*** Òâîåé Ëóíû çåëåíûå öâåòû… Ìîåé Ëóíû áåñïå÷íûå ðóëàäû, Êàê ñâåòëÿ÷êè ãîðÿò èç òåìíîòû,  ëèñòàõ âèøíåâûõ ñóìðà÷íîãî ñàäà. Òâîåé Ëóíû ïå÷àëüíûé êàðàâàí, Áðåäóùèé â äàëü, òðîïîþ íåâåçåíüÿ. Ìîåé Ëóíû áåçäîííûé îêåàí, È Áðèãàíòèíà – âåðà è ñïàñåíüå. Òâîåé Ëóíû – ïå÷àëüíîå «Ïðîñòè» Ìîåé Ëóíû - äîâåð÷èâîå «Çäðàâñòâóé!» È íàøè ïàðàëëåëüíûå ïóòè… È Ç

Ar?na 3

Ar?na 3 Morgan Rice Trilogie P?e?it? #3 P??b?h prostupuj? t?ny HLADOV?CH HER a v jeho st?edu jsou dva odv??n? dosp?vaj?c?, kte?? jsou, i p?es ve?kerou nep??ze?, odhodlan? z?skat zp?t sv? milovan?. V?rohodn? sv?t, kter? v?s vt?hne do d?je, vhodn? pro ty, kte?? maj? r?di novely o smy?len? a zka?en? spole?nosti, siln? ?ensk? postavy a p??b?hy o neobvykl? odvaze. --Midwest Book Review, D. Donovan, eBook Reviewer (o knize Ar?na 1) AR?NA 3 je t?et? knihou z nejprod?van?j?? Trilogie p?e?it?, kter? za??n? knihou AR?NA 1, kter? je ke sta?en? zdarma. Pot?, co t?m?? umrznou na sv? cest? na sever, Brooke a jej? mal? skupina po probuzen? zjist?, ?e se ocitli v civilizaci. Na?li utopick? m?sto, ukryt? hluboko v odlehl? ??sti Kanady. Maj? teplo, j?dlo, pohodln? postele, ?ist? oble?en? a jsou v bezpe??. Nakonec se jim to poda?ilo. Kdy? se Brooke zotav?, setk?v? se se z?hadn?mi p?e?iv??mi, kte?? toto m?sto ob?vaj? a kte?? soupe?? o jej? l?sku. Znovu za?ne tr?novat, pod k??dlem sv?ho nov?ho u?itele v?razn? vylep?uje sv? bojovnick? dovednosti a vysp?v? v ?enu. Ale Brooke si brzy uv?dom?, ?e bezpe?? a neru?en? ?ivot neznamen? v?e. Kdy? se doslechne o p?e?iv??ch pod zem? v hloubi Ameriky, kte?? zevnit? bojuj? za obnoven? po??dku – a vypad? to, ?e jej? otec je mezi nimi – Brooke se ocitne p?ed ?ivotn? volbou: ??t v tomto dokonal?m m?st?, svobodn? a bezpe?n? a? do konce ?ivota, nebo se vydat do boje za svobodu druh?ch. V?, ?e by to byla cesta zp?t skrze postapokalyptickou Ameriku, tentokr?t by cestovala na z?pad, k???em kr??em, hledala by p?e?iv??, o kter?ch se mluv?, a sv?ho otce. Musela by se probojovat zem?, kter? byla p?em?n?n? apokalypsou, pokusit se p?e??t nikdy nekon??c? p??val nebezpe??, potuln? n?siln? gangy a p?e??t s omezen?mi zdroji a s mal?mi z?sobami. Byla by to dva tis?ce mil dlouh? cesta vst??c jist? smrti. V?, ?e jestli opust? tuto utopii, ji? nen? cesty zp?t. A to je?t? nen? to nejhor??: v cest? j? stoj? n?co jin?ho. Ar?na ??slo 3. Nejv?t?? ar?na, kter? zbyla v tehdej?? Americe, kter? je z nich v?ech nejbrut?ln?j?? a nejnebezpe?n?j??, ve kter? nikdo nep?e?ije. V?, ?e by byla nejv?t?? zkou?kou v?ech jejich sil. Bude to v?e riskovat kv?li druh?m?Nap?nav? rom?n o zni?en? spole?nosti, kter? je pln? z?pletek, s neoblomnou hlavn? hrdinkou, do kter? se zamilovali ?ten??i na cel?m sv?t?, AR?NA T?I je ?okuj?c?m z?v?rem nejprod?van?j?? Trilogie p?e?it?, jej?? str?nky budete ot??et je?t? dlouho do noci. Stanete se na n? z?visl?.. AR?NA JEDNA je knihou, kterou ?tete dlouho do noci, dokud se v?m neza?nou zav?rat o?i, proto?e ji nechcete odlo?it. – Dallas Examiner AR?NA T?I (3. KNIHA Z TRILOGIE P?E?IT?) MORGAN RICE O Morgan Rice Morgan Rice je autorkou epick? fantasy s?gy ?AROD?J?V PRSTEN, kter? obsahuje 17 knih, podle USA Today je tato s?ga bestsellerem ??slo jedna; podle USA Today jsou bestsellerem ??slo jedna tak? autor?iny dal?? s?gy: UP??? ?URN?LY, obsahuj?c? 12 knih; s?ga TRILOGIE P?E?IT?, postapokalyptick? thriller, skl?daj?c? se zat?m ze dvou knih; zbrusu nov? epick? fantasy s?ga KR?LOV? A ?AROD?JOV?, skl?daj?c? se ze 6 knih; a tak? nov? fantasy s?ga KORUNOVAN? A SLAVN?. Autor?iny knihy jsou dostupn? v ti?t?n? i audio verzi a byly p?elo?eny do v?ce ne? 25 jazyk?. Morgan se r?da zaj?m? o n?zory sv?ch ?ten??? a tak nev?hejte nav?t?vit jej? webov? str?nky www.morganricebooks.com (http://www.morganricebooks.com), zaregistrujte se do e-mailov?ho seznamu a obdr??te zdarma knihu, z?sk?te bezplatn? d?rky, st?hnete si zdarma aplikaci a budete m?t p?ehled o aktu?ln?ch novink?ch, p?ipojte se p?es Facebook a Twitter a z?sta?te v kontaktu! Ohlasy na tvorbu Morgan Rice “P??b?h prostupuj? t?ny HLADOV?CH HER a v jeho st?edu jsou dva odv??n? dosp?vaj?c?, kte?? jsou, i p?es ve?kerou nep??ze?, odhodlan? z?skat zp?t sv? milovan?. Ale skute?n? s?la ka?d?ho p??b?hu nespo??v? tolik v lokaci p??b?hu a ud?lostech, ale sp??e v tom, jak postavy p?sob?, jak o?ij? a porad? si se sv?mi ?ivoty--a v tomto se AR?NA JEDNA odchyluje od p?edv?dateln?ch ud?lost? a vstupuje do p?esv?d?iv?ho d?je, kter? je v?rohodn? a siln?....AR?NA JEDNA vytv??? v?rohodn? sv?t, kter? v?s vt?hne do d?je a je vhodnou volbou.... pro ty, kte?? maj? r?di novely o smy?len? a zka?en? spole?nosti, siln? ?ensk? postavy a p??b?hy o neobvykl? odvaze.” --Midwest Book Review D. Donovan, eBook Reviewer "P?izn?m se, ?e p?ed knihou AR?NA JEDNA, jsem nikdy ne?etl nic post-apokalyptick?ho. Nemyslel jsem si, ?e by m? to bavilo....Ale byl jsem velmi p??jemn? p?ekvapen, jak z?visl? jsem se stal na t?to knize. AR?NA JEDNA je knihou, kterou ?tete dlouho do noci, dokud se v?m neza?nou zav?rat o?i, proto?e ji nechcete odlo?it....Nen? tajemstv?m, ?e v knih?ch, kter? ?tu, zbo??uji siln? hrdinky....Brooke je odoln?, siln?, hou?evnat? a i kdy? je v knize romantika, Brooke j? nen? ovl?dan?....knihu AR?NA JEDNA velmi doporu?uji.” --Dallas Examiner Knihy od Morgan Rice CESTA ZOCELEN? JEDIN? CTIHODN? (Kniha ?.1) KORUNOVAN? A SLAVN? OTROK, BOJOVN?K, KR?LOVNA (Kniha ?.1) KR?LOV? A ?AROD?JOV? VZESTUP DRAK? (Kniha ?.1) VZESTUP STATE?N?CH (Kniha ?.2) T?HA CTI (Kniha ?.3) FALE?N? CHRABROST (Kniha ?.4) ???E ST?N? (Kniha ?.5) NOC ODV??N?CH (Kniha ?.6) ?AROD?J?V PRSTEN CESTA HRDINY (Kniha ?.1) POCHOD KR?L? (Kniha ?.2) OSUD DRAK? (Kniha ?.3) POK?IK CTI (Kniha ?.4) SLAVN? P??SAHA (Kniha ?.5) ?TOK CHRABR?CH (Kniha ?.6) OB?AD ME?? (Kniha ?.7) MOC ZBRAN? (Kniha ?.8) NEBE KOUZEL (Kniha ?.9) MO?E ?T?T? (Kniha ?.10) PANOV?N? OCELI (Kniha ?.11) ZEM? OH?? (Kniha ?.12) VL?DA KR?LOVEN (Kniha ?.13) BRATRSK? P??SAHA (Kniha ?.14) SEN SMRTELN?K? (Kniha ?.15) RYT??SK? KL?N? (Kniha ?.16) DAR BITVY (Kniha ?.17) TRILOGIE P?E?IT? AR?NA JEDNA: OTROK??I (Kniha ?.1) AR?NA DV? (Kniha ?.2) AR?NA T?I (Kniha ?.3) UP?R, H???N? P?ED ROZB?ESKEM (Kniha ?.1) UP??? ?URN?LY PROM?N?N? (Kniha ?.1) MILOVAN? (Kniha ?.2) ZRAZEN? (Kniha ?.3) P?EDUR?ENA (Kniha ?.4) ??DAN? (Kniha ?.5) ZASNOUBEN? (Kniha ?.6) ZASL?BEN? (Kniha ?.7) NALEZEN? (Kniha ?.8) VZK???EN? (Kniha ?.9) TOU??C? (Kniha ?.10) PROKLET? (Kniha ?.11) POSEDL? (Kniha ?.12) Poslechn?te si knihy ze s?rie TRILOGIE P?E?IT? v audio form?tu! P?ejete si z?skat knihy zdarma? P?idejte se do seznamu kontakt? autorky Morgan Rice a zdarma obdr??te 4 knihy, 3 mapy, 1 aplikaci, 1 hru, 1 grafick? rom?n a dal?? ak?n? bonusy! P?idejte se do seznamu na web str?nk?ch: www.morganricebooks.com (http://www.morganricebooks.com) Copyright © 2016 Morgan Rice V?echna pr?va vyhrazena. S v?jimkou povolen? podle U.S. Copyright Act 1976, ??dn? z ??st? t?to publikace nesm? b?t reprodukov?na, distribuov?na nebo ??dnou formou ?i m?diem vys?l?na nebo ukl?d?na v datab?z?ch ?i ?lo?n?ch syst?mech, bez p?edchoz?ho svolen? autora. Tento ebook je licencov?n v?lu?n? pro Va?e osobn? vyu?it?. Tento ebook nesm? b?t d?le prod?v?n nebo p?ed?v?n jin?m lidem. Pokud chcete knihu sd?let s dal?? osobou, zakupte si, pros?m, dal?? kopie pro ka?d?ho p??jemce. Pokud ?tete tuto knihu, ale nezakoupili jste si ji, nebo nebyla zakoupena pouze pro Va?e pou?it?, vra?te ji pros?m a zakupte si svou vlastn? kopii. D?kujeme, ?e respektujete usilovnou pr?ci, kterou autorka na vznik tohoto titulu vynalo?ila. Obsah t?to knihy je fiktivn?. Jm?na, postavy, organizace, m?sta, ud?losti a konflikty jsou beze zbytku produktem autor?iny p?edstavivosti, nebo je jejich pou?it? fiktivn?. Jak?koliv podobnost se skute?n?mi osobami, a? ji? ?iv?mi nebo zesnul?mi, je ?ist? n?hodn?. Obr?zek na p?ebalu Copyright Olivv., v souladu s licenc? Shutterstock.com. OBSAH KAPITOLA PRVN? (#ufcb71cdf-13c8-536b-a664-40e6c4056158) KAPITOLA DRUH? (#ua35c4975-1ff4-5f31-9e1c-48656e50ec07) KAPITOLA T?ET? (#u1f317afa-e8eb-5812-8a9e-d856eafd2894) KAPITOLA ?TVRT? (#u2986bced-5632-58d0-b62a-f93750f46b21) KAPITOLA P?T? (#ufb7468c2-e74f-5eb0-97e8-11546385c720) KAPITOLA ?EST? (#u90fafe18-71cd-5893-8d07-88f08693bbcf) KAPITOLA SEDM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA OSM? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DEV?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DES?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA JEDEN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA PATN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?TRN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA PATN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA ?ESTN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA SEDMN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA OSMN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DEVATEN?CT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? PRVN? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? DRUH? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? T?ET? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? ?TVRT? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? P?T? (#litres_trial_promo) KAPITOLA DVAC?T? ?EST? (#litres_trial_promo) DOSLOV (#litres_trial_promo) ??ST PRVN? KAPITOLA PRVN? Ml?t?m sebou a z?pas?m s proudem, pl?ce se mi mohou roztrhnout, zoufale pot?ebuji vzduch. Sna??m se dostat se na hladinu, zu?iv? kopu, m???m za sv?tlem. Nev?m, kde jsem nebo jak jsem se sem dostala – ale v?m, ?e nemohu d?chat a u? to dlouho nevydr??m. S posledn?m kopnut?m se mi kone?n? poda?? dostat na hladinu. Zalap?m po vzduchu, zhluboka d?ch?m, nikdy jsem se nec?tila tak polomrtv? – a z?rove? tak na?ivu. Jak se pohupuji na rychle se pohybuj?c? ?ece, zahl?dnu, jak n?kdo stoj? na b?ehu a shora se na m? d?v?. Je?t? p?edt?m, ne? se mi p?es hlavu p?eval? vlna, si to uv?dom?m: m?j otec. Je na?ivu. A pozoruje m?. Jeho tv?? m? ale tvrd? v?raz, a? p??li? tvrd?. Nen? v n?m ??dn? v?elost – ne ?e by v n?m n?kdy n?jak? byla. Znovu se dostanu na hladinu, bojuji se silou proudu. “Tati!” vyk?iknu, bojuji s b?sn?c?m proudem. “Tati, pomoz mi!” Jsem bez sebe radost?, ?e ho vid?m, ale v jeho tv??i nejsou ??dn? emoce. Nakonec sev?e ?elist. “M?? na v?c, voj?ku,” vy?t?kne. “Chci vid?t jak bojuje?!” Sev?e se mi srdce. Dezorientovan? se rozhl?dnu a pak je spat??m: za n?m jsou ?ady p?ihl??ej?c?ch. Bio ob?ti s roztekl?mi, n?dorovit?mi tv??emi. V?e?t? po krvi. V hr?ze sebou cuknu a dav za?ne skandovat. “Boj! Boj! Boj!” N?hle si to uv?dom?m: jsem v dal?? ar?n?, dno m? pln? vody. Je to jako bych byla v gigantick?m akv?riu, div?ci jsou vysoko na tribun?ch, v?ichni skanduj? za mou smrt. Nasko?? mi bojovn? instinkt a kopu v?? silou, sna??m se z?stat na hladin?. Nesly?n? k?i??m, z ?st mi nevych?z? v?bec ??dn? zvuk. N?hle pod hladinou na kotn?ku uc?t?m ledovou ruku, kter? se m? sna?? st?hnout dol?. Pod?v?m se dol? a jsem p?ekvapen?, kdy? v pr?zra?n? vod? spat??m obli?ej, o kter?m jsem si myslela, ?e u? nikdy neuvid?m. Logan. Je na ?ivu. Jak je to mo?n?? Sv?r? m?j kotn?k jako v kle?t?ch. O?ima na m? vis?, za?ez?v? se do m?, zat?mco m? stahuje hloub?ji pod vodu do jej?ch hlubin. “Bojuj!” k?i?? m?j otec. Dav se k n?mu p?id? a zat?mco jsem stahov?na dol?, sly??m jejich skandov?n? pod vodou, jako by mi v lebce dun?l buben. Zpanika??m, kopu a zm?t?m se, sna??m se dostat pry? od no?n? m?ry, kter? se mi odehr?v? p?ed o?ima. Voda jako by v?echno zpomalovala a j? se pod?v? dol? na Logana, jako ruka je zah?knut? za m?j kotn?k a st?le na m? up?r? sv?j smutn? pohled. D?v? se na m? s marnou nad?j?, jako by si uv?domoval, ?e dr?et se m? znamen? m? zab?t. “Miluji t?,” ?ekne a v jeho hlase se skr?v? bolest. Potom se pust?, je odn??en pry? a rychle zmiz? v ?ern? hlubin?. K?i??m tak hlasit?, a? m? to vzbud?. Zp??ma se posad?m, srdce mi v hrudi bije tak rychle, ?e m?m pocit, ?e vybuchne. Cel? se t?esu. Sah?m po sob?, jako bych si cht?la zkontrolovat, ?e je skute?n?. K??i m?m lepkavou na dotek a polil m? chladn? pot. Jsem mimo z toho hr?zn?ho snu, dlouho ?ek?m, ne? se mi bu?en? srdce zpomal?. A potom si uv?dom?m, ?e nem?m pon?t?, kde jsem. Poslouch?m, okam?it? zbyst??m, zoufale se sna??m vzpomenout a pak v d?li zaslechnu jemn? p?p?n?. Ve vzduchu c?t?m z?pach dezinfekce. Pod?v?m se kolem sebe a zjist?m, ?e jsem v nemocnici. Za??n? sv?tat, hol? st?ny zal?v? bled? ?erven?m sv?tlem a kdy? se rozhl?dnu kolem sebe, vid?m, ?e le??m na posteli, p?es sebe m?m deku a pod hlavou pol?t??. C?t?m ?kubnut? za rameno a pod?v?m se dol? a vid?m kapa?ku, zat?mco p??stroj nalevo ode mne p?p? podle tlukotu m?ho srdce. Cel? sc?na se zd? b?t neuv??iteln?, je zde tak ticho, tak ?isto, civilizovan?. C?t?m, jako bych se vr?tila v ?ase do sv?ta p?ed v?lkou. Nemohu si pomoci a mysl?m si, ?e se mi zd? dal?? sen a nap?l o?ek?v?m, ?e se zm?n? v dal?? ub?jej?c? no?n? m?ru. Opatrn? slezu z postele, jsem p?ekvapen?, ?e m? nohy pevn? nesou. Pomnu si bodn? zran?n? na noze od had?ho kousnut?, kter? m?m z Ar?ny 1, nyn? u? t?m?? zhojen?. Tak to je skute?n?. Televize je p?ipevn?n? na kovov?m stojanu na kole?k?ch. Dr??m se ho a t?hnu ho s sebou k oknu. Otev?r?m ?aluzie a ty pomalu ?plhaj? nahoru, jak se pod?v?m ven, zalap?m po dechu. P?ede mnou le?? perfektn? zachovan? m?sto. Vypad? neuv??iteln? neposkvrn?n?, nedot?en? v?lkou. V?echny budovy jsou v celku, jejich ?ist? okna z???. Kolem nejsou ??dn? rozbombardovan? budovy, ??dn? rez, opu?t?n? vraky aut. Pak se mi srdce rozbu??, kdy? uvid?m, jak se kolem hem?? lid?, opou?t? budovy, kter? se zdaj? b?t jejich domovy, sm??uj? po vydl??d?n?ch ulic?ch k pol?m a farm?m. Vypadaj? neustaran?, ?ist?, ?e dob?e j? a jsou dob?e oble?en?. Dokonce vid?m, jak se jeden usm?v?. N?kolikr?t zamrk?m, p?em??l?m, jestli se mi to nezd?. Zaval? m? vlna nad?je, kdy? pomysl?m na ?dajn? m?sto v Kanad?, o kter?m si Charlie a Logan mysleli, ?e neexistuje. poda?ilo se n?m tam dostat? V ten okam?ik pomysl?m na ostatn?. Uv?dom?m si, ?e jsem v tomto nemocni?n?m pokoji ?pln? sama. Oto??m se dokola a samoz?ejm? po Charliem, Benovi a Bree ani stopy. P?em??e m? strach. Sp?ch?m ke dve??m a zjist?m, ?e jsou zam?en?. Zpanika??m, p?em??l?m, jestli jsem se stala v?zn?m. Ten, kdo m? sem um?stil, se m? rozhodl zamknout, co? nevypad? dob?e. V okam?iku, kdy rachot?m klikou a zu?iv? bu??m na dve?e, se otev?ou doko??n a j? zacouv?m, kdy? dovnit? vstoup? mal? skupinka lid?. Maj? na sob? zvl??tn? uniformy a jak se s maxim?ln? efektivitou hrnou do m?ho pokoje, jako by na jejich pohybu bylo n?co vojensk?ho. “Gener?l Reece,” ?ekne ?ena, kdy? se p?edstav? a salutuje rukou na pozdrav. V?imnu si jej?ho kanadsk?ho p??zvuku. “A vy jste?” pt? se. “Brooke,” ?eknu. “Brooke Moore___.” M?j hlas zn? zmaten? a jako bez dechu, slab??, ne? bych cht?la. “Brooke,” opakuje a pokyvuje. P?ekvapen? tam stoj?m, nev?m, co se d?je. “Kde to jsem?” ?eknu. “Tvrz Noix,” odpov?. “Quebec.” Nemohu ani d?chat. Je to pravda. Poda?ilo se n?m to. “Jak to?” zakokt?m. “?e tu ?ijete?” Gener?l Reece se na m? bez v?razu pod?v?. “Jsme odpadl?ci z americk? a kanadsk? arm?dy. Ode?li jsme p?ed v?lkou, proto?e nikdo z n?s toho necht?l b?t sou??st?.” Nemohu si pomoci a ho?ce vzpom?n?m na sv?ho otce, na to, jak dobrovoln? vstoupil do v?lky je?t? p?edt?m, ne? ho povolali. Mo?n? kdyby byl idealista jako Gener?l Reece a ostatn? voj?ci zde, nikdy bychom si t?m v??m nemuseli proj?t. Mo?n? bychom byli je?t? jedna rodina. “Vytvo?ili jsme zde bezpe?nou spole?nost,” pokra?ovala. “M?me farmy, na kter?ch p?stujeme potravu, n?dr?e na vodu.” Nemohu tomu uv??it. Op?u se na posteli, jsem ohromen?, c?t?m, jak m? zaplavuje ?leva. Vzdala jsem se ve?ker? nad?je, ?e budu kdy v bezpe??, ?e budu kdy ??t ?ivot, ve kter?m nebudu muset bojovat. Ale ona m? nenech?v?, abych se z toho dlouho t??ila. “M?me na tebe n?jak? ot?zky, Brooke,” ?ekne. “Je d?le?it?, abychom se dozv?d?li, kde jsi o n?s sly?ela a jak jsi n?s na?la. B?t mimo dohled je nejd?le?it?j?? pro na?e p?e?it?. Rozum???” Zhluboka se nadechnu. Kde m?m jen za??t? Popisuji sv?j p??b?h Gener?lovi a jej? jednotce, za??n?m s poho??m Catskills, domem, ve kter?m jsem bydlela s Bree p?edt?m, ne? n?s za?ali honit otrok??i. ??k?m j? o ?t?ku z Ar?ny 1, o z?chran? d?vek, kter? byly uneseny, aby se staly sexu?ln?mi otrokyn?mi. Sleduje m? s chmurn?m v?razem, jak se m?j p??b?h odv?j?, na?e zat?en? a utrpen? v Ar?n? 2. Jedinou v?c, kterou vynech?m, je Logan. Jen vyslovit jeho jm?no je a? p??li? bolestiv?. “Kde jsou moji p??tel??” do?aduji se, kdy? skon??m. “M? sestra? Jsou v po??dku?” Pok?v?. “V?ichni jsou v po??dku. Zotavuj? se. Museli jsme s ka?d?m z v?s promluvit jednotliv?. Douf?m, ?e ch?pe?, pro?.” Pok?v?m. Ch?pu. Museli se ujistit, ?e se na?e p??b?hy navz?jem podporuj?, ?e nejsme vyzv?da?i otrok???. Podez?ravost je to jedin?, co n?s nech?v? na?ivu. “Mohu je vid?t?” pt?m se. D? si ruce za z?da v postoji, do jak?ho se po??d stav?l m?j otec. ??kalo se tomu “st?t v pohovu” i kdy? to zdaleka nevypad? uvoln?n?. “M??e?,” ?ekne sv?m odsek?van?m hlasem bez emoc?. “Ale p?edt?m, ne? v?s k nim vezmu pot?ebuji, abys p??sahala, ?e nikdy nikomu ne?ekne?, co jsi tu vid?la. Absolutn? utajen? je jedin? zp?sob, jak udr?et tvrz Noix na?ivu.” P?itak?m. “P??sah?m,” ?eknu. “Dobr?,” odpov?. “Mus?m p?iznat, ?e obdivuji va?i state?nost. V?e, ??m jste si pro?la. V?? instinkt pro p?e?it?.” Nemohu si pomoci a nadouv?m se p?chou. I kdy? m? m?j otec nikdy neuvid?, aby mi ?ekl, ?e je na m? py?n? za m? ?sp?chy, sly?et to od Gener?la je t?m?? stejn? tak p??jemn?. “Tak?e nejsem v?ze??” ?eknu. Gener?l zat?ese hlavou a otev?e mi dve?e. “Jste voln?, m??ete j?t.” V nemocni?n?m ?upanu se rozejdu chodbou mal?mi kroky. Gener?l Reece a jej? voj?ci m? doprov?z?, jeden z nich mi veze kapa?ku. O p?r pokoj? d?l se roz???? chodba do mal? lo?nice. Prvn? osoba, kterou spat??m, je Charlie, sed? na posteli se zk???en?ma nohama a ?te knihu. Pov?d? se nahoru a v ten okam?ik, kdy? si to uv?dom?, se mu v o??ch zobraz? ?leva. “Brooke,” ?ekne, odlo?? svou knihu, zvedne se z postele a jde ke mn?. Zaujme m? pohyb na druh? stran? lo?nice. Do rozjas?uj?c?ho sv?tla ?svitu se vyno?? Ben. V o??ch se mu t?pyt? slzy. Vedle n?j spat??m malou postavu Bree s Penelope, jej? jednookou ?ivavou v n?ru??. Bree za?ne vzlykat radost?. Nemohu si pomoci. O?i se mi zalij? slzami, kdy? je v?echny spat??m. V?ichni ?ty?i si padneme do n?ru?e. Poda?ilo se n?m to. Skute?n? se n?m to poda?ilo. Potom, ??m v??m jsme si pro?li, je kone?n? po v?em. Jak se pevn? dr??m Charlieho, Bree a Bena, nech?v?m sv? slzy t?ci, o?istn? mi te?ou, uv?domuji si, ?e toto je poprv?, co pl??u od t? doby, co za?ala v?lka. V?ichni se mus?me z mnoh?ho zotavit. Poprv? m?m pocit, ?e budeme m?t p??le?itost v klidu truchlit. Proto?e n?m se to poda?ilo, ale ostatn?m ne. Rose. Flo. Loganovi. Na?e slzy nejsou jen z ?levy, ale ze smutku. Smutku a viny. Potom si uv?dom?m, ?e ta p???ern? no?n? m?ra, kter? se mi v?era ve?er zd?la, je jen za??tek. V?ichni jsme tr?znili, traumatizovali n?? mozek; v?ichni jsme p?etrp?li v?c, ne? by kdo kdy m?l vydr?et. Ur?it?m zp?sobem na?e cesta neskon?ila. Pr?v? za?ala. KAPITOLA DRUH? Na?e objet? je p?eru?eno jemn?m poklep?n?m na m? rameno a j? se odt?hnu od ostatn?ch a ohl?dnu se. gener?l Reece tam ztuhle stoj?. Jej? v?raz mi prozrazuje, ?e je nesv? z na?eho projevu emoc?. M?j otec byl stejn? – v?dy m? u?il, abych nebre?ela, v?echno dr?ela v sob?. “Nyn? jste v?ichni zase spolu,” ?ekne, “budu v?s muset doprovodit k Veliteli. Je na n?m ud?lat kone?n? rozhodnut?.” “Kone?n? rozhodnut? o ?em?” zept?m se zmaten?. Bez emoc?, jako by to byla ta nejjasn?j?? v?c na sv?t?, ?ekne Gener?l: “Aby rozhodl, zda m??ete z?stat.” P?i jej?ch slovech se mi sev?e ?aludek, kdy? si n?hle uv?dom?m, ?e mo?n? budeme nuceni j?t zp?t ven. Byla jsou hloup?, ?e jsem si myslela, ?e n?? pobyt v tvrzi Noix je samoz?ejm?. Samoz?ejm?, ?e nebudeme jen tak p?ijati. Ben m? vezme za pa?i a stiskne a j? si uv?dom?m, ?e ho napadlo tot??. Bree m? stejn? tak uchop? za ?upan a nerv?zn? ho ma?k? sev?enou dlan?, zat?mco Charlie se na m? d?v? do?iroka otev?en?ma, vyd??en?ma o?ima. Penelope vyje jako v utrpen?. Nikdo z n?s nechce j?t zp?t ven. Nikdo z n?s nechce opustit toto m?sto pot?, co jsme ho spat?ili. I ta samotn? my?lenka je p??li? krut?. Sestra, kter? pe?uje o n?koho na druh? stran? pokoje, se ohl?dne a na Gener?la Reece se zamra??. “Moji pacienti jsou st?le slab?,” ?ekne a pod?v? se na mou kapa?ku. “Mus? m?t mo?nost si p?r dn? odpo?inout. Poslat je zp?t ven v tomto stavu by byl rozsudek smrti.” Mysl?m, ?e by to byl rozsudek smrti v jak?mkoli stavu. Hned jak to do?ekne, uv?dom?m si bolest v m?m t?le. Adrenalin z toho, ?e jsem ?iv? a v bezpe??, ?e jsem se shledala se sv?mi p??teli a sestrou, bylo jedinou v?c?, kter? m? dostala takto daleko; p?ipomenut? v?eho, ??m si moje t?lo pro?lo, m? zal?v? ve?kerou bolest?. “Tak zem?ou,” Gener?l Reece odpov? rozhodn? a stru?n?. “Rozhodnut? je na V?dci. J? n?sleduji V?dcovy rozkazy. A ty pln?? ty moje.” Sestra se pod?v? jinam, okam?it? uposlechne, a Gener?l se, bez dal??ho slova, oto?? na podpatku a odpochoduje. V?ichni se na sebe nerv?zn? pod?v?me a potom, pob?zeni voj?ky, n?sledujeme Gener?la, doprov?zen?ho rovnocenn? poslu?n?mi voj?ky. Je t??k? j?t chodbou. Bol? m? svaly, o kter?ch jsem ani nev?d?la, ?e je m?m, a moje kosti jako by p?i ch?zi sk??paly a vrzaly. Krkem a p?te?? mi vyst?eluje ostr? bolest, a? sebou ?kubu. Nav?c jsem hrozn? vyhladov?l?. A p?esto si nemohu vy??dat j?dlo, ob?v?m se, aby to neovlivnilo Gener?la Reece nebo V?dce, aby si nemysleli, ?e jsme n?ro?n? nebo zka?en?. Jestli chceme p?e??t, mus?me zap?sobit co mo?n? nejl?pe. Ben se na m? po??d d?v? s v?razem pln?m obav a j? jsem si v?imla jeho nervozity, jeho strachu, ?e mo?n? budeme vyhn?ni z tvrze Noix a ponech?ni, abychom znovu ?elili vlastn?mu osudu. Tak? se ob?v?m. Nejsem si jist?, jestli by n?kdo z n?s znovu p?e?il. Je to jako bych se cel? roky p?ipravovala, zocelovala, abych v tomto sv?t? p?e?ila, v?d?la, ?e neexistuje jin? zp?sob. Ale nyn?, pot?, co jsem to v?e vid?la, vid?la, co je mo?n?, my?lenka na n?vrat zp?t je pro m? p??li?. Dojdeme na konec chodby a Gener?l Reece otev?e dvojit? dve?e, rozprost?e se rann? sv?tlo, kter? je tak jasn?, a? zamrk?m. Kdy? si m? o?i zvyknou, rozprost?e se p?ede mnou tvrz Noix. Je to pln? funk?n? m?sto, pln? lid? a budov, vojensk?ch aut, shonu, zvuk? a sm?chu. Sm?chu. Ani se nemohu vzpomenout, kdy jsem ho naposledy zaslechla. Nemohu uv??it sv?m o??m. Je to ta nejkr?sn?j?? v?c, jakou jsem kdy spat?ila. Gener?l?v hlas m? vytrhne z rozj?m?n?. “Tudy.” Jsme vedeni po chodn?ku, kolem skupiny d?t?, hraj?c?mi si na ulici, kter?m je asi jako Charliemu a Bree. “V tvrzi Noix nem?me mnoho d?t?,” ?ekne n?m Gener?l. “Ti, kte?? jsou tu, se vzd?l?vaj? do ?trn?cti let. Potom je rozt??d?me podle jejich schopnost? a p?id?l?me jim pr?ci.” Bree se tou?ebn? d?v? na d?ti: vidina ?ty? let studia je pro ni a? p??li? l?kav?. Penelope, usazen? v jej?m n?ru??, si okam?it? v?imne zm?ny v Breein?ch emoc?ch a ol?zne j? tv??. “Jakou pr?ci?” zept? se Charlie zv?dav?. “K udr?en? chodu t?to tvrze je pot?eba r?zn?ch prac?. M?me farm??e, ryb??e, lovce, stava?e, krej?? a pak administrativn? ?innosti, jako p?i?azovat p??d?ly, v?st registr a podobn?. M?me tak? profesion?ly: u?itele, voj?ky, doktory a sestry.” Jak jsme vedeni skrze m?sto, st?le v?c a v?c m? zaj?m?, co vid?m. Tvrz Noix operuje ze sol?rn? energie. V?echny budovy jsou pouze jednopatrov?, aby nebyly z d?lky vid?t a nep?itahovaly pozornost. V?t?ina z nich m? na st?ech?ch tr?vu – Gener?l vysv?tluje, ?e je to kv?li izolaci a kamufl??i – a zakr?vaj? je v?tv? strom?. Jak se proch?z?m, slunce je jasn?j?? a teplej??, a Gener?l vysv?tluje historii tohoto m?sta. Zd? se, ?e vzniklo z kombinace osudu, n?hody a velk? m?ry ?t?st?. Pod?l ?eky Richelieu byly u? p?edt?m rozm?st?ny vojensk? z?kladny. D?ky sv? geografick? poloze mezi Novou Angli? a Novou Franci?, se stala ?eka hlavn? cestou b?hem francouzsk?ch a iriquoisk?ch v?lek b?hem sedmn?ct?ho stolet? a, pozd?ji, francouzsko-anglick?ch bitev v osmn?ct?m stolet?__. D?ky sv? bohat? vojensk? historie, ti, kte?? se postavili vznikaj?c? americk? ob?ansk? v?lce, jako nap??klad Gener?l Reece, se sem sm??ovali, a pomohli tuto z?nu zm?nit na bezpe?nou oblast pro dezert?ry. Dal?? ??astn? moment je, ?e ze vzd?len?ch Zelen?ch hor, hrani??c?ch s Vermontem, te?e ?eka. Kdy? kone?n? v New Yorku vypukla v?lka, chr?nily hory tvrz p?ed nukle?rn?m mrakem. Zat?mco zbytek populace podlehl radiaci a nemocem, kter? m?ly za n?sledek bio ob?ti, vojensk? ?ety, kter? se schov?valy v tvrzi Noix, byly ochr?n?ny. Z?rove? m?li dostatek ryb, d?ky zdroji ?ist? tekouc? vody, tak?e kdy? byly z?sobovac? cesty zablokov?ny, mosty sp?leny a vesnice srovn?ny se zem?, lid? v tvrzi p?e?ili. V?lky, kter? v tomto kraji ??dily, m?ly je?t? jeden ne?ekan? dopad. Proto?e v?t?ina m?stn?ch m?st byla vyhlazena, okoln? lesy m?ly ?anci vyr?st. Tvrz Noix byla brzy obklopena hust?m porostem, co? zredukovalo mo?nost na to, aby ji n?kdo na?el, t?m?? na nulu, zat?mco byl dostatek d?eva na topen? a zv??e k lovu. Jak ustalo bombardov?n?, obyvatel? tvrze v?d?li, ?e v?lka skon?ila, vyslali zv?dy a rychle si uv?domili, ?e lidsk? rasa se vymazala ze zemsk?ho povrchu. Potom se ?pln? od??zli a za?ali pracovat na roz???en? tvrze na m?sto a znovuvybudov?n? civilizace. Ne? Gener?l Reece dokon?ila sv?j p??b?h, jsem z n? v ??asu. Jej? klid a vojensk? tvrdost mi p?ipom?n? otce. Jak jdeme, nemohu si pomoci a c?t?m se uchv?cen? ka?di?k?m detailem. Je to tak dlouho, co jsem vid?la civilizaci. Je to jako vr?tit se zp?t v ?ase. Nebo je?t? l?pe. Je to jako vstoupit do snu, kter? se splnil. Lid?, kte?? se kolem m? hem??, vypadaj? zdrav? a ope?ov?van?. Nikdo z nich nemusel trp?t hladem. Nikdo z nich nemusel bojovat na smrt. Jsou to jen oby?ejn? lid? jako ti, kte?? ob?vali zemi. Z t? my?lenky m?m knedl?k v krku. Je mo?n? za??t znovu? Vid?m, ?e ostatn? jsou stejn? u?asl? jako j?. Bree a Charlie jsou bl?zko u sebe, bok po boku, u?asle se d?vaj? kolem. Je jasn?, ?e jsou oba bez sebe a ??astn?, ?e jsou v tvrzi Noix, ale z?rove? nerv?zn? z my?lenky, ?e by od n?s byli odtr?eni. Na druhou stranu se zd?, ?e Ben je trochu ot?esen?. Nemohu mu to m?t za zl?. Vystoupit z brut?ln?ho sv?ta do tohoto je v?ce ne? dezorientuj?c?. Kr??? pomalu, t?m?? jako v transu a o?i mu nen?padn? tikaj? ze strany na stranu, sna?? se v?e pojmout. Jak kr???, uv?domuji si, ?e to je v?c, ne? jen ??as. Je to jako by mi m? t?lo mohlo ??ci jak je unaven? jen v okam?ik, kdy jsem v bezpe??. Jsem si jist?, ?e Benova mysl m? d?v? najevo, ??m v??m si pro?el: smrt sv?ho bratra, boj v ar?n?, ka?d? moment p?ibl??en? se smrti. Vid?m, ?e jeho mysl je zam?stnan? my?lenkami, jak si proch?z? sv?mi vzpom?nkami. Vid?la jsem lidi, kte?? trp?li post-traumatick?m stresem a jeho obli?ej m? stejn? v?raz jako m?li oni. Nemohu si pomoci a douf?m, ?e jeho vzez?en? nep?ekaz? na?i ?anci na to, abychom byli zde p?ijati. Brzy p?ech?z?me z hlavn? ulice do mal?ch uli?ek, propl?taj?c?ch cest, kter? vedou lesem. Tentokr?t se zpomaluje Charlie, plaho?? se kousek za ostatn?mi. Zpomal?m tempo a p?id?m se po jeho boku. “Co se d?je?” Pohl?dne na m? vyd??en?ma o?ima. “Co kdy? je to past?” proced? mezi rty. “Co kdy? n?s vedou do dal?? ar?ny?” Jeho ot?zka m? p?ivede na my?lenku, jestli p??li? ned?v??uji. Vzpom?n?m si na mu?e, kter? n?m ukradl z?soby, kdy? jsme byli na ?t?ku p?ed otrok??i. D?v??ovala jsem mu a ud?lala jsem chybu. Ale tentokr?t je to jin?. Nen? mo?n?, ?e by n?s Logan navedl vst??c nebezpe??. Polo??m Charliemu ruku kolem ramen. “Nyn? jsme v bezpe??,” vysv?tluji. “U? se nemus?? b?t.” Ale jak jdeme d?l, koruny strom? zhoustnou, zablokuj? denn? sv?tlo a kolem n?s vytvo?? tmav? st?ny. N?co na t?to dlouh?, tmav? cest? m? p?ipom?n? ar?ny, ch?zi chodbami s v?dom?m, ?e jedin?, co m? ?ek?, je bolestn? smrt. C?t?m, jak mi v hrudi bu?? srdce. Jak jdeme d?l, nebe je?t? v?ce potemn?. Bree si musela v?imnout, ?e n?co nen? v po??dku, proto?e se ke mn? p?itul?. “Pot?? se,” ?ekne. “Ano?” Dotknu se obo?? a zjist?m, ?e m? polil chladn? pot. “Jsi v po??dku?” dod? Bree. Ale jej? hlas zn? divn?, pokroucen?, jako kdyby p?ich?zel z velk? d?lky. N?hle na pa?i poc?t?m ruku a vyk?iknu a uvid?m Roseinu seschlou, ?ernou ruku, jak se mi zav?sila za pa?i. O?enu se, odstr??m ji, ?kr?be m? do ruky sv?mi nehty. A pak je v?echna ta panika n?hle pry?. Vr?t?m se zp?t do p??tomnosti a uv?dom?m si, ?e to v?bec nebyla Roseina ruka. Byla Benova. Dr?? si ji na hrudi a m? na n? hlubok? ?kr?bance. Pod?v? se na m? s v?razem ?ist?ho utrpen?, zat?mco Penelope rozru?en? ?t?k?. Voj?ci kolem n?s slu?n? odvr?t? sv?j pohled. Pod?v?m se dol? na Bree a Charlieho, srdce mi bu??. “Omlouv?m se,” zakokt?m. “Myslela jsem… jenom…” Ale m? slova vymiz?. “Mo?n? bychom t? m?li vz?t zp?t do nemocnice,” navrhne Ben jemn?m, p?esv?d?iv?m hlasem. “J? jsem v po??dku,” ?eknu p??k?e, mra??m se na jejich ustaran? v?raz. “Myslela jsem jen, ?e jsem n?co vid?la. Nic se ned?je. No tak.” Vykro??m vp?ed do ?ela skupiny, sna??m se d?t se znovu dohromady. Nejsem ?lov?k, kter? se polo?? kv?li nesn?z?m a nechyst?m se st?t n?k?m, kdo je pron?sledov?n svou minulost?. Ale jak pokra?uji d?l, nejsem si jist?, jestli mohu nechat minulost za sebou. Zahneme za roh a spat??m ji: tvrz, p?ikr?enou budovu, ve kter? mus? b?t V?dcova kancel??. Jak jdeme, p?iprav?m se s bu??c?m srdcem. V?m, ?e v?sledek tohoto setk?n? ur??, jestli budeme ??t nebo zem?eme. KAPITOLA T?ET? V?dcova budova hu?? ?ivotem. Voj?ci rychle pochoduj? kolem, zat?mco jin? sed? kolem konferen?n?ch stol? a d?vaj? se na detailn? pl?ny, diskutuj? hlasit?mi, jist?mi hlasy o v?hod?ch vybudov?n? nov? s?pky nebo roz???en? k??dla nemocnice. M?m pocit, ?e je to skute?n? jednotka, t?m s dan?m c?lem, a je to dobr? pocit. A jsem o to nerv?zn?j??, ?e n?m nebude umo?n?no z?stat. Jak proch?z?me chodbami, vid?m rozs?hlou t?locvi?nu, lidi, kte?? tr?nuj? se zbran?mi, st??l? luky a ??py, boxuj? a z?pas?. Dokonce i mal? d?ti se u??, jak bojovat. Lid? z tvrze Noix se jasn? p?ipravuj? na r?zn? situace. Kone?n? jsme vedeni do kancel??e V?dce. Charismatick?ho mu?e ?ty?ic?tn?ka, kter? se postav? a zdrav? n?s ka?d?ho jm?nem, je jasn?, ?e u? dostal informace. Na rozd?l od Gener?la nem? kanadsk? p??zvuk; vlastn? m? p?ekvap? siln?m kalifornsk?m huh??n?m, co? mi ??k?, ?e je jeden z obr?nc? z americk? strany opozice. Oto?? se ke mn? jako posledn?. “A ty mus?? b?t Brooke Moore.” Vezme mou ruku do dlan? a zat?ese s n? a teplo z jeho k??e do mne prostoup?. “Mus?m p?iznat, ?e jsem ohromen? va?imi zku?enostmi. Gener?l Reece m? informoval o v?em, ??m jste si pro?li. V?m, ?e to pro v?s bylo t??k?. Nev?me toho mnoho o vn?j??m sv?t?. Dr??me se stranou. Otrok??i, ar?ny – to je cel? jin? sv?t, ne? na co jsme zvykl?. To, co jsem o tob? sly?el, je skute?n? neuv??iteln?. Jsem pot??en?, ?e v?s v?echny pozn?v?m.” Kone?n? pust? mou ruku. “Jsem u?asl? z toho, co jste zde vytvo?ili,” ?eknu V?dci. “Snila jsem o m?st? jako je toto od za??tku v?lky. Ale nikdy jsem si nedovolila si pomyslet, ?e by to bylo mo?n?.” Ben souhlasn? pok?v?, zat?mco Bree a Charlie se zdaj? b?t naprosto uchv?ceni V?dcem, oba na n?j hled? s do?iroka otev?en?ma o?ima. “Rozum?m,” ?ekne. “N?kdy je i pro m? t??k? tomu uv??it.” Zhluboka se nadechne. Na rozd?l od Gener?la Reece, kter? je trochu naje?en?, je V?dce v?el? a p??jemn?, co? mi dod?v? nad?ji. Ale nyn?, kdy? jsou formality z cesty, se jeho t?n zm?n? a potemn?. Uk??e n?m v?em, abychom si sedli. Sedneme si na ?idle, kter? maj? tvrd? op?rky jako v kancel??i ?editelky. Prohl?dne si n?s a promluv?. C?t?m, ?e n?s ka?d?ho hodnot? a m??? si n?s. “Mus?m ud?lat velmi v??n? rozhodnut?,” za?ne. “O tom, zda m??ete z?stat zde v tvrzi Noix.” V??n? pok?v?m, zat?mco m?m propleten? ruce v kl?n?. “D??ve jsme p?ijali lidi zven??,” pokra?uje, “obzvl??t? d?ti, ale b??n? to ned?l?me. V minulosti jsme byli o??leni d?tmi ve va?em v?ku.” “My pro nikoho nepracujeme,” ?eknu rychle. “Nejsme zv?dov? nebo n?co takov?ho.” Skepticky se na m? pod?v?. “Tak mi vysv?tlete tu lo?.” Chv?li mi trv?, ne? to pochop?m a potom si to uv?dom?m: kdy? jsme byli zachr?n?ni, cestovali jsme na ukraden? otrok??sk? lodi. Uv?domuji si, ?e si mus? myslet, ?e jsme sou??st? n?jak? organizace. “Ukradli jsme ji,” odpov?m. “Pou?ili jsme ji k ?t?ku z Ar?ny dv?.” V?dce se na m? d?v? podez?rav?ma o?ima, jako by nev??il, ?e jsme mohli ut?ci z ar?ny. “Sledoval v?s n?kdo?” zept? se. “Pokud jste utekli z ar?ny a ukradli lo? otrok???m, pak v?s jist? musel n?kdo pron?sledovat?” Rozpom?n?m se na ostrov na Hudsonu, na ne?navnou hru na ko?ku a my?, kterou jsme hr?li s otrok??i. Ale poda?ilo se n?m ut?ci. “Nikdo n?s nepron?sleduje,” ?eknu sebejist?. “M?te moje slovo.” Zamra?? se. “J? pot?ebuji v?c ne? tv? slovo, Brooke,” protestuje V?dce. “Cel? m?sto by bylo v nebezpe??, pokud by v?s n?kdo sledoval.” “Jedin? d?kaz, kter? m?m je, ?e jsem le?ela n?kolik dn? v nemocnice a nikdo je?t? nep?i?el.” V?dce p?imhou?? o?i, ale zd? se, ?e mu m? slova do?la. Rozlo?? ruce na stole. “V tom p??pad? bych r?d v?d?l, pro? bychom v?s m?li p?ijmout. Pro? bychom v?s m?li ubytovat? ?ivit v?s?” “Proto?e to je spr?vn?,” ?eknu. “Jak jinak bychom znovu vybudovali na?i civilizaci? N?kdy se jeden o druh?ho mus?me zase za??t starat.” Zd? se, ?e ho m? slova roz??lila. “Toto nen? hotel,” vy?t?kne. “Nen? zde j?dlo k m?n? zdarma. V?ichni mus? p?isp?vat. Pokud v?s nech?me z?stat, o?ek?v? se, ?e budete pracovat. Tvrz Noix je jen pro lidi, kte?? mohou p?isp?t. Jenom pro tvrd?. Venku je h?bitov pro ty, kte?? sem nezapadli. Nikdo zde neus?n? na vav??nech. Tvrz Noix nen? jen o p?e??v?n? – tr?nujeme arm?du p?e?iv??ch.” C?t?m, jak se probudil m?j instinkt bojovn?ka. Zatnu ruce v p?sti a bouchnu s nimi o st?l. “My m??eme p?isp?vat. Nejsme slab? d?ti, kter? si jen hledaj? n?koho, kdo se o n? postar?. Bojovali jsme v ar?n?ch. Zabili jsme lidi, zv??ata a monstra. Zachr?nili jsme lidi, d?ti. Jsme dob?? lid?. Siln? lid?.” “Lid?, kte?? jsou zvykl? d?lat si v?ci po sv?m,” oponuje. “Jak si m?m o?ek?vat, ?e se nau??te ??t pod vojensk?m veden?m? Pravidla n?s udr?uji na?ivu. Po??dek je jedin? v?c, kter? n?m br?n? v tom, abychom zmizeli jako ostatn?. M?me hierarchii. Syst?m. Jak se poperete s t?m, ?e budete dost?vat rozkazy, co d?lat po tolika letech, kdy jste byli venku a svobodn??” Zhluboka se nadechnu. “N?? otec byl ve vojsku,” ?eknu. “Bree a j? v?me p?esn?, o ?em to je.” Odml?? se a potom se na m? pod?v? tmav?ma, t?kav?ma o?ima. “Tv?j otec byl ve vojsku?” “Ano,” odpov?m tvrd?, trochu bez dechu kv?li tomu, ?e p?ekypuji zlost?. V?dce se zamra??, potom pohne n?jak?mi pap?ry na stole jako by n?co hledal. Vid?m, ?e je to dlouh? seznam jmen. Potom na m?m znovu a znovu za?uk? prstem, pohl?dne vzh?ru a zamra?? se. “Moore,” vyslov? m? p??jmen?. Potom se rozz???. “Nen? to Laurence Moore?” Jak zazn? jm?no m?ho otce, zd? se, ?e mi docela p?estane b?t srdce. “Ano,” Bree a j? vyk?ikneme najednou. “Zn?te ho?” dod?m a m?j hlas zn? zoufale a zb?sile. On se zaklon? a pak se na n?s d?v? s ?pln? jiou ?ctou jako by se s n?mi se?el poprv?. “Zn?m ho,” ?ekne a p?ekvapen? pokyvuje. Kdy? sly??m respekt v jeho hlase, jak hovo?? o m?m otci, zapln? m? p?cha. Nep?ekvapuje m?, ?e k n?mu lid? vzhl???. Pak si v?imnu, ?e se V?dcova n?lada zm?n?. Setkat se tv??? v tv?? s osi?el?mi d?tmi star?ho zn?m?ho v n?m muselo rozdmychat sympatii. “V?ichni m??ete z?stat,” ?ekne. S ?levou uchop?m Bree za ruku a vypust?m zadr?ovan? dech. Ben a Charlie hlasit? oddychnou. Ale p?edt?m, ne? dostaneme p??le?itost se jeden na druh?ho usm?t, V?dce ?ekne n?co jin?ho, n?co, z ?eho se mi sev?e srdce. “Ale ten pes mus? j?t.” Bree zalap? po dechu. “Ne!” vyk?ikne. Penelope obejme je?t? pevn?ji. Mal? ?ivava c?t?, ?e se stala st?edem pozornosti a zakrout? se v Breein? n?ru??. “Nikdo, kdo nep?isp?v?, nez?stane v tvrzi Noix,” ?ekne V?dce. “To plat? tak? pro zv??ata. M?me na farm? hl?dac? psy, ov??ck? psy a kon?, ale v?? mal? dom?c? mazl??ek je n?m k ni?emu. V ??dn?m p??pad? nem??e z?stat.” Bree se rozpl??e. “Penelope nen? jen dom?c? mazl??ek. Je to to nejchyt?ej?? zv??e na sv?t?. Zachr?nila n?m ?ivot!” Obejmu Bree a p?it?hnu si ji k sob?. “Pros?m,” ?eknu ohniv? V?dci. “Jsme v?m tak vd??n?, ?e n?s zde nech?te z?stat, ale nenechte n?s vzd?t se Penelope. U? jsme toho p??li? mnoho ztratil. N?? domov. Na?e rodi?e. Na?e p??tele. Pros?m, nenechte n?s vzd?t se tak? na?eho psa.” Charlie se pod?v? s obavami na V?dce. Sna?? se rozkl??ovat situaci, vymyslet, jestli toto bude eskalovat na boj, jako v?dy v z?dr?n?ch cel?ch Ar?ny 2. Nakonec si V?dce povzdychne. “M??e z?stat,” ustoup?. “Pro te?.” Bree se na n?j pod?v? uslzen?ma o?ima. “M??e?” V?dce toporn? pok?v?. “D?kuji,” vd??n? za?ept?. I kdy? je V?dcova tv?? bez v?razu, v?m, ?e s n?m na?e ?adon?n? pohnulo. “A te?,” ?ekne rychle a postav? se, “Gener?l Reece v?m p?id?l? ubytov?n? a uk??e v?m je.” V?ichni si tak? stoupneme. V?dce polo?? ruku na Breeino rameno a za?ne ji v?st ke dve??m. Pak jsme v?ichni najednou vedeni do chodby. Stoj?me tam ot?esen, sotva m??eme pochopit, co se pr?v? ud?lo. “Dostali jsme se dovnit?,” ?eknu a mrk?m. Ben pok?v?, vyhl??? stejn? p?ekvapen?. “Ano. Dostali.” “Toto je nyn? n?? domov?” zept? se Bree. P?im??knu si ji k sob?. “To je domov.” * N?sledujeme Gener?la Reece ven, kolem ?ad mal?ch cihlov?ch budov, jednopatrov?ch, pokryt?ch v?tvemi pro dobrou kamufl??. “Mu?i a ?eny jsou odd?leni,” vysv?tluje Gener?l. “Bene, Charlie, vy budete bydlet tady.” Uk??e na jednu cihlovou budovu, kter? je pokryt? hust?m b?e??anem. “Brooke, Bree, vy budete p?es ulici.” Ben se zamra??. “To lid? nebydl? se sv?mi rodinami?” Gener?l trochu ztuhne. “Nikdo z n?s nem? rodinu,” ?ekne a poprv? je v jej?m hlase n?jak? emoce. “Kdy? opust?te arm?du, nem?te mo?nost vz?t s sebou sv?ho partnera, d?ti nebo rodi?e.” Poc?t?m v b?i?e bodnut? ze sympatie. M?j otec nebyl jedin?m, kdo opustil svou rodinu kv?li tomu, ?emu v??il. A j? jsem nebyla jedinou osobou, kter? opustila svou matku. “Ale co?pak si od t? doby nikdo nezalo?il novou rodinu?” zept? se Ben a tla?? na ni, jako by nedbal jej?ch bolestn?ch pocit?. “Myslel jsem, ?e jste ??kala, ?e jste za?ali se zalid?ov?n?m.” “Moment?ln? tu nem?me ??dn? rodiny. Ne v tento okam?ik. Spole?nost mus? b?t kontrolov?na a stabilizov?na, abychom se ujistili, ?e m?me dost j?dla, prostoru a zdroj?. Nem??eme si dovolit, m?t lidi, kte?? by se rozmno?ovali podle sv?ch p?edstav. Mus? to b?t regulov?no.” “Rozmno?ovali?” ?ekne Ben pod vousy. “Pou??v?te pro to zvl??tn? pojmenov?n?.” Gener?l na?pul? rty. “Ch?pu, ?e m?te ot?zky, ohledn? toho, jak to tu funguje a ch?pu, ?e pro v?s, jako p??choz? zven??, to m??e b?t nezvykl?. Ale tvrz Noix p?e?ila, d?ky pravidl?m, kter? jsme zavedli, d?ky na?emu veden?. Na?i obyvatel? je ch?pou a respektuj?.” “A my tak?,” dod?m rychle. Oto??m se a polo??m sest?e ruku na ramena. “Poj?, Bree, p?jdeme dovnit?. T???m se na to, a? potk?me na?e spolubydl?c?.” Gener?l k?vne. “Vysv?tl? v?m, jak to tu funguje. A? bude ?as na ob?d, b??te s nimi.” Zasalutuje n?m na pozdrav a potom odejde se sv?mi voj?ky. * Vesel? Ameri?anka, jm?nem Neena, n?s prov?z? na??m nov?m domovem. Je “matka” domu, kter? se skl?d?, jak n?m vypr?v?, ze skupiny dosp?vaj?c?ch d?vek a mlad?ch ?en. Vysv?tluje, ?e zbytek spolubydl?c?ch jsou v pr?ci a ?e se s nimi setk?me ve?er. “Nech?m v?s, abyste se zabydleli,” usm?v? se srde?n?. “D?m pln? dvaceti ?en m??e b?t n?kdy p?esp??li?.” Zavede n?s do mal?ho, jednoduch?ho pokoje s patrov?mi postelemi. “Budete muset sd?let pokoj,” ?ekne. “Nen? to ?pln? p?tihv?zdi?kov? letovisko.” Usm?ji se. “Je to perfektn?,” ?eknu, kdy? vstoup?m do pokoje. Znovu jsem p?emo?ena pocitem m?ru a bezpe??. Nemohu si vzpomenout, kdy jsem naposledy st?la v pokoji, kter? von?l ?istotou, ve kter?m byl set?en? prach, byl nale?t?n? a vyluxovan?. Sv?tlo pronik? dovnit? oknem a d?ky n?mu pokoj vypad? je?t? p??jemn?ji. Poprv? za dlouhou dobu se c?t?m v bezpe??. Penelope se tak? l?b?. L?t? ??astn? dokola, sk??e na postele, vrt? ocasem a ?t?k?. “Mus?m p?iznat, ?e je vzru?uj?c?, m?t v dob? psa,” ??k? Neena. “Ostatn? d?vky ji budou zbo??ovat.” Bree se zazub? od ucha k uchu, py?n? majitelka ka?d?m coulem. “Je na psa tak chytr?,” ?ekne. “Jednou n?m zachr?nila ?ivot, kdy? —” Chytnu Bree za pa?i a zm??knu ji, abych ji zti?ila. Z n?jak?ho d?vodu nechci, aby se o tom, ??m jsme si pro?li, mluvilo v na?em nov?m domov?. Chci, aby to pro n?s byl nov? za??tek, nezat??en? minulost?. Je?t? v?c si nep?eji, aby kdokoli v?d?l o ar?n?ch, pokud to v?d?t nemus?. Zabila jsem lidi. Zm?n? to zp?sob, jak na m? pohl???, ud?l? je to obez?etn?j??mi a j? nev?m, jestli se s t?m pr?v? nyn? dok??u vypo??dat. Zd? se, ?e Bree pochopila, co se j? sna??m kradmo ??ci. Nech? sv?j p??b?h zmizet do ?teru a zd? se, ?e si toho Neena nev?imla. “Na posteli m?te v?ci,” ?ekne. “Nen? to mnoho, jen p?r v?c? jako prvotn? pomoc.” Na ka?d? posteli m?me pe?liv? naskl?dan? oble?en?. Je vyroben? ze stejn?ho tmav?ho materi?lu, kter? nos? Gener?l Reece a jej? arm?da. Materi?l je hrub?; dovt?p?m se, ?e to mus? b?t doma vyp?stovan? bavlna, p??rodn? zbarven? barvivy a u?it? jako uniforma krej??mi, o kter?ch se n?m zm?nila. “D?v?ata, chcete se p?ed ob?dem um?t?” zept? se Neena. Pok?v?m a Neena, je?t? ne? m? opust?, m? zavede do mal? koupelny, kter? slou?? v?em dvaceti obyvatel?m domu. Je jen z?kladn? a voda je studen?, ale je to ??asn? pocit, b?t znovu ?ist?. Kdy? se Bree vr?t? zp?t do na?eho pokoje pot?, co si dala sprchu, za?ne se sm?t. “Vypad?? legra?n?,” ?ekne mi. P?evl?kla jsem se do tuh? uniformy, kter? zde pro m? byla. Pram?nky vlas? mi vis? na ramenou a d?laj? na l?tce mokr? fleky. “Kou?e to,” ?eknu a nepohodln? sebou ?iju. “Ale je to ?ist?,” odpov? Bree a prsty hlad? materi?l sv? uniformy. “A nov?.” V?m, co m? na mysli. Je to n?kolik let, co jsme z?skali n?co vlastn?ho, co nebylo ukraden?, nalezen? nebo recyklovan?. Toto je oble?en?, kter? nikdy nebylo no?eno. Poprv? za dlouhou dobu m?me n?co vlastn?ho. Spole?n? s nov?m oble?en?m tak? dost?v?me ru?n?ky, boty, py?amo, tu?ku, z?pisn?k, hodinky, baterku na sv?cen?, p???alku a kapesn? n??. Je to jako mal? d?rkov? bal??ek. Z toho, co jsem o tomto m?st? zat?m zjistila, obsah pasuje na tvrz Noix. Neena n?s vede z domu ven na ulici a po kr?tk? ch?zi n?s p?iv?t? v?t?? budova. Pod?v?m se nahoru. Vypad? jako m?stsk? ??ad, ale i tak je jednoduch? a neozna?en?. Vejdeme dovnit? a okam?it? uc?t?m v?ni j?dla. Za?nou se mi sb?hat sliny, zat?mco Bree se otev?ou do?iroka o?i. M?stnost je pln? stol?, v?t?ina z nich je obsazen? farm??i, rozpoznateln?mi podle jejich zabl?cen?ho oble?en? a op?lenou k??i. “T?mhle je Ben a Charlie,” ?ekne Bree a ukazuje na st?l. V?imnu si, ?e maj? oba tal??e, do v??ky nalo?en? j?dlem a oba se cpou. Neena si asi v?imla tou?ebn?ho pohledu v m?m obli?eji, proto?e se usm?je a ?ekne, “Jd?te za nimi. P?inesu v?m n?jak? j?dlo.” Pod?kujeme j? a jdeme si sednout k Charliemu a Benovi na lavici, kter? za obsazen? farm??i. V?ichni na n?s slu?n? k?vnou a my se usad?me. Na komunitu, kter? nep?ij?m? lidi zven??, se zdaj? b?t pom?rn? p??v?tiv?, ohledn? n?hl?ho p??chodu urousan?ch, vyhladov?l?ch d?t? a jednook? ?ivavy. “N?kdo se c?t? jako doma,” ?eknu Benovi, zat?mco si cpe dal?? n?lo? j?dla do pusy. Ale do o?? se mu vr?til star? ztr?pen? pohled. Jeho zevn?j?ek je ?ist?, ale jeho mysl se zd? b?t zane?en? v?cmi, kter?mi si pro?el. A i kdy? j?, d?l? to mechanicky. Ne stejn?m zp?sobem jako Charlie, kter? jako by m?l po?itek z ka?d?ho sousta. Ben j? jako by j?dlo ani nechutnal. A co v?c, ne?ekne ani slovo, kdy? si k n?mu p?isedneme, t?m?? jako by si nev?iml, ?e tam jsme. Nemohu si pomoci a m?m o n?j strach. Sly?ela jsem o lidech, kte?? si pro?li stra?n? muka a pak se zhroutili hned, jak se dostali do bezpe??. Modl?m se, aby Ben nebyl jedn?m z nich. Jsem vyru?en?, kdy? se Neena vr?t? s dv?ma tal??i j?dla, jedn?m pro Bree a druh?m pro mne, nalo?en?mi ku?etem na m?sle a ?esneku, pe?en?mi brambory a p??lohou z p?liv? cukety a raj?at. U? si ani nemohu vzpomenout, kdy jsem vid?la takov?to j?dlo. Vypad? to jako j?dlo z restaurace. Nemohu se udr?et. Za?nu ho hltat a m? chu?ov? poh?rky o?ij?. Je naprosto vynikaj?c?. Tolik let jsem p?e??vala na nejjednodu???m j?dle, nejmen??ch porc?ch a u?ila jsem se netou?it po dal??m. Nyn? se kone?n? mohu uvolnit. Bree se trochu v?c ovl?d?. P?edt?m, ne? sama j?, d? velkou porci ku?ete Penelope. C?t?m se trochu zahanben? zp?sobem, jak?m hlt?m sv? j?dlo, jako by na tom z?visel m?j ?ivot, ale etiketa stolov?n? moment?ln? nen? mou prioritou. U stolu naproti n?m si v?imnu chlapce, kter? vypad? trochu star??, ne? j?, kter? krm? kusy mata pitbull teri?ra. Chlapec vypad? p?esn? jako ten typ, kter? by pitbull teri?ra vlastnil. M? oholenou hlavu, tmav? obo??, zaduman? o?i a dom??liv? ?sm?v. “Kdo je to?” zept? se Bree a k?vne na ?ivavu. “Penelope,” ?ekne. “A ten tv?j?” “Jack,” ?ekne chlapec a hrav? drbe psa na krku. “Myslela jsem, ?e sem zv??ata nesm?,” ?eknu. Jeho o?i se do m?ch intenzivn? a vztekle zad?vaj?. “Je to hl?dac? pes,” odpov?. Potom se pod?v? na Bree. “Mysl??, ?e by se Penelope a Jack cht?li p??telit?” Bree se zasm?je. “Mo?n?.” Oba sv? postav? na zem. Oba si okam?it? za?nou hr?t, jeden druh?ho hon? a tlapkami ch?apou po tv??i toho druh?ho. K m?mu p?ekvapen? potom Jack vysko?? na m?j kl?n a u?t?d?? mi velk?, uslintan?, hork? l?znut? p?es m?j obli?ej. Ostatn? se sm?j? a j? si tak? nemohu pomoci. “Mysl?m, ?e se mu Brooke l?b? v?c ne? Penelope,” ?ekne Bree a zazub? se. “Mysl?m, ?e m?? pravdu,” odpov? chlapec a up?en? se na m? d?v?. Kone?n? se mi poda?? Jacka odstr?it a ruk?vem si ot?u jeho sliny z tv??e, chlapec se na m? d?v?, zd? se, ?e se bav?. Odtrhne kus chleba sv?mi siln?mi prsty a jeden konec namo?? do ???vy na tal??i. “Tak?e,” ?ekne p?edt?m, ne? si kousne, “h?d?m, ?e Brooke je tv? sestra.” “Ano,” ?ekne Bree. “A j? jsem Bree.” I kdy? m? plnou pusu, odpov?, “Ryan,” posune se po lavici, nat?hne ruku a pod? si ji s Bree. Potom ji nap??hne ke mn?. Pod?v?m se vzh?ru. Jeho tmav? o?i se do m? zabo??, a? m? bodne v ?aludku. Ten pocit mi p?ipom?n? prvn? okam?ik, kdy jsem spat?ila Logana: ne ten tepl?, pomalu zesiluj?c? pocit, kter? jsem c?tila k Benovi, ale okam?itou p?ita?livost, ze kter? se zastavuje srdce. Nechci se ho dotknout, ob?v?m se, ?e t?m prozrad?m tu p?ita?livost. Okam?it? se c?t?m na vin?, ?e k n?mu v?bec n?jakou p?ita?livost c?t?m. Je to jen n?kolik hodin, co jsem snila o Loganovi. St?le mi chyb?. Podez?rav? se pod?v?m na Ryanovu nata?enou ruku. Nem?m na v?b?r. Jen tak to nevzd?. Uchop?m ji a douf?m, ?e to prob?hne rychle. Pak se pod?v?m zp?t dol? na sv? j?dlo, douf?m, ?e si nev?imne, ?e jsem z?ervenala. Ryan se na m? d?v? jak j?m. Jen tak tak vid?m jeho k?iv?ck? ?sm?v koutkem oka. D?v? se na m? tak intenzivn?, ?e se mi t?ese srdce. “Tv? sestra m? zdravou chu? k j?dlu,” ?ekne, hovo?? k Bree, ale d?v? se celou dobu na m?. “A m?slo na brad?.” Bree se sm?je, ale j? se c?t?m rozpa?it? a je?t? v?ce rudnu. “Jen ?ertuji,” ?ekne Ryan. “Nen? t?eba vyhl??et tak roz??len?.” “J? nejsem roz??len?,” odpov?m ost?e. “Jen se sna??m v klidu naj?st.” Ryan p?i sm?chu zaklon? hlavu; sna?ila jsem se ho zbavit, ale zd? se, ?e ho m? slova jen povzbudila. Jeho tmav? o?i jisk??. “Tak?e ty jsi z ar?ny,” ?ekne. Nesnadno polknu. “Kdo ti to ?ekl?” A potom si vedle sebe v?imnu Charlieho provinil?ho pohledu. Musel u? na?e muka vyzradit. To je ale za??tek. J? nic ne??k?m. “J? t? nesoud?m,” ?ekne Ryan. “Vlastn? jsem ohromen?.” P?i t?ch slovech se Ben ohl?dne. Celou dobu byl ve vlastn?m sv?t?, jako by ztracen ve vlastn?ch my?lenk?ch, ale nyn? je n?hle ostra?it?, jak na n?s pohl?dne, m? v o??ch z?blesk ??rlivosti. “Vr?til jsi se pr?v? z pol? jako ostatn??” zept?m se Ryana, sna??m se nasm?rovat konverzaci na bezpe?nou p?du. Ryan se pro sebe usm?je, jako by byl r?d, ?e m? kone?n? mou pozornost. “Vlastn? jsem dnes r?no hl?dal.” “Opravdu?” Zept?m se s v??n?m z?jmem. “Jak to prob?h??” Ryan se prot?hne na ?idli, ud?l? si pohodl? a za?ne vysv?tlovat. “Jedna skupina hl?d? nep?etr?it? vn?j?? hranice, zat?mco druh? skupina hl?d? uvnit?, uji??uje se, ?e v?ichni n?sleduj? pravidla. A uji??uje se, ?e nikdo nen? p??li? horliv? po pravomoc?ch, st??d?me se a rotujeme. Ka?d? to mus? d?lat, dokonce i d?ti. Chci ??ct, ?e vy to nebudete muset d?lat je?t? n?jakou dobu, proto?e se zotavujete, ale—” “J? chci,” ?eknu n?hle a p?eru??m ho. My?lenka na to, ?e jen tak posed?v?m a nic ned?l?m, m? d?s?. Jestli budu jen tak posed?vat, moje mysl m? zase za?ne ??lit. Budu m?t vidiny Rose a Flo. Uvid?m Logana. Nev?m, jestli m? t??k? srdce zvl?dne ho znovu vid?t. “No jednou bude?—” za?ne Ryan. “Te?,” ?eknu rozhodn?. “Mohu j?t s tebou na tvou sm?nu?” Ryan se na m? p?ekvapen? pod?v? a j? v jeho o??ch vid?m z?jem a respekt. “Zept?m se Gener?la Reece, jestli souhlas? s t?m, abych s sebou n?koho m?l.” “P?idej je?t? jednoho,” ?ekne Ben najednou. Pod?v?m se na Bena a poprv?, co jsme sem p?i?li, se zd? b?t pln? p?i smyslech. “Jsi si jist?, ?e to skute?n? chce??” Zept?m se ho. Tvrd? pok?v?. “Jestli si ty mysl??, ?e jsi p?ipravena na hl?dku, pak j? jsem ur?it?.” Ryan k?vne, vypad?, ?e ho Ben ohromil stejn? jako j?. Ale nejsem si ?pln? jist?, ?e Benovi je dost dob?e na to, aby ?el. Vypad? vy?erpan?, jeho o?i jsou ohrani?en? ?ern?mi st?ny a j? si nemohu pomoci, ale m?m dojem, ?e jenom chce j?t tak?, proto?e m? nechce nechat o samot? s Ryanem. A potom m? napadne: do ?eho jsem se to zapletla? KAPITOLA ?TVRT? Ryan vede m? a Bena p?es celou tvrz Noix, sm??ujeme ke zbrojn?mu skladu a jak kr???me, c?t?m se poprv? po m?s?c?ch nasycen?. ?aludek m?m t?m?? a? nep??jemn? zt??kl?. Je to dobr? pocit. Tak? je dobr? pocit j?t na str??, m?t c?l a smysl a n?co, co odpout? mou pozornost. Mysl?m, ?e bych se bez toho zbl?znila. Projdeme kolem mnoha lid?, v?ichni jakou tak ?ist? a dob?e ?iven?, jako Ryan; nikdo nen? zjizven? od radiace, nem? roztavenou k??i od nukle?rn?ho spadu. Nikomu nechyb? kon?etiny nebo zuby nebo za sebou p?i ch?zi net?hne deformovanou nohu. Tolik zdrav? vypadaj?c?ch lid? na jednou m?st? jsem vid?la naposledy p?ed v?lkou. Je to t?m?? zneklid?uj?c?. Ryan kr??? vedle m?, ale Ben se t?hne n?kolik krok? za n?mi. Nesporn? panuje napjat? atmosf?ra, kterou se sna??m ignorovat t?m, ?e ve?kerou pozornost v?nuji Jackovi, pitbullovi, kter? se dr?? pevn? u m? nohy, jako bych j?, a ne Ryan, byla jeho p?n “Zal?bila ses mu,” ?ekne Ryan s potla?ovan?m sm?chem. Benova hlava se okam?it? pohne. Zamra?? se. nemohu si pomoci a p?em??l?m, pro? Ben trval na tom, ?e p?jde s n?mi. Nechci, aby kolem m? krou?il jako temn? bou?kov? mrak, a h?zel m?m sm?rem podez?rav? pohledy. Jsme jeden t?m a v?dy jsme byli a nel?b? se mi, ?e ho takto vid?m. P??li? mnoho mi to p?ipom?n? zp?sob, jak?m se choval k Loganovi; ??rliv?, cht?l ode mne v?c, ne? jsem mu byla schopn? d?t. Alespo? se zd?, ?e Ryan si nap?t? nev?iml. Sebev?dom? kr??? p?es are?l jako n?kdo, kdo nikdy nespat?il skute?nou smrt nebo destrukci. Ne jako Ben a j?, jen na?e kroky jakoby prozrazovaly na?e minul? muka. “Tak tady,” ?ekne Ryan py?n?, kdy? otev?e ohromn? ocelov? dve?e. Ve vzduchu se zvedne mra?no krou?iv?ho prachu a zast?e m?j v?hled. Kdy? si sedne, poprv? spat??m poklady zbrojnice. Otev?ou se mi ?sta, kdy? vstoup?m dovnit? a prohl???m si pistole a ost?elova?sk? zbran?, automatick? ku?e a AK47. Jsem jako d?cko v cukr?rn?. Jak si prohl???m st?ny, n?co m? zaujme. Brokovnice. P?ipom?n? mi jednu historickou, kterou m?l otec vystavenou za sklem doma. Jdu k n? a vezmu ji. “Jsi si jist?, ?e si tu v?c chce? vz?t?” Zept? se Ryan, kdy? v ruce testuji jej? v?hu. “Pro tvou postavu by bylo lep?? n?co men??ho.” V n?kolika vte?in?ch brokovnici zav?u a nabiji p?edt?m, ne? si ji p?ilo??m k ramenu pro pozici k v?st?elu. Pohyby prov?d?m jako expert; d?ky otci zach?z?m s brokovnic? s lehkost?. “Mysl?m, ?e tahle mi sedne dob?e,” ?eknu. Ryanovy o?i se roz???? p?ekvapen?m. Zd? se, ?e na n?j zap?sobila m? znalost zbran? a nemohu si pomoci a c?t?m, jak se dmu p?chou. Ben p?imhou?? o?i a uchop? svou vlastn? zbra?, pu?ku. “Tak?e jste oba ji? p?edt?m zbran? pou??vali?” Zept? se Ryan. “Samoz?ejm?,” odpov? Ben tro?ku drsn?ji. Vzpomenu si, jak jsem se poprv? setkala s Benem, kdy? jsme se hnali zamrzlou krajinou, pron?sledovali jsme otrok??e, kte?? unesli na?e sourozence. Byl se zbran? marn? a v jeden okam?ik ji dokonce upustil. “Ben je sp?? na luk a ??py,” ?eknu, tro?ku se mu vysm?v?m, sna??m se ho jemn? p?im?t k zapojen? se do konverzace. Ben se zamra??, zjevn? mu ten vtip nesedl. Ben byl v?dy p?ecitliv?l?, ale je jasn?, ?e je je?t? citliv?j??, ne? obvykle. P?ipom?n?m si, abych si kolem n?j dala v?ce pozor. Nechci, aby si myslel, ?e se mu posm?v?m nebo ?e nech?v?m, aby na m? Ryan p?enesl sv?j bodr? p??stup. “To nen? probl?m,” ?ekne Ryan. “M?me dost luk? i ??p?, jestli jim d?v?? p?ednost.” “Tohle mi sta??,” odpov? Ben stroze. Ryan pokr?? rameny, znovu nete?n? k nar?staj?c?mu nap?t?. Potom si v?imnu vystaven?ch no?? na zdi. P?ejdu k nim a vid?m, ?e to jsou stejn? no?e, jako m?l m?j otec, kdy? jsem byla d?t?, s do rukojet? vyra?en?mi vojensk?mi znaky. Ovl?dne m? vlna nostalgie. Kone?ny prst? se dotknu chladn?ho kovov?ho ost??. “Mohu si vz?t tak? tyto?” “Samoz?ejm?,” odpov? Ryan, n?hle ke mn? zezadu p?istoup?. “Vezmi si co chce?.” C?t?m, jak z jeho t?la vyza?uje teplo, nat?hnu se po no?i, pot??k?v?m si ho v ruce. M?m pocit, jako by byl m?j, jako by v?dy pat?il do m?ho sev?en?. Potom vyraz?m pry? z Ryanova st?nu a za ch?ze si uschov?m n?? na boku. Nalo??m si zbra? na rameno a luk a ??p na z?da. Ryan zap?sk?, zat?mco si m? prohl???. “P?ipravena do slu?by,” ?ekne a radostn? mi salutuje. Nemohu si pomoci a usm?v?m se pro sebe. C?t?m se ka?d?m coulem jako str??ce a v podstat? se nemohu do?kat, a? odtud odejdu, zjist?m, jak se v?ci maj? a dok??u V?dci, ?e si zde m?sto zaslou??m. Ale Ben, na druh? stran?, neobratn? z?pol? a za??n? se roz?ilovat kv?li p?eto?en?mu popruhu. Ryan k n?mu dojde a pom??e mu. Kdy? si popruhy upevn?, nemohu si pomoci a napadne m?, ?e Ben vypad? jako ztracen?, zraniteln? d?t?, kter?ho obl?k? jeho rodi? na prvn? ?koln? den. Vyraz?me ze zbrojnice a z o?ek?v?n? se mi sev?e ?aludek, kdy? p?ed n?mi zahl?dnu skupinu str??c?, se kter?mi budeme hl?dat. Shrom??dili se u jedn? ohromn? ?elezn? br?ny, na kter? je ostnat? dr?t. Kolem se mot? n?kolik ps?, tlapkami hrabou trsy tr?vy ve spodn? ??sti plotu, ?muchaj?, p?i ka?d?m zvuku zvedaj? hlavu. Doch?z? mi, ?e byli v?ichni vycvi?en?, aby pomohli hl?dat a chr?nili p?ed ?toky. V?dce m?l pravdu, kdy? ?ekl, ?e ka?d? v tvrzi Noix m? sovu roli – dokonce i zv??ata. Jsem znovu vd??n?, ?e povolil, abychom si nechali Penelope a douf?m, ?e dostane ?anci dok?zat, ?e i kdy? je velk? jako ko?ka a m? jen jedno oko, je to ten nejchyt?ej?? pes, jak?ho kdy potk?. Jack se od n?s odtrhne a sp?ch? k ostatn?m ps?m, vzru?en? ?t?k?. Jeho p??tomnost upozorn? skupinu na n?? p??chod. Hlavy se za?nou ot??et na??m sm?rem a vn?maj? pohled na Ryana, kter? k nim vede dva cizince. Nemohu si pomoci a c?t?m, ?e jsem hodnocena, m??ena a sna??m se uklidnit sv? bu??c? srdce. Nakonec toto nen? nic, v porovn?n? s chl?pn? po?ilh?vaj?c?ch o??ch p?ihl??ej?c?ch bio ob?t? v ar?n?ch. Zd? se ale, ?e Benovi se neda?? tak dob?e jako mn?. Jak se p?ibli?ujeme ke spin?, vid?m, ?e jeho tv?? zbledla. V?bec na toto nen? p?ipraven. B?t s ciz?mi, chystat si zbran? – to v?e je pro n?j p??li?, je to jako b?t zp?t v ar?n?. Nedostanu ale ?anci mu ??ci, aby se oto?il a ?el dom?, proto?e jsme n?hle u vstupu. Ryan poklep?v? lidi na ramena, p?edhazuje jm?na, kter? mi jdou jedn?m uchem dovnit? a druh?m ven. Jedin?, kter? si zapamatuji, je Molly, proto?e d?vce, kter? pat??, m? k?iklav? zrzav? vlasy. Pod?v? se na m?. “Bydl?? s Neenou, vi??” zept? se s p??telsk?m ?sm?vem. Vypad? stejn? star? jako j?, m? z??iv? zelen? o?i a pihovat? nos. K?vnu, trochu zasko?en? v?emi t?mi jm?ny a tv??emi. “J? taky,” odpov?. “H?d?m, ?e to z n?s d?l? spolubydl?c?.” Spolubydl?c?. To slovo mi zn? cize, jako by to byl v?raz, kter? pat?il do star?ho, prastar?ho sv?ta, o kter?m jsem si myslela, ?e u? je ten tam. Nen? to poprv? od doby, co jsem sem p?ijela, kdy m? zas?hne vlna ?t?st?. M?m pocit, ?e se z n? m??e st?t kamar?dka. Kamar?dka. Myslela jsem si, ?e to slovo u? nikdy nepou?iji. Skupina se rozpohybuje a my n?sledujeme, dr??me se Ryana a Molly. Projdeme kolem n?kolika ?rovn? oplocen?, u ka?d? br?ny stoj? str??. Mno?stv? zabezpe?en?, kter? tady maj?, je ??len?, ale rozum?m jejich pot?eb? to takto p?eh?n?t. Jedin? zp?sob, jak udr?et lidi uvnit? tvrze Noix v bezpe??, je ud?lat ji neprostupnou v?em monstrum, kter? ??haj? venku. Mezi jednou ?adou oplocen? a dal?? uvid?m na stromech usazenou ?adu d?ev?n?ch kabin. “Z?st?v?te v nich p?es noc?” Zept?m se Molly. Zakrout? hlavou. “Ne, lid? v nich bydl?.” “Opravdu?” Je?t? ne? m? Molly ?anci odpov?d?t, Ryan promluv?, naprosto slint? po p??le?itosti sd?let n?jak? znalosti. “??k?me jim Lesn? obyvatel?,” ?ekne. “Jsou a z?rove? nejsou sou??st? tvrze Noix.” “Pro??” Pt?m se. “No, ne ka?d? chce ??t vojensk?m stylem. Cht?j? sv?j ?ivot v?st jinak. Cht?j? m?t rodiny, domov, dom?c? mazl??ky a tak. V??, ta cel? v?c o odd?lov?n? mu?? a ?en pro to nen? ?pln? dobr?.” Usm?je se a pozvedne v?znamn? obo??. Za?erven?m se a pod?v?m se jinam, zat?mco on pokra?uje. “Nicm?n?, v?ichni se zav?zali, ?e udr?? tvrz v tajnosti, tak?e jsou vlastn? na?? sou??st?, obzvl??t? proto, ?e jsou v na?em dohledu. Jen nejsou sou??st? stejn?ho syst?mu st??d?n? – a nedost?vaj? p??d?ly.” V ten okam?ik si v?imnu bos? mlad? d?vky, kter? sed? na d?ev?n?m schodu jedn? z kabin. V kl?n? j? sed? ohromn? kr?l?k se sv?tle hn?d?m hu?at?m ko?ichem, kter? jemn? hlad?. Jak proch?z?me kolem, vzhl?dne a zam?v?. Tak? j? zam?v?m. Vysv?tluje si to jako pozv?n? p?ij?t, proto?e polo?? kr?l?ka na zem, vysko?? na nohy a vyd? se vp?ed. Jej? z?platovan? ?aty ?ust?, jak kr??? sm?rem k n?m a jej? blond cul?k poskakuje. “? j?je,” ?ekne Molly pod vousy a p?itom krout? o?ima, z ?eho? m?m dojem, ?e nen? zrovna mate?sk? typ. “Trixie,” ?ekne Ryan t?nem jemn?ho varovan?, kdy? se k n?mu p?id?. “V??, ?e s n?mi nem??e? j?t na hl?dku. Je to p??li? nebezpe?n?.” “Jen jsem cht?la pozdravit ty nov? lidi,” ?ekne d?venka vesele. Je naprosto rozko?n?. Nemohu uv??it, ?e takov? usm?vav?, bezstarostn? d?t? m??e existovat v tak brut?ln?m sv?t?. “J? jsem Brooke,” ?eknu Trixie. “A toto je Ben.” Ohl?dnu se kolem po m?m spole?n?kovi, uv?dom?m si, ?e byl tak potichu, ?e jsem na n?j ?pln? zapomn?la. Celou dobu, co jsme si pov?dali s Molly a Ryanem, byl potichu, jen to v?e vn?mal. Jak se na n?j nyn? pod?v?m, vid?m, jak se zd? b?t vyru?en?, ohl??? se a cuk? sebou p?i ka?d?m zvuku. M?j strach o n?j se zv?t??. “Chce? se mnou j?t ke m? dom? a hr?t si?” ?ekne mi Trixie a p?eru?? m? my?lenky. Je tak sladk? a nevinn?, ?e m? z toho zah?eje u srdce. Ur?it? nevid?la v?echno to zv?rstvo v?lky nebo j? v my?lenk?ch nestra?il neust?l? teror z ?nos? otrok??i. Je tak bezstarostn?, jak by d?ti m?li b?t. “To bych r?da,” ?eknu, “ale jsem na str??i. M? pr?ce je t? chr?nit.” Trixie se na m? rozz???. “No, tak mo?n? n?kdy jindy,” ?ekne. “Moje mamka ti uva?? pol?vku, jestli chce?. T?ta ud?lal ze d?eva Scrabble. M?? r?da Scrabble? Moje sestra je v n?m lep??, ne? j?, ale i tak je to moje nejobl?ben?j?? hra.”an Ta my?lenka, tr?vit ?as s rodinou, hr?t hry a j?st pol?vku, zn? jako spln?n? sen. “To zn? jako dobr? z?bava,” odpov?m, poc?t?m zvl??tn? bodnut? v ?aludku, proto?e si uv?dom?m, ?e jsem si nezahr?la hru od za??tku v?lky, ?e moje d?tstv?, a ?ivoty mnoha, mnoha dal??ch, bylo p?ed?asn? ukon?eno bojov?n?m. “Mo?n? budu m?t mo?nost se vr?tit a setkat se s tebou,” zakon??m. Zd? se, ?e to Trixie uklidnilo. Odb?hne zp?t do sv?ho domu, ale nejprve pohlad? ka?d?ho hl?dac?ho psa. “Je tak mil?,” ?eknu Ryanovi, zat?mco se d?v?m, jak hops? pry?. “Nemohu uv??it, ?e tady bydl? se svou rodinou. Je takov? bezstarostn?.” “To je,” odpov? Ryan. “To je sou??st? na?? pr?ce. Neochra?ujeme pouze tvrz, ochra?ujeme ka?d?ho, koho jen m??eme.” Rozlije se ve mn? siln? vlna ?t?st?, ??k? mi, ?e jsem p?esn?, kde pot?ebuji b?t. Kone?n? projdeme skrze obvodn? plot a sm??ujeme hloub?ji do les?. Tady venku je chladn?ji a zem? pod na?imi botami je zmrzl?, pod nohama k?upe. Nov? boty, kter? mi Neena dala, m? chr?n? p?ed chladem, jako to d?laly moje star?, obno?en? ko?en? boty. Ta zvl??tn? uniforma je docela dobr? a tak? m? chr?n? p?ed chladem. Projede mnou siln? pocit ?t?st?, kter? mi ??k?, kde m?m p?esn? b?t. “Odkud poch?z?te?” zept? se m? a Bena Molly, zn? jako ?e m? skute?n? z?jem. M? jemn? kanadsk? p??zvuk, kter? m? l?k? a ??k? mi, abych j? v??ila. Ale jsem zdr?enliv? a ne?eknu j? o ar?n?ch a v?em, ??m jsme si pro?li. P?edstava vytvo?it si kamar?dku, skute?nou kamar?dku, je tak l?kav?. Nechci ji vyd?sit a odhalit mou gladi?torskou minulost. Nikdo se nechce kamar?dit s vrahem. “Catskills,” odpov?m. “V New Yorku.” Jej? obo?? se se z?jmem zvedne. “Z New Yorku? A jak jsi skon?ila Quebecu?” Kv?li Loganovi. To je pravdiv? odpov??. V?dy v toto m?sto v??il a pob?zel n?s, abychom sem p?i?li. Ale to Molly nemohu ??ci. Jeho jm?no nemohu ani vyslovit. “O tvrzi Noix a p?e?iv??ch se pov?dalo,” ?eknu. “Napadlo n?s, ?e to budeme riskovat.” Ben se na m? t?zav? pod?v?, potichu si v?imne m? neschopnosti vyslovit jm?no na?eho mrtv?ho spole?n?ka. Tentokr?t se Mollyiny o?i roz????. “Bude lep??, kdy? V?dci ne?ekne?, ?e se o tomto m?st? pov?d?. D?s? se toho, ?e by n?s n?kdo na?el. Vy jste prvn? lid? zven??, kter? jsme p?ijali za hodn? dlouhou dobu. Zd? se, ?e si mysl?, ?e cel? tvrz se zhrout?, kdy? n?kdo zjist?, ?e existujeme.” “A to si mysl? spr?vn?,” ?ekne Ben tro?ku zbrkle. “V?ichni byste byli v nebezpe??, kdyby se o tomto m?st? otrok??i dozv?d?li.” Molly se na n?j zv?dav? pod?v? pohledem, kter? nazna?uje, ?e ho prohl?dla, pronikla do jeho du?e a zahl?dl jeho temnou str?nku. Ale to u n?j nevyvol? pochyby a j? jsem vd??n?. Stanice je kousek od kabiny Trixie. Je to vysok? kovov? budova, kter? se ty?? vysoko do korun. Je to alespo? t?icet stop vysok? v?stup. Molly nad?en? za?ne ?plhat po ?eb??ku, p?edv?d? svou s?lu. Ale j? zav?h?m. Proto?e jak stoj?m p?ed n?m, n?hle mi hlavou probleskne p???ern? p?skov? duna, po kter? jsme museli ?plhat v Ar?n? 2. “Pot?ebuje? pomoci nahoru?” Zept? se Ryan. Zakrout?m hlavou, vyt?sn?m my?lenku a potom se chyt?m ?pru?l?. Jsem odhodlan? neb?t slab?, nenechat to, ??m jsem si v minulosti pro?la, aby m? nyn? ovlivnilo. Zhluboka se nadechnu, abych se obrnila a za?nu ?plhat, Ryan m? n?sleduje. M? svaly protestuj?, ale pokra?uji p?es svou bolest a za okam?ik jsem na vrcholu. Ta snaha za to st?la. Tady naho?e je kolem dokola ??asn? v?hled. Hory vypadaj? n?dhern?, maj? sn?hem zakryt? vrcholky, kter? se v poledn?m slunci bly?t?. Nech?v?m v?tr, aby si pohr?val s vlasy na m?m z?tylku, chlad? pot ze ?plhu. Naprosto vyblokuji zvuk stoupaj?c?ch str??n?ch na stanovi?t? a libuji si na okam?ik v tom tichu. V d?lce vid?m ohromn? kr?tery v zemi, kde dopadly bomby. Jsem tak smutn? ze v?? zbyte?n? destrukce, v?? smrti a bolesti a p?em??l?m, jestli se n?? sv?t z toho v?bec kdy dostane. Ale potom si uv?dom?m, ?e kr?tery jsou zarostl? vegetac?, jako by se p??roda sna?ila minimalizovat zni?uj?c? efekty na?? v?lky, sna?ila se zacelit jizvy a ?r?my, kter? na?e bomby vytvo?ily. Ten pohled mi dod?v? nad?ji na lep?? budoucnost. A n?hle se na m?m obli?eji objev? ?sm?v. Koutkem oka vid?m, ?e se na m? Ryan bedliv? d?v?. Kv?li jeho zkoum?n? se zastyd?m a nech?m m?j ?sm?v odezn?t. Nechci, aby zasahoval do m?ho soukrom?ho okam?iku. Kdy? se p?ibl???, nepod?v?m se na n?j, d?v?m se klidn? vp?ed. “Mysl?m, ?e si tv?j p??tel ten v?hled neu??v? tolik, jako ty,” zavtipkuje mi do ucha. Oto??m se a spat??m Bena, kter? tiskne v ruce svou zbra?, vypad?, ?e je ohromen?. “To je v??kou,” ?eknu, v?m p?esn?, pro? se Ben d?s?, tu??m, ?e m?l stejn? z?blesk vzpom?nek jako j?. “V jedn? z ar?n jsme museli vystoupat na horu. Byla pln? bodc? a d?t? ubit?ch k smrti.” Okam?it? zav?u pusu. Nev?m, co m? to napadlo, co m? p?inutilo vy?vanit Ryanovi tak bolestn? tajemstv? z m? minulosti. “Aha,” ?ekne a jeho ?ibalsk? ?sm?v se okam?it? ztrat?. N?hle vypad? poprv? v??n? od doby, co jsem ho potkala. “Promi?, to jsem si neuv?domil.” P?em??e m? pocit intenzivn? rozpa?itosti. “To jsi nemohl v?d?t,” odpov?m rychle a sna??m se konverzaci ukon?it. Na druh? stran? stanovi?t? si Molly sedne vedle dal??ho str??n?ho a vyt?hne bal??ek karet. Jsem v ?oku a trochu zara?en?, kdy? spat??m, jak ona a ostatn? str??n? kolem n?, vypadaj? tak uvoln?n?. Zd? se, ?e nikdo nen? na pozoru. V?dce d?val najevo, ?e v?ichni v tvrzi Noix jsou v??n? a vojen?t? stejn? jako on, ale tady jsou jeho str??n? nedbal?. “Nem?j strach,” ?ekne Ryan, kdy? si v?imne m?ho v?razu. “Na str??i se nikdy nic nestane. Na za??tku b?valy ?toky, ale nyn? u? se to hodn? zklidnilo.” Ale to nen? dost dobr? na to, aby m? to ut??ilo. V?ichni zp?t v tvrzi spol?haj? na tuto skupinu, ?e ud?l? svou pr?ci a v?ichni zde posed?vaj?, jako by to byla velk? hra. Dokonce i str??n? psi se ul?vaj?, hraj? si jeden s druh?m, m?sto aby vyhl??eli vet?elce. Tak?e takovou m? ka?d? pr?ci! Jen Ben a j? se zd?me b?t v pozoru kv?li mo?nosti ??haj?c?ho nebezpe??. A kdy? m? tyto my?lenky napadnou, v?imnu si v d?lce pohybu. V oblasti pokryt? kr?tery od bomb je ?ada stromu a ke?? a zd? se, ?e ?elest?. “?ij? tam lid??” ?eknu a dloubnu do Ryana. Pod?v? se, kam ukazuji. “V kr?terech po bomb?ch?” ?ekne. “V ??dn?m p??pad?. Radiace je p??li? vysok?.” Ka?d? sval v m?m t?le ztuhne. “N?kdo tam je,” ?eknu. P?iprav?m svou brokovnici. Ben m?m pohybem zpozorn?. P?ijde vedle m? s nap?a?enou pu?kou. “No, no, no!” vyk?ikne Ryan. “Vy jste n?jac? dychtiv? po st?elb?. Jsem si jist?, ?e se v?m to zd?. Je to nejsp?? jen srna.” Molly si v?imne toho povyku a p?ijde ke mn?. “Co se d?je, Brooke?” zept? se s v??n?m a odhodlan?m v?razem. “Mezi t?mi stromy jsou lid?,” ?eknu, ned?v?m se na ni, m? t?lo je st?le p?ipraveno vyst?elit, m? o?i hled? na listov?, hledaj? mo?n? nebezpe??. Na rozd?l od Ryana, Molly nevzn??? protesty. Zd? se, ?e mi okam?it? porozum?la. Pozvedne svou zbra? a zaujme pozici vedle mne. Ve stromech to st?le ?ust?. A potom se n?hle n?co ohromn?ho a ?ern?ho vznese z porostu. Vyst?el?m, a? to zaprask?. Pot?, co jsem vyst?elila, si uv?dom?m, ?e m?j ??belsk? pred?tor bylo hejno nevinn?ch pt?k?. Nap?t? okam?it? opust? m? t?lo a nahrad? ho stud. Molly se na m? rozpa?it? pod?v?, jako by se styd?la za m? a mou p?ehnanou reakci. Ryan se jen zub? a je t?m v??m pobaven?. “J? jsem ti ??kal, ?e nen? ?eho se ob?vat,” ?ekne arogantn?. Ale ne? ta slova opust? jeho ?sta, za n?mi zazn? v?k?ik a divok? ?t?k?n? ps?. Oto??m se a srdce se mi zastav?, kdy? spat??m, jak na druh? stran? stanovi?t?, bl?zko ?eb??ku, vedouc?ho nahoru, vyb?hne skupina ??lenc? z vegetace. Sm??uj? p??mo na n?s. Ryan reaguje pomalu. “Vniknut?!” kone?n? vyk?ikne. Okam?it? na n? vyst?el?m, ale m?j ?hel nen? spr?vn? a netref?m se. Zd? se, ?e jsou str??ci p?ekvapen?, jako by nikdy nic takov?ho ne?ekali. P??li? dlouho jim trv?, ne? zareaguj?. Ne? se ke mn? p?idaj?, u? se mi kone?n? poda?ilo trefit jednoho ??lence a ten padne jako mrtv? v?ha. Kone?n? za?nou zbran? odev?ad st??let. Je to tak hlu?n?, ?e se za?kleb?m. Vzduch se zapln? kou?em z na?ich v?st?el? a z?pachu s?ry. ??lenci za?nou padat, ale n?kte?? se p?ibli?uj? nebezpe?n? bl?zko na?emu stanovi?ti. Uprav?m svou pozici a za?nu st??let, zat?mco stoupaj?. Ben stoj? vedle m?, ale j? si uv?dom?m, ?e v?bec nest??l? ze sv? zbran?. Jeho ruce se t?esou a po obli?eji mu st?k? pot. Je b?l? jako duch. “Bene!” vyk?iknu. “Pomoz mi!” Ale je ?pln? ztuhl?. Ryan ke mn? p?istoup? a pom??e mi skolit skupinu, jednoho po druh?m, zat?mco Molly m? doprovod? na druh? stran? a tak? expertn? st??l?. N?hle zaslechnu pronikav? k?ik zezadu a oto??m se na m?st?. Jeden ze ??lenc? zvolil jinou cestu ne? ostatn? a dostal se na stanovi?t?, ani? by si ho n?kdo v?iml. Dojde mi, ?e ??dn?ho ze str??c? nenapadlo n?s kr?t zezadu, nechali n?s naprosto bez obrany. ??lencova ruka je zaklesnut? pod Mollyin?m krkem a t?hne ji zp?t k ?eb??ku. S hr?zou sleduji jak Jack vyraz? vp?ed a zaklesne svou tlamu kolem ??lencovy nohy. Mu? zak?i?? bolest? a pust? Molly, nech? j? dost ?asu na to, aby aspo? utekla. Ale nyn? se Jack stal ter?em jeho nen?visti. Chop? pitbulla a trhne s n?m, d? si ho na hlavu a je p?ipraven ho vrhnout dol? ze stanovi?t?. Cel? sv?t se zpomal?, v?imnu si vyd??en?ho v?razu psa, jak bezvl?dn? vis? p?es okraj stanovi?t?. T?icet stop hlubok? p?d ho jist? zabije. Bez p?em??len? vyt?hnu n?? z pouzdra a ?enu se p?es stanovi?t?. Ve?kerou silou, kterou v t?le m?m, bod?m ??lence p??mo do srdce. ??lencovy o?i se sto?? nahoru a padne nazad. Poda?? se mi vytrhnout Jacka z jeho sev?en? p?edt?m, ne? ??lenec spadne p?es okraj stanovi?t? a dopadne na zem s nechutn?m ?vachtnut?m. M?j zakrvav?l? n?? s rachotem padne na zem a potom n?hle v?e ztichne. Stoj?m tam, zhluboka d?ch?m, Jack skuhr? v m? n?ru?i, tepl? krev ??lence mi te?e po obli?eji. Pomalu se oto??m ?elem k ostatn?m str??n?m. V?ichni se na m? nev???cn? d?vaj?, jako by nedok?zali pochopit, co jsem pr?v? ud?lala. Nedok??i ??ci, zda jsou ze m? vyd??en? nebo u?asl?, ale hlavn? v?c je, ?e tajemstv? m?ho ?ivota, to ?e jsem vrah, u? nez?stane utajeno. Dr??m Jacka v n?ru?? a potom pomalu p?ijdu k Ryanovi. Polo??m psa do jeho rukou. Jeho suver?nn? v?raz je ten tam. Jeho arogance se zd? tak? zmizela a zanechala udiven? a m?rn? vyd??en? v?raz. “D?kuji ti,” ?ekne ti?e. Ale mysl?m, ?e co skute?n? mysl? je, “u? jsem to pochopil.” Poprv? ch?pe, v jak?m sv?t? skute?n? ?ijeme a co to ze m? ud?lalo za ?lov?ka. V?ichni se zdaj? b?t p??li? v ?oku, ne? aby se pohnuli. C?t?m, ?e nem?m na v?b?r a mus?m situaci ??dit. “M?li bychom informovat V?dce,” ?eknu a sna??m se schovat t?es ve sv?m hlase. “Ten ?tok nebyl n?hodn?. Byl pl?novan?. To znamen?, ?e mohou p?ij?t dal??.” KAPITOLA P?T? Ne? dojdeme zp?t do tvrze, za?ne sv?tat. P?ed n?mi uvid?m skupinu str??c?, kte?? se museli vr?tit ze str??e p?ed n?mi, sed? u ohn? a bezstarostn? si pov?daj?. Kdy? n?s uvid? se k nim vy?erpan? p?ibli?ovat, za?nou si ?eptat. Vysok? a huben? mu? s bradkou p?ijde k n?m. “Co se v?m stalo?” ?ekne s ??klebkem. “Vniknut?,” vysv?tl? Molly. Mu??v v?raz se okam?it? zm?n?. “Co t?m mysl???” “Byli jsme napadeni,” dod? Ryan. “Skupinou ??lenc?.” Zbytek skupiny si v?imne konverzace. Stoupnou si od sv?ch pozic kolem ohn? a p?ijdou k n?m, bedliv? poslouchaj?, v tv??i se jim zobraz? obava. “Byl n?kdo zran?n?” zept? se mu? s bradkou. Ryan zat?ese hlavou. “Na?t?st? ne. ale neb?t Brooke, mohly by b?t smrteln? ?razy.” Nejist? se o?iju, kdy? se ke odvr?t? v?echna pozornost, cizinci, prohl??? si mou zakrvav?lou uniformu. Ale m?sto aby se m? d?sili, jako jin?, kte?? m? vid?li zab?t ??lence na stanovi?ti, d?vaj? se na m? s respektem. Lid? mi za?nou gratulovat a poklep?vat mi po rameni. Zeke, mu? s bradkou, mi zasalutuje. Nemohu tomu uv??it. Tolik jsem se ob?vala toho, ?e lid? zjist?, ?e jsem vrah a budou m? hodnotit, a je to docela ?leva, kdy? to v?e vyplynulo na povrch. Nemohu si vzpomenout, kdy jsem se naposledy c?tila tak p?ijat?. “Dejte n?kdo t? d?vce nap?t!” ?ekne Zeke p?edt?m, ne? dod?, “Ob?v?m se, ?e nem?me lik?r, tak douf?m, ?e m?? r?da m?tov? ?aj.” “To zn? skv?le,” ?eknu, ale st?le jsem nastaven? na bojov? my?len?. “Ale m?li bychom to reportovat V?dci.” Zeke zat?ese hlavou a polo?? mi ruku na rameno. “Ned?lej to. Jen z toho bude paranoidn?.” “Ale…” za?nu, ale on m? p?eru??. “Opravdu,” ?ekne a pod? mi m?tov? ?aj. “V?dce je st?le v?c a v?c izolovan?. Ka?d? rok p?ij?m?me m?n? p?e?iv??ch. Abych ?ekl pravdu, jsem p?ekvapen?, ?e v?m v?bec dovolil z?stat. Vyhostili jsme p?edt?m d?ti, kte?? byli mlad?? ne? vy. Jestli se dozv?, ?e ?tok p?i?el tak rychle po va?em p??chodu, pravd?podobn? v?s za to bude vinit, ?ekne, ?e jste je sem p?ivedli. Tak?e kdybych byl tebou, ned?val bych mu dal?? z?minky pro to, aby se zbavoval lid?.” Horko z ?aje se mi vpije do k??e tak jako se mi vpij? do mysli jeho slova. Nenapadlo m?, ?e ne ka?d? v tvrzi Noix bude souhlasit se zp?sobem, jak?m V?dce ??d? v?ci. Ale, jako Lesn? obyvatel?, kter? jsem p?edt?m spat?ila, zd? se, ?e ne ka?d? je spokojen? se zp?sobem, jak to zde funguje, s postojem V?dce k tomu, ?e nep?ij?m? lidi zven??. M?j dojem z toho, kdy? jsem se s n?m setkala v jeho kancel??i toto r?no, byl odpor – nep?ijmout lidi zven?? je stejn? jako je odsoudit na smrt. Ale pak jsem se dostala do v?ru v?c?, stala se str??cem, chr?nila toto vz?cn? m?sto, ?e jsem si dovolila zapomenout, jak krut? je tato politika. A potom usly??m hlas, kter?m m? vol? z d?li. “Brooke!” To je Bree. Oto??m se a uvid?m, jak ut?k? po cest? ke mn?, Charlie je jen p?r krok? za n?. Neena kr??? nedaleko za nimi spolu s Penelope na vod?tku. N?kter? z d?vek a ?en z na?eho domu jdou vedle n?, chlapci z Benova domu jdou tak? k ohni. Bree p?ib?hne ke mn?, vlet? mi do n?ru??, pevn? m? obejme. Dr??m ji bl?zko. “Co se stalo?” vyk?ikne a odt?hne se z m?ho objet?. “Byla jsi pry? cel? hodiny. M?la jsem obavy.” Usm?ji se na ni, abych ji ujistila. “Jsem v po??dku.” “Je Jack v po??dku?” zept? se Bree, ohne se, aby pohladila pitbulla u Ryanov?ch nohou. “Je v po??dku,” ?ekne Ryan Bree, ale jeho o?i vis? na m?. “D?ky Brooke.” P?es Breeinu shrbenou postavu do m? bodaj? Ryanovy doutnaj?c? o?i. P?edt?m jsem si nebyla jist?, co si o m? mysl?, ale nyn? jsem. Obdivuje m?. P?i t? my?lence se mi zat?ese ?aludek. “Kde je Ben?” zept? se Charlie. Okam?it? poc?t?m vinu za to, ?e jsem si dovolila cokoli c?tit k Ryanovi. Rozhl?dnu se, hled?m Bena. Vid?m, ?e sed? s?m na lavi?ce u ohn?. Vypad? stejn? ztracen? v tvrzi, jako vypadal v lese. “T?mhle je,” ?eknu Charliemu. “Nechce? mu don?st ?aj?” “J? mu ho p?inesu,” ?ekne Ryan a jeho intenzivn? pohled je st?le fixovan? na m?. Znejist?m. “Dob?e… d?kuji.” Sleduji, jak zmiz? do davu, v ?aludku mi to v?e. Bree m? chytne za ruku a t?hne m? k ohni. Charlie n?sleduje a v?ichni t?i se posad?me vedle Bena. I p?es nebezpe??, ve kter?m jsme pr?v? byli, jsme st?le ??astn?, ?e jsme v tvrzi Noix. ?e jsme v teple, oble?en? a je o n?s pe?ov?no. ?e jsme skoro spojenci. Ale Zeke mi do hlavy nasadil brouka. Je to dostate?n?, ?e jsme jenom my v teple, oble?en? a je o n?s pe?ov?no? Je to v po??dku, m?t ustl?no na vav??nech, kdy? jin?, n?m podobn?, um?raj? v divo?in? v rukou otrok???, bio ob?t? a ??lenc?? Ryan se vr?t? s dal??m m?tov?m ?ajem a ku?ec? pol?vkou pro v?echny. “Chce? se k n?m p?idat?” zept?m se ho. Chci s n?m promluvit o V?dcov? izolacionistick?m postaven?, o jeho tvrd? politice k nevpou?t?n? p?e?iv??ch. Ale Ryan vrhne pohled na Bena a j? se pod?v?m a vid?m, ?e n?s Ben sleduje, jeho v?raz je sm?sic? zlosti a smutku. “Dnes ve?er ne,” ?ekne Ryan. “M?li byste asi str?vit n?jak? ?as spolu.” Tak?e to Ryanovi za??n? doch?zet, za??n? ch?pat, ?e mezi mnou a Benem n?co je, nebo aspo? ?e Ben ke mn? n?co c?t?. Nen? p?ipraven ?lapat Benovi na nohy, kdy? je v tak citliv?m stavu a j? jsem za jeho ohleduplnost vd??n?. Zd? se, ?e je Ryan n???m v?c, ne? se na prvn? pohled zd?. Pok?v?m a sleduji, jak si sedne na lavi?ku naproti Molly, jej? rus? vlasy lad? s barvou plamen?. Pol?vka je naprosto delikatesn?. Horko z misky a od ohn?, spolu s ?erstv?m, zdrav?m j?dlem, m? o?iv?. C?t?m se jako bych vstala z mrtv?ch, ne pouze fyzicky, ale tak? psychicky. Cel? l?ta jsem byla nastaven? na bojovn? my?len?. L?ta jsem se c?tila naprosto sama. Ale nyn? m?m kolem sebe lidi, lidi, kte?? budou bojovat po m?m boku. A je to ten nejlep?? pocit na sv?t?. Pohl?dnu na Bree a Charlieho, kte?? se ??astn? sm?j?, tak bezstarostn? jako Trixie, kdy? jsem ji p?edt?m potkala. Kone?n? mohou b?t d?tmi. Ale Ben je ?pln? n?co jin?ho. Zd? se, ?e je je?t? v?ce uzav?en?. “Bene,” ?eknu opatrn?. “Je v?echno v po??dku?” Pomalu a trochu ot?esen? se na m? pod?v?. “B?t se v?emi t?mi lidmi,” ?ekne. “Je toho trochu moc.” J? v?m, ?e to nen? v?echno, ale nechci ho tla?it, aby mluvil, kdy? s?m nechce. V?ichni doj? svou pol?vku. “Mysl?m d?cka, ?e byste se te? m?li vr?tit dom?,” ?eknu Bree a Charliemu. Oba vypadaj? vy?erpan?, jako by se sna?ili z?stat vzh?ru a b?t sou??st? slavnost?. Bree na?pul? pusu. “M??eme z?stat vzh?ru trochu d?le?” Zakrout?m hlavou. ”Byl to dlouh? den. Ben t? vezme dom?.” Ben se na m? pod?v? a zamra?? se, jako by si myslel, ?e se ho sna??m zbavit, ale j? chci, aby se dob?e vyspal a zotavil. Ale neh?d? se; jen se postav? jako hypnotizovan? a vede Charlieho a Bree zp?t dom?. D?v?m se za nimi. Ale hned jak jsem sama, c?t?m se n?hle jako bych sem nepat?ila, obklopen? ostatn?mi str??n?mi, v?ichni se sm?j? a uvoln?n? vtipkuj?. J? se usm?v?m z??dka. Minulost m? neust?le stra?? v my?lenk?ch jako bou?kov? mra?na, ob?as se rozjasn?, aby vpustili paprsek slune?n?ho svitu. ??dn? z t?chto lid? nem? uvnit? stejnou temnotu. M?la bych te? poci?ovat m?r a b?t ??astn?, ale nemohu. Nemohu p?ihl??et ??len?m ?tok?m jako by byly v?jime?n? a m?ly b?t zapomenuty, proto?e pro m? to byla zase jen posledn? bitva v dlouh?m, nikdy nekon??c?m boji proti sv?tu, ve kter?m ?ijeme. A zat?mco jsme tento boj vyhr?li, n?kdo na sv?t? jin? skupina d?t? prohraje. Ryan si musel v?imnou zm?ny v m? n?lad?, proto?e ke m? p?ijde a nat?hne ke mn? ruku. “Poj?,” ?ekne. “Kam jdeme?” odpov?m a d?v?m se na jeho nap?a?enou ruku. “Na proch?zku.” L?k? m? a pob?z?. “No tak,” nal?h?. Nezd? se mi, ?e bych m?la p??li? na v?b?r, tak?e jeho ruku p?ijmu a nech?m ho, aby m? postavil na nohy. Kr???me. Je ?erno?ern? tma a hv?zdy nad n?mi z???, zat?mco se proch?z?me sm?rem od sv?tla z ohni?t? a do are?lu. “Brooke, j? v?m, ?e si mysl??, ?e zp?sob, jak?m tvrz funguje, nen? f?rov?,” za?ne. “Pro? to ??k???” odpov?m. “Ch?pu, pro? to tak mus? fungovat. Jen si nemysl?m, ?e mi to sta??.” “Co t?m mysl???” zept? se. Odml??m se, sna??m se shrom??dit sv? my?lenky tak, abych je mohla vysv?tlit. “M?m na mysli, ?e mus?m d?lat v?c,” za?nu opatrn?. “Nemohu sama se sebou ??t, kdy? v?m, ?e jsou jin? venku a um?raj? tam. Mus?m n?co ud?lat. Nemohu b?t sou??st? m?sta, kter? ned?l? v?c proto, aby lidem pomohlo. To by ze m? ud?lalo hypokrita.” “Znamen? to, ?e chce? odej?t?” zept? se a zamra??. Odvr?t?m svou tv??, nejsem si jist?, co skute?n? chci. Je pravda, ?e jsem si za?ala kl?st ot?zky, zda jsem ud?lala dobr? rozhodnut?, ?e jsem sem p?i?la. Mohu skute?n? nic ned?lat pot?, co jsem vid?la a ??t sv?j ?ivot v m?ru, kdy? v?m, ?e je tam venku tis?c dal??ch Rose, kter? pot?ebuj? zachr?nit, stovka dal??ch Flo, uv?zn?n?ch v ar?n?ch, tucet dal??ch Logan?, kte?? byli p?inuceni hl?dat m?sto, kter? nen?vid?? Ale z?rove?, jak bych mohla p?inutit sv? p??tele a svou sestru zp?t ven do toho sv?ta? Nemohla bych. Pokud bych ode?la, musela bych odej?t sama. A to by znamenalo nechat je zde. Ryan se jemn? dotkne m? ruky. Horko vyza?uje z m?sta, kde se m? dotkly jeho prsty. “J? nechci, abys ode?la, Brooke,” ?ekne. “Z?stane?? Kv?li m??” Uhnu pa??, trochu p?ekvapen? t?m kontaktem, intenzitou toho, o co m? ??d?. “To nemohu sl?bit,” ?eknu, ned?v?m se mu do o??. Ale v?m, ?e to nesta??, ?e mu dlu??m lep?? vysv?tlen?. Zhluboka se nadechnu a potom se oto??m a pod?v?m se na n?j. “Bree a j? jsme v hor?ch l?ta p?e?ily. Stejn? tak Ben a jeho bratr. Venku jsou tis?ce dal??ch d?t?, kte?? nemaj? nikoho, kdo by jim pomohl. Je tam tolik dal??ch p?e?iv??ch.” “A ty si mysl??, ?e je na?? zodpov?dnost? b?t venku a hledat je?” zpochyb?uje m?. “Ty ne?” ?eknu a m?j t?n se st?v? roz?ilen?j??m. “Co?pak si nemysl??, ?e bychom m?li pomoci nevinn?m p?e?iv??m v?lky?” Povzdychnu si, frustrovan? faktem, ?e Ryan a zbytek lid? v tvrzi Noix nemaj? v?bec pon?t? o tom, jak? je nyn? skute?n? sv?t. Nen? to jejich chyba, ?e jsou p?ed t?m ?pln? chr?n?ni, ale j? si nemohu pomoci a c?t?m tu nespravedlnost. Jeden ??len? ?tok jimi m??e ot??st a? na kost a pro m? to je jen ka?dodenn? ud?lost. Ryan se na m? neochv?jn? pod?v?. “Ch?pu, pro? jsi roz?ilen?. A v?? mi, nejsi jedin?, kdo takto p?em??l?. Je to zde kontroverzn? t?ma. Ale V?dce je izolacionista. V??? v to. Dosud n?s to udr?elo na?ivu, tak pro? by to m?l zm?nit?” Povzdychne se, kdy? vid?, ?e se st?le mra??m. “D?l?me, co m??eme, Brooke. Na?li jsme v?s, nebo ne? P?ijali jsme v?s tady.” “To nesta??,” nam?t?m. “?ty?i d?ti a jeden pes, kdy jich tam jsou dal?? tis?ce. D?vky jsou un??eny pro obchod se sexem. D?ti bojuj? na smrt pro z?bavu druh?ch. Vy jste arm?da tr?novan?ch bojovn?k?. Vy byste s t?m mohli n?co ud?lat.” Jeho ?sta se v hr?ze zkrout? do strany. Vid?m, ?e ho m? slova zas?hla. Ale z?rove? v?m, ?e nezm?n? sv?j n?zor. A pro? by m?l? Tvrz Noix je r?j pro v?echny, kte?? v n? ?ij?. Nikdo nechce dloubat do vos?ho hn?zda nebo riskovat, ?e to v?e ztrat?. Bojovat proti band? ??lenc? je jedna v?c – dobrovoln? je vyhled?vat je n?co ?pln? jin?ho. Ryan zti?? hlas a obez?etn? se rozhl?dne, jako by p?em?tal, zda mi m? n?co ??ci. “Jsou zde lid?, kte?? cht?j? pomoci ostatn?m mimo tvrz Noix,” ?ekne. “Je zde dokonce skupina, kter? se sch?z? a diskutuje o tom.” “Opravdu?” ?eknu a r?da to sly??m. Pok?v?. “Zeke a Molly jsou mezi nimi. Ale nesm?? to nikomu ??ct. Jedin? zp?sob, jak m??e V?dce udr?et m?r, je udr?ovat v?e, jak je nyn?.” Rozum?m pot?ebu udr?ovat to v tajnosti, ale m?m z?jem zjistit v?ce. “Jak? je jejich pl?n?” zept?m se. “Co doporu?uj?, aby se ud?lalo? P?iv?st p?e?iv?? zp?t do tvrze Noix?” Ryan pokr?? rameny. “Nev?m. Nebou?? se nebo n?co takov?ho. Jen se sna?? pos?lit sv? ?ady, aby p?im?li V?dce, ?e to je to, co lid? cht?j?. Pokud jich bude dost, mo?n? je poslechne.” “Ty si mysl??, ?e to bude fungovat?” dod?m. “Je to typ ?lov?ka, kter? m??e b?t p?esv?d?en?” Pokr?? rameny. “Zat?m to nezafungovalo,” odpov? Ryan. Mysl?m na sv? setk?n? s V?dcem dnes r?no. Ohledn? na?eho vstupu do tvrze Noix byl tvrd?, ale poda?ilo se mi ho p?esv?d?it, aby zm?nil n?zor. O Penelope tak?. Ur?it? se nech? p?esv?d?it. “R?da bych se s nimi setkala,” ?eknu, “s t?mi, kte?? cht?j? hledat p?e?iv??.” Ryan pok?v?. “Vezmi t? na jejich setk?n?,” ?ekne. “Jestli to je zp?sob, jak t? p?im?t, abys z?stala.” N?hle str?? ruce do kapes a vypad? nesm?le. “D?ky,” odpov?m, vd??n? za temnotu, kter? ukr?v?, ?e jsem zrudla. “Brooke,” ?ekne sp??n?, “V?m, ?e je brzo, ale…cht?l jsem se zeptat, zda bys se mnou necht?la n?kdy j?t na rande? No, v?m, ?e ‘rande’ pro to nen? u? ten spr?vn? v?raz, ale co m?m na mysli, no...v??, co t?m mysl?m.” Jeho hlas poklesne, zat?mco mluv? a jeho pohled padne na m? rty. Uv?dom?m si, ?e mysl? na to, ?e m? pol?b?. Chci odpov?d?t ano na rande, chci svolit k polibku, ale n?co uvnit? m? dr?? zp?t. Je to st?n Logana v m? mysli. Je to echo Benova polibku na m?ch rtech. A je to hr?za v?eho, ??m jsem si pro?la. Ryan si musel v?imnout m?ho zav?h?n?, proto?e se za?ne zvl??tn? ?kr?bat na krku. “Promi?, je to z m? strany ?patn? na?asovan?, vi?. V?ichni jsme dnes t?m?? zem?eli a j? t? tady zvu na rande.” “R?da bych,” p?eru??m ho rychl?m za?ept?n?m. “Ale nemohu. Ne te?. Je?t? ne.” “Kv?li tomu, ??m sis pro?la v ar?n?ch?” zept? se. Uhnu pohledem, n?hle se c?t?m nep??jemn? a zostuzen?. “Nejd??v mus?m p?ij?t na to, jak ??t v tomto nov?m sv?t?,” ?eknu. “Str?vila jsem tolik ?asu bojov?n?m, ?e ani nev?m, kdo jsem. Ch?pe??” Vypad? trochu ubl??en?, ale pok?v?. A pak c?t?m, jak mi n?co studen?ho p?istane na nose. Ale to jako d???, ale jemn?j??. Pod?v?m se nahoru a vid?m, ?e za??n? sn??it. “V Quebecu za??n? zima brzy,” vysv?tl? Ryan. Up?r?m pohled vzh?ru, sleduji, jak padaj? vlo?ky. C?t?m se ??astn? a spokojen?, vd??n? za to, ?e jsem na?ivu a dob?e ?iven?. Ale tak? c?t?m, ?e z?stat v tvrzi Noix nav?dy prost? nebude mo?n?. Koutkem oka vid?m, jak m? Ryan sleduje, prohl??? si m?, sna?? se m? p?e??st. “Z?stane? alespo? p?es zimu?” ?ekne Ryan. “Po v?em, ??m sis pro?la si to zaslou???, ne? nen? sobeck? cht?t se zotavit a odpo?inout si. A na ja?e m??e? pomoci mnohem v?c lidem. Nev??, jak? je tu zima.” Neodpov?m, ale d?v?m se nahoru na padaj?c? sn?h, odr??ej?c? bly?t?c? se sv?tla hv?zd. Nechci Ryanovi sl?bit nic, co nebudu moci splnit. “Kdy? nez?stane? kv?li m?,” dod? ti?e, “z?sta? kv?li Benovi.” Hlava se mi kone?n? pohne a pod?v?m se na Ryana. “Co t?m mysl???” vyz?v?m ho. “U? jsem takov? lidi p?edt?m vid?l,” ?ekne Ryan. “M?m strach, ?e m? PTSD.” Pok?v?m. Myslela jsem si tot??. “V??, ?e tu v?ichni mus? pracovat?” dod?. “V?dce nen? p??li? vl?dn?, kdy? se jedn? o tyto v?ci.” “Co m?? na mysli?” za?ept?m. “V?dce by si tu nenechal nepou?iteln?ho voj?ka. Nem? ani zdroje, ani motivaci, aby zotavoval zni?en? lidi.” V?e ve mn? ztuhne p?i my?lence, ?e by byl Ben vyra?en z tvrze Noix a ponech?n, aby se postaral s?m o sebe v tom nejcitliv?j??m okam?iku. Jestli jsem m?la n?jak? pochyby o tom, ?e zde zanech?m sv? p??tele a sestru, nyn? se zdesetin?sobily. Jestli V?dce zjist?, ?e m? Ben PTSD, bude ur?it? vykopnut. Co? alespo? pro te? znamen?, ?e nem?m na v?b?r a mus?m z?stat a starat se o n?j. Z?stanu, uv?dom?m si. Alespo? pro te? z?stanu. O ?EST M?S?C? POZD?JI KAPITOLA ?EST? “Brooke! Brooke! Brooke!” Dav skanduje m? jm?no. Srdce mi bu??. Dlan? se mi pot?. Za?nu se t??st a pozvednu sv?j luk. Uklidn?m se, dr??m sv?j postoj, pod vousy si ?ept?m tichou modlitbu. A potom nech?m sv?j ??p vylet?t. Trefa do ?ern?ho. Tref?m se do st?edu m?ho ter?e. Zaplaven? ?levou se oto??m tv??? k publiku a m?our?m do jarn?ho slunce. Jak se m? o?i rozkoukaj?, vzpomenu si, kde jsem. Ne v ar?n?, ale na st?elnici v tvrzi Noix: velk?m travnat?m poli, n?dhern?m a klidn?m, poset?m prvn?mi jarn?mi kvetouc?mi poupaty. Nebojuji o ?ivot, ale sout???m v ka?doro?n? st?eleck? sout??i tvrze Noix. Vedle m? Molly vyst?el? a tak? se tref? do ?ern?ho. “Molly, Molly, Molly!” skanduje dav. Moje sout??ivost je na maximu. Molly a j? jsme posledn?, kdo z?stal ve vy?azovac? sout??i. Nyn? se utk?me v p??m?m souboji, v ?toku, st?elb? na pohybuj? se ter?e, kter? za pohybu vysko??. Jsou vyroben? z aut, pneumatik, provaz? a ?plhac? s??oviny a je to m? nejobl?ben?j?? tr?ninkov? discipl?na. Vlastn? u? jsem t?m pro?la n?kolikr?t, v?m, jak vysko?it a kli?kovat jako Ninja. Zaje?? zatrouben? a vyraz?me. Sk??u z kapoty auta na s??, oto??m se, abych vyst?elila na ter?, kter? za mnou pr?v? vysko?il. Tref?m ho p??mo mezi o?i a on se zase skryje. Êîíåö îçíàêîìèòåëüíîãî ôðàãìåíòà. Òåêñò ïðåäîñòàâëåí ÎÎÎ «ËèòÐåñ». Ïðî÷èòàéòå ýòó êíèãó öåëèêîì, êóïèâ ïîëíóþ ëåãàëüíóþ âåðñèþ (https://www.litres.ru/pages/biblio_book/?art=43691687&lfrom=688855901) íà ËèòÐåñ. Áåçîïàñíî îïëàòèòü êíèãó ìîæíî áàíêîâñêîé êàðòîé Visa, MasterCard, Maestro, ñî ñ÷åòà ìîáèëüíîãî òåëåôîíà, ñ ïëàòåæíîãî òåðìèíàëà, â ñàëîíå ÌÒÑ èëè Ñâÿçíîé, ÷åðåç PayPal, WebMoney, ßíäåêñ.Äåíüãè, QIWI Êîøåëåê, áîíóñíûìè êàðòàìè èëè äðóãèì óäîáíûì Âàì ñïîñîáîì.
Íàø ëèòåðàòóðíûé æóðíàë Ëó÷øåå ìåñòî äëÿ ðàçìåùåíèÿ ñâîèõ ïðîèçâåäåíèé ìîëîäûìè àâòîðàìè, ïîýòàìè; äëÿ ðåàëèçàöèè ñâîèõ òâîð÷åñêèõ èäåé è äëÿ òîãî, ÷òîáû âàøè ïðîèçâåäåíèÿ ñòàëè ïîïóëÿðíûìè è ÷èòàåìûìè. Åñëè âû, íåèçâåñòíûé ñîâðåìåííûé ïîýò èëè çàèíòåðåñîâàííûé ÷èòàòåëü - Âàñ æä¸ò íàø ëèòåðàòóðíûé æóðíàë.