Je?t? Ne? Zabije

Je?t? Ne? Zabije Blake Pierce Z?hady Mackenzie White #1 Blake Pierce, autor prvot??dn?ch bestseller? p?ich?z? s novou vzru?uj?c? mysteri?zn? s?ri?. Na rozlehl?ch kuku?i?n?ch pol?ch Nebrasky je nalezena zavra?d?n? ?ena. N?jak? ??lenec ji p?ipoutal ke k?lu. Netrv? dlouho a policie si uv?dom?, ?e m? co d?lat s masov?m vrahem, jeho? ??d?n? zrovna za??n?. Detektiv Mackenzie Whiteov? je mlad?, schopn?, chyt?ej??, ne? st?rnouc? ?ovinisti?t? kolegov? v m?stn?m policejn?m sboru, a zoufale se sna?? z?skat si jejich uzn?n?. Ostatn? policist? na stanici si to necht?j? p?iznat, ale bez jej? mlad?, brilantn? mysli se mnohdy neobejdou. U? v minulosti to byla n?kolikr?t ona, kdo pomohl vy?e?it p??pady, kter? se ostatn? u? chystali odlo?it. Jen?e tento nov? p??pad se neda?? rozlousknout ani j? a to je situace, na kterou z?vistiv? kolegov? ?ekali. S pomoc? p?ivolan? FBI za??n? rozs?hl? p?tr?n?. Mackenzie b?hem n?j mus? ?elit i vlastn? temn? minulosti, nevyda?en?m vztah?m a neoddiskutovateln? atraktivit? jednoho z agent? FBI. Boj s vlastn?mi d?mony a zoufal? p?tr?n? po vrahovi, ji p?iv?d? na ta nejtemn?j?? m?sta vlastn? mysli. Kdy? se j? poda?? proniknout do jeho zvr?cen? psychiky, uv?dom? si, ?e zlo na tomto sv?t? skute?n? fyzicky existuje. M??e jenom doufat, ?e si dok??e udr?et odstup a z pohromy, kter? zas?hla t?m?? ka?d? aspekt jej?ho ?ivota, vyv?zne co nejl?pe. Kdy? se pozd?ji objev? dal?? ob?ti, pomysln? smy?ka na krc?ch vy?et?ovatel? se utahuje. Musej? jej odhalit co nejrychleji, ne? sta?? zab?t n?koho dal??ho. Temn? psychologick? thriller JE?T? NE? ZABIJE je prvn? knihou v nov? s?rii s novou hlavn? hrdinkou. Kniha v?s p?inut? obracet str?nky dlouho do noci, a? ji bu? do?tete, anebo u? nebude m?t smysl j?t sp?t. Kniha 2 v s?rii Z?hady Mackenzie White bude brzy k dispozici. Dal?? kniha od Blake Pierce jm?nem NAV?DY PRY? (Z?hady Riley Page – Kniha 1), bestseller s v?ce ne? 350 p?tihv?zdi?kov?mi hodnocen?mi na Amazonu, je rovne? k dispozici a dokonce ZDARMA ke sta?en?! Blake Pierce Je?t? Ne? Zabije. Z?hady Mackenzie White 1 Blake Pierce Blake Pierce je autorem bestselleru mystery s?rie RILEY PAGEOV?, kter? prozat?m zahrnuje dvan?ct knih. Blake Pierce je rovn?? autorem MACKENZIE WHITE mystery s?rie, zahrnuj?c? osm knih; AVERY BLACK mystery s?rie, zahrnuj?c? ?est knih; KERI LOCKE mystery s?rie, zahrnuj?c? p?t knih; a novou mystery s?rii RILEY PAIGEOV?, kter? za??n? knihou SLEDOVAN?. V??niv? ?ten?? a celo?ivotn? fanou?ek mystery a thriller ??nr?, Blake, s V?mi chce b?t v kontaktu, tak nev?hejte a nav?tivte www.blakepierceauthor.com (http://www.blakepierceauthor.com/), kde se dozv?te v?ce. Copyright © 2016 by Blake Pierce. V?echna pr?va vyhrazena. S v?jimkou povolen? podle U.S. Copyright Act 1976, ??dn? z ??st? t?to publikace nesm? b?t, bez p?edchoz?ho svolen? autora, za ??dn?ch okolnost? reprodukov?na, distribuov?na nebo p?ev?d?na do jak?chkoliv jin?ch form?t?, ani uchov?v?na ve sd?len? datab?zi. Tento ebook je licencov?n v?lu?n? pro Va?e osobn? vyu?it?. Tento ebook nesm? b?t d?le prod?v?n nebo darov?n ostatn?m lidem. Pokud chcete knihu sd?let s dal?? osobou, zakupte si pros?m dal?? kopie. Pokud ?tete tuto knihu, ale nezakoupili jste si ji, nebo nebyla zakoupena pouze pro Va?e pou?it?, vra?te ji pros?m a po?i?te si svou vlastn? kopii. D?kujeme, ?e respektujete usilovnou pr?ci, kterou autor na vznik tohoto titulu musel vynalo?it. Obsah t?to knihy je fiktivn?. Jm?na, osobnostn? charakteristiky, organizace, m?sta, ud?losti a konflikty jsou beze zbytku produktem autorovy p?edstavivosti, nebo je jejich pou?it? fiktivn?. Jak?koliv podobnost se skute?n?mi osobami, a? ji? ?iv?mi nebo mrtv?mi, je ?ist? n?hodn?. KNIHY OD BLAKE PIERCE Z?HADA RILEY PAIGE NAV?DY PRY? (Kniha #1) POSEDLOST (Kniha #2) NENASYTNOST (Kniha #3) L?K?N? (Kniha #4) Z?HADA MACKENZIE WHITE JE?T? NE? ZABIJE (Kniha #1) JE?T? NE? SPAT?? (Kniha #2) Z?HADA AVERY BLACK D?VOD ZAB?T (Kniha #1) D?VOD UT?KAT (Kniha #2) PROLOG Kdykoliv jindy by pro ni prvn? paprsky ?svitu na ?pi?k?ch kuku?i?n?ch klas? byly p?ekr?sn?. D?vala se, jak prvn? sv?tlo toho dne tan?? kolem klas? a vytv??? jemnou zlatavou z??i. Ze v?ech sil se sna?ila v tom naj?t zal?ben?. Pot?ebovala se n???m rozpt?lit – jinak by ta bolest byla nesnesiteln?. Byla p?iv?z?na k velk?mu d?ev?n?mu k?lu, kter? se tisknul k jej?m z?d?m a pokra?oval je?t? dv? stopy nad jej? hlavu. Ruce m?la sv?zan? za z?dy a pevn? p?it?hnut? ke k?lu. Na sob? m?la jenom ?ern? krajkov? spodn? pr?dlo a podprsenku, kter? zvedala jej?, ji? zaslou?il? ?adra, bl??e k sob? a vzh?ru. Pr?v? d?ky tomu kousku oble?en? dost?vala ve stript?z klubu nejv?ce spropitn?ho. Podprsenka d?vala jej?m ?adr?m vzhled, jako kdyby st?le pat?ily jednadvacetilet?, a ne ?ty?iat?icetilet? matce dvou d?t?. K?l se zad?ral do odhalen? k??e na jej?ch z?dech. To v?ak nebylo nic proti bolesti, kterou z n? doloval ten mu? s temn?m, hrozn?m hlasem. Napnula se, kdy? usly?ela, ?e kr??? za n?. Jeho kroky jemn? k?upaly na m?tin? uprost?ed kuku?i?n?ch pol?. Byl tam ale i dal?? zvuk, i kdy? byl o pozn?n? ti???. Ten chlap n?co vl??el. Uv?domila si, ?e to mus? b?t bi?. Ten, kter? pou??val, kdy? ji bil. Musel b?t opat?en? n?jak?mi v?stupky a na konci m?l je?t? n?co dal??ho. Poda?ilo se j? ho zahl?dnout jenom jednou jedinkr?t – a i ten letm? pohled j? sta?il. Jej? z?da ?t?pala od spousty p?edchoz?ch ?vihnut? a jenom zvuk, kter? ta stra?liv? v?c vyd?vala, kdy? byla vle?ena kolem, v n? vzbuzoval z?chvaty bezmocn? paniky. Vyk?ikla – t? noci u? to bylo jist? minim?ln? post? – ale kuku?i?n? pole, stejn? jako p?edt?m, v?e dokonale uhlu?ila. Nejprve se sna?ila volat o pomoc. Doufala, ?e by ji n?kdo mohl sly?et. Postupn? se v?ak jej? v?k?iky zm?nily v ?alostn? kv?len? tvora, jen? u? v?d?l, ?e ??dn? pomoc nikdy nep?ijde. „Zv???m, ?e t? nech?m b??et,“ ?ekl mu?. Jeho hlas pat?il ?lov?ku, kter? bu? kou?il jednu cigaretu za druhou anebo se stejnou frekvenc? denn? k?i?el. Nav?c podivn? k?ivil sykavky. „Ale nejd??v se mus?? doznat ke sv?m h??ch?m.“ Tohle opakoval u? po?tvrt?. Ona se u? po?tvrt? naopak sna?ila n?co vymyslet. Nem?la v?ak, k ?emu by se p?izn?vala. Nebyla ?patn? ?lov?k, byla hodn? ke ka?d?mu, koho znala a byla dobrou matkou – mo?n? ne a? tak dobrou, jak by cht?la – ale d?lala, co mohla. Co od n? ten ?lov?k cht?l? Znovu za?ala volat o pomoc a pokusila se op??t z?dy proti k?lu. Jakmile to ud?lala, poc?tila ?kubnut? provazu uta?en?ho kolem z?p?st? a posl?ze i lepkavou krev, kter? po n?m tekla. „P?iznej sv? zlo?iny,“ opakoval v?zvu. „Nech?pu, o ?em to mluv??!“ sku?ela. „V?ak ty si vzpomene?,“ zavr?el. To u? ??kal i p?edt?m. V?dycky t?sn?, ne? za?al— Ozvalo se jemn? ?lehnut? bi?e, kdy? zbra? protnula vzduch. Vyk?ikla a p?itiskla se na k?l, kdy? o zlomek vte?iny pozd?ji bi? dopadl na jej? bok. Z r?ny se vy?inula nov? krev, ale ona u? to ani nec?tila. Nam?sto toho se soust?edila na z?p?st?. Posledn? hodinu u? se kolem nich hromadila jej? vlastn? krev, nav?c je?t? ?ed?n? potem. V?sledkem byla kluzk? substance, kter? m?rn? roztahovala lano a umo??ovala jemn? pohyb. Byla tu nad?je, ?e by se za chv?li mohlo poda?it se uvolnit. Jen?e jej? t?lo se vzpouzelo bolesti a mysl se v obrann? reakci pokou?ela od v?eho odpojit. Zmoc?ovaly se j? mdloby. Pr?sk! Tentokr?t ji zas?hl do ramene. Znovu vyk?ikla. „Pros?m,” vydralo se j? z hrdla. „ud?l?m, cokoliv chce?! Jen m? potom pus?!” „P?iznej svoje—” Zabrala rukama v?? silou, ve snaze dostat je zp?tky p?ed t?lo. Jej?mi rameny projelo bolestiv? ?kubnut?, ale ona se najednou ocitla voln?. Jej? z?p?st? byla sp?len?, jak se do nich zahryzly provazy, ale to nebylo nic v porovn?n? s ranami p?soben?mi t?m bi?em. Pohyb kup?edu byl tak siln?, ?e m?lem p?epadla na kolena. To by jist? poh?bilo v?echny nad?je na ?t?k. Jen?e pr?v? v tom okam?iku p?evzaly kontrolu nad jej?mi svaly ty nejprimitivn?j?? lidsk? pudy, kter? lidstvu po stalet? pom?haly p?e??vat. Ne? si to po??dn? uv?domila, jej? nohy u? kmitaly v rychl?m b?hu. ??tila se mezi kuku?i?n?mi klasy, zaplavena n?hle nabytou svobodou a udivena, ?e jej? nohy po tak dlouh? dob? sv?z?n? st?le dob?e funguj?. V ??dn?m p??pad? nezastav?, aby si to mohly je?t? rozmyslet. S r?musem rozr??ela kuku?ici, jej?? dlouh? klasy j? bily do ramenou. Listy budily dojem, jako by se po n? natahovaly a cht?ly ji zachytit. Jako n?jak? dlouh? svra?t?l? prsty. Lapala po dechu a ze v?ech sil se sna?ila kl?st jednu nohu p?ed druhou a neztr?cet tempo. V?d?la, ?e silnice mus? b?t n?kde pobl??. V?echno co mus? ud?lat, aby se k n? dostala, bylo vydr?et ut?kat a zapomenout na svou bolest. Tu se n?kde za jej?mi z?dy za?al ten chlap ?ehtat. Jeho drsn? hlas ten sm?ch p?etvo?il v cosi mrtvoln? stra?ideln?ho. Jako kdyby to byla obluda, kter? se v t?ch pol?ch u? po stalet? ukr?vala. Zana??kala, ale pokra?ovala v b?hu. Jej? bos? chodidla pleskala o p?du, zat?mco podobn? neod?n? t?lo bylo bez p?est?n? ?leh?no klasy. Jej? prsa poskakovala v ??len?m tempu nahoru a dol? a to lev? si za??nalo nach?zet cestu ven z podprsenky. N?kdy v t? chv?li sama sob? sl?bila, ?e pokud se z toho dostane ?iv?, u? se nikdy nebude svl?kat. Najde si n?jakou lep?? pr?ci a lep?? zp?sob, jak zabezpe?it svoje d?ti. To v n? probudilo nov? s?ly a ona dokonce dok?zala je?t? p?idat do kroku. B??ela tak rychle, jak jen to ?lo. Ur?it? mu unikne, jenom nesm? polevit. Silnice u? mus? b?t hned za dal?? ?adou kuku?ice. Spr?vn?? Mo?n?. Jen?e i kdyby, kdo kdy ?ekl, ?e po n? zrovna n?kdo pojede? Nebylo je?t? ani ?est r?no a silnice v Nebrasce byly ?asto velmi opu?t?n? i v p??hodn?j?? denn? dob?. Tu se p?ed n? objevila mezera v porostu. V n? zasv?tilo mdl? sv?tlo po??naj?c?ho ?svitu a hned z?hy potom i silnice. Ihned nato nav?c usly?ela zvuk bl???c?ho se motoru. Zaplavila ji nad?je. Z?hy u? mezi klasy spat?ila na?loutlou z??i reflektor? a rozb?hla se k nim je?t? rychleji ne? p?edt?m. M?la dokonce pocit, ?e jej? t?ran? smysly dok??ou zachytit pach v?fukov?ch plyn?. Na okraj kuku?i?n?ho pole dorazila p?esn? v okam?iku, kdy kolem n?j proj??d?l ?erven? n?kla??k. Za?ala k?i?et a zu?iv? p?itom m?vat rukama. „PROS?M!“ k?i?ela. Jen?e kolos jednodu?e produn?l kolem. M?vala rukama a za??nala plakat. T?eba se ?idi? alespo? pod?v? do zp?tn?ho zrc?tka— Pr?sk! Nov? a zcela ne?ekan? vlna bolesti j? jako blesk projela po zadn? stran? lev?ho stehna. Upadla. K?i?ela a pokou?ela se dostat znovu na nohy, ale to u? ji zezadu za vlasy uchopila siln? ruka a surov? ji t?hla zp?tky do kuku?ice. Pokou?ela se vzpouzet, znovu se vymanit, ale tentokr?t to nebylo nic platn?. P?i?lo je?t? n?kolik dal??ch ran bi?em, ne? kone?n? ztratila v?dom?. Je?t? si sta?ila uv?domit, ?e u? to v?echno skon??. To pr?sk?n?, ty r?ny bi?em – a vlastn? i jej? ne?ekan? utnut?, ale bolest? dostate?n? vypln?n? ?ivot. KAPITOLA PRVN? Detektiv Mackenzie Whiteov? se p?ipravila na nejhor??, kdy? toho r?na kr??ela kuku?i?n?m polem. Chrast?n? such?ch list? ji roz?ilovalo. Bylo mrtv?, ?kr?balo o jej? bundu a ?adu za ?adou se s drobn?mi obm?nami neust?le opakovalo. M?tina, na kterou m??ila, byla vzd?lena n?kolik mil. Kdy? na ni kone?n? dorazila, zastavila se a chv?li str?vila t?m, ?e si p??la, aby mohla b?t kdekoliv jinde, ne? tady. Bylo tam mrtv?, t?m?? zcela nah? t?lo zhruba t?icetilet? ?eny. Byla p?iv?z?na ke k?lu a ve tv??i a? doposud z?st?val v?raz zd??en?. Mackenzie by si b?vala p??la, aby tu tv?? nikdy nespat?ila – jen?e naopak ji u? potom nikdy nedok?zala zapomenout. P?t policist? se motalo v okol? m?tiny, ale ve skute?nosti toho mnoho ned?lali. Jenom se sna?ili vypadat zam?stnan?, ale ona dob?e v?d?la, ?e si s t?m nev?d? rady. Ani jeden z nich nejsp?? nikdy nic podobn?ho nevid?l. Mackenzie naopak netrvalo ani p?t vte?in, aby si, p?i pohledu na blon?atou ?enu p?iv?zanou ke k?lu, uv?domila, ?e jde o n?co mnohem v?t??ho. N?co, s ??m se je?t? nesetkala. Jenom tohle se v kuku?i?n?ch l?nech Nebrasky nestalo. Mackenzie se p?ibl??ila k ob?ti a za?ala ji pomal?m krokem obch?zet. Na temeni p?itom poc?tila pohledy ostatn?ch vy?et?ovatel?. Napadlo ji, ?e si nejsp??e ??kaj?, ?e se bere a? moc v??n?. P?ibli?ovala se k p??pad?m mo?n? a? p??li? bl?zko, aby hledala stopy a n?znaky, kter? mohly b?t ?asto i velmi abstraktn? povahy. V?d?la p?itom, ?e si spousta lid? na odd?len? mysl?, ?e se jako mlad? policistka dostala do pozice detektiva a? p??li? brzy. Odjak?iva byla ambici?zn? mladou ?enou a mo?n? pr?v? proto tu te? m?la v?t?? ?ance, ne? oko detektiva z malom?sta odn?kud z d?lav Nebrasky. Mackenzie se rozhodla jejich pohledy jednodu?e ignorovat. Zam??ila se pouze na t?lo ob?ti. Rukou p?itom tu a tam odh?n?la mouchy, kter? se u? za??naly o m?sto ?inu notn? zaj?mat. Vlastn? se kolem ?ensk?ho t?la hem?ily jako mal? ?ern? mrak. Horko nav?c kondici nebo?ky nijak neprosp?valo. Cel? l?to bylo toho roku velmi slune?n? a tepl?, a tady uprost?ed kuku?i?n?ch pol? se zd?lo, ?e se tu v?echno to vedro hromadilo a uchov?valo jako v n?jak? ob?? baterii. Mackenzie se je?t? p?ibl??ila a studovala detaily. Zoufale se p?itom sna?ila se nepozvracet. ?enina z?da byla rozsek?na na cucky. V?echny r?ny si byly velice podobn?, co? znamenalo, ?e byly zp?sobeny jedn?m a t?m sam?m n?strojem. Z?da ob?ti byla doslova slepen? krv?, nyn? ji? v?t?inou zaschlou, ale na p?r m?stech je?t? mokvaj?c? a lepkavou. Zadn? strana jej?ho miniaturn?ho spodn?ho pr?dla byla k t?lu ob?ti krv? p?ilepena t??. Kdy? Mackenzie dokon?ila kruh kolem ob?ti, p?i?el k n? nevysok?, podsadit? policista. Toho mu?e velmi dob?e znala, ale to neznamenalo, ?e by ji zaj?mal. „Dobr? den, detektive Whiteov?,“ pozdravil ji velitel Nelson. „Veliteli,“ pok?vla hlavou. „Kde je Porter?“ V jeho hlase nebylo nic pov??en?ho, ale ona to stejn? vyc?tila. Tenhle policejn? prac? ost??len? pades?tn?k si ani trochu nep??l m?t za pomocnici na jeho p??padu p?t-a-dvacetiletou ?enu. Walter Porter, jej? p?t-a-pades?tilet? partner, by pro tu pr?ci byl mnohem lep??. „Z?stal na silnici,“ odpov?d?la Mackenzie. „Mluv? s farm??em, kter? objevil t?lo. Za chvilku tu jist? bude.“ „Dobr?,“ ?ekl Nelson a o?ividn? se mu trochu ulevilo. „Co si o tom ty mysl?te?“ Mackenzie si nebyla jist?, co by mu na to m?la odpov?d?t. V?d?la, ?e je t?m mu?em testov?na. ?as od ?asu to d?lal, dokonce i na ned?le?it?ch ?innostech na odd?len?. ??dn?mu jin?mu policistovi nebo detektivovi p?itom ani zdaleka tolik pozornosti nev?noval. Mackenzie si byla jist?, ?e si na ni zasedl jenom proto, ?e je mlad?, a proto?e je ?ena. N?co j? ??kalo, ?e tohle je n?co v?c ne? jenom teatr?ln? vra?da. Co v?echny ty ?lehance na z?dech? Stalo se to v?echno proto, ?e byla p?ita?liv?? Jej? ?adra byla na prvn? pohled vylep?en?, a pokud se Mackenzie nem?lila, jej?mu obli?eji se dostalo p?r z?sah? tak?. M?la na sob? spoustu makeupu, kter? te? byl rozmaz?n slzami. „Mysl?m,” ?ekla Mackenzie, aby kone?n? Nelsonovi n?jak odpov?d?la, „?e tu ?lo ?ist? jen o n?sil?. A ?e pitva neprok??e zn?siln?n?. V?t?inou, kdy? mu?i unesou ?enu ze sexu?ln?ch d?vod?, nedaj? j? takhle do t?la, i kdy? je t?eba pl?nuj? pozd?ji zab?t. Podle jej?ho pr?dla bych nav?c ?ekla, ?e to byla ?ena zna?n? provokativn? povahy. Popravd?, podle stylu jej?ho makeupu i velikosti a tvaru prsou, bych za?ala obvol?vat strip kluby v Omaze a ptala se, jestli jim minulou noc nezmizely tane?nice.” „To v?echno u? jsme ud?lali,” odpov?d?l Nelson posmutn?le. „Zavra?d?n? se jmenuje Hailey Lizbrookov?, t?icet ?ty?i let, matka dvou chlapc? a pr?m?rn? tane?nice v klubu The Runway v Omaze.” V?echna ta fakta recitoval, jako kdyby ?etl n?jak? instrukt??n? manu?l. Mackenzie z toho vyvodila, ?e je ten mu? na sv? pozici u? dost dlouho na to, aby pro n?j zavra?d?n? u? nebyly lidmi, ale sp??e jenom ??stmi skl?danky, kter? m? b?t rozlu?t?na. Mackenzie v?ak pracovala jenom p?r let a je?t? zdaleka nedok?zala b?t tak tvrd? a bezcitn?. D?vala se na ni se z?m?rem vy?e?it p??pad, ale z?rove? v ob?ti vid?la i ?enu, kter? po sob? zanechala dva chlapce – chlapce, kte?? budou cel? ?ivot ??t bez matky. Vzhledem k tomu, ?e se matka dvou d?t? ?ivila stript?zem, se dalo usuzovat, ?e m?li finan?n? pot??e. Ta ?ena musela b?t zoufal?, ?e vzala jakoukoliv pr?ci, aby sv? d?ti u?ivila. A te? skon?ila tady, p?iv?zan? ke k?lu uprost?ed pol? a zmrskan? n?jak?m nezn?m?m ?lov?kem, kter?— ?ust?n? kuku?ice za jej?mi z?dy ji vytrhlo z my?lenek. Walter Porter se k nim p?ich?zel p?ipojit. Kdy? se na m?tin? objevil, vypadal rozmrzele a zp?sob jak?m si opra?oval uvoln?n? kuku?i?n? listy z kab?tu, to jenom potvrzoval. Ne? se jeho zrak zastavil u zubo?en?ho t?la Hailey Lizbrookov?, rozhl?dl se pomalu kolem. Po obli?eji mu p?eb?hlo p?ekvapen? u?kl?bnut?, kter? ohnulo jeho pro?ediv?l? kn?r do ostr?ho ?hlu. Dal?? pohled v?noval Mackenzie s Nelsonem, ale neobt??oval se j?t k nim. „Portere,” ?ekl velitel Nelson. „Whiteov? u? tuhle z?le?itost ?e??. M? to pevn? v rukou.” „To bych cht?l vid?t,” odpov?d?l Porter pochybova?n?. V?dycky tomu takhle bylo. Nelson j? toti? v ??dn?m p??pad? neskl?dal kompliment. Naopak se sna?il provokovat Portera, kter? se te? mus? s tou mladou holkou, kter? se objevila skoro odnikud, a najednou z n? byl detektiv, pot?kat. Nav?c byla pohledn?, a tak ji jenom m?lokdo z mu?? p?es t?icet let, kte?? na odd?len? slou?ili, bral v??n?. Porter to sn??el je?t? h?? ne? ostatn?. Jeho popichov?n? v?ak rozhodn? nebylo d?vodem, pro? by se Mackenzie m?la c?tit neadekv?tn? ?i dokonce m?n?cenn?. Znovu a znovu dokazovala, ?e dok??e vy?e?it p??pady, na kter?ch mu?i selh?vaj? a dob?e v?d?la, ?e pr?v? to je znepokojuje nejv?c. Bylo j? pouh?ch dvacet p?t, p??li? m?lo na to, aby u? byla unavena prac?, kterou m?la naopak velmi r?da. Jen?e te?, kdy? musela pracovat s Portrem a v?emi ostatn?mi kolem, j? u? leccos za??nalo ?tv?t. Porter nakro?il mezi Nelsona a Mackenzie, aby j? t?m dal najevo, ?e odte?ka u? je show jeho. Mackenzie c?tila, jak j? za??n? v??t krev v ?il?ch, ale udr?ela se a nic ne?ekla. Nic jin?ho ostatn? ned?lala za cel? posledn? t?i m?s?ce, tedy od chv?le, kdy k n?mu byla p?id?lena. Porter j? p?itom u? od prvn?ho dne nezapom?nal d?vat najevo, ?e se mu nel?b?. Mackenzie toti? nahradila jeho osmadvacetilet?ho par??ka, jen? byl propu?t?n ze slu?by a Porter si myslel, ?e jej vyhodili speci?ln? proto, aby uvolnil m?sto t?hle mlad? policistce. Mackenzie musela jeho nedostatek respektu jednodu?e ignorovat, jinak by hrozilo, ?e to ovlivn? jej? pracovn? mor?lku. Beze slova se te? tedy vydala zp?tky k t?lu a pozorn? se na n?j zad?vala. Nebyl to nijak p??jemn? pohled, ale rozhodn? to nebylo tak zl?, jako prvn? t?lo, kter? musela ohled?vat. V t? dob? u? mrtv? t?lo sv?ho otce ve snech skoro nev?dala. A? do chv?le, kdy dorazila na toto m?sto ?inu. T?m se v?echno rychle vr?tilo zp?tky. Mackenzie bylo tehdy jenom sedm let, kdy? vkro?ila do lo?nice rodi?? a spat?ila ho tam le?et v kalu?i krve. Od t? doby u? se j? ten obr?zek nikdy nepoda?ilo zcela zapomenout. Za?ala p?trat po stop?ch, kter? by ukazovaly, ?e tato vra?da nem?la sexu?ln? motiv. Nevid?la ??dn? mod?iny a otisky neht? kolem jej?ch prsou a na zadku. ??dn? vn?j?? krv?cen? kolem jej?ch intimn?ch parti?. Jako dal?? se pod?vala na ?eniny dlan? a chodidla, ve snaze naj?t zn?mky n?bo?ensky motivovan? vra?dy. R?ny na rukou, z?p?st?ch a na nohou by napov?daly pokusu o ritu?ln? uk?i?ov?n?. Jen?e ani s t?mto pokusem neusp?la. Ve stru?n?m hl??en?, kter? s Porterem obdr?eli, st?lo, ?e se ?aty ob?ti zat?m nena?ly. Mackenzie z toho usuzovala, ?e je vrah m?l st?le p?i sob?, anebo se jich n?kde zbavil. To ukazovalo, ?e byl bu? velmi opatrn?, anebo obsedantn?. V kombinaci s hypot?zou, ?e v?erej?? vra?da nebyla sexu?ln? motivovan?, potom v?e za??nalo nasv?d?ovat, ?e maj? co do?in?n? s ?lov?kem, kter? svoje ?iny dob?e prom??l? dop?edu. Vr?tila se na okraj m?tiny, aby se na cel? m?sto ?inu mohla pod?vat z perspektivy. Porter se na n? po o?ku pod?val, ale potom ji znovu za?al ignorovat a nam?sto toho se bavil s Nelsonem. V?imla si v?ak, ?e ostatn? policist? ji pozoruj?. Alespo? n?kte?? z nich se o jej? pr?ci p?ece jen asi zaj?mali. Do hodnosti detektiva se dostala d?ky reputaci nev?edn? inteligentn? osoby, kter? m?la skv?l? doporu?en? od v?t?iny instruktor? na policejn? akademii, a ?as od ?asu se st?valo, ?e k n? mlad?? policist? – a? u? ?eny nebo mu?i – p?ich?zeli, aby se zeptali na jej? n?zor na tu ?i onu profesion?ln? z?le?itost. Te? v tom, na druhou stranu, mohlo b?t i jednoduch? z?r?n?. Nebyla si jist?, co by bylo hor??: mu?i okukuj?c? jej? zadek, zat?mco kr??ela kolem, anebo posm?v?n? se za z?dy mal? holky, kter? se zoufale sna?? p?sobit jako velk? drsn? detektiv. P?inutila se soust?edit na m?sto ?inu a op?t se j? zmocnil pocit, ?e tu n?co ?eredn? nesed?. M?la pocit, jako kdyby otev?rala knihu a ?etla jej? prvn? str?nku s v?dom?m, ?e text nen? snadn? a ?e m? p?ed sebou je?t? spousty nem?n? n?ro?n?ch str?nek. Tohle je jenom za??tek, pomyslela si. Pod?vala se na zeminu kolem k?lu a v?imla si n?kolika rozbit?ch otisk? bot. Nebylo to v?ak nic, z ?eho by si mohla d?lat nad?je na otisky prst?. D?le spat?ila s?rii ?kr?banc? na zemi sto?en?ch jako klubko had?. P?id?epla si, aby se mohla pod?vat zbl?zka a pov?imla si, ?e mnoh? z nich se t?hnou t?sn? jeden vedle druh?ho. Neuspo??dan? obkru?ovaly z?kladnu k?lu. A? u? je ud?lalo cokoliv, bylo to dlouh?. Mackenzie se pod?vala na zubo?en? z?da zavra?d?n? a tu si pov?imla, ?e jej? r?ny jsou stejn? velikosti, jako ty hadovit? otisky na zemi. „Portere,“ ?ekla. „Co je?“ zeptal se osloven? s o?ividnou nevol?, ?e je vyru?ov?n. „Mysl?m, ?e jsem na?la otisky zbran?.“ Porter na vte?inku zav?hal, ale potom vyrazil sm?rem k Mackenzie, kter? se st?le skl?n?la u zem?. Kdy? si potom p?id?epl vedle n?, neuniklo j?, ?e slab? heknul a p?ezka jeho opasku jemn? zask??pala. M?l dobr?ch pades?t liber nadv?hu, a ??m v?ce se bl??il dv?ma p?tk?m ve sv?m v?ku, t?m v?ce to bylo patrn?. „N?jak? druh bi?e?“ zeptal se. „Vypad? to tak.“ Zaduman? se d?vala na zem, sledovala sm?ry klikat?c?ch se otisk? kolem k?lu – a zat?mco to d?lala, v?imla si n??eho dal??ho. Byla to mali?kost, tak jemn?, ?e by ji m?lem byla p?ehl?dla. Vyrazila ke k?lu a d?vala si p?itom dobr? pozor, aby se nedotkla t?la a neznehodnotila stopy pro forenzn? vy?et?ov?n?. Po p?r kroc?ch se znovu sehnula a teprve te? si uv?domila, jak velk? horko toho odpoledne bylo. Nehodlala se t?m v?ak nechat rozpt?lit. Nahnula se obli?ejem ke k?lu tak bl?zko, ?e se jej t?m?? dotkla ?elem. „Co to tam sakra d?l?te?“ zeptal se Nelson. „N?co je tu vy?ez?no,“ odpov?d?la. „Vypad? to jako ??sla.“ Porter to p?i?el prov??it, ale dal si n?ramn? z?le?et na tom, aby se nemusel znovu oh?bat. „Whiteov?, ten kus d?eva je nejm?? dvacet let star?,“ ?ekl. „Ten n?pis vypad? star? zrovna tak.“ „Mo?n?,“ odpov?d?la Mackenzie. Sama pro sebe si v?ak myslela n?co jin?ho. Porterova zv?davost ohledn? jej?ho objevu rychle vyprchala a on se brzy vr?til zp?tky za Nelsonem. Porovn?vali spolu informace, kter? jim pov?d?l farm??, jen? t?lo objevil. Mackenzie s?hla do kapsy pro sv?j telefon a vyfotila si ??seln? n?pis na k?lu. Potom prsty obr?zek zv?t?ila, aby je mohla p?e??st. Znovu nabyla dojmu, ?e tohle v?echno je jenom za??tek mnohem rozs?hlej??ho p??padu. N511/J202 Nem?la pon?t?, co to m??e b?t. T?eba m?l Porter pravdu; mo?n? opravdu nic neznamenaj?. Mo?n? je to jednodu?e ??slo k?lu z doby, kdy byl vytes?n. Anebo si do n?j b?hem let jeho existence n?jak? znud?n? d?cko r?palo no?em. To se Mackenzie ale nezd?lo. Ostatn?, nic kolem tohoto p??padu j? nep?ipadalo v po??dku. V hloubi sv?ho srdce se nemohla zbavit dojmu, ?e tohle v?echno je teprve za??tek n??eho mnohem v?t??ho. KAPITOLA DRUH? Mackenzie se sev?el ?aludek, kdy? p?ed policejn? centr?lou spat?ila dod?vky s televizn?mi ?t?by a jejich pos?dky, jak se p?etahuj? o nejv?hodn?j?? pozice, ze kter?ch by mohli na ni a Portera za?to?it. Jakmile Porter zaparkoval, u? se k nim hrnulo n?kolik ?t?b? najednou. B??eli rovnou nap??? tr?vn?kem p?ed centr?lou. Vybaven?m obt??kan? kameramani se s nimi v potu tv??e pokou?eli dr?et krok. Mackenzie vid?la, ?e Nelson u? stoj? ve dve??ch a d?l?, co je v jeho sil?ch, aby je udr?el na uzd?. Takov? pr?ce mu ale o?ividn? nevon?la. I odtud byl vid?t pot, t?pyt?c? se na jeho ?ele. Kdy? vystoupil, Porter si posp??il p?ed n?, aby se ujistil, ?e Mackenzie nebude prvn? detektiv, kter?ho m?dia spat??. Kdy? ji m?jel, ?ekl, „Nic t?m hyen?m neprozra?te.“ To ji na?tvalo. „J? v?m, Portere.“ V tu chv?li k nim dorazil ha?te??c? se chumel report?r?, t?sn? n?sledovan? kameramany. Najednou na n? z davu m??ilo p?inejmen??m dvacet mikrofon?, hroz?c?ch, ?e je nepust? d?l. Ot?zky za?aly padat hned na to a okam?it? se slily do jedn? bzu??c? kakofonie. „U? o tom v?d? d?ti ob?ti?“ „Jak? byla reakce farm??e, kter? na?el t?lo?“ „M? p??pad sexu?ln? pozad??“ „Je rozumn?, aby na takov? p??pad byla nasazena ?ena?“ Posledn? ot?zka Mackenzie trochu ?t?pla. V?d?la, ?e se jenom pokou?ej? z nich dostat n?jakou reakci, kter? by mohla odstartovat n?kolikasekundov? z?b?r pro podve?ern? zpr?vy. Te? byly jenom ?ty?i odpoledne. Pokud se jim z nich n?co poda?? vydolovat, budou m?t zlat? h?eb pro vys?l?n? v ?est. Mackenzie u? proch?zela dve?mi dovnit? budovy, ale ta posledn? ot?zka j? st?le zn?la v mysli. Je rozumn?, aby se v takov?m p??padu anga?ovala ?ena? Vzpomn?la si na nez??astn?n? t?n, kter?m Nelson ?etl informace o Hailey Lizbrookov?. Samoz?ejm?, ?e je, pomyslela si Mackenzie. Naopak je to nezbytn? nutn?. Kone?n? se ocitli uvnit? policejn?ho odd?len? a dve?e se za nimi zav?ely. K?ik report?r? r?zem zmlkl a Mackenzie si uleh?en? oddechla. „Zasran? pis?lkov?,“ ulevil si Porter. Te?, kdy? byl mimo dosah kamer, zmizela z jeho kroku strojen? elegance a jeho z?da se trochu nahrbila. Pomalu kr??el kolem recepce a d?le chodbou, kter? vedla do konferen?n?ch m?stnost? a kancel???. Vypadal unaven?, zral? na to j?t dom? a p?i chuti ten p??pad co nejrychleji n?jak ukon?it. Mackenzie byla v zaseda?ce p?ed n?m. Kolem rozlo?it?ho stolu sed?lo n?kolik policejn?ch d?stojn?k?. N?kte?? na sob? m?li uniformy, zat?mco jin? byli oble?en? jako oby?ejn? lid? z ulice. Jejich p??tomnost, stejn? jako v?echny ty novin??sk? ?t?by p?ed budovou, nasv?d?ovaly tomu, ?e se zpr?va o p??padu b?hem t?ch dvou hodin, kdy opustila kancel??, m??ila na kuku?i?n? pole a potom zp?t, sta?ila rozlet?t do v?ech sv?tov?ch stran. U? to nebyla jenom oby?ejn? vra?da. Stala se z toho zaj?mavost. Mackenzie se nat?hla po hrnku s k?vou a posadila se ke stolu. N?kdo u? stihl pro v?echna m?sta p?ipravit slo?ky s t?mi n?kolika m?lo informacemi, kter? dosud k p??padu sesb?rali. Zat?mco si je Mackenzie ?etla, proudili do m?stnosti dal?? lid?. Po chv?li dorazil i Porter a usadil se na opa?n?m konci stolu. Mackenzie se pod?vala na sv?j telefon, jenom aby zjistila, ?e m? osm nep?ijat?ch hovor?, p?t hlasov?ch zpr?v a tucet nov?ch email?. Byla to krut? p?ipom?nka toho, ?e u? p?ed rann?m odjezdem do kuku?i?n?ch pol? m?la na ramenou spoustu dal??ch p??pad?. Smutnou ironi? bylo, ?e zat?mco jej? star?? spolupracovn?ci tr?vili ?as t?m, ?e ji shazovali a potajmu ur??eli, z?rove? si tak? uv?domovali jej? kvality. V?sledkem bylo, ?e m?la na starosti nejv?ce p??pad? z cel? jednotky. Dosud se v?ak nikdy v ??dn?m neopozdila a po?et p??pad?, kter? ?sp??n? dot?hla do konce, byl p?sobiv?. P?em??lela, ?e si zkr?t? ?ek?n? t?m, ?e odpov? alespo? na n?kter? emaily, ale ne? m?la ?anci s t?m v?bec za??t, ve?el u? do m?stnosti velitel Nelson. Dve?e, kter?mi p?i?el, za sebou rychle zase zav?el. „Nech?pu, jak se o tom mohla m?dia dozv?d?t tak rychle,“ zavr?el, „a pokud zjist?m, ?e je za to odpov?dn? n?kdo v t?to m?stnosti, tak si na n?m sakra smlsnu.“ Nastalo hrobov? ticho. N?kolik policist? se za?alo nerv?zn? zaob?rat slo?kami, kter? le?ely na stole p?ed nimi. Mackenzie sice Nelsona moc v??n? nebrala, ale nebylo pochyb, ?e jeho p??tomnost a hlas dok?zaly tuto m?stnost postavit do lat?. „Tak?e, z toho, co doposud v?me,“ za?al Nelson. „Ob?t? je Hailey Lizbrookov?, stript?rka z Omahy. T?icet ?ty?i let, dva synov? ve v?ku dev?ti a patn?cti let. Mysl?me si, ?e byla unesena p?edt?m, ne? sta?ila nastoupit do pr?ce a jej? zam?stnavatel vypov?d?l, ?e p?ede?l? noci se tak? neuk?zala. Z?znam bezpe?nostn? kamery z klubu Runway, kde pracovala, nezachytil nic d?le?it?ho. Tak?e pracujeme s p?edpokladem, ?e byla unesena n?kde na cest? mezi jej?m bytem a klubem Runway. To je oblast dlouh? sedm a p?l m?le – oblast, kde u?, ve spolupr?ci s odd?len?m z Omaze, vy?et?ujeme n?kolik dal??ch vra?d.“ Pod?val se na Portera, jako kdyby to byl jeho obl?ben? ???ek a dodal: „Portere, pro? n?m nepop??ete m?sto ?inu?“ Samoz?ejm?, ?e k tomu vybral pr?v? jeho. Osloven? se postavil a p?ehl?dl celou m?stnost, aby se ujistil, ?e mu v?ichni v?nuj? plnou pozornost. „Ob?? byla p?iv?z?na ke d?ev?n?mu k?lu s rukama za z?dy. Byla nalezena na m?tin? uprost?ed kuku?i?n?ho pole necelou m?li od silnice. Jej? z?da jsou pokryta ranami, pravd?podobn? zp?soben?mi n?jak?m druhem bi?e nebo podobn? zbran?. Na zemi jsme zjistili stopy, kter? byly stejn? velikosti a tvaru, jako r?ny na jej?ch z?dech. I kdy? si nem??eme b?t zcela jist?, dokud to nepotvrd? koroner, v?e nasv?d?uje tomu, ?e se nejednalo o vra?du se sexu?ln?m motivem, a to i p?esto, ?e ob?? byla svle?en? do spodn?ho pr?dla a jej? dal?? o?acen? nebylo nalezeno.“ „D?ky Portere,“ ?ekl Nelson. „Kdy? je ?e? o koronerovi, asi p?ed dvaceti minutami jsem s n?m mluvil po telefonu. ??kal, ?e i kdy? stoprocentn? v?e potvrd? a? pitva, m? za to, ?e p???inou smrti byla ztr?ta krve nebo n?jak? ?ok, mo?n? selh?n? srdce.“ Nelson se pod?val sm?rem k Mackenzie a v jeho pohledu bylo jenom mali?ko z?jmu. Zeptal se j?: „M?te k tomu n?co, Whiteov??“ „??sla,“ odpov?d?la. Nelson obr?til p?ed celou m?stnost? o?i v sloup. Byla to jasn? zn?mka ne?cty, ale ona ji p?e?la bez pov?imnut?, odhodl?na p?edn?st v?em svou teorii p?edt?m, ne? bude uml?ena. „Na?la jsem dv? ??sla odd?len? lom?tkem. Byla vytes?na do k?lu, ke kter?mu byla p?iv?z?na ob??.“ „Co to bylo za ??sla?“ zeptal se jeden z mlad??ch policist?. „Vlastn? tam byla ??sla a p?smena,“ pokra?ovala Mackenzie. „N 511 a J 202. V telefonu m?m fotku.“ „Ostatn? fotografie tu budou za malou chv?li, jakmile je Nancy vytiskne,“ ?ekl Nelson. Mluvil rychle a s d?razem, aby nikdo v m?stnosti nemohl pochybovat, ?e t?ma s ??sly na k?lu je odte? uzav?en?. Mackenzie poslouchala Nelsona, kter? vyjmenov?val ?koly, je? bude t?eba prov?st, aby bylo pokryto ono sedm a p?l m?le dlouh? ?zem? mezi domovem Hailey Lizbrookov? a klubem Runway. ?e by jeho slov?m v?ak v?novala p??li?nou pozornost, to se ??ci nedalo. Jej? mysl se neust?le musela vracet ke vzpom?nce na to, jak bylo t?lo t? ?eny zav??eno. N?co z celkov?ho obrazu m?sta ?inu j? p?ipadalo velice pov?dom?, ale nedok?zala ur?it, co to p?esn? je. Za?ala se zaob?rat stru?n?mi pozn?mkami ve slo?ce na stole p?ed sebou, v nad?ji, ?e tam zahl?dne n?jak? detail, kter? by pomohl jej?m my?lenk?m pohnout se d?l. Prolistovala ?ty?i str?nky informac? a doufala, ?e n?co objev?. V?echno, co v?ak slo?ka obsahovala, Mackenzie u? v?d?la. I tak si ale za?ala v?e znovu ??st. T?icet ?ty?i let star? ?ena, pravd?podobn? zabita p?ede?l? noci. Se?n? a ?ezn? r?ny, spousta od?enin na z?dech, p?iv?zan? k d?ev?n?mu k?lu. Za p???inu smrti je p?edpokl?d?na ztr?ta krve, p??padn? srde?n? z?stava. Metoda sv?z?n? indikuje mo?n? n?bo?ensk? podtext, zat?mco vzez?en? t?la ob?ti poukazuje sp??e na kontext sexu?ln?. Jak se t?mi ??dky prob?rala, n?co se stalo. P?estala se na chvilku soust?edit a nechala svou mysl j?t tam, kam sama pot?ebovala. To sta?ilo k tomu, aby si uv?domila n?co, o ?em doufala, ?e to nebude pravda. Nelson hlasit? sm??oval ke konci sv?ho monologu. „…a vzhledem k tomu, ?e u? je p??li? pozd? na to, aby kontroln? body na silnic?ch m?ly n?jak? efekt, budeme se muset spol?hat p?edev??m na v?pov?di sv?dk?, a v?novat pozornost i t?m nejmen??m a zd?nliv? bezv?znamn?m detail?m. M? k tomu n?kdo co ??ci?“ „Jenom jednu v?c, pane,“ ?ekla Mackenzie. Dob?e v?d?la, ?e Nelson pr?v? zadr?el povzdechnut?. Z druh?ho konce zaslechla, jak se Porter s?m pro sebe potichou?ku zachechtal. Ignorovala oboj? a ?ekala, a? ji Nelson oslov?. „Ano, Whiteov??“ zeptal se. „Vzpom?n?m si, ?e jeden p??pad z roku 1987 byl podobn? jako tento. Jsem si jist?, ?e se to stalo kousek za Roselandem. Zp?sob sv?z?n? byl stejn? a typ ?eny tak?. Dala bych ruku do ohn? za to, ?e i metoda bit? odpov?dala t? ze v?erej?ka.“ „1987?“ zeptal se Nelson. „Whiteov?, byla jste v tu dobu u? v?bec na sv?t??“ Tato pozn?mka si vyslou?ila lehk? sm?ch ze zhruba poloviny zaseda?ky. Mackenzie ji nechala, stejn? jako ty ostatn?, sklouznout pry? a zmizet. Nem?la ?as na to c?tit se zahanben?. „Nebyla,“ odpov?d?la nam?sto toho neboj?cn?. „Ale ?etla jsem o tom v hl??en?.“ „Zapomn?l jste, pane,“ vlo?il se do toho Porter, „?e Mackenzie tr?v? sv?j voln? ?as ?etbou p??pad? ulo?en?ch k ledu. Co se t??e t?chto v?c?, je ta holka n?co jako chod?c? encyklopedie.“ Mackenzie si dob?e v?imla, ?e ji oslovil k?estn?m jm?nem a nav?c je?t? p?idal titul holka nam?sto ?ena. Nejsmutn?j?? na tom bylo, ?e si nejsp?? svou neomalenost ani neuv?domoval. Nelson se podrbal na z?tylku, nadechl se a nakonec kone?n? uvolnil ot??e onomu povzdechnut?, kter? v sob? ji? notnou chv?li dr?el. „1987? Jste si jist??“ „Skoro ?pln?.“ „Roseland?“ „Nebo nejbli??? okol?,“ ?ekla. „Dobr?,“ ?ekl Nelson a pod?val se na vzd?len? konec stolu, kde sed?la ?ena ve st?edn?ch letech a v?e pozorn? poslouchala. P?ed sebou m?la na stole polo?en? laptop, do kter?ho celou dobu ti?e zapisovala v?e, co bylo ?e?eno. „Nancy, mohla byste se pod?vat do datab?ze a zjistit, co o tom p??padu m?me?“ „Ano, pane,“ odpov?d?la a za?ala ps?t cosi do intranetu policejn?ho odd?len?. Nelson mezit?m v?noval Mackenzie dal?? ze sv?ch nep??v?tiv?ch pohled?, kter? se dal do ?e?i slov p?elo?it asi jako: Douf?m, ?e m?? pravdu. Pokud ne, tak jenom pl?tv?? m?m drah?m ?asem. „V?born?, d?my a p?nov?,“ ?ekl Nelson. „Tak?e se do toho pust?me n?sledovn?. Jakmile toto sezen? skon??, vyprav? se Smith a Berryhill do Omahy a budou k ruce m?stn?mu odd?len?. My na tom odsud za?neme pracovat v p?rech. Porter a Whiteov?, od v?s dvou chci, abyste si ?li promluvit s d?tmi zavra?d?n? a tak? s jej?m zam?stnavatelem. Zji??ujeme tak? adresu jej? sestry.“ „Dovolte, pane,“ ?ekla Nancy a vzhl?dla od po??ta?e. „Ano, Nancy?“ „Zd? se, ?e detektiv Whiteov? m?la pravdu. V ??jnu 1987 byla v Roselandu hned za m?stem nalezena mrtv? prostitutka. Byla p?iv?zan? ke k?lu. Z?znam, na kter? se d?v?m, hovo?? tak? o tom, ?e byla svle?en? do spodn?ho pr?dla a mnoho?etn? zbi?ovan?. Nebyly potvrzeny ??dn? zn?mky sexu?ln?ho n?sil? a nebyl ani objasn?n motiv vra?dy.“ M?stnost znovu v?razn? ztichla, proto?e tohle mohlo m?nit dosavadn? postup. Byl to nakonec Porter, kdo promluvil. Mackenzie si byla jist?, ?e se to pokus? n?jak zam?st pod st?l, ale p?esto v jeho hlase zaslechla i n?znak obav. „Stalo se to skoro p?ed t?iceti lety,“ ?ekl. „Spojen? mezi ob?ma p??pady je podle m? jenom velmi tenou?k?.“ „Ale spojen? to je,“ nedala se Mackenzie. Nelson pl?cnul sv?mi masit?mi dlan?mi o desku stolu a zamra?en? se na ni pod?val. „Pokud to je spojen?, v?te, co to znamen??“ „Znamen? to, ?e m?me co d?lat se s?riov?m vrahem,“ odpov?d?la. „A jenom podez?en?, ?e je to skute?n? s?riov? vrah, znamen?, ?e bychom m?li zavolat FBI.“ „Ach, kruci,“ reagoval Nelson. „p?eh?n?te. Sakra hodn? p?eh?n?te, Whiteov?.“ „Bez ur??ky, pane,“ ?ekla Mackenzie, „stoj? to za prov??en?.“ „Te?, kdy? to ten v?? super mozek vynesl na st?l, u? se t?m zab?vat mus?me,“ odpov?d?l Nelson. „Zavol?m na p?r m?st a v?m osobn? sv???m vy?et?ov?n? t?hle hypot?zy. Prozat?m se v?ak budeme v?novat stop?m, kter? jsou pln? relevantn? a ?erstv?. To je v?e. V?ichni do pr?ce.“ Skupinka kolem konferen?n?ho stolu se za?ala pozvolna rozch?zet. Ka?d? si odn??el svou slo?ku s informacemi. Kdy? byla Mackenzie na odchodu z m?stnosti, Nancy se na ni jemn? usm?la. Byl to asi nejv?t?? v?raz podpory, kter? tu Mackenzie za posledn? dva t?dny obdr?ela. Nancy tu slou?ila jako sekret??ka a recep?n?, ale byla velmi dobr? i v ov??ov?n? a zji??ov?n? informac?. Mackenzie m?la za to, ?e je Nancy jednou z m?la ze star??ch ?len? sboru, kte?? s n? nem?li ??dn? probl?m. „Porter a Whiteov?, po?kejte,“ ?ekl Nelson. V?imla si, ?e i Nelson te? projevuje jist? zn?mky znepokojen?, stejn? jako Porter, kdy? p?ed chv?l? mluvil. Nelson se v?ak zd?l b?t tou my?lenkou zasa?en je?t? v?ce. „Dobr? p?ipom?nka toho p??padu z 1987,“ ?ekl Mackenzie. Zd?lo se, ?e jej p??mo fyzicky bol?, kdy? j? mus? pochv?lit. „Je to sice v?st?el do tmy, ale nut? n?s p?em??let a zaj?mat se…“ „Zaj?mat se o co?“ zeptal se Porter. Mackenzie nikdy nechodila r?da kolem hork? ka?e, a tak za Nelsona odpov?d?la sama. „Pro? se rozhodl znovu za??t.“ ?ekla. A potom je?t? dodala: „A kdy zabije znovu.“ KAPITOLA T?ET? Sed?l ve sv?m aut? a u??val si okoln? ticho. Lampy pouli?n?ho osv?tlen? vrhaly na?loutl? sv?tlo. Takhle pozd? v noci u? po n? nejezdilo mnoho aut a cel? okol? bylo stra?ideln? tich?. V?d?l, ?e kdokoliv, kdo je te? v t?to ??sti m?sta a, takhle pozd?, venku, m? v ?myslu vy?izovat svoje z?le?itosti v tajnosti. To mu jenom usnad?ovalo soust?ed?n? na jeho pr?ci – DOBROU PR?CI. Chodn?ky byly temn?, a? na ob?asn? neon osv?tluj?c? o?um?l? budovy. Postava velmi obda?en? ?eny z??ila z okna budovy, kterou pozoroval. Byla jako maj?k na rozbou?en?m mo?i. Jen?e na takov?ch m?stech jeden jenom st??? na?el ?to?i?t? – alespo? ne ?to?i?t? hodn? respektu. Jak tak sed?l v aut?, tak daleko od pouli?n?ch sv?tel, jak jen to bylo mo?n?, p?em??lel o sb?rce, kterou m?l doma. Ne? se t?to noci vydal ven, pozorn? ji celou prostudoval. Byly to drobn? suven?ry jeho pr?ce, kter? si rovnal na mal? pracovn? st?l: kabelka, n?u?nice, zlat? ?et?zek a pram?nek vlas? ulo?en? v plastikov? krabi?ce na j?dlo t? nejmen?? velikosti. Byly to p?ipom?nky toho, ?e m? sv?j ?kol a pr?ci. A ?e ani jedno je?t? neskon?ilo. Tu se z jednoho domu na opa?n? stran? ulice vyno?ila mu?sk? postava a vytrhla jej z jeho zadum?n?. Nad?le v?ak pokojn? a bez hnut? sed?l a sledoval, co se bude d?t. Za ty roky se nau?il trp?livosti dokonale. Jen?e te?, kdy? v?d?l, ?e mus? pracovat rychle, za??nal b?t neklidn?. Co kdy? nebyl dostate?n? precizn?? Moc na v?b?r ale nem?l. Vra?da Hailey Lizbrookov? u? byla dokonce i ve zpr?v?ch. Lid? jej hledali – jako kdyby snad ud?lal n?co ?patn?ho. Prost? tomu v?bec nerozum?li. To, co t? ?en? dal, byl p?ece dar. Akt milosrdenstv?. V minulosti by si mezi jednotliv?mi svat?mi ?iny d?val na ?as. Jen?e te? m?l nasp?ch. Bylo toho tolik, co bylo t?eba ud?lat. V?dycky tu ty ?eny byly – na roz?ch zapadl?ch uli?ek, v reklam?ch, v televizi. V?ak oni to nakonec v?ichni pochop?. Poznaj? pravdu a je?t? mu pod?kuj?. Zeptaj? se ho, jak ??t ?ist? ?ivot a on jim otev?e o?i. O p?r okam?ik? pozd?ji neonov? obraz ?eny v okn? potemn?l a sv?tlo uvnit? v m?stnosti spolu s n?m. Cel? budova se pono?ila do tmy. Zav?ralo se. V?d?l, ?e to znamen?, ?e zadn?m vchodem ka?dou chv?li vyjdou ty ?eny ven ke sv?m aut?m a vyraz? dom?. Za?adil rychlost a pomalou?ku jel kolem bloku. M?l pocit, ?e jej pouli?n? lampy pron?sleduj?, ale z?rove? dob?e v?d?l, ?e tu te? nejsou ??dn? o?i, kter? by jej mohly vid?t. V t?to ??sti m?sta bylo ka?d?mu v?echno jedno. V?t?ina aut, zaparkovan?ch vzadu za budovou, vypadala dob?e. Vystavov?n? vlastn?ho t?la na odiv p?in??elo o?ividn? dobr? v?d?lky. Zaparkoval na vzd?len?m konci parkovi?t? a znovu ?ekal. Trvalo je?t? dlouho, ne? se kone?n? vchod pro zam?stnance otev?el. Do no?n?ho vzduchu vy?ly dv? ?eny, n?sledovan? mu?em, kter? budil dojem, ?e tu pracuje jako ochranka. Bylo nasnad? polo?it si ot?zku, jestli by tento ?lov?k mohl p?edstavovat probl?m. Pro podobn? p??pady byla pod sedadlem ?idi?e ukryta pistole, kterou by jej? majitel pou?il, kdyby to bylo nutn?. Doufal v?ak, ?e se tomu vyhne. Je?t? nikdy ji nepou?il. St?eln?mi zbran?mi vlastn? pohrdal. Bylo na nich cosi ne?ist?ho. ?lov?k nemusel m?t ??dn? kvality, aby je mohl ?sp??n? pou??vat. Kone?n? se lid? na parkovi?ti roze?li ke sv?m automobil?m a odj??d?li pry?. Sledoval, jak koncov? sv?tla jejich aut miz? za rohem, kdy? tu najednou ve sv?m sedadle strnul. Rozbu?ilo se mu srdce. To byla ona. To byla ta, kterou si vybral. Byla nevysok?, jej? vlasy byly obarven? na blond a sest?i?en? po ramena. D?val se, jak nastoupila do sv?ho auta a s?m nese?l?pl plyn, dokud nezmizela za rohem jako ostatn?. Potom pomalu odjel z parkovi?t? a jal se obj??d?t budovu z druh? strany, aby nevzbudil pozornost. Instinktivn? p?itom s?hnul pod sedadlo a nahmatal tam p?ipraven? provaz. Ten dotyk jej uklidnil. Bylo osv??uj?c? v?d?t, ?e po hled?n? a ??h?n? se kone?n? p?ibl??ila chv?le ob?ti. Ji? brzy to p?ijde. KAPITOLA ?TVRT? Mackenzie sed?la na sedadle spolujezdce a na kl?n? m?la polo?en?ch n?kolik slo?ek s dokumenty. Porter ??dil a prsty si p?itom vy?uk?val o volant melodii od Rolling Stones. Jeho autor?dio bylo v?dycky nalad?no na jednu a tu samou rockovou stanici. Mackenzie se na n?j rozzloben? pod?vala. Jej? soust?ed?n? bylo d?ky tomu ?evu v trosk?ch. Chv?li se d?vala, jak reflektory protijedouc?ch automobil? kr?j? silnici v rychlosti devades?ti mil v hodin?, a potom se k n?mu oto?ila. „Mohl byste to pros?m ztlumit?“ po??dala jej. Obvykle by to ignorovala, ale te? se pokou?ela soust?edit, naladit se na my?len? vraha a pochopit jej. Porter zakroutil hlavou a s povzdechnut?m oto?il tla??tkem r?dia. Kdy? hudba utichla, nesouhlasn? se na ni pod?val. „Co v?bec douf?te, ?e najdete?“ zeptal se. „Nesna??m se tam nic naj?t,“ odpov?d?la. „Jenom chci zkusit slo?it jednotliv? kousky dohromady a pochopit l?pe vrahovu osobnost. Pokud bychom dok?zali myslet jako on, m?li bychom mnohem lep?? ?ance jej naj?t.“ „Nebo,“ nam?tl Porter, „m??ete prost? jenom po?kat, ne? se dostaneme do Omahy a promluv?me si s d?tmi jeho ob?ti. A tak? s jej? sestrou, jak n?m pov?dal Nelson.“ Ani se na n?j nemusela d?vat, aby v?d?la, ?e se sna?? zesum?rovat n?jak? sakra chytr? dodatek. Musela uznat, ?e za to zaslou?il trochu uzn?n?. Kdy? byli jenom sami dva, n?kde na cest?ch nebo na m?st? ?inu, tak si Porter svoje chytr? ?e?i na jej? osobu nech?val v?cem?n? pro sebe a z?st?val v?cn?. Pokusila se vr?tit zp?t k pozn?mk?m na sv?m kl?n?. Porovn?vala ty z roku 1987 s t?mi ?erstv?mi z p??padu vra?dy Hailey Lizbrookov?. ??m v?cekr?t je p?e?etla, t?m v?ce si byla jist?, ?e byly oba zlo?iny provedeny jedn?m a t?m sam?m ?lov?kem. Co ji v?ak frustrovalo, byl fakt, ?e ani u jednoho z p??pad?, nebyl jasn? ??dn? motiv. Proch?zela dokumenty sem a tam, p?evracela str?nky a porovn?vala informace. Dokonce si u toho za?ala sama pro sebe mumlat, pokl?dat ot?zky a nahlas k nim p?i?azovat fakta pro odpov?di. D?l?vala to u? od st?edn? ?koly, kdy? se opravdu pono?ila do ?e?en? n?jak?ho probl?mu. Nikdy se j? nepoda?ilo z toho vyr?st. „Ani v jednom p??padu nen? ??dn? evidence o sexu?ln?m napaden?,“ ?ekla potichu. „??dn? o?ividn? svazky mezi ob??mi, a? na profesi. Nic nenasv?d?uje n?bo?ensk?mu motivu. Pro? by to jinak nedot?hl do konce a rovnou je neuk?i?oval? Jak by oby?ejn? k?ly zapadaly do n?bo?ensk? motivace ?inu? ??sla byla p??tomna na obou m?stech ?inu, ale ani jedno se nezd? m?t jasn? vztah k vra?d?m.“ „Nevykl?dejte si to ?patn?,“ ?ekl Porter, „ale j? bych opravdu rad?i poslouchal svoje Stouny.“ Mackenzie se p?estala bavit sama se sebou a tu si v?imla, ?e kontrolka na jej?m telefonu blik?. Pot?, co se s Porterem vydali na cestu, poslala Nancy email, ve kter?m ji ??dala o p?r drobn?ch pr?zkum? v datab?zi zlo?in? za posledn?ch t?icet let, podle kl??ov?ch slov k?l, stript?rka, prostitutka, serv?rka, kuku?ice, bi?ov?n?, a k tomu k?d N511/J202. Blikaj?c? telefon oznamoval, ?e si Nancy se sv?m ?kolem, jako ostatn? v?dycky, posp??ila. V t?le emailu st?lo: Ob?v?m se, ?e nic moc nem?m. P?esto jsem p?ipojila p?r soubor? s n?kolika p??pady, kter? jsem na?la. Hodn? ?t?st?! U emailu bylo pouh?ch p?t p??loh. Mackenzie si je v?echny ihned prohl?dla. T?i z nich s vra?dou Lizbrookov?, nebo tou z osmadevades?t?ho, o?ividn? nem?ly nic co do ?in?n?. Posledn? dv? v?ak byly zaj?mav?j?? a minim?ln? si zaslou?ily hlub?? zkoum?n?. Jedn?m z nich byl p??pad z roku 1994, kdy byla nalezena mrtv? ?ena za jednou opu?t?nou stodolou v zem?d?lsk? oblasti zhruba osmdes?t mil od Omahy. Byla p?iv?z?na ke d?ev?n?mu k?lu a podle hl??en? byla v dob? objeven? mrtv? u? nejm?n? ?est dn?. Kdy? ji na?li, byla ji? ztuhl? a nav?c se sme?ka zv??at – nejsp??e to byli rysov? – za?ala ?ivit na jej?ch doln?ch kon?etin?ch. ?ena m?la dlouh? z?znam trest?, v?etn? dvou odn?t? svobody za prostituci. Ani tentokr?t nebyly objeveny ??dn? zn?mky sexu?ln?ho zneu?it? a i kdy? m?la na z?dech r?ny od bi?e, zdaleka nebyly tak v?razn? jako ty, je? utr?ila Hailey Lizbrookov?. Hl??en? v?ak neobsahovalo ??dnou zm?nku o ??slech na k?lu. Druh? mo?n? souvisej?c? dokument byl o devaten?ctilet? d?vce, po kter? bylo vyhl??eno p?tr?n?, kdy? se nevr?tila ze sv?ho prvn?ho roku pobytu na univerzit? v Nebrasce. To bylo v roce 2009. Kdy? bylo jej? t?lo objeveno uprost?ed pol? o t?i m?s?ce pozd?ji, bylo zpola zakop?no a i v tomto p??pad? m?la na z?dech r?ny od bi?e nebo provazu. Obr?zky pozd?ji pronikly do tisku, spole?n? s dal??mi fotografiemi d?vky bav?c? se na jak?si divok? sexu?ln? p?rty na univerzitn?ch kolej?ch. Fotografie byly ?dajn? po??zeny t?den p?edt?m, ne? bylo ohl??eno jej? zmizen?. Posledn? p??pad byl trochu p?ita?en? za vlasy, ale Mackenzie doufala, ?e by oba mohly b?t s p??padem ze sedmaosmdes?t?ho a p??padem Hailey Lizbrookov? spojeny. „Co to tam m?te?“ zeptal se Porter. „Nancy mi poslala n?jak? hl??en? o dal??ch p??padech, kter? mohou souviset.“ „Stoj? n?jak? za pozornost?“ Mackenzie chvilku zav?hala, ale potom mu pov?d?la o t?ch dvou. Kdy? skon?ila, Porter jenom pok?val hlavou a sledoval no?n? silnici. Zrovna m?jeli sm?rovou ceduli oznamuj?c?, ?e Omaha je vzd?lena dvacet dva mil. „Mysl?m, ?e se ob?as p??li? sna??te,“ ?ekl Porter po chv?li. „Pracujete, jak jen m??ete, a spousta lid? si toho u? v?imla. Ale bu?me up??mn?: ne ka?d? p??pad souvis? s jin?mi, aby pro v?s nakonec mohl vzniknout n?jak? monstr proces.“ „Tak m? pobavte,“ ?ekla Mackenzie. „Co v?m pr?v? te? ??kaj? va?e instinkty? S ??m m?me tu ?est?“ „Je to jenom oby?ejnej gr?zl?k, kter?mu m?ma po??dn? nenakl?dala na zadek,“ odpov?d?l Porter pohrdav?. „Kdy? si promluv?me s dostate?n?m po?tem lid?, najdeme ho. Cel? tahle anal?za je jenom ztr?ta ?asu. Lidi se nehledaj? t?m, ?e se jim nabour?me do hlav. D?je se to kladen?m ot?zek. Pouli?n? pr?ce. Od domu k domu a jednoho sv?dka k druh?mu.“ Odml?eli se a Mackenzie chv?li p?em??lela o tom, jak jednodu?e Porter vid?l sv?t kolem sebe. Jak ?ernob?l? pro n?j byl. Nebyl v n?m ??dn? prostor pro detaily a mali?kosti, nic mimo p?edem ur?en? p?edpoklady. Ona si naopak byla jist?, ?e ?lov?k, se kter?m maj? co do ?in?n?, je mnohem sofistikovan?j??.“ „Co si o na?em vrahovi mysl?te vy?“ zeptal se po chv?li. V jeho hlase p?itom zn?l odpor, jako kdyby se j? zeptat ani necht?l, ale dlouh? ml?en? jej k tomu p?inutilo. „Mysl?m, ?e nen?vid? ?eny pro to, co p?edstavuj?,“ ?ekla ti?e a st?le si je?t? v mysli sv?j n?zor utv??ela. „Mo?n?, ?e je to pades?tilet? panic, kter? si mysl?, ?e sex je divn? – ale z?rove? se nem??e vyrovnat s jeho pot?ebou. Zab?jen? ?en mu d?v? pocit, ?e v?t?z? nad vlastn?mi instinkty, kter? mu rozumov? p?ipadaj? ?lov?ka nehodn? a odpudiv?. Dokud m??e eliminovat zdroj t? touhy, je? jej tr?p?, c?t?, ?e nad t?m m? kontrolu. R?ny bi?em na z?dech indikuj?, ?e sv? ob?ti vlastn? trest? za jejich provokativn? n?turu. Potom tu m?me je?t? fakt, ?e nikdy nen? dok?z?no sexu?ln? zneu?it?. To m? p?iv?d? k my?lence, ?e by jeho ?iny mohly v jeho o??ch b?t n?jak?m pokusem o o?i??ov?n?.“ Porter zakroutil hlavou skoro stejn?, jako kdyby to ud?lal zklaman? rodi?. „P?esn? o tomhle mluv?m,” ?ekl. „Ztr?ta ?asu. U? jste se do toho zamotala tak hluboko, ?e u? ani nev?te, co si o tom myslet – a nic z toho n?m nijak nepom?h?. Ve skute?nosti si nevid?te na ?pi?ku nosu.” Znovu je obklopilo trapn? ticho. Porter evidentn? ji? ?ekl to, cht?l a tak znovu zapnul svoje r?dio. Vydr?elo to ale jenom p?r minut. U? se bl??ili do Omahy a musel brzy vypnout r?dio s?m od sebe. Potom dokonce znovu promluvil a jeho hlas p?itom zn?l pon?kud nerv?zn?. Mackenzie v n?m v?ak rozpoznala i snahu d?t najevo, kdo je v tomto vy?et?ov?n? ??fem. „U? jste n?kdy mluvila s d?tmi, kter? zrovna p?i?ly o rodi?e?” zeptal se j?. „Jednou,” odpov?d?la. „Po p?est?elce mezi gangy. Byl to jeden?ctilet? kluk.” „Taky jsem to u? p?rkr?t za?il. Nen? to zrovna p??jemn?.” „To teda nen?,” souhlasila Mackenzie. „Tak?e poslouchejte, budeme se pt?t dvou mal?ch kluk? na jejich mrtvou m?mu. D??v nebo pozd?ji p?ijde ?e? na m?sto, kde pracovala. Mus?me to zvl?dnout citliv?, s ohledem na d?ti a v rukavi?k?ch.” Mackenzie zu?ila. Nebyla ??dn? zelen??, ale on s n? mluvil jako s d?ckem. „Nechte mluvit m?. Vy m??ete b?t ut??ovatelka, kdy? za?nou bre?et. Nelson ??kal, ?e tam bude i jej? sestra, ale n?jak si nedok??u p?edstavit, ?e by n?m je mohla n?jak pomoci uti?it. Nejsp?? bude stejn? zdrcen? jako ty d?ti.” Mackenzie si nemyslela, ?e je to zrovna nejlep?? n?pad. Jen?e v p??padu byl zainteresovan? jak Nelson, tak Porter, a bylo lep?? nevzpouzet se jim ?pln? ve v?em. Tak?e kdy? si Porter p??l vysl?chat dv? vyd??en? d?ti, bude mu to muset umo?nit. „Jak si p?ejete,”' procedila mezi zuby. Znovu se odml?eli. Porter tentokr?t u? ani nezapnul r?dio, a tak jim jako zvukov? kulisa slou?ilo jenom p?eden? motoru a ?ust?n? list? ze slo?ky, kterou m?la Mackenzie na kl?n?. V t?ch dokumentech, kter? poslala Nancy, se ukr?val mnohem rozs?hlej?? p??b?h. T?m si Mackenzie byla jist?. Samoz?ejm?, aby mohly spole?n? vypravovat jasn? p??b?h, musely by b?t odhaleny v?echny postavy. Jen?e ta nejd?le?it?j?? se zat?m st?le ukr?vala ve st?nech. Na dal?? k?i?ovatce zahnuli a v?razn? pomalej?? rychlost? objevili ztichl? blok budov. Mackenzie se zmocnil ten zn?m? pocit, kdy si p??la b?t kdekoliv, ale hlavn? ne tam, kde byla. U? za chv?li se setkaj? s d?tmi zavra?d?n?. KAPITOLA P?T? Vzhled bytu Hailey Lizbrookov? Mackenzie p?ekvapil. Nebylo to ani trochu tak, jak o?ek?vala. Bylo tam uklizeno a ?isto, n?bytek byl vkusn? rozm?st?n? a prach na n?m dokonale set?en?. Styl vypov?dal o usedl? ?en?, kter? m? r?da roztomil? obr?zky a n?pisy na hrne?c?ch, vkusn? vyrovnan?ch na poli?ce nad spor?kem. O?ividn? se pe?liv? starala o v?echno od kuchyn? a? po vlasy a py?ama sv?ch syn?. Vypadalo to docela jako byt rodiny, o kter? Mackenzie sama v?dy snila. Ze z?znam? si vzpom?nala, ?e chlapc?m je dev?t a patn?ct. Star?? se jmenoval Kevin a mlad?? Dalton. Kdy? je spat?ila, bylo jasn?, ?e Dalton si p?es noc mohl o?i vyplakat. Byly modr?, opuchl? a zarudl?. Kevin, na druhou stranu, vypadal p?edev??m na?tvan?. Kdy? se posadili a Porter se ujal slova, v jeho hlase ne?el p?eslechnout t?n n?kde mezi ??ednickou pov??enost? a strojenou p??telskost? u?itele v mate?sk? ?kole, kter? se a? p??li? sna??. Mackenzie se co chv?li uvnit? zachv?la. „Te? bych r?d v?d?l, jestli va?e matka m?la n?jak? p??tele mezi mu?i,” ?ekl Porter. St?l p?itom uprost?ed m?stnosti, zat?mco oba chlapci sed?li na gau?i. Sestra ob?ti, Jennifer, st?la v p?il?haj?c?m kuchy?sk?m koutu, kou?ila cigaretu a kou? vyfukovala nad spor?k, kde jej sb?rala zapnut? digesto?. „Mysl?te jako p??tele?” zeptal se Dalton. „Jist?, i to je mu?sk?,” ?ekl na to Porter. „Ale nemysl?m jenom to. Zaj?m? m? ka?d? mu?, se kter?m mohla mluvit v?ce ne? jednou. Klidn? t?eba i po???k nebo n?kdo z obchodu.” Oba chlapci se na Portera d?vali, jako na n?jak?ho klauna, kter? m?l ka?dou chv?li za??t prov?d?t n?jak? magick? triky. Mackenzie d?lala to sam?. Je?t? nikdy jej nesly?ela mluvit takov?m t?nem. Bylo skoro legra?n? poslouchat tak uklid?uj?c? hlas z ?st zrovna tohoto ?lov?ka. „Ne, nemysl?m si,” odpov?d?l Dalton. „Ne,” ?ekl Kevin. „P??tele taky nem?la. Alespo? o tom nic nev?m.” Mackenzie s Porterem se oba pod?vali na Jennifer, kter? byla skute?n?m adres?tem t?to ot?zky. Nam?sto odpov?di se jim v?ak dostalo jenom pokr?en? ramen. Mackenzie si byla jist?, ?e je Jennifer po??d je?t? v ?oku. P?em??lela, jestli by se nedal naj?t n?jak? dal?? ?len rodiny, kter? by se na chv?li o chlapce postaral, proto?e Jennifer rozhodn? nep?sobila dojmem, ?e je toho nyn? schopn?. „Dobr?, a co lid?, se kter?mi va?e m?ma nevych?zela dob?e?” zeptal se Porter. „Sly?eli jste, ?e by se n?kdy s n?k?m h?dala?” Dalton jenom zakroutil hlavou. Mackenzie si byla skoro jist?, ?e ten kluk m? znovu pl?? na kraj??ku. Kevin pouze obr?til o?i v sloup a pod?val se p??mo na Portera. „Ne,” odpov?d?l. „My nejsme hloup?. V?me, na co se n?s sna??te zeptat. Chcete v?d?t, jestli nev?me o n?kom, kdo ji mohl zab?t. ?e?” Porter na chv?li vypadal, jako kdyby obdr?el r?nu p?st? do b?icha. Nerv?zn? st?elil o?ima po Mackenzie, ale rychle se mu poda?ilo se zase vzpamatovat. „Inu, vlastn? ano,” ?ekl. „P?esn? tam jsem se cht?l dostat. Ale vypad? to, ?e vy ??dn? informace nem?te.” „Mysl?te?” ?ekl Kevin. Porter se zarazil a Mackenzie si byla na okam?ik jist?, ?e se do toho d?cka pust? p?kn? zostra. Kevin se na Portera d?val s ubl??en?m v?razem a o?ima jej t?m?? provokoval. „No,” ?ekl Porter p?ekvapiv? klidn?, „mysl?m, ?e jsem v?s u? obt??oval a? p??li?. D?kuji za v?? ?as.” „Po?kat,” vlo?ila se do toho Mackenzie. Vylet?lo j? to z pusy je?t? p?edt?m, ne? si to sta?ila rozmyslet. Porter j? v?noval pohled, kter? by rozpustil kosteln? sv?ci v ubohou kalu? vosku b?hem vte?iny. O?ividn? m?l za to, ?e tu s t?mi utr?pen?mi kluky jenom pl?tvaj? ?asem – p?edev??m s t?m star??m, kter? m?l jasn? probl?m s uzn?v?n?m autority. Mackenzie si jeho pohledu ani nev?imla a poklekla si k Daltonovi tak, aby se mu mohla pod?vat p??mo do o??. „Poslouchej, mysl??, ?e bys mohl j?t na chvilku za tetou do kuchyn??” zeptala se ho. „Tak jo,” ?ekl Dalton ztrhan?m smutn?m hlasem. „Detektive Portere, pro? se k n?mu nep?ipoj?te?” Tentokr?t u? jeho pohled nijak neskr?val nen?vist. Mackenzie v?ak neuhnula o?ima. Uvolnila svaly na tv??i a odhodlan? na n?j hled?la. Tentokr?t neustoup?. Pokud z toho m? b?t h?dka, a? tedy je. Se dv?ma d?tmi a t?m?? katatonickou ?enou v m?stnosti, si to v?ak Porter dob?e rozmyslel. Necht?l se p?ed nimi zesm???ovat. „Samoz?ejm?,” procedil kone?n? mezi zuby. Mackenzie je?t? chvilinku po?kala, ne? se oba odebrali vedle. Potom se postavila. V?d?la, ?e zhruba kolem dvan?ct?ho roku za??nala taktika p?isednut? si k d?t?ti selh?vat. M?sto toho se pod?vala na Kevina p?kn? shora a shledala, ?e vzpurnost, se kterou vyrukoval na Portera, jej v?bec neopustila. Sama proti n?ctilet?m nic nem?la, ale to neznamenalo, ?e by si nebyla v?doma, jak t??k? pr?ce s nimi b?v? – obzvl??t? za tak tragick?ch okolnost?. Ze zp?sobu, jak?m v?ak Kevin odpov?dal Porterovi, usuzovala, ?e mo?n? v?, jak na n?j. „Pov?z mi na rovinu, Kevine,“ za?ala. „Mysl?? si, ?e jsme se tu uk?zali p??li? brzy? Mysl?? si, ?e nen? vhodn?, abychom v?m kladli takov? ot?zky hned pot?, co jste se o tom sami sotva dozv?d?li?“ „Tak n?jak,“ zn?la odpov??. „Tak?e o tom te? rad?i nechce? mluvit?“ „Ne, mluven? mi nevad?,“ ?ekl Kevin. „Jen?e tamten chl?pek je idiot.“ Mackenzie v?d?la, ?e te? m? ?anci. Mohla z?stat form?ln? a nad?le pokra?ovat jako prof?k, jak by to norm?ln? ud?lala – anebo mohla zkusit vykro?it na tenk? led a tro?ku se s t?m teenagerem skamar?dit. V?d?la, ?e n?ctilet? ze v?eho nejv?ce uzn?vaj? up??mnost. A kdy? s nimi zm?taly emoce, tak s nimi nic nedok?zalo pohnout. „M?? pravdu,“ ?ekla tedy. „Je to blb.“ Kevin na ni z?stal z?rat s vykulen?ma o?ima. Dokonale jej uzemnila. Takovou odpov?? v?bec ne?ekal. „To ale nic nem?n? na tom, ?e s n?m mus?m pracovat v t?mu,“ dodala, ??m? si svoje akcie pozvedla je?t? o ?rove? v??e. „Tak? to nic nem?n? na tom, ?e jsme tu, abychom v?m pomohli. Chceme jenom naj?t toho, kdo to va?? matce provedl. Copak ty to nechce??“ Mlad?k byl docela dlouhou dobu potichu, ale potom p?ik?vnul. „Mysl??, ?e bys tedy mohl zkusit mluvit se mnou?“ zeptala se Mackenzie. „Jenom p?r rychl?ch ot?zek a my pak odsud vypadneme.“ „A kdo p?ijde po v?s?“ zeptal se Kevin ostra?it?. „Up??mn??“ Kevin p?ik?vl a Mackenzie si v?imla, ?e ani on nem? daleko k slz?m. Nejsp?? je celou dobu zadr?oval, kdy? se sna?il z?stat oporou pro mlad??ho bratra a tetu. „No, a? odejdeme, tak budeme z?sk?vat v?echny mo?n? informace a za v?mi p?ijde soci?ln? slu?ba, aby se ujistila, ?e va?e teta Jennifer je ve stavu se o v?s postarat, zat?mco se budou vy?izovat posledn? z?le?itosti va?? matky.“ „V?t?inu ?asu je v pohod?,“ ?ekl Kevin a pod?val se sm?rem k Jennifer. „Ale byly si s m?mou fakt bl?zk?. Jako nejlep?? kamar?dky.“ „Sestry takov? jsou,“ ?ekla Mackenzie, ani? by m?la sebemen?? potuchy, jestli je to pravda. „Pro te? bych ale pot?ebovala, aby ses soust?edil na moje ot?zky. Mysl??, ?e to zvl?dne??“ „Jo.“ „Skv?le. Nerada se t? na to pt?m, ale je to d?le?it?. V??, jakou tvoje matka m?la pr?ci?“ Kevin p?ik?vl a zaryl o?i do podlahy. „Jo,“ ?ekl. „Nev?m jak, ale d?cka ze ?koly o tom v?d? taky. N??? nadr?enej fot??k nejsp?? ?el do klubu, vid?l ji tam a poznal, ?e ji zn? z n?jak? sch?ze ve ?kole, nebo tak. Je to na prd. V??n? m? kv?li tomu n?kdo otravuje.“ Mackenzie si takov? utrpen? nedok?zala osobn? p?edstavit, ale rozhodn? k Hailey Lizbrookov? poc?tila v?t?? respekt ne? p?edt?m. Ano, v noci se svl?kala pro pen?ze, ale p?es den ?ila ?ivot matky, kter? by se pro sv? d?ti rozkr?jela. „Dobr?,“ ?ekla nahlas. „Tak?e, kdy? v??, co d?lala, ur?it? si dok??e? taky p?edstavit, jak? typ mu?? na takov? m?sta chod?, ?e?“ Kevin p?ik?vnul a Mackenzie spat?ila, jak se mu po lev? tv??i skut?lela prvn? slza. M?lem se neubr?nila a vzala ho za ruku, aby mu vyj?d?ila podporu. Nakonec se v?ak zarazila z obavy, ?e by ho mohla vypla?it. „Pot?ebovala bych, jestli by sis dok?zal vzpomenout, zda tvoje matka n?kdy p?i?la dom? opravdu velmi na?tvan?. Taky bych pot?ebovala v?d?t, jestli nev?? o jak?mkoliv mu?i, kter?… inu, kter? t?eba p?i?el spolu s n?.“ „Nikdo s n? nikdy nep?i?el,“ ?ekl mlad?k. „A j? m?mu skoro nikdy nevid?l, ?e by se kv?li ?emukoliv zlobila. Jedin? situace, kdy si vzpom?n?m, ?e byla na?tvan?, bylo, kdy? se loni bavila s pr?vn?kama.“ „S pr?vn?ky?“ zeptala se Mackenzie. „V??, pro? s nimi mluvila?“ „Trochu. V?m, ?e se jednou v pr?ci n?co stalo a nakonec to skon?ilo t?m, ?e musela mluvit s p?r pr?vn?ky. Jenom jsem pochytil p?r st??pk?, kdy? je m?la na telefonu. Jsem si ale jist?, ?e tehdy n?kolikr?t padlo slovo soudn? z?kaz.“ „A mysl??, ?e se to vztahovalo k m?stu, kde pracovala?“ „To nev?m jist?,“ odpov?d?l Kevin. Zd?lo se, ?e tro?ku pook??l, kdy? zjistil, ?e m??e n?jak pomoci. „Ale mysl?m, ?e jo.“ „To je ohromn? pomoc, Kevine,“ ?ekla Mackenzie. „Napad? t? je?t? n?co dal??ho?“ Pomalou?ku zakroutil hlavou a pod?val se Mackenzie do o??. Sna?il se z?stat siln?, ale v jeho pohledu byla takov? bolest, ?e Mackenzie v?bec nech?pala, co jej je?t? dr?? pohromad?. „M?ma se za to styd?la, v?te?“ ?ekl. „P?es den pracovala z domu. Byla n?co jako program?tor, psala weby a tak. Nemysl?m ale, ?e to vyd?l?valo dost pen?z. Tu druhou v?c d?lala, aby vyd?lala v?c a kv?li t?tovi… no, ten se sbalil u? d?vno. A nikdy ??dn? pen?ze nepos?l?. Tak?e m?ma… musela prost? vz?t i tu druhou pr?ci. Pro m? a pro Daltona a…“ „J? v?m,“ ?ekla Mackenzie a tentokr?t u? se k n?mu nat?hla. Polo?ila mu dla? na rameno a on se za to zd?l b?t vd??n?. M?la pocit, ?e se stra?liv? pot?eboval vybre?et, ale z?rove? to s?m sob? necht?l dovolit, dokud kolem budou ciz? lid?. „Detektive Portere,“ ?ekla Mackenzie. Zamra?en? Porter se pomalu vr?til k n? a Kevinovi. „M?te n?jak? dal?? ot?zky?“ B?hem druh? v?ty v?ak neznateln? zakroutila hlavou a doufala, ?e to pochop?. „Ne, mysl?m, ?e tady jsme skon?ili,“ ?ekl Porter. „Dobr?,“ reagovala Mackenzie. „Je?t? jednou v?m, kluci, moc d?kujeme za v?? ?as.“ „Ano, d?ky,“ p?idal se Porter a n?sledoval Mackenzie pry? z ob?v?ku. „Jennifer, m?te moje telefonn? ??slo, tak?e pokud by v?s napadlo cokoliv, co by n?m mohlo pomoci, ur?it? se mi ozv?te. I ty nejmen?? a zd?nliv? nepodstatn? detaily mohou n?co znamenat.“ Jennifer k?vla na souhlas a chraptiv? dodala: „D?ky.“ Mackenzie s Porterem vy?li ven z bytu a po n?kolika d?ev?n?ch schodech sestupovali dol? a na parkovi?t?. Kdy? byly v dostate?n? vzd?lenosti a mohli si b?t jist?, ?e je nebude sly?et, p?istoupila Mackenzie k Porterovi bl??e. C?tila, ?e se na ni stra?n? zlob?, c?tila to skoro jako kdyby z n?j s?lalo vedro, ale stejn? to ignorovala. „M?m stopu,“ za?ala. „Kevin ??kal, ?e jeho matka se pokou?ela domoci soudn?ho z?kazu proti n?komu v pr?ci. Stalo se to loni. ??kal, ?e to bylo jedin? obdob?, kdy na n? jasn? vid?l, ?e je na?tvan?.“ „Skv?le,“ ?ekl Porter. „To znamen?, ?e z toho, jak jste podkopala moj? snahu, aspo? vze?lo n?co dobr?ho.“ „J? jsem nic nepodkopala,“ br?nila se Mackenzie. „Prost? jsem vid?la, ?e komunikace mezi v?mi a jej?m star??m synem v?zne, tak jsem to zkusila po sv?m.“ „Pitomost,“ ?ekl Porter. „P??mo p?ed t?mi d?tmi a jejich tetou jste ze m? ud?lala blbce.“ „To nen? pravda,“ ?ekla Mackenzie. „A i kdyby to pravda byla, copak na tom z?le??? Vy jste s t?mi d?tmi mluvil jak s idioty, co snad ani neum? anglicky.“ „Va?e chov?n? bylo jasnou uk?zkou nedostatku ?cty,“ pokra?oval Porter. „Dovolte mi p?ipomenout, ?e j? tuhle pr?ci d?l?m d?le, ne? vy v?bec v?te o sv?t?. Pokud bych pot?eboval va?i pomoc, tak bych v?m to sakra ?ekl.“ „Vy jste to ukon?il, Portere,“ odpov?d?la. „Byl konec, vzpom?n?te? U? nebylo co podkop?vat. Byl jste na odchodu a rozhodl jste o tom s?m. A bylo to ?patn? rozhodnut?.“ V tom okam?iku do?li k autu. Porter jej odemkl, otev?el si dve?e a potom se zastavil a pod?val se p?es st?echu na Mackenzie. „A? se vr?t?me zp?tky na stanici, tak jdu za Nelsonem a vznesu po?adavek na p?id?len? nov?ho par??ka. Tohohle disrespektu u? m?m dost.“ „Disrespektu,“ opakovala Mackenzie a kroutila p?itom hlavou. „Vy ani nev?te, co to slovo znamen?. Pro? se m?sto toho rad?i nepod?v?te, jak se mnou vy zach?z?te.“ Porter si rozt?esen? povzdechnul, nasednul do auta a u? nic ne??kal. Rozhodnuta nechat Porterovu napjatou n?ladu na pokoji, Mackenzie tak? nasedla. Pod?vala se zp?tky k bytu a p?em??lela, jestli si Kevin u? dovolil rozbre?et se. Koneckonc?, ta propast, kter? se mezi n? a Porterem rozev?rala ??m d?l v?ce, nakonec nebyla pro p??pad v?bec d?le?it?. „Chcete jim to ozn?mit?“ zeptal se Porter, siln? nespokojen?, ?e jej jeho par?a?ka pr?v? obch?z?. „Ano,“ odpov?d?la a s?hla po sv?m telefonu. Kdy? na n?m vyt??ela Nelsonovo ??slo, nemohla si pomoci, aby nec?tila ur?it? pocit uspokojen?. Rok star? soudn? z?kaz a nyn? je Hailey Lizbrookov? mrtv?. M?me t?, ty hajzle, pomyslela si. Z?rove? se v?ak nemohla ani zbavit dojmu, ?e vy?e?en? t?hle z?le?itosti nem??e b?t tak jednoduch?, jak se moment?ln? zd?. KAPITOLA ?EST? Mackenzie dorazila dom? v 10:45 a byla stra?liv? unaven?. Byl to dlouh? a vy?erp?vaj?c? den, ale ona stejn? v?d?la, ?e bude m?t probl?m usnout. Jej? mysl se musela neust?le zaob?rat t?m, co j? pov?d?l Kevin Lizbrook. U? o tom volala Nelsonovi a ten ji ujistil, ?e p?im?je n?koho z odd?len?, aby zavolal do toho strip klubu i pr?vnick? firmy, se kterou Hailey Lizbrookov? ten soudn? z?kaz vyjedn?vala. Jej? mysl nebyla schopna se uklidnit, a tak si Mackenzie zapnula hudbu, z ledni?ky vy?trachala plechovku s pivem a rozhodla se nalo?it do vany. Nebyla sice na koupele nijak vysazen?, ale po dni, jako byl tento, o to v?echny svaly jej?ho t?la jenom ?kemraly. Zat?mco se vana plnila horkou vodou, proch?zela Mackenzie domem a ukl?zela. Zack o?ividn? ?ekal doma do posledn? chvilky, ne? musel j?t znovu do pr?ce, a v?echno nechal tak, jak to zrovna le?elo. Se Zackem se sem nast?hovali zhruba p?ed rokem a sna?ili se ve sv?m vztahu d?lat v?echny pot?ebn? kroky k tomu, aby co nejv?ce odd?lili svatbu. Mackenzie c?tila, ?e je na s?atek u? p?ipraven?, ale Zack se toho o?ividn? d?sil. Byli spolu u? osm let, a zat?mco prvn? dva roky byly prost? ??asn?, od t?et?ho se v?e neslo ve znamen? monot?nnosti a Zackova strachu b?t zase s?m, anebo se o?enit. Pokud by bylo mo?n? z?stat n?kde mezi, byl by pravd?podobn? nej??astn?j??. Kdy? te? sebrala dva ?pinav? tal??e a p?ekro?ila Xbox rozh?zen? po zemi, napadlo ji, jestli n?hodou nem? tohohle mezidob? akor?t tak dost. Aby toho nebylo m?lo, nebyla si ani jist?, jestli by si Zacka v?bec vzala, kdyby ji z?tra po??dal o ruku. Znala jej p??li? dob?e, dok?zala si p?edstavit, jak by man?elstv? s n?m vypadalo, a nijak p??jemn? p?edstava to nebyla. Jednodu?e ?e?eno, zasekla se ve vztahu bez budoucnosti s partnerem, kter? si j? nev??il. V pr?ci to nav?c nebylo o nic lep??. V?t?ina koleg? si j? nev??ila stejn? tak. Jako kdyby se cel? jej? ?ivot zasekl na mrtv?m bod?. V?d?la, ?e mus? ud?lat zm?ny, jen?e to ji pr?v? d?silo. A vzhledem k tomu, jak tvrd? pracovala, na n?co takov?ho jednodu?e nem?la energii. Mackenzie se vr?tila do koupelny a vypnula vodu. P?ra stoupaj?c? z vany ji zvala. Mackenzie se svl?kla, pod?vala se na sebe do zrcadla a znovu zalitovala, ?e promrhala tolik ?asu ze sv?ho ?ivota s ?lov?kem, kter? se k n? doopravdy necht?l uv?zat. Ne, ?e by sama pro sebe nebyla atraktivn?. Jej? tv?? byla hezk? (mo?n? vypadala o n?co l?pe, kdy? m?la vlasy sv?zan? do cul?ku) a jej? figura tak? nebyla k zahozen?. Z v?cviku si ji udr?ovala ?t?hlou a docela i svalnatou. Jej? b?icho bylo ploch? a tvrd? – Zack dokonce ob?as vtipkoval, ?e jej? svaly na b?i?e p?sob? v?hru?n?. Vklouzla do vany a pivo polo?ila na mal? stolek vedle. Zhluboka a spokojen? vydechla, jak se teplo z vody za?alo prol?nat do jej?ho t?la. Zav?ela o?i a sna?ila se relaxovat, ale vzpom?nka na o?i Kevina Lizbrooka se k n? neust?le vracela. Takov? mno?stv? koncentrovan?ho smutku bylo t?m?? nesnesiteln? a Mackenzie jej nav?c kdysi sama za?ila. Jedin? rozd?l byl, ?e ona u? mezit?m m?la ?as jej zasoukat n?kam do zadn?ch m?stnost? sv?ho srdce. Po chv?li za?ala d??mat, ale i v polosnech ty o?i po??d vid?la. Najednou m?la pocit, ?e tu nen? sama. Jako kdyby Hailey Lizbrookov? byla v m?stnosti spolu s n? a nep?est?vala ji prosit, aby jej? vra?du vy?e?ila. * Zack p?i?el dom? o hodinu pozd?ji. Rovnou z dvan?ctihodinov? sm?ny na m?stn? textiln? tov?rn?. Poka?d?, kdy? z n?j uc?tila pach barvy, potu a tuku, p?ipomn?lo j? to, jak m?lo ambic? Zack v ?ivot? m?l. Mackenzie jeho pr?ce jako takov? nijak nevadila; byla to ?ctyhodn? d?ina, stvo?en? pro mu?e siln?ch zad a pevn? v?le. Jen?e Zack m?l bakal??sk? titul a kdysi i uva?oval o z?sk?n? magistersk?ho diplomu, po kter?m by se stal u?itelem. Ten pl?n skon?il p?ed p?ti roky a on od t? chv?le tr?el v roli vedouc?ho sm?ny v t? tov?rn?. Kdy? p?i?el, Mackenzie u? pracovala na druh?m pivu. Sed?la p?itom na posteli a ?etla si knihu. Rozhodla se, ?e se pokus? usnout ve t?i r?no, ??m? z?sk? dobr?ch p?t hodin sp?nku p?edt?m, ne? se vyprav? zase na dev?tou zp?tky do pr?ce. Nikdy si na sp?nku p??li? nezakl?dala a nav?c vypozorovala, ?e kdy? v noci spala d?le ne? ?est hodin, byla n?sleduj?c?ho dne letargick? a nesoust?ed?n?. Zack ve?el do m?stnosti v om?el?ch pracovn?ch kalhot?ch. Skopl boty z nohou a pod?val se na ni. M?la na sob? t?lko a kr?tk? cyklistick? elas??ky. „Ahoj, zlato,“ pozdravil a celou si ji prohl??el. „Tohle je ale kr?sn? uv?t?n?.“ „Jak ses m?l?“ zeptala se a skoro p?itom ani nevzhl?dla od knihy. „Bylo to v pohod?,“ odpov?d?l. „Ale kdy? jsem te? p?i?el dom? a vid?l t? takhle, tak se to v?echno je?t? zlep?ilo.“ S t?m posadil na postel a rovnou k n?. Jeho ruka zam??ila k jej? tv??i, aby si ji obr?til k sob? pro polibek. Mackenzie odlo?ila kn??ku a rychle se odt?hla. „Zacku, to ses do?ista zbl?znil?“ zeptala se. „Co?“ nech?pal. „Jsi stra?n? ?pinavej. J? jsem zrovna vylezla z vany a nejen to, v?dy? tu rozmaz?v?? ?p?nu v?ude po povle?en?.“ „Panebo?e,“ ?ekl Zack otr?ven?. P?evalil se po posteli, aby pokryl co nejv?t?? plochu ?ist?ho povle?en?. „Pro? mus?? bejt po??d takov? ?prtka?“ „J? nejsem ?prtka,“ odpov?d?la. „Jenom preferuju ?ivot mimo prase?? chl?v. Mimochodem, d?ky, ?es po sob? uklidil, ne? jsi ode?el do pr?ce.“ „Ach, je tak kr?sn? b?t zase doma,“ odfrknul si Zack na cest? do koupelny. Pr?skl za sebou dve?mi. Mackenzie si povzdechla a na jeden z?tah dopila svoje pivo. Jej? pohled se zam??il k m?stu, kde le?ely Zackovy ?pinav? pracovn? boty – z?stanou tam, dokud si je z?tra zase neobuje. Tak? si mohla b?t jist? t?m, ?e a? se r?no p?jde p?ipravit na dal?? den v pr?ci, najde tam jeho oble?en? na podlaze. Doprdele s t?m, pomyslela si a vr?tila se ke knize. P?e?etla v?ak jenom p?r dal??ch str?nek, b?hem jejich? ?etby poslouchala hu?en? vody ze Zackovy sprchy. Po chv?li knihu znovu odlo?ila a vydala se zp?tky do ob?v?ku. Ze stolku sebrala slo?ku s dokumenty, odnesla ji zp?tky do lo?nice a za?ala z n? vytahovat pap?ry t?kaj?c? se vra?dy Hailey Lizbrookov?, kter? si vyzvedla na stanici p?edt?m, ne? odjela dom?. I kdy? si cht?la aspo? p?r hodin pospat, prost? j? to nedalo. Proch?zela dokumenty, hledaj?c jak?koli detail, kter? jim mohl uniknout. Kdy? u? si byla jist?, ?e je o v?echno postar?no, znovu si vzpomn?la na Kevin?v bolestn? v?raz a pustila se do kontroly je?t? jednou. Tolik se do pr?ce zabrala, ?e si nejprve ani nev?imla Zacka, kter? se vr?til z koupelny. Te? u? von?l o mnoho l?pe a s pouh?m ru?n?kem kolem bok? mu to i pozn?n? v?ce slu?elo. „Omlouv?m se za to povle?en?,“ ?ekl jakoby nep??tomn?, zat?mco hodil ru?n?k na zem a obl?kl si boxerky. „J?…j? nev?m…Prost? si jenom u? ani nevzpom?n?m, kdy jsi mi naposledy doopravdy v?novala pozornost.“ „T?m mysl?? sex?“ zeptala se. Uv?domila si, ?e by se mu ve skute?nosti v?bec nebr?nila. To by bylo p?esn? to, co by ji p?im?lo vypnout a trochu se prospat. „Nejenom sex,“ odpov?d?l Zack. „Mysl?m t?m jakoukoliv pozornost. Kdy? p?ijdu dom?, tak u? bu? sp?? anebo se prohrabuje? v pap?rech.“ „No, to a? potom, co posb?r?m tv?j bordel,“ odpov?d?la. „?ije? jako kluk, kterej po??t? s t?m, ?e po n?m maminka v?echno uklid?. Tak?e ano, m?? pravdu, ob?as se rad?i vr?t?m zp?tky k pr?ci, abych zapomn?la, jak frustruj?c? ?ivot s tebou m??e b?t.“ „Tak?e jsme zase zp?tky u tohohle?“ zeptal se. „Zp?tky u ?eho?“ „Zp?tky u pou??v?n? pr?ce jako zp?sobu, jak m? ignorovat.“ „J? nepracuju, abych t? ignorovala, Zacku. Moment?ln? jsem mnohem v?c zam?stnan? snahou zjistit, kdo brut?ln? zavra?dil matku dvou d?t?, ne? t?m, aby se ti dostalo pozornosti, kterou chce?.“ „To je p?esn? ono,“ ?ekl Zack, „p?esn? proto nijak nesp?ch?m se svatbou. Ty u? ses toti? provdala za svoj? pr?ci.“ Bylo minim?ln? tis?c argument?, kter? na n?j mohla okam?it? vyp?lit, ale ?ekla si, ?e to nem? smysl. Sv?m zp?sobem m?l trochu i pravdu. V?t?inu ve?er? ji slo?ky z pr?ce zaj?maly mnohem v?ce ne? Zack. Po??d jej je?t? milovala, o tom nebylo pochyb, ale nebylo na n?m nic nov?ho – nebyl pro ni v?zva. „Dobrou noc,“ ?ekl jemn? a ulo?il se na svou polovinu postele. Chv?li se d?vala na jeho z?da a p?em??lela, jestli m? nebo nem? povinnost se mu v?novat. Co by z n? ud?lalo dobrou p??telkyni? Jak by se mohla ud?lat hodnotn?j?? pro mu?e, kter? se b?l man?elstv?? Te?, kdy? se mo?nost sexu rozplynula jako p?ra nad hrncem, Mackenzie jednodu?e pokr?ila rameny a vr?tila se k dokument?m. Pokud se m? jej? osobn? ?ivot rozt?ct jako zmrzlina na slunci, budi? tedy. Ten druh? ?ivot, ten ohledn? jej?ho p??padu, j? stejn? p?ipadal mnohem l?kav?j?? a re?ln?j??. * Mackenzie vkro?ila do lo?nice sv?ch rodi?? a je?t? ne? pro?la dve?n?m r?mem, u? uc?tila n?co, co p?im?lo jej? sedmilet? ?aludek posko?it. Byl to specifick? z?pach, jak? znala z vnit?ku sv?ho pras?tka – z?pach drobn?ch m?d?n?ch minc?. Vstoupila do m?stnosti a pod?vala se na postel. Postel, ve kter? jej? matka nespala u? p?es rok – postel, kter? pro otce samotn?ho byla a? p??li? velk?. Spat?ila ho tam le?et. Nohy visely p?es okraj a ruce m?l rozta?en? do?iroka, jako kdyby se pokou?el l?tat. V?ude byla krev: na posteli, na zdi a dokonce trochu i na strop?. Jeho hlava byla obr?cena do strany, jako kdyby se na ni schv?ln? necht?l pod?vat. ?e je mrtev, pochopila okam?it?. P?istoupila k n?mu a jej? bos? chodidla za?vachtala v kalu?i krve. Necht?la ud?lat u? ani jeden dal?? krok, ale z?rove? jej ud?lat musela. „Tati,“ ?eptala pla?ky. Na jednu stranu byla zkamen?l? strachem, ale na druhou ji p?itahoval jako magnet. Tu najednou oto?il hlavou a pod?val se na ni. St?le byl v?ak mrtv?. Mackenzie vyk?ikla. Kdy? otev?ela o?i a rozhl?dla se po lo?nici, m?la v?echno rozmazan?. Na kl?n? le?ela ob?lka s jej?mi dokumenty. N?kter? p?epadly na postel. Zack spal vedle n?, st?le odvr?cen? z?dy. Mackenzie se zhluboka nadechla a h?betem ruky si ot?ela pot z ?ela. Byl to jenom sen. Potom ale usly?ela ten zvuk. Mackenzie ztuhla. Up?ela zrak na dve?e lo?nice a pomalou?ku se zvedla z postele. To, co sly?ela, bylo vrznut? parkety v ob?v?ku. Ten zvuk nemohlo vyvolat nic jin?ho, ne? v?ha n?koho, kdo tam byl. Zrovna se probudila z no?n? m?ry, ale tohle sly?ela doopravdy. Nebo ne? Vykradla se z postele, nat?hla se na ?pi?ky a z nejvy??? police ?atn? sk??n? vyt?hla slu?ebn? pistoli. Byla tam uschov?na vedle jej?ho odznaku a mal? ko?en? pen??enky. Pomalou?ku se prosm?kla dve?mi ven z lo?nice a vkro?ila na chodbu. Matn? sv?tlo pouli?n?ho osv?tlen? pronikalo pl?t?n?mi z?clonami dovnit? a odkr?valo pr?zdn? ob?vac? pokoj. Mackenzie vkro?ila s p?ipravenou zbran? do m?stnosti. V?echny smysly j? ??kaly, ?e tam nikdo nen?, ale stejn? se jemn? t??sla. V?d?la, ?e sly?ela vrz?n? podlahy. Jako ko?ka do?la do kouta ob?v?ku p?ed konferen?n? stolek, kdy? to usly?ela znovu. Jakoby odnikud j? najednou v mysli vytanul obraz Hailey Lizbrookov?. Op?t vid?la r?ny na jej?ch z?dech i otisky v hl?n?. Pokr?ila rameny. Zahanben? se pod?vala na zbra? ve sv?ch rukou a sama sebe se ptala, kdy naposledy se j? n?kter? p??pad dostal takhle pod k??i. Co si proboha myslela? ?e je vrah v jej?m ob?v?ku a sna?? se k n? dostat? Mackenzie se rozzloben? odebrala zp?tky do lo?nice. Potichou?ku ulo?ila pistoli zp?tky do horn? z?suvky a ulo?ila se na svou stranu postele. Zbytky snu j? st?le je?t? poletovaly v mysli a stra?ily ji. Polo?ila hlavu na pol?t??, zav?ela o?i a pokou?ela se znovu usnout. V?d?la v?ak, ?e ji ?ekaj? t??k? chv?le. Odte? ji budou su?ovat nejen ?iv?, ale i mrtv?. KAPITOLA SEDM? Mackenzie si nedok?zala vzpomenout, kdy byla policejn? stanice naposledy v takov?m chaosu. Prvn?, co spat?ila, kdy? vstoupila do haly, byla Nancy, kter? posp?chala do n??? kancel??e. Asi je?t? nikdy ji nevid?la pohybovat se tak rychle. Ka?d? policista, kter?ho po cest? do zasedac? m?stnosti m?jela, po n? nav?c vrhnul nerv?zn? pohled. Vypadalo to, ?e to bude velmi v??ivn? r?no. Ve vzduchu bylo nap?t?, kter? v?bec nebylo nepodobn? tomu, kdy? se v l?t? schylovalo k po??dn? pl?skanici z vedra. ??st z t? t?sn? c?tila Mackenzie sama, je?t? ne? v?bec opustila domov. Prvn? telefon?t obdr?ela v 7:30, ve kter?m ji informovali, ?e b?hem n?kolika hodin za?ne vy?et?ov?n? nov? stopy. Informace, kterou v?era dostala z Kevina, si o?ividn? z?skala pozornost. Bylo vyd?no povolen? k prohl?dce a rozj??d?l se pl?n. Jeden z jeho d?le?it?ch detail? u? j? byl ozn?men: Nelson si p??l, aby podez?el?ho p?ivedla ona s Porterem. T?ch deset minut, kter? str?vila na stanici, bylo jako urag?n. Zat?mco si nal?vala do hrnku k?vu, Nelson ?t?kal rozkazy na v?echny strany. Porter sed?l s?m na sv? ?idli u stolu. P?sobil jako ura?en? d?t?, kter? si p?eje dostat tolik pozornosti, kolik je to jenom mo?n?. Mackenzie v?d?la, ?e jej ?ere, ?e ta stopa vze?la z jej?ho v?slechu – v?slechu chlapce, od kter?ho on u? byl p?ipraven odej?t s nepo??zenou. Mackenzie s Porterem byli ustanoveni vedouc? jednotkou, podporovanou dal??mi dv?ma vozidly, kter? se dr?ely v dosahu, a byly p?ipraveny je pos?lit. Bylo to po?tvrt? v jej? kari??e, kdy dostala za ?kol prov?st zat?en? a adrenalin, kter? ?lov?k p?i takov? akci c?til, se nikdy neomrzel. Navzdory v?emu vzru?en? v?ak Mackenzie z?st?vala klidn? a koncentrovan?. Ze zaseda?ky vych?zela sebev?dom? a s po??naj?c? jistotou, ?e odte? je to p?edev??m jej? p??pad, nehled? na to, jak moc si Porter p??l opak. Kdy? byla ve dve??ch, dohnal ji Nelson a jemn? ji chytil za pa?i. „Whiteov?, na minutku, m??ete?“ Ne? se zmohla na odpov??, u? ji vedl do vedlej?? m?stnosti, pou??van? jako kop?rovac? centrum. Dokonce se rozhl?dl kolem a ujistil se, ?e je nem??e nikdo sly?et. Kdy? nabyl jistoty, ?e je vzduch ?ist?, pod?val se na ni, ??m? jej? ?lek, ?e provedla n?jak? pr??vih, je?t? podpo?il. „Pod?vejte se,“ za?al, „Porter za mnou v?era ve?er p?ijel a ??dal m? o p?elo?en?. Okam?it? jsem mu ?ekl, ?e ne. Tak? jsem mu ?ekl, ?e by byl n?ramn? hloup?, kdyby ten p??pad te? nechal plavat. Nev?te n?hodou, co ho to popadlo a pro??“ „Mysl? si, ?e jsem ho v?era podrazila,“ odpov?d?la Mackenzie. „Jen?e ty d?ti se s n?m nebavily a on se nijak nesna?il z nich ty odpov?di dostat.“ „Dobr?, nemus?te d?le vysv?tlovat,“ ?ekl na to Nelson. „J? si mysl?m, ?e jste s t?m star??m klukem ud?lala sakra dobrou pr?ci. Pozd?ji dokonce ?ekl dal??m lidem, kte?? se tam zastavili – t?m mysl?m soci?lku – ?e jste si s n?m moc p?kn? popov?dala. Te? jsem v?m jenom cht?l ??ci, ?e Porter bude dneska nabru?en?. Pokud na v?s vyrukuje s n?jak?mi kravinami, dejte mi v?d?t. Nemysl?m si ale, ?e to hroz?. I kdy? nen? ani trochu v?? fanou?ek, sv??il se mi, ?e v?s sakra hodn? respektuje. To ale z?stane mezi v?mi a mnou. Jasn??“ „Ano, pane,“ ?ekla Mackenzie, p?ekvapen? tou n?hlou podporou a povzbuzen?m. „V?born?,“ ?ekl Nelson a zlehka ji popl?cal po z?dech. „B??te a seberte toho chlapa.“ Mackenzie se odebrala na parkovi?t?, kde na?la Portera u? p?ipraven?ho za volantem a s nastartovan?m motorem. Hodil po n? pohledem typu: kde sakra v?z?te tak dlouho. Mackenzie p?idala do kroku a v okam?iku, kdy dosedla na seda?ku, vyst?elil Porter kup?edu. Nesta?ila ani bezpe?n? zav??t dve?e. „P?edpokl?d?m, ?e jste o tom chl?pkovi obdr?ela pln? hl??en??“ zeptal se, kdy? zahnul na silnici. Dv? dal?? auta se dr?ela nedaleko za nimi. Vezla Nelsona a ?ty?i dal?? policisty, kte?? m?li poslou?it jako z?loha. „P?esn? tak,“ odpov?d?la Mackenzie. „Jmenuje se Clive Traylor, je mu ?ty?icet jedna let a je to registrovan? sexu?ln? delikvent. Str?vil ?est m?s?c? ve v?zen? za napaden? ?eny v roce 2006. V sou?asnosti pracuje v jedn? mal? l?k?rn?, ale tak? se doma ve sv? stodole v?nuje truhla?in?.“ „Mysl?m, ?e v?m unikla posledn? aktualizace, kterou Nancy poslala,“ ?ekl Porter. „V??n??“ zeptala se Mackenzie. „O ?em byla?“ „Ten parchant m? za stodolou n?kolik d?ev?n?ch k?l?. Pr?zkum ??k?, ?e jsou zhruba stejn?ch rozm?r?, jako ten, kter? jsme na?li v tom kuku?i?n?m poli.“ Mackenzie si v telefonu otev?ela emaily a zjistila, ?e Nancy opravdu poslala tuto informace zhruba p?ed deseti minutami. „To vypad? na na?eho chlapa,“ ?ekla nahlas. „To teda jo,“ souhlasil Porter. Jeho hlas zn?l, jako kdyby vych?zel z n?jak?ho robota, kter? byl naprogramov?n bez emoc? ??kat slova a z nich potom skl?dat v?ty. Ani jednou se na ni p?itom nepod?val. Byl o?ividn? st?le na?tvan?, ale Mackenzie to nevadilo. Dokud tu energii z vlastn? zloby bude sm??ovat k vy?e?en? p??padu, nem?la d?vod se t?m zaob?rat. „P?jdu nap?ed a vykopu ho ven,“ ?ekl Porter. „Kdy? jste se do toho v?era vlo?ila, vyto?ilo m? to do b?la. Ale kdybyste neud?lala ten z?zrak s t?m klukem, byl bych nahranej. Jste lep??, ne? jsem si myslel. To mus?m uznat. Ale ta ne?cta…“ Najednou se odml?el, jako kdyby si nebyl jist?, jak m? svoje prohl??en? zakon?it. Mackenzie ne?ekla v odpov?? v?bec nic. Jednodu?e se d?vala dop?edu na ub?haj?c? asfalt a sna?ila se str?vit fakt, ?e b?hem posledn? patn?cti minut obdr?ela u? druh? „n?co jako kompliment“, od dvou nejm?n? pravd?podobn?ch lid? na okrsku. Najednou se zd?lo, ?e to bude velice poda?en? den. P?i tro?e ?t?st? toho mu?e do ve?era usv?d?? z vra?dy Hailey Lizbrookov? i p?r dal??ch nevysv?tlen?ch vra?d z minul?ch dvou dek?d. Pokud je ?ek? tento v?sledek, Porterovu kyselou n?ladu bude sn??et s radost?. * Mackenzie se d?vala z okna na neust?le se m?n?c? a st?le chud?? ?tvrt? na p?edm?st? Omahy. P?kn? upraven? vesnice s ostrahou u? d?vno ustoupily ?in??k?m s n?zk?mi n?jmy, a potom i st?le om?elej??m domk?m. Brzy dorazili do ?tvrt?, kde m?l domek i Clive Traylor. Sest?valo z jednopodla?n?ch n?zkon?kladov?ch domk?, kolem kter?ch se rozprost?raly v?cem?n? mrtv? tr?vn?ky, z nich? ka?d? byl korunov?n pok?ivenou a zrezlou po?tovn? schr?nkou. ?ady a ?ady domk? zd?nliv? nebraly konce a ka?d? dal?? vypadala zubo?en?j?? ne? ta p?edchoz?. Mackenzie si nebyla jist?, co bylo v?ce depresivn?: jejich polorozpadl? vzhled, anebo ub?jej?c? monot?nnost. Конец ознакомительного фрагмента. Текст предоставлен ООО «ЛитРес». Прочитайте эту книгу целиком, купив полную легальную версию (https://www.litres.ru/pages/biblio_book/?art=43692319&lfrom=688855901) на ЛитРес. Безопасно оплатить книгу можно банковской картой Visa, MasterCard, Maestro, со счета мобильного телефона, с платежного терминала, в салоне МТС или Связной, через PayPal, WebMoney, Яндекс.Деньги, QIWI Кошелек, бонусными картами или другим удобным Вам способом.