za?to?il loktem s bodcem na konci proti dal??mu. Erec se v ?ad?ch sv?ch mu?? pohyboval o pozn?n? svi?n?ji a rychleji. Byl siln?j?? ne? kdokoliv z nich, i kdy? minim?ln? Strom by s t?m nesouhlasil. Za?ali se prob?jet imperi?ln?mi ?adami, jako kdyby to byla jenom tlupa nemotorn?ch zpola vycvi?en?ch sedl?k?. Moment p?ekvapen? se v?ak brzy vy?erpal, boj za?al b?t tu??? a jejich postup se zpomalil. Imperi?ln? voj?ci byli ohromn? chlapi a jakmile nad nimi ?lov?k ztratil psychologickou v?hodu, byl to za??tek konce. Erec te? vid?l, ?e kolem za??n? um?rat p??li? mnoho z jeho voj?k?. On a Strom se v?ak nad?le prob?jeli nep??teli s lehkost?. Razili si jimi cestu jako d?moni vypu?t?n? z pekla. Nikdo z imperi?n? je nedok?zal zas?hnout. Jejich po??n?n? inspirovalo ostatn? a tak bylo brzy po boji. P?sek ???n?ho b?ehu se zbarvil do ruda a t?la, kter? do t? b?e?ky dopadla, pat?ila z velk? ??sti imperi?n?m. P?esto mezi nimi v?ak bylo i nezanedbateln? mno?stv? Jihoostrovan?. Erec rozzu?en? vedl sv?j voj vst??c pevnosti, kter? byla st?le t??ce br?n?na. Vyb?hl po kamenn?ch schodech a srazil se s voj?kem, kter? vedl dal?? jednotku imperi?n? do v?padu. Nekompromisn? jej bodl do srdce a z?rove? se uhnul r?n? jeho bojov? palice. Ukro?il do strany, sekl dal??ho a poslal jej padat ze schod?, ale r?n? voj?ka, p?ib?haj?c?ho za n?m se u? nestihl vyhnout. Jen?e to u? dorazili ostatn? a Strom sv?m me?em r?nu m??enou na Ereca odvedl stranou a j?lcem me?e potom ?to?n?ka srazil. To u? se jejich ryt??i valili nahoru po schodech jako lavina. Erec pokra?oval kup?edu, bral schody po t?ech, a? se dostal k ho?ej??mu ochozu hradu. Des?tky imperi?n?, je? ochoz dr?ely, nyn?, p?i pohledu na por??ku jejich brat?? a rychl? postup Erecov?ch mu??, za?aly panika?it a d?valy se na ?t?k. Voj?ci ut?kali na druhou stranu hradu, kde bylo dal?? schodi?t?, vedouc? do uli?ek otrock? vesnice. Jen?e tam se se zlou pot?zali. Vesni?an? m?li dostatek ?asu pochopit, co se to d?je a jak? nad?je jim z toho plynou. Jejich shrben? h?bety a uslzen? o?i byly te? ty tam a ruce, kter? je?t? p?ed chv?li motykami okop?valy tvrdou zem, te? t??maly tyt?? n?stroje za zcela jin?m ??elem, av?ak s nemen?? zru?nost?. Pustili se do imperi?n? s mnohem v?t?? chut?, ne? p?edt?m do pr?ce a jakmile uko?istili jejich bi?e, za?ali jim teprve d?vat opravdov? v?prask. Voj?ci nic podobn?ho ne?ekali a tak jim nab?hli do r?ny zcela nep?ipraveni. Otroci je bili hlava nehlava, i kdy? u? le?eli na zemi, znovu a znovu a znovu, dokud se nep?estali h?bat a mnohdy i dlouho potom. Do vesnice kone?n? dorazila spravedlnost. Erec st?l na ochozu dobyt?ho hradu, zt??ka oddychoval a ti?e se d?val, jak jsou posledn? zbytky imperi?n? likvidov?ny. Bylo po bitv?. Jeho ryt??i obsadili celou pevnost a koho nezabili oni, toho uhnali a ubili vesni?an? v ulic?ch. Potom se v?ude rozlehly oslavn? v?k?iky, kter? s?lily a s?lily, a? i ten nejv?t?? stra?pytel, zalezl? kdesi v prase??m chl?vku v?d?l, ?e se stalo n?co mimo??dn?ho. Byl to k?ik v?t?zstv?, svobody a triumfu. Erec te? u? v?d?l, ?e to za to zdr?en? st?lo. Tohle byla cesta, po kter? ?ampion ryt??sk?ho ??du St??brn?ch musel kr??et. KAPITOLA SEDM? Godfrey sed?l na podlaze v podzemn?m ?krytu pod Silisin?m pal?cem. Akorth s Fultonem a Ario s Merekem sed?li vedle n?j, zat?mco Drey le?el na podlaze u jejich nohou a Silis se sv?mi mu?i sed?la naproti. Nikdo nemluvil, jejich hlavy byly sv??en?, rukama obj?mali vlastn? kolena a v?ichni v?d?li, ?e smrt m??e p?ij?t v ka?d?m okam?iku. M?stnost se ot??sala, jak v ulic?ch nad n? postupovala arm?da drancuj?c? m?sto Volusia. Podle zvuku to vypadalo jako kdy? se jej Ryt??i Sedmi rozhodli roztrhat na cucky. Godfrey si dop??l dal?? dlouh? lok ze sv?ho m?chu s v?nem. U? byl posledn?. Pokou?el se j?m polo?it mlhu na strach z p?ich?zej?c?ch imperi?n?, ale n?jak se to neda?ilo. Z?ral na vlastn? boty a p?em??lel, jak jen to mohlo v?echno doj?t a? sem. Ani ne p?ed dv?ma roky byl v bezpe?? a pohodl? v Prstenu, pil jako duha a nem?l jin? starosti, ne? kter? kr?ma m? zrovna nejlep?? pivo a kter? nev?stinec zrovna p?ijal do slu?eb nov? kr?sky. A te? byl na druh? stran? mo?e v Imp?riu chycen v pasti v podzem? ciz?ho m?sta, kter? se arm?da toho stejn?ho st?tu b?hv?pro? pokou?ela rozb?t na kusy. Vlastn? u? te? byli v?ichni ve spole?n? rakvi. V hlav? mu bzu?elo, ale on nevzd?val svou snahu p?im?t se myslet jasn?. V?d?l, na co jeho p??tel? te? mysl?, ?etl to z jejich pohled?. Nikdy ho nem?li poslechnout a nam?sto toho se m?li pokusit o ?t?k, kdy? se k tomu nab?zela mo?nost. Kdyby se nevr?tili pro Silis, mohli zkusit sv? ?t?st? na lodi a t?eba by se, navzdory jej?mu tvrzen?, nakonec z p??stavu n?jak dostali. Te? u? mohli b?t od Volusie po??dn? daleko. Pokou?el se nal?zt uspokojen? v tom, ?e se mu, alespo? prozat?m, poda?ilo t?to ?en? zachr?nit ?ivot. Kdyby sem nedorazil v?as a nevaroval ji, te? by ji? ur?it? byla mrtv?. Ta cesta tedy nebyla zbyte?n?, i kdy? se mu to rozhodnut? p??li? nepodobalo. „A co te??“ zeptal se Akorth. Pod?val se na n?j a v jeho o??ch bylo obvin?n?. Nahlas vyslovil to, co si ostatn? nejsp??e mysleli t??. Godfrey se rozhl?dl po t? mal? pochodn?mi spo?e osv?tlen? m?stnosti. Ty pochodn? u? nav?c doho??valy. Zb?valo jim n?co mali?ko j?dla a posledn? m?ch s pit?m. Potom u? bude n?sledovat jenom ?ek?n? na smrt. Naho?e se m?sto nad?le ot??salo pod ?dery ?to??c? arm?dy. Godfrey p?em??lel, jak dlouho to je?t? potrv?. Hodiny? Dny? Jak dlouho m??e Ryt???m Sedmi zabrat obsazen? m?sta Volusie? Odejdou potom? „Po n?s nejdou,“ ?ekl do ?era. „Tam naho?e bojuj? imperi?ni proti imperi?n?m. Cht?j? se Volusii pomst?t. S n?mi to nem? nic spole?n?ho.“ Silis ale zakroutila hlavou. „Oni tu vyplen? ?pln? v?echno,“ ?ekla v??n?m, pevn?m hlasem. „Ryt??i Sedmi d?laj? svou pr?ci po??dn? a nikdy se nevzd?vaj?.“ V?ichni se odml?eli. „Jak dlouho tady dole m??eme p?e??t?“ zeptal se Merek. Silis se pod?vala na ten??ci se z?soby a zakroutila hlavou. „Mo?n? tak t?den,“ odpov?d?la. Tu najednou shora p?i?la stra?liv? r?na. Strop nad nimi se ot??sl a zasypal je spr?kou suti. Godfrey c?til, ?e kamenn? podlaha pod jeho nohama se zachv?la. Silis vysko?ila a ustaran? si za?ala prohl??et strop, kter? hrozil provalen?m. „U? jsou v m?m pal?ci,“ ?ekla sp??e sama k sob?, ne? k ostatn?m. Godfrey vid?l smutek v jej? tv??i. Nedivil se, pr?v? p?ich?zela o v?echno, co m?la. Kdy? se na n?j v?ak pod?vala, spat?il v jej?ch o??ch vd??nost. „Kdyby nebylo v?s, te? bych byla tam naho?e. Zachr?nili jste n?s.“ Godfrey si povzdechl. „Jen?e co z toho?“ zeptal se rozmrzele. „Jedin?, ?eho jsme dos?hli je, ?e zem?eme tady dole a pomaleji.“ Silis se tak? zamra?ila. „Pokud tu z?staneme,“ zeptal se Merek, „um?eme?“ Silis se na n?j pod?vala a potom smutn? p?ik?vla. „Ano,“ odpov?d?la. „Ne dnes ani z?tra, ale za p?r dn? u? to p?ijde. Oni se sem dol? nejsp?? nedostanou, ale to sam? plat? pro n?s. My nahoru tak? nem??eme. Jakmile n?m dojde j?dlo a voda, je po n?s.“ „Co tedy budeme d?lat?“ zeptal se Ario. „Ty tady chce? um??t? Proto?e j? to teda v pl?nu nem?m.“ Silis za?ala zachmu?en? p?ech?zet sem a tam. P?em??lela. Po chv?li se zarazila. „Je tu jedna mo?nost,“ ?ekla. „Je to velmi riskantn?, ale mohlo by se to pov?st.“ Pod?vala se na n?. Godfrey zadr?el dech v o?ek?v?n? toho, co jim navrhne. „Je?t? za m?ho otce tu pod pal?cem byla dal?? podzemn? chodba,“ ?ekla. „Vede ven do m?sta. Pokud je?t? po??d existuje a my ji najdeme, m??eme se tudy v noci pokusit ut?ct a dostat se do p??stavu. Tam sedneme na jednu z m?ch lod?, pokud tam je?t? v?bec n?jak? jsou, a odplujeme pry?.“ Rozprost?elo se zaduman?, nejist? ticho. „Riskantn?,“ zhodnotil Merek. „M?sto je zaplaven? nep??teli. Jak bychom se tam mohli dostat, ani? by n?s zabili?“ Silis pokr?ila rameny. „Pravda,“ p?ipustila. „Pokud n?s chyt?, je po n?s. Pokud ale po?k?me do tmy a zabijeme kohokoliv, kdo n?m bude st?t v cest?, a t?eba se n?m to nakonec poda??.“ „A co kdy? tu chodbu nakonec opravdu najdeme, dokonce se dostaneme i do p??stavu, ale tam zjist?me, ?e tam ??dn? plavbyschopn? lod? nezbyly?“ zeptal se Ario. Pod?vala se na n?j. „??dn? pl?n nen? jist?,“ ?ekla. „Tam naho?e docela pravd?podobn? um?eme – stejn? jako tady.“ „Smrt si jednou p?ijde pro ka?d?ho,“ vlo?il se do toho Godfrey, vstal a pod?val se v?em do tv???. „Ot?zka zn?, jak to chceme ud?lat. Zalezl? jako krysy tady dole? Nebo na cest? na svobodu?“ Jeden po druh?m vstali, pod?vali se na n?j a v??n? pok?vali hlavami. Pl?n se zrodil. Je?t? t?to noci se pokus? uprchnout. KAPITOLA OSM? Loti s Locem kr??eli na ostr?m pou?tn?m slunci. Oba byli sv?z?ni okovy jeden k druh?mu a postrkov?ni kup?edu imperi?ln?mi dozorci. Kr??eli pustou krajinou a Loti musela neust?le p?em??let, pro? se jej? bratr rozhodl dobrovoln? p?ihl?sit na tu nebezpe?nou pr?ci. Copak se do?ista zbl?znil? „Na cos myslel?“ ?ekla mu ti?e. Tu byli zezadu postr?eni tak hrub?, ?e Loc ztratil rovnov?hu a m?lem upadl. Loti jej zachytila za pa?i. „Pro? ses na to p?ihl?sil?“ dodala. „Pod?vej se kup?edu,“ ?ekl jej? bratr. „Co tam vid???“ Loti vzhl?dla a nevid?la nic ne? zd?nliv? nekone?nou pou?? a z?stup otrok?, kter? se plaho?il nap???. Na obzoru potom st?lo skalnat? n?vr??, na n?m? se lopotili mnoz? dal??. V?ude bylo mo?no vid?t dozorce a sly?et pr?sk?n? bi??. „Nevid?m nic,“ odpov?d?la netrp?liv?, „jenom to, co po??d dokola: otroci sd?ran? na k??i od nena?ran?ch imperi?n?.“ Tu j? najednou z?da ol?zl bi? a? vyk?ikla. Pod?vala se do zamra?en? tv??e jejich dozorce. „Zav?i zob?k!“ poru?il j?. Loti se z t? bolesti cht?lo bre?et, ale p?inutila se z?stat klidn? a pokra?ovat v ch?zi. ?li s Locem d?l, ch?est?ce p?itom ?et?zy. Loti si v?ak v duchu p??sahala, ?e v?echny ty imperi?ny zabije, jestli se j? k tomu n?kdy naskytne p??le?itost. Pokra?ovali ti?e d?l. Jejich boty k?upaly o kamenit? pou?tn? podlo??. Po chv?li se v?ak Loc za ch?ze znovu k sest?e p?ibl??il. „Nejde o to, co vid??,“ ?ekl ti?e, „ale o to, co nevid??. Pod?vej se po??dn?. Tam naho?e na tom ?tesu.“ D?vala se tam znovu a znovu nespat?ila nic zvl??tn?ho. „Je tam jenom jeden dozorce. Jeden. Na dva tucty otrok?. Pod?vej se zp?tky a ?ekni mi, kolik jich vid?? tam.“ Loti se nen?padn? ohl?dla a spat?ila des?tky otrok???, jak dohl??ej? na mno?stv? otrok? l?maj?c?ch k?men a obd?l?vaj?c?ch nepoddajnou p?du. Znovu se oto?ila k ?tesu a kone?n? pochopila, co m? jej? bratr na mysli. Nejenom, ?e je tam ten dozorce ?pln? s?m, ale nav?c nedaleko post?vala i jeho zerta. To byla p?ece cesta k ?t?ku. Loti byla nad?en?. Loc pok?val hlavou na znamen?, ?e si kone?n? rozum?j?. „Vrcholek ?tesu je nejhor?? pracovi?t? ze v?ech,“ ?ekl. „Je tam nejv?t?? vedro a ?lov?k m??e snadno spadnout. Pro n?s je to v?ak, sest?i?ko, p??le?itost.“ Tu byla Loti najednou hrub? nakopnuta zezadu. Zapot?cela se a strhla s sebou i Loca. Byli hn?ni jako dobytek k ?tesu. Loti se pokou?ela znovu popadnout zpola vyra?en? dech a hlavn? neupadnout. Nem?li by probl?m ji uml?tit k smrti, kdyby u? nebyla schopn? pracovat. Kup?edu ji v?ak hnala nad?je. Kone?n? m?li n?jak? pl?n. Loti by si nikdy nemyslela, ?e by jej? bratr byl tak odv??n?, ?e by se imperi?n?m otev?en? vzep?el, ale zoufalstv? dok??e ?lov?ka prom?nit a ona te? v jeho o??ch vid?la odhodl?n? nesm??it se s b?dn?m osudem otrok?. Vid?la jej v nov?m sv?tle a za?ala jej obdivovat. Jeho pl?n se j? velice zal?bil. „A co na?e pouta?“ zeptala se, kdy? si byla jist?, ?e dozorce neposlouch?. Loc pokynul hlavou. „Na jeho sedle,“ odpov?d?l. „Pod?vej se po??dn?.“ Loti se znovu pod?vala na zv??e a spat?ila, ?e m? u sedla pov??en? dlouh? me?. Ten jist? jejich ?et?zy dok??e rozetnout. Opravdu by se odsud mohli dostat. Poprv? od chv?le, kdy byli chyceni, poc?tila Loti ?petku optimismu. Pokra?ovali d?l na pracovn? pozici. Ostatn? otroci byli zlomen? a utrm?cen?. Mu?i a ?eny, kte?? bez nad?je na lep?? u? p??li? dlouho vykon?vali monot?nn? a extr?mn? n?ro?nou pr?ci. V jejich o??ch u? nezbyla ani ?petka vzdoru. Loti v?d?la, ?e by jim v p??pad? nouze nikdo z nich nejsp??e nepomohl. Oni ji snad ale pot?ebovat ani nebudou. Jedin?, ?eho jim bylo t?eba, byla jedna mal? ?ance. Ostatn? otroci by jim mohli jenom poslou?it pro rozpt?len? pozornosti. Loti byla znovu hrub? nakopnuta a tentokr?t u? r?nu neust?la. Tvrd? p?ist?la na b?icho a od?ela si ruce. U? byli p??mo u ?tesu. Dozorce ji surov? chytil za halenu na z?dech, vyt?hl ji na nohy, beze slova se oto?il a kr??el po kamenit? cest? zp?tky. „Do ?ady!“ za?val mu?, jen? p?evzal velen? po n?m. P?itom chytil Loti zezadu za krk a sm?knul j? k ostatn?m otrok?m. Kdy? se potom se?adili tak, jak si p??l, byla j? pod?na dlouh? d?ev?n? motyka s ?eleznou hlavic?. Loti byla vybr?na, aby ryla zem kolem ?tesu spolu s dal??mi ?enami. Pod?vala se na Loca a ten na ni v?znamn? k?vnul. Nastala chv?le, kdy to mus? prov?st, anebo se nav?dy sm??it s osudem. Loti vyk?ikla, zvedla motyku nad hlavu a v?? silou j? pra?tila dozorce zezadu do hlavy. Sama se j? p?itom t?m?? pustila, kdy? vid?la, jak se ?elezo zabo?ilo do jeho lebky. Celou akci provedla velice rychle a ten mu? ji nav?c ne?ekal. Nem?l ??dn? ?as reagovat. Nikdo z ostatn?ch otrok? by si nic podobn?ho nikdy nedovolil. Lotininy ruce se rozbrn?ly od zp?tn? vazby. Nejprve se zd??en?, ale pozd?ji se st?le v?t??m pot??en?m, d?vala, jak imperi?n padl na kolena a potom tv??? k zemi. Jej? z?da st?le je?t? pal?iv? bolela od jejich bi?? a toto byla alespo? drobn? satisfakce. Jej? bratr k tomu mu?i do?el, nap??hl se vlastn? motykou a je?t? jednou jej ude?il, aby se ujistil, ?e je skute?n? mrtev. Dozorce u? se ani nepohnul. Loti c?tila srdce a? v krku, t??ce oddychovala a najednou byla cel? mokr? od potu. Zahodila zkrvavenou motyku a pod?vala se na Loca. Dok?zali to. Rozhl?dla se kolem a spat?ila, ?e ostatn? otroci ustali v pr?ci a s pusami otev?en?mi doko??n se d?vali na jejich po??n?n?. V?t?ina vypadala zd??en?. Te? v?ak nesm?li pl?tvat drahocenn?mi vte?inami. Loti s Locem se rozb?hli k zert?, a? jejich ?et?zy chrastily. Loti popadla prvot??dn? imperi?ln? me?, p?ip?san? k sedlu zv??ete, zvedla jej nad hlavu a oto?ila se. „Pozor!“ zak?i?ela na Loca. Bratr se p?ikr?il a Loti v?? silou ?ala. Me? vyk?esal na ?elezn?m ?et?zu p?r jisker a ?ist? jej p?e?al. Kone?n? byli voln?. Loti se oto?ila, aby nasko?ila na zertu, kdy? tu se ozval k?ik. „O co my!?“ k?i?el ten hlas. Ostatn? otroci u? se hnali k nim, vz?jemn? si p?idr?uj?c okovy. Loti se oto?ila zp?tky k zert?. Dob?e v?d?la, ?e jejich ?sp?ch z?vis? na rychlosti. Cht?la odsud okam?it? vyrazit na v?chod do Volusie, kter? byla posledn?m m?stem, kde spat?ila sv?ho Daria. T?eba tam po??d je?t? n?kde je a ona by jej mohla naj?t. Z?rove? v?ak nedok?zala sn?st pomy?len?, ?e by tu ty ostatn? ubo??ky jenom tak nechala. Vrhla se kup?edu a za?ala jim rychle p?esek?vat okovy. Netrvalo dlouho a v?ichni byli voln?. Nev?d?la, co si s ne?ekan? nabytou svobodou po?nou – ale aspo? jim dala ?anci se o n?co pokusit. Vysko?ila do sedla zerty a podala Locovi ruku. Bratr k n? nat?hl svou zdravou ruku a nechal se vyt?hnout za n?. Loti potom za?ala zertu po imperi?ln?m zp?sobu b?t, aby ji p?inutila k pohybu. Zv??e za?valo a vyrazilo do b?hu. Najednou byli voln?, vzduch jim bral slova z ?st a jim se p?itom cht?lo k?i?et radost?. N?kde za nimi se ale u? za?aly oz?vat v?k?iky imperi?ln?ch dozorc?, kte?? spat?ili, co se to na ?tesu d?je. Loti na n? nem?nila ?ekat. Vedla zertu pry? od t?ch skal i v?eho ostatn?ho a rovnou do pust? pou?t?. Imperi?ln? dozorce i v?echno to otroctv? nechali za sebou a vyrazili vst??c svobod?. KAPITOLA DEV?T? Darius se v ?oku d?val na toho z?hadn?ho mu?e, kter? kle?el nad n?m. Jeho otec. D?val se mu do o?? a cel? okoln? sv?t se na tu chv?li jakoby zastavil. Najednou to v?echno d?valo smysl. Darius m?l od za??tku pocit, ?e je na tom mu?i n?co zvl??tn?ho. Ta podoba, to n?co, co mu ned?valo sp?t od chv?le, kdy jej poprv? spat?il. Jeho otec! To pomy?len? mu ani nep?ipadalo re?ln?. P?estu tu byl. Kle?el nad n?m a pr?v? mu zachr?nil ?ivot, kdy? zablokoval r?nu imperi?ln?ho voj?ka, kter? by Daria jist? zabila. Riskoval vlastn? ?ivot t?m, ?e vstoupil do ar?ny ve chv?li, kdy byl jeho syn ji? pora?en. Riskoval kv?li n?mu v?echno. Ale pro?? „Ot?e,“ za?eptal Darius t?zav? a u?asle z?rove?. Skute?nost, ?e byl krv? toho skv?l?ho bojovn?ka, jej napl?ovala p?chou. Nikdy nepotkal nikoho, kdo by byl v boji lep??. T?eba se jednou i z Daria stane podobn? impozantn? v?le?n?k. Otec mu podal ruku, aby jej vyt?hl na nohy. Stisk jeho ruky byl pevn? a siln?. Darius si nechal pomoci a znovu vstal do boje. Najednou m?l opravdov? d?vod pokra?ovat d?l a nevzdat se. Rychle se sehnul, sebral ze zem? sv?j me? a oto?il se, aby se po otcov? boku postavil bl???c? se hord? imperi?ln?ch voj?k?. Pot?, co zlikvidovali ony p?erostl? bytosti, toti? po?adatel? her vyslali novou vlnu a tentokr?t to byla ?ist? arm?dn? z?le?itost. Div?ci bur?celi nad?en?m nad ne?ekan?m v?vojem ud?lost?, zat?mco Darius se d?val do nestv?rn?ch tv??? imperi?ln?ch voj?k?, kte?? se na n? s dlouh?mi kop?mi ??tili. Za?al se soust?edit a tu se b?h okoln?ho sv?ta za?al zpomalovat. Kdy? se prvn? voj?k p?ibl??il, na posledn? chv?li se nap??hl a vrhl sv?m kop?m jako o?t?pem. Darius m?l co d?lat, aby se sta?il sehnout a z?rove? ustoupit do strany. Hned za kop?m toti? n?sledoval voj?k, kter? jej cht?l s rozpa?en?ma rukama srazit k zemi. Darius jej v okam?iku, kdy jej m?jel, ude?il j?lcem me?e do sp?nku. To u? se musel vyh?bat me?i dal??ho. Jako ko?ka se uhnul do strany a bodl mu?e do b?icha. Dal?? voj?k se na n?j vy??til z boku a cht?l Daria bodnout kop?m do ?eber. Byl p??li? rychl?, ne? aby se chlapec sta?il br?nit. Jen?e to u? se ozvalo kovov? za?in?en?, kdy? r?nu odvedla h?l jeho otce. Darius se na n?j vd??n? pod?val. Imperi?n potom dostal hol? p??mo mezi o?i a porou?el v bezv?dom? k zemi. Dari?v otec rozto?il svou h?l jako torn?do a postavil se cel? skupin? nep??tel najednou. H?l l?tala doprava i doleva a kop? voj?k? od n? jenom odletovala. Tan?il mezi nimi s lehkost? gazely a v rychl?m sledu je sr??el k zemi. Zp?sob, jak?m vl?dnul svou zbran? i ka?di?k? detail jeho pohybu byl v?c? um?leck? ?istoty a kr?sy. Bodal je do st?edu hrudi, mezi o?i, podpa?n?ch i podkolen?ch jamek podle toho, kde se zrovna otev?elo m?sto, je? by st?lo za z?sah. Byl jako divok? v?tr a z?rove? klidn? a metodick? jako m?s?c sv?t?c? nad no?n? t?n?. Inspirov?n otcovou virtuozitou bil se Darius jako smysl? zbaven?. Sekal, bodal, blokoval a z?rove? ukra?oval a uh?bal do stran i k zemi. Jeho me? se sr??el s ?epelemi nep??tel a vyk?es?val sprchy jisker. Nep??tel? byli v?t?? ne? on, ale Darius m?l v?ce odhodl?n? a na rozd?l od nich bojoval o hol? ?ivot – a p?ed zraky sv?ho otce. Odrazil nejednu r?nu, kter? byla m?n?na jemu a zachr?nil jej tak p?ed smrt?, kter? by neunikl ani se sv?mi tane?nick?mi dovednostmi. I Darius sr??el jednoho soupe?e za druh?m. Po chv?li zbyl u? jenom jedin? imperi?n. Rozb?hl se s me?em nad hlavou na Daria, ten po?kal na nejvhodn?j?? okam?ik a potom jednodu?e bodnul p?ed sebe. Zas?hl mu?e p??mo do hrudi. Imperi?n vykulil o?i, chytil se za r?nu a padl mrtev k zemi. Darius stanul vedle sv?ho otce, oba zt??ka oddychovali a prohl??eli si spou??, kterou kolem sebe nap?chali. V?ude kolem nich se rozkl?dal koberec z t?l pobit?ch nep??tel. I nad touto vlnou zv?t?zili. Darius m?l pocit, ?e po boku sv?ho otce se m??e postavit naprosto ?emukoliv. Spole?n? byli silou, kterou nebylo mo?n? jenom tak zastavit. Bojovat na otcov? stran? pro n?j p?itom byla radost, kterou v ar?n? je?t? nikdy p?edt?m nepoc?til. O otci odjak?iva pouze snil a v t?ch snech v?dycky hr?lo velkou roli, ?e ten mu? byl velk?m bojovn?kem. Te? se potvrdily a vyvr?tily v?echny ty pov?da?ky lid? z jeho vesnice o tom, ?e otec byl jenom oby?ejn? otrok jako ostatn?. Rozezvu?elo se mno?stv? roh? a dav znovu propukl v j?sot. Darius zprvu doufal, ?e pat?? jejich v?t?zstv?, ale to se p?epo??tal. Velk? ?elezn? vrata na vzd?len?m konci ar?ny se znovu otev?ela a bylo jasn?, ?e budou muset ?elit n??emu dal??mu. Ozvalo se u?irvouc? zatrouben?. Bylo siln? tak, ?e m?l ?lov?k pocit, ?e mu prasknou bub?nky a jenom st??? odol?val nutk?n? si zakr?t u?i. Slon! Darius se s tlukouc?m srdcem d?val na velkou br?nu, ve kter? se potom k jeho zd??en? objevila ta zv??ata hned dv?. Jejich k??e byla ?ern? jako uhl?. Jenom b?lostn? dlouh? kly se zbarven? zv??ete vzp?raly. Sloni byli rozzu?en? a kdy? vb?hli s dun?n?m do ar?ny, za?ali zmovu troubit. Vzduch se p?itom zvuku ot??sal a Dariova kolena spolu s n?m. Sloni se zvedli na zadn? a kdy? potom dopadli zp?tky, zp?sobili mal? zem?t?esen?. Dokonce i Dari?v otec neklidn? p?e?l?pl z jedn? nohy na druhou. Za krky jim sed?li imperi?ln? voj?ci, oble?en? od hlavy a? k pat? v ?ern? zbroji a ozbrojen? me?i a dlouh?mi kop?mi. Darius si ob? ta monstra prohl??el. Byla v?t?? ne? cokoliv, s ??m se v ?ivot? st?etnul a v?d?l, ?e tohle ani s otcem po boku nemohou zvl?dnout. Kdy? se na n?j v?ak pod?val, zjistil, ?e je jeho postoj u? zase zcela klidn? a neboj?cn?. Stoicky klidn? tv?? hled?la na novou hrozbu zd?nliv? bez zaujet?. To Dariovi dodalo trochu sil. „Tohle nem??eme vyhr?t, ot?e,“ ?ekl p?esto, zat?mco sloni u? nab?rali do kroku. „U? jsme vyhr?li synu,“ zn?la odpov??. „Jenom t?m, ?e tu stoj?me a budeme jim ?elit. T?m, ?e se neobrac?me na beznad?jn? ?t?k. Na?e t?la to mo?n? nep?e?ij?, ale pam?tka na n?s bude ??t d?l – a ?est, kterou tu dnes z?sk?me, znamen? v?t?zstv?!“ Potom otec najednou vyk?ikl a prudce vyrazil do ?toku. Darius se p?idal za n?m. B??eli neboj?cn? vst??c dv?ma ohromn?m tlustoko?c?m a, v o??ch v?ech div?k? i jich samotn?ch, i jist? smrti. Moment sr??ky neprob?hl tak, jak Darius o?ek?val. Uhnul se p?ed kop?m, vr?en?m jedn?m z jezdc?, zvedl sv?j me? a seknul j?m proti slonov? kon?etin?. Nev?d?l, jak by m?l efektivn? zas?hnout slona, ani jestli ta r?na bude v?bec m?t n?jak? ??inek. Nem?la. Dari?v me? jenom lehce ?kr?bnul tlustou k??i. Rozzu?en? zv??e ?vihlo chobotem do strany a trefilo Daria do ?eber. N?raz byl tak siln?, ?e jej odhodil p?t metr? stranou a t?m?? mu vyrazil dech. Zt??ka dopadl do prachu, kut?lel se je?t? n?kolik metr? a nad?en? ?ev div?k? sly?el jenom jako vzd?len? hu?en?. Pokusil se zahl?dnout otce a spat?il jej, jak vrh? ze zem? sebran? kop? po jednom ze slon? a potom se v kotoulu uh?b? z cesty. Trefil dokonale. Kop? se zv??eti zabodlo do oka. Slon zatroubil a podlomila se mu kolena. V pln? rychlosti upadl a srazil s sebou i toho druh?ho. Ar?nu zaplavil rozv??en? prach. Darius se rychle vydr?pal na nohy, odhodl?n vyu??t p??le?itosti. Zam??il se na jednoho z imperi?n?, kter? te? le?el na zemi. Voj?k se potloukl, ale u? se zvedal na nohy a nap?ahoval kop?, aby jej vrhnul otci do zad. Ten se d?val jinam, o hroz?c?m nebezpe?? nem?l tu?en? a Darius v?d?l, ?e mus? jednat, jinak bude b?hem vte?iny konec. Rozb?hl se kup?edu proti tomu voj?kovi, zvedl me? a na posledn? chv?li mu j?m vyrazil kop? z ruky – potom zbra? plavn? p?eto?il nad hlavou a srazil mu tu jeho z ramen. Obecenstvo k?i?elo jako bou?e. Darius v?ak nem?l ?as si sv?j triumf u??t. Druh? slon se toti? u? s trouben?m zvedal na nohy – a jeho jezdec jej navedl p??mo na Daria. Nebyl ?as n?kam ut?kat. Darius si nam?sto toho lehl na z?da, sebral ze zem? kop? a nam??il jej kolmo vzh?ru zrovna ve chv?li, kdy na n?j dopadala tlustoko?cova noha. ?ekal do posledn?ho okam?iku a potom se odkulil stranou, aby jej zv??e nerozma?kalo na ka?i. Noha jej minula jenom o centimetry. Stejn? to v?ak nedopadlo s hrotem kop?. Slon stra?liv? za?val, kdy? si vrazil zbra? do nohy. Kop? projelo chodidlem hluboko do kon?etiny a o kus v??e zase vyjelo k??? ven. Slona popadl amok, ve snaze zbavit se bolesti poskakoval sem a tam v kruz?ch a v?e si je?t? zhor?oval. Jeho jezdec se po chv?li u? nedok?zal udr?et a s v?k?ikem padl k zemi tak, ?e si zlomil vaz. Nep???etn? slon se ohnal chobotem a znovu zas?hl Daria tak, ?e jej odhodil stranou. Dopadl tak tvrd?, ?e si zprvu myslel, ?e u? tak? nevstane. To si v?ak nemohl dovolit. Znovu se s vycen?n?mi zuby za?al zvedat a lapal p?i tom po dechu. Jeho otec mezit?m bojoval s n?kolika dal??mi voj?ky, kte?? byli vysl?ni slony podpo?it, kdy? se pro n? boj za?al vyv?jet ?patn?. V takov?m boji byl zcela ve sv?m ?ivlu a tak op?t s lehkost? tan?il a bil je hlava nehlava. Slon, kter? byl skolen ranou o?t?pem do oka, se te? za?al znovu zt??ka zvedat na nohy, povzbuzov?n jin?m voj?kem, kter? mu sko?il za krk. Rychle se mu poda?ilo zv??e ovl?dnout, znovu jej zvednout na v?echny ?ty?i a potom se s n?m rozb?hnout na otce, kter? byl zam?stn?n bojem s ostatn?mi. Darius se na to d?val a v?d?l, ?e je p??li? daleko, ne? aby mohl do boje zas?hnout. S hr?zou sledoval, jak se monstrum ??tilo p??mo na otce. „NE!“ rozk?i?el se. S hr?zou se d?val, jak se ta ohromn? hora masa ??tila na nic netu??c?ho otce a p?es v?echnu nepravd?podobnost se rozb?hl mu pomoci. V?d?l v?ak, ?e je to marn? snaha. Nikdo na sv?t? nebyl tak rychl?, aby tohle stihl. Slon sklonil svoje kly a potom jeden z nich v pln? rychlosti prohnal otcov?mi z?dy. Zasa?en? vyk?ikl, z ?st se mu vy?inula krev a vz?p?t? byl zvednut do v??e jako trofej. Darius c?til, jak se mu do o?? hrnou slzy, kdy? se d?val, jak ne??asn?j?? bojovn?k na sv?t? a jeho vlastn? otec v jedn? osob? um?r?. I ve smrti se nad?le pokou?el vyt?hnout si slon? kel z t?la a osvobodit se. „OT?E!“ k?i?el Darius jako ??lenec. KAPITOLA DES?T? Thorgrin st?l na p??di sv? lodi, v ruce sv?ral me? a s hr?zou se d?val na tu stra?livou mo?skou p???eru. M?la stejnou barvu jako krvav? mo?e, ze kter?ho se vyno?ila a vyp?nala se tak vysoko, ?e by se jejich lo? ocitla ve st?nu, kdyby Krvav? zem? m?la dostatek sv?tla, aby tu v?bec n?jak? st?n byl. Obluda otev?ela masivn? ?elisti, odhalila ?ady ostr?ch zub? a z?rove? rozt?hla chapadla do v?ech stran. N?kter? z nich byla del?? ne? cel? lo? a v?echna se za?ala stahovat, aby ji objala. Vrhla se na n?. Thorgrin, Reece, Selese, O’Connor, Indra, Matus, Elden a Angela sev?eli sv? zbran? a zaujali bojov? postoje. Thor c?til, jak Me? Mrtv?ch rezonuje v jeho dlani. P??l si vyrazit do akce a jeho majitel tak?. Musel ochra?ovat Angelu a ostatn? a v?d?l, ?e si nemohou dovolit, aby se ta obluda dostala a? k lodi. Thorgrin vysko?il kup?edu na z?bradl?, zvednul me? nad hlavu a plnou silou sekl tak, ?e u?al nejbli??? z chapadel. Useknut? ??st dopadla s ?uchnut?m na palubu, p?ejela po n? na druhou stranu a narazila do z?bradl?. Ostatn? tak? nelelkovali. O’Connor za?al p?lit sv? ??py jeden za druh?m. M??il na obludiny o?i. Reecovi se zat?m poda?ilo useknout dal?? chapadlo, kter? se sna?ilo chytit Selese kolem pasu. Elden svou sekerou usekl hned dv? najednou. Pustili se do obludy jako dob?e sehran? t?m. Nestv?ra ?vala bolest?, p?i?la hned o n?kolik chapadel b?hem p?r vte?in a jej? t?lo bylo nav?c provrt?no ??py a o?t?py. Ne?ekaj?c tak tuh? a koordinovan? odpor zastavila sv?j prvotn? n?por a st?hla se. Potom znovu za?vala, vyno?ila se je?t? o n?co v??e, aby vz?p?t? zase cel? zmizela pod hladinou. Vlna, kterou t?m zp?sobila, jejich lo? m?lem p?evrhla. Thor se v n?hl?m klidu d?val na rozbou?enou hladinu a na vte?inu si pomyslel, ?e ji mo?n? zahnali. Fakt, ?e se nad hladinou objevila krev sv?tlej?? ne? zbytek mo?e, sv?d?il o tom sam?m. P?esto v?ak v?d?l, ?e se nesm? nechat tak snadno ukol?bat. A potom si uv?domil, co se obluda nejsp??e chyst? ud?lat. „DR?TE SE!“ vyk?ikl na posledn? chv?li. Jeho hlas je?t? ani nedozn?l, kdy? tu se cel? lo? ot??sla a vyst?elila vzh?ru. Byli zvednuti n?kolik metr? nad hladinu, kde je znovu objala dlouh? chapadla. B?hem mrknut? oka byla omot?na v?ude od p??d? a? na z??. Thor si pomyslel, ?e budou rozdrceni. Obluda v?ak ud?lala n?co jin?ho. Hodila lod?, jako kdyby to byla jenom d?ev?n? hra?ka. Sk??paj?c? plavidlo prolet?lo vzduchem a dopadlo do vody opod?l. Nikdo se nedok?zal udr?et na sv?m m?st?. Rozjeli se po palub? do v?ech stran, otloukali se o st??n? a jedin?, co s t?m mohli d?lat, bylo chr?nit alespo? si hlavu. Thor spat?il Angelu, kter? byla prudce sm?knuta p?es palubu a p??mo k okraji z?bradl?. Na posledn? chv?li zachytil jej? malou ru?ku a zachr?nil ji p?ed p?dem do krvav?ch vod. V?novala mu pohled pln? hr?zy. Po chv?li se lo? kone?n? narovnala. V?ichni se st?n?n?m vstali, aby se p?ipravili na dal?? ?tok. Spat?ili, jak se k nim obluda ?ene po hladin? a jej? chapadla p?itom vlaj? do v?ech stran. Znovu obepjala trup lodi, propletla se mezi st??ni i z?bradl?m a zam??ila k pos?dce. Selese najednou vyk?ikla, kdy? se jedno z men??ch chapadel omotalo kolem jej?ho kotn?ku, podrazilo j? nohy a za?alo ji t?hnout nap??? palubou. Reece se rozm?chl a u?al jej jenom vte?inu p?edt?m, ne? jeho ruku omotalo jin?. Dal?? a dal?? se plazila po palub? a brzy i Thor uc?til, jak se jej jedno sna?? chytit za l?tko. V?ichni se dali do zu?iv?ho boje. Za ka?d? useknut? chapadlo se dv? dal?? objevila. Brzy jimi byla pokryt? cel? lo? a Thor v?d?l, ?e mus? rychle zm?nit taktiku a n?co ud?lat, jinak budou brzy sta?eni pod hladinu. Tu se najednou nad nimi ozvalo sk?ehotav? zavr?en?. Thor vzhl?dl a spat?il jednoho z d?mon?, kter? vypustil ze Zem? Mrtv?ch. P?el?tl nad nimi a posm??n? se za?klebil. Thor zav?el o?i. Te? u? v?d?l, ?e toto je jedna z jeho zkou?ek. Jeden z rozhoduj?c?ch moment? v ?ivot?. Pokou?el se odd?lit se v mysli od okoln?ho sv?ta a pln? se vnit?n? soust?edit na sv?j tr?nink. Na Argona. Na matku. Na sv? schopnosti. Byl p?ece siln? jako s?m vesm?r, to u? d?vno v?d?l. V jeho nitru t??maly s?ly, kter? p?ekra?ovaly mo?nosti fyzick?ho sv?ta. Tato obluda byla z fyzick?ho sv?ta, a tak Thorova moc musela b?t vy???. Mohl povol?vat s?ly p??rody. Stejn? s?ly, kter? vytvo?ily tuto obludu. Pro? by ji tedy nemohl poslat zp?tky do pekla, odkud beztak p?iplula? C?til, jak se okoln? sv?t zpomaluje. T?lem mu za?aly stoupat ji? tak dob?e zn?m? vlny tepla, rozl?vaj?c? se z b?icha do rukou i nohou a nakonec jako lehce brn?c? energie tryskaj?c? z kone?k? prst?. Najednou se c?til nep?emo?iteln?. Otev?el o?i. ?ilami mu te? proudila ohromn? s?la, zcela jednotn? s vesm?rem. T?m?? jakoby mimod?k polo?il dla? na jedno z chapadel a pustil do n?j energetick? n?boj. Chapadlo se okam?it? st?hlo, jako kdyby bylo n???m pop?leno. Thor se narovnal. Pod?val se nestv??e p??mo do obludn?ho obli?eje, kter? se bl??il s vycen?n?mi zuby k lodi, p?ipraven ji pohltit. Thor vid?l ostatn? ?leny sv? dru?iny, jak jsou, omot?ni chapadly a ta?eni po palub?. Nadechl se, za?val a vyrazil do ?toku. Vrhnul se kup?edu a nam?sto me?e mu za zbran? slou?ily jenom hol? dlan?, t?m?? z???c? magi?. Popadl obludu za vr?s?it? obli?ej a pustil do n? dal?? d?vku energie. Okam?it? poc?til, jak se jej? k??e pod jeho dlan?mi ?kva??. Z?rove? nas?l ??st jej? energie, aby se mu nemohla ze sev?en? vymanit. Obluda sebou zm?tala, ?vala, ale Thor ji dr?el pevn?. Jedin? ?stup, kter? j? povolil, se t?kal chapadel. Ta se te? za?ala stahovat z lodi do bezpe??. C?til, jak jeho moc je?t? roste. Zabo?il prsty do jej? zpe?en? tk?n? a za?al tu ohromnou hlavu zvedat do v??e. I kdy? proti n? byl a? sm??n? mali?k?, p?ipadala mu lehk? jako p?rko. Netrvalo dlouho a byla cel? ve vzduchu, zcela vyd?na na milost a nemilost Thorov? moci. Ten je?t? p?idal na magick?m toku a obluda za?ala sama od sebe stoupat nad zem, jako kdyby m?la k??dla. Kdy? byla dobr?ch patn?ct metr? vysoko, Thor najednou prudce p?edpa?il. Obluda s ?evem p?elet?la lo? a pokra?ovala d?l je?t? des?tky metr?. N?raz na hladinu byl drtiv?, zvedl ohromnou vlnu vody, kter? kdy? se usadila, odhalila nehybn? krvav? rud? t?lo, jak bezvl?dn? pluje po hladin? a pomalou?ku se za??n? pot?p?t. Bylo po v?em. Thor st?l ti?e na palub? sv? lodi a jeho t?lo st?le p?et?kalo energi?. Ostatn? se pomalou?ku zvedali na nohy a p?ich?zeli k n?mu. Thor si prohl??el hladinu krvav?ho mo?e, i ?erno?ern? pevniny, dokud jeho zrak nespo?inul na onom ?ern?m hrad?. Byl si jist?, ?e pr?v? tam m? za??t hledat sv?ho syna. Nade?el ?as. Te? u? jej od z?chrany Guwayna nem??e nic zastavit. KAPITOLA JEDEN?CT? Volusia st?la p?ed po?etn?m sborem sv?ch poradc? v ulic?ch imperi?ln?ho Kapitolu a post??b?en?m sklem v t?esouc?ch se rukou si prohl??ela vlastn? obli?ej. Polovina z?stala nad?le kr?sn?, ale ta druh? byla te? spe?en?, neforemn? a obludn? o?kliv?. I ona byla sama sebou zhnusena. Fakt, ?e j? polovina kr?sy z?stala, to cel? z n?jak?ho d?vodu d?lal je?t? hor??. Uv?domila si, ?e by bylo snaz??, kdyby Vokin sp?lil jej? tv?? celou – alespo? by po ?ase mohla zapomenout, jak p?edt?m vypadala. Podmaniv? kr?sa p?itom byla jedn?m z pil??? jej? moci. Byla silou, kter? ji prov?zela v?emi d?le?it?mi okam?iky jej?ho ?ivota, silou, kter? j? umo??ovala manipulovat s mu?i a dostat je do kolen jedin?m mrknut?m oka. To ostatn? ?asto platilo i o ?en?ch. Te? to v?ak v?echno bylo pry?. Odte? byla jenom dal?? sedmn?ctiletou d?vkou – ba co h??e, byla z n? p???era. Nedok?zala se na sebe ani pod?vat. V z?chvatu zu?ivosti mr?tila sklem o zem a d?vala se, jak se rozlet?lo na tis?c mali?k?ch st?ep?. Jej? r?dci se d?vali stranou a ani nedutali. V?ichni dob?e v?d?li, ?e nen? radno ji dr??dit. Ona nav?c v?d?la, ?e se na ni pod?vat ani necht?j?, proto?e to byl hrozn? pohled. Rozhl?dla se po okol? ve snaze naj?t alespo? jedin?ho Volka, kter?ho by v pomst? nechala roztrhat na kusy, ale u? byli v?ichni pry?. Po incidentu rychle vyklidili pole. V minulosti byla varov?na p?ed t?m, aby se s nimi spol?ovala, a te? si uv?domovala, ?e ta varov?n? byla opodstatn?n?. Zaplatila za to velmi vysokou cenu a ztratila n?co, co ji? nikdy nedok??e z?skat zp?t. P??la si sv?j vztek i ?al na n?kom vyl?t. Jej? zraky p?itom padly na Brina, jej?ho nov?ho velitele. Byl to rozlo?it? velik?n, o p?r let star?? ne? ona a u? byl ?lenem jej?ho neju???ho kruhu po n?kolik m?s?c?. Mlad?, vysok?, svalnat? a oslniv? kr?sn? mu?, kter? ji p?itahoval od prvn? chv?le, co jej spat?ila. Te? se na ni v?ak nedok?zal ani pod?vat. „Ty,“ zasy?ela jeho sm?rem. „Odte?ka se mi nepod?v?? do o???“ Odfrkla si, kdy? voj?k vzhl?dl, ale do o?? se j? stejn? nepod?val. To tedy byl jej? osud. Po zbytek ?ivota bude ostatn?mi naz?r?na jako obluda. „Jsem pro tebe nechutn??“ zeptala se hlasem, ve kter?m se zloba snoubila se zoufalstv?m. Mlad?k znovu sklopil zrak a neodpov?d?l. „V?born?,“ ?ekla po dlouh? chv?li ticha, „potom ti tedy p?ikazuji, aby ses pod?val do tv??e, kter? se ti tak hnus?. Dok??e? mi, ?e jsem kr?sn?. Dnes se mnou bude? sd?let lo?e.“ Velitel se j? kone?n? pod?val do o?? a ona v t?ch jeho spat?ila zhnusen? a strach z?rove?. „Bohyn??“ zeptal se rozt?esen?m hlasem. V?d?l, ?e pokud se tomu p??kazu vzep?e, ?ek? jej smrt. Volusia se ?iroce usm?la. Kone?n? m?la d?vod k radosti. Takto si sprav? chu?. Vysp? se s mu?em, kter?mu je odporn?. „A? po tob?,“ ?ekla, ustoupila mu z cesty a gestem nazna?ila, ?e se m? vydat k jej?mu pal?ci. * Volusia st?la u klenut?ho otev?en?ho okna v nejvy???m pat?e sv?ho pal?ce v imperi?ln?m Kapitolu a sledovala v?chod slunc?. Ukryta za z?v?sy ti?e plakala. C?tila, jak j? po zdrav? polovin? obli?eje st?kaj? hork? slzy, ale na t? druh? nec?tila nic. Ta byla jako mrtv?. Ozvalo se tich? zachr?p?n?. Volusia se ohl?dla po Brinovi, kter? byl st?le je?t? v posteli a spal. I ve sp?nku byla v?ak jeho tv?? m?rn? pok?iven? znechucen?m. Trp?l ka?dou vte?inu, kdy s n? le?el, to dob?e v?d?la, a te? j? to p?in??elo jenom m?lo uspokojen?. Ani zdaleka nebyla spokojen?. Nemohla p?estat myslet na Volky a touhu se jim pomst?t. Vylit? si zlosti na Brinovi se po??dn? pomst? ani zdaleka nemohlo vyrovnat. Volkov? se vytratili a ona z?stala tady. Sama se sebou a se svou znetvo?enou tv???, na kterou se ani sama nedok?zala bez pocitu hnusu pod?vat. Ot?ela si slzy a pod?vala se k obzoru a? za linii m?stsk?ho opevn?n?. Slunce stoupala a osv?tlovala masu arm?d Ryt??? Sedmi, kte?? pod nes?etn?mi prapory t?bo?ili p?ed posledn?m pochodem ke hradb?m Kapitolu. Pomalou?ku utahovali smy?ku kolem m?sta, jak dor??ely dal?? a dal?? milionov? arm?dy ze v?ech koutk? Imp?ria. P?i?li, aby ji rozdrtili. Ona v?ak konfrontaci v?tala. V?d?la, ?e k v?t?zstv? Volky nepot?ebuje. Nepot?ebovala ani jedin?ho ze sv?ch voj?k?. Klidn? je m??e zab?t v?echny sama. Byla p?ece bohyn?. ???i smrteln?k? p?ekonala u? d?vno a te? byla ?ivouc? legendou, kterou nikdo, ani ta nejv?t?? arm?da na sv?t?, nem??e zastavit. P?iv?t? je a potom je v?echny do jednoho pobije. Pak u? kone?n? nezbude nikdo, kdo by se j? protivil. Tehdy bude jej? moc kone?n? dokonal?. Zaslechla za sebou ?ramocen? a koutkem oka spat?ila pohyb. Brin vstal z postele, vymotal se z povle?en? a za?al se obl?kat. Vid?la, jak obez?etn? a ti?e si p?itom po??n? a uv?domila si, ?e se odtamtud pokus? tajn? ut?ct, aby se na ni u? nemusel ani pod?vat. T?m ji urazil je?t? v?ce. „Ach, veliteli,“ provolala jakoby nic. Koutkem oka vid?la, jak se zarazil, oto?il a v?hav? se na ni pod?val. Pohl?dla na n?j t?? a v?novala mu o?kliv?, nap?l se?kva?en? ?sm?v. „Poj? ke mn?, veliteli,“ pob?dla jej. „Ne? odejde?, cht?la bych ti je?t? n?co uk?zat.“ Zav?hal, ale potom se pomalou?ku vydal kup?edu, a? stanul vedle n?. Za?al se rozhl??et z okna, aby se na ni nemusel pod?vat p??mo. „To nem?? ani jeden sladk? polibek na rozlou?enou pro svou bohyni?“ zeptala se. Jasn? vid?la, jak se ot??sl a za??nala se opravdu zlobit. „Na tom nesejde,“ dodala n?hle potemn?l?m hlasem. „Alespo? ti tedy mohu uk?zat, co jsem cht?la. Pod?vej. Vid?? t?mhle na obzoru? Pod?vej se po??dn?. ?ekni mi, co tam vid??.“ P?istoupil a? t?sn? k oknu a ona mu polo?ila ruku na rameno. Vyklonil se ven, zkoumav? p?ehl?dl obzor a nakr?il nech?pav? obo??. „Nevid?m nic neoby?ejn?ho, bohyn?.“ Volusia se ?iroce usm?la, c?t?c, jak j? stoup? vlna pomstychtivosti a to star? zn?m? nutk?n? po n?sil? a krutosti. „Pod?vej se l?pe, veliteli,“ pob?dla jej. Brin se naklonil je?t? v?ce a z?ral ven. Volusia jej jedin?m rychl?m pohybem uchopila zezadu za ko?ili a potom jej v?? silou mr?tila ven z okna. Mlad?k se rozk?i?el a, m?vaje rukama jako kdyby cht?l vzl?tnout, padal do dl??d?n?ch ulic. Dopadl se zapra?t?n?m l?man?ch kost?, kter? nenech?valo pochyb o jeho ?anc?ch na p?e?it?. Volusia se spokojen? usm?la a d?vala se na to zkrvaven? t?lo, rozpolcenou hlavu i kon?etiny, le??c? v prapodivn?ch ?hlech, a kone?n? c?tila, ?e se alespo? tro?i?ku pomstila. „M?l bys te? vid?t s?m sebe,“ odpov?d?la mrtv?mu na d?lku. „Kdo z n?s dvou je te? v?t?? nestv?ra, hm?“ KAPITOLA DVAN?CT? Gwendolyn kr??ela spo?e osv?tlen?mi chodbami v??e Hleda?? Sv?tla. S Krohnem po boku stoupala po kruhov? ramp?, obkru?uj?c? t?lo v??e. Po cest? m?jela pochodn? a ?leny kultu, stoj?c? v tich?m pozoru na str??i. Ruce m?li schovan? ve sv?ch spl?vav?ch r?b?ch. Gwen byla s ka?d?m vystoupan?m patrem zv?dav?j?? a zv?dav?j??. Princ Kristof ji doprovodil jenom do poloviny v??e, kde se obr?til a se slovy, ?e d?le u? se mus? ub?rat a stanout tv??? v tv?? Eldofovi sama, se zase vr?til dol?. V?ichni o tom mu?i mluvili, jako kdyby to byl skute?n? b?h. Vzduch byl t??k? kadidlem a pokojn? atmosf?ra je?t? umocn?n? tich?m prozp?vov?n?m odkudsi z d?lky. Gwendolyn stoupala v??e a p?em??lela: Jak? tajemstv? tu ten Eldof ukr?v?? D? j? v?domosti, kter? pot?ebuje k z?chran? ?tesu? Bude Gwendolyn schopn? odsud dostat ?leny kr?lovsk? rodiny? Kdy? zahnula za roh, prostor v??e se otev?el tak n?hle a ne?ekan?, ?e Gwen zalapala po dechu. Vstoupila do ohromn? m?stnosti s deset metr? vysok?m stropem a st?nami beze zbytku tvo?en?mi z malovan?ho skla. Dovnit? pronikalo mno?stv? obarven?ho sv?tla. R??ov?, purpurov? a ?arlatov? paprsky dod?valy tomu m?stu nadp?irozenou atmosf?ru. Uprost?ed sed?l na tr?n? mu?. Pr?v? k n?mu se sb?haly ty nejmohutn?j?? z paprsk?, jako kdyby architektonika tohoto m?sta m?la jenom podtrhovat jeho bo?stv?. Eldof. Gwen c?tila, jak j? bu?? srdce, kdy? vid?la, jak tam tr?n? jako opravdov? b?h, seslan? z nebes na zem. Sed?l ve zlat? r?b? a s holou hlavou na p?ekr?sn?m slonovinov?m tr?n?, ze v?ech stran bohat? osv?tlen?m pochodn?mi. K tr?nu vedla dlouh?, postupn? se zdvihaj?c? rampa, rovn?? lemovan? pochodn?mi. Ta m?stnost, tr?n i ona rampa – to v?echno bylo mnohem ok?zalej?? ne? to, co spat?ila v kr?lovsk?m tr?nn?m s?le. Te? u? dob?e ch?pala, pro? se kr?l c?til touto v??? a kultem v n? s?dl?c?m tolik ohro?en. P?sobil jako mocn? konkurent. Eldof j? nepokynul, ba dokonce to ani nevypadalo, ?e by si jej? p??tomnosti v?imnul. Gwen nev?d?la, co jin?ho d?lat, a tak se jala kr??et p??mo nap??? s?lem po zlat?ch dla?dic?ch vedouc?ch k tr?nu. Teprve te? si v?imla, ?e tu Eldof p?ece jenom nen? s?m. Ve st?nech pod?l st?n zahl?dla tu a tam postavy mnich? a uct?va??, zahalen?ch v h?bitech. Dal?? st?li kolem rampy. Gwen napadlo, kolik uct?va?? Eldof asi m??e m?t. Po chv?li se kone?n? zastavila p?ed jeho tr?nem a vzhl?dla. Pod?val se na ni ledov? modr?ma, lehce ?hnouc?ma o?ima, kter? se zd?ly stejn? prastar? jako ty Argonovy. Jen?e v t?ch Eldofov?ch nebyla ani trocha tepla. Hypnotizovaly ji. Jinak ale opravdu p?sobily jako ty, kter? m?l jej? star? druid. Nev?d?la, co by m?la ??ci. Eldof na ni z?ral a j? p?ipadalo, jako kdyby nahl??el i do nejtajn?j??ch z?kout? jej? du?e. Ti?e tedy st?la a ?ekala, a? bude on s?m cht?t promluvit. C?tila, jak sebou Krohn vedle n? nepokojn? ?ije. Situace se mu ani trochu nel?bila. „Gwendolyn ze Z?padn?ho kr?lovstv? Prstenu, dcera kr?le MacGila a posledn? nad?je jej?ho lidu na z?chranu. Tedy – i toho na?eho,“ pronesl pomal?m, vzne?en?m hlasem, jako kdyby tu informaci ?etl z n?jak? knihy. Jeho hlas byl velice hlubok? a akustika m?stnosti mu je?t? p?id?vala na ??inku. Jeho o?i se znovu zakously do t?ch jej?ch a ona m?la op?t pocit, ?e je hypnotizov?na. Najednou okoln? sv?t ani plynut? ?asu jakoby neexistovaly a ona c?tila, ?e i jej? mysl za??n? b?t p?itahov?na jeho neoby?ejn? silnou osobnost?. Najednou se nedok?zala pod?vat jinam ne? do t?ch o??. M?la pocit, ?e je Eldof st?edem cel?ho sv?ta a pochopila, pro? se tolik lid? nechalo p?esv?d?it, aby jej uct?vali a n?sledovali jako boha. Najednou v?bec nev?d?la, co by mu m?la za??t pov?dat. To se j? st?valo jenom opravdu z??dka. Je?t? nikdy nebyla nik?m tak uhranut? – a to se b?hem sv?ho ?ivota setk?vala s kr?li, kr?lovnami a druidy. Ona sama byla kr?lovnou a jej? otec byl kr?lem p??mo legend?rn?m. Mu? sed?c? na tr?nu p?ed n? m?l nesporn? kvality, kter? v?ak nebyla schopna dob?e popsat. V ka?d?m p??pad? to zp?sobilo, ?e na vte?inu zapomn?la, pro? sem vlastn? p?i?la. Nakonec se ale dok?zala vzpamatovat dost na to, aby mohla mluvit. „P?i?la jsem,“ za?ala, „proto?e…“ Mu? na tr?n? se rozesm?l hlubok?m hlasem. „J? v?m, pro? jsi p?i?la,“ ?ekl. „V?d?l jsem to je?t? p?edt?m, ne? jsi to ty v?bec zjistila. V?d?l jsem to je?t? p?edt?m, ne? jsi dorazila na toto m?sto, ba dokonce je?t? d??ve, ne? ses vydala na pou? Velkou Pustinou. V?m o tv?m odchodu z Prstenu, cest? na Ho?ej?? ostrovy a tv? plavb? p?es mo?e. V?m o tv?m man?elu Thorgrinovi a synu Guwaynovi. Sledoval jsem t? s mimo??dn?m z?jmem, Gwendolyn. Sledoval jsem linii tv?ho osudu po cel? stalet?.“ Gwen p?i t?ch slovech a jistot?, s jak?mi je pronesl, zamrazilo. C?tila mraven?en? v rukou a ledov? prsty, stoupaj?c? j? nahoru po p?te?i. Jak to mohl v?d?t? M?la pocit, ?e v okam?iku, kdy se dostala do jeho bl?zkosti, se pro ni zav?ela cesta ven. „Jak to v?echno v???“ zeptala se. Jeho odpov?? p?edch?zel ?sm?v. „Jsem Eldof. Jsem hlavou i patou v?? moudrosti.“ Vstal z tr?nu a narovnal se do pln? v??ky. Ta Gwen t?m?? vyrazila dech. Eldof byl dvakr?t vy??? ne? kter?koliv ?lov?k. P?istoupil k n? bl??e a jeho o?i se rozz??ily. Gwendolyn m?la pocit, ?e se nedok??e ani pohnout. Ba co v?ce, najednou bylo nesm?rn? obt??n? i jenom myslet sama za sebe. Musela vynalo?it v?echny s?ly, aby se znovu ovl?dla. „Tv?j kr?l t? pot?ebuje,“ ?ekla. „?tes t? pot?ebuje.“ Rozesm?l se. „M?j kr?l?“ opakoval pobaven?. Gwen se rozhodla zatla?it. „V???, ?e v??, jak lze ?tes zachr?nit. V???, ?e mu zaml?uje? n?co, co by mohlo v?echny lidi uvnit? spasit.“ „Pravda,“ odpov?d?l prost?. Takov? up??mnost ji zasko?ila. Najednou nev?d?la, co na to ??ci. O?ek?vala, ?e bude zap?rat. „Pravda?“ opakovala nev???cn?. Usm?l se, ale nic ne??kal. „Ale pro??“ zeptala se. „Pro? se s t?m nechce? pod?lit?“ „A pro? bych to d?lal?“ odpov?d?l ot?zkou. „Pro?!?“ Gwen tentokr?t u? m?lem vyk?ikla. „Samoz?ejm? proto, abys zachr?nil kr?lovstv?, ve kter?m s?m ?ije?.“ „Pro? bych m?l n?co takov?ho cht?t?“ pokra?oval tvrdohlav?. Gwen se zamra?ila. Nem?la pon?t?, jak by na takov? sobectv? m?la reagovat. Nakonec si povzdychla. „Tv?j probl?m je,“ pokra?oval m?sto n? on, „?e trp?? p?edstavou, ?e v?ichni maj? b?t zachr?n?ni. Jen?e to je zcela ?patn?. Ty se na sv?t d?v?? z perspektivy ani ne dvou dek?d, ale j? jej sleduji ji? stovky let. Ty vid?? lidi jako n?co nenahraditeln?ho, ale pro m? to jsou jenom mali?k? kole?ka v ohromn?m stroji ?asu a osudu.“ P?istoupil k n? je?t? bl??e a za?hnul o?ima. „N?kte?? lid?, Gwendolyn, um??t musej?. Je to jejich ?d?l.“ „?d?l?“ opakovala jeho slova s hr?zou. „N?kte?? musej? zem??t, aby se ostatn? mohli osvobodit,“ up?esnil. „Jedni padnou, aby jin? mohli stoupat. Pro? by jedna bytost m?la b?t d?le?it?j?? ne? jin?? Pro? by jedna ???e m?la v?t?? pr?vo na existenci ne? jin??“ P?em??lela o jeho slovech a byla ??m d?l zmaten?j??. „Bez ni?en? by nemohl existovat r?st. Bez pr?zdn?ch p?sk? pou?t? by nebyla z?kladna pro zbudov?n? velk?ch m?st. Na ?em v?ak z?le?? je?t? v?ce: je t?eba n?sledovat destrukci, anebo r?st? Rozum??, co mysl?m? Je destrukce jenom z?kladem?“ Gwen se jej pokou?ela pochopit, ale jeho vysv?tlen? jenom prohloubilo jej? zmatek. „Tak?e neud?l?? nic a nech?? ?tes i jeho obyvatele zem??t?“ zeptala se. „Pro?? Co z toho bude? m?t?“ Rozesm?l se. „Pro? by ze v?eho v?dy n?kdo musel profitovat?“ polo?il dal?? ot?zku. „Nezachr?n?m je, proto?e nejsou p?edur?eni k z?chran?. Toto m?sto, tento ?tes, nen? p?edur?eno ke sp?se. Bude zni?eno. Jeho kr?l padne a v?ichni jeho lid? z?hy potom. Kdo jsem j?, abych st?l v cest? osudu. J? m?m dar vid?t jeho nitky, t?hnouc? se do budoucna, ale za tuto linii se pou?t?t nehodl?m. Nebudu m?nit to, co vid?m. Kdo jsem, abych se postavil v?li vesm?ru?“ Gwendolyn p?i t?ch slovech musela myslet na Thorgrina s Guwaynem. Eldof se ?iroce usm?l. „Ach, ano,“ ?ekl a znovu se na n? pod?val t?m pohledem. „Tv?j man?el a v?? syn.“ Gwendolyn sev?ela rty a p?imhou?ila o?i. To j? v??n? ?te my?lenky? „Tou??? po tom m?t je zase zp?tky,“ dodal a zakroutil hlavou. „Jen?e osud ?asto opravdu nelze zm?nit.“ Za?ala p?sti a zrudla v obli?eji. „J? m??u zm?nit osud a tak? ho zm?n?m,“ ?ekla odhodlan?. „A? to stoj? cokoliv. I kdybych m?la zaprodat vlastn? du?i.“ Eldof se na ni dlouze a zkoumav? zad?val. „Ano,“ ?ekl. „Opravdu se o to pokus??, ?e? Vid?m v tob? s?lu. M?? v?le?nick?ho ducha.“ Znovu se na ni zad?val a ona ve v?razu jeho obli?eje v?bec poprv? zaznamenala n?znak uzn?n?. „Ne?ekal bych, ?e v tob? n?co takov?ho objev?m,“ p?ipustil. „Je jenom m?lo bytost?, kter? opravdu maj? s?lu m?nit osud. Cena, kterou za to v?ak zaplat??, bude ohromn?.“ Povzdechl si a zakroutil hlavou, jako kdyby se sna?il set??st n?jakou my?lenku. „V ka?d?m p??pad?,“ pokra?oval, „se ti nepoda?? zm?nit osud tady – na ?tesu. Smrt u? tu klepe na dve?e. O co se m??e? pokusit, nen? z?chrana, n?br? ?t?k. Tento n?rod pot?ebuje v?dce, kter? by je vedl Velkou Pustinou. Mysl?m, ?e u? sama dob?e v??, kdo by t?m v?dcem m?l b?t.“ Gwen p?i t?ch slovech znovu zamrazilo. Nedok?zala si p?edstavit, kde by sebrala s?lu to v?echno podstoupit znovu. „Jak bych je mohla v?st?“ zeptala se, vy?erpan? jenom z t? p?edstavy. „A kam bychom je?t? mohli j?t? U? te? jsme na posledn?m bezpe?n?m m?st? na sv?t?.“ Eldof se odvr?til a odch?zel od n? pry?, ale Gwen byla odhodl?na z n?j dostat co nejv?c. „Pov?z,“ p?isko?ila k n?mu a popadla jej za mohutnou pa?i. Oto?il se a zad?val se na jej? ruku, jako kdyby to byl n?jak? had, kter? se jej sna?? u?tknout. Nepohnul se, dokud ji Gwen rad?ji op?t nest?hla. N?kolik mnich? se v tom okam?iku rozb?hlo kup?edu a vrhalo po n? rozezlen? pohledy – ale Eldof na n? jenom k?vnul, ?e je to v po??dku. „Pov?z mi,“ obr?til se znovu ke Gwen, „co si p?eje? v?d?t? Odpov?m ti jenom jednou jedinkr?t.“ Gwen se zhluboka nadechla. „Guwayne,“ za?ala potom. „M?j syn. Jak jej m??u z?skat zp?tky? Jak m??u zm?nit osud?“ Dlouze a intenzivn? se na ni zad?val. „Odpov?? m?? celou dobu p?ed nosem, a p?esto ji nevid??.“ Gwen usilovn? p?em??lela, zoufal? zjistit, co je t?m m?n?no, ale stejn? jej nech?pala. „Argon,“ dodal. „Je?t? st?le ti ne?ekl v?echno a pr?v? v tom nevy??en?m v?z? i tv? odpov??.“ Gwen byla v ?oku. „Argon?“ opakovala. „Argon n?co v??“ Eldof zakroutil hlavou. „Nev?, ale jeho u?itel ano.“ Gwen m?la pocit, ?e se j? rozsko?? hlava. „Argon?v u?itel?“ zeptala se. Nikdy by ji nenapadlo, ?e by Argon mohl m?t u?itele. Eldof v?ak p?ik?vl. „Po??dej jej, aby t? k n?mu odvedl,“ ?ekl s jistotou v hlase. „Odpov?di, kter?ch se ti dostane, t? v?ak mo?n? vyd?s?.“ KAPITOLA T?IN?CT? Mardig zamy?len? kr??el chodbami hradu. Jeho srdce vzru?en? tlouklo, kdy? si v hlav? prom?tal pl?n toho, co se chystal ud?lat. Zpocenou dlan? potom s?hl k opasku a nahmatal tam ukrytou d?ku. Byl na stejn? cest?, kterou p?edt?m vykonal ji? milionkr?t – na cest? za otcem. Kr?lova komnata u? nebyla daleko. Mardig proch?zel kolem str???, kter? mu ustupovaly z cesty a klan?ly se. V?d?l, ?e t?ch se ob?vat nemus?. Nikdo z nich nem?l tu?en?, co se chyst? ud?lat a nikdo to ani v?d?t nebude, dokud nebude ?in dokon?n – a v t? chv?li ji? kr?lovstv? bude jeho. Jeho mysl se zm?tala ve vz?jemn? si odporuj?c?ch emoc?ch, ale silou v?le je v?echny p?ekon?val a kr??el d?l. Nehled?l na to, ?e se mu t?esou kolena. Musel pokra?ovat a kone?n? vykonat to, o ?em cel? ?ivot p?em??lel. Jeho otec jej odmali?ka utiskoval, nikdy s n?m v ni?em nesouhlasil a k jeho ostatn?m bratr?m se p?itom choval mnohem l?pe. V?echno jenom proto, ?e si Mardig vyvolil nepod?let se na ryt??sk? kultu?e, ale nam?sto toho si dop??vat dobr?ho pit? a ?ensk? spole?nosti. P?i?lo mu to lep??, ne? u?it se zab?jet jin?. V o??ch jeho otce to v?ak znamenalo selh?n? a slabost. Mra?il se nad v??m, co Mardig vykonal a jeho vy??tav? pohled jej pron?sledoval na ka?d?m kroku. Mardig snil o dni, kdy se mu dostane zadostiu?in?n?. Nav?c se te? nab?zela ?ance, ?e se ve stejn?m okam?iku m??e z?rove? i zmocnit vl?dy nad kr?lovstv?m. Ka?d? p?edpokl?dal, ?e n?slednictv? p?ipadne n?kter?mu z jeho bratr?, nejsp??e nejstar??mu Koldovi, a pokud n?hodou ne, m?lo to b?t Mardigovo dvoj?e Ludvig. Jen?e Mardig to vid?l jinak. Zahnul za dal?? roh a narazil tam do dvojice str??n?ch, kte?? se mu okam?it? za?ali klan?t a ustupovat z cesty. Tu se v?ak jeden z nich zarazil a pod?val se na prince. „M?j pane,“ oslovil jej, „kr?l n?m neozn?mil, ?e o?ek?v? takto brzy n?jak? n?v?t?vn?ky.“ Mardig m?l srdce a? v krku, ale nutil se z?stat navenek klidn? a sebev?dom?. Pod?val se na voj?ka, jako kdyby to byl jenom odporn? hmyz a s uspokojen?m sledoval, jak ozbrojenec nejist? p?e?l?pl. „Copak j? jsem n?jak? n?v?t?va?“ zeptal se chladn?. Str??n? se uklonil a otev?el mu dve?e d?l. Mardig jimi pro?el a nechal str??n?, aby je za n?m zase zav?eli. Vkro?il do m?stnosti a zarazil se. Spat?il tam sv?ho otce, jak stoj? u okna a zamy?len? p?ehl??? sv? kr?lovstv?. P?i zvuku Mardigov?ch krok? se k n?mu kr?l oto?il a t?zav? se na n?j zad?val. „Mardigu,“ oslovil jej, „?emu vd???m za tu ?est? Nevolal jsem t?. A ty ses b?hem posledn?ch m?s?c? tak? neobt??oval m? nav?t?vit – tedy, pokud jsi zrovna n?co necht?l.“ Mardig m?l pocit, ?e mu srdce mus? ka?dou chv?li vylet?t ?sty ven. „Nep?i?el jsem t? o nic ??dat, ot?e,“ odpov?d?l. „P?i?el jsem si n?co vz?t.“ Kr?l se nech?pav? zachmu?il. „Vz?t?“ opakoval. „Vz?t si to, co mi pat??,“ zn?la odpov??. Vykro?il kup?edu a v duchu se obrnil na n?sleduj?c? chv?le. Kr?l na n?j st?le nech?pav? hled?l. „A co to je?“ zeptal se. Mardigovy dlan? se potily a v jedn? z nich ji? ?ekala ukryt? ?epel, ale p?esto si nebyl jist?, jestli to nakonec dok??e ud?lat. „Kr?lovstv?,“ odpov?d?l. Nato otev?el ruku a uk?zal otci n??. P??l si, aby vid?l, co se stane, ne? jej bodne. P??l si na jeho tv??i spat?it strach, zklam?n? a vztek, ?e se jeho vlastn? syn o n?co takov?ho pokou??. Jen?e kr?l se na zbra? pod?val a v?bec to nebylo tak, jak Mardig o?ek?val. Myslel si, ?e otec za?ne vzdorovat, br?nit se, jen?e on nam?sto toho sp??e jenom posmutn?l. „Chlap?e,“ ?ekl soucitn?. „Navzdory v?emu jsi st?le m?j syn a j? t? m?m r?d. J? v?m, ?e tohle v hloubi sv?ho srdce ud?lat nechce?.“ Mardig p?imhou?il o?i, aby skryl zmatek, kter? se mu odehr?val v mysli. „Jsem nemocn?, synu,“ pokra?oval kr?l. „Brzy budu mrtev tak jako tak. A? se to stane, kr?lovstv? p?ejde na tv?ho bratra, ne na tebe. I kdybys m? te? zabil, nic z toho nem??e? vyt??it. Po??d bude? t?et? v po?ad?. Odlo? tedy svou zbra? a rad?ji m? obejmi. Po??d t? m?m r?d tak, jak jen otec syna m??e m?t.“ Mardig zu?il, ruce se mu t??sly a on u? je nad?le nebyl schopen kontrolovat. Vrhnul se kup?edu a bodnul otce do srdce. Kr?l se chytil za hrudn?k a s o?ima otev?en?ma doko??n n?kolikr?t nejist? p?e?l?pl. Mardig jej chytil za ramena a zad?val se mu do o??. „Tvoje nemoc z tebe ud?lala slabocha, ot?e,“ zasy?el. „P?ed p?ti lety bych n?co takov?ho neud?lal. Na?e kr?lovstv? ale nem??e m?t slab?ho kr?le. J? v?m, ?e brzy zem?e? – ale ani to pro m? nen? dostate?n? brzy.“ Kr?l se zhroutil k zemi a u? ani neodpov?d?l. Znehybn?l ve smrti. Mardig se na n?j d?val, oddychoval, jako kdyby pr?v? b??el na ?tes a zp?tky, a postupn? mu doch?zelo, co pr?v? provedl. Ot?el si ruku do ruk?vu sv? r?by a odhodil n?? na zem. Zbra? dopadla s kovov?m cinknut?m. Zamra?il se na kr?le. „O bratry si ned?lej starosti, ot?e,“ dodal. „Pro n? u? m?m tak? pl?n.“ Potom p?ekro?il t?lo zavra?d?n?ho otce, aby se mohl pod?vat z okna. Prohl?dl si ulice m?sta. Sv?ho m?sta. U? brzy bude v?echno pat?it jen a pouze jemu. KAPITOLA ?TRN?CT? Kendrick zvednul sv?j me? a zablokoval r?nu P?se?n?ho Chodce, kter? se na n?j obo?il. Zazvonilo to jako kdyby do sebe narazily dva me?e. Bytost rychle sm?kla dr?py po ?epeli, vyk?esala p?r jisker a sekla Kendrickovi po tv??i, ale ten se sta?il v?as uhnout. Oto?il se kolem sv? osy a seknul, jen?e i Chodec byl p?ekvapiv? hbit?. Jako pru?ina se ohnul zp?tky a Kendrickova ?epel prolet?la vzduchem zcela ne?kodn?. Bytost potom mr?tn? vysko?ila do vzduchu ve snaze sko?it na Kendricka jako ko?kovit? ?elma – ale on byl tentokr?t na takov? tah p?ipraven. Poprv? podcenil jeho rychlost, ale okam?it? se z t? chyby pou?il. Te? se p?ikr?il, aby z?skal oporu v noh?ch, a bodnul p??mo nad sebe. Obluda se na jeho me? nabodla vlastn? vahou. P?e?el do pod?epu a seknul v kruhu kolem sebe, ??m? u?al nohy hned dvou Chodc?, kte?? se k n?mu bl??ili. Potom p?eto?il sv?j me? p?ed t?lem a bodnul za sebe do b?icha dal??ho, jen? se na n?j chystal sko?it zezadu. Pou?tn? obludy se na n? sb?haly ze v?ech stran a rozho?ela se nel?tostn? ?e?. Brandt a Atme bojovali po jedn? Kendrickov? stran?, zat?mco Koldo s Ludvigem se bili na druh?. V?ichni si vz?jemn? kryli z?da a brzy zjistili, ?e musej? utvo?it kruh z?dy k sob?, aby byli schopni t? p?esile ?elit. Sekali kolem sebe, bodali, kopali a v?emo?n?mi dal??mi zp?soby si udr?ovali P?se?n? Chodce od t?la. Bojovali d?l a d?l pod ?hav?mi paprsky pou?tn?ch slunc?, p?ed kter?mi se nebylo mo?n? nikam schovat. Kendrickova ramena p?lila bolest?, ruce byly od z?p?st? a? po loket od krve nep??tel a nohy jej po tom dlouh?m pochodu u? sotva dr?ely. Nem?li ??dnou mo?nost si odpo?inout, p?ipravit se na boj, ani jak z n?j uniknout. Bojovali o hol? ?ivoty. P?se?n? Chodci kr?korali sv?mi sk?ehotav?mi hlasy a ?to?ili na n? koordinovan? ze v?ech stran. Kendrick v?d?l, ?e v tomto boji musej? b?t extr?mn? opatrn?, proto?e zran?n? se tu, vzhledem ke vzd?lenosti, je? mus? potom urazit zp?tky na ?tes, rovnalo p??m? smrti. Kendrick si b?hem boje v?imnul, ?e je nedaleko od nich dr?en Kaden. D?ky bohu, ?e byl je?t? na?ivu. Le?el na zemi, ruce m?l sv?zan? za z?dy a byl dr?en n?kolika Chodci najednou, ale stejn? se zm?tal a ze v?ech sil se sna?il vyprostit. Ten pohled dal Kendrickovi nov? s?ly. P?ipomn?l mu, pro? sem p?i?li a ?e st?le je?t? je nad?je na ?sp?ch. Pustil se do nep??tel s dvojn?sobnou zu?ivost? a za?al si prosek?vat cestu k chlapci. Nel?bilo se mu, kolik se jich kolem n?j rojilo a cht?l jej dos?hnout d??ve, ne? mu n?co provedou. Tu najednou vyk?ikl, kdy? byl zasa?en dr?py naplno do ruky. Oto?il se k ?to?n?kovi, kter? u? se rozmachoval k dal?? r?n?, tentokr?t m??en? na jeho obli?ej. Kendrick nedok?zal v?as zvednout me?. P?ikr?il se, aby p?ijal ?der, kter? nejsp??e roztrh? jeho obli?ej na kusy, kdy? tu se vedle n?j najednou objevil Brandt a vrazil do ?to?n?ka sv?j me? a? po j?lec. Zachr?nil t?m Kendricka na posledn? chv?li. T?m?? ve stejn?m okam?iku Atme skolil dal??ho Chodce t?sn? p?edt?m, ne? by zabo?il sv? dr?py do Bradtova krku. Kendrick se oto?il a zabil dva dal??, kte?? ?to?ili na Atmeho. Tak to ?lo st?le d?l a d?l. Sekali kolem sebe, vz?jemn? si pom?hali a odr??eli v?echny ?to?n?ky. Ti padali k zemi a barvili p?sek rudou krv?. Tu si Kendrick pov?imnul, ?e n?kolik Chodc? popadlo Kadena a dali se s n?m na ?t?k. Vycenil zuby. Situace za??nala b?t kritick?. Pokud se jim ztrat? z dohledu, u? Kadena nikdy nemus? naj?t. Kendrick v?d?l, ?e se k nim mus? okam?it? dostat. N?kolika ranami se vymanil ze sev?en? nep??tel a rozb?hl se za chlapcem. Boj s P?se?n?mi chodci nechal na ostatn?ch. P?r se jich vydalo za n?m a tak se Kendrick musel zastavovat a odr??et je. U? te? byl podr?pan? po cel?m t?le, ale nehodlal se nechat za ??dnou cenu zastavit. Musel se ke Kadenovi dostat co nejrychleji. V?d?l, ?e je mus? zastavit a ?e toto je jedin? ?ance. S?hl k opasku, vyt?hl n?? a vrhnul. Zabil j?m jednoho z Chodc? t?sn? p?edt?m, ne? sta?il zabo?it svoje dr?py do Kadenova krku. Kendrick se vrhnul jako ?ipka kup?edu, b?hem vte?iny p?ekonal zb?vaj?c? vzd?lenost a rychl?mi seky poslal k zemi zb?vaj?c? nep??tele. Potom se rozkro?il nad le??c?m Kadenem do obrann?ho postaven?. Ostatn? se k n?mu rychle p?ibl??ili a za?ali ?to?it. Kendrick odr??el r?ny jejich pa??t?, ale brzy byl obkl??en. Bojoval do v?ech sm?r?, odhodl?n zachr?nit Kadenovi ?ivot. Ostatn? u? se mezit?m sta?ili uvolnit od ?to?n?k? a te? jim sp?chali na pomoc. Kdy? si Kendrick ukradl vte?inku prostoru, vyu?il j?, aby chlapci p?e?ezal jeho pouta. „Vem si m?j me?!“ k?ikl na n?j. Kaden tasil Kendrick?v z?lo?n? me?, oto?il se a postavil se oblud?m po Kendrickov? boku. Navzdory tomu, ?e byl mlad?, vid?l Kendrick, ?e je rychl?, zru?n? v pr?ci s me?em a ani trochu se neboj?. Byl dobr? pocit m?t ho po boku. Bojovali ve dvojici a znovu pob?jeli soupe?e nalevo i napravo. Jen?e t?ch bylo p??li? mnoho a netrvalo dlouho a zcela je obklopili. Kendrick c?til, jak jeho pa?e sl?bnou a za??naj? se t??st, kdy? tu se najednou ozval hromov? bojov? pok?ik a on spat?il Kolda a ostatn?, jak se k nim prosek?vaj?. To mu dodalo trochu nov?ch sil. Te? u? jich proti P?se?n?m Chodc?m st?lo ?est a to byla s?la, na kterou ty obludy nedok?zaly naj?t recept. Brzy je v?echny pobili. Nastalo ticho. Kendrick zt??ka oddychoval a m?l co d?lat, aby se nezhroutil k zemi. Nedok?zal uv??it tomu, co pr?v? vykonali. V?ude kolem nich le?ela t?la pobit?ch nep??tel, rozeset?ch do r?zn?ch sm?r? a pospojovan?ch pot??ky krve, kter? byly v?ak rychle vp?jeny ??zniv?m pou?tn?m p?skem. On i ostatn? byli doslova pokryti ranami, ale ??dn? nebyla v??n?j??. Kaden byl zcela v po??dku, voln? a te? se radostn? usm?val. Vd??n? je za?al v?echny obj?mat.  Za?al s Kendrickem a p?itom se na n?j v?znamn? pod?val a pok?val hlavou na znamen? d?k?. Posledn? objet? si nechal pro Kolda, sv?ho nejstar??ho bratra, jeho? ?ern? k??e se leskla potem. „Nem??u uv??it, ?e jste pro m? p?i?li,“ ?ekl Kaden. „Jsi p?ece n?? bratr,“ odpov?d?l Koldo. „Jak bychom mohli nep?ij?t?“ Tu se najednou ozvalo zar??n? kon?. Vzhl?dli a spat?ili ?est zv??at, kter? byla Chodci n?kde ukradena a te? tu st?la sv?z?na k sob? provazy a ?ekala na smrt. V?ichni si vym?nili pohledy. Potom se vrhli ke kon?m, za?ali je odvazovat a naskakovat na n?. Je?t? po??dn? ani neusedli, kdy? u? je vedli po stop? zp?tky do pou?t? a kone?n? sm?rem k domovsk?mu ?tesu. KAPITOLA PATN?CT? Erec st?l na z?di sv? lodi, kter? te? plula na konci flotily, a nerv?zn? si prohl??el horizont za nimi. Na jednu stranu byl r?d, ?e se jim poda?ilo zlikvidovat tu imperi?ln? pevn?stku, osvobodit otrockou vesnici, vr?tit se zp?tky k soutoku ?ek a znovu se vydat spr?vn?m sm?rem k Volusii, Gwendolyn a jej?mu lidu. Na stranu druhou za to v?ak zaplatil cenu. Ne pouze ve ztracen?ch voj?c?ch, ale tak? v prome?kan?m ?ase. Smazal se t?m cel? n?skok, kter? nad tou imperi?ln? flotilou je?t? m?li. Ztratili svoje denn? veden?. Te? u? je ostatn? vid?l. Jejich zlat? a ?ern? vlajky nebyly ani kilometr za nimi a a? sem dol?halo dun?n? bubn? jejich vesla??. Pron?sledovali je ne?navn? jako sr?ni, kter?m n?kdo rozkopl hn?zdo. Jejich lod? nav?c byly po?etn?j?? a v?t??. Pod?val se kup?edu. Od vesni?an? v?d?l, ?e m?sto Volusia u? le?? nedaleko, mo?n? jenom za n?kolika ???n?mi zat??kami. S rychlost?, jakou se imperi?ln? flotila bl??ila, si v?ak nebyl jist?, jestli tam jeho mnohem men?? flotila dopluje v?as. Za??nal se smi?ovat s my?lenkou, ?e to mo?n? bude muset oto?it a pokusit se s nimi bojovat v p?edem ztracen? ???n? bitv?. Potom usly?el zvuk, p?i kter?m mu p?eb?hl mr?z po z?dech. Oto?il se znovu zp?t a trhnul sebou. Prvn? imperi?ln? lod? se p?ibl??ily na dost?el a te? u? byla ve vzduchu prvn? salva ??p?. Bylo jich tolik, ?e nebe potemn?lo. Velk?m obloukem prolet?ly nad zb?vaj?c?mi metry ?eky a za?aly klesat p??mo na jeho lod?. Erec se schoval za z?bradl? a potom s ?levou sledoval, jak se v?echny ??py no?? do vody za z?d?. Prvn? salva byla na?t?st? je?t? kr?tk?. Zn?lo to jako kdyby se zni?ehonic siln? rozpr?elo. „POZOR ??PY!“ zak?i?el na vlastn? pos?dku, aby ji varoval. V?t?ina z nich se poschov?vala pr?v? v?as, proto?e u? byla ve vzduchu dal?? d?vka. Tentokr?t to byly ?ipky vyp?len? z ku??, kter? m?ly podstatn? v?t?? dost?el. Erec sebou mr?til za jeden ze sud?. Jeden z jeho mu?? vyk?ikl. Erec se pod?val jeho sm?rem a vid?l, ?e mu jeden ze ??p? skrznaskrz probodl nohu. Velk? v?t?ina salvy v?ak znovu popadala do vody. Erec musel rychle jednat. Imp?rium se dost?valo do dost?elu a nepotrv? dlouho a budou t?mi ??py doslova poh?beni. Byly tam tis?ce v?t??ch ?i men??ch lod? a jednodu?e nebylo mo?n? se takov?mu mno?stv? ??p? vyh?bat donekone?na. Erec musel rychle n?co vymyslet. „Oto??me to a budeme bojovat, brat?e?“ zeptal se Strom, schov?vaj?c? se za st??n?m nedaleko. Alistair sed?la klidn? vedle n?j. „Zvl?dne? to, m?j mil?,“ ?ekla. „Vid?la jsem to.“ Erec j? pohledem pod?koval za povzbudiv? slova a znovu se zad?val na okoln? krajinu. Tu dostal n?pad. „Ob?as,“ ?ekl, „mus?me n?co ob?tovat, abychom dos?hli n??eho v?t??ho.“ Pod?val se na bratra. „Nalo? se na vedlej?? lo?, vy?e? z n? v?echny pry? a za?a? ji jako posledn?,“ poru?il mu. Potom Stromovi podal ruku a zad?val se mu do o??. „A? s t?m bude? hotov,“ dodal, „zapal ji a nasm?ruj rovnou proti nim. P?esko??? zp?tky sem t?sn? p?edt?m, ne? se j? zmocn? plameny.“ Ve Stromov?ch o??ch radostn? zajisk?ilo. Bez v?h?n? vysko?il a rozb?hl se splnit rozkaz. Gazel?m skokem se p?enesl na palubu vedlej?? lodi a za?al ud?let rozkazy jej? pos?dce. Mu?i se okam?it? zvedali ze sv?ch ?kryt? a v rychl?m sledu p?eskakovali na Erecovu lo?. Jej? ponor pov??liv? klesnul, jak se zdvojn?sobila lidsk? z?t??. „V?ce lid? k vesl?m!“ reagoval okam?it? Erec ve strachu, ?e zpomal?. Po?et vesla?? se zdvojn?sobil a lo? okam?it? citeln? nabrala na rychlosti. P?esto v?ak je?t? nebyl spokojen. „Rozptylte se!“ velel dal?? rozkazy. P?esu?te se na dal?? lod?!“ Pos?dka opu?t?n? lodi se tedy rozd?lila do skupinek a ka?d? potom skon?ila na palub? jin? z lod?, a? se jejich v?ha nakonec rozlo?ila tak, ?e to nebylo zn?t. Kone?n? m?l Erec pocit, ?e maj? tu spr?vnou bojovou rychlost. Zam??il svou pozornost na Stromovu lo?. Jeho bratr zrovna zap?lil pochode?, obch?zel s n? po lodi a systematicky ji podpaloval. Potom ji v?? silou vrhnul nad sebe do plachtov?. Lo? za??nala ho?et a bylo na ?ase zmizet. Strom se s rozb?hem p?enesl zp?tky na Erecovu lo? a spole?n? potom sledovali, jak se ta opu?t?n? rychle m?n? v ob?? planouc? pochode?, ot??? se v proudu a m??? ??md?l rychleji k imperi?n?m. „Veslovat!“ k?i?el Erec ve snaze je?t? zv??it rychlost a dostat se od imperi?ln?ch lod? co nejd?le. Da?ilo se, jejich n?skok se opravdu za?al zv?t?ovat. Imperi?ln? lod? musely za??t man?vrovat, aby se vyhnuly t? ho??c?, ale zat?mco n?kter? je?t? m?ly ?as a prostor, pro jin?, pluj?c? hloub?ji ve formaci, u? ani nebylo v omezen?m prostoru ???n?ho koryta kam man?vrovat. Za?ali po n? tedy p?lit v??m, co m?li. Pl?tvali ??py i o?t?py na opu?t?nou lo?, kter? to stejn? nemohlo nijak zvl??? ubl??it. Lo? byla bombardov?na ze v?ech stran, ale samoz?ejm? si nad?le razila cestu po proudu a p??mo k nim. B?hem chv?le projela prvn?mi ?adami, kter? se je?t? sta?ily rozestoupit a ocitla se v centru imperi?ln? flotily. Dal?? u? nem?li kam uhnout. Za?alo doch?zet ke sr??k?m, plameny p?eskakovaly z jedn? lodi na druhou a jejich pos?dky v d?su sk?kaly do vody. Imperi?ln? flotilu zachv?til chaos a ?ev. B?hem chvilky bylo v pln?m plameni n?kolik dal??ch lod? a ohe? se, navzdory snaze pos?dek jej uhasit, ???il rychle d?l. „PANE!“ usly?el za sebou Erec. Oto?il se a vid?l jednoho ze sv?ch mu??, jak ukazuje kup?edu proti proudu ?eky k n??emu, co Erecovi doslova vzalo dech. Za ohybem se toti? otv?ral v?hled na ohromn? m?sto, kter? nemohlo b?t ni??m jin?m, ne? jejich c?lem. „Volusia,“ ?ekla Alistair p?esv?d?en? a Erec v?d?l, ?e m? pravdu. Конец ознакомительного фрагмента. Текст предоставлен ООО «ЛитРес». Прочитайте эту книгу целиком, купив полную легальную версию (https://www.litres.ru/pages/biblio_book/?art=43694175&lfrom=688855901) на ЛитРес. Безопасно оплатить книгу можно банковской картой Visa, MasterCard, Maestro, со счета мобильного телефона, с платежного терминала, в салоне МТС или Связной, через PayPal, WebMoney, Яндекс.Деньги, QIWI Кошелек, бонусными картами или другим удобным Вам способом.