Sledovan?

Sledovan? Blake Pierce Z?hada Riley Paige #9 Mistrovsk? thriller a mystery! Autor skvostn? vytvo?il postavy, jejich? psychick? str?nka je tak dob?e popsan?, ?e m?me pocit, jako bychom byli v jejich mysli, sledovali jejich obavy a t??ili se z jejich ?sp?chu. Z?pletka je velmi inteligentn? a poskytne v?m z?bavu b?hem ?ten? cel? knihy. Tato kniha je pln? z?pletek a nenech? v?s usnout, dokud neoto??te posledn? str?nku. Books and Movie Reviews, Roberto Mattos (o knize Nav?dy pry?) SLEDOVAN? je dev?tou knihou z nejprod?van?j?? mystery s?rie Riley Paige, kter? za??n? bestsellerem NAV?DY PRY? (kniha ?. 1) - kter? je ke sta?en? zdarma a m? v?c jak 900 p?tihv?zdi?kov?ch hodnocen?! Kdy? jsou na vojensk? z?kladn? v Kalifornii nalezeni dva mrtv? voj?ci, kte?? byli z?ejm? zast?eleni, vojen?t? vy?et?ovatel? jsou vyvedeni z m?ry. Kdo zab?j? jejich voj?ky uvnit? zabezpe?en? z?kladny?A pro??Je p?ivol?no FBI a Riley Paige dost?v? nad p??padem velen?. Jak se Riley pono?? do vojensk? kultury, je ohromena t?m, ?e s?riov? vrazi mohou zas?hnout i zde, uprost?ed nejbezpe?n?j??ho m?sta na zemi. Ocitne se v ??len? honi?ce na ko?ku a my?, jako o z?vod usiluje o dek?dov?n? psychologie vraha. Ale brzy zjist?, ?e stoj? proti vysoce kvalifikovan?m vrahovi, kter? m??e b?t p??li? smrt?c?m soupe?em i pro ni samotnou. Temn? psychologick? thriller, ze kter?ho se napjat?m o?ek?v?n?m rozbu?? srdce, SLEDOVAN? je knihou ?. 9 ze strhuj?c? nov? s?rie – s obl?benou novou postavou – kter? v?s p?inut? ot??et str?nky dlouho do noci. Kniha ?. 10 ze s?rie Riley Paige bude brzy k dost?n?. SLEDOVAN? (RILEY PAIGE MYSTERY S?RIE – KNIHY 9) B L A K E P I E R C E Blake Pierce Blake Pierce je autorem RILEY PAGE mysteri?zn? s?rie bestseller?, kter? zahrnuje dvan?ct knih (a p?ib?vaj? dal??). Blake Pierce je taky autorem mysteri?zn? s?rie MACKENZIE WHITE, kter? poz?st?v? z osmi knih; mysteri?zn? s?rie AVERY BLACK, poz?st?vaj?c? ze ?esti knih; mysteri?zn? s?rie KERI LOCKE, poz?st?vaj?c? z p?ti knih; mysteri?zn? s?rie MAKING OF RILEY PAIGE, poz?st?vaj?c? z dvou knih (a p?ib?vaj? dal??); a mysteri?zn? s?rie KATE WISE, poz?st?vaj?c? ze dvou knih (a p?ib?vaj? dal??). Zan?cen? ?ten?? a celo?ivotn? fanou?ek mysteri?zn?ho ??nru a thriller?, Blake ocen? zp?tnou vazbu, a tak nev?hejte, nav?tivte www.blakepierceauthor.com (http://www.blakepierceauthor.com), zjist?te v?ce a z?sta?te v kontaktu. Copyright © 2017 Blake Pierce. V?echna pr?va vyhrazena. S v?jimkou p??pad? povolen?ch v USA Copyright Act z roku 1976, ??dn? ??st t?to publikace nesm? b?t reprodukov?na, distribuov?na nebo ??dnou formou ?i m?diem vys?l?na nebo ukl?d?na v datab?z?ch ?i ?lo?n?ch syst?mech, bez p?edchoz?ho svolen? autora. Tento ebook je licencov?n pro va?e osobn? vyu?it?. Tento ebook nesm? b?t d?le prod?v?n nebo p?ed?v?n jin?m osob?m. Pokud chcete knihu sd?let s dal?? osobou, zakupte si, pros?m, dal?? kopie pro ka?d?ho p??jemce. Pokud ?tete tuto knihu, ale nezakoupili jste si ji, nebo nebyla zakoupena pouze pro va?e pou?it?, vra?te ji, pros?m, a zakupte si svou vlastn? kopii. D?kujeme v?m za respektov?n? tvrd? pr?ce tohoto autora. Obsah t?to knihy je fiktivn?. Jm?na, postavy, z?pletky, m?sta a ud?losti jsou beze zbytku produktem autorovy p?edstavivosti nebo je jejich pou?it? fiktivn?. Jak?koliv podobnost se skute?n?mi osobami, a? ji? ?iv?mi nebo zesnul?mi, je ?ist? n?hodn?. Obr?zek na p?ebalu Copyright d1sk, pou?it s licenc? od Shutterstock.com. KNIHY OD BLAKE PIERCE S?RIE STVO?EN? RILEY PAIGEOV? SLEDOVAN? (kniha ?. 1) ?EK?N? (kniha ?. 2) MYSTERY S?RIE RILEY PAIGEOV? NAV?DY PRY? (kniha ?. 1) POSEDLOST (kniha ?. 2) TOU?EN? (kniha ?. 3) V?BEN? (kniha ?. 4) PRON?SLEDOV?N? (kniha ?. 5) SOU?EN? (kniha ?. 6) OPU?T?N? (kniha ?. 7) CHLADN? (kniha ?. 8) SLEDOVAN? (kniha ?. 9) ZTRACEN? (kniha ?. 10) MACKENZIE WHITE MYSTERY S?RIE JE?T? NE? ZABIJE (kniha ?. 1) JE?T? NE? SPAT?? (kniha ?. 2) JE?T? NE? PO?EHN? (kniha ?. 3) JE?T? NE? VEZME (kniha ?. 4) JE?T? NE? POT?EBUJE (kniha ?. 5) PSYCHOLOGICK? Z?HADN? TAJEMSTV? CHLOE FINE DAL?? DVE?E (kniha ?. 1) OBSAH PROLOG (#u5da139b2-fd1a-5db9-b8d3-8d1ae1261d43) KAPITOLA PRVN? (#u2101fbc5-9f84-5844-b297-4eae1d2c888c) KAPITOLA DRUH? (#ubbef239d-b8d9-5c26-ac30-53c8854586aa) KAPITOLA T?ET? (#u85eace77-245c-5f39-b371-b6641dfbad30) KAPITOLA ?TVRT? (#u11ad14de-2b6c-56e3-983a-0e2f1cc99ba4) KAPITOLA P?T? (#udf9fd00a-890f-5aac-90a3-f8b3876ab668) KAPITOLA ?EST? (#ub0f52360-5507-528c-910a-ca32194d1047) KAPITOLA SEDM? (#u41221f55-50a1-5dae-b599-8a5b4b842f9d) KAPITOLA OSM? (#uc01bd44b-a281-5d38-bd92-7993b7d5f725) KAPITOLA DEV?T? (#u7dafeaa5-e5d4-587f-950e-6f49b1b0d7dc) KAPITOLA DES?T? (#uf74943e2-cf5b-512b-b8c3-208c5adc6679) KAPITOLA JEDEN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?TRN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA PATN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?ESTN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA SEDMN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA OSMN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DEVATEN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? PRVN? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? DRUH? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? T?ET? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? ?TVRT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? P?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? ?EST? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? SEDM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? OSM? KAPITOLA DVAC?T? DEV?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? PRVN? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? DRUH? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? T?ET? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? ?TVRT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? P?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? ?EST? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? SEDM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? OSM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA T?IC?T? DEV?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?TY?IC?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?TY?IC?T? PRVN? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?TY?IC?T? DRUH? KAPITOLA ?TY?IC?T? T?ET? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?TY?IC?T? ?TVRT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?TY?IC?T? P?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?TY?IC?T? ?EST? (#litres_trial_promo) PROLOG Plukovn?k Dutch Adams pochodoval pevnost? Nash Mowat, pod?val se na hodinky a vid?l, ?e je p?esn? 5 hodin. V ji?n? Kalifornii bylo chladn?, ?er? dubnov? r?no a zd?lo se, ?e v?e je tak jak m? b?t. Zaslechl ost?e vyk?iknout ?enu ... "Velitel pos?dky je p??tomen!" Obr?til se zrovna kdy? se v?cvikov? rota postavila do pozoru na povel ser?antky pro v?cvik. Plk. Adams se zastavil, aby jim oplatil jejich zasalutov?n? a pak pokra?oval v cest? d?l. Kr??el o n?co rychleji ne? d??ve, doufal, ?e nep?il?k? pozornost ostatn?ch v?cvikov?ch ser?ant?. Necht?l ru?it v?cvik dal??ch ?et, kter? se shrom??dily na sv?ch cvi?i?t?ch. Jeho tv?? trochu za?kubala. Po v?ech t?ch letech st?le nebyl docela zvykl? sly?et p??kazy vysloven? ?ensk?mi hlasy. Dokonce i pohled na sm??en? ?ety ho ob?as trochu zasko?il. Arm?da se ur?it? zm?nila od doby, kdy byl mladistv?m rekrutem. Mnoh? z t?chto zm?n nem?l r?d. Jak pokra?oval ve sv? cest?, usly?el ?t?kot hlas? ostatn?ch v?cvikov?ch ser?ant?, mu?? i ?en, kte?? povol?vali sv? ?ety do formac?. U? nemaj? takov? d?raz, pomyslel si. Nedok?zal zapomenout na slovn? ?toky, kter? p?ed tolika lety chrlil jeho vlastn? ?eta? – divok? nad?vky v??i jeho rodin? a p?edk?m, ur??ky a oplzlosti. Trochu se usm?l. Ten bastard ser?ant Driscoll! Driscoll zem?el p?ed mnoha lety, vzpomn?l si plk. Adams – ne v boji, jak by si jist? p??l, ale na mozkovou mrtvici, zp?sobenou hypertenz?. Tenkr?t byl vysok? krevn? tlak rizikem z povol?n? v?cvikov?ch ser?ant?. Plk. Adams nikdy na Driscolla nezapomene a tak by to podle Adamse i m?lo b?t. V?cvikov? ser?ant by m?l vytvo?it nesmazatelnou stopu v mysli voj?ka po zbytek jeho ?ivota. M?l by b?t ?ivouc?m p??kladem nejhor??ho pekla, jak? mohl ?ivot voj?ka nab?dnout. Ser?ant Driscoll rozhodn? takov? celo?ivotn? dopad na plk. Adamse m?l. Byli tren??i pod jeho velen?m v pevnosti Nash Mowat schopni zanechat takov? dojem na jejich nov??c?ch? Plk. Adams o tom pochyboval. P??li? mnoho zatracen? politick? korektnosti, pomyslel si. M?kkost byla nyn? dokonce zahrnuta v arm?dn?m v?cvikov?m manu?lu ... "Stres vytvo?en? fyzick?m ?i verb?ln?m n?tlakem je neproduktivn? a zak?zan?." Posm?val se p?i vzpom?nce na ta slova. "Takov? nesmysly," zamumlal si pod vousy. Ale arm?da se ub?rala t?mto sm?rem od roku 1990. V?d?l, ?e by na to m?l b?t u? zvykl?. Ale to nikdy nebude. Ka?dop?dn? se t?m u? dlouho nebude muset zab?vat. Za rok p?jde do d?chodu a jeho kone?nou ambic? bylo st?t se p?edt?m brig?dn?m gener?lem. Adamse z jeho p?em?t?n? n?hle vyru?il z?hadn? zjev. V?ude kolem cvi?ebn? oblasti ?. 6 se bezc?ln? hem?ili rekruti, n?kte?? cvi?ili rozcvi?ku, jin? jen l?n? mezi sebou hovo?ili. Plk. Adams se zastavil a za?val. "Voj?ci! Kde je k ?ertu v?? ser?ant?" Nerv?zn? rekruti se postavili do pozoru a zasalutovali. "Pohov," ?ekl Adams. "Odpov? n?kdo na mou ot?zku?" Rekrutka promluvila. "Nev?me, kde se ser?ant Worthing nach?z?, pane." Adams nemohl uv??it vlastn?m u??m. "Co t?m mysl?te, ?e nev?te?" zeptal se. "Nedostavil se, pane." Adams si zabru?el pod vousy. To nebylo ser?antu Cliffordu Worthingovi v?bec podobn?. Ve skute?nosti byl Worthing jedn?m z m?la v?cvikov?ch ser?ant?, pro kter?ho m?l Adams skute?n? vyu?it?. Byl to skute?n? tvrd? o???ek ze star? ?koly – nebo alespo? j?m cht?l b?t. ?asto p?ich?zel do Adamsovy kancel??e, aby si st??oval, jak je svazov?n pravidly. I tak ale Adams v?d?l, ?e Worthing pravidla obch?z? jak m??e. N?kdy si rekruti st??ovali na jeho p??sn? po?adavky a slovn? napad?n?. Tyto st??nosti Adamse t??ily. Ale kde je Worthing pr?v? te?? Adams se brodil mezi rekruty do kas?ren, proch?zel mezi ?adami l??ek, a? do?el do Worthingovy kancel??e. Ost?e zaklepal na dve?e. "Worthingu, jste tam?" Nikdo neodpov?d?l. "Worthingu, toto je v?? velic? d?stojn?k, pokud tam jste, tak bude sakra ur?it? lep??, kdy? mi odpov?te." Op?t nikdo neodpov?d?l. Adams oto?il klikou a otev?el dve?e. Kancel?? byla bezvadn? ?ist? – a nikdo v n? nebyl. Kam k ?ertu ?el? Podivoval se Adams. Uk?zal se Worthing dnes r?no v?bec na z?kladn?? Pak si Adams v?iml na zdi kancel??e n?pisu Z?KAZ KOU?EN?. Vzpomn?l si, ?e ser?ant Worthing je ku??k. Ode?el si v?cvikov? instruktor jen na cig?ro? "Ne, to ur?it? ne," zabru?el Adams nahlas. To ned?valo smysl. I tak Adams vy?el z kancel??e a zam??il k zadn?m dve??m kas?ren. Otev?el dve?e a hled?l do rann?ho sv?tla. Nemusel dlouho hledat. Ser?ant Worthing sed?l p?ikr?en? z?dy op?en? o ze? kas?rny s vyho?elou cigaretou, vis?c? z jeho ?st. "Worthing, co to sakra ...?" Zavr?el Adams. Pak se ot??sl z toho co vid?l. V ?rovni Adamsov?ch o?? byla na zdi velk?, tmav?, mokr? skvrna. Z t? skvrna st?kal dol? pram?nek na m?sto, kde se kr?il Worthing. Adams pak spat?il temn? otvor uprost?ed Worthingovy hlavy. Byla to r?na po kulce. R?na byla mali?k?, ale vyl?taj?c? kulka s sebou vzala v?t?inu zadn? ??sti Worthingovy lebky. Mu? byl zast?elen, kdy? brzy r?no kou?il cigaretu. V?st?el byl tak ?ist?, ?e v?cvikov? ser?ant zem?el okam?it?. Dokonce mu z?stala i cigareta v ?stech. "Je???i Kriste," zamumlal Adams. "Snad ne zas." Rozhl?dl se kolem. Za kas?rnami se t?hlo velk? pr?zdn? pole. V?st?el p?i?el z velk? vzd?lenosti. To znamenalo, ?e to byl vyst?elen zku?en?m st?elcem. Adams nev???cn? zavrt?l hlavou. V?d?l, ?e se jeho ?ivot zkomplikuje – a velmi se mu zt???. KAPITOLA PRVN? Riley Paige hled?la z otev?en?ho okna sv?ho domu. Byl kr?sn? jarn? den, poh?dkov? den, b?hem kter?ho zp?vaj? pt?ci a kvetou kv?tiny. Vzduch von?l ?erstv? a ?ist?. A p?esto na ni dol?hala ??haj?c? temnota. M?la zvl??tn? pocit, ?e v?echna tato kr?sy je stra?n? k?ehk?. Proto nechala sv? ruce pod?l t?la, jako by byla v obchod? pln?m jemn?ho porcel?nu, a jedin? chybn? krok by mohl n?co rozb?t, n?co kr?sn?ho a drah?ho. Nebo to mo?n? bylo, jako kdyby toto kr?sn? odpoledne byla jen pap?rov? iluze, vzd?len? na dotek ruky, jen aby odhalila ... Co? Divila se Riley. Temnotu sv?ta, plnou bolesti, hr?zy a zla? Nebo tmu, kter? ??h? uvnit? jej? vlastn? mysli – temnotu, skl?daj?c? se z p??li? mnoha o?kliv?ch my?lenek a tajemstv?? Rileyno dum?n? p?eru?il d?v?? hlas. "Na co mysl??, mami?" Riley se oto?ila. Uv?domila si, ?e na okam?ik zapomn?la na ostatn? lidi v ob?vac?m pokoji. D?vka, kter? promluvila, byla Jilly, huben? t?in?ctilet? dosp?vaj?c?, kterou se Riley sna?ila adoptovat. "Na nic," odpov?d?la Riley. Jej? kr?sn? b?val? soused Blaine Hildreth se na ni usm?l. "Zd?lo se, ?e jsi daleko," ?ekl. Blaine pr?v? dorazil dom? k Riley se svou dosp?vaj?c? dcerou, Crystal. Riley ?ekla, "Mysl?m, ?e jsem jen p?em??lela, kde je April." Byla to z?le?itost, kter? vyvol?vala ur?it? obavy. Rileyna patn?ctilet? dcera je?t? nep?i?la ze ?koly dom?. Co?pak April nev?d?la, ?e pl?nuj? zaj?t na ve?e?i do Blainovy restaurace? Crystal a Jilly se na sebe ?kodolib? za?klebily. "Ach, bude tu brzy," ?ekla Jilly. "Vsadila bych se, ?e tu bude ka?dou chv?li," dodala Crystal. Riley p?em??lela nad t?m, co d?vky v?. Doufala, ?e April nem? n?jak? pot??e. April si pro?la vzpurn?m obdob?m a p?ed n?kolika m?s?ci zakusila mnoh? traumata. Ale zd?lo se, ?e se nyn? se j? da?? mnohem l?p. Pak se Riley pod?vala na ostatn? a n?co si uv?domila. "Blaine, Crystal – nezeptala jsem se v?s, zda si ned?te n?co k pit?. M?m z?zvorov? pivo. A bourbon, kdybys cht?l, Blaine." "Z?zvorov? pivo by bylo fajn, d?kuji," ?ekl Blaine. "Pro m? taky, pros?m," ?ekla Crystal. Jilly za?ala vst?vat ze sv? ?idle. "J? pro to dojdu," ?ekla Jilly. "Oh, ne, to nen? nutn?," ?ekla Riley. "Dojdu si pro to." Riley zam??ila rovnou do kuchyn?, byla docela r?da, ?e m? n?co takov?ho na pr?ci. Pod?vat ob?erstven? byla norm?ln? pr?ce Gabriely, Rileyny guatemalsk? hospodyn?, kter? s nimi ?ila. Ale Gabriela m?la den volna a byla na n?v?t?v? u p??tel. Gabriela n?kdy Riley rozmazlovala a bylo hezk? obstarat pro zm?nu n?poje sama. Riley to tak? pomohlo soust?edit se na p??jemn? d?rek. Nalila do sklenic z?zvorov? pivo pro Crystal a Blaina a tak? pro sebe a Jilly. Kdy? nesla podnos s n?poji zp?t do ob?vac?ho pokoje, Riley zaslechla vstupn? dve?e. Pak usly?ela jak April hovo?? s n?k?m s k?m p?i?la. Riley rozd?vala n?poje, kdy? ve?la April, n?sledovan? chlapcem v jej?m v?ku. Vypadala p?ekvapen?, ?e vid? Blaina a Crystal. "Oh!" ?ekla April a zalapala po dechu. "Ne?ekal jsem, ?e –" April pak zrudla rozpaky. "Panebo?e, ?pln? jsem zapomn?la! Ve?er jdeme ven! Je mi to tak l?to!" Jilly a Crystal se chichotali. Te? Riley pochopil d?vod jejich pobaven?. U? v?d?li, ?e April m? nov?ho p??tele a ?e asi zapomn?la na ve?e?i, proto?e se tolik soust?edila jen na n?j. Vzpom?n?m si, jak? to bylo, pomyslela si Riley, teskliv? vzpom?naj?c na sv? af?rky b?hem dosp?v?n?. Pot??ena t?m, ?e jej April p?ivedla p?edstavit, Riley chlapce rychle p?ejela o?ima. Okam?it? se j? zal?bilo, co vid?la. Stejn? jako April byl i on vysok?, vyt?hl? a vypadal pon?kud nemotorn?. M?l z??iv? zrzav? vlasy, pihy, jisk?iv? modr? o?i a pra?t?n?, p??v?tiv? ?sm?v. April ?ekla, "Mami, to je Liam Schweppe. Liame, to je moje m?ma." Liam nab?dl Riley ruku, aby si s n? pot??sl. "Velmi r?d v?s pozn?v?m, pan? Paige," ?ekl. Jeho dosp?vaj?c? hlas legra?n? sk?ehotal a to Riley rozesm?valo. "M??ete mi ??kat Riley," ?ekla. April ?ekla, "Mami, Liam –" April se zarazila, zjevn? nebyla p?ipravena jej nazvat "m?m nov?m p??telem." M?sto toho ?ekla, "On je kapit?nem ?achov?ho t?mu st?edn? ?koly." Rileyno pobaven? se ka?dou minutou stup?ovalo. "Tak?e u??? April hr?t ?achy, ch?pu-li to spr?vn?," ?ekla. "Sna??m se," ?ekl Liam. Riley si nemohla pomoci a trochu se zasm?la. Sama byla docela dobrou ?achistkou a l?ta se sna?ila v April vyvolat o hru z?jem. Ale April v?dy p?i t? p?edstav? obr?tila o?i v sloup a ?achy pova?ovala za dokonale nudn? – "mamky z?bava", kter? ji nem??e zaj?mat. Zd?lo se, ?e se jej? p??stup zm?nil, kdy? ji do toho zapojil roztomil? chlapec. Riley pozvala Liama, aby se posadil k ostatn?m. ?ekla mu, "Nab?dla bych ti n?co k pit?, ale v?ichni se zrovna chyst?me vyrazit na ve?e?i." "Na tu ve?e?i, na kterou April zapomn?la," ?ekl Liam a jeho ?sm?v se trochu roz???il. "To je pravda," ?ekla Riley. "P?jde? s n?mi?" April se zard?la je?t? v?c. "Ach, mami ..." za?ala. "'Ach, mami' co?" Zeptala se Riley. "Jsem si jist?, ?e Liam m? jin? pl?ny," ?ekla April. Riley se zasm?la. O?ividn? se za??nala znovu dost?vat do teritoria "ne tak bezvadn? m?my". Zd?lo se, ?e April je p?ipravena j? Liama p?edstavit, ale rodinn? ve?e?e by podle n? byla u? za hranic?. "Co si o tom mysl?? ty, Liame?" Zeptala se Riley. "To zn? skv?le, d?ky," ?ekl Liam. "Kam jedeme?" "Do Blainova grilu," ?ekla Riley. Liamovy o?i se rozz??ily vzru?en?m. "No teda! Sly?el jsem o tom m?st? ??asn? v?ci!" Te? byla ?ada na Blainovi Hildrethovi, aby se za?al usm?vat. "D?ky," ?ekl Liamovi. "J? jsem Blaine. Vlastn?k restaurace." Liam se zasm?l. "Suprov?j?? a suprov?j??!" ?ekl. "No tak poj?te, vyraz?me," ?ekla Riley. * O n?co pozd?ji si Riley vychutn?vala vynikaj?c? ve?e?i s April, Jilly, Blainem, Crystal a Liamem. V?ichni sed?li na terase Blainova grilu, u??vali si kr?sn? po?as?, stejn? jako skv?l? j?dlo. Riley s Liamem hovo?ila o ?ach?ch, mluvili o taktice st?edn? hry. Jeho hern? znalosti na ni ud?laly dojem. ??kala si, jak dob?e by se j? ve h?e proti n?mu asi vedlo. Pomyslela si, ?e by to nejsp?? prohr?la. Byla dobrou hr??kou, ale on u? byl kapit?nem ?achov?ho t?mu st?edn? ?koly a byl po??d je?t? ve druh?ku. Krom? toho m?la posledn? dobou jen m?lo p??le?itost? ke h?e. Mus? b?t opravdu dobr?, dovt?pila se. Ta my?lenka ji hodn? pot??ila. Riley v?d?la, ?e April je chyt?ej??, ne? si sama uv?domuje a ?e je dob?e, ?e m? p??tele, kter? j? p?edkl?d? v?zvy. Jak s Liamem mluvila, Riley zjistila, ?e p?em??l?, jak se to bude mezi j?m a April vyv?jet. Ze ?koln?ho roku zb?vaj? je?t? dva m?s?ce. Rozejdou se a ztrat? o sebe z?jem? Riley doufala, ?e ne. "Co bude? d?lat letos v l?t?, Liame?" Zeptala se Riley. "Jedu na ?achov? t?bor," odpov?d?l Liam. "Ve skute?nosti tam budu pracovat jako juniorsk? tren?r. Zkou?el jsem April p?emluvit, a? jede tak?." Riley pohl?dla na April. "Pro? nejede?, April?" zeptala se. April znovu zrudla. "Nev?m," ?ekla. "P?em??lela jsem o fotbalov?m t?bo?e. To by mohlo v?ce odpov?dat m?mu tempu. Asi bych v ?achov?m t?bo?e byla jako v pasti." "Ach, ne, to nebude?!" ?ekl Liam. "Budou tam hr??i ze v?ech ?rovn? – v?etn? t?ch, kte?? se teprve za??naj? u?it hru jako ty. A to je to tady ve Fredericksburgu, tak?e nebudet? muset odjet z domova." "Budu o tom p?em??let," ?ekla April. "Te? se chci zam??it na sv? studijn? v?sledky." Riley byla r?d, ?e Liam neodv?d? Aprilinu pozornost od ?koly. P?esto si Riley p??la, aby aspo? zv??ila doch?zen? do ?achov?ho t?bora. Ale v?d?la, ?e bude lep?? na ni netla?it. To by se mohlo zm?nit v dal?? okam?ik "ne tak bezvadn? m?my." Bylo nejlep?? nechat to na Liamovi, aby ji p?esv?d?il, pokud bude moci. Ka?dop?dn? Riley pot??ilo, ?e April vypad? tak ??astn?. S tmav?mi vlasy a o???kov?ma o?ima jako m?la Riley, vypadala April ??asn? dosp?le. Riley si vzpomn?la, ?e si vybrala jm?no April, proto?e j? p?ipom?nalo jej? nejobl?ben?j?? m?s?c v roce. A byl to jej? obl?ben? m?s?c kv?li dn?m, jako byl tento. Blaine vzhl?dl od j?dla a pod?val se na Riley. ?ekl, "?ekni n?m o ocen?n?, kterou dostane? z?tra, Riley." Te? se mohla pro zm?nu za??t ?ervenat zase Riley. "Nejde o nic velk?ho," ?ekla. Jilly zav?e?t?la na protest. "To teda je n?co velk?ho!" ?ekla Jilly. "Jedn? se o ocen?n? vytrvalosti a dostane ho za vychladl? p??pad, kter? pr?v? vy?e?ila. ??fem cel? FBI j? ho bude p?ed?vat." Blaine vyvalil o?i. "Mysl?? ?editel Milner, s?m?" t?zal se. Riley se te? c?tila skute?n? trapn? a rozpa?it?. Nerv?zn? se zasm?la. "Nen? to tak p?sobiv?, jak se zd?," ?ekla. "Nem? to do Quantica daleko. Pracuje p??mo v krajsk?m m?st?, v??." Blainovi spadla brada ??asem. Jilly ?ekla, "Blaine, April a j? odejdeme ze ?koly d??v, abychom vid?li, jak to dostane. Ty a Crystal byste m?li taky p?ij?t." Blaine a Crystal oba ?ekli, ?e p?ijdou r?di. "Tak dob?e," ?ekla Riley a st?le se c?tila trapn?. "Douf?m, ?e v?s to nebude nudit. Ka?dop?dn? to nen? nejv?t?? akce z?t?ej??ho dne. Jilly bude z?tra ve?er hv?zdou ?koln? hry. To je mnohem v?t?? ud?lost." Nyn? se ?ervenala Jilly. "J? nejsem hv?zda, mami," ?ekla. Riley se sm?la n?hl? zdr?enlivosti Jilly. "No, hraje? jednu z hlavn?ch rol?. Bude? Persefona ve h?e zvan? D?m?t?r a Persefona. Pro? n?m ten p??b?h neodvypr?v???" Jilly za?ala vypr?v?t p??b?h ?eck?ho m?tu – nejprve stydliv?, ale s rostouc?m nad?en?m. Riley se c?tila spokojen?j?? a spokojen?j??. Jedna z d?v?at se u?ila hr?t ?achy; druh? byla nad?en? pro ?eckou mytologii. Za??n? to vypadat dob?e, pomyslela si. Jej? snahy o udr?en? man?elstv? a rodiny byly p?inejlep??m bou?liv? a ustaran?. Ned?vno ud?lala velkou chybu, sna?ila se vr?tit sv?ho b?val?ho man?ela, Ryana, zp?t do d?v??ch ?ivot? a tak? do jej?ho vlastn?ho. Ryan se uk?zal jako zcela neschopn? dost?t jak?hokoli z?vazku. A te?? Riley se pod?vala na Blaina a v?imla si, ?e on na ni u? hled?. Usm?val se na ni a ona se usm?la na n?j. Mezi nimi rozhodn? p?eskakovala jiskra. B?hem sv?ho rande minul? m?s?c dokonce tan?ili a pol?bili se – bylo to prozat?m jejich jedin? rande o samot?. Ale Riley se uvnit? musela trochu oklepat, kdy? si vzpomn?la, jak to neobratn? skon?ilo – utekla pracovat na p??padu. Zd?lo se, ?e j? to Blaine odpustil. Ale kam se v?ci mezi nimi ub?raly? Uvnit? Riley se op?t ozvala ??haj?c? temnota. D??ve ?i pozd?ji by se mohla tato ??astn? iluze rodiny a p??telstv? propadnout do propasti zla – k vra?d?m a t?r?n? a lidsk?m netvor?m. A m?la hluboko uvnit? pocit, ?e se to p?ihod? velmi brzy. KAPITOLA DRUH? Riley sed?la v p?edn? ?ad? hledi?t? v Quanticu a c?tila se stra?n? trapn?. ?elila bezpo?tu brut?ln?ch zabij?k?, ani? by ztratila svou suverenitu. Ale pr?v? te? se c?tila na pokraji naprost? paniky. ?editel FBI Gavin Milner st?l na p?diu v p?edn? ??sti s?lu. Hovo?il o Rileyn? dlouh? kari??e – zejm?na o p??padu, za kter? z?sk?vala poctu, odlo?en? p??pad takzvan?ho "Z?palkov?ho vraha." Riley byla zasa?ena elegantn?m barytonem jeho hlasu. Z??dkakdy s ?editelem Milnerem hovo?ila, ale m?la ho r?da. Byl to ?t?hl?, elegantn? mal? mu? s bezchybn?m kn?rkem. Riley si pomyslela, ?e vypad? a zn? sp?? jako d?kan n?jak? ?koly v?tvarn?ho um?n? ne? hlava n?roda nejelitn?j?? organizace na ochranu pr?va. Riley jeho slova moc dob?e neposlouchala. Byla p??li? nerv?zn? a styd?la se. Ale te? kdy? se zd?lo, ?e se bl??? konec jeho projevu, mu Riley za?ala v?novat v?t?? pozornost. Milner ?ekl, "V?ichni v?me o odvaze, inteligenci a sebeovl?d?n? pod tlakem zvl??tn? agentky Riley Paige. Za v?echny tyto vlastnosti byla v minulosti ji? ocen?na. Ale dnes tu jsme abychom ji vyznamenali za na n?co jin?ho – jej? dlouhodobou vytrvalost, jej? odhodl?n? nenechat spravedlnost bez pov?imnut?. Kv?li jej? snaze vrah, kter? se zmocnil p?ed p?tadvaceti lety t?? ob?t?, kone?n? dost?l spravedlnosti. V?ichni j? dlu??me vd?k za jej? slu?by – a jej? p??kladn? p??stup." Usm?l se a pod?val se p??mo na ni. Vzal do ruky krabici s ocen?n?m. To je sign?l, pomyslela si Riley. Nohy se j? t??sly, kdy? vstala ze sv?ho k?esla a ud?lala p?r krok? na jevi?t?. Postavila se na okraj p?dia a Milner j? pov?sil kolem krku medaili za vytrvalost. Byla p?ekvapiv? t??k?. Zvl??tn?, pomyslela si Riley. U ostatn?ch jsem takov? pocit nem?la. B?hem let dostala t?i dal?? takov? ocen?n? – ?t?t state?nosti, Medaili za state?nost a Z?sluhy za v?sledky. Ale tohle bylo t???? – a jin?. N?jak z n?j m?la ?patn? pocit. Riley si nebyla jist?, pro?. ?editel FBI, Gavin Milner, popl?cal Riley po rameni a trochu se zasm?l. ?ekl Riley t?m?? ?eptem ... "N?co dal??ho do va?? sb?rky, co?" Riley se nerv?zn? zasm?la a pot??sla ?editeli rukou. Lid? v hledi?ti za?ali tleskat. Op?t se sm?chem a t?m?? ?eptem ?editel Milner ?ekl, "Je ?as ?elit ve?ejnosti." Riley se oto?ila a byla zasko?ena t?m, co vid?la. V hledi?ti bylo v?c lid?, ne? si myslela. A ka?d? tv?? j? byla pov?dom? – p??tel, ?len rodiny, kolega nebo n?kdo, komu pomohla nebo koho zachr?nila p? pln?n? sv?ch povinnost?. V?ichni byli na nohou, usm?vali se a tleskali. Riley se sev?elo hrdlo a o?i se zalily slzami. V?ichni ve m? tolik v???. C?tila vd?k a pokoru – ale tak? poc?tila z?chv?v viny. Co by si tit?? lid? mysleli o n?, kdyby znali v?echna jej? nejtemn?j?? tajemstv?? Nev?d?l nic o jej?m aktu?ln?m vztahu s krut?m, ale brilantn?m vrahem, kter? uprchl ze Sing Singu. Ur?it? netu?ili, ?e ten zlo?inec j? pomohl vy?e?it n?kolik p??pad?. A rozhodn? nemohli tu?it, jak beznad?jn? propleten? je Rileyn vlastn? ?ivot s Shanem Hatcherem. Riley se p?i tom pomy?len? t?m?? zachv?la. Nen? divu, ?e tato medaile byla t???? ne? ostatn?. Ne, j? si ji nezaslou??m, pomyslela si Riley. Ale co ud?l? – oto?? se a vr?t? jej ?editeli Milnerovi? M?sto toho se j? poda?ilo usm?t se a pron?st p?r slov uzn?n?. Pak opatrn? sestoupila z p?dia. * O n?kolik okam?ik? pozd?ji byla Riley ve velk? a p?epln?n? m?stnosti, ve kter? bylo p?ipraveno ob?erstven?. Vypadalo to jako by tu byla v?t?ina lid? z hledi?t?. Byla st?edobodem d?n? a v?ichni se vyst??dali, aby j? pogratulovali. Byla vd??n? za uklid?uj?c? p??tomnost ?editele Milnera, kter? st?l p??mo vedle n?. V prvn? vln? gratulant? byli kolegov? – ter?nn? pracovn?ci, specialist?, administr?to?i a pracovn?ci z kancel??e. V?t?ina z nich z n? m?la o?ividnou radost. Nap??klad Sam Flores, v?d?torsk? vedouc? t?mu technick? anal?zy z Quantica, j? v tichosti uk?zal vzty?en? palce a u?t?d?il j? zcela up??mn? ?sm?v a pak ?el d?l. Ale Riley m?la tak? nep??tele a ti zde byli tak?. Nejmlad?? z nich byla Emily Creightonov?, pom?rn? nezku?en? agentka, kter? se stav?la do pozice Rileyny rivalky. Riley ji p?istihla p?i ?kol?ck? chyb? p?ed n?kolika m?s?ci a Creightonov? ji od t? doby odm?tala. Kdy? p?i?ly na ?adu gratulace od Creightonov?, mlad?? agentka vykouzlila ?sm?v se za?at?mi zuby, stiskla j? ruku a utrousila "Blahop?eji" a ode?la. P?i?lo a ode?lo n?kolik dal??ch koleg?, ne? k Riley p?istoupil zvl??tn? agent, velitel Carl Walder. D?tinsk? jak ve vzhledu, tak v chov?n?, Walder spl?oval Rileynu p?edstavu o nefal?ovan?m byrokratovi. V?dy s n?m byla ve p?i a on s n?. Ve skute?nosti ji suspendoval a dokonce ji n?kolikr?t vyhodil. Ale pr?v? te? se Riley bavila jeho v?razem dobr? v?le v??i n?. ?editel Milner st?l vedle n?, a tak si Walder nedovolil vyj?d?it nic, ne? p?edst?ran? respekt. Jeho ruka byla vlhk? a studen?, kdy? j? pot??sl rukou, a na jeho ?ele si v?imla kapek potu. "Zaslou?en? vyznamen?n?, agentko Paige," ?ekl rozt?esen?m hlasem. "Jsme poct?ni, ?e jste sou??st? na?? jednotky." Pak si Walder pot??sl rukou s ?editelem FBI. "Je skv?l?, ?e jste se k n?m mohl p?idat, ?editeli Milnere," ?ekl Walder. "Bylo mi pot??en?m," ?ekl ?editel Milner. Riley pozorovala ?editelovu tv??. Spat?ila m?rn? ??klebek, kdy? k?vl na Waldera? Nemohla si b?t jist?. Ale v?d?la, ?e k Walderovi na ??ad? nechovaj? moc respektu ani jeho pod??zen?, ani jeho nad??zen?. Pot?, co j? poblahop??li posledn? z jej?ch koleg? z Quantica, vzbudila v Riley siln? emoce dal?? vlna gratulant?. Byli to lid?, kter? poznala b?hem pln?n? sv?ch povinnost? – rodinn? p??slu?n?ci ob?t? vra?d, nebo lid?, kter? zachr?nila p?ed t?m, aby se ob??mi stali. Riley ne?ekala, ?e zde budou, a rozhodn? ne?ekala, ?e jich tu bude tolik. Prvn?m byl k?ehk?, star?? mu?, kter?ho loni v lednu zachr?nila p?ed ??len?m travi?em. Vzal Riley ob?ma rukama za ruku a pla?tiv? ??kal, "D?kuji, d?kuji, d?kuji," znovu a znovu. Riley si nemohla pomoci a rozplakala se. Pak p?i?li Lester a Eunice Penningtonovi a jejich dosp?vaj?c? dcera, Tiffany. V ?noru byla nemocn?m mlad?kem zavra?d?na star?? sestra Tiffany. Riley nevid?la Penningtonovi od doby, kdy vy?e?ila jejich p??pad. Riley nemohla uv??it, ?e tu jsou. Pamatovala si je jako rozru?en? a zasa?en? ?alem. Ale usm?vali se skrze jejich slzy, t??ili se z ?sp?ch? Riley a byli vd??n? za spravedlnost, kterou jim p?inesla. Jak si s nimi Riley emocion?ln? pot??sala rukou, ??kala si, kolik toho je?t? dok??e zvl?dnout, ne? z m?stnosti ute?e v slz?ch. Kone?n? p?i?la Paula Steenov?, star?? matka d?vky, kter? byla zabita p?ed p?tadvaceti lety v p??padu, za kter? byla dnes Riley honorov?na. Riley se te? c?tila opravdu ohromen?. Ona a Paula byly v kontaktu po mnoho let, mluvily po telefonu p?i ka?d?m v?ro?? smrti jej? dcery. Paulina dne?n? p??tomnost Riley zcela zasko?ila. Uchopila Pauliny ruce a sna?ila se zabr?nit nekontrolovateln?mu zhroucen?. "Paulo, d?kuji ti za tvou ??ast," poda?ilo se zakoktat skrze slzy. "Douf?m, ?e nad?le z?staneme v kontaktu." Paulin ?sm?v z??il a ona v?bec neplakala. "Ach, budu volat jednou za rok jako v?dy, slibuji," ?ekla Paula. "Tak dlouho, dokud budu na tomto sv?t?. Te?, kdy? jsi chytila Tildina vraha se c?t?m p?ipravena j?t d?l – za n? a za m?m man?elem. ?ekali na m? u? dlouhou dobu. D?kuji mnohokr?t." Riley n?hle poc?tila hluboko uvnit? bolest. Paula j? d?kovala za m?r, kter? te? c?tila – d?kovala j? za to, ?e j? dovolila, aby kone?n? mohla zem??t. To bylo pro Riley p??li?. Nemohla mluvit. M?sto toho nemotorn? pol?bila Paulu na tv?? a star?? ?ena ode?la pry?. Lid? nyn? odch?zeli a v m?stnost byla v?razn? m?n? p?epln?n?. Ale ti, na kter?ch j? nejv?ce z?le?elo, byli st?le tady. Blaine, Crystal, Jilly, April a Gabriela st?li opod?l a celou dobu ji pozorovali. Riley m?la zvl??? dobr? pocit z hrd?ho pohledu na tv??i Gabriely. Vid?la tak?, ?e se d?vky usm?vaj?, zat?mco Blain?v v?raz byl pln? obdivu. Riley doufala, ?e jej cel? tento ob?ad nezastra?il nebo nevyd?sil. P?ich?zeli k n? t?i lid?, jejich? tv??e obzvl??t? r?da vid?la. Jeden z nich byl jej? dlouholet? partner, Bill Jeffreys. Hned vedle n?j st?la Lucy Vargasov?, horliv? a nad?jn? mlad? agentka, kter? k Riley vzhl??ela jako ke sv?mu mentorovi. Vedle n? byl Jake Crivaro. Riley byla p?ekvapen?, ?e vid? Jaka. P?ed lety byl jej?m partnerem, ale u? d?vno ode?el do d?chodu. Vracel se z d?chodu jen proto, aby j? pomohl s p??padem Z?palkov?ho vraha, kter? jej l?ta pron?sledoval. "Jaku!" Vyk?ikla Riley. "Co tady d?l???" Mal? mu? s hrudn?kem jako sud vypustil chraplav? sm?ch. "Hej, co to je za p?iv?t?n??" Riley se trochu zasm?la a objala ho. "Ty v??, jak to mysl?m," ?ekla. Konec konc? Jake zam??il zp?t do sv?ho bytu na Florid? hned jak p??pad skon?il. Byla r?da, ?e je zp?tky, i kdy? se vr?til mnohem d??ve, ne? by se o?ek?valo. "Za nic na sv?t? bych si to nenechal uj?t," ?ekl Jake. Riley op?t poc?tila n?val provin?n?, kdy? obj?mala Billa. "Bille, Jaku – to nen? f?r." "Co nen? f?r?" Zeptal se Bill. "?e jsem z?skala toto ocen?n?. Vy dva jste odvedli tolik pr?ce co j?." Te? ?la Riley obejmout Lucy. "Jasn?, ?e to je f?r," ?ekla Lucy. "?editel Milner se o nich zm?nil. Jejich pr?ci tak? ocenil." Bill p?ik?vl a ?ekl, "A v?bec nic bychom neud?lali, kdybys nebyla tak zatracen? tvrdohlav?, ohledn? znovuotev?en? p??padu." Riley se usm?la. Byla to pravda, samoz?ejm?. P??pad znovuotev?ela, kdy? nikdo jin? u? ne?ekal, ?e by bylo mo?n? jej vy?e?it. Najednou c?tila novou vlnu zmatku z toho, co se pr?v? stalo. Rozhl?dla se a ?ekl Billovi, Jakovi a Lucy, "V?ichni tito lid? – jak se o tom dozv?d?li?" Lucy ?ekla, "No, bylo to samoz?ejm? ve zpr?v?ch." To byla pravda, ale to nevysv?tlilo to, co cht?la Riley sly?et. Jej? vyznamen?n? bylo ohl??eno v mal? kolonce ozn?men?, kter?ho si sotva n?kdo v?iml, pokud jej c?len? nehledal. Pak si Riley v?imla prohnan?ho ?sm?vu v Billov? tv??i. On lidi kontaktoval! Uv?domila si Riley. Mo?n? nekontaktoval ka?d?ho jednotlivce z jej? minulosti, ale rozhodn? tomu pomohl. Byla p?ekvapen? protich?dn?mi emocemi, kter? c?tila. Samoz?ejm? byla Billovi vd??n? za to, ?e zajistil, aby tento den byl mimo??dn?. Ale byla tak? p?ekvapen?, ?e m? z?rove? zlost. Ani? by si to uv?domil, p?ipravil pro ni Bill emocion?ln? l??ku. Ze v?eho nejhor?? bylo, ?e ji rozplakal. Ale p?ipomn?la si, ?e to ud?lal z p??telstv? a respektu. ?ekla mu, "Ty a j? si o tom budeme muset pozd?ji trochu promluvit." Bill se usm?l a p?ik?vl. "Jsem si jist?, ?e to ud?l?me," ?ekl. Riley se obr?tila sm?rem k jej? ?ekaj?c? rodin? a p??tel?m, ale jej? ??f, velitel t?mu Brent Meredith, ji zastavil. Velk? mu? s ?ernou hranatou tv??? vypadal, ?e m? slavnostn? n?ladu. ?ekl, "Paige, Jeffreysi, Vargasov? – mus?te hned p?ij?t do m? kancel??e." Bez dal??ho slova vy?el Meredith z m?stnosti. Riley posmutn?la, kdy? si to nam??ila k Blainovi, Gabriele a d?vk?m, aby jim ?ekla, aby na ni je?t? chv?li po?kali. Vzpomn?la si na ??haj?c? pocit temnoty, kter? c?tila v?era u ve?e?e. A je to tady, pomyslela si. N?jak? nov? zlo se chystalo vstoupit do jej?ho ?ivota. KAPITOLA T?ET? Jak Riley n?sledovala Billa a Lucy halou sm?rem ke kancel??i velitele Mereditha, sna?ila se p?ij?t na to, pro? se c?t? tak nevyrovnan?. Nedok?zala p?ij?t na to, co ji tr?p?. Uv?domila si, ?e to je z??sti pocit, na kter? byla d?vno zvykl? – zn?m? siln? obavy, kter? ji zachv?tily poka?d? p?edt?m, ne? m?la dostat nov? p??kaz. Ale do toho pocitu se m?chalo n?co jin?ho. Nebyl to pocit strachu ?i p?edtucha. B?hem sv? kari?ry m?la p??li? mnoho pracovn?ch pozic na to, aby se ob?vala, co ji ?ek?. Bylo to n?co, co st??? pozn?vala. Je to ?leva? Zam??lela se Riley. Ano, to je mo?n? ono. Z ob?adu a recepce m?la tak bizarn? a neskute?n? pocit, ?e v n? rozdmychali konfliktn? my?lenky a vlny emoc?. M?t nam??eno do Meredithovy kancel??e bylo zn?m?, pohodln? .. a bylo to n?co jako ?nik. Ale ?nik vst??c ?emu? Nepochybn? do zn?m?ho sv?ta krutosti a zla. Riley c?tila, jak j? mraz? v z?dech. Co to o n? ??kal, ?e j? je pohodln?ji v p??tomnosti krutosti a zla, ne? na oslav? a p?i vychvalov?n?? Necht?la toto t?ma neust?le rozb?rat a sna?ila se cestou set??st nervozitu. Ale moc se j? to neda?ilo. Zd?lo se, ?e se v t?chto dnech c?t? ve sv? vlastn? k??i m?n? pohodln?. Kdy? Riley, Bill a Lucy do?li do velk? kancel??e Mereditha, velitel st?l vedle sv?ho pracovn?ho stolu. Byl tam i n?kdo dal?? – mlad? afroamerick? ?ena s kr?tk?mi rovn?mi vlasy a velk?ma, intenzivn?ma o?ima. Kdy? spat?ila Riley a jej? spole?n?ky, vstala. Meredith ?ekl, "Agenti Paige, Jeffreys a Vargasov?, r?d bych v?s sezn?mil se zvl??tn? agentkou Jennifer Rostonovou." Riley si prohl?dla ?enu, se kterou hovo?ila po k telefonu vz?p?t? po vy?e?en? p??padu Z?palkov?ho vraha. Jennifer Rostonov? nebyla vysok?, ale vypadala atleticky a docela schopn?. V?raz na jej? tv??i byl v?raz ?eny, kter? si byla jist? vlastn?mi schopnostmi. Rostonov? si s ka?d?m pot??sla rukou. "Hodn? jsem toho o v?s sly?ela," ?ekla j? Lucy. "Zlomila jste n?kolik rekord? Akademie," ?ekl Bill. Riley o agentce Rostonov? tak? sly?ela velik? v?ci. U? m?la skv?lou reputaci a z?skala n?kolik vynikaj?c?ch vyznamen?n?. "Jsem tak poct?na, ?e se s v?mi v?emi setk?v?m," ?ekla Rostonov? s up??mn?m ?sm?vem. Pak, pohl??ej?c Riley p??mo do o??, dodala, "Obzvl??? s v?mi, agentko Paige. Je skv?l? setkat se s v?mi tv??? v tv??." Riley se c?tila poct?na. Tak? c?tila m?rn?, neust?le se oz?vaj?c? obavy. Jak se v?ichni vydali k ?idl?m a posadili se, Riley se zam??lela, co tu dnes Rostonov? d?l?. P?i?ad? j? Meredith p??pad ve spolupr?ci s Riley a jej?mi dv?ma kolegy? P?i tom pomy?len? za?ala b?t Riley trochu nesv?. Ona, Bill a Lucy si vytvo?ili vynikaj?c? vztah, bezprobl?mov? pracovn? vztah. Naru?il by jej nov? p??r?stek do jejich mal?ho t?mu, i kdy? t?eba jen do?asn?? Meredith na jej? ot?zky odpov?d?l. "Cht?l jsem v?s t?i sezn?mit s agentkou Rostonovou, proto?e jsem ji p?i?adil k pr?ci na p??padu Shana Hatchera. Ten bastard byl na svobod? u? moc dlouho. ?st?ed? se rozhodlo ud?lat z n?j prioritu. Je to ?as p?iv?st ho sem a pot?ebujeme k tomuto konkr?tn?mu p??padu p?i?adit p?r nov?ch o??." Uvnit? Riley to nervozitou trochu za?kubalo. U? v?d?la, ?e Rostonov? pracuje na Hatcherov? p??padu. Ve skute?nosti to u? telefonicky projednaly. Rostonov? po??dala o p??stup k po??ta?ov?m soubor?m o Shanu Hatcherovi v Quanticu a Riley j? tento p??stup zprost?edkovala. Ale co se d?je v tento okam?ik? Meredith je ur?it? nesezval v?echny dohromady, aby pracovali na Hatcherov? p??padu. Nebyla si jist? t?m, kolik toho Meredith skute?n? v? o jej?m vlastn?m vztahu s Hatcherem. Byla by zat?ena, kdyby si byl jej? ??f pln? v?dom, ?e nechala uprchl?ho vraha, aby j? pom?hal. Moc dob?e v?d?la, Hatcher se pravd?podobn? skr?v? v hor?ch v chat?, kterou zd?dila od sv?ho otce – pob?v? tam s Rileyn?m pln?m v?dom?m a souhlasem. Jak by mohla t?eba jen p?edst?rat, ?e se jej sna?? p?edv?st p?ed soud? Bill se zeptal Rostonov?, "Jak se to zat?m da???" Rostonov? se usm?la. "Ach, teprve za??n?m – v tuto chv?li prov?d?m pouze v?zkum." Pak, p?i op?tovn?m pohledu na Riley, Rostonov? dodala, "D?kuji za p??stup k t?m soubor?m." "Jsem r?da, ?e jsem mohla b?t n?pomocna," ?ekla Riley. Rostonov? na Riley trochu zam?ourala a jej? v?raz se zm?nil ve zv?dav?. "Oh, velmi to pomohlo," ?ekla. "Shrom??dila jste spoustu informac?. I p?esto - jsem si myslela, ?e toho budete m?t v?ce o Hatcherov?ch finan?n?ch z?le?itostech." Riley potla?ila zachv?n?, kdy? si vzpomn?la, ?e ud?lala n?co neuv??en?ho hned po jejich telefon?tu. P?ed ud?len?m p??stupu Rostonov? k soubor?m Hatchera, vymazala jeden s n?zvem "MY?LENKY" – soubor, kter? obsahoval nejen Rileyny osobn? my?lenky a post?ehy o Hatcherovi, ale tak? finan?n? informace, kter? by pravd?podobn? vedly k jeho zat?en?. Nebo by alespo? umo?nily od??znout jej od jeho zdroj?. To byla ??lenost, pomyslela si Riley. Ale stalo se a ne?lo to vr?tit zp?t, i kdyby cht?la. Riley se te?, p?ed zv?dav?m pohledem Rostonov?, c?tila siln? neklidn?. "Je to nepolapiteln? charakter," ?ekla Riley Rostonov?. "Ano, taky mi tak p?ipad?," ?ekla Rostonov?. O?i Rostonov? z?staly viset na Riley. Rileyn neklid rostl. V? u? n?co? Zam??lela se Riley. Pak Meredith ?ekl, "To bude pro tuto chv?li v?e, agentko Rostonov?. S agenty Paige, Jeffreysem a Vargasovou mus?m projednat je?t? dal?? z?le?itost." Rostonov? vstala a zdvo?ile se rozlou?ila. Jak byla pry?, Meredith pronesl, "Vypad? to, ?e m?me v ji?n? Kalifornii nov? s?riov? p??pad. N?kdo v pevnosti Nash Mowat zavra?dil t?i v?cvikov? ser?anty. Byli zast?eleni na d?lku zku?en?m st?elcem. Posledn? ob?? byla zabita dnes r?no." Riley to zaujalo, ale tak? byla trochu p?ekvapen?. "Nen? to sp?? p??pad pro arm?dn? Velitelstv? krimin?ln?ho vy?et?ov?n??" zeptala se a zaznamenala druh? n?zev arm?dn? divize krimin?ln?ho vy?et?ov?n?. V?d?la, ?e DKV obvykle zkoum? t??k? zlo?iny, kter? byly sp?ch?ny uvnit? americk? arm?dy. Meredith p?ik?vl. "DKV na tom ji? pracuje," potvrdil. "V pevnosti Mowat je ??ad DKV, tak?e u? to b??? naplno. Ale jak v?te, probo?t mar??l gener?l Boyle DKV vel?. Nen? to dlouho, co mi volal, aby FBI po??dal, aby se do toho vlo?ilo. Vypad? to, ?e to bude obzvl??? o?kliv? p??pad, se v?emi druhy negativn?ch dopad? na styk s ve?ejnost?. Objev? se hodn? ?patn?ch zpr?v a za?ne se utv??et politick? tlak. ??m d??ve to bude vy?e?eno, t?m l?pe pro v?echny." Riley p?em??lela, zda to je dobr? n?pad. Nikdy nesly?ela o spole?n? pr?ci na p??padu FBI a DKV. Ob?vala se, ?e by si mohli navz?jem ?lapat na prsty, nad?lat v?c ?kody ne? u?itku. Ale nevznesla ??dn? n?mitky. To nebyla jej? pr?ce. "Tak kdy m??eme vyrazit?" Zeptal se Bill. "Co nejd??ve," ?ekl Meredith. "M?te zde sv? pracovn? ta?ky?" "Ne," odv?tila Riley. "Ob?v?m se, ?e jsem to ne?ekala tak brzy." "Tak?e co nejd??ve, a? si sbal?te sv? v?ci." Riley poc?tila n?hl? zd??en?. Dnes ve?er m? Jilly p?edstaven?! pomyslela si. Odjede-li Riley hned te?, prop?sne ho. "Veliteli Meredithe –" za?ala. "Ano, agentko Paige?" Riley se zarazila. Konec konc?, FBI j? pr?v? p?edalo vyznamen?n? a zv??ilo j? plat. Jak by z toho te? mohla vycouvat? Rozkazy jsou rozkazy, ?ekla si rozhodn?. Nen? nic, co by mohla ud?lat. "Nic," zakon?ila to. "Tak dobr?," ?ekl Meredith a postavil se. "Vy t?i si posp??te. A rychle to vy?e?te. Ostatn? p??pady ?ekaj?." KAPITOLA ?TVRT? Plukovn?k Dutch Adams st?l a hled?l z okna sv? kancel??e. M?l odtud dobr? v?hled na pevnost Nash Mowat. Dokonce vid?l i pole, kde byl dnes r?no zabit ser?ant Worthing. "Zatracen?," zamumlal si pod vousy. P?ed m?n? ne? dv?ma t?dny byl ser?ant Rolsky zabit stejn?m zp?sobem. P?ed t?dnem to byl ser?ant Fraser. A te? Worthing. T?i dob?? v?cvikov? ser?anti. Takov? hloup? ztr?ta, pomyslel si. A doposud nebyli agenti z ?tvaru trestn?ho vy?et?ov?n? schopni p??pad vy?e?it. Adams p?em?tal ... Jak jsem sakra skon?il jako velitel tohoto m?sta? Celkov? m?l za sebou dobrou kari?ru. Sv? medaile nosil hrd? – Z?sluhy z legi?, t?i Bronzov? hv?zdy, medaile za Z?sluhy ve slu?b?, Zaslou?il? vyznamen?n? a po??dnou n?lo? dal??ch. Ohl?dl se za sv?m ?ivotem, zat?mco pohl??el z okna. Jak? byly jeho nejlep?? vzpom?nky? Jist? jeho v?le?n? slu?by v Ir?ku, jak z operace Pou?tn? bou?e, tak i z operace Trval? svoboda. Jak? byly jeho nejhor?? vzpom?nky? Nejsp?? biflov?n? na akademii, aby z?skal pov??en?. Nebo mo?n? post?vat p?ed plnou u?ebnou a p?edn??et. Ale ani to nebylo tak ?patn?, jako ??dit toto m?sto. ??dit od stolu, pod?vat zpr?vy a v?st sch?zky – to v?echno bylo podle n?j to nejhor??. I tak ale aspo? za?il n?jak? dobr? ?asy. Jeho kari?ra ale m?la dopad i na jeho osobn? ?ivot – t?i rozvody a sedm dosp?l?ch d?t?, kter? s n?m sotva promluvily. Ani si nebyl jist?, kolik vnou?at by te? mohl m?t. Tak to prost? muselo b?t. Arm?da byla v?dy jeho skute?nou rodinou. Ale te?, po v?ech t?ch letech, se c?til odcizen? dokonce od arm?dy. Tak, jak? bude m?t nakonec pocit p?i lou?en? s vojenskou slu?bou – bude to jako ??astn? odchod do d?chodu, nebo jen dal?? o?kliv? rozvod? Vydal ho?k? povzdech. Pokud by dos?hl na svou posledn? ambici, ode?el by do d?chodu jako brig?dn? gener?l. I tak byl by byl po odchodu do d?chodu ?pln? s?m. Ale mo?n? to bylo jen dob?e. Mo?n? by mohl jen ti?e zmizet – "vypa?it se" jako ten p??slove?n? Douglas MacArthur ze "star?ch voj?k?." Nebo jako n?jak? divok? zv??e, pomyslel si. Byl lovec cel? sv?j ?ivot, ale nemohl si vzpomenout, kdy naposledy narazil na medv?d? kostru nebo kostru jelena nebo jin?ho divok?ho zv??ete, kter? zem?elo p?irozenou smrt?. Ostatn? lovci mu ??kali tot??. To byla v?dycky z?hada! Kde ta divok? stvo?en? um?rala a kde se rozpadla? P??l si to v?d?t, aby mohl j?t na jejich m?sto, a? nadejde jeho ?as. Mezit?m ale dostal chu? na cigaretu. To byla z?sadn? v?c, nemoci kou?it ve sv? vlastn? kancel??i. V ten okam?ik mu zabzu?el telefon na stole. Byla to sekret??ka z jeho p?s?rny. ?ena ?ekla, "Plukovn?ku, m?m na lince probo?ta brig?dn?ho gener?la. Chce s v?mi mluvit." Plukovn?k Adams byl zasko?en. V?d?l, ?e probo?tem brig?dn?m gener?lem je Malcolm Boyle. Adams s n?m nikdy nemluvil. "?eho se to t?k??" Zeptal se Adams. "Mysl?m, ?e t?ch vra?d," ?ekla sekret??ka. Adams si zabru?el pod vousy. No samoz?ejm?, pomyslel si. Probo?t brig?dn? gener?l ve Washingtonu m?l na starosti v?echna vy?et?ov?n? arm?dn?ch trestn?ch ?in?. Nepochybn? se k n?mu dostalo, ?e se zdej?? vy?et?ov?n? t?hne. "Dob?e, promluv?m s n?m," ?ekl Adams. Vzal si hovor. Adamsovi se jeho ohlas okam?it? znel?bil. Byl pro n?j p??li? jemn?, nem?l spr?vn? d?raz vysok?ho d?stojn?ka. Nicm?n?, ten mu? byl oproti Adamsovi hodn? vysoko postaven?. Musel alespo? p?edst?rat ?ctu. Boyle ?ekl, "Plukovn?ku Adamsi, jen v?s cht?l na n?co upozornit. T?i agenti z FBI z Quantica tam brzy doraz?, aby v?m pomohli s vy?et?ov?n?m vra?dy." Adams poc?til vlnu podr??d?n?. Podle n?j u? na tom pracovalo p??li? mnoho agent?. Ale poda?ilo se mu udr?et klidn? hlas. "Pane, nejsem si jist?, zda ch?pu d?vody. M?me vlastn? ??ad pro trestn? vy?et?ov?n? p??mo tady v pevnosti Mowat. Na p??padu pracuj?." Boyl?v hlas te? zn?l trochu tvrd?. "Adamsi, b?hem necel?ch t?ech t?dn? jste tam m?l t?i vra?dy. Rozhodn? mi p?ipad?, ?e pot?ebujete trochu pomoct." Adamsovo rozho??en? stoupalo ka?d?m okam?ikem. Ale v?d?l, ?e to nesm? b?t znateln?. ?ekl, "Pane, j? nev?m, pro? mi tuto zpr?vu vol?te. Plukovnice Dana Larsonov? je velitelkou DKV zde v pevnosti Mowat. Pro? nezavol?te nejd??v j??" Boylova odpov?? Adamse zcela zasko?ila. "Plukovnice Larsonov? m? kontaktovala. Po??dala m?, aby zavolal na ?ACH a po??dal je o pomoc. Tak jsem to za??dil." Adams byl zd??en?. Ta mrcha, pomyslel si. Zd?lo se, ?e plukovnice Dana Larsonov? d?lala v?e, co jen mohla, aby ho p?i ka?d? p??le?itosti otravovala. A v?bec, pro? velela DKV ?ena? Adams se pokusil polknout sv? znechucen?. "Rozum?m, pane," ?ekl. Pak hovor ukon?il. Plukovn?k Adams te? sup?l. Uhodil p?st? do sv?ho stolu. Co?pak tady nem? ??dn? slovo? P??kazy byly ale p??kazy a on je musel plnit. A nemuselo se mu to l?bit – a ne v?ichni se p?itom museli c?tit pohodln?. Nahlas zavr?el. Zab?jen? lid? nebylo tak hrozn?. Teprve te? to za?ne b?t zl?. KAPITOLA P?T? Jak jela Jilly, April a Gabriela dom?, Riley se nedok?zala p?inutit jim ??ct, ?e odj??d?. P?ijde o Jillynu ?pln? prvn? v?znamnou ud?lost, hlavn? roli ve h?e. Budou d?vky schopny pochopit, ?e to dostala rozkazem? I pot?, co v?echny p?ijely dom?, jim to Riley nemohla ??ct. Uvnit? ho?ela hanbou. Dnes z?skala medaili za vytrvalost a v minulosti j? byla slo?ena pocta za odvahu a state?nost. A samoz?ejm?, jej? dcery byly v publiku a sledovaly, jak p?eb?r? medaili. Ale ur?it? se nec?tila jako hrdinka. D?vky vy?ly ven, aby si hr?ly na zahrad?, a Riley ?la do sv? lo?nice a za?ala si balit v?ci. Byla to zn?m? rutina. Trik byl v tom zabalit si malou ta?ku s dostatkem nezbytnost?, kter? j? vysta?? na n?kolik dn? nebo na m?s?c. Zat?mco si rozkl?dala v?ci na postel, usly?ela Gabrielyn hlas. "Se?ora Riley – co to d?l?te?" Riley se oto?ila a uvid?la, jak Gabriela stoj? ve dve??ch. Hospodyn? t??mala v rukou hromadu ?ist?ho pr?dla, kter? se chystala d?t do sk??n? na chodb?. Riley zakoktala, "Gabrielo, j? — j? u? mus?m jet." Gabriele spadla brada. "Jet? Kam?" "Byl mi p?id?len nov? p??pad. V Kalifornii." "Nem??ete jet z?tra?" Zeptala se Gabriela. Riley t??ce polkla. "Gabrielo, pr?v? te? na m? ?ek? letadlo FBI. J? u? mus?m j?t." Gabriela zavrt?la hlavou. ?ekla, "Je dobr? bojovat se zlem, Se?ora Riley. Ale n?kdy si mysl?m, ?e nev?te, co je dobr?." Gabriela zmizela v chodb?. Riley si vzdychla. Od kdy Riley platila Gabriele za to, aby byla jej?m sv?dom?m? Ale nem??e si st??ovat. Byla to pr?ce, ve kter? Gabriela za??nala b?t p??li? dobr?. Riley st?la a z?rala na svou nedobalenou ta?ku. Zavrt?la hlavou a za?eptala si pro sebe ... "To Jilly nem??u ud?lat. Prost? nem??u." Cel? sv?j ?ivot up?ednost?ovala pr?ci p?ed sv?mi d?tmi. Poka?d?. Ani jednou nedala sv? d?ti na prvn? m?sto. A uv?domila si, ?e to je p?esn? to, co je v jej?m ?ivot? ?patn?. To bylo sou??st? jeho temnoty. Byla dost odv??n? na to, aby ?elila s?riov?mu vrahovi. Ale byla dost odv??n? na to, aby odsunula svou pr?ci stranou a ud?lala svou prioritou ?ivoty sv?ch d?t?? V t?to chv?li se Bill a Lucy chystali na odlet do Kalifornie. Pl?novali, ?e se s n? setkaj? na leti?ti v Quanticu. Riley si ne??astn? povzdechla. Existoval jen jeden zp?sob, jak vy?e?it tento probl?m – pokud v?bec vy?e?it ?el. Mus? to zkusit. Vyt?hla sv?j mobil a vyto?ila soukrom? ??slo Mereditha. Kdy? zaslechla jeho drsn? hlas, ?ekla, "Pane, tady je agentka Paige." "Co se d?je?" Zeptal se Meredith. V jeho hlase zazn?ly obavy. Riley to ch?pala. Nikdy nepou?ila toto ??slo s v?jimkou zoufal?ch situac?. Sebrala odvahu a ?la p??mo k v?ci. "Pane, r?da bych odlo?ila svou cestu do Kalifornie. Jen pro dne?n? ve?er. Agenti Jeffreys a Vargasov? mohou jet nap?ed." Po pauze se Meredith zeptal, "Co se stalo?" Riley polkla. Meredith j? to neusnadn?. Ale byla rozhodnuta nelhat. T?esouc?m se hlasem zakoktala, "Moje mlad?? dcera, Jilly – dnes hraje ve ?koln?m divadle. Ona – ona hraje hlavn? roli." Ticho, kter? n?sledovalo, bylo ohlu?uj?c?. Zav?sil? Zam??lela se Riley. Pak se zavr?en?m Meredith ?ekl, "Mohla byste to zopakovat, pros?m? Nejsem si jist?, ?e jsem sly?el spr?vn?." Riley potla?ila povzdech. Byla si jist?, ?e ji sly?el velice dob?e. "Pane, ta hra je pro ni d?le?it?," ?ekla zn?la o n?co nerv?zn?ji. "Jilly – no, vy v?te, ?e se ji sna??m adoptovat. M?la t??k? ?ivot a dost?v? se z velmi t??k? f?ze a jej? pocity jsou velmi k?ehk? a ..." Rileyn hlas utichl. "A co?" Zeptal se Meredith. Riley t??ce polkla. "J? ji nem??u zklamat, pane. Tentokr?t ne. Dnes ne." Nastalo dal?? ponur? ticho. Riley se za??nala c?tit odhodlan?j??. "Pane, na pr?ci na p??padu to nebude m?t ??dn? dopad," ?ekla. "Agenti Jeffreys a Vargasov? pojedou nap?ed, a vy v?te jak jsou schopn?. Mohou m? o v?em informovat, a? se za nimi dostanu." "A kdy to bude?" Zeptal se Meredith. "Z?tra r?no. Brzy. Zam???m na leti?t? hned, jak hra skon??. Polet?m prvn?m letadlem." Po dal?? odmlce Riley dodala, "Budu cestovat na sv? n?klady." Sly?ela, jak Meredith trochu zabru?el. "To rozhodn? ud?l?te, agentko Paige," ?ekl. Riley zalapala po dechu. On mi d?v? svolen?! N?hle si uv?domila, ?e b?hem konverzace sotva d?chala. St?lo j? hodn? ?sil?, aby nepropukla v nekontrolovan? v?lev vd??nosti. V?d?la, ?e to by se Meredithovi v?bec nel?bilo. A posledn? v?c, kterou si p??la bylo, aby si to rozmyslel. Tak jednodu?e ?ekla, "D?kuji." Zaslechla dal?? zabru?en?. Pak Meredith ?ekl, "?ekn?te sv? dce?i, aby zlomila vaz." Hovor ukon?ila. Riley si s ?levou oddechla a pak vzhl?dla a vid?la, ?e Gabriela stoj? op?t ve dve??ch a usm?v? se. O?ividn? cel? hovor poslouchala. "Mysl?m, ?e u? pob?r?te rozum, Se?ora Riley," ?ekla Gabriela. * Riley sed?la v publiku s April a Gabrielou a skute?n? si vychutn?vala ?koln? p?edstaven?. U? zapomn?l, jak okouzluj?c? ud?lost to je. Studenti st?edn? ?koly byli oble?en? v provizorn?ch kost?mech. Namalovali si plochou krajinu, kter? vypadala jako sc?na z p??b?hu D?m?t?r a Persefona – pole pln? kv?tin, sopka na Sic?lii, vlhk? a studen? jeskyn? podsv?t? a dal?? mystick? m?sta. A Jillyno hran? bylo prost? ??asn?! Hr?la Persefonu, mladou dceru bohyn? obil?, D?m?t?r. Riley si uv?domila, ?e si vzpom?n? na zn?m? p??b?h, kter? se p?ed n? odv?jel. Persefona byla jednou venku a trhala kv?tiny, kdy H?d?s, b?h podsv?t?, jel ve sv?m voze a popadl ji do n?ru??. Vzal ji s sebou do podsv?t?, aby byla jeho kr?lovnou. Kdy? si D?m?t?r uv?domila, co se stalo jej? dce?i, b?dovala. Riley c?tila mrazen? v z?dech, jak p?esv?d?iv? d?vka D?m?t?r hr?la a d?vala najevo sv?j ?al. V ten okam?ik za?al p??b?h na Riley dol?hat zp?sobem, jak? ne?ekala. P??b?h Persefony se d?siv? podobal p??b?hu Jilly. Konec konc? to byl p??b?h d?vky, kter? ztratila ??st sv?ho d?tstv? sil?m, kter? jsou mnohem mocn?j?? ne? ona. Riley c?tila, jak ji to rozervalo. Zbytek p??b?hu znala velmi dob?e. Persefona znovu z?sk? svou svobodu, ale jen na polovinu ka?d?ho roku. Poka?d?, kdy? byla Persefona pry?, nechala D?m?t?r zemi zchladnout a pom??t. Poka?d?, kdy? se vr?tila, p?inesla zemi zp?t k ?ivotu a jaro se vr?tilo. A tak bylo stvo?eno ro?n? obdob?. Riley stiskla April ruku a za?eptala, "P?ich?z? smutn? ??st." Riley byla p?ekvapena, ?e sly??, jak se April hih??. "Ne tak smutn?," za?eptala April. "Jilly mi ?ekla, ?e trochu zm?nili p??b?h. Jen se d?vej." Riley sed?la a sledovala p??b?h se zna?nou pozornost?. Jilly, pono?en? do role Persefony, ude?ila H?da p?es hlavu ?eckou v?zou – ve skute?nosti to byl pol?t?? v p?estrojen?. Pak se vy??tila z podsv?t? a vr?tila se zp?t ke sv? nad?en? matce. Chlapce, hraj?c?ho H?da, p?emohl obrovsk? vztek a p?ivedl na sv?t zimu. On a D?m?t?r pak bojovali a p?etahovali se, m?nili ro?n? obdob? ze zimy na jaro a zase zp?t, a tak d?le a d?le po zbytek ?asu. Riley byla nad?en?. Kdy? hra skon?ila, Riley zam??ila do z?kulis? pogratulovat Jilly. Na sv? cest? narazila na u?itelku, kter? re??rovala hru. "Zbo??uji to, co jste s p??b?hem ud?lali!" ?ekla Riley u?itelce. "Bylo to tak osv??uj?c? vid?t, ?e se Persefona jako bezmocn? ob??, stala nez?vislou hrdinkou." U?itelka se ?iroce usm?la. "Ned?kujte mn?," ?ekla. "To byl n?pad Jilly." Riley p?isp?chala k Jilly a siln? ji obejmula. "Jsem na tebe tak py?n?!" vyk?ikla Riley. "D?ky, mami," ?ekla Jilly a ??astn? se usm?vala. Mami. To slovo v Riley rezonovalo. Znamenalo pro ni v?c, ne? dok?zala vyj?d?it. * Pozd?ji t? noci, kdy? byli v?ichni doma, musela Riley nakonec ??ct d?tem, ?e odj??d?. Str?ila hlavu do Jillyn?ch dve??. Jilly tvrd? spala, vy?erp?na z jej?ho velk?ho ?sp?chu. Riley milovala pohled na jej? spokojen? tv??i. Pak Riley ode?la do Apriliny lo?nice a zkontrolovala ji. April sed?la na posteli s knihou. April se pod?vala na matku. "Ahoj, mami," ?ekla. "Copak?" Riley ti?e vstoupila do m?stnosti. ?ekla, "Bude to zn?t divn?, ale ... mus?m hned te? odjet. Byl mi p?id?len p??pad v Kalifornii." April se usm?la. ?ekla, "Jilly a j? jsme skoro uhodly, ?e to je to, ?eho se t?kala tvoje sch?zka v Quanticu. A pak jsme uvid?ly tvou cestovn? ta?ku na tv? posteli. Ve skute?nosti jsme si myslely, ?e odjede? je?t? p?ed p?edstaven?m. Obvykle si nebal??, dokud skoro neodch?z?? ze dve??." Hled?la na Riley a jej? ?sm?v se roz???il. "Ale pak jsi z?stala," dodala. "J? v?m, ?e jsi odlo?ila cestu, alespo? kv?li p?edstaven?. V??, co to pro n?s znamen??" Riley se c?tila rozerv?na. Naklonila se dop?edu a ob? se objaly. "Tak?e je v po??dku, kdy? pojedu?" Zeptala se Riley. "Jist?, to je v po??dku. Jilly mi ?ekla, ?e douf?, ?e polap?? n?jak? padouchy. Ona je opravdu hrd? na to, co d?l??, mami. A j? tak?." Riley to tolik zas?hlo. Ob? jej? dcery dosp?valy tak rychle. A za??naly se z nich st?vat opravdu ??asn? mlad? ?eny. Pol?bila April na ?elo. "Miluji t?, drahou?ku," ?ekla. "J? tebe taky," ?ekla April. Riley na April zavrt?la prstem. "Co to d?l???" t?zala se. "Vypni to sv?tlo a jdi sp?t. Z?tra m?? ?kolu." April se zahih?ala a zhasla sv?tlo. Riley ode?la do sv? lo?nice pro ta?ku. Bylo po p?lnoci a ona musela odjet do krajsk?ho m?sta a nastoupit na komer?n? let. Bude to dlouh? noc. KAPITOLA ?EST? Vlk le?el na b?i?e na drsn? pou?tn? zemi. Takto o sob? mu? p?em??lel – jako o zv??eti, kter? pron?sleduje svou p???t? ko?ist. M?l vynikaj?c? v?hled na tvrz Nash Mowat z vyv??en?ho m?sta a no?n? vzduch byl p??jemn? a chladn?. Hled?l na dne?n? ko?ist p?es no?n? vid?n? na sv? pu?ce. Vzpomn?l si na sv? nen?vid?n? ob?ti. P?ed t?emi t?dny to byl Rolsky. Pak p?i?el Fraser. Pak p?i?el Worthing. Dostal je s velkou obratnost?, v?st?ely do hlavy tak ?ist?mi, ?e ur?it? ani nev?d?li, ?e je zas?hla kulka. Dnes ve?er to bude Barton. Vlk se d?val na to, jak Barton kr??? po neosv?tlen? cest?. P?esto?e byl pohled skrze no?n? vid?n? zrnit? a monot?nn?, c?l byl pro jeho ??ely viditeln? dostate?n?. Ale dne?n? ko?ist nezast?el? – zat?m ne. Nebyl dostate?n? daleko. N?kdo v okol? by mohl b?t schopen zjistit jeho polohu, i kdy? si na svou M110 pu?ka namontoval kompenz?tor. Nem?l v ?myslu ud?lat amat?rskou chybu, kterou d?lali voj?ci na z?kladn?. Bartona sledoval prost?ednictv?m sv?ho vid?n? a p?itom si vlk u??val pocit M110 ve sv?ch rukou. V t?chto dnech arm?da p?ech?zela na zbra? zna?ky Heckler & Koch G28 jako svou standardn? odst?elovac? pu?ku. I kdy? vlk v?d?l, ?e G28 je leh?? a kompaktn?j??, d?val p?ednost M110. Byla mnohem p?esn?j??, i kdy? byla del?? a bylo t???? ji skr?t. V z?sobn?ku m?l dvacet n?boj?, ale cht?l pou??t jen jeden, a? nastane ?as ke st?elb?. Cht?l sejmout Bartona jednou ranou, nebo v?bec. C?til energii sme?ky, jako by ho sledovali a vyjad?ovali mu tak svou podporu. Sledoval, jak Barton kone?n? dorazil do sv?ho c?le – na jednu z venkovn?ch tenisov?ch kurt? z?kladny. Kdy? vkro?il na kurt a vybalil si sv? tenisov? vybaven?, pozdravilo ho n?kolik dal??ch hr???. Te?, kdy? byl Barton na jasn? osv?tlen?m m?st?, nepot?eboval vlk u? ??dn? no?n? vid?n?. Sundal si jej, aby mohl pou??vat denn? optick? hled??ek. Pak zac?lil p??mo na Bartonovu hlavu. Obraz u? nebyl zrnit?, ale k?i???lov? jasn? a v pln?ch, ?iv?ch barv?ch. Barton byl te? asi t?i sta metr? daleko. Na takovou vzd?lenost se mohl vlk spol?hat na p?esnost pu?ky na centimetry. Bylo na n?m, jak p?esn? zam???. A v?d?l, ?e to dok??e. Jen m?rn? zm??knout spou??, pomyslel si. To bylo v?e, co bylo nyn? pot?eba. Vlk si vychutn?val ten z?hadn?, trvaj?c? okam?ik. Na okam?ic?ch p?ed stisknut?m spou?t? bylo n?co t?m?? n?bo?ensk?ho, kdy? ?ekal na v?st?el, kdy? ?ekal, a? se rozhodne stisknout prstem. B?hem toho okam?iku byli ?ivot a smrt mimo jeho moc. Neodvolateln? pohyb by se ud?l v plnosti okam?iku. Bylo by to jeho rozhodnut? – a p?esto by o tom v?bec nerozhodoval. ?? rozhodnut? to tedy bylo? M?l dojem, ?e uvnit? n?j ??h? zv??e, skute?n? vlk, nemilosrdn? tvor, kter? nad t?m kritick?m okam?ikem a pohybem p?evzal velen?. To zv??e byl jeho p??tel i jeho nep??tel. A on jej miloval zvl??tn? l?skou, kterou mohl c?tit jenom v??i ?hlavn?mu nep??teli. To zv??e uvnit? v n?m budilo jeho nejsiln?j?? str?nky. Vlk le?el a ?ekal, a? zv??e za?to??. Ale to zv??e to neud?lalo. Vlk spou?? nestiskl. Uva?oval, pro?. Zd? se, ?e n?co je ?patn?, pomyslel si. Rychle ho napadlo, co to je. Pohled na c?l v reflektorech na osl?uj?c?m tenisov?m kurtu, prost?ednictv?m oby?ejn?ho hled??ku, byl prost? p??li? jasn?. St?lo by ho to p??li? m?lo ?sil?. Nebyla to ??dn? v?zva. Nebylo by to hodn? skute?n?ho vlka. Tak? to bylo p??li? brzy po posledn? vra?d?. Mezi ostatn?mi byly p?est?vky, aby rozv??il ?zkost a nejistotu mezi mu?i, kter? nen?vid?l. Zast?elit te? Bartona by naru?ilo rytmick? psychologick? dopad jeho pr?ce. Kdy? si to uv?domil, trochu se usm?l. Vstal s pistol? a vracel se tam, odkud p?i?el. C?til, ?e d?l? spr?vn?, kdy? prozat?m nech?v? ko?ist bez vyru?en?. Nikdo nev?, kdy ude?? p???t?. Ani on s?m. KAPITOLA SEDM? Byla je?t? tma, kdy? se Rileyno komer?n? letadlo vzneslo. V?d?la, ?e i s posunem ?asu bude v San Diegu, a? tam doraz?, je?t? denn? sv?tlo. Bude ve vzduchu d?le ne? p?t hodin a u? te? se c?tila docela unaven?. Z?tra r?no mus? b?t pln? funk?n?, a? se p?id? k Billovi a Lucy p?i jejich vy?et?ov?n?. ?ek? ji hodn? v??n? pr?ce a pot?ebuje na to b?t p?ipravena. Rad?ji bych se m?la trochu prospat, pomyslela si Riley. Zd?lo se, ?e ?ena, sed?c? vedle n?, u? klimbala. Riley si sklopila sedadlo a zav?ela o?i. Ale m?sto toho, aby usnula, tak se rozpomn?la na Jillyno p?edstaven?. Usm?la se, kdy? si vzpomn?la, jak Jilly jako Persefona ?vihla H?da p?es hlavu a utekla z podsv?t?, aby ?ila ?ivot podle sv?ch p?edstav. Vzpomn?la si, jak prvn? Jilly na?la a jak z toho Riley bolelo srdce. Bylo to b?hem noci na odpo??vadle n?kla??k? ve Phoenixu. Jilly utekla z miz?rie domova, kde na ni ?ekal n?silnick? otec, a vlezla do kabiny zaparkovan?ho n?kla??ku. Byla pln? odhodl?na prodat sv? t?lo ?idi?i, a? se vr?t?. Riley se zachv?la. Co by s Jilly stalo, kdyby na ni ten ve?er nenarazila? P??tel? a kolegov? ?asto Riley ??k?vali, jak? dobro vykonala t?m, ?e do jejich ?ivota p?ivedla Jilly. Tak pro? z toho nem?la lep?? pocit? M?sto toho c?tila zoufalou bolest. Konec konc? bylo na sv?t? nespo?et takov?ch Jilly a velmi m?lo z nich bylo p?ed hrozn?m ?ivotem zachr?n?no. Riley nemohla pomoci v?em stejn? tak ani nemohla zbavit sv?t v?ech z?ke?n?ch vrah?. V?echno je tak marn?, pomyslela si. V?echno, co d?l?m. Otev?ela o?i a vyhl?dla z okna. Letadlo za sebou nechalo sv?tla krajsk?ho m?sta a venku z?stala jen neproniknuteln? tma. Jak se d?vala do ?ern? noci, zamyslela se nad sv?m setk?n?m ten den s Billem, Lucy a Meredithem a na nepatrn?mi informacemi, kter? m?la o nadch?zej?c?m p??padu. Meredith ?ekl, ?e t?i ob?ti byly st?eleny z velk? d?lky zku?en?m st?elcem. Co to vypov?dalo o vrahovi? ?e m?l zab?jen? jako sport? Nebo ?e se vydal na zlov?stnou misi? Jedna v?c byla jist? – vrah v?d?l, co d?l? a ?e je v tom dobr?. P??pad bude ur?it? v?zvou. Mezit?m Riley zt??kla v??ka. Mo?n? se trochu vysp?m, pomyslela si. Op?t si op?ela hlavu a zav?ela o?i. * Riley se d?vala na n?co, co vypadalo jako tis?ce jednotliv?ch Riley, v?echny st?ly v??i sob? v podivn?ch ?hlech, st?le se zmen?ovaly, a? nakonec zmizely. Trochu se oto?ila a tot?? u?inily i ostatn? Riley. Zvedla ruku a ostatn? d?laly tot??. Pak se nat?hla a jej? ruka p?i?la do kontaktu se sklen?n?m povrchem. Jsem v zrcadlov?m s?le, uv?domila si Riley. Ale jak se sem dostala? A jak se dostane ven? Usly?ela hlas, jak zavolal ... "Riley!" Byl to ?ensk? hlas a n?jak j? byl pov?dom?. "J? jsem tady!" Zavolala v odpov?di Riley. "Kde jsi?" "J? jsem tady taky." N?hle ji Riley uvid?la. St?la p??mo p?ed n?, uprost?ed velk?ho mno?stv? odraz?. Byla to drobn?, atraktivn? mlad? ?ena v ?atech, kter? vypadaly, ?e jsou ji? mnoho desetilet? z m?dy. Riley okam?it? v?d?la, kdo to je. "Mami!" ?ekla ohromen? ?eptem. P?ekvapilo j?, ?e jej? vlastn? hlas byl nyn? hlasem mal? hol?i?ky. "Co tady d?l???" Zeptala se Riley. "P?i?la jsem se rozlou?it," ?ekla matka s ?sm?vem. Riley se sna?ila pochopit, co se d?je. Pak si vzpomn?la ... Maminka byla zast?elen p??mo p?ed o?ima Riley v cukr?rn?, kdy? bylo Riley pouh?ch ?est let. A te? byla maminka tady a vypadala ?pln? stejn? jako kdy? ji Riley vid?la naposled na?ivu. "Kam jde?, mami?" Zeptala se Riley. "Pro? mus?? j?t?" Maminka se usm?la a dotkla se skla, kter? bylo mezi nimi. "Te? u? m?m klid, d?ky tob?. Te? u? m??u j?t d?l." Kousek po kousku to Riley za?ala ch?pat. P?ed ned?vnem na?la vraha sv? matky. Nyn? to byl uboh? star? tul?k, ?ij?c? pod mostem. Riley ho tam nechala, uv?domila si, ?e jeho ?ivot byl pro n?j dostate?n?m trestem za jeho hrozn? zlo?in. Riley nat?hla ruku a dotkla skla, kter? ji odd?lovalo od m?miny ruky. "Ale ty nem??e? j?t, mami," ?ekla. "J? jsem jen mal? holka." "Ach, ne, nejsi," ?ekla maminka a jej? tv?? z??ila a byla bla?en?. "Jen se na sebe pod?vej." Riley se pod?vala na sv?j vlastn? odraz v zrcadle vedle maminky. Byla to pravda. Riley byla nyn? dosp?l? ?ena. Byl to zvl??tn? pocit, uv?domit si, ?e j? je nyn? v?c, ne? kolika se do?ila jej? matka. Ale Riley tak? vypadala unaven? a smutn?, ve srovn?n? s jej? mladistvou matkou. Nikdy nezest?rne, pomyslela si Riley. Tot?? neplatilo pro Riley. A v?d?la, ?e jej? sv?t je pln? zkou?ek a v?zev, kter? bude nutn? p?ekonat. Odpo?ine si od nich n?kdy? Bude m?t po zbytek sv?ho ?ivota klid? Zjistila, ?e z?vid? nad?asov?, nav?ky klidn? radosti jej? matky. Pak se jej? matka oto?ila a ?la pry?, zmizela v nekone?n? zm?ti Rileyn?ch ?vah. N?hle se ozvalo stra?liv? zaprask?n? a v?echna zrcadla se rozt???tila. Riley st?la v t?m?? naprost? tm?, a? po kotn?ky v rozbit?m skle. Jemn? vyt?hla nohy jednu po druh? a pak se sna?ila proj?t st?epy. "D?vej pozor," ?ekl jin? zn?m? hlas. Riley se oto?ila a uvid?la robustn?ho starce s o?lehan?m, tvrd?m a zamra?en?m obli?ejem. Riley zalapala po dechu. "Tati!" vyk?ikla. Jej? otec se zaculil nad jej?m p?ekvapen?m v?razem. "Doufala jsi, ?e jsem mrtv?, ?e jo?" ?ekl. "Promi?, ale zklamu t?." Riley otev?ela ?sta, aby mu oponovala. Ale pak si uv?domila, ?e m? pravdu. Nedr?ela smutek, kdy? loni v ??jnu um?el. A rozhodn? ho necht?la m?t zp?t ve sv?m ?ivot?. Konec konc? j? skoro nikdy ne?ekl vl?dn? slovo. "Kde jsi byl?" Zeptala se Riley. "Kde jsem celou dobu byl," opakoval jej? otec. Sc?na se za?ala m?nit z rozlehl?ho prostoru rozbit?ho skla na okol? otcovy chaty s lesy kolem. Te? st?l na p?edn?ch schodech. "Mo?n? p?i pr?ci na tomto p??padu bude? pot?ebovat mou pomoc," ?ekl. "Vypad? to, ?e tv?j vrah je voj?k. O voj?c?ch toho v?m hodn?. A v?m toho hodn? tak? o zab?jen?." To byla pravda. Jej? otec byl kapit?nem ve Vietnamu. Nem?la ani tu?en?, kolik mu?? p?i pln?n? sv?ch povinnost? zabil. Ale posledn? v?c, kterou si p??la z?skat, byla jeho pomoc. "Je ?as, abys ?el," ?ekla Riley. ??klebek jej?ho otce se zm?nil na pohrdav? v?raz. "Oh, ne," ?ekl. "Pr?v? si tu d?l?m pohodl?." Jeho tv?? a t?lo zm?nily tvar. B?hem n?kolika okam?ik? byl mlad??, siln?j??, m?l tmavou ple? a vypadal je?t? hroziv?ji ne? p?edt?m. Nyn? z n?j byl Shane Hatcher. Tato zm?na Riley vyd?sila. Jej? otec v jej?m ?ivot? v?dy p?edznamen?val krutou p??tomnost. Ale nyn? se Hatchera d?sila je?t? v?ce. Mnohem v?c, ne? jej? otec, m?l nad n? Hatcher jakousi manipulativn? moc. Dok?zal ji p?inutit d?lat v?ci, o kter?ch si nikdy nemyslela, ?e by provedla. "Jdi pry?," ?ekla Riley. "Oh, ne," odv?til Hatcher. "M?me dohodu." Riley se zachv?la. To m?me, pomyslela si. Hatcher j? pomohl naj?t vraha jej? matky. Na opl?tku mu umo?nila ??t ve star? chat? jej?ho otce. Krom? toho v?d?la, ?e mu dlu??. Pomohl j? ?e?it p??pady – ale ud?lal je?t? mnohem v?ce. Dokonce zachr?nil ?ivot jej? dcery a jej?ho b?val?ho man?ela. Riley otev?ela ?sta, aby protestovala. Ale ??dn? slova nevy?la ven. M?sto toho promluvil Hatcher. "Na?e mysl je navz?jem propojena, Riley Paige." Riley probudil prudk? n?raz. Letadlo p?ist?lo na mezin?rodn?m leti?ti v San Diegu. Za p?ist?vac? dr?hou vych?zelo rann? slunce. Pilot hovo?il p?es interkom, oznamoval jejich p??let a omlouval se za ne p??li? hladk? p?ist?n?. Ostatn? cestuj?c? si brali sv? v?ci a chystali se odej?t. Jak Riley m?to?n? vstala, vyt?hla si ta?ku z prostoru pro zavazadla a p?itom si vzpomn?la na sv?j znepokojuj?c? sen. Riley nebyla pov?r?iv? – ale i tak si nemohla pomoci a p?em??lela ... P?edznamen?val sen a bou?liv? p?ist?n? nadch?zej?c? ud?losti? KAPITOLA OSM? Kdy? Riley vystoupila ze sv?ho pronajat?ho vozu a odj??d?la z leti?t?, bylo ji? jasn? r?no. Po?as? bylo opravdu n?dhern?, s teplotou nad dvacet stup??. Uv?domila si, ?e v?t?ina lid? p?em??l? nad pobytem na pl??i nebo alespo? le?en?m u baz?nu. Ale Riley p?emohla obava. ??kala si tou?ebn?, zda n?kdy zajede do Kalifornie, aby si taky u??vala po?as? – nebo na jak?koli jin? m?sto, kde by mohla relaxovat. Zd?lo se, ?e na ni zlo ?ek? v?ude, kam se vrtne. P??b?h m?ho ?ivota, pomyslela si. V?d?la, ?e to dlu?? sama sob? a sv? rodin?, aby se vymanila z t?to pozice – vzala si volno a vzala holky n?kam jen tak pro radost. Ale kdy se to p?ihod?? Vydala smutn?, unaven? povzdech. Mo?n? nikdy, pomyslela si. V letadle se moc neprospala a se c?tila se unaven? z t??hodinov?ho ?asov?ho rozd?lu oproti Virginii. Nicm?n? byla nedo?kav? a cht?la za??t pracovat na tomto nov?m p??padu. Jak zam??ila na sever na d?lnici do San Diega, projela kolem modern? budovy, ohrani?en? palmami a zelen?. Brzy byla za m?stem, ale provoz na n?kolika proudov? d?lnici nezesl?bl. Rychle se pohybuj?c? ?ada na sebe nat?snan?ch vozidel se t?hla mezi drsn?mi kopci, kde rann? slunce zv?raz?ovalo strmou krajinu. Navzdory krajin? j? Ji?n? Kalifornie p?ipadala m?n? klidn?, ne? ?ekala. Stejn? jako ona, i v?ichni ostatn? v tla?enici automobil? se zd?li m?t na sp?ch za n???m d?le?it?m. Odbo?ila na v?jezdu, ozna?en?m "Pevnost Nash Mowat." Po n?kolika minut?ch zastavila p?ed branami t?bora, uk?zal sv?j odznak a z?skala povolen? vjet dovnit?. Billovi a Lucy poslala s p?edstihem vzkaz, ?e je na cest?, tak?e u? ?ekali u sv?ho auta. Bill p?edstavil uniformovanou ?enu, stoj?c? vedle nich, jako plukovnici Danu Larsonovou, velitelku ??adu DKV v pevnosti Mowat. Larsonov? ud?lala na Riley okam?it? dojem. Byla to siln?, robustn? ?ena s intenzivn?ma tmav?ma o?ima. Jej? pot?esen? rukou Riley okam?it? p?edalo pocit d?v?ry a profesionality. "Jsem r?da, ?e v?s pozn?v?m, agentko Paige," ?ekla plukovnice Larsonov? sv???m, energick?m hlasem. "Va?e pov?st v?s p?edch?z?." Riley vykulila o?i. "To m? p?ekvapuje," ?ekla. Larsonov? se trochu zasm?la. "To nemus?," ?ekla. "J? jsem taky v bezpe?nostn?ch slo?k?ch a dr??m krok se v??m, co ?ACH d?l?. "Jsme poct?ni, ?e jste zde v pevnosti Mowat." Riley c?tila, jak se trochu ?erven?, kdy? plk. Larsonov? d?kovala. Larsonov? zavolala na nedalek?ho voj?ka, kter? k n? rychle p?istoupil a zasalutoval. ?ekla, "Des?tn?ku Salerno, chci abyste odvezl auto agentky Paige zp?t do p?j?ovny na leti?ti. Tady u? nebude pot?ebovat." "Ano pan?," odpov?d?l des?tn?k, "provedu." Nastoupila do auta Riley a vyrazil ze z?kladny. Riley, Bill a Lucy nastoupili do druh?ho auta. Jak plk. Larsonov? jela, Riley se zeptala, "O co jsem prozat?m p?i?la?" "O moc ne," ?ekl Bill. "Plukovnice Larsonov? se tu s n?mi v?era ve?er potkala a uk?zala n?m, kde budeme ubytovan?." "St?le jsme se je?t? nesetkali s velitelem z?kladny," dodala Lucy. Plk. Larsonov? jim ?ekla, "Pr?v? te? jsme na cest? za plk. Adamsem." Pak se sm?chem dodala, "Ne?ekejte v?el? p?iv?t?n?. Agentky Paige a Vargasov?, to plat? p?edev??m pro v?s." Riley si nebyl jist?, co t?m m? Larsonov? na mysli. Bude plk. Adams ne??astn? z toho, ?e ?ACH vyslal dv? ?eny? Riley si nedok?zala p?edstavit, pro? by tomu tak bylo. V?ude, kam se Riley pod?vala, vid?la mu?e a ?eny v uniform?ch, kte?? se mezi sebou voln? pohybovali. A s plk. Larsonovou na z?kladn? byl Adams zvykl? jednat s ?enskou autoritou. Plk. Larsonov? zaparkovala p?ed ?istou, modern? administrativn? budovou a agenty vedla dovnit?. Kdy? se p?ibl??ili, t?i mlad?ci se dali do pozoru a plk Larsonov? zasalutovali. Riley vid?la, ?e jejich DKV bundy jsou podobn? t?m, kter? nos? ter?nn? agenti FBI. Plk. Larsonov? p?edstavila t?i mu?e jako ser?anta Matthewse a ?leny jeho t?mu, zvl??tn? agenty Goodwina a Shorese. Pak v?ichni vstoupili do konferen?n? m?stnosti, kde na n? ?ekal s?m plk. Dutch Adams. Matthews a jeho agenti zasalutovali Adamsovi, ale plk. Larsonov? to neud?lala. Riley si uv?domila, ?e to je proto, ?e m? stejnou hodnost jako Adams. Brzy uc?tila, ?e nap?t? mezi dv?ma plukovn?ky je hmatateln? a t?m?? bolestiv?. A jak se o?ek?valo, Adams vypadal v?razn? nespokojen? s Riley a Lucy. Te? za??nala Riley b?t trochu v obraze. Plk. Dutch Adams byl ze star? ?koly a v?bec nebyl zvykl?, ?e mu?i a ?eny slou?? spole?n?. A soud? podle jeho v?ku, si Riley byla docela jist?, ?e u? si na to nikdy nezvykne. Pravd?podobn? odejde do d?chodu s neporu?en?mi p?edsudky. Byla si jist?, ?e Adamsovi vad? zejm?na p??tomnost plk. Larsonov? na jeho z?kladn? – jako ?eny d?stojnice, nad kterou nem? ??dnou autoritu. Jak se skupina se posadila, Riley c?tila zn?m? d?siv? chlad, zat?mco si prohl??ela Adams?v obli?ej. Byl ?irok? a dlouh?, v?razn? tvarovan? jako tv??e mnoha jin?ch vojensk?ch d?stojn?k?, kter? b?hem sv?ho ?ivota poznala – v?etn? sv?ho otce. Ve skute?nosti Riley p?ipadala podoba plk. Adamse jej?mu otci vylo?en? ru?iv?. Mluvil k Riley a jej?m kolegyn?m p??li? ofici?ln?m t?nem. "V?tejte v pevnosti Nash Mowat. Tato z?kladna je v provozu od roku 1942. Rozkl?d? se na sedmdes?ti p?ti tis?ci hektarech a m? patn?ct set budov a t?i sta pades?t mil silnic. Ka?d? den je tu asi ?edes?t tis?c lid?. Jsem hrd? na to, ?e ji mohu naz?vat nejlep?? v?cvikovou z?kladnou arm?dy v zemi." V tu chv?li se zd?lo, ?e se plk. Adams sna?? potla?it ??klebek. Moc se mu to neda?ilo. Dodal, "A z toho d?vodu v?s ??d?m, abyste ze sebe ned?lali ?a?ky, co tu budete. Tohle m?sto b??? jako dob?e vylad?n? stroj. Cizinci maj? ne??astnou tendenci to zvorat. Pokud to ud?l?te, pak slibuju, ?e za to pekeln? zaplat?te. ?ekl jsem to dost jasn??" Hled?l na Rileym, z?ejm? se ji sna?il zastra?it. Sly?ela, jak Bill a Lucy ??kaj?, "Ano, pane." Ale ona ne?ekla nic. On nen? m?j velitel, pomyslela si. Jen se na n?j d?vala a p?ik?vla. Pak p?esunul sv?j pohled na ostatn? v m?stnosti. Znovu promluvil s chladnou zlost? v hlase. "T?i dob?? mu?i jsou mrtv?. Situace v pevnosti Mowat je nep?ijateln?. Vy?e?te to. Okam?it?. Pokud mo?no je?t? d??ve." Na chv?li se odml?el. Pak ?ekl, "V jeden?ct hodin se bude konat poh?eb ser?anta Clifforda Worthinga. O?ek?v?m ??ast v?s v?ech." Bez dal??ho slova vstal ze sv?ho k?esla. Agenti DKV vstali a zasalutovali a plk. Adams opustil m?stnost. Riley byla jak opa?en?. Co?pak sem v?ichni nep?i?li proto, aby prodiskutovali p??pad a co budou d?lat d?l? Zjevn? si v?imla Rileyna p?ekvapen? a tak se na ni plk. Larsonov? usm?la. "On nen? obvykle tak hovorn?," ?ekla. "Mo?n? v?s m? r?d." V?ichni se sm?li jej?mu sarkasmu. Riley v?d?la, ?e trocha humoru je pr?v? te? dobr? v?c. Brzy bude v?echno zase dost ponur?. KAPITOLA DEV?T? Sm?ch utichl a Larsonov? se st?le d?vala na Riley, Billa a Lucy. Jej? v?raz byl pronikav? a mocn?, jako by je n?jak hodnotila. Riley p?em??lela, zda se velitelka DKV chyst? u?init n?jak? d?siv? prohl??en?. M?sto toho se Larsonov? zeptala, "M?li jste u? sn?dani?" V?ichni ?ekli, ?e ne. "No, takov? situace je nep?ijateln?," prohl?sila Larsonov? se sm?chem. "Poj?me to napravit, ne? zch?adnete. Poj?te se mnou a j? v?m uk??u pohostinnost pevnosti Mowat." Larsonov? pak opustila sv?j t?m a vydala se se t?emi agenty FBI do d?stojnick?ho klubu. Riley si hned v?imla, ?e plukovnice hovo?ila o pohostinstv? pravdu. J?deln? za??zen? byl jako luxusn? restaurace a Larsonov? je nenechala za vlastn? j?dlo zaplatit. U vynikaj?c? sn?dan? jednali o p??padu. Riley si uv?domila, ?e si pot?ebuje d?t k?vu. J?dlo tak? v?tala. Plk. Larsonov? jim p?edala sv?j pohled na p??pad. "Nejv?ce charakteristick?m rysem t?chto vra?d je metoda zab?jen? a postaven? ob?t?. Rolsky, Fraser a Worthing byli v?ichni v?cvikov?mi ser?anty. V?ichni byli zast?eleni z velk? d?lky vysoce v?konnou pu?kou. A v?echny ob?ti byly zast?eleny v noci." Bill se zeptal, "Co dal??ho maj? spole?n?ho?" "Moc toho nen?. Dva byli b?lo?i a jeden byl ?ernoch, tak?e to nen? rasov? probl?m. Veleli r?zn?m jednotk?m, tak?e nemaj? spole?n? ??dn? rekruty." Riley dodala, "Pravd?podobn? jste ji? na?la soubory voj?k?, pok?ran?ch za disciplin?rn? nebo psychologick? z?le?itosti. A t?ch, kte?? opustili kas?rny bez povolen?? Ne?estn? odchody?" "Ty jsme prov??ili," odpov?d?la Larsonov?. "Je to velmi dlouh? seznam a u? jsme si ho pro?li. Ale j? v?m ho po?lu a vid?te, co si o tom budete myslet." "Cht?l bych mluvit s mu?i z ka?d? jednotky." Larsonov? p?ik?vla. "Samoz?ejm?. Dneska po poh?bu m??ete n?kter? z nich odchytit a j? p?iprav?m dal?? sch?zky, kter? si budete p??t." Riley si v?imla, ?e si Lucy d?l? pozn?mky. P?ik?vla na mladou agentku, aby j? polo?ila vlastn? ot?zky. Lucy se zeptala, "Jakou r??i m?ly n?boje?" "NATO-kalibr," ?ekla plk. Larsonov?. "7.62 milimetr?." Lucy se pod?vala se z?jmem na plk. Larsonovou. ?ekla, "Vypad? to, ?e by zbra? mohla b?t M110 odst?elovac? pu?ka. Nebo mo?n? Heckler a Koch G28." Plk. Larsonov? se trochu usm?la, o?ividn? na ni Luciny znalosti zap?sobily. "Vzhledem k dosahu jsme h?dali M110," ?ekla Larsonov?. "Zd? se, ?e v?echny n?boje byly ze stejn? zbran?." Riley byla pot??ena, ?e se Lucy tak pln? zapojila. Riley myslela s oblibou na Lucy jako na sv?ho chr?n?nce a v?d?la, ?e Lucy na ni mysl? jako na sv?ho mentora. U?? se rychle, pomyslela si hrd? Riley. Riley se pod?vala na Billa. Vid?la z jeho v?razu, ?e je s Lucy tak? spokojen. Riley m?la vlastn? ot?zky, ale rozhodla se je nevyru?ovat. Lucy ?ekla Larsonov?, "P?edpokl?d?m, ?e h?d?te, ?e to byl n?kdo s vojensk?m v?cvikem. Voj?k na z?kladn??" "Mo?n?," ?ekla Larsonov?. "Nebo b?val? voj?k. V ka?d?m p??pad? to byl n?kdo s vynikaj?c?m v?cvikem. Ne jen pr?m?rn? st?elec." Lucy zabubnovala o st?l gumou na sv? tu?ce. Navrhla, "N?kdo, komu se protiv? autorita? Zejm?na v?cvikov? ser?anti?" Larsonov? se zamy?len? podrbala na brad?. "Zva?ovala jsem to," ?ekla. Lucy ?ekla, "Jsem si jist?, ?e jste tak? uva?ovala o isl?msk?m terorismu." Larsonov? p?ik?vla. "V t?chto dnech to prost? mus? b?t na?e v?choz? teorie." "Osam?l? vlk?" Zeptala se Lucy. "Mo?n?," odpov?d?la Larsonov?. "Ale je mo?n?, ?e jedn? jm?nem n?kter? skupiny – bu? n?jak? mal?, kter? je nedaleko odtud, nebo mezin?rodn?, n?co jako ISIS a Al-K?ida." Lucy se na okam?ik zamyslela. "Kolik muslimsk?ch rekrut? m?te nyn? v pevnosti Mowat?" Zeptala se Lucy. "Pr?v? te?, t?i sta ?ty?icet t?i. To je samoz?ejm? velmi mal? procento na?ich nov??k?. Ale mus?me si d?vat pozor na profilov?n?. Obecn? plat?, ?e na?i muslim?t? rekruti jsou mimo??dn? oddan?. Nikdy jsme nem?li ??dn? probl?my s extremismem – pokud to je o n?m." Larsonov? se pod?vala na Riley a Billa a usm?la se. "Ale vy dva jste velmi potichu. Jak chcete pokra?ovat?" Riley se pod?vala na Billa. Jako obvykle vid?la, ?e si mysl? tot??, jako ona. "Poj?me se pod?vat na m?sto vra?dy," ?ekl Bill. * O n?kolik minut pozd?ji vedla plk. Larsonov? Riley, Billa a Lucy nap??? pevnost? Mowat. "Kter? z m?st chcete vid?t jako prvn??" Zeptala se Larsonov?. "Poj?me je shl?dnout v po?ad?, v jak?m se ud?ly," ?ekla Riley. Jak Larsonov? ??dila, Riley si v?imla cvi??c?ch voj?k?, kte?? b?hali p?es p?ek??kov? dr?hy a nacvi?ovali st?elbu r?zn?mi zbran?mi. Vid?la, ?e to je nekompromisn?, n?ro?n? pr?ce. Riley se Larsonov? zeptala, "Jak daleko v jejich v?cviku jsou tito rekruti?" "Ve druh? f?zi – v B?l? f?zi," ?ekla Larsonov?. "M?me t?i f?ze – ?ervenou, b?lou a modrou. Prvn? dv?, ?erven? a b?l?, jsou t?i t?dny dlouh? a tito rekruti jsou ve sv?m p?t?m t?dnu v?cviku. Posledn? ?ty?i t?dny budou v Modr? f?zi. Ta je tak t??k?, jak je to jen mo?n?. Tehdy rekruti zjist?, jestli v sob? maj?, co pot?ebuj? k tomu, aby byli voj?kem v arm?d?." Riley v hlase Larsonov? zaslechla hrdost – stejnou hrdost, jakou ?asto sl?ch?vala v hlase sv?ho otce, kdy? mluvil o jeho vojensk? slu?b?. M? r?da to, co d?l?, pomyslela si Riley. Tak? nem?la pochyb o tom, ?e plk. Larsonov? je vynikaj?c? v tom, co d?l?. Larsonov? zaparkovala u p??iny, kter? vedla p?es t?bor. Vystoupili z auta a Larsonov? je vedla na m?sto na cest?. Byl to otev?en? prostor, bez strom?, kter? by mohly blokovat v?hled. "Ser?ant Rolsky byl zabit p??mo tady," ?ekla Larsonov?. "Nikdo nevid?l ani nesly?el, ?e se to stalo. Nemohli jsme z r?ny nebo pozice jeho t?la usoudit, odkud v?st?el p?i?el – krom? toho, ?e to muselo b?t ze zna?n? vzd?lenosti." Riley se rozhl??ela kolem dokola a prohl??ela si m?sto ?inu. "V kolik hodin byl Rolsky zabit?" zeptala se. "Asi ve dvacet dva hodin," ?ekla Larsonov?. Riley si ?as p?evedla na civiln? – deset hodin ve?er. P?edstavovala si, jak toto m?sto vypadalo tou dobou v noci. T?icet metr? od m?sta bylo n?kolik lamp. I tak by zdej?? sv?tlo bylo docela slab?. St?elec musel pou??t no?n? vid?n?. Pomalu se oto?ila, sna?ila se odhadnout, odkud v?st?el p?i?el. Na jih a sever byly budovy. Bylo nepravd?podobn?, ?e m?l ost?elova? p??le?itost k palb? z jak?hokoli z t?chto m?st. Na z?pad mohla vid?t p?es t?bor na Tich? oce?n, pono?en? do vzd?len?ho oparu. Na v?chod? byly drsn? kopce. Riley uk?zala na kopce a ?ekla, "M?j odhad je, ?e st?elec zaujal pozici n?kde tam naho?e." "To je dobr? odhad," ?ekla Larsonov? a uk?zala na jedno m?sto na zemi. "N?boj jsme na?li p??mo tady, co? nazna?uje, ?e v?st?el musel p?ij?t odn?kud z t?chto kopc?. Soud? podle r?ny vy?el v?st?el z dv? st? pades?ti a? t?? set metr?. U? jsme oblast prohledali, ale nezanechal ??dn? d?kazy." Riley se na chv?li zamyslela. Pot? se zeptala Larsonov?, "Je na z?kladn? Mowat povolen lov?" "V sez?n? a s povolen?m," odpov?d?la Larsonov?. "Pr?v? te? je sez?na divok?ch krocan?. St??let vr?ny b?hem dne je rovn?? dovoleno." Samoz?ejm? Riley v?d?la, ?e tato ?mrt? nejsou loveck? nehody. Jako dcera mu?e, kter? byl n?mo?n?kem a lovcem v?d?la, ?e nikdo by na st?elbu vran a kr?t nepou?il odst?elovac? pu?ku. Brokovnice byla nejpravd?podobn?j?? loveck? zbra?, kter? byla v tuto ro?n? dobu pou??v?na v okol? pevnosti Mowat. Po??dala Larsonovou, aby je vzala na dal?? m?sto ?inu. Plukovnice je zavezla a? k n?zk?m kopc?m na okraji turistick? cesty. Kdy? v?ichni opustili vozidlo, Larsonov? uk?zala na m?sto na cest?, kter? vedla do kopce. "Ser?ant Fraser byl zabit p??mo tady," ?ekla. "?el na v?let po pracovn? dob?. Zd? se, ?e v?st?el p?i?el z p?ibli?n? stejn? vzd?lenosti jako ten p?edchoz?. Op?t to nikdo nesly?el ani nevid?l. Ale n?? nejlep?? odhad je, ?e byl zabit asi ve dvacet t?i nula nula hodin." V jeden?ct hodin v noci, pomyslel asi Riley. Larsonov? uk?zala na jin? m?sto a dodala, "Kulku jsme na?li tady." Riley se pak pod?vala opa?n?m sm?rem, kde musel st?elec pravd?podobn? b?t. Vid?la v?ce zarostl?ch such?ch kopc? – a bezpo?et m?st, kde by se mohl st?elec skr?vat. Byla si jist?, ?e Larson a jej? t?m oblast d?kladn? pro?esali. Nakonec jeli do oblasti, kde byly obytn? objekty rekrut?. Larsonov? je vzala za jednu z kas?ren. Prvn? v?c, kterou Riley vid?la, byla obrovsk? tmav? skvrna na zdi pobl?? zadn?ch dve??. Larsonov? ?ekla, "To je ono m?sto, kde byl zabit ser?ant Worthing. Zd? se, ?e sem chodil na cigaretu p?ed sv?m rann?m v?cvikem. V?st?el byl tak ?ist?, ?e mu ani nevypadla cigareta ze rt?." Riley to zaujalo. Toto m?sto ?inu bylo odli?n? od ostatn?ch – a mnohem v?ce informativn?. Prozkoumala skvrnu, kter? pokra?ovala dol? po zdi. ?ekla, "Vypad? to, ?e se op?ral o ze?, kdy? ho kulka zas?hla. Museli jste b?t schopni z?skat mnohem lep?? p?edstavu o trajektorii kulky, ne? v ostatn?ch p??padech." "Mnohem lep??," souhlasila Larsonov?. "Ale ne p?esn? um?st?n?." Larsonov? uk?zala p?es pole za kas?rny, kde se kopce za??naly zvedat. "St?elec mus? b?t um?st?n n?kde mezi t?mito dv?ma duby v ?dol?," ?ekla. "Ale velmi pe?liv? si po sob? uklidil. Nena?li jsme jeho stopy na ??dn?m z pravd?podobn?ch m?st." Riley vid?la, ?e vzd?lenost mezi mal?mi stromy je asi dvacet metr?. Larsonov? a jej? t?m odvedli dobrou pr?ci v tom, ?e vymezili tak p?esnou oblast. "Jak? bylo po?as??" Zeptala se Riley. "Bylo naprosto jasno," ?ekla Larsonov?. "Byl t???tvrte?n? m?s?c t?m?? a? do sv?t?n?." Riley c?tila v z?dech chv?n?. Byl to zn?m? pocit, kter? m?vala, kdy? se chystala napojit se na m?sto ?inu. "Cht?la bych se proj?t a sama si to tu prohl?dnout," ?ekla. "Jist?," odpov?d?la Larsonov?. "J? v?s tam vezmu." Riley nev?d?la, jak j? ??ct, ?e by cht?la jet sama. Na?t?st? Bill promluvil za ni. "Nechme agentku Paige j?t o samot?. Je to u? takov? jej? v?c." Larsonov? obdivn? p?ik?vla. Riley vykro?ila nap??? polem. S ka?d?m krokem jej? brn?n? s?lilo. Nakonec se ocitla mezi dv?ma stromy. Vid?la, pro? byl t?m Larsonov? schopen p?esn? m?sto naj?t. Ter?n byl velmi nepravideln?, se spoustou men??ch ke??. Pr?v? v t?to oblasti bylo p?inejmen??m p?l tuctu skv?l?ch m?st, kde se dalo p?ikr?it nebo le?et a dos?hnout ?ist?ho v?st?elu na kas?rny. Riley za?ala chodit mezi stromy sem a tam. V?d?la, ?e nehled? nic, co by st?elec zanechal – dokonce ani otisky bot. Larsonov? a jej? t?m by si nic takov?ho nenechali uj?t. N?kolikr?t se pomalu nadechla a sama sebe si zde p?edstavila b?hem velmi ?asn?ch rann?ch hodin. Hv?zdy pr?v? za??naly mizet a m?s?c st?le vrhal st?ny v?ude kolem. Ten pocit ka?d?m okam?ikem s?lil – pocit p??tomnosti vraha. Riley se p?rkr?t zhluboka nadechla, p?ipravena na vstup do vrahovy mysli. KAPITOLA DES?T? Riley se za?ala p?edstavovat vraha. Co ale c?til, co si myslel a pozoroval, kdy? p?i?el a hledal dokonal? m?sto pro st?elbu? Cht?la se st?t vrahem, jak jen mohla, aby ho vystopovala. A to se j? poda??. Byl to jej? dar. V?d?la, ?e si nejprve musel naj?t m?sto. Hledala kolem, stejn? jak to musel d?lat on. Jak se tam pohybovala, poc?tila t?m?? magnetickou s?lu. T?hlo j? to k ?erven?mu vrbov?mu ke?i. Na jedn? stran? ke?e byl prostor mezi jeho v?tvemi a zem?. Na tom m?st? bylo na zemi mal? hol? m?sto. Riley se sklonila a pozorn? se na zem pod?vala. P?da na tom pr?zdn?m m?st? byla ?ist? a hladk?. P??li? upraven?, pomyslela si Riley. P??li? hladk?. Zbytek p?dy v t?to oblasti byla drsn?j??, nepravideln?j??. Riley se usm?la. Vrah za?el tak daleko, aby po sob? uklidil, aby neprozradil svou p?esnou polohu. Riley se p?edstavila m?sto ?inu v m?s??n?m svitu, zahled?la se dol? ze svahu a p?es pole sm?rem k zadn? ??sti kas?ren. P?edstavila si, co vrah z tohoto m?sta vid?l – vzd?lenou postavu ser?anta Worthinga, vych?zej?c? zadn?mi dve?mi. Riley vid?la, jak se na vrahov? tv??i formuje ?sm?v. Sly?ela, jak p?em??l? ... "P?esn? na ?as!" A jak vrah o?ek?val, ser?ant si zap?lil cigaretu a op?el se o ze?. Nastal ?as jednat – a to musel ud?lat rychle. Obloha se za??nala prosv?tlovat na m?st?, kde brzy vyjde slunce. Tak, jak to musel u?init vrah, i Riley se nat?hla na hol? m?sto na zemi. Ano, bylo to dokonal? m?sto, dokonal? tvar pro pou?it? v?konn? zbran?. Ale jak? m?l vrah pocit, kdy? v rukou zbra? t??mal? Riley vlastn? nikdy odst?elovac? pu?ku M110 v rukou nedr?ela. Ale p?ed n?kolika lety trochu cvi?ila s p?edch?dcem zbran?, s M24. Pln? nabit? a smontovan? M24 v??ila asi ?estn?ct liber, a Riley se do?etla, ?e M110 nen? o nic leh??. Ale no?n? vid?n? p?id?valo na v?ze, co? jej? horn? ??st d?lalo trochu t????. Riley si p?edstavila pohled skrze no?n? vid?n?. Pohled na ser?anta Worthinga byl flekat? a zrnit?. Pro skute?n?ho odst?elova?e to ale nebyl probl?m. Pro zku?en?ho zabij?ka to bylo snadn?. I tak Riley vyc?tila, ?e vrah je trochu nespokojen. Co mu vadilo? Na co myslel? Pak k n? jeho my?lenky p?ipluly ... "K?? bych mohl vid?t v?raz na jeho tv??i." Riley to ch?pala. Zab?jen? bylo hluboce osobn? – byl to akt nen?visti, nebo na p?inejmen??m pohrd?n?. Ale on jej nehodlal odlo?it z d?vodu nespokojenosti. Mohl to prov?st stejn? dob?e ani? by vid?l v?raz sv? ko?isti. C?tila odpor spou?t?, kdy? ji zm??kla, a pak prudk? kopnut? pu?ky, kdy? byl n?boj vyst?elen. Hluk z v?st?elu nebyl p??li? hlasit?. Zvuk supresoru a kompenz?toru tlumil hluk a vzplanut?. Tr?pilo i tak vraha, ?e to n?kdo sly?el? Riley si byla jist? jen chvilku. Zast?elil dva dal?? mu?e ze stejn? vzd?lenosti a zd?lo se, ?e nikdo v?st?ely nesly?el. Nebo pokud je n?kdo sly?el, nikomu nep?i?ly mimo??dn?. Ale co d?lal vrah, kdy? vyst?elil? D?val se d?l skrze hled?, uv?domila si Riley. N?sledoval t?lo v jeho poklesu oproti zdi do podivn?ho zhroucen?. A vrah si op?t pomyslel ... "K?? bych mohl vid?t v?raz na jeho tv??i." Stejn? tak jak to musel ud?lat vrah, Riley se postavila na nohy. P?edstavila si jak se vrah chopil ?irok?ho ?t?tce, aby po sob? p?du urovnal a pak ode?el sm?rem, kter?m p?i?el. Riley si s ?levou oddechla. Jej? pokus o spojen? s mysl? vraha odhalil v?c, ne? doufala. Конец ознакомительного фрагмента. Текст предоставлен ООО «ЛитРес». Прочитайте эту книгу целиком, купив полную легальную версию (https://www.litres.ru/pages/biblio_book/?art=43692255&lfrom=688855901) на ЛитРес. Безопасно оплатить книгу можно банковской картой Visa, MasterCard, Maestro, со счета мобильного телефона, с платежного терминала, в салоне МТС или Связной, через PayPal, WebMoney, Яндекс.Деньги, QIWI Кошелек, бонусными картами или другим удобным Вам способом.